CZ292379B6

CZ292379B6 - Tetrahydrochinolinové deriváty, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ292379B6
Application number: CZ1998940A
Authority: CZ
Inventors: Fabio Romano Di; Simone Giacobbe; Barbara Bertani; Fabrizio Micheli
Original assignee: Glaxo Wellcome Spa
Priority date: 1995-09-29
Filing date: 1996-09-26
Publication date: 2003-09-17
Also published as: IS4677A; ES2180799T3; EP0854867A1; HK1009133A1; DE69622731T2; TR199800531T1; EA199800230A1; NZ319596A; SI0854867T1; AU7214896A; KR19990063850A; KR100464895B1; JPH11512728A; AP9801212A0; PL325966A1; NO981396D0; JP4108123B2; EA000875B1; CA2232509A1; WO1997012870A1

Abstract

Tetrahydrochinolinov deriv ty obecn ho vzorce I jsou l tky, schopn antagonizovat · inek excita n ch aminokyselin na receptorov m komplexu NMDA a je proto mo no je pou t ve form farmaceutick ho prost°edku, kter² rovn tvo° sou st °eÜen , k l en nebo prevenci neurotoxick ho poÜkozen centr ln ho nervov ho syst mu nebo neurodegenerativn ch onemocn n . Pops ny jsou rovn zp soby v²roby uveden²ch · inn²ch l tek.\

Description

Vynález se týká 1,2,3,4-tetrahydrochinolinových derivátů, které jsou účinnými a specifickými antagonisty excitačních aminokyselin. Vynález se rovněž týká způsobu výroby těchto látek a farmaceutického prostředku s jejich obsahem.

Dosavadní stav techniky

Carling a další, Bioorganic and Medicinal Chemistry Letters, sv. 13, str. 65 až 70,1993 popisují 4-substituované 2-karboxytetrachinolinové deriváty, které mají in vitro dobrou afinitu pro to místo receptorového komplexu NMDA, které se týká modulace glycinu, avšak bohužel mají pouze slabou účinnost in vivo. Uvádí se, že ty deriváty, které jsou v poloze 4 substituovány skupinou CH₂CO₂H nebo CH₂CONHPh mají jen malou nebo nemají žádnou účinnost in vivo při systemickém podání (ip).

Nyní byla zjištěna nová skupina 4-substituovaných 2-karboxytetrahydrochinolinových derivátů, které mají dobrou afinitu in vitro pro místo vazby glycinu, necitlivé na strychnin v receptorovém komplexu NMDA, současně však mají také dobrou účinnost in vivo při nitrožilním podání (iv).

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří tetrahydrochinolinové deriváty obecného vzorce I

(l) kde

R znamená atom halogenu, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupinu, aminoskupinu, Cl-C4alkylaminoskupinu, Cl-C4dialkylaminoskupinu, hydroxyskupinu, trifluormethyl, trifluormethoxyskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu nebo skupinu SO₂R₂ nebo COR₂, kde R₂ znamená hydroxyskupinu, methoxyskupinu, aminoskupinu, Cl-C4alkylaminoskupinu nebo Cl-C4dialkylaminoskupinu, m znamená 0 nebo celé číslo 1 nebo 2,

-1 CZ 292379 B6

Ri znamená atom vodíku, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupinu, nitroskupinu, trifluormethyl, atom halogenu, nebo skupinu (CH₂)_nR₃, kde R₃ znamená hydroxyskupinu nebo některou ze skupin COR4, NR5R6, NHCOR7 nebo NHCONRgR,,

R4 znamená C 1-C4alkoxyskupinu, aminoskupinu nebo hydroxylovou skupinu,

R₅ a Re nezávisle znamenají atom vodíku nebo Cl-C4alkyl nebo tvoří spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, popřípadě obsahující další heteroatom ze skupiny kyslík, síra nebo dusík,

R₇ znamená atom vodíku, Cl-C4alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo větším počtem hydroxyskupin, karboxylových skupin nebo aminoskupin, Cl-C4alkoxyskupinu, fenyl (popřípadě substituovaný až 3 substituenty ze skupiny atom halogenu, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupina, trifluormethyl, karboxyskupinu nebo methoxykarbonyl), 5- nebo 6-členný heteroaiyl, kde

5-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík a 6-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 atomy dusíku nebo nasycenou 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, obsahující jeden nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík,

Rg znamená atom vodíku nebo C 1-C4alkyl,

R₉ znamená atom vodíku, Cl-C4alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo větším počtem hydroxyskupin, karboxylových skupin nebo aminoskupin, fenyl (popřípadě substituovaný až 3 substituenty ze skupiny atom halogenu, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupina, trifluormethyl, karboxyskupinu nebo methoxykarbonyl), 5- nebo 6-členný heteroaryl, kde 5-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík a 6-členný heteroaiyl obsahuje 1 nebo 2 atomy dusíku nebo nasycenou 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, obsahující jeden nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík, nebo C3-C7cykloalkylovou skupinu, popřípadě substituovanou 1 nebo 2 Cl-C4alkylovými skupinami, n znamená 0 nebo celé číslo 1 až 4, jakož i soli nebo metabolicky labilní estery těchto sloučenin.

V tetrahydrochinolinových derivátech obecného vzorce I se dvojná vazba vně kruhu nachází v konfiguraci trans (E).

Pro použití v lékařství se užívají fyziologicky přijatelné soli derivátů obecného vzorce I. Jiné soli však mohou být použitelné při výrobě sloučenin obecného vzorce I nebo jejich fyziologicky přijatelných solí. To znamená, že pokud není uvedeno jinak, jsou vždy zahrnuty fyziologicky přijatelné i fyziologicky nepřijatelné soli derivátů obecného vzorce I.

Vhodnými fyziologicky přijatelnými solemi derivátů podle vynálezu jsou adiční soli s bázemi a tam, kde mohou být vytvořeny, také adiční soli s kyselinami.

Vhodné fyziologicky přijatelné adiční soli derivátů obecného vzorce I s bázemi jsou například soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, jako soli sodné, draselné, vápenaté, hořečnaté a amonné, soli s aminokyselinami, například s lysinem a argininem a soli s organickými bázemi, například s prokainem, fenylbenzylaminem, ethanolaminem, diethanolaminem a Nmethylglukosaminem.

Deriváty obecného vzorce I a/nebo jejich soli mohou také tvořit solváty, například hydráty, které jsou rovněž zahrnuty do rozsahu vynálezu.

-2CZ 292379 B6

Deriváty obecného vzorce I a zvláště jejich adiční soli s bázemi, například sodné soli, mají výhodnou rozpustnost ve vodě.

V případě Cl-C4alkylové skupiny může jít například o methyl, ethyl, propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.butyl nebo terc.butyl.

Popřípadě substituovaný alkyl znamená svrchu uvedenou alkylovou skupinu, substituovanou alespoň jedním substituentem ze skupiny hydroxyskupina, karboxylová skupina a aminoskupina.

Atomem halogenu může být atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

C3-C7cykloalkyl, popřípadě substituovaný 1 nebo 2 Cl-C4alkylovými skupinami je například cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl nebo také 2-methylcyklohexyl.

Popřípadě substituovaná nasycená heterocyklická skupina o 5 až 7 atomech v kruhu, obsahující jeden nebo dva heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík je například tetrahydropyranyl, jako 4-tetrahydropyranyl, dále pyrrolidinyl, jako 2-nebo 3-pyrrolidinyl, piperidinyl, jako 4nebo 3-piperidinyl a jejich N-substituované deriváty (může jít o N-alkyl, jako methyl, nebo o N-acyl, jako N-alkanoyl, například acetyl nebo a N-alkoxykarbonyl, například ethoxykarbonyl), piperidinové nebo pyrrolidinové skupiny, v případě dvou heteroatomu je možno uvést morfolinovou, thiomorfolinovou nebo piperazinovou skupinu.

V případě, že R5 a R6 tvoří spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, heterocyklickou skupinu, jde o nasycený, 5- až 7-členný kruh, popřípadě obsahující další heteroatom ze skupiny kyslík, síra nebo dusík.

Jako příklady takových skupin je možno uvést morfolinovou, 2,6-dimethylmorfolinovou, piperidinovou, pyrrolidinovou, piperazinovou nebo N-methylpiperazinovou skupinu.

Deriváty obecného vzorce I mají nejméně jeden asymetrický atom uhlíku, jde o uhlíkový atom, který se nachází v poloze 2 kruhového systému 1,2,3,4-tetrahydrochinolinu, další asymetrické atomy uhlíku se mohou vyskytovat ve skupinách Rl a R2. Všechny takto vzniklé enanciomery, diastereoizomery a jejich směsi jsou zahrnuty do rozsahu vynálezu.

Deriváty obecného vzorce I mohou být vytvořeny také in vivo metabolismem vhodného prekurzoru. Takovým prekurzorem může být například fyziologicky přijatelný metabolicky labilní ester derivátu obecného vzorce I. Tyto estery mohou být vytvořeny esterifikací, například na kterékoliv karboxylové skupině ve sloučenině obecného vzorce I, s případnou předchozí ochranou jakékoliv jiné reaktivní skupiny v molekule s následným odštěpením ochranných skupin v případě potřeby. Jako příklady metabolicky labilních esterů je možno uvést alkylestery s alkylovou částí o 1 až 4 atomech uhlíku, jako methylester nebo ethylester, substituované nebo nesubstituované aminoalkylestery, jako aminoethylester, 2-(N,N-diethylamino)ethylester nebo 2-(4-morfolino)ethylester nebo acyloxyalkylestery, jako acyloxymethylester nebo acyloxyethylester, například pivaloyloxymethyl-, 1-pivaloyloxyethyl-, acetoxymethyl-, 1-acetoxyethyl-, 1—(l-methoxy-l-methyl)ethylkarbonyloxyethyl-, 1-benzoyloxyethyl-, isopropoxykarbonyloxymethyl-, 1-isopropoxykarbonyloxyethyl-, cyklohexylkarbonyloxymethyl-, 1-cyklohexylkarbonyloxyethyl-, cyklohexyloxykarbonyloxymethyl-, 1-cyklohexyloxykarbonyloxyethyl-, 1—(4— tetrahydropyranyloxy)karbonyloxyethyl-nebo l-(4-tetrahydropyranyl)karbonyloxyethylester.

V derivátech obecného vzorce I znamená m s výhodou celé číslo 1 nebo 2 a z těchto látek jsou dále výhodné ty sloučeniny, v nichž se R nachází v poloze 5 a/nebo 7.

R s výhodou znamená atom halogenu, například atom bromu nebo chloru a zvláště atom chloru.

-3CZ 292379 B6

Substituent Ri se může nacházet v poloze 2, 3 nebo 4 fenylového kruhu. Výhodná je poloha 3 nebo 4 a zvláště poloha 4. V případě, že Ri znamená skupinu (CH₂)nR3, znamená n s výhodou 0, 1 nebo 2.

Jako příklady vhodných skupin Ri je možno uvést atom vodíku nebo halogenu, například chloru, Cl-C4alkoxyskupinu, jako methoxyskupinu, skupinu (CH₂)_nCOR4, v níž Ri znamená aminoskupinu nebo hydroxylovou skupinu, skupinu (CHANRsRs v níž R₅ znamená atom vodíku a R_éznamená atom vodíku nebo Cl-C4alkyl, například methyl nebo ethyl nebo NR₅R« znamená nasycený 6-členný kruh, obsahující kyslík, jako morfolinovou skupinu, skupinu (CH₂)_nNHCOR₇, kde R₇ je atom vodíku, alkyl, jako methyl, isobutyl nebo isopropyl, fenyl nebo pyridyl, například 3-pyridyl nebo skupinu (CH₂)_nNHCONHRg, kde R$ znamená vodík, fenyl, popřípadě substituovaný methoxyskupinou, heterocyklický zbytek, jako 4-tetrahydropyranyl nebo C3-C7cykloalkyl, jako cyklopropyl nebo cyklohexyl. Z této skupiny jsou výhodné ty látky, v nichž n znamená 1 nebo 2.

Výhodnou skupinu derivátů obecného vzorce I tvoří ty látky, v nichž m = 2 a R v poloze 5 a 7 znamená atom bromu a zvláště atom chloru. Další výhodnou skupinu derivátů obecného vzorce I tvoří ty látky, v nichž R! znamená atom vodíku nebo chloru, skupinu (CH^CORt, kde R» znamená hydroxyskupinu nebo aminoskupinu a n = 0, 1 nebo 2, jako karboxymethyl nebo karbamoylmethyl, skupinu (CH₂)_nNR₅R6, kde R₅ a R« znamenají atomy vodíku nebo NR₅R6 znamená morfolinovou skupinu a η = 1 nebo 2, například aminoskupinu nebo morfolinomethylovou skupinu, skupinu (CH₂)_nNHCOR₇, kde R₇ znamená vodík nebo Cl-C4alkyl, jako methyl, isopropyl nebo isobutyl, n = 0, 1 nebo 2, jako acetamidoskupina, acetamidomethyl, acetamidoethyl, formamidomethyl, isobutylaminoskupina, isobutyrylaminomethyl, isobutyrylaminoethyl, 3-methylbutyrylaminomethyl, nebo skupinu (CH₂)nNHCONH₂, v níž n znamená 0, 1 nebo 2, například ureidomethyl.

Jako specifické výhodné deriváty podle vynálezu je možno uvést následující látky:

kyselina (±) (E) 4-(4-acetylaminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 7-chlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolm-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dibrom-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(4-aminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolm2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(3-acetylaminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-(4-isobutyrylaminofenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(3-methylbutyrylamino)fenylkarbamoylmethylen/-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor—4-(3-chlorfenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylová,

-4CZ 292379 B6 kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(isobutyrylaminomethyl)fenyIkarbamoylmethylen/-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4~/4-(ureidomethyl)fenylkarbamoylmethylen/-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-/4-(acetylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen/-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochínolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-(4-fonnylaminomethylfenylkarbamoyhnethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor—4-(4-morfolin-4-ylmethylfenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-/4-(2-acetylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen/-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrachinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(2-isobutyrylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen/-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(4—karbamoylmethylfenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(4-karboxymethylfenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinoIin-2-karboxylová, a fyziologicky přijatelné soli, například sodnou sůl nebo metabolicky labilní estery těchto látek.

Deriváty obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli antagonizují působení excitačních aminokyselin. Jsou zvláště antagonisty vazného místa pro glycin, necitlivého na působení strychninu v receptorovém komplexu NMDA. Je proto možno tyto látky použít k léčení nebo prevenci neurotoxického poškození nebo neurodegenerativních onemocnění. Látky je tedy možno využít například při stavech, které následují po mozkové mrtvicí, mozkové thromboembolii, krvácení do mozku, mozkové ischemii, v případě křečí mozkových cév, při hypoglykemii, anaesii, hypoxii, anoxii, dušení novorozenců a při zástavě srdeční. Další možnosti použití jsou při chronických neurodegenerativních onemocněních, jako jsou Huntingdonova choroba, Alzheimerova senilní demence, amyotrofická laterální skleróza, acidemie typu kyseliny glutarové, demence po mnohočetném krvácení do mozku, status epilepticus, poraněních typu kontuse, například při poranění míchy a hlavy, virové infekce a zejména neurodegenerace v průběhu těchto onemocnění, například při AIDS a encefalopathiích, Downův syndrom, epilepsie, schizofrenie, deprese, úzkostné stavy, bolestivé stavy, neurogenní poruchy močového měchýře, dráždivý močový měchýř, závislost na léčivech nebo dalších látkách, včetně abstinenčních příznaků v případě alkoholu, kokainu nebo opiátů a nikotinu nebo benzodiazepinu a také úporné zvracení.

