CZ293405B6 - Pás materiálu a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Pás materiálu s nosičem (2) je alespoň na jedné straně opatřen z vnější strany rovnou vrstvou (5, 6) plastu, jíž procházejí průchozí kanálky. Na vnější straně (7, 8) vrstvy (5, 6) plastu jsou mezi otvory průchozích kanálků provedeny prohlubeniny (9), které jsou alespoň zčásti navzájem a také ještě s průchozími kanálky spojeny. Při způsobu výroby tohoto pásu materiálu se při nebo po výrobě plastové vrstvy (5, 6) na vnější stranu (7, 8) vrstvy (5, 6) plastu nanesou rozpustné částice, které se do této vrstvy (5, 6) zatlačí, přičemž jsou tyto rozpustné částice odlučitelné takovým rozpouštědlem, vůči kterému jsou ostatní části pásu (1) materiálu odolné, načež se tyto rozpustné částice odlučují rozpuštěním.ŕ

Description

Vynález se týká pásu materiálu s nosičem, který je alespoň na jedné vnější straně opatřen rovnou vrstvou plastu, jíž procházejí průchozí kanálky. Pás materiálu je zejména vhodný pro výrobu pásu pro papírenské stroje v oblasti tvarování, lisování a sušení, pro papírenské stroje v oblasti tvarování, lisování a sušení, pro filtrační prostředky, a zde zejména pro pásové filtry. Dále se vynález týká také způsobu výroby tohoto pásu materiálu.

Dosavadní stav techniky

Pás materiálu výše uvedeného druhu pro použití u papírenských strojů je popsán ve spise EP-B-0 196 045. Tento pás je tvořen nosičem sestávajícím z tkaniny propouštějící tekutiny, na níž je nanesena vrstva elastomerové polymerové pryskyřice o tloušťce 1,3 až 5 mm. Plastová vrstva obsahuje průchozí kanálky, které procházejí od jinak hladké a rovné vnější strany až k nosiči a v papírenském stroji slouží jako odvodňovací kanálky. Výroba průchozích kanálků se provádí tak, že se textilní vlákna homogenně dispergují v polymerové pryskyřici před tím, než se směs textilních vláken a polymerové pryskyřice nanese na nosič. Alternativně je možno nejdříve na nosič nanést vlákenné rouno, načež se na ně nanáší polymerová pryskyřice. V obou případech sestávají textilní vlákna z organického materiálu, kteiý je použitím rozpouštědla odlučitelný, přičemž vrstva plastu je vůči tomuto rozpouštědlu odolná. K odloučení textilních vláken dochází po nanesení polymerové pryskyřice nanesením rozpouštědla, čímž vzniknou kanálky, které odpovídají tvaru a průběhu odloučených textilních vláken.

U jednoho z méně výhodnějších provedení je místo textilních vláken navrženo použití částeček, které jsou homogenně rozděleny v polymerové pryskyřici. Jako materiál těchto částeček jsou navrženy anorganické soli nebo jejich hydráty nebo oxidy. Odpovídajícími rozpouštědly mohou být tyto částečky odloučeny z polymerové pryskyřice stejným způsobem, jako textilní vlákna, přičemž za sebou zanechávají pórovité dutiny.

Výroba pásů pro papírenské stroje je z toho důvodu obtížná, proto polymerové pryskyřice mají sklon po vytvrzení vytvářet uzavřený povrch, který zabraňuje odlučování textilních vláken, popřípadě částeček, obsažených v polymerové pryskyřici. Pro řešení tohoto problému se ve spise EP-B-0 273 613 navrhuje zbrousit povrch plastové hmoty tak, aby se vytvořilo spojení s rozpustnými vlákny a aby přitom vznikl hladký povrch. Takové broušení je však časově velmi náročné. Kromě toho je předtím třeba nanést odpovídající přídavnou vrstvu plastového materiálu, přičemž při broušení vzniká prach, který je nutno odsávat a buď zlikvidovat nebo znovu zpracovat. Navíc zde dochází k tomu, že vzniká hladký povrch, který omezuje oddělování pásu papíru od pásu papírenského stroje. Pásy papíru mají totiž sklon přisát se na hladký povrch.

Nehledě k těmto nevýhodám, připisuje se pásům tohoto druhu pro papírenské stroje řada výhod oproti známým plstěným pásům podle principu batt-on-base, tedy rouno na podkladu, zejména zvýšený odpor proti trvalé deformaci a tím i z toho vyplývající prodloužení životnosti, z čehož vyplývají nižší montážní náklady, zlepšená odolnost proti otěru a zvýšená pevnost struktury, nižší afinita pro znečišťující složky, jakož i stejnoměrnější rozdělení tlaku a tím i zlepšené odvodňování.

