CZ292302B6

CZ292302B6 - Léčivo pro ošetřování amyloidosy, anthracyklin, způsob jeho přípravy a farmaceutický prostředek s jeho obsahem

Info

Publication number: CZ292302B6
Application number: CZ19961333A
Authority: CZ
Inventors: Antonino Suarato; Michele Caruso; Alberto Bargiotti; Dario Ballinari; Jacqueline Lansen
Original assignee: Pharmacia S. P. A.
Priority date: 1994-09-09
Filing date: 1995-09-05
Publication date: 2003-09-17
Also published as: IL115184A; TW458954B; JP4060881B2; ATE212996T1; AU691340B2; FI961915A; WO1996007665A1; DK0728138T3; NO961860L; RU2159619C2; ES2173195T3; SI0728138T1; MY114282A; EP0728138A1; HU9601587D0; KR960705577A; AU3563495A; ZA957525B; DE69525327T2; MX9601635A

Abstract

Pou it anthracyklinu obecn ho vzorce A a jeho farmaceuticky p°ijateln²ch sol pro v²robu l iva pro oÜet°ov n amyloidosy Alzheimerovy choroby nebo Downovy choroby. Jsou pops ny i nov anthracykliny obecn ho vzorce A', zp soby jejich p° pravy a farmaceutick prost°edky, kter je obsahuj .\

Description

Tento vynález se týká použití určitých anthracyklinů a jeho farmaceuticky přijatelných solí pro výrobu léčiva pro ošetřování amyloidosy. Jsou také popsány nové anthracykliny, způsoby přípravy těchto sloučenin a farmaceutické prostředky, které obsahují takové sloučeniny.

Dosavadní stav techniky

Vztah mezi amyloidosou, odumřením buněk a ztrátou íunkce tkáně se zdá být závažným pro rozdílné typy chorob včetně neurodegenerativních onemocnění. Proto prevence tvorby amyloidu a/nebo vyvolání amyloidní degradace mohou být důležitým terapeutickým prostředkem pro všechny patologické choroby spojené s amyloidosou, včetně AL amyloidosy a neurodegenerativních chorob Alzheimerova typu.

Z US 4 131 649, US 4 166 848, US 4 077 988, US 4 107 423, DE 27 35 455, DE 34 28 945, DE 39 12 867, DE 35 00 017 a DE 35 20 469 jsou známy anthracyklinové deriváty. V této literatuře jsou také popsány způsoby přípravy a použití v nich uvedených sloučenin. Stále však přetrvává potřeba nalezení nových sloučenin vhodných pro potlačování amyloidosy, způsobu jejich přípravy a použití, včetně použití známých sloučenin k takovému novému účelu.

Účelem tohoto vynálezu je uspokojit výše zmíněnou přetrvávající potřebu.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je použití anthracyklinů obecného vzorce A

(A), ve kterém

Ri představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo skupinu vzorce OR4, kde R4 znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₂ představuje hydroxyskupinu,

R₃ představuje skupinu vzorce YCH₂R6, kde Y znamená skupinu vzorce CO nebo CHOH a

R₆ představuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu,

-1CZ 292302 B6

X představuje zbytek cukru vzorce X1

kde R_n představuje aminoskupinu nebo skupinu vzorce NHCOCH₃,

R14 a R15 představuje atom vodíku nebo jeden ze substituentů R14 a R₁₅ znamená atom vodíku a druhý představuje hydroxyskupinu nebo atom jodu, a jeho farmaceuticky přijatelné soli, za předpokladu, že sloučeninou obecného vzorce A není 4’-jocM’-deoxydoxorubicm, pro výrobu léčiva pro ošetřování amyloidosy.

Výhodně podle tohoto vynálezu jde o použití svrchu uvedeného anthracyklinu obecného vzorce A pro výrobu léčiva pro ošetřování AL amyloidosy, Alzheimerovy choroby nebo Downovy choroby.