Vysokou a selektivní účinnost derivátů podle vynálezu na uvedeném místě receptorového komplexu NMDA je možno snadno stanovit při použití běžných zkoušek. Schopnost vázat se na místo pro vazbu glycinu, necitlivé na působení strychninu byla stanovena při použití postupu podle publikace Kishimata H. a další, J. Neurochem, 1981, 37, 1015 až 1024. Selektivita působením sloučenin podle vynálezu v tomto místě byla potvrzena zkouškami na dalších receptorech pro excitační aminokyseliny. Sloučeniny podle vynálezu měly malou nebo neměly žádnou afinitu pro receptor kyseliny kainové, receptor kyseliny alfa-amino-3-hydroxy-5-methyl-4isoxazolpropionové, AMPA nebo na vazném místě komplexu NMDA.

-5CZ 292379 B6

Skutečnost, že sloučeniny podle vynálezu mohou způsobit inhibici křečí, vyvolaných u myší působením NMDA, byla prokázána způsobem podle publikace Chiamulera C. a další, Psychopharmacology, 1990,102, 551 až 552.

Sloučeniny obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli nebo metabolicky labilní estery je tedy možno použít v lékařství k antagonizaci účinku excitačních aminokyselin na receptorovém komplexu NMDA.

K tomuto účelu je možno deriváty obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli nebo metabolicky labilní estery zpracovat na farmaceutický prostředek pro antagonizaci účinků excitačních aminokyselin na receptorovém komplexu NMDA.

Je zřejmé, že v případě, že je v průběhu přihlášky uvedeno léčení, jde také o profylaxi uváděných chorob nebo příznaků chorobných stavů.

Je dále zřejmé, že množství derivátů podle vynálezu, jehož bude zapotřebí pro léčení uvedených chorob, bude záviset na povaze léčeného stavu, na způsobu podání a na věku a celkovém zdravotním stavu nemocného. Použitou dávku musí vždy určit ošetřující lékař. Obecně je však možno uvést, že pro dospělého člověka se bude typická dávka pohybovat v rozmezí 2 až 800 mg denně v závislosti na způsobu podání.

V případě parenterálního podání se bude typická denní dávka pohybovat v rozmezí 20 až 100, s výhodou 60 až 80 mg denně. V případě perorálnflio podání bude denní dávka v rozmezí 200 až 800, například 400 až 600 mg denně.

Uvedenou dávku je možno podat najednou nebo v dílčích dávkách, podaných v příslušných intervalech, může jít o 2, 3,4 nebo větší počet dílčích dávek denně.

I když je možno deriváty podle vynálezu podávat přímo jako chemické látky, je výhodné zpracovat tyto látky jako účinné složky farmaceutického prostředku.

Součást podstaty vynálezu proto tvoří také farmaceutický prostředek, který jako svou účinnou látku obsahuje derivát obecného vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo metabolicky labilní ester spolu s jedním nebo větším počtem farmaceuticky přijatelných nosičů, popřípadě je možno zařadit další účinné látky. Nosič nebo nosiče musí být přijatelné v tom smyslu, že musí být kompatibilní s ostatními složkami prostředku a nesmí být škodlivé pro nemocného.

Farmaceutický prostředek podle vynálezu může být zpracován pro perorální, parenterální nebo rektální podání, pro podání ústní sliznicí, inhalací nebo insuflací. Vhodné je zejména parenterální podání.

Tablety a kapsle pro perorální podání mohou obsahovat běžné pomocné látky, například pojivá, jako sirupy, akaciovou gumu, želatinu, sorbitol, tragakant, škrobový sliz nebo polyvinylpyrrolidon, plniva, jako laktózu, cukry, mikrokrystalickou celulózu, kukuřičný škrob, fosforečnan vápenatý nebo sorbitol, kluzné látky, jako stearan hořečnatý, kyselinu stearovou, mastek, polyethylenglykol nebo oxid křemičitý, desintegrační látky, jako bramborový škrob nebo sodnou sůl glykolátu škrobu nebo také smáčedla, jako laurylsíran sodný. Tablety je možno povlékat běžným způsobem. Kapalné prostředky pro perorální podání mohou mít například formu suspenzí, roztoků nebo emulzí ve vodě nebo v oleji, sirupů nebo elixírů nebo může jít o suchý produkt, určený ke smísení s vodou nebo jiným vhodným nosným prostředím před použitím. Tyto kapalné prostředky mohou obsahovat běžné přísady, například suspenzní činidla, jako jsou sorbitolový sirup, methylcelulóza, cukerné sirupy, želatina, hydroxyethylcelulóza, karboxymethylcelulóza, gel stearanu hlinitého nebo hydrogenované jedlé oleje, dále emulgátory, jako jsou lecithin, sorbitanmonooleát nebo akaciová pryž, nevodná nosná prostředí včetně jedlých olejů, jako jsou mandlový olej, frakcionovaný kokosový olej, estery typu olejů, propylenglykol nebo ethyl

-6CZ 292379 B6 alkohol, látky, usnadňující rozpouštění, například smáčedla, jako polysorbitany a další činidla, například cyklodextriny a také konzervační činidla, jako je methyl-nebo propyl-p-hydroxybenzoát nebo kyselina askorbová. V případě zpracování účinných látek na čípky je možno použít běžný základ pro výrobu čípků, například kakaové máslo nebo jiné glyceridy.

Pro podání sliznicí dutiny ústní mohou mít prostředky formu tablet nebo kosočtverečných tablet, zpracovaných obvyklým způsobem.

Deriváty podle vynálezu mohou být zpracovány také pro parenterální podání formou injekce nebo kontinuální infiize. Injekční prostředky mohou být zpracovány na ampule s obsahem jednotlivé dávky nebo mohou být uloženy do lahviček, které obsahují větší počet dávek a konzervační prostředek. Může však také jít o suspenze, roztoky nebo emulze v olejovém nebo vodném nosném prostředí s obsahem pomocných látek, jako jsou suspenzní, stabilizační a/nebo dispergační činidla. Účinná látka může také být dodávána v práškové formě pro smísení s vhodným nosným prostředím, například sterilní bezpyrogenní vodou těsně před použitím.

Pro podávání inhalací je možno sloučeninu podle vynálezu zpracovat na aerosoly, dávkované z tlakového balení při použití vhodného hnacího prostředku, například dichlordifluormethanu, trichlorfluormethanu, dichlortetrafluorethanu, oxidu uhličitého nebo jiného vhodného hnacího prostředku, je také možno použít rozprašovače. V případě nádobky s aerosolem, která je pod tlakem, může být účinná dávka uvolněna tak, že se nádobka opatří odměmým ventilem.

V případě podávání inhalací nebo insuflací mohou mít deriváty podle vynálezu formu suchého prášku, například práškové směsi účinné látky s vhodným nosičem, například laktózou nebo škrobem. Práškový prostředek může být dodáván po jednotlivých dávkách, například ve formě kapslí, například želatinových kapslí nebo blistru, z těchto forem je možno práškový materiál podávat při použití inhalačního nebo insuflačního přístroje.

Účinné látky podle vynálezu je také možno zpracovat na depotní prostředky. Tyto prostředky s dlouhodobým účinkem je možno podat jako implantáty, například podkožní nebo nitrosvalové, nebo nitrosvalovou injekcí. K tomuto účelu je možno účinné látky podle vynálezu zpracovat spolu s vhodnými polymemími nebo hydrofobními materiály, například na emulzi v přijatelném oleji, nebo spolu s iontoměničovými pryskyřicemi, neboje možno je zpracovat na málo rozpustné deriváty, například na málo rozpustné soli.

Farmaceutický prostředek podle vynálezu může obsahovat účinnou složku v množství 0,1 až 99 % hmotnostních, běžné je rozmezí 30 až 95 % hmotnostních v případě tablet a kapslí a 3 až 50 % hmotnostních v případě kapalných prostředků.

Účinné látky obecného vzorce I a jejich soli je možno připravit obecnými postupy, které budou dále podrobněji vysvětleny. V následujícím popisu mají skupiny R, m a Ri význam, uvedený v obecném vzorci I, není-li uvedeno jinak.

-7CZ 292379 B6

Sloučeniny obecného vzorce I je možno připravit cyklizací sloučeniny obecného vzorce Π

(U) kde

R a m mají význam, uvedený svrchu,

Rio znamená ochrannou skupinu na karboxyskupině,

Rn znamená atom bromu nebo jodu,

R12 znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na dusíkovém atomu a

Ri má význam, uvedený v obecném vzorci I nebo jde o chráněný derivát těchto skupin, v přítomnosti katalytického množství komplexu kovového paladia nebo soli dvojmocného paladia.

Po ukončené cyklizaci se popřípadě odstraní jedna nebo větší počet ochranných skupin.

V jednom z možných provedení je postup možno provádět při použití katalytického množství komplexu paladia (0), například tetrakis(trifenylfosfm)paladia a vhodné organické báze, například trialkylaminu, jako triethylaminu nebo anorganické báze, jako uhličitanu draselného. Reakci je možno provádět v aprotickém rozpouštědle, například acetonitrilu nebo dimethylformamidu při teplotě 60 až 150 °C, po ukončení reakce je v případě potřeby možno odstranit ochrannou skupinu na karboxylové skupině ve významu R]₀ nebo jakoukoliv ochrannou skupinu ve významu Ri₂.

Podle dalšího možného provedení se reakce provádí při použití katalytického množství soli dvojmocného paladia, například octanu paladnatého v přítomnosti vhodné organické báze, například trialkylaminu, jako triethylaminu a v přítomnosti triaiylfosfinu, jako trifenylfosfinu. Reakce se provádí v aprotickém rozpouštědle, jako acetonitrilu nebo dimethylformamidu, s výhodou za zahřátí a po jejím ukončení se popřípadě odstraní ochranné skupiny ve významu symbolu Rio a Ri₂.

Vhodnými ochrannými skupinami na karboxylové skupině ve významu Ri₀ pro použití při této reakci jsou například alkyl, trichloralkyl, trialkylsilylalkyl nebo aiylmethylové skupiny, například benzyl, nitrobenzyl nebo trityl.

-8CZ 292379 B6

V případě, že Rj₂ znamená ochrannou skupinu na dusíkovém atomu, mohou být vhodnými skupinami alkoxykarbonyl, například terc.butoxykarbonyl, arylsulfonyl, jako fenylsulfonyl nebo také 2-trimethylsilylethoxymethyl.

Podle dalšího postupu je možno připravit účinné látky obecného vzorce I reakcí aktivovaného derivátu karboxylové kyseliny obecného vzorce ΙΠ

(lil) kde

Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině a

R₁₂ znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atomu dusíku ve významu ze vzorce Π, s aminem obecného vzorce IV

(IV) kde Ri má význam, uvedený v obecném vzorci I nebo znamená chráněný derivát této skupiny, po ukončení reakce se v případě potřeby odstraní ochranné skupiny ve významu Rio a Ri₂. Vhodné aktivované deriváty karboxylové skupiny jsou například odpovídající acylhalogenidy, směsné anhydridy, aktivované estery, jako thioester nebo deriváty, vytvořené mezi karboxylovou skupinou a vazným činidlem tak, jak je to běžné v chemii peptidů, může jít například o karbonyldiimidazol nebo o diimid, jako dicyklohexylkarbodiimid.

Reakce se s výhodou provádí v aprotickém rozpouštědle, například v uhlovodíku, v halogenovaném uhlovodíku, jako dichlormethanu nebo v etheru, jako tetrahydrofuranu.

Vhodnou ochrannou skupinou ve významu Rio na karboxylové skupině pro použití při této reakci může být například alkyl, trichloralkyl, trialkylsilylalkyl, nebo může jít o arylmethylovou skupinu, například o benzyl, nitrobenzyl nebo trityl.

-9CZ 292379 B6

V případě, že R]₂ znamená ochrannou skupinu na atomu dusíku, jsou vhodnými skupinami alkoxykarbonyl, například terc.butoxykarbonyl, arylsulfonyl, například fenylsulfonyl nebo 2-trimethylsilylethoxymethyl.

Aktivované deriváty karboxylové kyseliny obecného vzorce ΙΠ je možno připravit běžnými postupy. Zvláště vhodným aktivovaným derivátem pro použití při této reakci je thioester, kteiý může být odvozen například od pyridin-2-thiolu. Tyto estery je možno snadno připravit tak, že se karboxylová kyselina obecného vzorce ΠΙ zahřeje s 2,2’-dithiopyridinem a trifenylfosfinem ve vhodném aprotickém rozpouštědle, například v etheru, jako tetrahydrofuranu, halogenovaném uhlovodíku, jako dichlormethanu, amidu, například Ν,Ν-dimethylformamidu nebo acetonitrilu.

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž Rj znamená skupinu (CH₂)_nNHCOR₇, v níž R₇ má význam, uvedený ve vzorci I, je možno také připravit tak, že se nechá reagovat amin obecného vzorce V

(V) kde

R a m mají význam, uvedený ve vzorci I a

Ri₂ a Rio mají svrchu uvedený význam, s aktivovaným derivátem kyseliny R₇CO₂H, kde R₇ má význam, uvedený ve vzorci I nebo jde o chráněný derivát této skupiny, načež se popřípadě jakákoliv ochranná skupina odstraní.

Vhodné aktivované deriváty kyseliny R₇CO₂H zahrnují odpovídající acylhalogenidy, například acylchloridy. Reakce dobře probíhá v aprotickém rozpouštědle, například v etheru, jako tetrahydrofuranu a v přítomnosti báze, například terciárního aminu, jako triethylaminu.

Sloučeniny obecného vzorce I, v nichž Ri znamená skupinu (CH₂)_nNHCONR₈R₉, v níž Rg a R9 mají význam, uvedený ve vzorci I, je možno připravit také reakcí aminu obecného vzorce V s isokyanátem obecného vzorce VI

RgR₉NC = O (VI) kde Re a R₉, mají význam, uvedený ve vzorci I nebo jde o chráněné deriváty těchto skupin, nebo se sloučeninou obecného vzorce VH

R₉RgNC = OR₁₃ (VII)

-10CZ 292379 B6 kde

Rg a Rg mají svrchu uvedený význam, nebo jde o chráněné deriváty těchto skupin a

Ri3 znamená případně substituovanou fenoxyskupinu, atom halogenu nebo imidazolovou skupinu, po ukončení reakce se popřípadě odstraní jakékoliv ochranné skupiny.

Reakce se sloučeninou obecného vzorce VI dobře probíhá v rozpouštědle, například tetrahydrofuranu nebo vodném tetrahydrofuranu, halogenovaném uhlovodíku, jako dichlormethanu nebo acetonitrilu, popřípadě v přítomnosti báze, například triethylaminu, reakční teplota jev rozmezí 0 až 80 °C.

