CZ293868B6

CZ293868B6 - Přemostěné indoly jako inhibitory matricové metaloproteázy

Info

Publication number: CZ293868B6
Application number: CZ19972431A
Authority: CZ
Inventors: Liakátengáj; Yuanázhengyo; Krantzáalexander; Chenájianájeffrey; Vanáwartáharold; Cannonápaulád; Castelhanoáarlindoál; Horneástephen
Original assignee: Syntexá}U@S@A@Báinc
Priority date: 1995-02-03
Filing date: 1996-02-02
Publication date: 2004-08-18
Also published as: KR100403687B1; CN1066150C; AR002958A1; AU4863696A; RU2191779C2; JPH11500109A; FI973198A; BR9606998A; FI973198A0; PL321659A1; CA2212236A1; US6013792A; ZA96850B; CN1180358A; HUP9702073A3; EP0807114A1; CZ243197A3; NO973551D0; HUP9702073A2; NO311257B1

Abstract

Sloučeniny obecného vzorce I jako jednotlivé stereoizomery nebo jejich směsi a jejich farmaceuticky přijatelné soli inhibují matricové metaloproteázyŹ jako jsou intersticiální kolagenázy a jsou vhodné pro léčbu onemocnění savcůŹ které zmírňuje léčení inhibitory matricové metaloproteázyŹ např@ artritická onemocnění nebo onemocněníŹ při kterých se vstřebává kostní tkáňŹ jako je osteoporózaŕ

Description

Přemostěné indoly jako inhibitory matricové metaloproteázy

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká sloučenin, které inhibují matricové metaloproteázy a jejich farmaceuticky vhodných solí, s výhodou intersticiální kolagenázy. Tyto sloučeniny jsou proto vhodné pro léčení a zmírnění projevů nemocí savců.

Dosavadní stav techniky

Matricové metaloproteázy jsou skupinou proteáz (enzymů), které působí při odbourání a přeměně pojivových tkání. Tyto enzymy mají mnoho vlastností, které zahrnují závislost na zinku a vápníku, vylučování jako zymogeny a 40 až 50 % homologie sekvence aminokyselin.

Skupina matricových metaloproteáz obsahuje intersticiální kolagenázy odvozené do fibrioblast/makrofágů a neurofílů, které katalyzují rozštěpení přírodního kolagenu typu I, II, III a X.

Kolagen, hlavní stavební protein savců, je základní složkou matrice mnoha tkání, např. chrupavky, kosti, šlachy a kůže. Intersticiální kolagenázy jsou matricovými metaloproteázami, které štěpí kolagen za vzniku dvou fragmentů, které samovolně denaturují za tělní teploty a proto se stávají příslušnými pro štěpení méně specifickými enzymy. Štěpení pomocí kolagenázy způsobuje snížení strukturní celistvosti cílových tkání a je to v podstatě nevratný proces, který je vhodný pro terapeutické použití.

Intersticiální kolagenázy, enzymy matricových metaloproteáz, obsahují dva různé, ale příbuzné typy želatinázy: 72 kD enzym vylučovaný fibrioblasty a dalšími typy buněk a 92 kD enzym, vylučovaný monomolekulámími fagocyty. Bylo prokázáno, že tyto želatinázy odbourávají želatinu (denaturované kolageny), kolagen typu IV (základní membrán) a V, fibronektin a nerozpustný elastin.

Mezi matricové metaloproteázy také patří stromylysiny (1 a 2), které štěpí mnoho matricových substrátů, jako laminim, fibronektin, proteoglykany a kolageny typu IV a IX v jejich nehelikálních oblastech.

Matrilysin (domnělá metaloproteáza nebo PUMP) je nedávno popsaný člen skupiny matricových metaloproteáz. Bylo prokázáno, že matrilysin odbourává velké množství matricových substrátů jako proteoglykany, želatiny, fibronektin, elastin a laminin. Jeho činnost byla dokumentována na molekulárních fagocytech, na explantovaných dělohách krys a na nádorech. Inhibitory matricových metaloproteáz umožňují léčení např. artritidních onemocnění, onemocnění, při kterých řídne kostní tkáň (jak osteoporóza), zvýšeného odbourávání kolagenu spojeného s diabetem zubních onemocnění, vředů a rohovce, vředů na pokožce, nádorových onemocnění a metastáz. Vzhled a potenciální použití inhibitorů kolagenáz je popsáno v J. Enzyme Inhibition (1987), Vol. 2, pp 1-22; Drug News Prospectives (1990), Vol. 3, No. 8, pp. 453-458. Inhibitory matricových metaloproteáz jsou také předmětem mnoha patentů aplikací, např. US 5 189 179 (Galardy) a US 5 183 900 (Galardy), EP 0 438 223 (Beecham) a EP 0 276 436 (F. Hoffmann - La Roche) a WO 92/21360 (Měrek), WO 92/06966 (Beecham) a WO 92/09563 (Glycomed).

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález poskytuje nové sloučeniny, které jsou výhodné jako inhibitory matricových metaloproteáz, s výhodou intersticiálních kolagenáz, a které jsou účinné při léčení onemocnění charakterizovaných zvýšenou aktivitou matricových metaloproteáz.

-1 CZ 293868 B6

Předkládaný vynález se týká indolových derivátů obecného vzorce I

CO, kde Aje-O-, m je 2, 3, 4, 5 nebo 6; a n je 0, 1,2, 3 nebo 4; takže když m je 2, 3 nebo 4; nje 1, 2, 3, nebo 4; a

R¹ je

a) -(Cfyj-R⁴ kde R⁴ je merkapto, acetylthio, karboxyl, hydroxyaminokarbonyl, N-hydroxylformylaminoskupina, C]_6 alkoxykarbonyl, benzyloxyaminokarbonyl, aryloxykarbonyl, arylC]_6-alkoxykarbonyl, kde aiyl je vybrán ze skupiny obsahující fenyl, bifenyl, naftyl, benzyl, piperidyl, pyrrolidinyl, pyridyl, imidazolyl, thienyl, azanaftyridinyl, morfolinyl, chinolyl a furanyl; a arylová skupina může být dále substituována halogenem nebo skupinou hydroxy, kyano, amino, acety lamino, trifluormethyl, Ci-ealkyl, Ci_6alkoxy, hydroxy-C|_6alkoxy, Ci-6alkoxy- Ci_6alkoxy, amino C^alkoxy, dimethylamino-Ci_6alkoxy, nebo ary 1-C^alkoxy, kde aiyl je definován výše, nebo R⁴ je

kde R⁶ je aryl, kde arylovou skupinou je 2-chinolyl, 1-naftyl, 2-naftyl, pyridyl nebo fenyl, popřípadě substituovaný substituenty definovanými výše;

b) -CH(R⁷)-R⁸, kde R⁷ je Chatky), hydroxyl, aminoskupina, Ci^alkylaminoskupina, arylaminoskupina, Ci_6alkylsulfonylaminoskupina, aryl-C|_6alkylsulfonylaminoskupina, Ci_6alkoxykarbonyl, aminokarbonyl, aryl-C^alkyl nebo karboxyl; nebo R⁷ je -CH₂NHR, kde R je vodíková skupina, Ci_6alkyl, aryl, 2-benzoxazolyl, -SO₂R^a, -SC^NHR³, -SO2OR^a-C(O)R^a-C(O)NHR^a, -C(O)OR^a, kde R^a je Ci-^alkyl, trifluormethyl, aryl, aryl-Ci^alkyl, aiyl-C^alkenyl nebo arylkarbonylamino-Ci^alkylaryl a R⁸ je karboxyl, hydroxyaminokarbonyl, C|_$alkoxykarbonyl nebo aryl-C]_6alkoxykarbonyl, kde aryl je definován výše pro R⁴; nebo

c) -NH-CH(R⁹)-R¹⁰, kde R⁹ je vodík, Ci^alkyl nebo aryl-C^alkyl, a R¹⁰ je karboxyl, Ci_6alkoxykarbonyl nebo aryl-C^alkoxykarbonyl, fosfonyl, di-C]_₆alkylfosfonyl nebo methoxyfosfonyl, kde aryl je definován výše pro R⁴;

-2CZ 293868 B6

R² je Ci^alkyl, C₂_6alkenyl, trifluormethyl-C^alkyl, C₃_₆-cykloalkyl, C^cykloalkyl-Ci^alkyl, hydroxy-C]_6alkyl, C^alkoxy-Ci-ealkyl, aryl-Ci^alkoxy-C^alkyl, aryl-Ci^alkoxyC]_₆alkyl, aryl, aryloxy-Cj-ealkyl nebo aryl-Ci_6alkyl, kde aryl je definován výše pro R⁴; a

R³ je vodík, hydroxyl, halogen, Ci_₆-alkyl, Cj-ealkoxy nebo aryl-Ci^alkoxy skupí na, kde aryl je definován výše pro R⁴;

nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí.

Dále předkládaný vynález obsahuje postup pro inhibici matricové metaloproteázy u savců. Tento postup se skládá z podávání sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli savcům v terapeuticky účinném množství.

Dále předkládaný vynález obsahuje farmaceutické prostředky vhodné pro inhibici aktivity matricové metaloproteázy u savců. Tyto prostředky obsahují terapeuticky účinné množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli; a látky usnadňující podávání.

Dále předkládaný vynález poskytuje postup přípravy sloučeniny obecného vzorce I.

Podrobný popis vynálezu

Definice

Jestliže není uvedeno jinak, v popisu a připojených nárocích se používají následující zkratky:

„BOC“ znamená t-butoxykarbonyl.

„CBZ“ znamená benzyloxykarbonyl (karbobenzyloxy).

„DMF“ znamená N,N-dimethylformamid.

„EDCI“ znamená N-ethyl-N'-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimid.

„HOBT“ znamená 1-hydroxybenzotriazol.

„EtOAc“ znamená ethylacetát.

„THT“ znamená tetrahydrofuran.

„DCC“ znamená 1,3-dicyklohexylkarbodiimid.

„DMAP“ znamená 4-dimethylaminopyridin.

„Pht“ znamená ftalimid.

„Acetylthio“ znamená zbytek -SC(O)CH₃.

„Halogen“ znamená brom, chlor nebo fluor.

,Alkyl“ znamená přímá nebo rozvětvený jednovazný řetězec skládající se pouze z uhlíku a vodíku o jednom až šesti atomy uhlíku neobsahující nenasycený např. methyl, ethyl, n-propyl, 2-methylpropyl (izobutyl), l-methylethyl(izopropyl), 1,1-dimethylethyl (t-butyl), apod.

-3 CZ 293868 B6 „Alkenyl“ znamená přímá nebo rozvětvený řetězec obsahující nejméně jednu nenasycenou vazbu, např. ethenyl, pent-4-enyí apod.

„Nižší alkyl“ znamená přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující jeden až čtyři atomy uhlíku.

„Alkylaminoskupina“ znamená zbytek vzorce -NHR_a, kde R_a je alkyl jak je definováno výše, např. methylaminoskupina, ethylaminoskupina, n-propylaminoskupina apod.

,Alkylen“ znamená přímý nebo rozvětvený dvouvazný nasycený uhlovodíkový řetězec obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, např. methylen, ethylen, propylen, 2-methylpropylen, 1,2-dimethylpropylen, hexylen, apod.

„Alkoxy“ znamená zbytek vzorce -ORa, kde Ráje alkyl jako je definováno výše, např. methoxy, ethoxy, n-propoxy, i-propoxy, 1-methylethoxy, n-butoxy, t-butoxy skupiny apod., který je případně substituován hydroxyskupinou, alkoxyskupinou, aryl, aminoskupinou, alkylaminoskupinou, dialkylaminoskupinou, dialkylaminokarbonyl nebo N-methylpiperidin-3-yl skupinami.

„Aminokarbonyl“ znamená zbytek vzorce -C(O)-NH2, kde aminoskupina může být případně substituována jednou nebo více hydroxy, arylalkyl, aryloxy, alkylaminoalkyl a dialkylaminoalkyl, jako hydroxyaminokarbonyl skupinami.

„Aryl“ znamená jednovazný nenasycený aromatický cyklický zbytek obsahující jeden nebo dva kruhy např. fenyl, naftyl, indanyl nebo bifenyl, nebo znamená jednovazný nenasycený aromatický heterocyklický zbytek jako chinolyl, dihydroizoxazolyl, furanyl, imidazolyl, pyridyl, ftalimido, nebo thianyl případně substituovaný arylskupinou. Aryl může být případně nezávisle mono-, di- nebo tri-substituovaný halogenem, hydroxy skupinou, nižším alkylem, alkoxy skupinou, trifluormethyl, aryloxy, amino skupinami, aryl, acetamido, a/nebo kyano skupinami např. 6-nitrochinol-2-yl, 6-fluorchinon-2-yl, 6-hydroxychinol-2-yl, 6-methoxychinol-2-yl, 6-nitronaft-l-yl, 6-chlomaft-l-yl, 6-hydroxynaft-l-yl, 6-methoxynaft-l-yl, 6-nitronaft-2-yl, 6-chlomaft-2-yl, 6-hydroxynafit-2-yl, 6-methoxynaft-2-yl, 6-nitrofenyl, 6-chlorfenyl, 6-hydroxyfenyl, 6-methoxyfenyl, bifenyl, 3-methylpyridyl, 4-ethylpridyl, 4-chlorfenyl, 4-fenoxyfenyl, 2-pyrolidin-l-yl-ethoxy-fenyl, 4-kyanofenyl, naftalen-2-yl, 4-hydroxy-3methyl-fenyl skupinami apod.

„Aryloxy“ znamená zbytek vzorce -ORb kde R_b je aryl, např. fenoxy, chinol-2-yloxy, naft-l-yloxy, nebo naft-2-yloxy skupiny apod.

„Arylalkyl“ znamená zbytek vzorce -R_cRb, kde Reje alkylen a Rb je aryl jak je definováno výše, např. benzyl, fenylethylen, 3-fenylpropyl, apod.

„Arylalkoxy“ znamená zbytek vzorce -OReR_b, kde Re je alkylen jak je definováno výše a Rb je aryl jak je definováno výše, např. benzyloxy, 3-naft-2-ylpropoxy skupiny apod.

„Alkoxykarbonyl“ znamená zbytek vzorce -C(O)OR_b, kde R_b je alkyl jak je definováno výše, nebo R_b je nenasycený karbocyklický kruh obsahující jeden nebo více heteroatomů, např. methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl, t-butoxykarbonyl, N-methylpiperid-4-yl-oxykarbonyl, apod.

„Arylalkoxykarbonyl“ znamená zbytek vzorce -C(O)Rd, kde Rj je aryloxy jak je definováno výše, např. benzyloxykarbonyl, naftyl-2-ylethoxykarbonyl, apod.

„Benzyloxyaminokarbonyl“ znamená zbytek vzorce -C(O)NHOCH₂Ph, kde Ph je fenyl.

„Karbamoyl“ znamená zbytek vzorce -C(O)NH₂.

-4CZ 293868 B6 „Karboxy skupina“ znamená zbytek vzorce -C(O)OH.

„Cykloalkyl“ znamená jednovazný nasycený karbocyklický zbytek neobsahující žádné nenasycení a obsahující 3 až 6 atomů uhlíku, jako např. cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl.

„Cykloalkylalkyl“ znamená zbytek vzorce -(CFLjpRc, kde Re je cykloalkyl jak je definováno výše a p je celé číslo 1 až 6, např. cyklopentylpropyl, cyklopropylmethyl, cyklobutylmethyl, cyklohexylbutyl.