Výše popsanému vývoji předcházel návrh ukládat do vláken plsti pro papírenské stroje vlákna nebo částečky, které jsou odlučitelné pomocí rozpouštědla, které nerozpouští zbývající vlákna a nosič pásu papírenského stroje, to znamená, že jsou nosič i zbývající vlákna proti tomuto rozpouštědlu odolné, podle spisu DE-C-34 19 708. Tato výroba se provádí tak, že se vytvoří vlákenné rouno z nerozpustných vláken a z rozpustných složek, které se nevpichuje do nosiče,

-1 CZ 29340S B6 načež se pás pro papírenský stroj pod tlakem a za tepla zhustí. Přitom se rozpustné složky mohou navzájem stavit. Rozpuštěním rozpustných složek vzniknou pórovité dutiny, které v pásu papírenského stroje přes jeho předchozí stlačení a tím vzniklou vysokou měrnou hustotu určují objem dutého prostoru, potřebný pro odvodňování.

Nevýhodou tohoto řešení je, že přes stlačení je trvanlivost podstatně nižší než je u nosičů, které byly potaženy vrstvou plastu. Kromě toho je pro výrobu stále nutno používat běžné stroje, zejména tkalcovské stavy a vpichovací stroje.

Vyskytly se také pokusy výrobu pásů pro papírenské stroje, obsahujících nosič a plastovou vrstvu s průchozími kanálky, provádět jiným způsobem. Tak je ve spise EP-B-0 037 387 navržen pás materiálu, u něhož jsou průchozí kanálky vytvářeny pomocí laserového zařízení perforováním předtím nanesené fólie z plastu. Nehledě k tomu, že průchozí kanálky nejsou navzájem spojeny, čímž tedy nemůže v příčném směru vzhledem k rovině pásu materiálu docházet k pronikání plynů nebo vody, je také tato výroba pásu velmi nákladná, zejména v tom případě, kdy je třeba laserovým zařízením zpracovat větší plochy, jaké jsou u pásů papírenských strojů. Kromě toho nejsou fólie potřebné šířky a dostatečné stejnoměrnosti vyrobitelné.

Ve spise WO 91/14558 je navrženo vyrábět průchozí kanálky tak, že se na ještě nevytvrzenou vrstvu plastu přiloží děrovaná maska, která se pak ozařuje. V důsledku tohoto ozáření se v oblasti děr masky materiál plastu vytvrdí. Po odstranění děrované masky se poté stlačeným vzduchem odstraní dosud nevytvrzený plastový materiál. I tento postup je náročný a zanechává relativně velké volné oblasti a proto není univerzálně použitelný. Kromě toho i zde vzniká odpad, který je nutno likvidovat nebo znovu upravit.

Koncepčně jinou cestu sleduje řešení podle spisu EP-B-0 187 967. Podle tohoto řešení se u pásu pro papírenský stroj vyrobí na nosiči porézní vrstva z plastu tak, že se na povrchu nosné tkaniny rozdělí volné částice syntetické polymerové pryskyřice o velikosti 0,15 až 5 mm, které se pak podrobí tepelnému zpracování, při kterém se částice z polymerové pryskyřice zahřejí na vyšší teplotu než je bod měknutí, takže se na místech vzájemného sty ku a styku s nosnou tkaninou staví. Kromě toho nebo v kombinaci s tím je také možno nanášet pryskyřičné pojivo. Alternativně k částečkám mohou také být na nosnou tkaninu rozdělena volná vlákna. Po vzájemném přilnutí částeček, popřípadě vláken, a jejich přilnutí na nosné tkanině zůstanou volné prostory, které zajišťují pro kapalinu průchodnost vrstvy plastu.

Podobné řešení je navrženo ve spise EP-A-0 653 512 s tím rozdílem, že se pás materiálu nejdříve vyrábí výlučně z polymerových částic, které se působením tepla navzájem spojí na svých styčných místech. Pokud je to třeba, je možno do celého takto vytvořeného pásu uložit zpevňovací strukturu tvaru výztuhy. Přitom zde může jít o čistý vlákenný produkt nebo o tkaninu. Částice mohou také mít rozdílný průměr, aby zajišťovaly propustnost, zvyšující se od jedné ke druhé straně.

Nedostatkem pásů materiálu vyrobených podle tohoto principu je, že je tyto pásy velmi obtížné reprodukovatelně vyrábět, zejména pokud jde o jejich propustnost. Kromě toho je jejich povrch velmi nerovný a z tohoto důvodu je pro urovnání povrchu navrženo buď současné použití tlaku a tepla pokud částice sestávají z vláken, podle spisu EP-B-0 187 967, nebo broušení podle spisu EP-A-0 653 512.

Podle spisu WO 95/21285 se na nosič nanáší polymerová vrstva pomocí stahovací fólie za současného působení tepla a tlaku, přičemž polymerový film na stahovací fólii v důsledku působení tepla vytváří souvislé kapky, čímž vznikají volné prostory s tím důsledkem, že vrstva plastu, nanesená na nosiči, je porézní. I u tohoto postupu je obtížné reprodukovatelně nastavit propustnost vrstvy z plastu a přizpůsobit ji momentálním potřebám. Kromě toho nejsou k dispozici fólie požadované šířky a také nejsou vyrobitelné fólie s dostačující stejnoměrností.