Reakce se sloučeninou vzorce VII se s výhodou provádí v rozpouštědle, například v halogenovaném uhlovodíku, jako dichlormethanu nebo v etheru, jako tetrahydrofuranu nebo v amidu, jako Ν,Ν-dimethylformamidu při teplotě místnosti až teplotě varu reakční směsi pod zpětným chladičem, popřípadě v přítomnosti báze, jako terciárního aminu, například triethylaminu.

V případě, že se reakce provádí při použití sloučeniny vzorce VH, v němž R_J3 znamená atom halogenu, je vhodné reakci provádět při teplotě 0 až 60 °C.

Vhodnými ochrannými skupinami na karboxylové skupině ve významu Ri₀ pro použití při této reakci jsou například alkyl, trichloralkyl, trialkylsilylalkyl nebo arylmethyl, jako benzyl, nitrobenzyl nebo trityl.

V případě, že R₁₂ je ochranná skupina na atomu dusíku, jsou vhodnými skupinami alkoxykarbonyl, jako terc.butoxykarbonyl, arylsulfonyl, jako fenylsulfonyl nebo 2-trimethylsilylethoxymethyl.

Sloučeniny obecného vzorce lije možno připravit ze sloučenin obecného vzorce VHI

kde

Rio znamená ochrannou skupinu na karboxyskupině,

Rn znamená atom bromu nebo jodu a

R12 znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atomu dusíku ve významu z obecného vzorce Π,

-11 CZ 292379 B6 reakcí s příslušným rcakčním činidlem na bázi fosforu, schopným převést skupinu CHO na skupinu obecného vzorce

CH=CHCO NH

načež se v případě potřeby odstraní ochranná skupina Rio na karboxylové skupině a ochranná skupina Ri₂ na atomu dusíku.

Podle jednoho z možných provedení tohoto postupu je možno reakci uskutečnit při použití sloučeniny fosforu obecného vzorce IX

(IX) kde

Ri4 znamená alkylovou nebo fenylovou skupinu a

Ri má význam, uvedený ve vzorci I nebo jde o chráněný derivát těchto skupin.

Reakce se provádí v aprotickém rozpouštědle, například v acetonitrilu nebo dimethylformamidu při teplotě -10 °C až teplotě varu použitého rozpouštědla pod zpětným chladičem.

Sloučeniny obecného vzorce VIII je možno připravit ozonisací allylové sloučeniny obecného vzorce X

(X) kde

Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině,

Ri₂ znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atomu dusíku ve svrchu uvedeném významu a

Ri i znamená atom bromu nebo j odu.

-12CZ 292379 B6

Reakci je možno uskutečnit tak, že se roztokem sloučeniny obecného vzorce X nechá procházet proud ozonu v přítomnosti dimethylsulfídu nebo trifenylfosfinu ve vhodném rozpouštědle, například halogenovaném uhlovodíku, jako dichlormethanu při nízké teplotě, například -78 °C.

Sloučeniny obecného vzorce X, v nichž R₁₂ znamená atom vodíku a Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině ve svrchu uvedeném významu je možno připravit reakcí aminu obecného vzorce XI, v němž Rn znamená atom bromu nebo jodu s aldehydem obecného vzorce ΧΠ, v němž Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině s následným přidáním allyltributylcínu v přítomnosti Lewisovy kyseliny, například chloridu titaničitého nebo etherátu fluoridu boritého.

(XI)

CHO

COOR (XH)

Reakce dobře probíhá v rozpouštědle, například v uhlovodíku, jako toluenu nebo v halogenovaném uhlovodíku, například dichlormethanu při teplotě -78 °C až teplotě místnosti.

Sloučeniny obecného vzorce X, v nichž Rj₂ znamená ochrannou skupinu na atomu dusíku a Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině, je možno připravit ze sloučeniny obecného vzorce X, v nichž Ri₂ znamená atom vodíku zavedením ochranné skupiny na dusíkový atom při použití běžných postupů.

Sloučeniny obecného vzorce ΙΠ je možno připravit cyklizací sloučeniny obecného vzorce ΧΠΙ

kde

Rio znamená ochrannou skupinu na karboxyskupině,

Ri i znamená atom bromu nebo j odu,

Rj₂ znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atomu dusíku ve svrchu uvedeném významu a

Ris znamená vhodnou ochrannou skupinu na karboxyskupině, například terc.butyl.

-13CZ 292379 B6

Postup se provádí za obdobných podmínek, jaké byly popsány svrchu pro cyklizaci sloučenin obecného vzorce Π, po ukončení reakce se odstraní ochranná skupina na karboxylové skupině ve významu R₁₅ a popřípadě také ochranná skupina na atomu dusíku ve významu Ri₂.

Sloučeniny obecného vzorce ΧΙΠ je možno připravit ze sloučeniny obecného vzorce VHI a ylidu fosforu obecného vzorce (Ri4)₃P=CHCO₂Ri₅, v němž Rh má význam, uvedený ve vzorci IX a Říš má svrchu uvedený význam, reakční podmínky jsou obdobné podmínkám, které byly popsány svrchu pro reakci mezi sloučeninami obecného vzorce Vm a IX.

Sloučeniny obecného vzorce V je možno připravit jakýmkoliv z postupů, který byl popsán svrchu pro přípravu sloučenin obecného vzorce I při použití příslušných meziproduktů vzorce Π, IV nebo IX.

Sloučeniny obecného vzorce IV, VI, VII, IX, XI a ΧΠ jsou známé látky nebo je možno je připravit postupy, které jsou analogické způsobům výroby známých sloučenin.

V průběhu kterékoliv ze svrchu uvedených reakcí je možno odstranit ochrannou skupinu na karboxylové skupině běžnými postupy, které se užívají pro odstranění takových skupin. Například v případě, že Rio znamená benzylovou skupinu, je možno tuto skupinu odstranit hydrolýzou při použití hydroxidu alkalického kovu, například hydroxidu lithného nebo hydroxidu sodného ve vhodném rozpouštědle, jako ethanolu nebo isopropanolu, ve vodě nebo ve směsi těchto látek, načež se v případě potřeby vytvoří přidáním vhodné kyseliny, například kyseliny chlorovodíkové odpovídající volná karboxylová kyselina.

V kterékoliv ze svrchu uvedených reakcí je možno ochrannou skupinu na atomu dusíku odstranit běžnými postupy, které jsou známé pro odstranění takových skupin, například může jít o hydrolýzu v kyselém nebo alkalickém prostředí. V případě, že R_J2 znamená alkoxykarbonyl, jako terc.butoxykarbonyl nebo fenylsulfonyl, je možno tuto skupinu odstranit hydrolýzou v alkalickém prostředí, například působením hydroxidu lithného ve vhodném rozpouštědle, jako tetrahydrofuranu nebo alkanolu, jako isopropanolu. Alkoxykarbonylovou skupinu je také možno odstranit hydrolýzou v kyselém prostředí. V případě, že R₁₅ znamená terc.butylovou skupinu, je možno použít hydrolýzu působením organické kyseliny, například kyseliny mravenčí.

Fyziologicky přijatelné soli sloučenin obecného vzorce I je možno připravit tak, že se na odpovídající kyselinu působí vhodnou bází ve vhodném rozpouštědle. Například soli s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin je možno připravit z hydroxidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin nebo z odpovídajících uhličitanů nebo hydrogenuhličitanů. Dalším možným postupem je přímá hydrolýza sloučenin obecného vzorce i působením hydroxidu alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin.

Metabolicky labilní estery sloučeniny vzorce I je možno připravit esterifikací karboxylové skupiny nebo její soli nebo transesterifikací běžnými postupy. Například acyloxyalkylestery se připraví reakcí volné karboxylové kyseliny nebo její soli s příslušným acyloxyalkylhalogenidem v rozpouštědle, například dimethylformamidu. Při esterifíkaci volné karboxylové skupiny se reakce s výhodou provádí v přítomnosti kvartemího amoniumhalogenidu, jako tetrabutylamoniumchloridu nebo benzyltriethylamoniumchloridu.

Aminoalkylestery lze připravit transesterifikací odpovídajících alkylesterů, jako methyl- nebo ethylesterů reakcí s příslušným aminoalkanolem při vyšší teplotě, například 50 až 150 °C.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu.

Teploty tání m.p. byly stanoveny na Gallenkampově přístroji a jsou uvedeny bez opravy. Teplotní údaje jsou ve °C. Spektrum v infračerveném světle bylo měřeno na přístroji FT-IR.

-14CZ 292379 B6 'H-NMR-spektrum bylo zaznamenáno při 400 MHz, chemické posuny jsou uváděny v ppm směrem dolů od Me₄Si, který byl užit jako vnitřní standard a jsou označovány jako singlety (s), dublety (d), dublety dubletů (dd), triplety (t), kvartety (q) nebo multiplety (m). Chromatografie na sloupci byla prováděna při použití silikagelu (Měrek AG Darmstadt, SRN). V textu jsou použity následující zkratky: EA = ethylacetát, CH = cyklohexan, DCM = dichlormethan, THF = tetrahydrofuran, TFA = kyselina trifluoroctová, TEA = triethylamin, PPA = kyselina polyfosforečná, DBU= l,8-diazobicyklo/5,4,0/undec-7-en, DMSO = dimethylsulfoxid. TLC znamená chromatografie na tenké vrstvě při použití desek oxidu křemičitého. Roztoky byly sušeny bezvodým síranem sodným. RT (r.t.) znamená teplotu místnosti.

Příklady provedení vynálezu

Meziprodukt 1

4- Chlor-l-jod-2-nitrobenzen

Do suspenze 5,18 g 4-chIor-2-nitroanilinu v 60 ml 12N roztoku kyseliny sírové o teplotě 10 °C se postupně přidá roztok 2,76 g dusitanu sodného ve 20 ml kyseliny sírové a 40 ml kyseliny polyfosforečné. Reakční směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti, vlije se do směsi drceného ledu a močoviny. Po ukončení vývoje plynu se na vytvořený roztok působí 20 ml vodného roztoku 7,47 g jodidu draselného a 1 hodinu se zahřívá na teplotu 70 °C. Reakční směs se zředí nasyceným roztokem chloridu sodného a extrahuje se ethylacetátem. Organický podíl se promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se a zahustí ve vakuu. Vzniklý zbytek se čistí rychlou chromatografií na sloupci při eluci gradientem poměrů směsi cyklohexanu a ethylacetátu od 100:0 do 95:5. Vzniklo 7,96 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 55 až 56 °C.

’Η-NMR (CDC1₃): 7,98 (1H, d); 7,80 (1H, d); 7,28 (1H, dd).

IR: _Vmax (cm'^!) = 1535 (NO₂); 1354 (NO₂).

Meziprodukt 2

5- chlor-2-jod-anilin

Do roztoku 3,71 g meziproduktu 1 ve 25 ml 95% roztoku ethanolu se přidá 25 ml kyseliny octové a 2,98 g železa. Reakční směs se 1 hodinu zahřívá na teplotu 100 °C, vlije se do nasyceného roztoku chloridu sodného a přidá se pevný hydrogenuhličitan sodný k dosažení pH 10. Po extrakci ethylacetátem se organický podíl promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se a odpařuje za vzniku 3,60 g žlutého oleje.

’Η-NMR (CDCI3): 7,5 (1H, d); 6,7 (1H, d); 6,5 (1H, dd); 4,2 (2H, bs).

IR: (cm’¹) = 3468 (NH₂); 3371 (NH₂); 1610 (C=C).

Meziprodukt 3 benzylester (±) 2-(5-chlor-2-jod-fenylamino)-pent-4-enové kyseliny

Do roztoku 1,05 g meziproduktu 2 v 15 ml bezvodého toluenu se přidá 750 mg benzylglyoxalátu a 2 g síranu sodného. Reakční směs se přes noc refluxuje. Po filtraci se vzniklý roztok zahustí ve

-15CZ 292379 B6 vakuu za vzniku hnědého oleje, který se zpracuje 30 ml dichlormethanu. Reakční směs se zchladí na teplotu -78 °C a pomalu se injekční stříkačkou přidá 0,46 ml chloridu titaničitého. Po 5 minutách míchání se lázeň suchého ledu a acetonu odstraní a reakční roztok se během 30 minut nechá ohřát na teplotu místnosti. Před přidáním 2,6 ml tributylcínu se reakční směs znovu zchladí na teplotu -78 °C. Reakce se po 1 hodině ukončí vlitím do 100 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se dvakrát extrahuje 150 ml ethylacetátu a sloučené organické podíly se promyjí dvakrát 50 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové a jedenkrát 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a suší se. Konečným čištěním chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 95:15 vznikne 1,4 g bezbarvého oleje výsledné sloučeniny.

Ή-NMR d (CDC1₃): 7,55 (d, 1H), 7,34 (m, 5H), 6,47 (dd, 1H), 6,42 (d, 1H), 5,73 (m, 1H), 5,19 (m, 4H), 4,82 (d, 1H), 4,17 (m, 1H), 2,65 (m, 2H).

Meziprodukt 4 ben2ylester (±) 2-(5-chlor-2-jod-fenylamino)-4-oxomáselné kyseliny

V bezvodém dichlormethanu se rozpustí 1,43 g meziproduktu 3 a vzniklý roztok se zchladí na teplotu -78 °C v lázni suchého ledu a acetonu. Asi během 10 minut probublávání ozónem vznikne cihlově červené zabarvení roztoku, a pak se přidá 0,92 g trifenylfosfinu a chladicí lázeň se odstraní. Po zahřátí roztoku se roztok zahustí dosucha v rotačním odpařovači, a následně se čistí chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 85:25 za vzniku 0,86 g bezbarvého oleje.

*H-NMR: d (CDC1₃) 9,77 (t, 1H), 7,57 (d, 1H), 7,37 (m, 5H), 6,54 (d, 1H), 6,51 (dd, 1H), 5,20 (s, 2H), 4,99 (d, 1H), 4,52 (m, 1H), 3,07 (m, 2H).

IR: (CDClj) n^ícm-¹) 1730.

Meziprodukt 5 benzylester kyseliny (±) (E)-7-chlor-4-fenylkarbaxnoylmethylen-l,2,3,4~tetrahydrochinolm-2karboxylové

Do roztoku 0,185 g meziproduktu 4 v 10 ml bezvodého acetonitrilu o teplotě -10 °C se za stálého míchání přidá 0,241 g fenylkarbamoylmethyltrifenylfosfoniumbromidu a 0,08 ml DBU. Ihned se vytvoří bílá sraženina, která se po 1 hodině oddělí filtrací, promyje se malým množstvím studeného acetonitrilu a suší se ve vakuu za vzniku 0,156 g surového benzylesteru kyseliny (±) (E)-2(5-chlor-2-jod-fenylamino)-5-fenylkarbamoyl-pent-4-enové kyseliny.

Tento produkt se po rozpuštění ve 20 ml bezvodého acetonitrilu deoxygenuje probubláváním bezvodým dusíkem. Do roztoku se přidá 0,032 g tetrakis(trifenylfosfin)paladia a 0,08 ml triethylaminu. Nádoba s reakční směsí se uzavře a 2 hodiny se zahřívá na teplotu 80 °C. Hnědá reakční směs se zchladí, zředí se 100 ml ethylacetátu a promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Po sušení nasyceným roztokem chloridu sodného a síranem sodným se surový produkt čistí chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru od 4:1 do 3:1 za vzniku 0,035 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny.