„Dialkylamino skupina“ znamená zbytek vzorce -NRfR_g, kde R_f a R_g jsou nezávisle alkyl jak je definováno výše nebo Rf a R_g společně tvoří kruh, např. morfolinyl, piperidinyl nebo pyrolindinyl, apod.

„Hydroxyaminoskupina“ znamená zbytek vzorce -NHOH.

„Hydroxyaminokarbonylskupina“ znamená zbytek vzorce -C(O)NHOH.

„N-hydroxyformylaminoskupina“ znamená zbytek vzorce -N(OH)C(O)H.

„Merkaptoskupina“ znamená zbytek vzorce -SH.

„Sulfonyl“ znamená zbytek vzorce =S(O)₂.

„Fosfonyl“ znamená zbytek vzorce -PO(OH)₂.

„Případný“ nebo „případně“ znamená, že postupně popsané události se mohou nebo nemusí vyskytnout a že popis zahrnuje příklady nebo události, které se vyskytují a příklady, které se nevyskytují. Např. „případně substituovaný chinol-2-yl“ znamená, že chinol-2-ylový zbytek může, ale nemusí být substituovaný a že popis obsahuje jak substituovaný chinol-2-ylový zbytek, tak nesubstituovaný chinol-2-ylový zbytek.

„Případně substituovaný karbamoyl“ znamená karbamoylový zbytek případně substituovaný na atomu dusíku jedním nebo více substituenty ze skupiny obsahující alkyl, mono- a di-alkylaminoalkyl a arylalkyl skupiny.

„Aminochránící skupina“ jak je zde uvedeno znamená organickou skupinu použitou k chránění atomu dusíku proti nežádoucím reakcím v průběhu syntézy a zahrnuje např. benzyl, acyl, acetyl, benzyloxykarbonyl (karbobenzyloxy), p-methoxybenzyloxykarbonyl, p-nitrobenzyloxykarbonyl, t-butoxykarbonyl, trifluoracetyl, apod. Předkládaný vynález není omezen pouze na tyto příklady.

„Farmaceuticky vhodná sůl“ zahrnuje jak farmaceuticky vhodné soli kyselin, tak farmaceuticky vhodné soli bází.

„Farmaceuticky vhodná sůl kyseliny“ znamená takovou sůl, která má biologickou účinnost a vlastnosti volné báze a která není biologicky nebo jinak nežádoucí a tvoří se reakcí sloučeniny s anorganickou kyselinou jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná apod.; nebo s organickou kyselinou jako je octová, kyselina propionová, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, kyselina šťavelová, kyselina maleinová, kyselina malonová, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina tartarová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina skořicová, kyselina mandlová, kyselina methansulfonová, kyselina ethansulfonová, kyselina p-toluensulfonová, kyselina salicylová apod.

-5CZ 293868 B6 „Farmaceuticky vhodná sůl báze“ znamená takovou sůl, která má biologickou účinnost a vlastnosti volné kyseliny a která není biologicky nebo jinak nežádoucí. Tyto soli se připravují přidáním anorganické báze nebo organické báze k volné kyselině. Soli odvozené od anorganických bází jsou sodné, draselné, lithné, amonné, vápenaté, hořečnaté, železnaté, zinečnaté, měďnaté, soli manganu, hlinité soli apod., ale použití anorganických solí není omezeno pouze na tyto příklady. Soli odvozené od organických bází jsou soli primárních, sekundárních a terciárních aminů, substituované aminy zahrnující přírodně se vyskytující aminy, cyklické aminy a bazické iontově výměnné resiny, jako je izopropylamin, trimethylamin, diethylamin, triethylamin, tripropylamin, ethanolamin, 2-dimethylaminoethanol, 2-diethylaminoethanol, trimethamin, dicyklohexylamin, lysin, arginin, histidin, kofein, prokain, hydrabamin, cholin, betain, ethylendiamin, glukosamin, methylglukamin, theobromin, puriny, piperazin, piperidin, Nethylpiperidin, polyamin resiny apod., použité báze však nejsou omezeny pouze na tyto příklady. Výhodnými organickými bázemi jsou izopropylamin, diethylamin, ethanolamin, trimethamin, dicyklohexylamin, cholin a kofein.

„Savci“ jsou člověk a všechna domestikovaná a divoká zvířata jako např. hovězí dobytek, koně, vepři, ovce, kozy, psi, kočky apod., bez omezení.

„Terapeuticky účinné množství“ znamená takové množství sloučeniny vzorce I, které když je podáváno savcům, je dostatečné pro účinnou léčbu onemocnění, při kterých je nutné inhibovat aktivitu matricové metaloproteázy, jako je aktivita stromelysinu, želatináz, matrilysinu a/nebo kolagenáz. Množství sloučeniny vzorce I, která tvoří „terapeuticky účinné množství“ se mění v závislosti na sloučenině, onemocnění a jeho závažnosti a na léčeném zvířeti, ale může být rutinně určeno pomocí běžně používaného postupu s ohledem na znalosti terapeuta.

„Léčení nebo léčba“ znamená léčbu onemocnění savců, s výhodou člověka, při kterých je nutné inhibovat aktivitu matricové metaloproteázy, s výhodou aktivitu intersticiální kolagenázy apod. a patří sem:

(i) prevence onemocnění vyskytujících se u savců, s výhodou je-li savec náchylný k těmto onemocněním, ale jeho onemocnění nebylo ještě přesně určeno;

(ii) inhibice onemocnění např. zastavení jeho vývoje; nebo (iii) zmírnění onemocnění např.způsobení obratu v onemocnění.

„Izomery“ jsou různé sloučeniny, které mají stejný molekulární vzorec.

„Stereoizomery“ jsou izomery, které se liší pouze v uspořádání atomů v prostoru.

„Enantiomery“ jsou párem stereoizomerů, které jsou zrcadlovými obrazy.

Směs páru enantiomerů 1:1 se nazývá „racemická“ směs.

„Diastereoizomery“ jsou stereoizomery, které nejsou zrcadlovými obrazy. Názvosloví je založeno na upravené formě názvosloví I.U.P.A.C., kde se sloučeniny předkládaného vynálezu nazývají jako deriváty fosfmové nebo alkanové kyseliny s tricyklickým substituentem. Sloučeniny vzorce I mají ve své struktuře nejméně dva asymetrické uhlíkové atomy, např. v místě připojení substituentu R² a v indolylmethylové skupině. Sloučeniny vzorce I nebo jejich farmaceuticky vhodné soli mohou proto existovat jako jednotlivé stereoizomery, racemát a směs enantiomerů a diastereomerů. Všechny takové jednotlivé stereoizomery, racemáty a jejich směsi jsou předmětem předkládaného vynálezu.

-6CZ 293868 B6

Jestliže je v názvu jednotlivých stereoizomerů sloučenin vzorce I uveden znak absolutní konfigurace R nebo S, chirální uhlíkový atom je zde označen v souladu se „Sekvenčními pravidly“ popsanými Cahnem, Ingoldem a Prelogem.

Příkladem je následující sloučenina vzorce I, kde m je 2; n je 2; A je kyslík; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je karboxyskupina; R² je 3-(4-pyridyl)propyl; a R³ je vodík, např. následující sloučenina vzorce:

která má název kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo9,6,l,0¹²’^l7oktadeka-ll(18), 12,14,16-tetraen~9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-yl-hexanová.

A. Použitelnost

Sloučeniny vzorce inhibují matricové metaloproteázy savců, s výhodou intersticiální kolagenázy savců, čímž působí preventivně při rozkládání kolagenu u savců. Sloučeniny jsou proto vhodné pro léčbu onemocnění spojených se zvýšenou aktivitou matricových metaloproteáz, s výhodou zvýšenou aktivitou intersticiálních kolagenáz, jako např. artritická onemocnění (revmatoidní artritida a osteoartritida), zubní onemocnění, vředy na rohovce, vředy na pokožce, nádorová onemocnění a metastázy. Viz např. Arthritis and Rheumatism (1993), Vol. 34, No. 2, pp, 181-189; Arthritis andRheumatism (1991); Vo. 34, No. 9, pp. 1073-1075; Seminars in Arthritis and Rheumatism (1990), Vol., 19, No. 4, Supplement 1 (February), pp. 16-20; Drugs of the Future (1990), Vol. 15, No. 5, pp. 495-508; aj. Enzyme Inhibition (1987), Vol. 2, pp. 1-22.

Testování

Schopnost sloučenin vzorce I inhibovat aktivitu matricové metaloproteázy, s výhodou aktivitu intersticiální kolagenázy, může být demonstrována pomocí různých in vitro a in vivo zkoušek obecně známých a používaných v této oblasti. Např. může být aktivita metaloproteázy demonstrována při in vitro pokusu popsaném v Anal. Biochem. (1985), Vol. 147, p. 437, nebo jeho modifikaci. Fyziologický účinek inhibice matricových metaloproteáz může být demonstrován pomocí ex vivo zkoušky explantátu hovězí chrupavky popsané v methods ofEnzymology (1987), Vol. 144, pp. 412-419, nebo její modifikace; nebo pomocí ex vivo zkoušky dlouhých kostí plodu krys popsané v Proč. Nati. Acad. Sci. USA (1988), Vol 85, pp. 8761-8765, nebo její modifikace nebo v J. Clin. Invest. (1965), Vol., 44, pp. 103-116, nebo její modifikace.

Schopnost inhibovat aktivitu kolagenázy 1-,2-, a 3-, stromelysinu-1, želatinázy A aB amatrilysinu může být demonstrována pomocí zkoušky popsané v MMP Enzymatic Assay in FEBST, 296, 263 (1992) nebo její modifikace. Schopnost inhibovat aktivitu kolagenázy 1-, 2-, a 3-, stromelysinu-1, želatinázy A a B a matrilysinu může být demonstrována pomocí zkoušky popsané vMMP Enzymatic Assay in FEBST, 296, 263 (1992) nebo její modifikace. Schopnost sloučeniny vzorce I inhibovat procesy zprostředkované MMP in vivo může být testována pomocí zkoušky explantátu chrupavky stimulované interleukinem-1 a zkouškou implantace čepu chrupavky.

Podávání

Podávání sloučenin vzorce I nebo jejich farmaceuticky vhodných solí v čistém stavu nebo ve farmaceuticky vhodné formě může být prováděno prostřednictvím jakéhokoli přijatelného postupu podávání pro podávání podobných prostředků. Látky mohou být například podávány orálně, nasálně, nitrožilně, místně, přes pokožku nebo rektálně ve formě pevné látky, polotuhé látky, lyofilizovaného prášku nebo v kapalné dávkovači formě, jako jsou tablety, čípky, pilulky, měkké elastické a tvrdé želatinové kapsle, v prášku, roztoku, suspenzi nebo aerosolu apod., s výhodou v jednotkové dávkové formě vhodné pro jednoduché podávání přesných dávek. Směs bude zahrnovat obvyklé farmaceutické nosiče nebo látky usnadňující podávání a sloučeninu vzorce I jako aktivní složku a dále může zahrnovat další medicinální činidla, farmaceutická činidla, nosiče, adjuvanty atd.

V závislosti na místě určení při podávání bude farmaceuticky vhodné složení obsahovat asi 1 % až 99 % (hmotnostních) sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli a 99 % až 1 % (hmotnostní) vhodné látky usnadňující podávání. S výhodou bude směs obsahovat 5 % až 75 % (hmotnostních) sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli a zbytek vhodné látky usnadňující podávání.

Výhodný způsob podávání je orální, za použití vhodné denní dávky, která může být přizpůsobena stupni a závažnosti onemocnění. Pro orální podávání je farmaceuticky vhodná směs tvořena sloučeninou vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou solí, která je smíšena s běžně používanou látkou usnadňující podávání, např. farmaceuticky čistým mannitolem, laktózou, škrobem, želatinovým škrobem, stearátem hořečnatým, sacharinem sodným, pudrem, deriváty esteru celulózy, glukózou, želatinou, sacharózou, citrátem, propylgalát, apod. Toto složení tvoří roztok, suspenzi, tablety, pilulky, kapsle, prášek, apod.

S výhodou je toto složení podáváno ve formě kapslí, kablet nebo tablet a proto obsahuje také „ředidlo“ jako je laktóza, sacharóza, fosforečnan vápenatý apod.; disintegrant jako je krokarmelozát sodný nebo jeho deriváty; mazivo jako je stearát hořečnatý apod.; a pojivo jako je škrob, akáciová klovatina, polyvinylpyrolidon, želatina, deriváty éteru celulózy, apod.

Sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl může být také upravena pro použití jako čípek např. asi 0,5 % až 50 % aktivní složky umístěné na vhodném nosiči tak, že se v těle pomalu rozpouští, např. polyoxyethylenglykoly a polyethylenglykoly (PEG) např. PEG 1000 (96%) a PEG 4000 (4%).

Kapalné farmaceuticky vhodné složení může být např. připraveno rozpuštěním, dispergováním atd., sloučeniny vzorce I (asi 0,5 % až 20 % hmotn.) nebo její farmaceuticky vhodné soli a výhodného farmaceutického adjuvantu jako nosič, jako je např. voda, solný roztok, vodná dextróza, glycerol, ethanol apod., čímž vznikne roztok nebo suspenze.

Je-li to nutné, farmaceutická směs předkládaného vynálezu může také obsahovat malé množství dalších sloučenin jako jsou zvlhčovadla nebo emulgátory, pH pufrovací činidla, antioxidanty apod., jako jsou např. kyselina citrónová, sorbitan monolaurát, triethanolaminoleát, butylovaný hydroxytoluen, atd.

Účinné metody pro přípravu takových dávkovačích forem jsou známé nebo podobné těm, které se běžně používají; např. Remington Pharmaceutical Sciences, 18^,h Ed., (Mack Publishing Company, Easton, Pensylvania, 1990). Směs, která se podává, vždy obsahuje terapeuticky účinné

-8CZ 293868 B6 množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli, k léčení onemocnění, kdy je nutné inhibovat aktivitu matricové metaloproteázy v souladu se závěry předkládaného vynálezu.

Sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl jsou podávány v terapeuticky účinném množství, které se mění v závislosti na různých faktorech včetně aktivity použitých sloučenin, metabolické stability a délky působení sloučeniny, věku, tělesné hmotnosti, zdravotního stavu, pohlaví, dietě, způsobu a době podávání, rychlosti vyměšování, kombinaci s léky, závažnosti onemocnění a podstupované terapii. Obecně je terapeuticky účinná denní dávka sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli od 0,14 mg do 14,3 mg/kg tělesné hmotnosti za den; s výhodou asi 0,7 mg až 10 mg/kg tělesné hmotnosti za den; a nej výhodněji od 1,4 mg až 7,2 mg tělesné hmotnosti za den. Např. při podávání 70 kg osobě se denní dávka může pohybovat mezi 10 mg až 1 g za den sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli, s výhodou mezi 50 mg až 700 mg za den a nejvýhodněji mezi 100 mg až 500 mg za den.

Výhodná složení

Výhodnou podskupinou jsou sloučeniny, kde m a n jsou 1 nebo 2; A je kyslík;

R⁴ je karboxyskupina nebo hydroxyaminokarbonyl; a R² je aryl, arylalkyl nebo aralkoxyalkyl.