-2CZ 29340S B6

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit pás materiálu výše uvedeného druhu tak, aby byl vyrobitelný jednoduše a z časového hlediska úsporně a aby přitom měl vhodnou jakost povrchu. Dalším úkolem je vytvořit jednoduchý a pružný postup vý roby takového pásu materiálu.

Prvně uvedený úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že vnější strana vrstvy plastu je opatřena prohlubeninami, zvyšujícími její drsnost, také mezi otvory průchozích kanálků, které jsou alespoň zčásti spojeny navzájem a s průchozími kanálky. Zvýšení drsnosti, dosažené prohlubeninami, je zejména výhodné při použití pásu materiálu jako pásu pro papírenský stroj, neboť se tím čelí sklonu pásu papíru příliš přilnout na pás papírenského stroje, přičemž nevznikají na papíru žádné otisky. Pás papíru se podstatně snadněji odděluje od pásu papírenského stroje než u dosud známých provedení stejného druhu, která jsou známa ze spisu EP-B-0 196 045 a ze spisu EP-B-0 273 613. Přitom jsou prohlubeniny svým rozdělením vzhledem k otvorům průchozích kanálků tak malé, že zbývá dostatečně velká kontaktní plocha s pásem papíru pro zabezpečení jeho rovnoměrného podepření a přenosu tlaku. Kromě toho průchozí kanálky spolu s prohlubeninami zodpovídají za to, že poté, co pás papíru opustil mezeru lisu, je jeho zpětné provlhčování velmi nepatrné.

Výhody povrchu vrstvy plastu, zdrsněného podle vynálezu, nejsou však omezeny na použití u papírenských strojů. Také u filtračních zařízení může příliš hladká povrchová plocha mít za následek silné ulpívání odloučeného materiálu, čímž je její čistění ztíženo.

Pro hlavní obory, ve kterých přichází použití v úvahu, se doporučuje, aby prohlubeniny měly střední průměr od 5 do 100 pm.

Úkolem nosiče materiálového pásu podle vynálezu je udělovat pásu tvarovou a strukturní pevnost a popřípadě zachycovat podélné a příčné síly. Kromě toho by nosič měl být propustný pro tekutiny. Pro tento účel jsou zejména vhodné textilní nosiče vyrobené z vláken, například vlákenné vrstvy, pleteniny a tkaniny, nebo kombinace takových textilních nosičů. Podle určeného použití a nároků kladených na pevnost může nosič sestávat z jedné nebo několika vrstev. V případě nosné tkaniny přicházejí v úvahu všechny druhy tkanin, zejména však ty, které jsou známé z oboru pásů pro papírenské stroje. Jako vlákna jsou použitelná jak monofílní, tak i multifilní vlákna, s výhodou vlákna z termoplastických materiálů. Alternativně nebo v kombinaci může nosič dále obsahovat rouno ze spřadatelných vláken a/nebo vysekávanou nebo protlačovanou síťovanou strukturu, nebo z nich přímo sestávat. Kromě toho může také být opatřen vlákenným rounem, takže má charakter plsti.

Jako materiál nosiče jsou vhodné plasty, které jsou známé v oboru pásů pro papírenské stroje a jsou uváděny ve výše zmíněných dokumentech. Volba příslušného plastu může být přizpůsobena danému účelu použití a daným podmínkám. Zejména by měly být zvoleny takové plasty, které neutrpí při výrobě plastové vrstvy a s ní spojeným tepelným zpracováním.

Podle dalšího význaku vynálezu jsou průchozí kanálky složeny z většího počtu navzájem spojených pórovitých dutin. Takové pórovité dutiny je možno vyrábět způsobem známým ze spisu EP-B-0 196 945, tedy pomocí rozpustných částic. Pórovité dutiny přitom mohou být rozděleny tak, že se pro určité použití dosáhne pokud možno vhodných vlastností. Pro použití v oboru papírenských strojů se doporučuje, aby se objem dutin směrem k nosiči buď ve vrstvách nebo kontinuálně zvětšoval, například zvýšením počtu pórovitých dutin a/nebo zvětšením objemu jednotlivých pórovitých dutin a/nebo zvětšením objemu jednotlivých pórovitých dutin. Nezávisle na tom, mají mít vzhledem křovině plastové vrstvy paralelně vedle sebe ležící pórovité dutiny vzájemné spojení, aby zejména při použití v mokrém lisu papírenského stroje byly k dispozici také otevřené póry a tím i odvodňovací objem v rovině plastové vrstvy, a to nejen ve směru příčném k této rovině. Střední průměr těchto pórovitých dutin by měl být v rozmezí 30 až 500 pm.