-16CZ 292379 B6 ‘H-NMR: d (CDClj) 10,03 (bs, 1H), 7,64 (m, 4H), 7,38 (d, 1H), 7,30 (tn, 2H), 7,22 (m, 5H), 7,03 (m, 1H), 7,03 (m, 1H), 6,96 (bd, 1H), 6,78 (d, 1H), 6,61 (dd, 1H), 6,49 (s, 1H), 5,05 (m, 2H), 4,28 (m, 1H), 4,15 (dd, 1H), 3,02 (m, 1H).

IR: (Nujol) _nmax (cm’¹) 3385-3287,1720-1645,1599.

Meziprodukt 6

4,6-chlor-l-jod-2-nitrobenzen

Ve 20 ml 12N roztoku kyseliny sírové se rozpustí 5 g 2-nitro-4,6-dichloroanilinu a vytvořený roztok se zchladí na teplotu 0 °C. Opatrně se nejprve přidá roztok 2,15 g dusitanu sodného v 5 ml kyseliny sírové, a pak 40 ml polyfosforečné kyseliny. Reakční směs se nechá zahřát na teplotu místnosti a 3 hodiny se míchá. Roztok se vlije do směsi drceného ledu a močoviny. Po ukončení vývoje plynu se na vzniklou směs působí vodným roztokem 5,6 g jodidu draselného a 2 hodiny se zahřívá na teplotu 70 °C. Reakční směs se zředí 40 ml 10% roztoku hydroxidu sodného, třikrát se extrahuje 40 ml ethylacetátu a třikrát se promyje 25 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení a zahuštění ve vakuu vznikne 7,5 g červeného oleje výsledné sloučeniny.

Ή-NMR (CDCI3): 7,67 (1H, d), 7,54 (1H, d).

IR: (Nujol): 1454 cm’¹, 1350 cm'¹.

Meziprodukt 7

2-Jod-3,5-dichloranilin

Do roztoku 4 g meziproduktu 6 ve 35 ml 95% ethanolu se přidá 35 ml kyseliny octové a 2,8 g železa. Reakční směs se 1 hodinu zahřívá na teplotu 100 °C, zředí se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a třikrát se extrahuje 20 ml ethylacetátu. Organický podíl se dvakrát promyje 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje ve vakuu za vzniku 2,9 g hnědé pevné látky výsledné sloučeniny.

IR (Nujol): _Vmax (cm’¹) = 3491 (NH₂); 3103 (NH₂); 1614 (C=C).

Meziprodukt 8 benzylester kyseliny (±) 2-(3,5-dichlor-2-jodfenylamino)pent-4-enové

Do roztoku 1,5 g meziproduktu 7 ve 20 ml bezvodého toluenu se přidá 1,070 g benzylglyoxalátu a 2,5 g síranu sodného. Reakční směs se přes noc zahřívá pod refluxem a po filtraci se vytvořený roztok zahustí ve vakuu za vzniku hnědého oleje, který se zpracuje 40 ml bezvodého dichlormethanu. Reakční směs se zchladí na teplotu -78 °C a pomalu se injekční stříkačkou přidá 0,46 ml chloridu titaničitého. Po 5 minutách míchání se lázeň suchého ledu a acetonu odstraní a reakční roztok se během 30 minut nechá ohřát na teplotu místnosti. Před přidáním 1,94 ml tributylcínu se reakční směs znovu zchladí na teplotu -78 °C. Reakce se po 1 hodině ukončí vlitím do 100 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se dvakrát extrahuje 200 ml ethylacetátu a sloučené organické podíly se promyjí dvakrát 70 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové a jedenkrát 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a suší se. Konečným čištěním chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 95:5 vznikne 1,05 g žlutého oleje výsledné sloučeniny.

-17CZ 292379 B6 ’Η-NMR (CDC1₃): 7,4-7,3 (3H, m); 6,87 (IH, d); 6,27 (IH, d); 5,72 (IH, m); 5,22-5,16 (2H, m); 5,19 (2H, s); 5,14 (IH, d); 4,16 (IH, t); 2,65 (2H, m).

IR: 3371 cm’¹; 1744 cm'¹; 1572 cm'¹.

Meziprodukt 9 benzylester (±) 2-(3,5-dichlor-2-jod-fenylamino)-4-oxomáselné kyseliny

Ve 40 ml bezvodého dichlormethanu se rozpustí 1,0 g meziproduktu 8 a vzniklý roztok se zchladí na teplotu -78 °C v lázni suchého ledu a acetonu. Asi během 20 minut probublávání ozónem vznikne cihlově červené zabarvení roztoku, a pak se přidá 0,82 g trifenylfosfinu a chladicí lázeň se odstraní. Po zahřátí roztoku se roztok zahustí dosucha, a následně se čistí chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 80:20 za vzniku 0,745 g bezbarvého oleje.

’Η-NMR (CDClj): 9,77 (IH, s); 7,36-7,28 (5H, m); 6,91 (IH, d); 6,40 (IH, d); 5,34 (IH, d); 5,20 (2H, s); 4,50 (IH, dt); 3,09 (2H, d).

IR(Nujol): 3371 cm’’; 1738 cm’¹,1732 cm'¹.

Meziprodukt 10 benzylester kyseliny (±) (E)-2-(3,5-dichlor-2-jod-fenylamino)-5-fenylkarbamoyl-pent-4enové kyseliny

Ve 20 ml bezvodého acetonitrilu se uvede do suspenze 0,517 g fenylkarbamoylmethyltrifenylfosfoniumbromidu a za stálého míchání se přidá 0,173 ml DBU. Reakční směs se zchladí na teplotu 0 °C a přidá se 0,460 g meziproduktu 9 rozpuštěného v 8 ml bezvodého acetonitrilu. Po 1 hodině se přidá 20 ml nasyceného roztoku chloridu amonného, a pak 30 ml ethylacetátu. Organický podíl se oddělí, dvakrát se promyje 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 80:20 za vzniku 0,250 g bílé pevné látky o teplotě tání 146 až 148 °C.

’Η-NMR (CDC1₃): 7,54 (2H, 5,06); 7,38-7,3 (7H, m); 7,13 (IH, t); 6,99 (IH, s); 6,90 (IH, d); 6,85 (IH, t); 6,32 (IH, d); 5,26 (IH, d); 4,28 (IH, d); 2,80 (2H, dt).

Meziprodukt 11 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Po rozpuštění 0,120 g meziproduktu 10 v 10 ml bezvodého acetonitrilu se roztok deoxygenuje probubláváním bezvodým dusíkem. Do roztoku se přidá 0,012 g tetrakis(trifenylfosfin)paladia a 0,056 ml triethylaminu. Nádoba s reakční směsí se uzavře a 2 hodiny se zahřívá na teplotu 80 °C. Hnědá reakční směs se zchladí, zředí se 100 ml ethylacetátu a promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Po sušení nasyceným roztokem chloridu sodného a síranem sodným se surový produkt čistí chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 7:3 za vzniku 0,080 g bledě žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 185 až 188 °C.

-18CZ 292379 B6 *H-NMR (DMSO): 9,42 (1H, s); 7,75 (2H, d); 7,35-7,25 (7H, m); 7,07 (1H, tt); 6,78 (1H, s);

6,77 (1H, s); 6,70 (1H, d); 6,44 (1H, m); 5,12 (1H, d); 4,98 (1H, d); 4,40 (1H, ddd); 4,25 (1H, d); 3,15 (lH,d).

IR(Nujol): 3281 cm’¹; 1730 cm¹; 1661 cm'¹; 1626 cm'¹.

Meziprodukt 12

6-benzylester kyseliny (±) (E)-5-(3,5-dichlor-2-jod-fenylamino)-hex-2-endikarboxylové kyseliny

Po rozpuštění 0,2 g meziproduktu 14 v 5 ml kyseliny mravenčí se reakční směs 24 hodin míchá při teplotě místnosti, a pak se odpařuje dosucha za vzniku 0,180 g výsledné sloučeniny.

'H-NMR (DMSO): 12,3 (bs, 1H); 7,4-7,3 (m, 5H); 7,01 (d, 1H); 6,73 (dt, 1H); 6,66 (d, 1H); 5,87 (d, 1H); 5,37 (d, 1H); 5,18 (s, 2H); 4,73 (dt, 1H); 2,81 (t, 1H).

Meziprodukt 13

6-benzylester kyseliny (±) (E)-5-(3,5-dichlor-2-jod-fenylamino)-l-(4-acetylaminofenylkarbamoyl)hex-2-endikarboxylové kyseliny

Pod dusíkem se rozpustí 0,18 g meziproduktu 12 v 5 ml bezvodého tetrahydrofuranu a postupně se přidá 0,11 g trifenylfosfinu a 0,092 g Aldrithiolu. Po 2 hodinách při teplotě místnosti se přidá při teplotě místnosti na trhu dostupný 4-acetamidoanilin a reakční směs se zahřeje k teplotě refluxu. Po 2 hodinách se objem roztoku zmenší, roztok se vlije do 20 ml ethylacetátu a extrahuje se vodou. Surový roztok se odpařuje dosucha a čistí se chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 20:80. Vznikne 150 mg výsledné sloučeniny o teplotě tání 200 °C.

Ή-NMR (DMSO): 9,94 (s, 1H); 9,86 (s, 1H); 7,53 (d, 2H); 7,47 (d, 2H); 7,35-7,3 (m, 5H); 7,24 (dt, 1H); 7,00 (d, 1H); 6,68 (d, 1H); 6,15 (d, 1H); 5,37 (d, 1H); 5,19 (s, 2H); 4,74 (m, 1H); 2,8 (m,2H);l,99 (s, 3H).

Meziprodukt 14

6-benzyl-l-terc.butylester kyseliny (±) (E)-2-(3,5-dichlor-2-jod-fenylamino)-hex-2-endikarboxylové kyseliny

Do roztoku 8,2 g meziproduktu 9 ve 200 ml bezvodého toluenu se přidá (terc.butoxykarbonylmethylen)trifenylfosforan a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě 100 °C. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a surový produkt se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 95:5. Vznikne 6,00 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 95 až 96 °C.

’Η-NMR (de-aceton): 7,4-7,3 (m, 5H); 6,92 (d, 1H); 6,82 (dt, 1H); 6,67 (d, 1H), 5,88 (dt, 1H);

5,40 (d, 1H); 5,24 (s, 2H); 4,66 (dt, 1H); 3,0-2,8 (m, 2H); 1,5 (s, 9H).

-19CZ 292379 B6

Meziprodukt 15 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-terc.butoxykarbonylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Ve 150 ml bezvodého dimethylformamidu se rozpustí 6,5 g meziproduktu 14 a přidá se 0,65 g tetrakis(trifenylfosfm)paladia a 9,15 ml triethylaminu. Reakční směs se 1 hodinu zahřívá na teplotu 100 °C pod dusíkem, a pak se zchladí na teplotu místnosti. Po zředění 250 ml ethylacetátu se jedenkrát promyje 100 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného a třikrát 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší se, filtruje se a odpaří ve vakuu. Vznikne surový produkt, který se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí ethylacetátu a cyklohexanu v poměru 1:9 za vzniku 4 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny.

'H-NMR (DMSO): 7,44-7,3 (m, 5H); 6,77 (d, 1H); 6,70 (d, 1H); 6,47 (bs, 1H); 6,45 (s, 1H); 5,21 (d, 1H); 5,02 (d, 1H); 4,40 (td, 1H); 3,98 (dd, 1H); 3,11 (ddd, 1H); 1,5 (s, 9H).

Meziprodukt 16 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-karboxymethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylové

Ve 40 ml kyseliny mravenčí se uvede do suspenze 0,96 g meziproduktu 15 a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu, pevná látka se uvede do suspenze v etheru, a pak se zahustí dosucha za vzniku 0,86 mg bílé pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 210 až 212 °C.

'H-NMR (de-aceton): 11,2-10,6 (bs, 1H); 7,4-7,3 (m, 5H); 6,78 (d, 1H); 6,71 (d, 1H); 6,57 (s, 1H); 6,49 (bs, 1H); 5,18 (d, 1H), 5,03 (d, 1H); 4,41 (t, 1H); 4,05-4 (m, 1H); 3,14 (ddd, 1H).

IR(Nujol): 3373 cm’; 1726 cm'; 1688 cm '; 1614 cm'¹.

Meziprodukt 17 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[2-(pyridyl)thiokarbonylmethylen]-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Do roztoku 3,7 g meziproduktu 16 v 50 ml bezvodého tetrahydrofuranu se přidá 6,17 g trifenylfosfinu a 5,2 g 2,2’-dithiopyridinu. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti pod dusíkem. Reakční směs se zředí 200 ml ethylacetátu, promyje se jedenkrát 50 ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové, jedenkrát 50 ml 2M roztoku hydroxidu sodného a dvakrát 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší, filtruje a odpařuje se ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí ethylacetátu a cyklohexanu v poměru 3:7 za vzniku 3,5 g žluté pěny výsledné sloučeniny.

'H-NMR (DMSO): 8,59 (m, 1H); 7,78 (dt, 1H); 7,62 (m, 2H); 7,45-7,27 (m, 5H); 6,84-6,76 (s, 3H); 5,15 (d, 1H); 4,97 (d, 1H); 4,40 (m, 1H); 3,92 (dd, 1H); 2,80 (m, 1H).

-20CZ 292379 B6

Meziprodukt 18 benzylester kyseliny (±) (E)-4-(4-acetylaminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylové

V 11 ml bezvodého acetonitrilu se pod dusíkem rozpustí 0,14 g meziproduktu 13 a postupně se přidá 0,012 g tetrakisfenylfosfin paladia a 0,06 ml triethylaminu. Suspenze se míchá a zahřívá pod refluxem. Po ukončení reakce se reakční směs zchladí za vzniku bílé sraženiny a po filtraci vznikne 30 mg výsledné sloučeniny o teplotě tání 275 °C.

Ή-NMR (DMSO): 10,12 (s, 1H); 9,86 (s, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,47 (d, 2H); 7,3-7,2 (m, 5H); 6,71 (d, 1H); 6,69 (d, 1H); 6,68 (bm, 1H); 5,05 (d, 1H); 4,85 (d, 1H}; 4,35 (m, 1H); 4,25 (dd, 1H); 2,0 (s,3H).

Meziprodukt 19 benzylester kyseliny (±) (E)-4-(3-acetylaminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylové

V 7 ml bezvodého tetrahydrofuranu se rozpustí 0,080 g meziproduktu 16 a roztok se zchladí na teplotu -20 °C. Při stejné teplotě se přidá 0,053 g chloridu fosforečného, reakční směs se zahřeje na teplotu 0 °C a 1 hodinu se míchá v atmosféře dusíku. Přidá se 0,025 ml pyridinu a 0,035 g

3-acetylaminoanilinu a reakční směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zředí 50 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší, filtruje a odpařuje ve vakuu za vzniku surového produktu, který se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí ethylacetátu a cyklohexanu v poměru 8:4. Vznikne 0,045 g žlutého oleje výsledné sloučeniny.

'H-NMR (DMSO): 10,19 (s, 1H); 9,93 (s, 1H); 7,99 (s, 1H); 7,24 (m, 5H); 7,38-7,16 (m, 4H); 6,73 (bs, 1H); 6,72 (d, 1H); 6,70 (d, 1H); 5,07-4,8 (d, 2H); 4,35 (m, 1H); 4,22 (m, 1H); 2,02 (s, 3H).