Výhodnou podtřídou této třídy sloučenin jsou sloučeniny, kde n je 1 nebo 2, kde R’ je -CH₂-R⁴ a R³ je vodík, s výhodou kde R² je 2-methylpropyl, bifenylpropyl, thien-2-yl-ethyl, cyklopentyl, cyklopropylmethyl, nebo cyklopentylmethyl; a R⁴ je acetylthioskupina, merkaptoskupina, karboxyskupina, alkoxykarbonyl, N-hydroxyaminokarbonyl nebo N-hydroxyformylaminoskupina.

Výhodnou podskupinou této třídy sloučenin jsou sloučeniny, kde R² je 2-methylpropyl nebo cyklopentylmethyl a R⁴ je acetylthioskupina, merkaptoskupina, karboxyskupina, N-hydroxyaminokarbonyl nebo N-hydroxyformylaminoskupina.

Další výhodnou podskupinou jsou sloučeniny, kde R¹ je

kde R⁶ je případně substituovaný aryl, kde aryl skupinou je chinol-2-yl, naft-l-yl, naft-2-yl, pyridyl nebo fenyl. Výhodnou podtřídou této třídy jsou sloučeniny, kde R⁶ je chinol-2-yl.

Další výhodnou podskupinou jsou sloučeniny, kde R¹ je -CH(R⁷)-R⁸ kde R⁷ je -CH₂NHR, s výhodou kde R je vodík, R² je 2-methylpropyl nebo cyklopentylmethyl, R³ je vodík a R⁸ je karboxyskupina. Výhodné jsou sloučeniny, kde R je methoxykarbonyl, methansulfonyl, nebo ethylureidoskupina.

Další výhodnou podskupinou jsou sloučeniny, kde R¹ je -CH(R⁷)-R⁸ kde R⁷ je alkyl, alkoxykarbonyl nebo karboxyskupina; a R² je 2-methylpropyl nebo cyklopentylmethyl; R³ je vodík; a R⁸ je karboxyskupina nebo hydroxyaminokarbonyl. Výhodné jsou sloučeniny kde R⁷ je methoxykarbonyl. Další výhodnou podskupinou jsou sloučeniny, kde R¹ je -NH-CH(R⁹)-R¹⁰ kde R⁹ je vodík, alkyl nebo arylalkyl; a R¹⁰ je karboxyskupina, alkoxykarbonyl nebo aralkoxykarbonyl.

-9CZ 293868 B6

Nejvýhodnějšími sloučeninami vzorce I jsou následující sloučeniny:

kyselina (3R,9S)-5-methyl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo-[9,6,1,0^12,,7]oktadeka-l 1 (18),-

12.14.16- tetraen-9-y lkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-cyklobuty]methyl-N-(8-oxo-4-oxo-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,17]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-yl)sukcinamová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,l7]-oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenoxypentanové;

kyselina (3R,9S)-5-(4-chlorfenoxy)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,l,0’²’^l7]oktadeka11 (18) 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanová;

ethylester kyseliny (3R,9S)-5-(4-chlorfenoxy)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,l,0¹²·¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanové;

ethylester kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricykio-[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),-

12.14.16- tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenoxypentanové;

kyselina (3R,9S)-6-(4-hydroxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-y lkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^,217]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16— tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-ylhexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-(3-hydroxypropoxy)-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-y lkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,l7]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-(4-fenoxyfenyl)pentanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-(2-hydroxy-ethoxy)-fenyl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-trÍcyklo[9,6,l,0^l2’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-[4-(2-pyrrolidin-l-yl-ethoxy)-fenyl-hexanová·, kyselina (3R,9S)-6-(4-methoxy-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo-[9,6,l,0^l2''⁷]oktadeka-11 (16), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-methoxy-ethoxy)-fenyl]-3-(8-oxa-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18) 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoy l)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^l2’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenylpentanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-fenylhexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(3-hydroxy-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,l7]oktadeka-11 (18) 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

-10CZ 293868 B6 kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxy-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(4-(3-piperidin-l-yl-propoxy)fenyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-(3-dimethylaminopropoxy)-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0 ^l2,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-dimethylaminoethoxy)-fenyl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^l2I7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-kyano-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^,2’¹⁷]oktadeka11(18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-naftalen-2-yl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(4-pyrol-l-yl-fenyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-hydroxy-3-methylfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17] oktadeka-11(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoy 1 )hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-benzyloxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,l7]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-[(4-(4-aminobutoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-11 (18) 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-5-(4-niethoxy-fenyI)-3-(8-oxo-4-oxa-I,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-amino-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^l2,l7]oktadeka11(18),12,14,16-tetraen-9-y lkarbamoy l)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0 ^l2,l7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-[4-(4-pyridylmethoxy)fenylhexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-acetylaminofenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-11(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová; a ethylester kyseliny (3R,9S)-6-[4-(3-hydroxy-propoxy)-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-hexanové.

Příprava sloučeniny vzorce I

Sloučeniny vzorce I jsou deriváty peptidu, které se mohou připravovat z aminokyselin. Standardní postupy pro tvorbu peptidových vazeb popsal M. Bodanszky a kol., The practice of Peptid Synthesis (1984), Springer-Verlag; J. P. Greenstein a kol., Chemistry of the Amino Acids (1961), Vol. 1-3, John Wiley a Synové.; G.R. Pettit, Synehtetic Peptids (1970), Vol. 1-2, Van Nostrand Reinhold Company.

Amidové kaplingy použité pro přípravu sloučenin vzorce I se obvykle provádějí pomocí karbodiimidové metody s činidly jako dicyklohexylkarbodiimid nebo N-ethyl-N-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimid (EDCI) v přítomnosti 1-hydroxybenzatriazolu (HOBT) v inertním rozpouštědle jako dimethylformamid (DMF). Další metody pro přípravu amidové nebo peptidové

- 11 CZ 293868 B6 vazby jsou přes chlorid kyseliny, acylazid, smíšený anhydrid nebo aktivovaný ester jako nitrofenylester. Amidové kaplingy s nebo bez peptidové složky se provádějí v roztoku.

Výtěr chránící skupiny pro koncovou amino nebo karboxyskupinu sloučeniny použití při přípravě sloučeniny vzorce I se řídí z části konkrétním amidem nebo podmínkami peptidové kaplingu a z části amino kyselinou a/nebo peptidovou složkou zapojenou do kaplingu. Používají se běžné známé amino chránící skupiny, např. benzyloxykarbonyl (karbobenzyloxy), p-methoxybenzyloxykarbonyl, p-nitrobenzyloxykarbonyl, t-butoxykarbonyl (BOC), apod. Výhodnou chránící skupinou pro aminoskupinu je buď BOC, nebo benzyloxykarbonyl (CBZ), protože je lze snadno odstranit slabými kyselinami, např. kyselinou trifluoroctovou (TFA) nebo kyselinou chlorovodíkovou v ethylacetátu; nebo katalytickou hydrogenací.

Jednotlivé stereoizomery sloučenin vzorce I mohou být od sebe odděleny pomocí známých postupů, např. když R¹ je karboxyskupina, oddělením (např. pomocí frakční krystalizace, chromatografie a/nebo postupy uvedenými v předkládaném vynálezu) diastereoizomemích solí vytvořených reakcí sloučeniny vzorce I s opticky aktivní bází při teplotě 0°C až varu rozpouštědla použitého pro kiystalizaci. Příklady takových opticky aktivních bází jsou brucin, strychnin, chinin, chinidin, cinchonidin, efedrin, methylbenzylamin apod.

Kombinace substituentů a/nebo záměny ve sloučeninách vzorce I jsou přípustné pouze tehdy, když vznikají stabilní sloučeniny.

Příprava meziproduktů:

Příprava sloučenin vzorce K a jejích jednotlivých stereoizomerů

Sloučenina vzorce K:

OH kde R¹⁴ je alkyl nebo benzyl a R^7a je vodík, alkoxykarbonyl, hydroxykarbamoyl, karboxyskupina nebo případně substituovaný karbamoyl se používá pro přípravu sloučeniny vzorce I. Jednotlivé stereoizomery sloučeniny vzorce K se použijí při přípravě odpovídajících stereoizomerů sloučeniny vzorce I. Zejména sloučeniny následující vzorce Ka:

O kde R^7a je vodík, je stereoizomer sloučeniny vzorce K o konfiguraci R. Sloučeniny vzorce Ka se připravují tak, jak je uvedeno na následujícím Reakčním schématu 4, kde R² je definováno výše:

-12CZ 293868 B6

Reakční schéma 4

CBBJ

CW3

L- ( + )-2,10-kafr suitám

CXa)

L-(+)-2,10-kafr suitám

Podobným způsobem, ale záměnou D-(-)-2,10-karfsultamu za L-(+)-2,10-karfsultam, se připraví stereoizomer o konfiguraci S.

Sloučeniny vzorce HH jsou komerčně dostupné nebo mohou být připraveny pomocí známých postupů, např. postupem popsaným v Příkladu 11 níže. L-(+)-2,10-karfsultam a D-(-)-2,10kafrsultam jsou komerčně dostupné např. od Aldrich.

Sloučeniny vzorce Ka se připravují nejprve kondenzací sloučeniny vzorce HH sL-(+)-2,10kafrsultamem za vzniku sloučeniny vzorce N. Použitím NaHMDA se po 1 h generuje anion, reakce se rozloží t-butylbromacetátem za vzniku odpovídajícího esteru vzorce Q. Kafrová skupina se poté odstraní za bazických podmínek za vzniku jednoho stereoizomeru sloučeniny vzorce Ka, kde uhlík, na který je připojen substituent R² má konfiguraci R.

Podobně může být sloučenina vzorce Ka připravena podle Reakčního schématu 4a.

-13CZ 293868 B6

Sloučenina vzorce HH se nejprve kondenzuje s 4S-fenylmethyloxazolidinonem za standardních 5 podmínek za vzniku odpovídající sloučeniny vzorce aa. Ke sloučenině vzorce aa se v inertním rozpouštědle jako je THF přidá se přibližně ekvimolámí množství hexamethyldisilazidu sodného. Reakce probíhá při -70 až -95 °C asi 15 minut. Ke směsi se přidá přebytek t-butylbromacetátu a roztok se 2 h míchá při -90 až -60 °C za vzniku převážně jednoho stereoizomerů vzorce bb, který se čistí pomocí standardního postupu používaného v organické chemii. Oxazolidinonová 10 skupina sloučeniny vzorce bb se odstraní za bazických podmínek za vzniku jednoho stereoizomeru sloučeniny vzorce Ka.

Sloučenina vzorce Kb:

(Kb), kde R^7c je alkoxykarbonyl, může být připravena tak, jak je uvedeno na následujícím ReakČním schématu 5, kde R² a R^7c jsou definovány výše:

- 14CZ 293868 B6

Reakční schéma 5

OCCCB_s)_a ·' ff o

c^s>

db) ,

Sloučeniny vzorce R a T jsou komerčně dostupné nebo mohou být připraveny pomocí známých postupů.

Sloučeniny vzorce Kb se připravují nejprve reakcí sloučeniny vzorce R s izobutenem a katalytickým množstvím koncentrované H2SO4 v dichlormethanu a následnou destilací za vzniku tbutylesterové sloučeniny vzorce S. Sloučenina vzorce S se poté reaguje se sloučeninou vzorce T za přítomnosti t-butoxidu draselného za vzniku sloučeniny vzorce U. Hydrolýzou sloučeniny vzorce U za kyselých podmínek, s výhodou s kyselinou trifluoroctovou při teplotě místnosti se získá sloučenina vzorce Kb, kde R^7c je alkoxykarbonyl.

Sloučeniny vzorce K, kde R^7a je karboxyskupina se připravují ze sloučeniny vzorce Kb, kde R^7cje alkoxykarbonyl pomocí známých postupů, např. hydrolýzou.

Dále k výše popsaným postupům přípravy izomerů sloučeniny vzorce K, sloučeniny vzorce K, kde R^7a je alkyl se mohou připravit reakcí sloučeniny vzorce K, kde R^7a je vodík, v aprotickém rozpouštědle, např. v THF, za přítomnosti NaN(TMS), s haloalkanem, s výhodou methyljodidem, za vzniku sloučeniny vzorce K, kde R^7a je alkyl.

Příprava sloučenin vzorce I, kde Rl je -CH2-R⁴, kde R⁴ je N-hydroxyformylamino

Sloučeniny vzorce I, kde R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je N-hydroxyformylaminoskupina, se připraví reakcí sloučeniny vzorce J za podmínek peptidového kaplingu popsaných výše se sloučeninou vzorce:

-15CZ 293868 Β6

Příprava těchto sloučenin je popsána v U.S. Patent Application Seriál No. 08/343, 158, který je zde uveden jako odkaz.

Produkt tohoto kaplingu se poté debenzyluje podobně, jak je popsáno v Reakčním schématu II výše, za vzniku sloučeniny vzorce I, kde R¹ je -CH₂- R⁴, kde R⁴ je N-hydroxyformylaminoskupina.

Příprava sloučenin vzorce Is, It a Iu

Sloučeniny vzorce Is jsou sloučeniny vzorce I, kde n a m jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CHr-R⁴, kde R⁴ je t-butoxykarbonyl; a ER² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu.

Sloučeniny vzorce It jsou sloučeniny vzorce I, kde n a m jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je karboxyskupina a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu.

Sloučeniny vzorce Iu jsou sloučeniny vzorce I, kde n a m jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je alkoxykarboriyl; a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu.

Sloučeniny vzorce Is, It nebo Iu se připravují podle popisu v Reakčním schématu 11.

-16CZ 293868 B6

Reakční schéma 11

R²OH

Ó (Ha)

O t-BuO r₃

- R² H ⁰

J /

(ís) ^Ra

R² u O ⁰ tP

R₃ (It) \

O R² u o o \ ^H o v (lu),

Sloučeniny vzorce Ka se připraví podle popisu uvedeného zde. Příprava sloučeniny vzorce ff je popsána níže.

Sloučeniny vzorce Is se připravují nejprve kaplingem sloučeniny vzorce Ka se sloučeninou vzorce ff za standardních podmínek pro peptidový kapling za vzniku sloučeniny Is.

Reakcí sloučeniny vzorce Is za slabě kyselých podmínek se získá sloučenina vzorce It.

Sloučenina vzorce Is se také může pomocí známých postupů převést na sloučeninu vzorce Iu, kde R¹ je -CH2-R⁴, kde R⁴ je alkoxykarbonyl jiný než t-butoxykarbonyl.

Dále se sloučeniny vzorce I, kde man jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je hydroxy15 aminokarbonyl; a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu, mohou připravit následujícím postupem, který je popsán výše u převedení sloučeniny vzorce Ic na sloučeninu vzorce Id.

-17CZ 293868 B6

Příprava sloučeniny vzorce ff

je popsána v následujícím Reakčním schématu 12.

-18CZ 293868 B6

Reakční schéma 12

O

BocNH^^A

(nn)

Sloučeniny vzorce kk a 11 jsou komerčně dostupné, např. Sigma nebo Aldrich nebo se mohou 5 připravit pomocí známých postupů.