-3CZ 293405 B6

Podle dalšího význaku vynálezu obsahuje vrstva plastu rozpustné složky, odlučitelné pomocí rozpouštědla, vůči kterému je ostatní část pásu materiálu odolná, a které jsou rozděleny tak, že po jejich odloučení vzniknou přídavné průchozí kanálky. Takový pás materiálu umožňuje dodatečné 5 ovlivňování propustnosti po jeho instalaci, to znamená během provozu, například za tím účelem, aby se propustnost znovu zvýšila do původního stavu, pokud došlo ktomu, že se stávající průchozí kanálky v době provozu zúžily nebo ucpaly nečistotami. Tato myšlenka byla již v podstatě popsána ve spise EP-A-0 303 798 a ve spise EP-A-0 320 559, v nichž je navrženo použití rozpustných vláken v plsti. Je pochopitelné, že tyto rozpustné složky musí být odolné 10 vzhledem k podmínkám použití, pro které je pás materiálu určen, to znamená, že v případě použití jako pásu papírenského stroje musí být odolné vůči tekutinám nebo parám, vycházejícím z pásu papíru, nebo že k rozpouštěni musí docházet s velkým zpožděním. Použitím zvláštního rozpouštědla je pak možno vyrobit přídavné průchozí kanálky, které nahradí ucpané kanálky anebo doplní zúžené průchozí kanálky. Pokud jde o materiály, vhodné pro tento účel, 15 odkazujeme se na oba výše uvedené dokumenty. Místo vláken, tvořících rozpustnou složku, přicházejí také jako rozpustné složky v úvahu rozpustné částečky, které by měly být rozděleny tak, aby po jejich rozpuštění vznikly navzájem spojené pórovité dutiny, doplňující se do tvaru průchozích kanálků.

Pro plastovou vrstvu jsou vhodné polyamidy, jako je polyamid 4.6, 6, 6.6, 6.10, 6.12, 11 a 12, polyester, polyfenylensulfit, polyetheretherketon, polyurethan, polysulfony, termoplastické a/nebo aromatické polyamidy, polyftalamidy, jakož i polypropylen. V úvahu však také přicházejí i jiné polymemí a elastomemí plasty, které jsou například uvedeny ve spise EP-B-0 196 045 a ve spise EP-B-0 273 613. Rovněž je možno použít různých směsí plastů, například plastů 25 s rozdílnou pružností, přičemž celková vrstva plastu může také sestávat z jednotlivých vrstev, vyrobených z plastů, které mají rozdílnou pružnost. Volba plastů a jejich pružných vlastností je však závislá na příslušném použití, jemuž může být přizpůsobena.

Podle vynálezu může dále být nosič opatřen vrstvou plastu nejen na jedné straně, ale na obou 30 stranách. Takové provedení je vhodné zejména pro ty případy, kdy je rubová strana pásu materiálu vystavena silnému mechanickému zatížení, před nímž má být nosič chráněn. To může například být vtvarovací a lisovací oblasti papírenského stroje, neboť tam jsou pásy papírenského stroje vedeny přes pevná zařízení, jako jsou sací skříně, lišty nebo podobně. Přitom by i druhá vrstva měla být opatřena průchozími kanálky, přičemž jejich provedení, uspořádání 35 a výroba by mohly být prováděny analogickým způsobem jako u první plastové vrstvy, takže i druhá plastová vrstva bude mít všechny výše popsané vlastnosti první plastové vrstvy. Aby se i u druhé plastové vrstvy dosáhlo zvyšující se propustnosti, měly by se počet pórovitých dutin a/nebo jejich jednotlivé objemy směrem od nosiče zvětšovat. Přitom je účelné, je-li počet a/nebo objem pórovitých dutin v plastových vrstvách v oblastech sousedících s nosičem alespoň stejný, 40 s výhodou však ve druhé plastové vrstvě větší než v první plastové vrstvě. Pro zvláštní případy však může být účelnější, aby se počet pórovitých dutin a/nebo jednotlivé objemy pórovitých dutin ve druhé plastové vrstvě směrem od nosiče zmenšovaly, například proto, aby se zabránilo dalšímu smáčení pásu papíru při jeho oddělování od pásu papírenského stroje.

Je zřejmé, že vnější strana druhé plastové vrstvy může být způsobem podle vynálezu opatřena prohlubeninami také mezi otvory průchozích kanálků.

Pro vytvoření prohlubenin ve vnější straně vrstvy nebo vrstev plastu přicházejí v úvahu různé postupy. Tak je možné tvarovat tyto prohlubeniny pomocí válců s odpovídajícím profilem. Podle 50 vynálezu se však dává přednost jinému způsobu, který se vyznačuje tím, že při výrobě nebo po výrobě plastové vrstvy se na vnější stranu vrstvy nanesou rozpustné částice, s výhodou rovnoměrně rozdělené, načež se do vrstvy plastu zatlačí, přičemž tyto rozpustné částice jsou odlučitelné takovým rozpouštědlem, vůči kterému je ostatní část materiálu pásu odolná, načež se tyto rozpustné částice odloučí. Tento způsob se vyznačuje vysokou pružností a jednoduchou 55 manipulací. Volbou vhodné velikosti zrna rozpustných částic lze drsnost vnější plochy plastové

-4CZ 293405 B6 vrstvy přizpůsobovat kladeným požadavkům. Také počet prohlubenin na jednotku plochy lze nastavit odpovídajícím rozdělováním při nanášení rozpustných částic. Pro zatlačování rozpustných částic je možno použít běžné válcové lisy, například kalandry.