Podle jiného výhodného provedení tohoto vynálezu jde o použití anthracyklinu svrchu uvedeného obecného vzorce A pro výrobu léčiva ve formě dávkové jednotky obsahující od 5 do 500 mg této sloučeniny nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

Předmětem tohoto vynálezu také je anthracyklin obecného vzorce A’

(A* ), ve kterém

Ri představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo skupinu vzorce OR4, kde R, znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₂ představuje hydroxyskupinu,

R’₃ představuje skupinu vzorce YCH₂ R\, kde Y znamená skupinu vzorce CO nebo CHOH a

R’₆ představuje N-morfolinoskupinu, 3,4-dimethoxybenzylaminoskupinu, zbytek tetrahydropyridinu nebo hydroxyskupinu,

-2CZ 292302 B6

X’ představuje zbytek cukru vzorce XI

(XI) , kde R’i3 představuje aminoskupinu, skupinu vzorce NHCOCF3, N=C(C₆H₅)₂ nebo skupinu vzorce E

R14 a R15 představují atom vodíku nebo jeden ze substituentů Rj₄ a R₁₅ znamená atom vodíku a druhý představuje hydroxyskupinu nebo atom jodu, a jeho farmaceuticky přijatelná sůl, za předpokladu, že sloučeninou obecného vzorce A’ není 4’-jod-4’-deoxydoxorubicin.

Předmětem tohoto vynálezu rovněž je způsob přípravy svrchu uvedeného anthracyklinu obecného vzorce A’, kde R₃ znamená skupinu vzorce COCH₂R’6 a ostatní substituenty mají význam uvedený u obecného vzorce A’, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, jehož podstata spočívá v tom, že se

1) sloučenina obecného vzorce G

(G), ve kterém

Ré^a znamená atom vodíku a

Ri, R₂ a X mají význam definovaný u obecného vzorce A’, podrobí bromaci za vzniku odpovídajícího 14—bromového derivátu dále uvedeného obecného vzorce H, potom

-3CZ 292302 B6

2) se nechá reagovat výsledný bromový derivát obecného vzorce H

,Br

ve kterém

Ri, R₂ a X mají význam definovaný u obecného vzorce A’, s vhodným aminem obecného vzorce

NHR’₆, ve kterém

R’e má význam definovaný u obecného vzorce A’, a pokud je to žádoucí, výsledná sloučenina obecného vzorce A’ se převede na svoji farmaceuticky přijatelnou sůl.

Předmětem tohoto vynálezu je taktéž způsob přípravy anthracyklinu výše uvedeného obecného vzorce A’, kde R’₃ znamená skupinu vzorce CHOHČH₂R’6 a ostatní substituenty mají význam uvedený u obecného vzorce A’, jehož podstata spočívá v tom, že se redukuje výchozí sloučenina obecného vzorce A’, ve kterém R’₃ představuje skupinu vzorce COCH₂R’₆ a ostatní substituenty mají význam definovaný u obecného vzorce A’, a pokud je to žádoucí, výsledná sloučenina obecného vzorce A’ se převede na svou farmaceuticky přijatelnou sůl.

Předmětem tohoto vynálezu je též způsob přípravy anthracyklinu výše uvedeného obecného vzorce A’, kde R’i₃ znamená skupinu vzorce E a ostatní substituenty mají význam uvedený u obecného vzorce A’, jehož podstata spočívá v tom, že se

1) nechá reagovat anthracyklin obecného vzorce A’, který obsahuje primární aminoskupinu, s halogenacylovým derivátem obecného vzorce El

Hs

O

ve kterém

Hal představuje atom halogenu a

-4CZ 292302 B6

Rn znamená alkoxyskupinu, a pokud je to žádoucí,

2) výsledný monoaminoacylový derivát zpracuje s bází za vzniku skupiny vzorce E ve sloučenině obecného vzorce A’,

3) a pokud je to žádoucí, výsledná sloučenina převede na svou farmaceuticky přijatelnou sůl.