Sloučeniny vzorce II zobrazené vReakčním schématu 12 se používají pro přípravu sloučenin vzorce I, kde man jsou 2. Je zřejmé, že postup použitý vReakčním schématu 12 se může provádět s všemi sloučeninami, které reprezentuje vzorec H₂N(CH₂)_nO(CH₂)_raOH, ve kterém m ío a n jsou definovány v Podstatě vynálezu. Tyto sloučeniny jsou buď komerčně dostupné, nebo

-19CZ 293868 B6 mohou být připraveny pomocí známých postupů. Sloučeniny vzorce ff se připravují nejprve kaplingem sloučeniny vzorce kk se sloučeninou vzorce II za standardních podmínek pro peptidový kapling, např. s DCC za přítomnosti HOBT v DMF, za vzniku sloučeniny vzorce mm. Tato sloučenina vzorce mm se poté reaguje s tosylchloridem za vzniku sloučeniny vzorce nn. Místo 5 tosychloridu se může v této reakci také použít mesylchlorid. Cyklizace tosylátu probíhá s přebytkem NaH v inertním rozpouštědle, s výhodou v THF, při vysokém zředění při teplotě místnosti za vzniku sloučeniny vzorce oo. Podobně, cyklizace tosylátu probíhá s koncentrovaným hydroxidem sodným v inertním rozpouštědle, s výhodou CH2CI2, v přítomnosti katalyzátoru fázového přenosu, s výhodou tetra(n-butyl)-amoniumhydrogensulfátu, za vzniku sloučeniny vzorce 00. 10 Chrániči skupina BOC sloučeniny vzorce 00 se odstraní za slabě kyselých podmínek, s výhodou za přítomnosti kyseliny trifluoroctové, za vzniku sloučeniny vzorce ff.

Příprava sloučeniny vzorce Iv

Sloučeniny vzorce Iv jsou sloučeniny vzorce I, kde n a m jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH2-R⁴, kde

R⁴ je karboxyskupina nebo alkoxykarbonyl; a R² je arylalkyl, kde alkylenový řetězec je -(CH2)3-; a R^J je definováno v podstatě vynálezu.

Sloučeniny vzorce Iv se připravují podle popisu Reakčního schématu 13.

-20CZ 293868 B6

Sloučeniny vzorce ff se připraví podle popisu uvedeného zde. Sloučenina vzorce gg se připraví podle Reakčního schématu 4A záměnou sloučeniny HH za odpovídající allylové sloučeniny, kde skupina R² ve vzorci HH je zaměněna za pro-2-enyl.

-21 CZ 293868 B6

Sloučeniny vzorce Iv se připraví nejprve kaplingem sloučeniny vzorce ff se sloučeninou vzorce gg za standardních podmínek pro peptidový kapling za vzniku sloučeniny vzorce hh.

Přidání arylu R² skupiny k allylovému řetězci pomocí arylace sloučeniny vzorce hh se provádí za přítomnosti báze a palladiového katalyzátoru přidáním arylhalogenidu, s výhodou bromidu nebo jodidu a zahříváním reakční směsi 2 až 4 hodiny, s výhodou 4 hodiny, na 100 °C za vzniku sloučeniny vzorce ii. Katalytickou hydrogenací (Pd/C) allylové sloučeniny vzorce ii vzniká odpovídající sloučenina vzorce Iv.

Sloučeniny vzorce Iv se převedou na odpovídající sloučeniny, kde R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je karboxyskupina nebo jiná alkoxykarbonylová skupina a následuje postup popsaný pro přípravu sloučeniny It a Iu.

Podobně se aiylace může provádět nejprve na sloučeninách vzorce gg a dále postupem popsaným výše za vzniku sloučeniny Ka, která se poté kapluje se sloučeninou vzorce ff.

Příprava sloučenin vzorce Iw

Sloučeniny vzorce Iw jsou sloučeniny vzorce I, kde R² je arylalkyl, kde aryl je substituovaný alkoxyskupinou (aryl-O-R); a n, m, A, R¹ a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu.

Tyto sloučeniny se připravují modifikací substituentů na arylovém kruhu jako O-alkylací fenolové skupiny (tj. R je vodík).

Soli sloučenin vzorce I

Všechny sloučeniny vzorce I, které existují jako volné báze se mohou převést na jejich farmaceuticky vhodné soli reakcí s vhodnou anorganickou nebo organickou kyselinou. Soli sloučenin vzorce I mohou být také převedeny na volné báze nebo na její soli.

V přehledu se sloučeniny vzorce I připravují:

1. Reakcí sloučeniny vzorce Ka, kde R² je definováno v podstatě vynálezu se sloučenino vzorce ff, R³ je definováno v podstatě vynálezu; za vzniku sloučeniny vzorce I, kde man jsou 2; Aje kyslík; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je t-butoxykarbonyl; a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu; nebo

2. hydrogenací sloučeniny vzorce ii, kde R³ je definováno v podstatě vynálezu za vzniku sloučeniny vzorce I, kde man jsou 2; A je kyslík; R¹ je CH2-R⁴, kde R⁴ je t-butoxykarbonyl; R²je arylkyl (aryl-(CH2)3-); a R³ je definováno v podstatě vynálezu; nebo

3. převedením sloučeniny vzorce I, kde man jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH2-R⁴, kde R⁴ je t-butoxykarbonyl; a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu; na sloučeninu vzorce I, kde m a n jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH2-R⁴, kde R⁴ je karboxyskupina a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu; nebo

4. převedením sloučeniny vzorce I, kde man jsou 2; A je kyslík; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je karboxyskupina nebo t-butoxykarbonyl; a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu; na sloučeninu vzorce I, kde m a n jsou 2; Aje kyslík; R¹ je -CH2-R⁴, kde R⁴ je alkoxykarbonyl jiný než t-butoxykarbonyl; a R² a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu; nebo

5. převedením sloučeniny vzorce I, kde R² je hydroxyarylalkyl; a m, n, R¹ a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu na sloučeninu vzorce I, kde R² je hydroxyarylalkyl; a m, n, R¹ a R³ jsou definovány v podstatě vynálezu.

-22CZ 293868 B6

Příklady provedení vynálezu

Následující specifické příklady poskytují přehled o provedení vynálezu. Předkládaný vynález však není omezen pouze na tyto příklady.

Příklad 1

Sloučeniny vzorce HH

A. Ke kyselině 4-methylpentanové (25 g, 0,215 mmol) ve 25 °C teplé vodní lázni byl pomalu přidán thionylchlorid (20,4 ml, 1,3 g). Poté byla směs pod argonem zahřívána na 50 °C 3 h (dokud se nepřestal uvolňovat plyn). Surová reakční směs byla destilována za atmosférického tlaku za vzniku 4-methylpentanoylchloridu (25,3 g, 87,3 % hmotn.), t.t. 143 °C.

B. Podobným způsobem, ale záměnou kyseliny 4-methylpentanové za kyselinu 5-fenylpentanovou (5 g), byl připraven 5-fenylpentanoylchlorid (4,4 g) jako bezbarvá kapalina, t.t. 91 až 93 °C.

Příklad 2

Sloučeniny vzorce N

A. K suspenzi 60 % hmotn. NaH (836 mg, 1,5 ekv.) v toluenu (200 ml) při teplotě místnosti pod argonem byl přidán L-(+)-2,10-karfsultam (3,0 g, 3,9 mmol). Směs byla bouřlivě míchána při teplotě místnosti 1 h. Poté byl opatrně při 0 °C přikapán 4-methylpentanoyl. Po 3 h míchání při teplotě místnosti byla reakční směs rozložena 10 ml vody a bylo přidáno 70 ml éteru. Směs byla nejprve promyta 0,5 HCI (2x50 ml), poté 5 % hmotn. K2CO3 (3 x 50 mí), a nakonec solankou (1 x 50 ml). Organická vrstva byla sušena nad MgSO₄, filtrována a odpařena do sucha. Čištěním pomocí kolonové chromatografií (1:6 ethylacetát/petroléter) bylo získán N-4-methylpentanoyl-L-(+)-2,10-karfsultam (3,39 g, 78 % hmotn.).

B. Podobně, ale záměnou 4-methylpentanoylchloridu za vhodný chlorid byly získány následující sloučeniny vzorce N:

N-3-fenylpropanoyl-L-(+)-2,10-kafrsultam, MS: 347 (M⁺);

N-5-fenylpentanoyl-L-(+)-2,10-karfsultam, MS: 375 M⁺;

N-pentanoyl-L-(+)-2,10-kafrsultam, MS: 300 (M+H)⁺.

Příklad 3

Sloučeniny vzorce Q

A. K roztoku N-4-methylpentanoyl-L-(+)-2,10-karfsultamu (3,39 g, 10,8 mmol) v 75 ml suchého THF při -78 °C pod argonem byl během 5 min přikapán NaN(TMS)₂ (1,0 M v THF, 11,34 ml, 1,05 ekv.). Po 1 h míchání při -78 °C byl ke směsi přidán hexamethylfosforamid (5,2 ml, 3 ekv.), poté 400 mg tetra-n-butylamoniumjodidu. Vzniklý roztok byl při -78 °C míchán přes noc. Ráno byla rozložena voda (100 ml) a extrahována éterem (3 xlOO ml). Spojené éterové vrstvy byly promyty solankou, sušeny Na₂SO₄, filtrovány a odpařeny. Čištěním

-23CZ 293868 B6 kolonovou chromatografií (5:95 ethylacetát/petroléter až 10:90 ethylacetát/petroléter) byl získán N-(4-methyl-2-t-butoxykarbonylmethyl)-pentanoyl-L-(+)-2,10-karfsultam (4 g, 86,5 % hmotn.).

B. Podobným způsobem, ale záměnou N-4-methylpentanoyl-L-(+)-2,10-karfsultamu za vhodnou sloučeninu vzorce n byly připraveny následující sloučeniny vzorce Q:

N-(3-fenyl-2-t-butoxykarbonylmethyl)propanoyl-L-(+)-2,10-kafsultam, MS: 461 (M⁺);

N-(5-fenyl-2-t-butoxykarbonylmethyl)pentanoyl-L-(+)-2,10-karfsultam, MS: 490 (M+H)⁺;

N-(2-t-butoxykarbonylmethyl)pentanoyl-L-(+)-2,10-kafrsultam, MS: 414 (M+H)⁺.

Příklad 4

Sloučeniny vzorce Ka

K míchanému roztoku N-(4-methyl-2-t-butoxykarbonylmethyl)petanoyl-L-(+)-2,10-kafrsultamu (5,45 g, 12,7 mmol) v 50 % obj. THF (150 ml) při °C pod argonem byly přidány krystaly LiOH.H₂O (2,14 g, 4 ekv.) a 30% obj. H₂O₂ (11,5 ml). Poté byla ledová lázeň odstraněna a emulze byla míchána 3 h dokud se nevyčeřila. Většina THF byla odstraněna za sníženého tlaku při 35 °C. Poté byl přidán dichlormethan (150 ml) a za míchání byla přidávána 4N HC1 do pH=2. Po přidání NaCl byl vodná vrstva extrahována dichlormethanem (3x150 ml). Dichlormethan byl odstraněn za sníženého tlaku při 35 °C a zbytek byl převeden do ethylacetátu (150 ml). Tento roztok byl extrahován 5 % hmotn. K₂CO₃ (3 x 50 ml) a spojené extrakty byly promyty éterem (50 ml). Dichlormethan byl přidán k vodné vrstvě a za míchání s NaCl byla vodná vrstva extrahována dichlormethanem (3 x 70 ml) a spojené extrakty byly sušeny nad Na₂SO₄, filtrovány a odpařeny za vzniku kyseliny (2R)-4-methyl-2-t-butoxykarbonylmethylpentanové jako bezbarvého oleje (2,95 g, kvantitativní výtěžek).

B. Podobným způsobem, ale náhradou N-(4-methyl-2-t-butoxykarbonylmethyl)-pentanoylL-(+)-2,10-kafrsultamu za vhodnou sloučeninu vzorce Q byly připraveny následující sloučeniny:

kyselina (2R)-3-fenyl-2-t-butoxykarbonylmethylpropanová, MS: 265 (M+H)⁺;

kyselina (2R)-5-fenyl-2-t-butoxykarbonylmethylpentanová, MS: 293 (M+H)⁺;

kyselina (2R)-2-t-butoxykarbonylmethylpentynová, (bezbarvý olej, 1,09 g).

C. Kyselina (2R)-3-fenyl-2-t-butoxykarbonylmethylpropanová (55 mg) byla převedena do ledové kyseliny octové (20 ml) a byl přidán PtO₂ (25 mg) v kyselině octové. Kádinka byla umístěna do Parrovy nádoby, evakuována a naplněna vodítkem na tlak 0,7 MPa. Po 3 dnech míchání byla směs odfiltrována přes 1 cm lůžko zkřemeliny. Filtrát byl odpařen za vzniku žlutého oleje, kyseliny (2R)-3-cyklohexyl-2-t-butoxykarbonylmethylpropanové (56 mg), MS: 269 (M-H)-.

Příklad 5

Sloučenina vzorce R

K roztoku D-leucinu (50g, 0,381 mol) v 570 ml 3 N HBr (vodné) při 0 °C byl přidán nitrit sodný (42 g, 1,6 ekv.) po částech v průběhu 1 h a 15 min.

-24CZ 293868 B6

Reakční směs byla míchána 3 h při 0 °C a poté byla extrahována éterem (1000 ml). Po promytí éterové vrstvy vodou (2x500 ml) byla sušena nad MgSO₄ a odpařena. Červený sirup byl znovu odpařen s chloroformem (3x200 ml), čímž byla odstraněna barva a po vysušení na pumpě byla získána kyseliny (2R)-2-brom-4-methylpentanová, jako bezbarvý olej s konstantní hmotností 71,3 g.

Příklad 6

Sloučenina vzorce S

Do dichlormethanu (80 ml) byl kondenzován izobuten do dvojnásobného objemu (při -50 °C CHCl₃/suchý led). K tomuto roztoku byla přidána kyselina (2R)-2-brom-4-methylpentanová (28 g, 143,6 mmol) a při teplotě mezi -40 až -50 °C byla přikapána konc. kyselina sírová (1 ml). Reakční směs byla nechána ohřát na teplotu místnosti v průběhu 20 h. Roztok byl odpařen, byl přidán další dichlormethan (300 ml), který byl postupně promyt nasyceným roztokem NaHCO₃(2x100 ml) a vodou (2x100 ml). Po sušení nad Na₂SO₄ byla organická vrstva filtrována a odpařena za vzniku žlutého oleje. Látka byla předestilována za vzniku 23 g t-butylesteru kyseliny (2R)-2-brom—4-methylpentanové jako čirého oleje.

Příklad 7

Sloučenina vzorce U

K benzylmethylmalonátu (2, 13 ml, 1 ekv.) a t-butylalkoholátu draselnému (1,36 g, 1 ekv.) v suchém DMF (100 ml) při 0 C byl v průběhu 1 h přikapán t-butylester kyseliny (2R)-2-brom4-methylpentanové (2,89 g, 11,5 mmol) v 50 ml DMF. Roztok byl míchán při 0°C 3 dny. Reakční směs byla extrahována mezi éter (150 ml) a nasycený roztok chloridu amonného (80 ml). Směs byla odfiltrována přes křemelinu, dvě vrstvy byly odděleny. Vodná vrstva byla extrahována éterem (3x100 ml) a spojené éterové extrakty byly promyty vodou (6x100 ml). Po sušení nad MgSO₄ byla organická vrstva odfiltrována a odpařena do sucha. Po čištění pomocí kolonové chromatografie (eluce 4:96 ethylacetát/petroléter) byl získán t-butylester kyseliny (2R)-2-((l-methoxykarbonyl-l-benzyloxykarbonyl)methyl)-4-methylpentanové (2,55 g) jako čirý bezbarvý olej, MS; 322 (M-aceton)⁺.