IR(Nujol): 3304, 1732,1668,1600.

Meziprodukt 20 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[3-(chlor)-fenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxyIové

Po rozpuštění 0,11 g meziproduktu 16 v 10 ml tetrahydrofuranu se vzniklý roztok zchladí na teplotu -20 °C a přidá se 0,10 g chloridu fosforečného. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C, teplota se sníží na teplotu -20 °C a přidá se 0,045 ml pyridinu a 0,037 ml 3-chloranilinu. Reakční směs se 14 hodin míchá při teplotě místnosti, zředí se 100 ml ethylacetátu a dvakrát se promyje 50 ml chloridu amonného, jedenkrát 50 ml 0,lN roztoku kyseliny chlorovodíkové a jedenkrát 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se suší a odpařuje ve vakuu za vzniku surového produktu, který se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru od 9:1 do 8:2. Vznikne 0,05 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

-21 CZ 292379 B6 ’Η-NMR (DMSO): 10,36 (bs, ÍH); 7,94 (bs, ÍH); 7,43 (d, ÍH); 7,33 (d,lH); 7,28 (bd, ÍH); 7,10 (dt, ÍH); 7,24 (m, 5H); 6,72 (m, 3H); 5,03 (d, ÍH); 4,85 (d, ÍH); 4,38 (m, 1H); 4,26 (dd, ÍH);

2,78 (dd, ÍH).

I.R. (Nujol): 3340 cm¹; 1732 cm’¹; 1659 cm’¹.

Meziprodukt 21 benzylester kyseliny (±) (E)-4-(4-aminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Do suspenze 0,175 g meziproduktu 23 v 5 ml bezvodého dichlormethanu se přidá 0,10 ml kyseliny trifluoroctové při teplotě místnosti a reakční roztok se 4 hodiny míchá. Po odpařování roztoku dosucha vznikne surový produkt, který se rozpustí v ethylacetátu a promyje se nasyceným roztokem uhličitanu sodného. Organický podíl se odpařuje dosucha za vzniku surového produktu, který se rozetře s pentanem za vzniku 0,116 g výsledné sloučeniny o teplotě tání 80 °C. ‘H-NMR (DMSO): 9,79 (s, ÍH); 7,31 (d, 2H); 7,3-7,2 (m, 5H); 7,19 (d, ÍH); 6,70 (d, ÍH); 6,69 (d, ÍH); 6,64 (m, ÍH); 6,48 (d, 2H); 5,05 (d, ÍH); 4,85 (d, ÍH); 4,33 (m, ÍH); 4,24 (dd, ÍH); 2,80 (s, ÍH).

Meziprodukt 22

4,6-dibrom-l-jod-2-nitrobenzen

Ve 14 ml 12N roztoku kyseliny sírové se rozpustí 2 g 2-nitro-4,6-dibromoanilinu. Po zchlazení na teplotu 0 °C se přidá opatrně roztok 0,6 g dusitanu sodného v 5 ml kyseliny sírové; a následně se přidá 10 ml kyseliny polyfosforečné. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a 3 hodiny se míchá. Roztok se vlije na drcený led a přidává se močovina do ukončení vývoje plynu. Na výslednou směs se působí 1,6 g vodného roztoku jodidu draselného a reakční směs se 2 hodiny míchá na teplotu 70 °C. Směs se zředí 20 ml 10% roztoku hydroxidu sodného, třikrát se extrahuje 20 ml ethylacetátu, třikrát se promyje 15 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a zahustí se ve vakuu. Vznikne 2,6 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 68 až 70 °C.

‘H-NMR (CDCI3): 7,98 (ÍH, d); 7,60 (ÍH, d).

IR (Nujol): 1529 cm'¹,1377 cm’¹.

Meziprodukt 23 benzylester kyseliny (±) (E)-4-(4-terc.butoxykarbonylaminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-1,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxyíové

Po rozpuštění 0,157 g meziproduktu 16 v 8 ml bezvodého tetrahydrofuranu se vzniklý roztok zchladí na teplotu -20 °C a přidá se 0,104 g chloridu fosforečného. Reakční roztok se 1 hodinu míchá, přidá se 0,05 ml pyridinu, a pak se najednou přidá 0,104 g 4-t-butoxykarbonylaminoanilinu. Vznikne oranžový roztok, který se ohřeje na teplotu místnosti. Po 3 hodinách se roztok okyselí na pH 3, extrahuje se ethylacetátem a odpařuje se dosucha za vzniku surové pevné látky, která se rozetře ve směsi pentanu a diethyleteru za vzniku 0,181 g výsledné sloučeniny.

-22CZ 292379 B6 ‘H-NMR (DMSO): 9,35 (bs, 1H); 8,23 (bs, 1H); 7,66 (m, 2H); 7,48 (m, 2H); 7,35-7,28 (m, 5H); 6,76 (m, 2H); 6,68 (d, ÍH); 6,42 (bs, 1H); 5,13 (d, 1H); 4,97 (d, 1H); 4,39 (t, 1H); 4,23 (dd, 1H); 3,18 (dd, 1H); 1,48 (s, 9H).

Meziprodukt 24 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(terc.butoxykarbonylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Po rozpuštění 0,57 g meziproduktu 16 v 15 ml tetrahydrofuranu se vzniklý roztok zchladí na teplotu -20 °C a přidá se 0,38 g chloridu fosforečného. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0 °C, teplota se sníží na teplotu -20 °C a přidá se 0,176 ml pyridinu a 0,39 g N-t-butoxykarbonyl-4-aminobenzylaminu. Reakční směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti, zředí se 100 ml ethylacetátu a dvakrát se promyje 50 ml chloridu amonného, jedenkrát 50 ml 0,lN roztoku kyseliny chlorovodíkové a jedenkrát 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se suší a odpařuje ve vakuu za vzniku surového produktu, který se čistí rychlou chromatografíí při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru od 8:2 do 7:3. Vznikne 0,72 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (de-aceton): 9,42 (bs, 1H); 7,69 (d; 2H); 7,33 (dd, 2H); 7,3-7,27 (m, 3H); 7,26 (d, 2H);

6,78 (d, 1H); 6,77 (s, 1H); 6,69 (d, 1H); 6,44 (d, 1H); 6,42 (t, 1H); 5,12 (d, 1H); 4,97 (d, 1H);

4,40 (td, 1H); 4,25 (dd, 1H); 4,23 (d, 1H); 3,13 (ddd, 1H); 1,42 (s, 9H).

I.R. (Nujol): 3368 cm'¹; 3304 cm'¹; 1717 cm’¹.

Meziprodukt 25 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor—4—[4-(2-terc.butoxykarbonylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Ve 20 ml bezvodého tetrahydrofuranu a 20 ml toluenu se rozpustí 0,3 g meziproduktu 17. Do roztoku se přidá 0,175 g 4-(2-terc.butylaminoethyl)anilinu a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě 110 °C. Reakční směs se zředí 50 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml 0,lN roztoku kyseliny chlorovodíkové a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší, filtruje a odpařuje ve vakuu za vzniku surového produktu, který se čistí rychlou chromatografíí při eluci směsí ethylacetátu cyklohexanu v poměru 3:7 za vzniku 0,360 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (DMSO): 10,12 (s, 1H); 7,55 (d, 2H); 7,24 (m, 5H); 7,10 (d, 2H); 6,85 (t, 1H); 6,70 (m, 3H); 5,04-4,84 (d, d, 2H); 4,35 (m, 1H); 4,25 (m, 1H); 3,10 (m, 2H); 2,79 (m, 1H); 2,62 (t,2H); 1,34 (s,9H).

IR (Nujol): 3368, 3298,1700,1686.

Meziprodukt 26 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor—4-[4-(ureidomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,-

4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Ve 20 ml bezvodého dichlormethanu se uvede do suspenze 0,36 g meziproduktu 24, přidá se 7,5 ml kyseliny trifluoroctové a reakční směs se při teplotě místnosti 1 hodinu míchá. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku pevné látky, která se uvede do suspenze s etherem a odpa

-23CZ 292379 B6 řuje se dosucha. Vzniklý zbytek jako pevná látka se rozpustí v 50 ml bezvodého tetrahydrofuranu, přidá se 0,14 ml bezvodého triethylaminu a reakční směs se 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti. Po zchlazení na teplotu 0 °C se po kapkách přidá 0,184 ml trimethylsilylisokyanátu a reakce se ukončí po 1 hodině vlitím do 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se extrahuje 100 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a odpařuje se ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografíí při eluci ethylacetátem až směsí ethylacetátu a methanolu v poměru 95:5. Vznikne 0,14 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

'H-NMR (DMSO): 10,5 (s, 1H); 7,58 (d, 2H); 7,25 (bm, 5H); 7,24 (m, 1H); 7,17 (d, 2H); 6,71 (m, 3H); 6,33 (bt, 3H); 5,48 (bs, 2H); 5,06 (d, 1H); 4,85 (d, 1H); 4,36 (mt, 1H); 4,25 (dd, 1H); 4,11 (m,2H); 2,81 (ddd, 1H).

Meziprodukt 27 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(formylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen)-

1,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

V 10 ml kyseliny mravenčí se rozpustí 0,18 g meziproduktu 24 a reakční směs se 15 minut míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku pevné látky, která se uvede do suspenze s etherem a odpařuje se dosucha. Pevná látka se rozpustí v 10 ml bezvodého tetrahydrofuranu, a pak se přidá 0,09 ml bezvodého triethylaminu. Reakční směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti, zchladí se na teplotu 0 °C a po kapkách se přidá 0,025 ml methansulfonylchloridu. Reakce se ukončí po 30 minutách vlitím do 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se extrahuje 100 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografíí při eluci ethylacetátem a směsí ethylacetátu a methanolu v poměru 1:1. Vznikne 0,050 g výsledné sloučeniny jako vedlejšího produktu.

^lH-NMR (DMSO): 10,2 (bs, 1H); 8,44 (t, 1H); 8,10 (d, 1H); 7,60 (d, 2H); 7,26-7,20 (m, 6H); 7,18 (d, 2H); 6,72-6,68 (m, 3H); 5,04 (d, 1H); 5,40 (d, 1H); 4,35 (m, 1H); 4,25 (m, 1H); 4,23 (d, 2H); 2,80 (dd, 1H).

Meziprodukt 28 benzylester kyseliny (±) (E}-5,7-dichlor-4-[4-(acetylaminomethyl)fenylkarbamoylrnethyIen]-

1,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylové

V 10 ml bezvodého dichlormethanu se rozpustí 0,08 g meziproduktu 24, přidá se 1 ml kyseliny trifluoroctové a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku pevné látky, která se uvede do suspenze v etheru a odpařuje se dosucha. Pevná látka se rozpustí v 15 ml bezvodého tetrahydrofuranu, a pak se přidá 0,04 ml bezvodého triethylaminu. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, zchladí se na teplotu 0 °C a po kapkách se přidá 0,01 ml acetylchloridu. Reakce se ukončí po 40 minutách vlitím do 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se extrahuje 100 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografíí při eluci směsí ethylacetátu a cyklohexanu v poměru 9:1. Pevná látka se uvede do suspenze v ethylacetátu, přidá se petrolether a pevná látka se filtruje. Vznikne 0,045 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (dfi-aceton): 9,41 (bs, 1H); 7,68 (d, 2H); 7,5-7,25 a 7,24 (m, 6H); 6,77 (d, 1H); 6,76 (bs; 1H); 6,69 (d, 1H); 6,44 (bs, 1H); 5,12 a 4,96 (d, 2H); 4,39 (m, 1H); 4,32 (d, 2H); 4,25 (dd, 1H); 3,14 (ddd, 1H).

-24CZ 292379 B6

Meziprodukt 29 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(isobutyrylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Ve 20 ml bezvodého dichlormethanu se rozpustí 0,15 g meziproduktu 23, přidají se 2 ml kyseliny trifluoroctové a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku pevné látky, která se uvede do suspenze v etheru a odpařuje se dosucha. Pevná látka se rozpustí v 20 ml bezvodého tetrahydrofuranu, a pak se přidá 0,08 ml bezvodého triethylaminu. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, zchladí se na teplotu 0 °C a po kapkách se přidá 0,03 ml isobutyrylchloridu. Reakce se ukončí po 40 minutách vlitím do 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se extrahuje 100 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografii při eluci směsí ethylacetátu a cyklohexanu v poměru 2:3. Vznikne 0,040 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

'H-NMR (DMSO): 10,11 (bs, 1H); 9,74 (bs, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,52 (d, 2H); 7,26 (m, 5H); 7,22 (d, 1H); 6, 70 (m, 3H); 5,04 (d; 1H); 4,86 (d, 1H); 4,36 (m, 1H); 4,25 (m, 1H); 2,83 (m, 1H); 2,51 (m, 1H); 1,07 (d, 6H).

IR(Nujol): 3387 cm'¹; 3292 cm'¹; 1715 cm'¹; 1661 cm⁴; 1658 cm⁴.

Meziprodukt 30 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4—(isobutyrylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Ve 20 ml bezvodého dichlormethanu se uvede do suspenze 0,36 g meziproduktu 24, přidá se 7,5 ml kyseliny trifluoroctové a reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku pevné látky, která se uvede do suspenze v etheru a odpařuje se dosucha. Pevná látka se rozpustí v 50 ml bezvodého tetrahydrofuranu, a pak se přidá 0,23 ml bezvodého triethylaminu. Reakční směs se 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti, zchladí se na teplotu 0 °C a po kapkách se přidá 0,09 ml isobutyrylchloridu. Reakce se ukončí po 1 hodině vlitím do 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se extrahuje 100 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a odpařuje se ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografíí při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru od 6:4 do 1:1. Po rozetření s petroletherem vznikne 0,14 gžluté pevné látky výsledné sloučeniny.

Ή-NMR (de-aceton): 9,42 (bs, 1H); 7,68 (d, 2H); 7,35 (bm, 1H); 7,34 (dd, 2H); 7,28 (m, 3H); 7,23 (d, 2H); 6,77 (d, 1H); 6,76 (bs, 1H); 6,69 (d, 1H); 6,44 (d, 1H); 5,12 (d, 1H); 4,96 (d, 1H);

4,40 (td, 1H); 4,34 (d, 2H); 4,25 (dd, 1H); 4,23 (d, 1H); 3,13 (ddd, 1H); 1,42 (s, 9H).

I.R. (Nujol): 3368-3290 cm⁴; 1724 cm⁴; 1647 cm⁴; 1591 cm⁴.

Meziprodukt 31 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-(4-morfolin-4-ylmethylfenylkarbamoylmethylen)- l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Do míchaného roztoku 0,15 g meziproduktu 17 v 10 ml bezvodého tetrahydrofuranu se přidá 0,09 g 4-morfolin-4-ylmethylfenylaminu a reakční směs se 4 hodiny zahřívá pod refluxem. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se rozpustí v 10 ml toluenu. Reakční roztok se zahřívá pod

-25CZ 292379 B6 refluxem 1 hodinu, a pak se zchladí na teplotu 24 °C za vzniku sraženiny, která se oddělí filtrací. Vznikne 0,11 g čisté výsledné sloučeniny.