Doporučuje se vtlačovat rozpustné částice do vrstvy plastu za teploty, při které je vrstva plastu, vzhledem ke svému stavu při teplotě prostředí, změklá, aby se rozpustné částice bez velkého zatěžování tlakem bezproblémově zabořily do vrstvy plastu a aby si tak prohlubeniny po odloučení částic v podstatě zachovaly udělený tvar. Přitom je účelné, aby se rozpustné částice nanášely a zatlačovaly v návaznosti na výrobu plastové vrstvy ještě v době její zvýšené teploty, čímž se tak využije ohřevu plastového materiálu při jeho nanášení na nosič za účelem vytvoření plastové vrstvy a tím odpadá nový· ohřev.

Výše uvedený způsob vytváření prohlubenin je zejména vhodný pro pásy materiálu, které se vyrábějí tak, že vrstva plastu se opatří rozpustnými složkami, které jsou odlučitelné rozpouštědlem, vůči němuž je jinak pás materiálu odolný, čímž se vytvoří průchozí kanálky, a že alespoň část rozpustných složek, obsažených ve vrstvě plastu, a z vnější strany zatlačené rozpustné částice se odloučí rozpuštěním, s výhodou v jediné pracovní operaci. Vtlačením rozpustných částic do vnější strany plastové vrstvy totiž v místech, ve kterých se rozpustné složky nacházejí v blízkosti vnější strany, dojde k jejich vzájemnému spojení. Po odloučení rozpustných částic má rozpouštědlo přístup knejbližším ve vrstvě plastu nejdříve uzavřeným rozpustným složkám, takže může i tyto složky zcela rozpustit a odloučit. Prohlubeniny tak tvoří otvory do průchozích kanálků. Tento způsob tak nahrazuje obrušování povrchu podle spisu EP-B-0 273 613, a to nezávisle na tom, zda jsou jako rozpustné složky ve vrstvě uložena vlákna nebo rovněž částice.

Pro výrobu plastové vrstvy mohou být použity různé postupy, popsané ve spise EP-B-0 196 045 a spise EP-B-0 273 613. Jako zvláště účelný se však osvědčil způsob, podle kterého se nejdříve vyrobí plastový prášek, například semletím, proséváním a podobně, načež se plastový prášek a jako rozpustné složky provedené rozpustné částečky nanesou na nosič a působením tepla a tlaku vyrobí se na vnější straně rovná plastová vrstva s uvnitř se nacházejícími rozpustnými částečkami. Tento způsob se vyznačuje jednoduchou manipulací a pružností.

Velikost zrn částeček plastového prášku a také rozpustných částeček, jakož i poměr jejich smísení, lze nastavovat v širokém rozmezí, takže se dosáhne požadované struktury plastové vrstvy, zejména pokud jde o dutiny průchozích kanálků, které vzniknou odloučením rozpustných částeček. Výhodné je, je-li střední velikost zrn plastového prášku menší než je velikost zrn rozpustných částeček, a je vhodné, aby tyto částečky měly například velikost, rovnající se jen polovině až jedné třetině velikosti rozpustných částeček, ale v žádném případě by neměly překračovat rozměr 100 pm. Tímto způsobem jsou rozpustné částečky prakticky opláštěný větším nebo dokonce velkým počtem částeček plastového prášku, čímž vzniká jejich relativně hutný obal.

Smísení plastového prášku a rozpustných částeček je možno provádět před nanesením na nosič, avšak také v průběhu nanášení. Následující tepelné zpracování má probíhat za teploty, při které se plastový prášek do té míry plastifikuje tak, že se následně vytvoří homogenní, to znamená, že na rozpustné částečky, v podstatě bezpórová vrstva plastu, která ulpí na nosiči. Vyvozování tlaku by tento proces mělo nejen podporovat, ale současně by tlak také měl zajišťovat rovný povrch, jehož drsnost je dodatečně zajištěna rozpustnými částicemi, které se přídavně vtlačují do vnější plochy. Ohřev lze přitom provádět buď infračerveným zářením nebo v peci a podobně, zatímco zpracování tlakem se provádí pomocí válců například v kalandru.

Plastový prášek a rozpustné částečky lze také postupně nanášet ve vrstvách, přičemž je pro jednotlivé vrstvy možno použít různých velikostí zrn, materiálů a směsných poměrů, aby se dosáhlo splnění požadované potřeby. Tak se mohou rozpustné částečky směrem k nosiči ve vrstvách nebo kontinuálně zvětšovat. Alternativně nebo v kombinaci s tím se také počet

-5CZ 293405 B6 rozpustných částeček směrem k nosiči od vrstvy k vrstvě může zvyšovat. Obě opatření slouží k tomu, aby se propustnost směrem k nosiči zvyšovala, což je žádoucí zejména při použití pásu materiálu v oblasti formovacích a lisovacích papírenských strojů.

Také směšovací poměr je možno ve velkém rozsahu přizpůsobovat příslušnému účelu použití. Aby po odloučení rozpustných částeček vzniklo dostatečné množství průchozích kanálků, měl by objemový poměr mezi plastovým práškem a rozpustnými částečkami být v rozmezí 1/4:3/4: a 1/2:1/2, s výhodu v rozmezí 2/3:1/3.