Příklad 8

Sloučenina vzorce Kb t-butylester kyseliny (2R)-2-((l-methoxykarbonyl-l-benzyloxykarbonyl}-methyl)-4-methylpentanové byl převeden do 5 ml 80 % TFA (ekv.) při teplotě místnosti a směs byla míchána 1,5 h. Dle TLC byla reakce dokončena pouze ze 30 %, proto byla přidána TFA (10 ml). Po 5,5 h byla reakce dokončena. TFA byla odstraněna za vysokého vakua při 45 °C a zbytek byl převeden do ethylacetátu a promyt vodou (5x30 ml). Po sušení nad Na₂SO₄ byla ethylacetátová vrstva filtrována, odpařena a sušena za vakua za vzniku kyseliny (2R)-2-((l-methoxykarbonyl-lbenzyloxykarbonyl)methyl)-4-methylpentanové jako pevné látky (1,68 g), MS: 322 (M⁺).

-25 CZ 293868 B6

Příklad 9

Sloučenina vzorce W

Krystalická kyselina fosfinová (8,4 g, 0,13 mol) byla míchána 90 min s čistým triethylorthofomiátem (22 ml, 0,20 mol) při teplotě místnosti. Tato směs byla pomocí kanyly převedena k míchanému roztoku ethylizobutylakrylátu (8 g, 0,036 mol)) a tetramethylguanidinu (4,5 ml, 0,036 mol), který byl chlazen 10 min na 0 °C. Směs byla zředěna 200 ml éteru a roztok byl promyt 1 N HCI (1 ml), vodou (4x100 ml), solankou (100 ml) a sušena nad síranem hořečnatým. Po odpaření za sníženého tlaku byl získán ethylester kyseliny 2-(ethoxy)-fosfonoylmethyl-4methylpentanové jako nažloutlý olej, MS: 349 (M-H₂O)⁺.

Příklad 10

Sloučenina vzorce X

Surový ethylester kyseliny 2-(ethoxy)fosfinoylmethyl-4-methylpentanové (26 g) byl rozpuštěn v 60 ml THF/CH₂C1₂ (50/50) a ochlazen na 0 °C. Poté byl k roztoku přidán diizopropylethylamin (32 ml) a 90,8 ml bis-(trimethylsilyl)acetamid a vzniklá směs byla míchána 20 min a poté byl přidán paraformaldehyd (5,5 g). Roztok byl temperován na teplotu místnosti a zahříván 18 h na 37 °C. Rozpouštědlo bylo odpařeno a vzniklý olej byl rozpouštěn v 200 ml ethylacetátu. Roztok byl promyt 50 ml 1 N HCI (2x), 50 ml solanky (2x), sušen nad MgSC>4, filtrován a odpařen za vzniku 19,3 ethylesteru kyseliny 2-(ethoxy)(hydroxymethyl)fosfinoylmethyl-4-methylpentanovéjako žlutého oleje, MS: 281 (MH⁺).

Příklad 11

Sloučeniny vzorce Y

A. Ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(hydroxymethyl)fosfinoylmethyl-4-methylpentanové (5 g) byl rozpuštěn v 20 ml dichlormethanu a ochlazen na 20 °C (duplicitně). K roztoku byl přikapán methansulfonylchlorid (1,5 ml) a triethylamin (3,0 ml). Po 15 min byla lázeň odstraněna reakční směs byla nechána při teplotě místnosti 3,5 h. Rozpouštědla byla promyta 10 ml studené 2 % obj. HCI, 10 ml NaHCO₃ (nas.), 10 ml solanky, sušena MgSO₄, filtrována a odpařena za vzniku 12,8 g (spojený výtěžek) ethylesteru kyseliny 2-(ethoxy)-(methansulfonyl-oxymethyl)fosfinoylmethyl-4-methylpentanové.

B. Podobným způsobem, ale záměnou methansulfonylchloridu za p-toluensulfonylchlorid, byl připraven ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(p-toluensulfonyloxymethyl)fosfinoylmethyl-4-methylpentanové.

Příklad 12

Sloučeniny vzorce AA

Hydrid sodný (1,52 g, 60 % hmotn.) a 6 g 2-chinolinthiolu bylo mícháno při 0 °C v 50 ml DMF. Poté co se začal uvolňovat vodík, byla směs míchána při teplotě místnosti 2,5 h. Směs byla ochlazena na 0 °C a pomocí kanyly byl přidán ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(methansulfonyloxy-methyl)fosfinoylmethyl-4-methylpentanové (12,8 g) v 10 ml DMF a směs byla míchána 18 h za pomalého ohřívání na teplotu místnosti. DMF byl odstraněn odpařením a zbytek byl rozpuštěn v 50 ml ethylacetátu a promyt 50 ml vody (2x), solankou (50 ml), sušen nad MgSO₄a odpařen za vzniku žluté polotuhé látky. Čištěním pomocí kolové chromatografie za eluce směsí

-26CZ 293868 B6 % obj. ethylcetát/hexan až 80 % obj. ethylacetát/hexan bylo získáno 10 g ethylesteru kyseliny 2-(ethoxy)(chinolin-2-ylthiomethyl}-fosfinoyl-methyl-4-methylpentanové (Rf0,35 80% obj. ethylacetát/hexan), MS: 424 (MH⁺)·

B. Podobným způsobem, ale záměnou 2-chinolinthiolu za 1-naftalenthiol, 2-naftalenthiol nebo thiofenol, byly připraveny následující sloučeniny vzorce AA:

ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(naft-l-ylthiomethyl)fosfonoyl-methyl-4-methylpentanové;

ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(naft-2-ylthiomethyl)fosfmoyl-methyl-4-methylpentanové; a ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(fenylthiomethyI)fosfinoyl-methyl-4-methylpentanové.

Příklad 13

Sloučeniny vzore BB

A. Ethylester kyseliny 2-(ethoxy)(chinolin-2-ylthiomethyl)-fosfinoyl-methyl-4-methylpentanové (4,5 g) byl rozpuštěn ve 100 ml THF a bylo přidáno 12,5 ml 2 N NaOH a dostatečné množství methanolu, aby vznikl homogenní roztok. Po 18 h byl THF odpařen, zbytek byl zředěn 50 ml vody a promyt 50 ml ethylacetátu. Vodná vrstva byla okyselena na pH 4 a produkt byl extrahován 50 ml ethylacetátu (2x). Ethylacetát byl promyt 20 ml solanky, sušen MgSO₄a odpařen za vzniku 3,8 g kyseliny 2-(hydroxy)(chinolin-2-ylthiomethyl)fosfinoyl-methyl-4methylpentanové jako žlutého oleje, MS: 368 (MFT)·

B. Podobně byly připraveny následující sloučeniny vzorce BB:

kyselina 2-(hydroxy)(l-naftylthiomethyl)fosfmoyl-methyl-4-methylpentanová;

kyselina 2-(hydroxy)(2-naftylthiomethyl)fosfinoyl-methyl-4-methylpentanová; a kyselina 2-(hydroxy)(fenylthiomethyl)fosfinoyl-methyl-4-methylpentanové.

Příklad 14

Rozdělení sloučenin vzorce BB

Kyselina 2-(hydroxy)(chinolin-2-ylthiamethyl)fosfinoyl-methyl-4-methylpentanová (5,3 g) byla rozpuštěna v 50 ml horkého ethanolu (abs.) a bylo přidáno 4,2 g (-)-cinchinidinu. Po 30 min při teplotě místnosti a začala vylučovat sůl. Baňka byla přikryta fólií a nechána stát 2 dny. Sůl byla poté odfiltrována a filtrát byl odpařen za vzniku žluté pěny. Sůl a filtrát byly (zvlášť rozpuštěny ve 100 ml ethylacetátu a promyty 1% obj. HC1, čímž byl při pH vyšším než 4 odstraněn cinchonidin. Oba roztoky byly sušeny nad MgSO₄ a odpařeny za vzniku 2,4 g jednoho stereoizomeru. ²⁴D=+10,68 (9,73 mg v methanolu (2 ml)) a 2,5 g druhého stereoizomeru, ²⁴D = -8,70 (9,88 mg v methanolu (2 ml)).

Příklad 15

Sloučenina vzorce Ig

Jeden stereoizomer kyseliny 2-(hydroxy)(chinolin-2-ylthiomethyl)-fosfinoylmethyl-4-methylpentanové (300 mg, 0,81 mmol) a 1,1-karbonyldiimidazol (174 mg, 1,0 mmol) byl 1 h míchán

-27CZ 293868 B6 při 0 °C v 6 ml THF. Poté byl k roztoku přidán (10S)-10-amino-(9-oxo-l,8-diazatricyklo(10,6,l,0^l3,18)nonadeka-12(19),13(18),14,16-tetraen (270 mg, 0,95 mmol) a směs byla nechána temperovat na teplotu místnosti a poté byla míchána 18 h. THF byl odpařen a zbytek byl rozpuštěn v 60 ml ethylacetátu. Ethylacetát byl promyt 10 ml vody, 10 ml solanky, sušen nad MgSO₄ a odpařen za vzniku kyseliny (10S)(4-methyl-2-(9-oxo-l,8-diazatricyklo(10,6,l,0¹³'¹⁸)nonadeka-12( 19), 13( 18), 14,16-tetraen-l 0-ylkarbamoyl)pentyl(chinolin-2-ylkthiomethyl)fosfinové jako žlutého oleje. Čištění bylo prováděné na reverzní fázi HPLC za použití gradientu acetonitrilu a 50 mm NHjOAc pufru jako eluentu. Polárnější stereoizomer byl izolován (30 mg) při 41 % obj. acetonotrilu a méně polární stereoizomer byl izolován (10 mg) při 43% obj. acetonitrilu. Frakce byly lyofílizovány za vzniku bílého prášku, MS: 63S (MH⁴).

Příklad 16

Sloučenina vzorce mm

K roztoku N-t-butoxykarbonal-L-tryptofanu (128 g, 0,42 mol), 2-(2-aminoethoxy)ethanolu (46,42 g, 0,44 mol), 1-hydroxybenzotriazolu (60,Og, 0,44 mmol) v 70 ml DMF při 0 °C byl přidán DCC (100 g, 0,48 mol). Po 15 min míchání při 0 °C byla směs míchána přes noc při teplotě místnosti. Bílá pevná látka byla odfiltrována a promyta ethylacetátem. Filtrát byl odpařen za sníženého tlaku. Zbytek byl převeden do éteru a malého množství ethylacetátu, promyt 1 % obj. HCI (3x500 ml), nasyceným roztokem NaHCO₃ (3x500 ml) a solankou (3x500 ml), organická vrstva byla sušena nad MgSO₄, odfiltrována a odpařena za vzniku 2-(S)-t-butoxykarbonylamino-N-(2-(2-hydroxy-ethoxy)-ethyl)-3-(lH-indol-3-yl)propionamidu, 150 g (výtěžek 91 % hmotn.) MS: 392,2 (M+H)⁴.

Příklad 17

Sloučenina vzorce nn

Ke sloučenině získané v Příkladu 16 (50 g, 128 mol) a N,N-dimethylpyridinu (200 mg, 1 %) v 250 ml triethylamin/dichlormethan (1/4) při 0 °C byl přidán p-toluensulfonylchlorid (29 g, 0,15 mol). Směs byla míchána 4 h při 0 °C. Rozpouštědlo bylo odstraněno při 0 °C za sníženého tlaku. Zbytek byl převeden do ethylacetátu a 1 N HCI a převeden do dělicí nálevky. Organická vrstva byla oddělena a opakovaně promyta 2 % obj. HCI, dokud nebylo pH vodné vrstvy 2 a nasyceným roztokem NaHCO₃ a solankou, organická vrstva byla sušena a odpařena za vzniku 60 g (86 % hmotn.) 2-(S)-t-butoxykarbonylamino-2-N-(2-(2-4-methylfenylsulfonyloxy)ethoxy)ethyl)-3-(lH-indol-3-yl)propionamidu, MS: 545 (M⁺).

Příklad 18

Sloučenina vzorce 00

Ke sloučenině získané v Příkladu 17 (30 g, 0,055 mol) v CHjCL (700 ml) byl přidán 50% hmotn. NaOH (200 ml) a tetra-n-butylamoniumhydrogensulfát (20,54 g, 0,06 mol). Směs byla míchána při teplotě místnosti 1 h. Organická vrstva byla izolována, promyta solankou a sušena. Po odstranění rozpouštědla byl surový produkt čištěn kolonovou chromatografií (5 % obj. aceton/EtOAc) a rekrystalizován ze směsi éter/hexan za vzniku 4,4 g (21 % hmotn.) t-butoxykarbonylamino-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,1,0¹²’^l7]oktadeka-l 1 (16), 12,14,16-tetraen-8-onu, MS: 374 (M+H)⁴, tt. 177,5-178 C, _D=-0,852 (MeOH, c=0,983 g/100 ml).

-28CZ 293868 B6

Příklad 19

Sloučenina vzorce ff

Ke sloučenině získané v Příkladu 18 (15 g, 0,04 mol) při 0 °C byla přidána směs 40 % hmotn. TFA/CH2CI2 (50 ml). Směs byla míchána při teplotě místnosti 3,5 h. Rozpouštědla byla odstraněna za sníženého tlaku. Ke zbytku byl přidán toluen (50 ml) a rozpouštědlo bylo znovu odstraněno. Tento postup byl dvakrát opakován. Zbytek byl sušen ve vakuu přes noc a extrahován mezi EtOAc/1 N NaOH. Vrstvy byly odděleny a vodná vrstva byla extrahována EtOAc (3x100 ml) a spojené EtOAc vrstvy byly promyty IN NaOH (3x100 ml) a solankou (1x100 ml). Rozpouštědlo bylo sušeno MgSO₄ a odpařeno za vzniku 11 g (100 % hmotn.) 9-(S)-amino-4oxa-1,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,l7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-6-onu.

Příklad 20

Sloučenina vzorce gg

A. Ke kyselině 4-pentanové (28 g, 0,28 mol) v 1 1 suchého THF při -78 °C byl přidán Et₃N (52,6 ml, 0,38 mol). Poté byl přikapán pivaloylchlorid (42,6 ml, 0,32 mol). Po dokončení přidávání byla směs ohřátá na 0 °C a znovu ochlazena na -78 °C.

V oddělené baňce byl k S-4-benzyl-2-oxazolidinonu (43 g, 0,24 mol) v suchém THF (1 1) při -78 °C přidán trifenylmethan (20mg) jako indikátor. Dokud byl roztok žlutý, byl přikapáván roztok n-buli v hexanu (1,6 M). Roztok byl míchán dalších 30 min. Poté byl pomalu převeden do směsi anhydridu (viz. výše) a míchán 1 h. Reakční směs byla rozdělena 500 ml zředěného roztoku NH₄C1. THF byl odpařen a zbylý roztok byl extrahován éterem (3x500 ml). Spojené éterové vrstvy byly sušeny nad MgSO₄ a odpařeny za vzniku 64,9 g (S)-4-benzyl-3-pent-4enoyl-oxazolidin-2-onu, MS: 259 (M⁺).

B. K (S)-4-benzyl-3-pent-4-enol-oxazolidin-2-onu (64,9 g, 0,25 mol) v suchém THF (700 ml) při -78 °C byl přikapán bis(trimethylsilyl)amid sodný v THF (1,0 M, 275 ml, 0,28 mol). Po další hodině míchání při -78 °C byl přikapán t-butylbromacetát (44,3 ml, 0,30 mol). Směs byla míchána 4 h při -78 °C a poté byla rozložena 200 ml zředěného roztoku NH₄C1. THF byl odpařen a zbylý roztok byl extrahován éterem (3 x 300 ml). Éterové vrstvy byly promyty solankou (200 ml), sušeny a odpařeny při získání 109,7 g surového produktu.