TLC (ethylacetát) Rf = 0,42.

*H-NMR (DMSO): 10,17 (s, 1H); 7,60 (d, 2H); 7,21 (m, 8H); 6,72-6,70 (m, 3H); 5,03 (d, 1H); 4,83 (d, 1H); 4,36 (m, 1H); 4,25 (dd, 1H); 3,54 (t, 4H); 3,38 (s, 2H); 2,8 (dd, 1H); 2,30 (m, 4H).

Meziprodukt 32 benzylester kyseliny (±) (E)-4-(4—methoxykarbonylmethylfenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-1,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Do roztoku 0,121 g meziproduktu 17 v 10 ml bezvodého toluenu se přidá 0,052 g methyl—4(aminofenyl)acetátu a reakční směs se 1 hodinu refluxuje. Směs se zchladí a vytvořená sraženina se oddělí filtrací a promyje se diethyletherem. Vznikne 0,099 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

*H-NMR (DMSO): 10,2 (s, 1H); 7,59 (d, 2H); 7,26-7,2 (m, 6H); 7,18 (d, 2H); 6,72-6,70 (m, 3H); 5,04 (d, 1H); 4,84 (d, 1H); 4,36 (m, 1H); 4,25 (dd, 1H); 3,61 (s, 2H); 3,59 (s, 3H); 2,79 (dd, 1H).

IR(Nujol): 3358, 3308,1722,1649.

Meziprodukt 33 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-(4-karbamoylmethylfenylkarbamoylmethylen)-l,2,-

3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

Ve 30 ml bezvodého dimethylformamidu se rozpustí 0,2 g meziproduktu 17. Do roztoku se přidá 0,073 g 4-karbamoylmethylanilinu a reakční směs se 2 hodiny míchá a zahřívá na teplotu 100 °C. Reakční směs se zředí 50 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší se, filtruje a odpařuje ve vakuu za vzniku surového produktu, který se rozetře s 5 ml ethylacetátu a 20 ml petroletheru. Vznikne 0,150 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (DMSO): 10,2 (bs, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,40 (bs, 1H); 7,26-7,20 (m, 6H); 7,17 (d, 2H); 6,84 (bs, 1H); 6,72-6,70 (m, 3H); 5,04 (d, 1H); 4,84 (d, 1H); 4,35 (m, 1H); 4,25 (dd, 1H); 2,79 (dd, 1H).

IR(Nujol): 3366, 3287,1715,1653.

Meziprodukt 34 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(2-isobutyrylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové

V 15 ml bezvodého tetrahydrofuranu a 15 ml bezvodého toluenu se rozpustí 0,2 g meziproduktu 17. Do roztoku se přidá 0,127 g 4-(2-terc.butoxykarbonylaminoethyl)anilinu a reakční směs se 2 hodiny zahřívá na teplotu 110 °C. Reakční směs se zředí 50 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml 0,1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší se, filtruje a odpařuje ve vakuu za vzniku 0,4 g žlutého oleje, který se roz

-26CZ 292379 B6 pustí v 10 ml bezvodého dichlormethanu. Do roztoku se přidá 1 ml kyseliny trifluoroctové a reakční směs se v atmosféře dusíku míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Po odpařování ve vakuu vznikne tmavě žlutý olej, který se rozpustí v 10 ml bezvodého tetrahydrofuranu a přidá se 0,073 ml triethylaminu. Reakční roztok se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, přidá se 0,052 ml isobutyrylchloridu a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Po zředění reakční směsi 50 ml ethylacetátu, se směs promyje 50 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší, filtruje a odpařuje ve vakuu za vzniku 0,120 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 180 až 182 °C.

’Η-NMR (DMSO): 10,12 (s, 1H); 7,74 (t, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,24 (m, 5H); 7,11 (d+s, 3H); 6,70 (m, 3H); 5,05 (d, 1H); 4,85 (d, 1H); 4,36 (m, 1H); 4,25 (dd, 1H), 3,21 (m, 2H); 2,80 (dd, 1H); 2,63 (m, 2H); 2,28 (m, 1H); 0,94 (d, 6H).

Meziprodukt 35 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(2-acetylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen]-

1,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylové

V 10 ml bezvodého dichlormethanu se rozpustí 0,180 meziproduktu 25 a do roztoku se přidají ml kyseliny trifluoroctové. Reakční směs se 2 hodiny míchá v atmosféře dusíku při teplotě místnosti, a pak se odpařuje ve vakuu za vzniku tmavě žlutého oleje, který se rozpustí v 10 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Do roztoku se přidá 0,088 ml triethylaminu a roztok se míchá 1 hodinu při teplotě místnosti. Po přidání 0,025 ml acetylchloridu se vytvořená reakční směs hodiny míchá při teplotě místnosti. Směs se zředí 50 ml ethylacetátu, promyje se 50 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se oddělí, suší, filtruje a odpařuje ve vakuu za vzniku 0,110 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 235 až 238 °C.

’Η-NMR (DMSO): 10,129 (s, 1H); 7,88 (t, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,24 (m, 5H); 6,71 (d, 1H); 6,70 (d, 1H); 6,70 (bs, 1H); 6,12 (d, 2H); 5,05 (d, 1H); 4,85 (d, 1H); 4,35 (m, 1H); 4,24 (m, 1H), 3,21 (m, 2H); 2,83 (m, 1H); 2,63 (m, 2H); 1,76 (s, 3H).

LR(Nujol): 2288, 1747,1724,1624-1600.

Meziprodukt 36

N-(4-t-butoxykarbonylamino-fenyl)-3-methyl-butyramid

Do míchaného roztoku 0,2 g N-t-butoxykarbonyl-l,4-fenylendiaminu ve 20 ml bezvodého tetrahydrofuranu se přidá 0,15 ml pyridinu a 0,13 g 3-methylbutyrylchloridu. Reakční směs se 1 hodinu míchá, zředí se 50 ml ethylacetátu, promyje se 30 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové a 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a suší se. Po zahuštění ve vakuu vznikne 0,27 g výsledné sloučeniny.

TLC (cyklohexan/ethylacetát = 1/1), Rf = 0,71.

’Η-NMR (CDC1₃): 7,43 (d, 2H), 7,30 (d, 2H), 7,05 (bs, 1H), 6,43 (bs, 1H), 2,25-2,18 (m, 3H), 1,51 (s, 9H), 1,01 (d, 6H).

-27CZ 292379 B6

Meziprodukt 37

N-(4-aminofenyl)-3-methyl-butyramid

Roztok 0,27 g meziproduktu 36 ve směsi 5 ml dichlormethanu a 5 ml kyseliny trifluoroctové se 45 minut míchá. Rozpouštědlo se odstraní odpařováním, surový produkt se zředí 50 ml ethylacetátu a promyje se 30 ml 5% roztoku hydroxidu sodného a 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení a zahuštění ve vakuu vznikne surový produkt, který se po absorpci na sloupec silikagelu čistí chromatografií při eluci ethylacetátem. Vznikne 0,177 g výsledné sloučeniny.

TLC (ethylacetát) Rf = 0,52.

’Η-NMR (DMSO): 9,37 (s, 1H), 7,18 (d, 2H), 6,45 (d, 2H), 4,80 (s, 2H), 2,1-1,95 (m, 3H), 0,89 (d,6H).

Meziprodukt 38 benzylester kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(3-methylbutyrylamino)fenylkarbamoylmethylen]-l, 2,3,4—tetrar-hydrochinolm-2-karboxylové

Do míchaného roztoku 0,05 g meziproduktu 17 v 6 ml bezvodého toluenu se přidá 0,043 g meziproduktu 37 a reakční směs se 1 hodinu zahřívá pod refluxem. Po zchlazení na teplotu 24 °C se vytvoří sraženina, která se oddělí filtrací za vzniku 0,05 g čisté výsledné sloučeniny.

TLC (ethylacetát/cyklohexan = 1/1) Rf = 0,62.

’Η-NMR (DMSO): 10,12 (s, 1H); 9,78 (s, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,50 (d, 2H); 7,25 (m, 6H); 6,71 (d, 1H; 6,69 (d, 1H); 6,69 (s, 1H); 5,06 (d, 1H); 4,85 (d, 1H); 4,33 (m, 1H); 4,25 (dd, 1H); 2,82 (dd, 1H); 2,14 (d, 2H); 2,05 (m, 1H); 0,91 (d, 6H).

Meziprodukt 39

2-jod-3,5-dibromanilin

Ve 12 ml 95% roztoku ethanolu se rozpustí 1,5 g meziproduktu 22 a přidá se 12 ml ledové kyseliny octové a 0,823 g železa. Reakční směs se 1 hodinu zahřívá na teplotu 100 °C, a pak se zředí nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a třikrát se extrahuje 10 ml ethylacetátu. Organický podíl se dvakrát promyje 10 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje se ve vakuu za vzniku 1,15 g hnědého oleje.

'H-NMR (CDCls): 7,20 (1H, d); 6,80 (1H, d); 4,40 (2H, bs).

IR(Nujol): 1609 cm’¹; 1580 cm’¹; 1592 cm'¹.

Meziprodukt 40 benzylester (±)2-(3,5-dibrom-2-jod-fenylamino)-pent-4-enové kyseliny

Do roztoku 1,1 g meziproduktu 39, 2-jod-3,5-dibromanilinu, ve 20 ml bezvodého toluenu se přidá 0,530 g benzylglyoxalátu a 1 g síranu sodného. Reakční směs se přes noc refluxuje. Po filtraci se vzniklý roztok zahustí ve vakuu za vzniku hnědého oleje, který se zpracuje 20 ml bezvodého dichlormethanu. Reakční směs se zchladí na teplotu -78 °C a pomalu se injekční

-28CZ 292379 B6 stříkačkou přidá 0,318 ml chloridu titaničitého. Po 5 minutách míchání se lázeň suchého ledu a acetonu odstraní a reakční roztok se během 30 minut nechá ohřát na teplotu místnosti. Před přidáním 0,98 ml tributylcínu se reakční směs znovu zchladí na teplotu -78 °C. Reakce se po 1 hodině ukončí vlitím do 80 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Vodný podíl se dvakrát extrahuje 100 ml ethylacetátu a sloučené organické podíly se promyjí dvakrát 30 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové a jedenkrát 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a suší se. Konečným čištěním chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 8:2 vznikne 0,6 g žlutého oleje výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (CDC1₃): 7,4-7,3 (3H, m); 6,87 (1H, d); 6,27 (1H, d); 5,72 (1H, m); 5,22-5,16 (2H, m); 5,19 (2H, s); 5,14 (1H, d); 4,16 (1H, t); 2,65 (2H, m).

IR: 3371 cm'¹; 1744 cm'¹; 1572 cm’¹.

Meziprodukt 41 benzylester (±) 2-(3,5-dibrom-2-jod-fenylamino)-4-oxomáselné kyseliny

Ve 20 ml bezvodého dichlormethanu se rozpustí 0,45 g meziproduktu 40 a vzniklý roztok se zchladí na teplotu -78 °C v lázni suchého ledu a acetonu. Asi během 20 minut probublávání ozónem vznikne cihlově červené zabarvení roztoku, a pak se přidá 0,4 g trifenylfosfmu a chladicí lázeň se odstraní. Po zahřátí roztoku se roztok zahustí dosucha v rotačním odpařovači, a následně se čistí chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 80:20 za vzniku 0,22 g bezbarvého oleje.

‘H-NMR (DMSO): 9,84 (1H, t); 7,26-7,36 (5H, m); 7,21 (1H, d); 6,87 (1H, d); 5,63 (1H, d); 5,13 (2H, s); 4,91 (1H, dt); 3,17 (1H, ddd); 3,09 (1H, ddd).

IR(Nujol): 3371 cm'¹; 1738 cm’¹; 1732 cm'¹.

Meziprodukt 42 benzylester (±) 2-(3,5-dibrom-2-jod-fenylamino)-5-fenylkarbamoyl-pent-4-enové kyseliny

V 15 ml bezvodého acetonitrilu se uvede do suspenze 0,2 g fenylkarbamoylmethylentrifenylfosfoniumbromidu a za stálého míchání se přidá 0,066 ml DBU. Reakční směs se zchladí na teplotu 0 °C a přidá se 0,210 g meziproduktu 41 rozpuštěného v 8 ml bezvodého acetonitrilu. Po 1 hodině se přidá 10 ml nasyceného roztoku chloridu amonného, a pak 30 ml ethylacetátu. Organický podíl se oddělí, dvakrát se promyje 10 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se a odpařuje ve vakuu. Surový produkt se čistí rychlou chromatografií při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 70:30 za vzniku 0,150 g bílé pevné látky (čistý E izomer) o teplotě tání 168 až 170 °C.

‘H-NMR (CDC1₃): 7,54 (2H, bd); 7,4-7,3 (7H, m); 7,13 (1H, t); 7,00 (1H, s); 6,90 (1H, s); 6,85 (1H, dt); 6,49 (1H, d); 5,26 (1H, d); 4,28 (1H, d); 2,77-2,83 (2H, m).

-29CZ 292379 B6

Meziprodukt 43 benzylester (±)-5,7-dibrom-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylové kyseliny

Po rozpuštění 0,130 g meziproduktu 42 v 10 ml bezvodého acetonitrilu se roztok deoxygenuje probubláváním bezvodým dusíkem. Do roztoku se přidá 0,011 g Pd(PPh₃)₄- tetrakis(trifenylfosfin)paladia a 0,053 ml triethylaminu. Nádoba s reakční směsí se uzavře a 4 hodiny se zahřívá na teplotu 80 °C. Hnědá reakční směs se zchladí, zředí se 100 ml ethylacetátu a promyje se 50 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Po sušení nasyceným roztokem chloridu sodného a síranem sodným se surový produkt čistí chromatografií na sloupci při eluci směsí cyklohexanu a ethylacetátu v poměru 75:25 za vzniku 0,048 g bledě žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 184 až 186 °C.

‘H-NMR (DMSO): 9,45 (1H, s); 7,77 (2H, m); 7,35-7,28 (7H, m); 7,07 (1H, m); 7,02 (1H, d); 6,96 (1H, d); 5,12 (1H, d); 4,96 (1H, d); 4,40 (1H, m); 4,22 (1H, dd); 3,17 (1H, ddd).

Příklad 1 (±) (E)-7-chlor—4-fenylkarbamoylmethylen-l ,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Do míchaného roztoku 0,035 g meziproduktu 5 ve 2 ml směsi ethanolu a vody v poměru 4:1 se přidá 0,007 g monohydrátu hydroxidu lithného. Reakční směs se 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti. Reakční roztok se zahustí na přibližně 0,5 ml, a pak se přidá 5 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvoří se sraženina, která se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a suší se ve vakuu za vzniku 0,022 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 118 až 120 °C.

’H-NMR: d (CDC1₃) 12,71 (bs, 1H); 10,01 (bs, 1H); 7,62 (m, 2H); 7,38 (d, 1H); 7,29 (m, 2H); 7,01 (m, 1H); 6,80 (bd, 1H); 6,78 (d, 1H); 6,59 (dd, 1H); 6,49 (s, 1H); 4,03 (t, 1H); 3,71 (dd, 1H); 3,35 (m, 1H).