Předmětem tohoto vynálezu dále je farmaceutický prostředek, jehož podstata spočívá v tom, že jako aktivní složku obsahuje anthracyklin svrchu uvedeného obecného vzorce A’ nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, ve směsi s farmaceuticky přijatelnou nosnou látkou nebo ředidlem.

Předmětem tohoto vynálezu konečně je anthracyklin svrchu vymezeného obecného vzorce A’ nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl, pro použití pro ošetřování amyloidosy.

Dále se uvádí podrobnější popis tohoto vynálezu v širších souvislostech.

Každá alkylová skupina může mít přímý řetězec nebo může jít o skupinu s rozvětveným řetězcem.

Alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku je výhodně alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku. Alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku výhodně představuje methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, terc-butyl, se£-butyl nebo n-pentyl. Alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku výhodně představuje methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, /erc-butyl nebo seA-butyl.

Peptidy v sobě mohou zahrnovat až 6 aminokyselinových zbytků, například 1 až 4 aminokyselinové zbytky, pokud není uvedeno jinak nebo jinak nevyplývá ze souvislosti. Vhodné zbytky jsou Gly, Ala, Phe, Leu, Gly-Phe, Leu-Gly, Val-Ala, Phe-Ala, Leu-Phe, Phe-Leu-Gly, Phe-PheLeu, Leu-Leu-Gly, Phe-Tyr-Ala, Phe-Gly-Phe, Phe-Leu-Gly-Phe, Gly-Phe-Leu-Gly a GlyPhe-Leu-Gly.

Při tomto vynálezu Ri je výhodně atom vodíku nebo methoxyskupina. R₂ znamená hydroxyskupinu. R₃ znamená skupinu vzorce YCH₂R6, kde Y znamená skupinu vzorce CO nebo skupinu vzorce CHOH a Re znamená atom vodíku nebo hydroxyskupinu.

X představuje zbytek cukru vzorce XI

kde

Ri₃ představuje aminoskupinu nebo skupinu vzorce NHCOCF₃,

Rh a R]5 představují atom vodíku nebo jeden ze substituentů R14 a R_i5 znamená atom vodíku a druhý představuje hydroxyskupinu nebo atom jodu.

Tento vynález také používá soli sloučenin obecného vzorce A, které obsahují solitvomé skupiny, zvláště soli sloučenin, které obsahují karboxyskupinu nebo bazickou skupinu.

-5CZ 292302 B6

Solemi jsou obzvláště fyziologicky přijatelné soli, například alkalické soli a soli alkalických zemin (například sodné, draselné, lithné, vápenaté a hořečnaté soli), amonné soli, soli s vhodnými organickými aminy nebo aminokyselinami (například argininové nebo prokainové soli) a adiční soli s vhodnými organickými nebo anorganickými kyselinami, například vzniklé z kyseliny 5 chlorovodíkové, kyseliny sírové, karboxylových kyselin a sulfonových organických kyselin (například kyseliny octové, kyseliny trifluoroctové a kyseliny p-toluensulfonové).

Tento vynález také zahrnuje všechny možné stereoizomery, stejně jako jejich racemické nebo opticky aktivní směsi.

Výše uvedené údaje o solích, stereoizomerech a jejich racemických nebo opticky aktivních směsích se také týkají sloučenin obecného vzorce A’.

Zvláštními příklady výhodných sloučenin podle tohoto vynálezu a sloučenin jim příbuzných jsou 15 sloučeniny uvedené dále.