Po čištění kolonovou chromatografií (5% obj. aceton/hexan) bylo získáno 41,3 g čistého terc.butylesteru kyseliny (R)-3-(S-4-benzyl-2-oxo-oxazolidin-3-karbonyl)hex-5-enové, MS: 373 (M⁺).

C. K terc-butylesteru kyseliny (R)-3-(S-4-benzyl-2-oxo-oxazolidin-3-karbonyl)hex-5anové (25 g, 0,067 mol) v 300 ml THF/voda (1/1) při 0 °C byl přidán hydroxid lithný (11,25 g, 0,268 mol) a peroxid vodíku (30%, 31,1 ml, 0,268 mol). Po 20 min míchání při 0 °C byla reakční směs míchána 2 h při teplotě místnosti. THF byl odpařen a zbylý roztok byl okyselen na pH 2, nasycen NaCl a extrahován EtOAc (2x150 ml). Spojené EtOAc vrstvy byly extrahována 10% hmotn. K₂CO₃ (4x30 ml). Spojené K₂CO₃ vrstvy byly promyty éterem (2x100 ml). Ke zbylému roztoku K₂CO₃ byl přidán EtOAc (200 ml) a roztok byl při 0 °C okyselen na pH 2. Po nasycení NaCl byly dvě vrstvy odděleny. Vodná vrstva byla extrahována EtOAc (3x100 ml). Spojené EtOAc extrakty byly odpařeny za vzniku 4-t-butylesteru kyseliny 2-(R)-allyljantarové, MS: 215 (M+FF).

-29CZ 293868 B6

Příklad 21

Sloučenina vzorce hh

K roztoku 4-t-butylesteru kyseliny 2-(R)-allyljantarové (5 g, 0,00234 mol), 9-(S)-amino-4oxa-l,7-diaza-tricyklo-[9,6,l,0^l2J7]-oktadeka-l 1(18),12,14,16-tetraen-8-onu (6,38 g,

0,00234 mol) v 50 ml DMF byl přidán HOBT (3,47 g, 0,026 mol), DMAP (80 mg), N-methylmorfolin (2,84 g, 0,028 mol), a EDCI (6,69 g, 0,035 mol). Směs byla míchána přes noc při teplotě místnosti. Reakční směs byla zředěna EtOAc (300 ml) a promyta solankou (2x100 ml), nasyceným NaHCO₃ (2x100 ml) a solankou (1x100 ml) a sušena MgSO₄. Po odpaření rozpouštědel bylo získáno 9 g surového produktu. Po kolonové chromatografií (50 % obj. EtOAc(dichlormethan)bylo získáno 7,5 g čistého t-butylesteru kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-

4- oxa-1,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]-oktadeka-l 1 (18) 12,14,16-tetraen-9-yl karbamoyl)-hex-

5- enové, MS: 469 (M⁺).

Příklad 22

Sloučenina vzorce ii

Sloučenina získaná v Příkladu 21 (1,5 g, 3,2 mmol), m-jodfenol (0,70g, 3,2 mmol), NaHCO₃(0,672 g, 8 mmol), n-tetrabutylamoniumchlorid (0,89 g, 3,2 mmol) a Pd(OAc)₂ (72 mg) v 10 ml DMF byla 15 min zahřívána na 90 °C. Roztok byl zředěn 50 ml EtOAc a promyt solankou (4x25 ml), sušen a odpařen. Surový produkt byl čištěn kolonovou chromatografií (50 % obj. EtOAc/dichlormethan) za vzniku 1,5 g t-butylesteru kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo-[9,6,1,0^l2’¹⁷]-oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(3-hydroxyfenyl)-hex-5-enové, MS: 562,4 (M+H)⁺.

Příklad 23

Sloučenina vzorce Iv

Sloučenina získaná v Příkladu 22 (1,5 g) v 40 ml EtOH byla hydrogenována 1,4 g Pd/C (kat). 12 h. Roztok byl filtrován přes křemelinu, promyt EtOH (10 ml). Filtrát byl odpařen za vzniku 1,34 g (89% hmotn.) t-butylesteru kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²¹⁷]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(3-hydroxyfenyl)hexanové, MS: 564,2 (M+H)⁺.

Příklad 24

Sloučeniny vzorce Iv

Sloučenina získaná v Příkladu 23 (1,34 g, 0,0024 mol) a thioanisol (2,58 g, 0,024 mol) v 15 mm 30% TFA/CH₂C1₂ byli míchány 1,5 h při teplotě místnosti. Rozpouštědla byla odpařena. Ke zbytku byly přidán toluen a byl znovu odpařen za sníženého tlaku. Aby se odstranily zbytky TFA, byl tento postup opakován několikrát. Pevný zbytek byl 10 minut míchán v horkém EtOAc (10 ml), ochlazen na teplotu místnosti a odfiltrován a promyt éterem za vzniku 400 mg čisté kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricykío-[9,6,1,0¹²¹⁷]-oktadeka-l 1 (18),

12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)-6-(3-hydroxyfenyl)hexanové, MS: 508, 2 (M+H)⁺.

-30CZ 293868 B6

Podle postupů popsaných v Příkladech 51 až 54 byly připraveny následující sloučeniny:

kyselina (3R,9S)—6-(4-hydroxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,l7]oktadeka-11(18),12,14,16-tetrane-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 562,2 (M-H)-;

kyselina (3R,9S)-6-(4-methoxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,17]oktadeka-1 l(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová, MS: 520,2 (M⁺);

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^I2'¹⁷]oktadeka-ll(18),12,14,16tetraen-9-yl-karbamoyl)-6-[4-(3-piperidin-l-ylpropoxy)fenyl]hexanová, MS: 631,1 (M-H^-);

kyselina (3R,9S)-6-[4-(3-dimethylaminopropoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0,¹²’¹⁷]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová, MS: 591,1 (M-H‘);

kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-dimethylaminoethoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 577,1 (M-H‘);

kyselina (3R,9S)-6-(4-kyanofenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka1 l(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 515,1 (M-H^-);

kyselina (3R,9S)-6-naftalen-2-yl-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^I2’¹⁷]oktadeka1 l(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 542,3 (M+H)⁺;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-yl-karbamoyl)-6-(4-pyrol-l-ylfenyl)hexanová, MS: 557 (M+H)⁺;

kyselina (3R,9S)-6-(4-hydroxy-3-methylfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,l,0^{i2 I7}]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyí)hexanová, MS: 522,3 (M+H⁺);

kyselina (3R,9S)-6-(4-aminofenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka1 l(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 505,1 (M-H^-);

kyselina (3R,9S)-6-(4-acetylaminofenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 547,8 (M-H-);

kyselina (3R,9S)-6-(4-(2-hydroxyethoxy)-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanová, MS: 550,1 (M-H-); a kyselina (3 R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6, l,0^12,17]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-[4-(2-pyrolidin-l-yl-ethoxy)fenyl]hexanová, MS: 605,5 (M+H⁴).

Příklad 25

Sloučeniny vzorce Is & It

A. K tomuto 4-t-butylesteru kyseliny 2-(R)-izobutyljantarové (317 mg, 1,45 mmol), 9amino-4-oxo-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’^I7]oktadeka-l 1(18),12,14,16-tetraen-8-onu (330 mg, 1,21 mmol) v 30 ml DMF byl přidá HOBT (163 mg, 1,2 mmol), DMAP (50 mg), N-methylmorfolin (0,16 ml, 1,45 mmol), a EDCI (348 mg, 1,8 mmol). Směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. Po odstranění DMF za sníženého tlaku byl zbytek převeden do EtOAc (60 ml) a solanky (20 ml). Organická vrstva byla promyta solankou (2x50 ml) a nasyceným roztokem NaHCO₃ (2x50 ml) a sušena. Po odpaření rozpouštědla byl surový produkt čištěn kolonovou chromatografií (30 - 50 % obj. EtOAc/dichlormethan) za vzniku 466 mg čistého t-butylesteru

-31 CZ 293868 B6 kyseliny (3R,9S)-5-methyl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]-oktadek11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové.

B. t-Butylester sloučeniny získané v předchozím kroku (460 mg, 0,9 mmol) byl míchán v 15 ml TFA/dichlormethan při teplotě místnosti přes noc. Rozpouštědlo bylo odpařeno. Ke zbytku byl přidán dichlormethan a odpařen. Aby byly odstraněny zbytky TFA, tento postup se opakoval několikrát. Zbytek byl krystalizován ze směsi EtOAc/dichlormethan/hexan (4:1:3) za vzniku 100 mg kyseliny (3R,9S)-5-methyl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-1 l(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové, teplota tání 193 až 194 °C.

Podobně byly připraveny následující sloučeniny:

kyselina (3R,9S)-3-cyklobutylmethyl-N-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,0,1^12,17]oktadeka-ll(18)12,14,16-tetraen-9-yl)sukcinamová, MS: 456,2 (M+H)⁺;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^l2,l7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenoxypentanová, MS: 493 (M⁺);

kyselina (3R,9S)-5-(4-chlorfenoxy)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^,2’¹⁷]oktadekall(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanová, MS: 526,3 (M-H-);

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo-[9,6,l,0¹²’¹⁷]-oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-ylhexanová, t.t. 190 až 193 °C;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo—4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenylpentanová, MS: 478,3 (M+H)⁺;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1(18)12,14,16— tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-fenylhexanová, MS: 492,3 (M+H)⁺; a kyselina (3R,9S)-5-(4-methoxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanová, MS: 508 (M+H)⁺.

Příklad 26

Sloučenina vzorce Iu t-Butylester kyseliny (3R,9S)-6-(4-(3-hydroxypropoxy)fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^{I2 l7}]oktadeka-l 1(18)12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanové (1,56 g,

2,5 mmol) byl rozpuštěn v 50 ml EtOH nasyceného HC1. Směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. Rozpouštědlo bylo odpařeno a surový produkt byl čištěn kolonovou chromatografií (50 až 80 % obrm. EtOAc/dichlormethan) za vzniku 0,88g (59 % hmotn.) čistého ethylacetátu kyseliny (3R,9S)-6-(4-(3-hydroxypropoxy)fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²'¹⁷]-oktadeka-l l(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové, MS: 594,0 (M+H)⁺.

Podobně byly připraveny následující sloučeniny:

ethylester kyseliny (3R,9S)-5-(4-chlorfenoxy)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-11(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanové, MS: 556,3 (M+); a ethylester kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0'²’¹⁷]oktadeka-l 1(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenoxypentanové, MS: 521 (M⁺).

-32CZ 293868 B6

Příklad 27

Sloučeniny vzorce Iw

A. K t-butylesteru kyseliny (3R,9S)-6-(4-hydroxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo-[9,6,l,0¹²’¹⁷]-oktadeka-l 1(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové (1,0 g,

1,72 mmol) v DMF (20 ml) při 0 °C byl přidán 3-jodpropanol (363 mg, 1,95 mmol) a uhličitan česný (636 mg, 1,95 mmol). Směs byla míchána 2,5 h při teplotě místnosti. DMF byl odpařen za sníženého tlaku. Zbytek byl extrahován mezi EtOAc (70 ml) a solanku (40 ml). EtOAc vrstva byla promyta solankou a sušena MgSO₄. Po odstranění rozpouštědla byl získán t-butylester kyseliny (3R,9S)-6-[4-(3-hydroxypropoxy)fenyl]-3-(8-oxo-A-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-ll(18)12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanové (1,1 g, 100% hmotn.). MS: 622,4 (M+H⁺).

B. Sloučenina získaná v předchozím kroku byla poté převedena na odpovídající kyselinu (3R,9S)-6-[4-(3-hydroxypropoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,17]oktadeka-1 l(18),12,14,16-tetraen-9-yl-karbamoyl)hexanovou pomocí postupu popsaného v Příkladu 25B. Vzniklá sloučenina měla MS: 564,9 (M-H-) a 566,1 (M+H*).

Podobně byly připraveny následující sloučeniny:

kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-methoxyethoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,l,0¹²’^I7]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová, MS: 564,2 (M-H-);

kyselina (3R,9S)-6-(4-benzyloxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo-[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-11(18)12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová, MS: 598,3 (M+H⁺);

kyselina (3R,9S)-6-[4-(4-aminobutoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,17]oktadeka-ll(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová, MS: 579,3 (M+lT); a kysel ina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²¹⁷]oktadeka-l 1,(18), 12,14,16tetraen-9-yIkarbamoyl)-6-(4-(pyridin-4-ylmethoxy)fenyl)hexanová, MS: 599,2 (M+H'), teplota tání 169 až 171,2 °C.

Příklad 28

Sloučenina vzorce I, kde man jsou 2; A je kyslík; Rl je -CH2-R⁴, kde R⁴ jer hydroxyiminokarbonyl

Kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1,(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-yl)hexanová a O-benzylhydroxylamin (5 ekv., 2,5 mmol, 308 mg) byly míchány v suchém DMF (30 ml) v přítomnosti HOBT (2 ekv., 1 mmol, 135 mg), EDCI (5 ekv., 2,5 mmol, 479 mg), a N-methylmorfolinu (10 ekv., 5 mmol, 0,55 ml) při teplotě místnosti pod argonem 15 h. Rozpouštědlo bylo odstraněno za vysokého vakua při teplotě místnosti. Zbytek byl rozpuštěn v destilované vodě (35 ml) a byl extrahován 10% obj. ethylacetátem v petroléteru za odstranění méně polárních nečistot. Očekávaný produkt byl poté extrahován z vodné vrstvy dichlormethanem (2x35 ml). Organický extrakt byl promyt solankou (25 ml) sušen MgSO₄ a odpařen za vzniku žlutého oleje (330 mg). Surový produkt byl čištěn na HPLC s reverzní fází, CH₃CN-NH₄OAc pufr s gradientem a lyofilizován za vzniku (3R,9S)-Nbenzyloxy-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-yl)hexanamidu (40 mg, 0,07 mmol) a 10 % hmotn. Pd-C (10 mg) byla míchána v roztoku 3 % obj. HCOOH v ethanolu (5 ml) při teplotě místnosti 1 h. Směs byla

-33CZ 293868 B6 přefiltrována přes křemelinu a odpařena ve vakuu. Pevný zbytek v 1 ml 50 % obj. AcOH/MeOH byl přidán k 5 ml etheru. Bílý prášek byl odfiltrován za vzniku (3R,9S)-N-hydroxy-3-(8-oxo4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1,(18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6pyridin-4-yl)hexanamid, MS: 506 (M+H)⁺; teplota tání: 224 až 225 °C.

Příklad 29

Soli sloučeniny vzorce I

Kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^,2’¹⁷]oktadeka-l 1,(18), 12( 17)13,15-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-ylhexanová byla převedena na odpovídající kyselinu trifluoroctovou pomocí míchání sloučeniny v 15 % obj. TFA v dichlormethanu 15 min. Rozpouštědlo bylo odpařeno. Ke zbytku byl přidán dichlormethan a byl znovu odpařen. Produkt měl teplotu tání 158 až 160 °C.