Pro zjednodušení postupu odlučování rozpustných složek a rozpustných částic je vhodné, aby obě byly vyrobeny ze stejného materiálu, aby bylo možno provést jejich odloučení v jedné pracovní operaci a použitím téhož rozpouštědla. Pro rozpustné složky, obsažené ve vrstvě plastového materiálu, by měly být zvoleny takové látky, které jsou při působení tepla při výrobě plastové vrstvy v podstatě tvarově stabilní. Pro tento účel přicházejí v úvahu částice z polymerových vláken nebo částice, které mají větší tepelnou odolnost než je odolnost plastové matrice, do které jsou rozpustné složky uloženy. Je účelné, aby tyto podmínky byly také dány vzhledem k rozpustným částicím zatlačeným do vnější strany plastové vrstvy. Zvláště vhodné je však použití anorganických látek, v tomto případě zejména použití solí rozpustných ve vodě, jako jsou NaCl, KC1 a/nebo CaCO₃, jakož i chloridy, karbonáty a/nebo rozpustné sírany alkalických prvků nebo prvků alkalických zemin nebo kovů, včetně takových solí, které jsou také popsány ve spisu DEC-34 19 708. Takové rozpustné částice nebo částečky nejsou dotčeny tepelným zpracováním potřebným pro vytvoření plastové vrstvy a dají se dobře zkrápět a rozptylovat. V úvahu přichází i použití organických látek, například uhlohydrátů, například cukru, nebo solí organických kyselin, jako je kyselina citrónová, askorbová a podobně.

Podle vynálezu se dále navrhuje, aby jako rozpustné složky byly použity částečky, jejichž střední průměr je v rozmezí 30 až 500 pm. Pro zatlačení do vnější strany plastové vrstvy by měly být použity rozpustné částice, jejichž střední průměr je od 5 do 100 pm. Do plastového prášku je vhodné přimísit antioxidanty, které jsou například známé ze spisu US-A-3 677 965 nebo spisu US-A-3 584 047.

Podle dalšího provedení vynálezu se použijí rozpustné složky, sestávající alespoň ze dvou látek, přičemž alespoň jedna z těchto látek je odlučitelná rozpouštědlem, vůči kterému jsou druhá látka nebo ostatní látky odolné. Toto řešení umožňuje nejdříve odloučit jen část rozpustných složek a nato po instalaci pásu materiálu a po určité době provozu jednou nebo několikrát odloučit skupinu dalších rozpustných složek a tak obnovit počáteční propustnost pásu, pokud za provozu došlo v důsledku znečistění a podobně k jejímu omezení. Je pochopitelné, že složky, které se mají odloučit během provozu, musí být buď odolné proti stávajícím podmínkám prostředí a provozu, nebo že se tyto složky odlučují z matrice jen opožděně a postupně.

Řešení podle vynálezu konečně také spočívá v tom, že se také na druhé straně nosiče vyrobí plastová vrstva s průchozími kanálky. To lze provést analogickým způsobem, jako u první vrstvy plastu, tedy vytvořením směsi plastového prášku s rozpustnými částečkami a následujícím zpracováním teplem a tlakem. I zde by měly být do vnější strany vrstvy plastu zatlačeny rozpustné částice a nato odloučeny rozpuštěním, aby se drsnost přizpůsobila uvažovanému účelu použití, a zejména, aby se vytvořily spojovací otvory k rozpustným složkám, uloženým v plastové vrstvě, aby i tyto mohly být odloučeny rozpuštěním.

Přehled obrázku na výkrese

Na výkrese je blíže znázorněno příkladné provedení vynálezu ve velmi zvětšeném měřítku.

-6CZ 293405 B6

Příklady provedení vynálezu

V příčném řezu je na výkrese znázorněn výřez z pásu 1 materiálu. Pás 1 materiálu má nosič 2, který je jako tkanina vytvořen z podélných vláken 3 a příčných vláken 4. Na horní i dolní straně nosiče 2 je vrstva 5, 6 plastu.

První vrstva 5 plastu je podle vynálezu vyrobena tak, že se směs plastového prášku a rozpustných částeček rozptýlí na nosič 2 a vše se podrobí tepelnému a tlakovému zpracování. Tím se získá homogenní vrstva 5 plastu s v podstatě stejnoměrně rozdělenými rozpustnými částečkami, přičemž se v důsledku zpracování tlakem získá rovinná vnější plocha. Na ještě ohřátou a tím i plasticky dobře tvárnou vnější stranu 7 vrstvy 5 plastu se pak rozptýlí další rozpustné částice, které se pomocí tlačných válců nebo podobného zařízení zatlačí do vrstvy 5 plastu. Stejným způsobem se zpracuje i dolní vrstva 6 plastu, zejména ve vztahu k úpravě její vnější strany 8.