Příklad 2 sodná sůl kyseliny (±) (E)-7-chlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylové

Do suspenze 0,019 g výsledné sloučeniny příkladu 1 ve vodě se za stálého míchání přidá 0,55 ml 0,lN roztoku hydroxidu sodného. Po 30 minutách se suspenze zchladí na teplotu -40 °C a lyofilizuje se 24 hodin za vzniku 15 mg žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

'H-NMR: d (CDC1₃) 10,89 (bs, 1H); 7,70 (d, 2H); 7,30 (d, 1H); 7,27 (t, 2H); 6,99 (t, 1H); 6,77 (d, 1H); 6,42 (dd, 1H); 6,37 (bs, 1H); 6,25 (s, 1H); 3,25-3,42 (m, 2H); 2,69 (m, 1H).

IR: (Nujol) η,™ (cm'¹) 3180-8500, 1651, 1599.

-30CZ 292379 B6

Příklad 3 (±) (E)-5,7-dichlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Do míchaného roztoku 0,016 g meziproduktu 11 ve 2 ml směsi ethanolu a vody v poměru 4:1 se přidá 0,003 g monohydrátu hydroxidu lithného. Reakční směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Reakční roztok se zahustí na přibližně 0,5 ml, a pak se přidá 5 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvoří se sraženina, která se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a suší se ve vakuu za vzniku 0,008 g bledě žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

Ή-NMR (DMSO): 12,71 (1H, s); 10,13 (1H, s); 7,63 (2H, d); 7,29 (2H, t); 7,03 (1H, t); 6,70 (1H, s); 6 69 (1H, m); 6,68 (1H, m); 4,12 (1H, t); 3,90 (1H, dd); 3,64 (1H, dd).

IR: (Nujol): 3377 cm¹; 3200-3600 cm¹; 1726 cm'¹.

Příklad 4 sodná sůl kyseliny (±) (E)-5,7-dichlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4~tetrahydrochinolin2-karboxylové

Do suspenze 0,019 g výsledné sloučeniny příkladu 3 ve vodě se za stálého míchání přidá 1,06 ml 0,lN roztoku hydroxidu sodného. Po 30 minutách se suspenze zchladí na teplotu -40 °C a lyofilizuje se 24 hodin za vzniku 41 mg žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

Ή-NMR (DMSO): 11,37 (s, 1H); 7,74 (d, 2H); 7,28 (m, 2H); 7,00 (m, 2H); 6,73 (d, 1H), 6,71 (m, 1H); 6,52 (s, 1H); 6,49 (d, 1H); 3,49 (m, 1H); 3,28 (m, 1H); 2,64 (m, 1H).

Příklad 5 (±)(E)-4-(4-acetamino-fenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylová kyselina

V 5 ml směsi ethanolu a vody v poměru 2:1 se rozpustí 0,027 g meziproduktu 18 a přidá se 0,009 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená suspenze se 40 minut míchá a zahřívá na teplotu 60 °C. Po zchlazení se roztok okyselí přidáním 2 ml 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a filtruje se za vzniku 0,016 g světležluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 185 °C.

‘H-NMR (DMSO): 10,71 (bs, 1H); 10,08 (s, 1H); 9,86 (s, 1H); 7,54 (d, 2H); 7,48 (d, 2H); 7,10 (d, 1H); 6,69 (d, 1H); 6,67 (m, 2H); 4,10 (dt, 1H); 3,88 (dd, 1H); 3,05 (dd, 1H); 2,0 (s, 3H).

Příklad 6 (±)(E)-4-(3-acetamino-fenylkarbamoylmethylen-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylová kyselina

Do suspenze 0,045 g meziproduktu 19 v 5 ml ethanolu a 2,5 ml vody se přidá 0,007 g monohydrátu hydroxidu lithného a reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 50 °C. Vznikne čirý světležlutý roztok, do kterého se po kapkách přidá 5 ml 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a vzniklý kyselý roztok se zředí 30 ml vody. Vytvořená sraženina se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a suší se za vzniku 0,013 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 190 až 193 °C.

-31 CZ 292379 B6 ’Η-NMR (DMSO): 12,74 (bs, 1H); 10,15 (s, 1H); 9,94 (s, 1H); 7,97 (s, 1H); 7,31 (d, 1H); 7,29 (d, 1H); 7,12 (d, 1H); 6,72 (bs, 1H); 6,69 (d, 1H); 6, 68 (d, 1H); 4,12 (m, 1H); 3,9 (m, 1H); 3,06 (m, 1H); 2,02 (s, 3H).

Příklad 7 (±)(E)-5,7-dichlor-4-[3-(chlor)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylová kyselina

Ve směsi ethanolu a vody v poměru 2:1 se rozpustí 0,02 g meziproduktu 20 a přidá se 5 mg monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Roztok se okyselí přidáním 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se ethylacetátem. Organický podíl se promyje vodou, suší se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Vytvořená pevná látka se uvede do suspenze ve vodě a filtruje se za vzniku 0,013 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

’Η-NMR (DMSO): 12,73 (bs, 1H); 10,35 (bs, 1H); 7,69 (t, 1H); 7,46 (m, 1H); 7,33 (m, 1H); 7,10 (m, 1H); 7 16 (m, 1H); 6,71 (d, 1H); 6,69 (d, 1H); 6,69 (bs, 1H); 4,13 (m, 1H); 3,89 (m, 1H); 3,02 (m, 1H).

IR(Nujol): 3402 cm’¹; 1718 cm'¹; 1659 cm’¹.

Příklad 8 (±)(E)-4-(4-amino-fenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylová kyselina

Ve 3 ml směsi ethanolu a vody v poměru 1:1 se rozpustí 0,110 g meziproduktu 21 a přidá se 0,058 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená suspenze se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Roztok se okyselí přidáním 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a filtruje se za vzniku 0,060 g světležluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání vyšší než 250 °C.

’Η-NMR (DMSO): 12,60 (bm, 1H); 9,79 (bs, 1H); 7,33 (d, 2H); 7,07 (bm, 1H); 6,85-6,5 (m, 4H); 4,10 (m, 1H); 3,86 (dd, 1H); 3,09 (dd, 1H).

Příklad 9 (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(ureidomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l ,2,3,4-tetrahydrochinolin2-karboxylová kyselina

Ve směsi ethanolu a vody v poměru 2:1 se rozpustí 0,14 g meziproduktu 26 a přidá se 44 mg monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Roztok se zahustí, zředí se vodou a okyselí přidáním 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvořená sraženina se filtruje a promyje vodou za vzniku 0,084 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání vyšší než 230 °C.

’Η-NMR (DMSO): 12,71 (bs, 1H); 10,11 (bs, 1H); 7,57 (d, 2H); 7,17 (d, 2H); 7,11 (bs, 1H); 6,7 (m, 3H); 6,34 (t, 1H); 5,48 (bs, 2H); 4,11 (d, 2H); 4,12 (m, 1H); 3,88 (dd, 1H); 3,07 (dd, 1H).

IR(Nujol): 3474, 3418, 3287 cm’¹; 1728 cm'¹; 1664 cm¹; 1641 cm'¹; 1620 cm⁴.

-32CZ 292379 B6

Příklad 10 (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(formylaminomethyl)fenylkarbamoyhnethylen]-l ,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi ethanolu a vody v poměru 2:1 se rozpustí 0,050 g meziproduktu 27 a přidá se 14,6 mg monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Roztok se zahustí, zředí vodou a okyselí se přidáním IN roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvořená sraženina se filtruje a promyje vodou za vzniku 0,040 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

Ή-NMR (DMSO): 12,73 (bs, IH); 10,15 (s, IH); 8,44 (t, IH); 8,10 (d, IH); 7,58 (d, 2H); 7,18 (d, 2H); 7,11 (d, IH); 6,70-6,66 (m, 3H); 4,83 (d, 2H); 4,10 (m, IH); 3,86 (dd, IH); 3,06 (dd, IH).

IR (Nujol): 3406 cm'¹; 3344 cm¹; 1720 cm'¹.

Přikladli (±) (E)-5,7-dichlor-4—[4-(acetylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochínolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi ethanolu a vody v poměru 3:1 se uvede do suspenze 0,045 g meziproduktu 28 a přidá se 14 mg monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 45 minut míchá při teplotě místnosti. Roztok se zahustí, zředí se vodou a okyselí se přidáním 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvořená sraženina se filtruje a promyje vodou za vzniku 0,035 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny.

’Η-NMR (DMSO): 12,73 (bs, IH); 10,1 (s, IH); 8,27 (t, IH); 7,57 (d, 2H); 7,17 (d, 2H); 7,11 (d, IH); 6,72-6,68 (m, 3H); 4,18 (d, 2H); 4,12 (m, IH); 3,87 (dd, IH); 3,06 (dd, IH); 1,84 (s, 3H).

IR(Nujol): 3422-3265 cm'¹; 2725-2671 cm‘; 1730 cm’; 1655 cm'¹.

Příklad 12 (±)(E)-5,7-dichlor-4-[4-(isobutyiylamino)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi ethanolu a vody v poměru 1:1 se uvede do suspenze 0,040 g meziproduktu 29 a přidá se 12 mg monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti. Roztok se zahustí, zředí se vodou a okyselí se přidáním IN roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvořená sraženina se filtruje a promyje vodou za vzniku 0,030 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 230 °C.

’Η-NMR (DMSO): 12,72 (bs, IH); 10,11 (s, IH); 9,75 (s, IH); 7,53 (dd, 2H); 7,09 (s, IH); 6,70-6,66 (m, 3H); 4,09 (bs, IH); 3,86 (m, IH); 3,06 (dd, IH); 2,54 (m, IH); 1,07 (d, 6H).

IR (Nujol): 3298 cm'¹; 1720 cm^-1; 1661 cm'¹.

-33CZ 292379 B6

Příklad 13 (±) (E)-5,7-dichlor-4- [4-(isobutyrylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi ethanolu a vody v poměru 2:1 se rozpustí 0,089 g meziproduktu 30 a přidá se 26,4 mg monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Roztok se okyselí přidáním 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se ethylacetátem. Organický podíl se promyje vodou, suší se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Vytvořená pevná látka se uvede do suspenze v ethylacetátu, a následně se přidá petrolether. Po filtraci vznikne 0,06 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

’Η-NMR (DMSO): 12,71 (bs, 1H); 10,11 (s, 1H); 8,19 (t, 1H); 7,66 (d, 2H); 7,15 (d, 1H); 7,11 (m, 1H); 6,69 (d, 1H); 6,68 (bs, 1H); 6,67 (d, 1H); 4,18 (d, 2H); 4,11 (td, 1H); 3,88 (dd, 1H); 3,85 (dd, 1H); 2,39 (m, 1H); 1,01 (d, 6H).

IR(Nujol): 3302 cm’¹; 1726 cm’¹; 1653 cm’¹; 1628 cm'¹.

Příklad 14 (±) (E)-5,7-dichlor—4—(4—morfolin-4-ylmethylfenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi 6 ml ethanolu a 2 ml vody se rozpustí 0,06 g meziproduktu 31 a do míchané směsi se přidá 0,018 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 1 hodinu míchá. Roztok se odpaří, zředí se 20 ml nasyceného roztoku chloridu amonného a dvakrát se extrahuje 30 ml ethylacetátu. Po sušení a zahuštění ve vakuu vznikne surový produkt, který se rozetře směsí 1,5 ml dichlormethanu a 3 ml diethyletheru. Vznikne 0,04 g výsledné sloučeniny.

’Η-NMR (DMSO): 11,0 (bs, 1H); 7,65 (d, 2H); 7,20 (d, 2H); 6,80 (bs, 1H); 6,73 (d, 1H); 6,57 (s, 1H); 6,54 (d, 1H); 3,54 (t, 4H); 3,38 (s, 2H); 2,9 (m, 1H); 2,31 (m, 4H).

Příklad 15 (±)(E)-4-(4-karboxymethylfenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochmolin2-karboxylová kyselina

Ve směsi 12 ml ethanolu a 4 ml vody se uvede do suspenze 0,083 g meziproduktu 32 a přidá se 0,039 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 2 hodiny a 30 minut míchá při teplotě místnosti, dokud se nevytvoří čirý bleděžlutý roztok. Rozpouštědlo se odpaří, roztok se okyselí na pH = 1 přidáním po kapkách IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a vzniklý kyselý roztok se zředí 15 ml vody. Vytvořená sraženina se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a nechá se krystalizovat ze směsi ethylacetátu a cyklohexanu v poměru 4:2 za vzniku 0,053 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání vyšší než 220 °C.

’Η-NMR (DMSO): 12,66 (s, 1H); 12,30 (s, 1H); 10,13 (s, 1H); 7,56 (d, 2H); 7,17 (d, 2H); 7,11 (d, 1H); 6,7-6,66 (m, 3H); 4,11 (m, 1H); 3,89 (dd, 1H); 3,49 (s, 2H); 3,04 (dd, 1H).

IR(Nujol): 3368,3180-3123, 1715, 1691.

-34CZ 292379 B6

Příklad 16 (±) (E)-5,7-dichlor-4-(4-karbamoylmethylfenylkarbamoylmethylen)-l ,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi 5 ml tetrahydrofuranu, 20 ml ethanolu a 10 ml vody se uvede do suspenze 0,150 g meziproduktu 33 a přidá se 0,023 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená reakční směs se 15 minut míchá při teplotě místnosti. Roztok se okyselí přidáním po kapkách 5 ml 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a vzniklý kyselý roztok se zředí 30 ml vody. Vytvořená sraženina se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a suší se za vzniku 0,041 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

Ή-NMR (DMSO): 12,70 (s, 1H); 10,10 (s, 1H); 7,55-7,39 (d+s, 3H); 7,17-7,10 (,d, 3H); 6,83-6,67 (m, 4H); 4,11-3,90 (m, 2H); 3,28 (s, 2H); 3,05 (dd, 1H).

Příklad 17 (±) (E)-5,7-dichlor—4—[4-(2-isobutyrylaminoethyl)-fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Do suspenze 0,120 g meziproduktu 34 ve 20 ml ethanolu a 6 ml vody se přidá 0,017 g monohydrátu hydroxidu lithného a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Vznikne čirý světležlutý roztok, do kterého se po kapkách přidá 5 ml 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové a vzniklý kyselý roztok se zředí 30 ml vody. Vytvořená sraženina se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a suší se za vzniku 0,045 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 216 až 218 °C.

Ή-NMR (DMSO): 12,71 (s, 1H); 10,08 (s, 1H); 7,75 (t, 1H); 7,54 (d, 2H); 7,12 (d+s, 3H); 6,68 (m, 3H); 4,11 (m, 1H); 3,89 (dd, 1H); 3,21 (m, 2H); 3,04 (dd, 1H); 2,63 (t, 2H); 2,3 (m, 1H); 0,95 (d,6H).

Příklad 18 (±) (E)-5,7-dichlor—4—[4-{2-acetylaminoethyl)-fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolm-2-karboxylová kyselina

Do suspenze 0,100 g meziproduktu 35 ve 20 ml ethanolu a 7 ml vody se přidá 0,033 g monohydrátu hydroxidu lithného a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Vznikne čirý světležlutý roztok, do kterého se po kapkách přidá 5 ml IN roztoku kyseliny chlorovodíkové a vzniklý kyselý roztok se zředí 30 ml vody. Vytvořená sraženina se filtruje, promyje se, malým množstvím studené vody a suší se za vzniku 0,054 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 254 až 256 °C.