Příklad 30

Převedení soli sloučeniny vzorce I na odpovídající volnou bázi (3R,9S)-ethyl-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^I2,17]oktadeka-l 1,(18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-ylhexanoát hydrochlorid byl míchán ve směsi dichlormethan/nasycený roztok Na₂CO₃ 10 min. Organická vrstva byla oddělena, sušena a odpařena. Surový produkt byl krystalizován ze směsi dichlormethan/hexan za vzniku (3R,9S)-ethyl-3-(8-oxo-4oxa-1,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1,(18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6pyridin-4-ylhexanoátu, teplota tání 203 až 205 °C.

Příklad 31

Tento příklad popisuje přípravu reprezentativního farmaceutického prostředku pro orální podávání, obsahujícího sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl:

A.

Složky % hmotn./hmotn.

Sloučenina vzorce 120,0 %

Laktóza 79,5 %

Stearát hořečnatý 0,5 %

Výše uvedené složky se smísí a rozdělí do silnopouzdré želatinové kapsle, každá obsahuje 100 mg, jedna kapsle je přibližně celková denní dávka.

B.

Složky % hmotn./hmotn.

Sloučenina vzorce 120,0 %

Stearát hořečnatý 0,9 %

Škrob 8,6 %

Laktóza 79,6 %

PVP (polyvinylpyrolidin) 0,9 %

-34CZ 293868 B6

Výše uvedené složky, kromě stearátu hořečnatého, se spojí a granulují za použití vody jako granulující kapaliny. Forma se poté suší, smísí se stearátem hořečnatým a tvaruje do tablet pomocí vhodného tabletovacího stroje.

C.

Složky

Sloučenina vzorce 10,1 g

Propylenglykol 20,0 g

Polyethylenglykol 400 20,0 g

Polysorbát 80 1,0 g

Voda do 100 ml

Sloučenina vzorce I se rozpustí v propylenglykolu, polyethylenglykolu 400 a polysorbátu 80. Poté se za míchání přidá potřebné množství vody a získá se lOOml roztoku, který se filtruje a uskladní do lahve.

D.

Složky % hmotn./hmotn.

Sloučenina vzorce 120,0 %

Arašídový olej 78,0 %

Spán 60 2,0 %

Výše uvedené složky se rozpustí, smísí a naplní do měkkých elastických kapslí.

Příklad 32

Tento příklad popisuje přípravu reprezentativního farmaceutického prostředku pro parenterální podávání, který obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl:

Složky

Sloučenina vzorce I 0,002 g

Propylenglykol 20,0 g

Polyethylenglykol 400 20,0 g

Polysorbát 80 1,0 g

0,9 % solný roztok do 100 ml

Sloučeniny vzorce I se rozpustí v propylenglykolu, polyethylenglykolu 400 a polysorbátu 80. Poté se za míchání přidá potřebné množství 0,9% solného roztoku a získá se lOOml I. V. roztoku, který se filtruje přes 0,2 membránový filtr a skladuje za sterilních podmínek.

-35 CZ 293868 B6

Příklad 33

Tento příklad popisuje reprezentativního farmaceutického prostředku v čípkové formě, který obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl:

Složky % hmotn./hmotn.

Sloučenina vzorce 11,0 %

Polyethylenglykol 1000 74,5 %

Polyethylenglykol 4000 24,5 %

Složky se společně rozpustí a smísí na parní lázni a nalijí do formy, která obsahuje celkem 2,5 g prostředku.

Příklad 34

Tento příklad popisuje přípravu reprezentativního farmaceutického prostředku pro insuflaci, který obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl:

Složky % hmotn./hmotn.

Mikronizovaná sloučenina vzorce 11,0 %

Mikronizovaná laktóza 99 %

Složky se rozemelou, smísí a balí do insuflátu, který je vybaven dávkovači pumpou.

Příklad 35

Tento příklad popisuje přípravu reprezentativního farmaceutického prostředku pro nebulizační formu, který obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl:

Složky % hmotn./hmotn.

Sloučeniny vzorce 10,005 %

Voda 89,995 %

Ethanol 10,0 %

Sloučenina vzorce I se rozpustí v ethanolu a smísí s vodou. Prostředek se poté balí do nebulizátoru, který je vybaven dávkovači pumpou.

Příklad 36

Tento příklad popisuje přípravu reprezentativního farmaceutického prostředku pro aerosolovou formu, který obsahuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl:

Složky % hmotn./hmotn.

Sloučenina vzorce 10,10 %

Propelant 11/12 98,90 %

Kyselina olejová 1,00 %

-36CZ 293868 B6

Sloučenina vzorce I se disperguje v kyselině olejové a propelantech. Vzniklá směs se naplní do aerosolové nádoby opatřené dávkovacím ventilem.

Příklad 37

In vitro test

Fibroblast kolagenázy typu I byl čištěn od nosiče kultury bez séra buněk GM0010A, stimulovaných PMA, pomocí heprinu a sefarózové kolony, která chelatuje zinek a dále FPLC na MONO S koloně. Enzym byl aktivován inkubací s trypsinem.

Kolagenáza typu IV byla čištěna od nosiče kultury buněk fíbríoblastu (GM0010A) obsahujícího sérum pomocí želatinové-sefarózové kolony, která chelatuje zinek a následovala FPLC na MONO S koloně. Enzym byl aktivován inkubací s 1 mmol ΑΡΜΑ po dobu 1 hodiny při 35 až 37 °C.

Sloučeniny vzorce I byly rozpuštěny v DMSO a přidány do kyvety obsahující 0,2 g kolagenázy Typu I nebo 0,03 g kolagenázy Typu IV v 1 ml TC pufru (20 mM Tris, 5 mM CaCh, pH 7,5) (2 % hmotn. konečná koncentrace). Koncentrace sloučenin vzorce I byly zvoleny tak, aby existoval nejméně jeden údaj pro každou 20 % změnu k aktivitě. Enzym a sloučeniny byly podrobeny pre-inkubaci při 37 °C 3 minuty. Po iniciaci reakce bylo přidán N-(7-dimethylamino-4-methyl-3-kumarinyl)maleinimid („DACM“) (Sigma) a thiopeptid (Ac-Pro-Leu-GlyS-„Leu“-Leu-<jly-OEt, Bachem Bioscience lne.), 20 M od každého. Růst fluorescence byl zaznamenáván při excitační vlnové délce 395 nm a emisní vlnové délce 485 nm. Všechny údaje jsou průměrnými hodnotami dvou pokusů. Změny ve fluorescenci za minutu proti koncentraci sloučeniny za použití IC₅o programu Enzfitter jsou vyneseny pomocí alespoň šesti údajů.

Tento test prokázal, že sloučeniny vzorce I vykazují schopnost inhibovat kolagenázy.

Příklad 38

In vitro test

Tento test stanovuje, jestli sloučeniny vzorce I inhibují uvolňování ³⁵S-značeného glykosaminoglykanu (GAG) z chrupavkových explantátů. Malé chrupavkové explantáty (3 mm průměr) byly připraveny z čerstvých kolenních kloubů hovězího dobytka a označena ³⁵SO₄. ³⁵S-značený glykosaminoglykan (GAG) byl přidán na nosič kultury jako reakce na přidání rhll—1—alfa, který obsahuje produkty chrondrocytových matricových metaloproteáz (MMP), zahrnujících stromelysin a kolagenázu. Procentuální míra inhibice značeného GAG byla upravena podle spontánního uspořádání za nepřítomnosti rhlL-1-alfa. Výsledky pro každou skupinu jsou průměrem S.E.M. pěti explantátů.

Sloučeniny vzorce I, které byly testovány v této zkoušce, vykazují schopnost inhibovat vylučování ³⁵S-značeného GAG z chrupavkových explantátů.

Příklad 39

In vitro test

Ke studiu účinku sloučenin vzorce I proti vstřebávání kosti byly použity jako model dlouhé kosti krys.

-37CZ 293868 B6

K vyvolání vstřebávání kosti in vitro byl použit hovězí PTH. Účinky na vstřebávání kosti jsou vyjádřeny množstvím uvolněného ⁴⁵Ca z ⁴⁵Ca předznačených dlouhých kostí krys na kultivačním médiu. Inhibiční účinek sloučenin vzorce I proti PTH vyvolanému vstřebávání kosti hovězího dobytka byl vyjádřen jako průměrná procentuální inhibice S.E.M.

Dlouhé kosti kiys (z předloktí) předznačené ⁴⁵Ca byly rozkrájeny a kultivovány na Linbro miskách při 37 °C přes noc na BGJb médiu doplněném 1 mg/ml BSA. V každé skupině bylo pět párů kostí. Sloučenina vzorce I byla nejprve rozpouštěna v ethanolu, poté zředěna na různé koncentrace a přidána současně s hovězím PTH(l-34) v množství lxl O’⁸ M najeden den. Koncentrace ethanolu v roztoku sloučeniny byla nižší než 0,05 %, což neovlivní test. Test byl ukončen po šesti dnech, přičemž ve třetím dni bylo vyměněno médiu.

Po každé výměně média bylo stanoveno přítomné množství ⁴⁵Ca. Zbylé kosti byly rozpuštěny v 0,1 N HC1 a i zde bylo stanoveno množství ⁴⁵Ca. Výsledky byly vyjádřeny jako % celkovém množství ⁴⁵Ca uvolněného z každého páru kostí. Vstřebání kosti, které způsobily hovězí PTH při koncentraci lxl0'⁸ M bylo považováno za 100 % a tato koncentrace byla použita jako standard. Resorpce kosti pouze za přítomnosti média byla považována za 0 %. Všechny skupiny testované sloučeniny byl porovnány s hovězím PTH(l-34) při lxlO'⁸ M. Koncentrace, při které sloučenina inhibovala vstřebávání kosti z 50 % byla definována jako IC50.

Sloučenina vzorce la, které byly testovány v této zkoušce, vykazují schopnost inhibovat vstřebávání kosti vyvolané hovězí PTH.

Příklad 40

In vitro test

A. Izolace MMP pro testy

Katalytická oblast lidské kolagenázy-1 byla získána podle Práce Gehring, E.R. a kol., J. Biol. Chem., 270, 22507, (1995). Po vyčištění proteinu byla katalytická oblast kolagenázy-1 fibrioblastu uvolněna reakcí s 1 mM acetátem aminofenylrtuťnatým (ΑΡΜΑ) a po 1 ho při 37 °C byla čištěna chromatografií na chelátu zinku.

Lidská kolagenáza-2 a želatináza B byly izolovány v aktivní formě z buvolí kůže (Mookhtiar, K.A. a kol., Biochemistry, 29, 10620, (1990)).

Proteptidická a katalytická oblast lidské kolagenázy-3 byla uvolněna kulturou E. coli jako N-koncová část proteinu s ubikvitinem. Po vyčištění byla katalytická oblast získána reakcí s 1 mM acetátem aminofenylrtuťnatým (ΑΡΜΑ) a po 1 h při 37 °C byla čištěna chromatografií na chelátu zinku. Krysí kolagenáza-3 byla izolována v aktivní formě z nosiče kultury buněk hladkého svalstva dělohy (Roswith, W.T., a kol., Arch. Biochem. Biofys. 225, 285-295 (1983)).

Katalytické a fíbronektinové části lidské proželatinázy A byly uvolněny E. coli jako fúze proteinu s ubikvitinem. Testy byly prováděny na autokatalticky aktivovaném materiálu. Krysí proželatinázy A byly čištěny z nosiče kultury interleukinu-1 stimulovaného keratinicity a aktivovaného reakcí s 1 mM acetátem aminofenylrtuťnatým (ΑΡΜΑ) po 1 h při 37 °C a postupně dialyzovány z důvodu odstranění přebytku ΑΡΜΑ.

Lidský prostromelysin-1 byl izolován z kultury synoviálních fíbroblastů afinitní chromatografií na zakotvené protilátce. Zymogen by 1 h aktivován trypainem (1,5 mg/ml) při 23 C za získání směsi typu 45 a 28 kD.

-38CZ 293868 B6

Katalytická oblast lidského stromelysinu byla připravena uvolněním a vyčištěním prostromelysinu-1 od E. coli aktivované 1 mM ΑΡΜΑ 1 h při 37 °C a následnou dialýzou.

Lidský promatrilysin byl uvolněn a čištěn od buněk vaječníků křečků (Bamett, J. a kol., Prot. Express. Pur., 5, 27, (1994)). Zymogen byl aktivován reakcí s 1 mM ΑΡΜΑ 1 h při 37 °C a čištěn chromatografíí na chelátu zinku.

Jak bylo prokázáno v tomto testu, sloučeniny vzorce I vykazují schopnost inhibovat kolagenázy.

B. Postup in vitro testu

Testy byly prováděny v testovacím pufru (50 mM Tricin pH 7,5, 200 mM chloridu sodného, 10 mM chloridu vápenatého, 0,005 % Brij-35) obsahujícím 2,5 % obj. Dmso po zředění inhibitu a substrátu. Zásobní roztok inhibitorů byl připraven ve 100 % obj. DMSO. Zásobní roztoky substrátů byly připraveny ve 100 % obj. DMSO při koncentraci 2 mM.

Test byl založen na hydrolýze MCA-Pro-Leu-Gly-Leu-DPA-Ala-Arg-NH2 (Bachem, lne.) při 37 °C (Knight, C.G., a kol., FEBS, 296, 263-266 (1992). Změny fluorescence byly měřeny pomocí flurimetru Perkin-Elmer LS-50B za použití excitační vlnové délky 328 nm a emisní vlnové délky 393 nm. Koncentrace substrátu (S) při testech byla 10 M. Inhibitor byl pro testování připraven zředěním roztoku 100% obj. DMSO tak že konečná koncentrace DMSO ve všech testech byla 2,5 % obj. Výsledky inhibice jsou vyjádřeny jako koncentrace inhibitoru, který způsobí 50 % inhibice aktivity (IC₅o).

Sloučenina IC50 (nM)

A 8,8

B 4,2

C 0,7

D 3,9

E4,8

F 0,8

A: kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^l2’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,-

14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-y lhexanová

B: kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,17]oktadeka-l 1(18),12(17),13,15tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-ylhexanová

C: kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-methoxyethoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoy l)hexanová

D: kyselina (3R,9S)-6-(4-methoxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová

E: kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-hydroxyethoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová

F. kyselina (3R,9S)-6-[4-(3-hydroxypropoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^I217]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová

-39CZ 293868 B6

Příklad 41

In vitro test

Tento test ukazuje schopnost sloučenin vzorce I inhibovat rozklad kolagenové matrice (posouzeno podle uvolňování hydroxyprolinu) a proteoglykanu (posouzeno podle uvolňování ³⁵S značených glykosaminoglykanů) chrupavkových explantátů.

Malé chrupavkové explantáty (3 mm průměr) byly připraveny z čerstvých kolenních kloubů hovězího dobytka a označeny ³⁵SO₄.³⁵S-značený glykosaminoglykan (GAG) byl vložen nanosič kultury jako reakce na přidání rhlL-1-alfa, který obsahuje produkty chrondrocytových matricových metaloproteáz (MMP), zahrnujících stromelysin a kolagenázu. Procentuální míra inhibice hydroxyprolinu a uvolněného GAG byla upravena podle spontánního uvolňování bez přítomnosti rhlL-1-alfa.

Testované sloučeniny vzorce I vykazují schopnost inhibovat vylučování jak kolagenových fragmentů, tak ³⁵S-značený GAG z chrupavkových explantátů.