Nato se pás 1 materiálu podrobí působení rozpouštědla pro rozpustné částice a částečky. Při tomto postupu se nejdříve rozpustí částice, které byly zatlačeny do vnějších stran 7, 8 vrstev 5, 6 plastu, které za sebou zanechají prohlubeniny 9. Tyto prohlubeniny 9 mají alespoň zčásti nejen vzájemné spojení, ale také spojení s rozpustnými částečkami plastových vrstev 5, 6, uspořádanými v blízkosti vnějších stran 7, 8, takže rozpouštědlo dosáhne i k těmto částečkám a rozpustí je. Následkem rozpouštění je, že ve vrstvách 5, 6 plastické hmoty vzniknou pórovité dutiny 10, které mají tvar příslušných odloučených částeček a jsou navzájem spojeny. Přitom zde nedochází ke spojení jen ve svislém směru, ale v důsledku rovnoměrného rozdělení rozpustných částeček také ve vodorovném směru. Tím vzniká pórovitá struktura, která se podobá pěně z plastu s otevřenými póry, přičemž se dutiny 10 pórů doplňují do tvaru průchozích kanálků.

Pórovité dutiny 10 horní strany vrstvy 5 plastu jsou směrem k nosiči 2 větší než v oblasti vnější strany 7. Toho lze dosáhnout tak, že se nejdříve nanese směs práškového plastu s relativně velkými rozpustnými částečkami a nato se nanáší další směs práškového plastu s menšími rozpustnými částečkami. U dole ležící vrstvy 6 plastu je použit plastový prášek s ještě většími rozpustnými částečkami, což má za následek, že pórovité dutiny 10 jsou ještě větší, než jsou dutiny 10 horní plastové vrstvy 5.

Claims (41)

1. Pás materiálu s nosičem (2), který je alespoň na jedné vnější straně opatřen rovnou vrstvou (5, 6) plastu, jíž procházejí průchozí kanálky, vyznačující se tím, že vnější strana (7,8) vrstvy (5, 6) plastu je opatřena prohlubeninami (9) také mezi otvory průchozích kanálků, které jsou alespoň zčásti spojeny navzájem a s průchozími kanálky.

2. Pás materiálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že prohlubeniny (9) mají střední průměr od 5 do 100 pm.

3. Pás materiálu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nosič (2) je textilní nosič (2), vytvořený z vláken.

4. Pás materiálu podle nároku 3, v y z n a č u j í c í se t í m , že textilní nosič (2) je vlákenná vrstva, pletenina a/nebo tkanina a/nebo kombinace takových textilních nosičů (2).

5. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že nosič (2) má rouno ze spřadatelných vláken a/nebo vysekávanou nebo protlačovanou síťovou strukturu, nebo z nich sestává.

-7CZ 293405 B6

6. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nosič (2) je opatřen vlákenným rounem.

5

7. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že průchozí kanálky sestávají z většího počtu navzájem spojených pórovitých dutin (10).

8. Pás materiálu podle nároku 7, vy zn ač u j í c í se t í m , že počet pórovitých dutin (10) se směrem k nosiči (2) zvyšuje.

9. Pás materiálu podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že objem jednotlivých pórovitých dutin (10) se směrem k nosiči (2) zvětšuje.

10. Pás materiálu podle nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že i vedle sebe ležící 15 pórovité dutiny (10) jsou navzájem spojeny.

11. Pás materiálu podle některého z nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že střední průměr pórovitých dutin (10) je v rozmezí 30 až 500 pm.

20

12. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 11,vyznačující se tím, že vrstva (5, 6) plastu obsahuje rozpustné složky, které jsou odlučitelné pomocí rozpouštědla, vůči kterému je ostatní část pásu (1) materiálu odolná, a které jsou rozděleny tak, že po jejich odloučení rozpuštěním vznikají přídavné průchozí kanálky.

25

13. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 12, vyznačuj ící se tím, že vrstva (5, 6) plastu sestává z polyamidu, polyesteru, polypropylensulfitu, polyetheretherketonu, polyurethanu, polysulfonu, polyftalamidu a/nebo z polypropylenu.

14. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že vrstva

30 (5, 6) plastu sestává ze směsi plastových materiálů s rozdílnou pružností.

15. Pás materiálu podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že vrstva (5, 6) plastu sestává z vrstev s rozdílnou pružností.

35

16. Pás materiálu podle některého z nároků lažl 5, vyznačující se tím, že nosič (2) je na obou stranách opatřen vrstvou (5,6) plastu, která obsahuje průchozí kanálky.

17. Pás materiálu podle alespoň jednoho z nároků 7 až 11 a nároku 16, vyznačující se tím, že počet pórovitých dutin (10) druhé vrstvy (6) plastu se směrem od nosiče (2) zvyšuje.

18. Pás materiálu podle alespoň jednoho z nároků 7 až 11 a nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že velikost jednotlivých pórovitých dutin (10) ve druhé vrstvě (6) plastu se směrem od nosiče (2) zvětšuje.

45

19. Pás materiálu podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že počet pórovitých dutin (10) v druhé vrstvě (6) plastu v oblasti sousedící s nosičem (2) je alespoň stejný jako je počet pórovitých dutin (10) v první vrstvě (5) plastu v oblasti sousedící s nosičem (2).