Ή-NMR (DMSO): 12,71 (s, 1H); 10,13 (t, 1H); 7,86 (t, 1H); 7,55 (d, 2H); 7,12 (d, 2H); 7,11 (bs, 2H); 6,98 (d, 1H); 6,70 (d, 1H); 6,70 (d, 1H); 6,67 (s, 1H); 4,1 (m, 1H); 3,9 (m, 1H); 3,2 (m, 1H); 3,09 (m, 1H); 1,76 (s, 3H).

IR(NujoI): 3395,3339, 1653.

-35CZ 292379 B6

Příklad 19 (±) (E)-5,7-dichlor-4-[4-(3-methyl-butyrylainino)fenylkarbamoylmethylen]-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Ve směsi 6 ml ethanolu a 2 ml vody se rozpustí 0,043 g meziproduktu 38 a do míchaného roztoku se přidá 0,012 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořený reakční roztok se 1,5 hodiny míchá. Roztok se odpaří, zředí se 5 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se 30 ml ethylacetátu. Po sušení se organický podíl zahustí ve vakuu za vzniku surového produktu, který se rozetře směsí 1 ml ethylacetátu a 5 ml diethyletheru. Vznikne 0,02 g výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (DMSO): 12,72 (bs, ÍH); 10,10 (bs, ÍH); 9,78 (s, ÍH); 7,55 (d, 2H); 7,50 (d, 2H); 7,10 (d, ÍH); 6,70 (d, ÍH); 6,67 (s, ÍH); 6,67 (d, ÍH); 4,10 (m, ÍH); 3,86 (m, ÍH); 3,07 (m, ÍH); 2,14 (d, 2H); 2,05 (m, ÍH); 0,91 (d, 6H).

Příklad 20 sodná sůl (±) (E)-4-(4-acetamino-fenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylové kyseliny

Do suspenze 0,050 g výsledné sloučeniny příkladu 5 v 5 ml vody se přidá 0,115 ml 1M roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se 0,5 hodiny míchá při teplotě místnosti dokud se nevytvoří čirý bleděžlutý roztok. Roztok se lyofilizuje 48 hodin za vzniku 0,027 g žluté pevné látky výsledné sloučeniny.

‘H-NMR (DMSO): 11,21 (bs, ÍH); 9,86 (bs, ÍH); 7,64 (d, 2H); 7,47 (d, 2H); 6,74 (d, ÍH); 6,68 (d, ÍH); 6,52 (m, ÍH); 6,50 (d, ÍH); 3,49 (m, ÍH); 3,34 (m, ÍH); 2,60 (m, ÍH); 2,00 (s, 3H).

IR (Nujol): 3398,2720,1657, 1600.

Příklad 21 (±) (E)-5,7-dibrom-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová kyselina

Do míchaného roztoku 0,042 g meziproduktu 43 ve 2 ml směsi ethanolu a vody v poměru 4:1 se přidá 0,006 g monohydrátu roztoku hydroxidu lithného. Reakční směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Reakční roztok se zahustí na 0,5 ml, a pak se přidá 5 ml 3N roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvoří se sraženina, která se filtruje, promyje se malým množstvím studené vody a suší se ve vakuu za vzniku 0,025 g bledě žluté pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 115 až 120 °C.

‘H-NMR (DMSO): 12,71 (ÍH, s); 10,15 (ÍH, s); 7,65 (2H, d); 7,30 (2H, t); 7,06 (ÍH, t); 6,95 (ÍH, s); 6,68 (ÍH, m); 4,11 (ÍH, t); 3,90 (ÍH, dd); 3,03 (ÍH, m).

IR (Nujol): 3362 cm'¹; 3292 cm'¹; 1720 cm'¹; 1597 cm’¹.

-36CZ 292379 B6

Farmakologické příklady

Intravenózní infuze

Antagonista glycinu obec, vzorce I Polysorbát 80 Tri(hydroxymethyl)aminomethan dextrózy (5 g/100 ml vody) g/100 ml

0,3 - 0,5

0,54 do požadovaného objemu

Do roztoku tris(hydroxymethyl)aminomethanu ve vodném roztoku dextrózy (s koncentrací 5 g/100 ml), vhodném pro injekční podání, se přidá antagonista glycinu a Polysorbát.

Získaný roztok se zfiltruje přes sterilizační filtr o velikosti ok 0,2 mikrometru. Nádobky se plní roztokem a sterilizují v autoklávu.

Metodou podle H. Kishimoto a spol. (Neurochem 1981, 37, 1015 až 1024) se určila afinita sloučeniny podle současného vynálezu k strychnin necitlivému vazebnému místu glycinu umístěném na NMDA receptorovém komplexu. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty pKi získané od reprezentativních sloučenin.

Příklad číslo	pKi
2	7,4
4	8,2
5	8,1
6	7,8
7	7,4
8	7,8
9	8,4
10	8,3
11	8,3
12	7,8
13	7,8
14	8,1
15	7,72
16	8,18
17	7,9
18	7,9
19	7,73
21	7,58

Schopnost sloučenin podle současného vynálezu inhibovat záchvaty vyvolané NMDA u myší se sledovala metodou C. Chiamulera a spol. popsanou v Psychopharmacology 1990, 102, 551 až 552. Touto metodou se podle velikosti dávky sleduje schopnost sloučenin podle současného vynálezu, podaných intravenózně, blokovat generalizované křeče navozené intracerebroventrikulámí injekcí NMDA myším.

Z těchto výsledků se stanovila velikost dávky, která u 50 % zvířat zabrání záchvatovité reakci po aplikaci NMDA. Tato hodnota je vyjádřena jako hodnota ED₅o v mg/kg. Výsledné hodnoty ED50 reprezentativních sloučenin jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad číslo

ED₅₀ mg/kg 0,24 1

0,2

-37CZ 292379 B6

Během podávání farmakologicky účinných dávek (i.v. nebo p.o.) sloučenin podle současného vynálezu myším se neprokázaly žádné jiné nežádoucí účinky.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Tetrahydrochinolinové deriváty obecného vzorce I (I) kde

R znamená atom halogenu, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupinu, aminoskupinu, Cl-C4alkylaminoskupinu, Cl-C4dialkylaminoskupinu, hydroxyskupinu, trifluormethyl, trifluormethoxyskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu nebo skupinu SO2R2 nebo COR₂, kde R₂ znamená hydroxyskupinu, methoxyskupinu, aminoskupinu, Cl-C4alkylaminoskupinu nebo Cl-C4dialkylaminoskupinu, m znamená 0 nebo celé číslo 1 nebo 2,

Ri znamená atom vodíku, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupinu, nitroskupinu, trifluormethyl, atom halogenu, nebo skupinu (CFLjnRi, kde R₃ znamená hydroxyskupinu nebo některou ze skupin COR4, NR₅R^, NHCOR7 nebo NHCONR^Rg,

R4 znamená C 1-C4alkoxyskupinu, aminoskupinu nebo hydroxylovou skupinu,

Rs a Rg nezávisle znamenají atom vodíku nebo Cl-C4alkyl nebo tvoří spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, popřípadě obsahující další heteroatom ze skupiny kyslík, síra nebo dusík,

R₇ znamená atom vodíku, Cl-C4alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo větším počtem hydroxyskupin, karboxylových skupin nebo aminoskupin, Cl-C4alkoxyskupinu, fenyl popřípadě substituovaný až 3 substituenty ze skupiny tvořené atomem halogenu, Cl-C4alkylem, ClC4alkoxyskupinou, trifluormethylem, karboxyskupinou nebo methoxykarbonylem, 5- nebo 6členný heteroaryl, kde 5-členný heteroaiyl obsahuje 1 nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík a 6-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 atomy dusíku nebo nasycenou 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, obsahující jeden nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík,

Rs znamená atom vodíku nebo Cl-C4alkyl,

-38CZ 292379 B6

R$> znamená atom vodíku, Cl-C4alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo větším počtem hydroxyskupin, karboxylových skupin nebo aminoskupin, fenyl popřípadě substituovaný až 3 substituenty ze skupiny tvořené atomem halogenu, Cl-C4alkylem, Cl-C4alkoxyskupinou, trifluormethylem, karboxyskupinou nebo methoxykarbonylem, 5- nebo 6-členný heteroaryl, kde 5-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík a 6-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 atomy dusíku nebo nasycenou 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, obsahující jeden nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík, nebo C3C7cykloalkylovou skupinu, popřípadě substituovanou 1 nebo 2 Cl-C4alkylovými skupinami, n znamená 0 nebo celé číslo 1 až 4, jakož i soli nebo metabolicky labilní estery těchto sloučenin.

2. Tetrahydrochinolinové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce I, v němž m = 1 nebo 2 a R znamená atom halogenu v poloze 5 a/nebo 7.

3. Tetrahydrochinolinové deriváty podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I, v němž m = 2 a R znamená atom chloru v poloze 5 a 7.

4. Tetrahydrochinolinové deriváty podle některého z nároků 1 až 3 obecného vzorce I, v němž Ri znamená atom vodíku nebo chloru, skupinu (CH₂)_nCOR4, kde R4 znamená hydroxyskupinu nebo aminoskupinu, skupinu (CH₂)_nNR₅R₆, kde R₅ a R_é znamenají atomy vodíku nebo NR₅R₆znamená morfolinovou skupinu, skupinu (CH₂)_nNHCOR₇, kde R₇ znamená atom vodíku nebo Cl-C4alkyl nebo skupinu (CH₂)_nNHCONH₂ a n znamená 0,1 nebo 2.

5. Tetrahydrochinolinové deriváty podle nároku 4 obecného vzorce I, v němž Ri znamená atom vodíku nebo chloru, karboxymethylovou skupinu, karbamoylmethylovou skupinu, aminoskupinu, morfolinomethylovou skupinu, skupinu (CH₂)_nNHCOR₇, v níž n znamená 0, 1 nebo 2, a R₇znamená atom vodíku, methyl, isopropyl nebo isobutyl nebo skupinu CH₂NHCONH₂.

6. Tetrahydrochinolinový derivát podle nároku 1, kterým je kyselina (±) (E) 4-(4-acetylaminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l ,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová a její fyziologicky přijatelné soli.

7. Tetrahydrochinolinové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce I, ze skupiny kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 7-chlor-4-fenylkarbamoylmethylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolm-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dibrom-4-fenylkarbamoylmeťhylen-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(4-aminofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(3-acetylammofenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-(4-isobutyrylaminofenylkarbamoylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová,

-39CZ 292379 B6 kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(3-methylbutyrylamino)fenylkarbamoylmethylen/-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-(3-chlorfenylkarbamoylmethylen}-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(isobutyrylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen/-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(ureidomethyl)fenylkarbanioylmethylen/-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-/4-(acetylaminomethyl)fenylkarbamoylmethylen/-5,7-dichlor-l,2,3,4—tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-(4-formylaminomethylfenylkarbamoylmethylen>-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-(4-morfolin-4-ylmethylfenylkarbanioylmethylen)-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-/4-(2-acetylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen/-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrachinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 5,7-dichlor-4-/4-(2-isobutyrylaminoethyl)fenylkarbamoylmethylen/-l,2,3,4tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(4-karbamoylniethylfenylkarbamoylmethylen}-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, kyselina (±) (E) 4-(4-karboxymethylfenylkarbamoylmethylen)-5,7-dichlor-l,2,3,4-tetrahydrochinolin-2-karboxylová, a fyziologicky přijatelné soli těchto látek.

8. Způsob výroby tetrahydrochinolinových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím,že se

a) cyklizuje sloučenina obecného vzorce Π (H)

-40CZ 292379 B6 kde

R a m mají význam, uvedený v nároku 1,

Ri má význam, uvedený v nároku 1 nebo jde o chráněný derivát této skupiny,

Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině,

Ri i znamená atom bromu nebo jodu a

R12 znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atomu dusíku, v přítomnosti katalytického množství komplexu kovového paladia nebo soli dvojmocného paladia, nebo se

b) nechá reagovat aktivovaný derivát karboxylové kyseliny obecného vzorce ΙΠ, kde R a m mají význam, uvedený v nároku 1, Rio znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině a R₁₂znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atomu dusíku, s aminem obecného vzorce IV (lil) kde Ri má význam uvedený v nároku 1,

c) při výrobě sloučenin obecného vzorce I, v němž Ri znamená skupinu (CH₂)_nNHCOR₇ nebo (CH^nNHCONRgRs, kde R₇, R« a R9 mají význam uvedený v nároku 1, nechá reagovat sloučenina obecného vzorce V (V) kde R a m mají význam, uvedený v nároku 1,

R10 znamená ochrannou skupinu na karboxylové skupině a

-41 CZ 292379 B6

R12 znamená atom vodíku nebo ochrannou skupinu na atom dusíku, s aktivovaným derivátem kyseliny R₇CO₂H, kde R₇ má význam, uvedený v nároku 1 nebo se sloučeninou obecného vzorce VI nebo VH

RgR₉NC = O (VI) R₉R₈NC = OR₁₃ (VH) kde

Rg a Rg mají význam, uvedený v nároku 1 a

R13 znamená případně substituovanou fenoxyskupinu, atom halogenu nebo imidazolovou skupinu, načež se popřípadě z výsledného produktu, získaného způsobem a), b) nebo c) odstraní ochranné skupiny.

9. Tetrahydrochinolinové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce I, v němž

R4 znamená C 1-C4alkoxyskupinu nebo hydroxylovou skupinu,

R₇ znamená Cl-C4alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo větším počtem hydroxyskupin, karboxylových skupin nebo aminoskupin, Cl-C4alkoxyskupinu, fenyl (popřípadě substituovaný až 3 substituenty ze skupiny atom halogenu, Cl-C4alkyl, Cl-C4alkoxyskupina, trifluormethyl, karboxyskupina nebo methoxykarbonyl), 5- nebo 6-členný heteroaryl, kde 5-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík a 6-členný heteroaryl obsahuje 1 nebo 2 atomy dusíku nebo nasycenou 5- až 7-člennou heterocyklickou skupinu, obsahující jeden nebo 2 heteroatomy ze skupiny kyslík, síra nebo dusík.

10. Tetrahydrochinolinové deriváty podle nároku 13 obecného vzorce I, v němž m = 2, R znamená atom chloru v poloze 5 a 7 a Rj znamená atom vodíku, (CH^COR^ (CH₂)_nNR₅R6, (CH₂)_nNHCOR₇ nebo (CH₂)_nNHCONH₂, n znamená 0, 1 nebo 2, R4 znamená hydroxyskupinu, R₅ a R$ znamenají atomy vodíku nebo znamená NR5R6 morfolinovou skupinu a R₇ znamená Cl-C4alkyl.

11. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje tetrahydrochinolinový derivát obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7, 9 a 10 spolu s alespoň jedním fyziologicky přijatelným nosičem nebo pomocnou látkou.

12. Použití tetrahydrochinolinových derivátů obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7,9 a 10 pro výrobu farmaceutického prostředku k antagonizaci účinků excitačních aminokyselin na receptorovém komplexu NMDA.

13. Tetrahydrochinolinové deriváty obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7, 9 a 10 pro použití v terapii.