AI: 14-7V-(morfolino)-3 ’-JV-trifluoracetyl-4’-joddaunomycin,

A2: 14-V-(3,4-dimethoxybenzylamino)-3 ’-V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycin,

A3: 14-0-/2-( 1 -piperaziny l)karbonyltetrahydropyran-6-yl/-3 ’-Ύ-trifluoracety 1-4 ’-j oddauno20 mycin,

A4: 14—/p-(dimethylaminokarbonylamino)fenoxy/-3 ’-7V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycin,

A5: 13-deoxo-13-ethylendioxy-14-2V-(morfolino)-3’-7V-trifluoracetyl-4’-joddaimomycin,

A6: 13-deoxo-l 3-ethylendioxy-14-/p-(dimethylaminokarbonylamino)fenoxy/-3 ’-V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycin,

A7: 13-dihydro-14-A-(morfolmo)-3’-V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycin,

A8: 14-V-(morfolino)-3 ’-V-ftaloyl-4’-joddaunomycin,

A9: 14-jV-(3,4-dimethoxybenzylamino)-3 ’-V-ftaloyl-4’-joddaunomycin,

AI 0: 14—O—/2-(l-piperazinyl)karbonyltetrahydropyran-6-yl/-3 ’-JV-ftaloyl-4’-joddaunomycin,

AI 1: 14-2V-(morfolino)-3 ’-V-trifluoracetyl-4’-methansulfonatdaunomycin,

A12: 14—O—/2—(1 -piperazinyl)karbonyltetrahydropyran-6-yl/-3 ’-/V-trifluoracety 1-4 ’-methansulfonatdaunomycin,

A13: 14-/p-(dimethylaminokarbonylamino)fenoxy/-3 ’-2V-trifluoracety 1-4 ’-methansulfonatdaunomycin,

A14: 14-7V-(morfolino)-3 ’-W-ítaIoyl-4’-methansulfonatdaimomycin,

AI 5: 3’-N-difenylmethylen-4’-epidaunorubicin,

A16: 3 ’-/V-difenylmethylen-4’-joddoxorubicin,

A17:14-V-(morfolino)-3’-V-difenylmethylen-4’-joddaunomycin a

A18: 4-demethoxy-2 ’-j oddaunorubicin.

Sloučeniny obecného vzorce A’ se mohou připravovat v závislosti na povaze substituentů, pokud se vychází ze známých anthracyklinů, které se podrobí vhodným chemickým modifikacím aglykonové nebo cukrové části nebo obou těchto částí molekuly, nebo se kondenzují anthracyklinony s cukry.

Způsoby přípravy sloučenin obecného vzorce A’ a jejich farmaceuticky přijatelných solí jsou uvedeny dále.

Sloučeniny obecného vzorce A’ se mohou připravit jak je popsáno v DE-A-2 557 537 reakcí sloučeniny obecného vzorce H definované výše, připravené ze sloučeniny obecného vzorce G

-6CZ 292302 B6 podle popisu uvedeného v DE-A-1 197 874, s 1 až 1,2 ekvivalentu vhodného aminu obecného vzorce

NHR’₆, ve kterém

R’₆ má význam definovaný výše, v suchém polárním rozpouštědle, jako je aceton nebo dimethylformamid, za teploty přibližně od 0 do 30 °C, výhodně za teploty místnosti, po dobu 4 až 24 hodin, a pokud je to žádoucí, výsledná sloučenina obecného vzorce A’ se konvertuje na svou farmaceuticky přijatelnou sůl, výhodně zpracováním s bezvodým chlorovodíkem v methanolu.

Sloučeniny obecného vzorce A’, kde R’₃ znamená skupinu vzorce CHOHCH₂R6, se mohou připravit redukcí anthracyklinů obecného vzorce A’, ve kterém R’₃ znamená skupinu vzorce COCH₂R<5, ve vodě nebo v alespoň jednom organickém rozpouštědle, v závislosti na povaze sloučeniny, nebo pomocí mikrobiologické redukce. Například anthracykliny rozpustné ve vodě se redukují ve vodě při hodnotě pH 8 až 9, výhodně při hodnotě pH 8,5, v přítomnosti redukčního činidla, jako je natriumborhydrid, za teploty od 0 °C do teploty místnosti a po dobu 1 až 10 minut, jak je popsáno v Gaz. Chim. Ital., 114, 185 /1984/. Anthracykliny nerozpustné ve vodě se výhodně rozpustí v bezvodém aprotickém rozpouštědle, jako je suchý tetrahydrofuran, ochlazeném na teplotu -50 °C a zpracují s 1,5 ekvivalentu magnesiumbromid-etherátu a 1,5 ekvivalentu natriumborhydridu během 5 až 30 minut a potom se přikape methanol. Příslušný produkt se může dostat z reakční směsi extrakcí methylenchloridem a promytím vodou. Mikrobiální redukce výchozích anthracyklinů se může uskutečnit například za použití blokovaného mutantu Streptomyces peucetius, jak je popsáno v Gaz. Chim. Ital., 114,185 /1984/.