20. Pás materiálu podle některého z nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že objem 50 jednotlivých pórovitých dutin (10) v oblasti druhé vrstvy (6) plastu sousedící s nosičem (2) je alespoň stejný jako je objem jednotlivých pórovitých dutin (10) v oblasti první vrstvy (5) plastu sousedící s nosičem (2).

21. Způsob výroby pásu materiálu podle některého z nároků 1 až 20, při němž se alespoň jedna 55 strana nosiče (2) opatří vrstvou (5, 6) plastu s průchozími kanálky, vyznačující se tím,

-8CZ 293405 B6 že při výrobě nebo po vyrobení plastové vrstvy (5, 6) se na vnější stranu (7, 8) vrstvy (5, 6) plastu nanesou rozpustné částice, načež se do této vrstvy (5, 6) zatlačí, přičemž tyto rozpustné částice jsou odlučitelné rozpouštědlem, vůči kterému je ostatní část pásu (1) materiálu odolná, načež se rozpustné částice odloučí.

22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že rozpustné částice se do vrstvy (5, 6) zatlačují za teploty, při které je vrstva (5, 6) plastu, vůči svému stavu při teplotě prostředí, změklá.

23. Způsob podle nároku 22, v y z n a č u j í c í se t í m , že rozpustné částice se v návaznosti na výrobu vrstvy (5, 6) plastu nanášejí a zatlačují ještě za zvýšené teploty.

24. Způsob podle některého z nároků 21 až 23, vyznačující se tím, že vrstva (5, 6) plastu se opatří rozpustnými složkami, které jsou odlučitelné rozpouštědlem, vůči němuž je jinak pás (1) materiálu odolný, čímž se vytvoří průchozí kanálky, a že alespoň část rozpustných složek, obsažených ve vrstvě (5, 6) plastu, a rozpustné částice zatlačené do povrchu z vnější strany se odloučí rozpuštěním.

25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že se nejdříve vyrobí plastový prášek a tento plastový prášek a jako rozpustné složky provedené rozpustné částečky se nanesou na nosič (2), a působením tepla a tlaku se z plastového prášku vyrobí na vnější straně rovná plastová vrstva (5, 6) s uvnitř se nacházejícími rozpustnými částečkami.

26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že střední velikost zrn plastového práškuje menší než je velikost zrn rozpustných částeček.

27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že střední velikost zrn plastového prášku není větší než 100 pm.

28. Způsob podle některého z nároku 25 až 27, vyznačující se tím, že plastový prášek a rozpustné částečky se před nanesením na nosič (2) smísí.

29. Způsob podle některého z nároků 25 až 28, vyznačující se tím, že se plastový prášek a rozpustné částečky nanášejí v několika vrstvách.

30. Způsob podle některého z nároků 25 až 29, vyznačující se tím, že rozpustné částečky se směrem k nosiči (2) od jedné vrstvy k druhé postupně zvětšují.

31. Způsob podle některého z nároků 25 až 30, v y z n a č u j í c í se t í m, že počet rozpustných částeček se směrem k nosiči (2) od jedné vrstvy k druhé postupně zvyšuje.

32. Způsob podle některého z nároků 25 až 31, vyznačující se tím, že plastový prášek a rozpustné částečky se smísí v poměru mezi 1/4:3/4 a 1/2:1/2.

33. Způsob podle některého z nároků 24 až 32, vy z n a č u j í c í se tím, že rozpustné složky a rozpustné částice sestávají ze stejného materiálu.

34. Způsob podle některého z nároků 21 až33,vyznačující se tím, že pro výrobu rozpustných složek, popřípadě částic, se použijí anorganické látky.

35. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že jako anorganické látky se použij í soli, jako NaCl, K.C1 a/nebo CaCC^.

36. Způsob podle některého z nároků 21 až 33, vyznačující se tím, že jako rozpustné složky, popřípadě částice, se použijí organické látky nebo soli organických kyselin.

-9CZ 293405 B6

37. Způsob podle nároků 24 až 36, vy z n a č uj í c í se t í m , že se použijí rozpustné složky ve formě rozpustných částeček, jejichž střední průměr je v rozmezí 30 až 500 pm.

38. Způsob podle některého z nároků 21 až 37, vyznačující se tím, že pro zatlačování do vnější strany vrstvy (5, 6) plastu se použijí rozpustné částice, jejichž střední průměr je od 5 do 100 pm.

39. Způsob podle některého z nároků 21 až 3 8, vyznačující se tím, že u vrstvy (5, 6) plastu se do plastového prášku přidávají antioxidanty.

40. Způsob alespoň podle nároku 24, v y z n a č u j í c í se tím, že se použijí rozpustné složky sestávající alespoň ze dvou látek, přičemž alespoň jedna z těchto látek je odlučitelná rozpouštědlem, vůči kterému jsou druhá nebo ostatní látky odolné.

41. Způsob podle některého z nároků 21 až 40, vy z n a č uj í c í se tím, že se i na druhé straně nosiče (2) vyrobí vrstva (6) plastu s průchozími kanálky.