Příklad 42

In vitro test

Test implantátu chrupavky pro stanovení rozkladu kolagenové matrice implantované chrupavky u krys (Bishop, J. a kol., J. Farm. Tox. Methods, 30, 19, (1993)).

Drive zmrazené hovězí nosní chrupavkové štěpy vážící asi 20 mg byly vloženy do polyvinylové houby impregnované Mycobacterium tuberculosis a postupně implantovány samicím Lewisových krys. Dávkování začalo 9 dní po implantaci a štěpy byly za jeden týden, zváženy, hydrolyzovány a byl měřen obsah hydroxyprolinu. Účinnost byla určena porovnáním léčené skupiny s kontrolní skupinou léčenou pouze farmaceutickým nosičem.

Podle tohoto postupu sloučeniny vzorce I vykazují schopnost inhibice rozkladu chrupavkových

V I V 9 stepu.

Příklad 43

Toxicita

Samicím krys byly orálně podávány dávky 75 až 200 mg/kg/den kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo—4oxa-1,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6pyridin-4-ylhexanové po dobu lOdní. Asi při jedné dávce nebyly zjištěny žádné patologické změny během léčby.

Průmyslová využitelnost

Sloučeniny vzorce I inhibují matricový metaloproteázy savců, s výhodou intersticiální kolagenázy savců, čímž působí preventivně při rozkládání kolagenu u savců. Sloučeniny jsou proto vhodné pro léčbu onemocnění spojených se zvýšenou aktivitou matricových metaloproteáz, s výhodou zvýšenou aktivitou intersticiálních kolagenáz, jako např. artritická onemocnění (revmatoidní artritida a osteoartritida), zubní onemocnění, vředy na rohovce, vředy na pokožce, nádorová onemocnění a metastázy. Viz např. Arthritis and Rheumatism (1993), Vo. 34, No. 2,

-40CZ 293868 B6 pp. 181-189. Arthritis and Rheumatism (1991), Vol. 34, No. 9, pp. 1073-1075; Seminars in Arthritis nadRheumatism (1990), Vol. 19, No. 4, Supplement 1 (February), pp. 16-20;

Drugs of the Future (1990), Vol. 15, No. 5, pp. 495-508; aj. Enzyme Inhibition (1987), Vol. 2, pp. 1-22.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Indolový derivát obecného vzorce I kde A je-O-, m je 2,3,4, 5 nebo 6; a n je 0,1,2,3 nebo 4; tak, že když m je 2, 3 nebo 4; nje 1, 2,3, nebo 4; a

R¹ je

a) -(CH₂)-R⁴ kde R⁴ je merkapto, acetylthio, karboxyl, hydroxyaminokarbonyl, N-hydroxylformylaminoskupina, Ci_6 alkoxykarbonyl, benzyloxyaminokarbonyl, aryloxykarbonyl, arylCi_6-alkoxykarbonyl, kde aryl je vybrán ze skupiny obsahující fenyl, bifenyl, naftyl, benzyl, piperidyl, pyrrolidinyl, pyridyl, imidazolyl, thienyl, azanaftyridinyl, morfolinyl, chinolyl a furanyl; a arylová skupina může být dále substituována halogenem nebo skupinou hydroxy, kyano, amino, acetylamino, trifluormethyl, Ci_6alkyl, Ci-ealkoxy, hydroxy-Ci-ealkoxy, Ci_6alkoxy-, C^alkoxy, amino Cj^alkoxy, dimethylamino-Ci_6alkoxy, nebo aryl-Ci_6alkoxy, kde aryl je definován výše, nebo R⁴ je kde R⁶ je aryl, kde arylovou skupinou je 2-chinolyl, 1-naftyl, 2-naftyl, pyridyl nebo fenyl, popřípadě substituovaný substituenty definovanými výše;

b) -CH(R⁷)-R⁸, kde R⁷ je Ci_6alkyl, hydroxyl, aminoskupina, Ci_6alkylaminoskupina, arylaminoskupina, Cj^alkylsulfonylaminoskupina, aryl-C|_6alkylsulfonylaminoskupina, Ci-ealkoxykarbonyl, aminokarbonyl, ary 1-Ci-ealky 1 nebo karboxyl; nebo R⁷ je -CH₂NHR, kde R je

-41 CZ 293868 B6 vodíková skupina, Ci^alkyl, aryl, 2-benzoxazolyl, -SO₂R^a, -SO₂NHR^a, -SO2OR^a-C(O)R^a- C(O)NHR^a, -C(O)OR^a, kde R^a je Ci^alkyl, trifluormethyl, aryl, aryl-Ci-ealkyl, aryl-Ci-ealkenyl nebo arylkarbonylamino-C|_6alkylaryl a R⁸ je karboxyl, hydroxyaminokarbonyl, C^alkoxykarbonyl nebo aryl-C|_6alkoxykarbonyl, kde aryl je definován výše pro R⁴; nebo

c) -NH-CH(R⁹)-R¹⁰, kde R⁹ je vodík, C^alkyl nebo aryl-Ci^alkyl, a R¹⁰ je karboxyl, Ci-ealkoxykarbonyl nebo aryl-C^alkoxykarbony 1, fosfonyl, di-Ci^alkylfosfonyl nebo methoxyfosfonyl, kde aryl je definován výše pro R⁴;

R² je Ci-ealkyl, C₂_6alkenyl, trifluormethyl-Ci-^alkyl, C₃_6-cykloalkyl, C₃_6cykloalkyl-Ci_6alkyl, hydroxy-Ci_6alkyl, Ci_6alkoxy-Ci_6alkyl, aryl-Ci_6alkoxy-Ci_6alkyl, aryl-C^alkoxyCi-ealkyl, aryl, aryloxy-Ci_6alkyl nebo aryl-Ci-ealkyl, kde aryl je definován výše pro R⁴; a

R³ je vodík, hydroxyl, halogen, Ci_6-alkyl, Ci_6alkoxy nebo ary 1-C^alkoxyskupina, kde aryl je definován výše pro R⁴;

nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.
2. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 1, obecného vzorce I, kde m je 2 a n je 2.
3. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 2, obecného vzorce I, kde R¹ je -CH2R⁴ a R³ je vodík.
4. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 3, obecného vzorce I, kde R² je Ci-6-alkyl, C₃_6-cykloalkyl, C₃_é-cykloalkyl-Ci_6-alkyl.
5. Indolový derivát podle nároku 4, obecného vzorce I, kde R² je izobutyl nebo cyklobutylmethyl a R⁴ je karboxy, výhodně (3R,6S)-5-methyl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,l,O^l2,l7]oktadeka-l l(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová kyselina, a (3R,9S}-3cyklobutylmethylmethyl-N-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18),-

12.14.16- tetraen-9-yl)jantarová kyselina, nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.
6. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 3, obecného vzorce I kde R² je aryl.
7. Indolový derivát podle nároku 6, obecného vzorce I, kde R⁴ je karboxyl nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
8. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 3, obecného vzorce I, kde R² je aryloxy-Ci_6-alkyl.
9. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 8, obecného vzorce I, kde R² je fenoxyethyl nebo 4-chlorfenoxyethyl, s výhodou kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenoxypentanová a kyselina (3R,9S)-5-(4-chlorfenoxy)-3“(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^12,I7]oktadeka-ll(18),-

12.14.16- tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanová, nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.
10. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 8, obecného vzorce I, kde R² je 4-chlorfenoxyethyl nebo fenoxyethyl a R⁴ je ethoxykarbonyl, s výhodou ethylester kyseliny (3R,9S)-5-(4-chlorfenoxy)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo(9,6,1,0^l2,l7)oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9ylkarbamoyl)pentanové a ethylester kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^I2,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenoxy-pentanové nebo jej ich farmaceuticky přijatelné soli. ¹¹
11. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 3, obecného vzorce I, kde R² je aryl-C|_6-alkyl.

-42CZ 293868 B6
12. Indolový derivát nebo sůl podle nároku 1, obecného vzorce I, kde R³ je 3-(4-hydroxylfenyl)-propyl, 3-(4-pyridyl)propyl, 3-[4-(3-hydroxypropoxy)-fenyl]propyl, 4-fenoxy-fenylethyl, 3-[4-(2-hydroxyethoxy)fenyl]propyl, 3-[4(2-pyrolidin-l-yl-ethoxy)-fenyl]propyl, 3-(4-methoxyfenyl)propyl, 3-[4-(2-methoxy-ethoxy)fenyl]propyl, fenylethyl, 3-fenylpropyl, 3-(3-hydroxylfenyl)propyl, 3-[4-(3-piperidin-l-ylpropoxy)fenyl]propyl, 3-[4-(3-dimethylaminopropoxy)fenyl]-propyl, 3-[4-(2-dimethylaminoethoxy)fenyl]propyl, 3-(4-kyanofenyl)propyl, 3-(2-naftyl)-propyl, 3-(4-pyrol-l-ylfenyl)propyl, 3-(4-hydroxy-3-methylenfenyl)propyl, 3-(4-benzyloxy-fenyl)propyl, 3-(4-aminobutoxyfenyl)propyl, 4-methoxyfenylethyl, 3-(4-aminofenyl)propyl, 3-(4-pyridyl-4-ylmethoxyfenyl)-propyl nebo 3-(4-acetyl-aminofenyl)propyl; a R⁴ je karboxyl, s výhodou kyselina (3R,9S)-6-(4-hydroxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,I7]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-pyridin-4-yl-hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-[4-(3-hydroxy-propoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12l7]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-(4-fenoxyfenyl)-pentanová;

kyselina (3 R,9S)-6-[4-(2-hydroxyethoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-{8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(4-(2-pyrolidin-l-ylethoxyfenyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-methoxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-(2-methoxyethoxy)-fenyI)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-5-fenylpentanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-fenylhexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(3-hydroxy-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^I2,17]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’^I7]oktadeka-l 1(18),12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(4-(3-piperidin-l-ylpropoxy)fenyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-[4-(3-dimethylaminopropoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,I7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-[4-(2-dimethylaminoethoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-<)xa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-y lkarbamoyl)hexanová;

-43 CZ 293868 B6 kyselina (3R,9S)-6-(4-kyano-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-naftalen-2-yl-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka11(18),12,14,16-tetraen-9-y lkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(4-pyrol-l-yl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-{4-hydroxy-3-methyl-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l, 7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-benzyloxyethyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-6-(4-(4-aminobutoxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-5-(4-methoxyfenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’^I7]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)pentanová;

kyselina (3 R,9S)-6-(4-amino-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6, l,0^12,17]oktadeka11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová;

kyselina (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^12,17]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16tetraen-9-yIkarbamoyl)-6-[4-(4-pyridylmethoxy)-fenyl]hexanová; a kyselina (3R,9S)-6-(4-acetylamino-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-11(18),12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanová nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.
13. Farmaceuticky přijatelná sůl indolového derivátu podle nároků 5, 7, 9, 10 a 12 vybraná ze skupiny, kterou tvoří acetát, trifluoracetát nebo chlorid.
14. Indolový derivát podle nároku 12, kteiý je acetát kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18),12,-

14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-6-(4-(2-pyrolidin-l-yl-ethoxy)fenyl)hexanové; nebo trifluoracetát kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1(18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl}-6-pyridin-4-yl-hexanové; nebo trifluoracetát kyseliny (3R,9S)-6-[4-(3-dimethylaminopropoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diazatricyklo[9,6,1,0^l2’^I7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové; nebo trifluoracetát kyseliny (3R,9S)-6-[4-(2-dimethylaminoethoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)-hexanové; nebo trifluoracetát kyseliny (3R,9S)-6-[4-(4-aminobutoxy)fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0¹²’¹⁷]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové; nebo acetát kyseliny (3R,9S)-6-(4-amino-fenyl)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové; nebo

-44CZ 293868 B6 trifluoracetát kyseliny (3R,9S)-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diaza-tricyklo[9,6,l,0^I2’^,7]oktadeka-l 1(18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoy l)-6-(4-pyridin-4-ylmethoxy)fenyl)hexanové.
15. Indolový derivát podle nároku 3, obecného vzorce I kde R² je 3-(4-(3-hydroxypropoxy)fenylpropyl nebo 3-(4-pyridyl)propyl a R⁴ je ethoxykarbonyl, s výhodou ethylester kyseliny (3R,9S)-6-[4-(3-hydroxypropoxy)-fenyl]-3-(8-oxo-4-oxa-l,7-diazatricyklo[9,6,l,0¹²’¹⁷]oktadeka-11 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)hexanové a ethylester kyseliny (3R,9S)-3-(8oxo—4-oxa-l ,7-diaza-tricyklo[9,6,1,0^l2,l7]oktadeka-l 1 (18), 12,14,16-tetraen-9-ylkarbamoyl)6-pyridyl—4-yl-hexanové nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.
16. Farmaceuticky přijatelná sůl indolového derivátu podle nároku 15, kterou je hydrochlorid.
17. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje indolový derivát podle nároku 1 nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl a farmaceuticky přijatelný excipient.
18. Použití indolového derivátu nebo soli podle nároku 1 pro výrobu léčiva pro léčení savců trpících chorobným stavem, který zmírňuje léčení inhibitory matricové metaloproteázy.
19. Použití indolového derivátu podle nároku 18 pro výrobu léčiva pro léčení artritidy nebo osteoporózy.
20. Způsob přípravy indolového derivátu podle nároku 1, obecného vzorce I, vyznačující se tím, že (a) sloučenina obecného vzorce Ka

O R² ⁰ (Ka), kde t-Bu je terc.butyl a

R² je definováno v nároku 1 reaguje se sloučeninou obecného vzorce ff (ff), kde R³ je definován výše; za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde man jsou 2; R¹ je -CH2-R⁴, kde R⁴ je t-butoxykarbonyl, R² je definován v nároku 1 a R³ je definován v nároku 1; nebo

-45 CZ 293868 B6 (b) hydrogenuje se sloučenina obecného vzorce ii kde t-Bu je terč.-butyl a Aryl je definován v nároku 1, pro R⁴ a kde R³ je definován v nároku 1 za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde man jsou 2; R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je t-butoxykarbonyl; R² a R³ jsou definovány výše; nebo (c) indolový derivát obecného vzorce I, kde man jsou 2; R¹ je -CH4-R⁴, kde

R⁴ je butoxykarbonyl a R² a R³ jsou definovány v nároku 1 se hydrolyzuje na indolový derivát obecného vzorce I, kde man jsou 2; R¹ je -CH₂-R⁴, kde

R⁴ je karboxyl a R² a R³ jsou definovány v nároku 1; nebo (d) indolový derivát obecného vzorce I, kde m a n jsou 2; R¹ je -CH₂-R⁴, kde

R⁴ je karboxyl nebo t-butoxykarbonyl a R² a R³ jsou definovány v nároku 1 se transesterifikuje a indolový derivát obecného vzorce I, kde m a n jsou 2;

R¹ je -CH₂-R⁴, kde R⁴ je alkoxykarbonyl jiný než t-butoxykarbonyl a R² a R³ jsou definovány v nároku 1; nebo (e) indolový derivát obecného vzorce I, kde R² je hydroxyaryl-Ci_6-alkyl a m, n, R¹ a R³ jsou definovány v nároku 1, se alkyluje na indolový derivát obecného vzorce I, kde R² je Ci-ealkoxyarylaiky 1 a m, n, R¹ a R³ jsou definovány v nároku 1 a dále (f) převede se sloučenina obecného vzorce I na její farmaceuticky vhodnou sůl; nebo se (g) převede sůl sloučeniny obecného vzorce I na odpovídající volnou bázi.