Sloučeniny obecného vzorce A’, ve kterém R’₁₃ znamená skupinu vzorce E, se připravují reakcí anthracyklinů, který obsahuje pouze primární aminoskupinu, s halogenovým derivátem výše uvedeného obecného vzorce El v organickém rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran nebo dimethylformamid, za teploty od 0 °C do teploty místnosti po dobu od 1 do 24 hodin. Monoacylový derivát se dále zpracuje s kondenzačním činidlem, jako je tetrabutylamoniumfluorid, aby se dostal cyklický acylanthracyklin.

Jiné anthracykliny uvedené svrchu se mohou připravit analogicky pomocí známých způsobů, přičemž se vychází ze známých sloučenin.

Například dále uvedené sloučeniny jsou známé:

daunorubicin, doxorubicin,

4-demethoxydaunorubicin, 4-demethoxydoxorubicin, 4’-epidaunorubicin, 4’-epidoxorubicin, 4’-deoxydaunorubicin, 4’-deoxydoxorubicin, 4’-joddaunorubicin, ’-joddoxorubicin, 9-deoxydaunorubicin, 9-deoxydoxorubicin, 9-deacetyldaunorubicin,

-7CZ 292302 B6

9-deacetyl-9-deoxydaunorubicin,

9-deacetyl-9-hydroxymethylendaunorubicin,

13-dihydrodaunorubicin,

13-dihydrodoxorubicin,

13-dihydro-4-demethoxydaunorubicin,

13-dihydro-4 ’-epidaunorubicin,

13-dihydro-4 ’-epidoxorubicin,

13-dihydro-4 ’-j oddoxorubicin,

13-deoxodaunorubicin, jV-trifluoracetyldaunorubicin,

A-trifluoracetyldoxorubicin,

TV-trifluoracetyl^l—demethoxydaunorubicin, /V-trifluoracetyl-4 ’-epidaunorubicin,

A^r-trifluoracetyl-4’-joddaunorubicin (viz F. Arcamone v „Doxorubicin“ Medicinal Chemistry, sv. 17, Academie Press /1981/), ’-deoxy-4 ’-methansulfonatdaunorubicin nebo 4’-deoxy-4’-methansulfonatdoxorubicin (viz WO 95/16693).

Z výše uvedených anthracyklinů je zvláště výhodná sloučenina 4’-epidoxorubicin.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou charakterizovány vysokou inhibiční aktivitou na amyloidosu.

Výrazem amyloidosa se označují různé choroby, jejichž obecná charakteristika spočívá v tíhnutí jednotlivých proteinů polymerovat a vysrážet se jako nerozpustné fibrily v exracelulámím prostoru, co způsobuje strukturální a funkční poškození orgánů a tkání. Klasifikace amyloidu aamyloidasa byly nedávno upraveny v Bulletin of the World Health Organisation 71(1), 105 /1993/.

Všechny rozdílné typy amyloidu se podílejí na stejné ultrastruktumí organizaci v antiparalelních β-zřasených strukturách navzdoiy skutečnosti, že obsahují různé druhy široce rozdílných proteinových podjednotek (viz G. G. Glenner, New England J. Med., 302 (23): 1283 81980). AL amyloidosa je příčinou příznačných monoklonálních imunoglobulinových lehkých řetězců, které vytvářejí amyloidní fibrily. Tyto monoklonální lehké řetězce jsou vytvářeny monoklonálními buňkami plazmy s nízkým mitotickým indexem, kterému se přičítá jejich dobře známá necitlivost k chemoterapii. Zhoubné bujení těchto buněk spočívá v jejich protidosyntetické aktivitě.

Klinický průběh choroby závisí na selektivitě poškození orgánu. Prognóza může být mimořádně nepříznivá v případě infiltrace srdečního svalu (střední přežití méně než 12 měsíců) nebo více v případě poškozeni ledvin (střední přežití přibližně 5 let).

ohledem na relativní nesenzitivitu amyloidogenních usazenin k proteolytickému trávení se pro pacienty trpící AL amyloidosou zdá, že rozumnou naději poskytuje molekula, která může zablokovat nebo pomalu vytvářet amyloidní formaci a zvyšovat rozpustnost existujících amyloidních usazenin. Kromě toho protože supermolekulámí organizace amyloidních fíbril je stejná pro všechny typy amyloidu, dostupnost léčivé látky, která ruší amyloidní formaci a zvyšuje rozpustnost existujících usazenin, co dovoluje klearanci normálními mechanizmy, mohla by být větším přínosem pro všechny typy amyloidos, a zvláště pro ošetřování Alzheimerovy choroby.

Ve skutečnosti hlavním patologickým znakem Alzheimerovy choroby (AD), Downovy choroby, demence pugilistica a cerebrální amyloidní angiopatie je amyloidní usazenina v cerebrální parenchymě a na stěnách cév. Tyto indikátory jsou spojeny se ztrátou neuronálních buněk v cereb

-8CZ 292302 B6 rálním kortexu, limbických oblastech a subkortikálních jádrech. Několik studií ukazuje, že selektivní poškození různých neuronálních systémů a ztráta synapsu ve frontálním kortexu je v korelaci s kognitivní deklinací. Patogeneze a molekulární základ neurodegenerativních procesů při Alzheimerově chorobě nejsou známy, ale úloha β-amyloidu, usazeného v mozkové parenchymě a stěnách cév, představuje světlé místo v nedávných zprávách o neurotoxické aktivitě in vitro a in vivo (Yanker a kol., Science, 245, 417 /1990/, Kowall a kol., PNAS, 88, 7247 /1991/). Kromě toho segregace zaběhnutá u Alzheimerovy choroby s mutací genu amyloidního prekurzorového proteinu (APP) má probudit zájem o potenciální patogenetickou funkci β-amyloidu při Alzheimerově chorobě (M. Mullan a kol., TINS, 16(10), 392 /1993/).

Neurotoxicita β-amyloidu je spojena s fibrilogenními vlastnostmi proteinu. Studie s homologními syntetickými peptidy ukazují, že buňky hippokampu jsou nesenzitivní k vystavení čerstvému β1-42 roztoku po dobu 24 hodin, zatímco jejich životaschopnost klesá, pokud se neurony vystaví působení βΐ—42 předtím uskladněného ve fyziologickém roztoku po dobu 2 až 4 dnů za teploty 37 °C, co podporuje agregaci peptidů. Vztah mezi fibrilami a neurotoxicitou je dále podepřen nedávným zjištěním, které ukazuje, že rozpustná forma β-amyloidu se vytváří in vivo a in vitro během normálního buněčného metabolizmu (Hass a kol., Nátuře, 359,322 /1993/) a pouze pokud agregát v kongofilní formaci je spojen s distrofními nevrity. Naproti tomu nekongofílní „preamyloidní“ formace obsahující jedinou molekulu β-amyloidu nejsou spojeny s neuronální alternací (Tagliavini a kol., Neurosci. Lett., 93,191 /1988/).

Neurotoxicita β-amyloidu je také potvrzena za použití peptidového homologního β-amyloidnflio fragmentu 25-35 (β25—35), udržujícího samoagregační vlastnosti úplného β-amyloidnflio fragmentu β142.

Trvalé, nikoli akutní vystavení neuronů hippokampu mikromolámí koncentraci β25—3 5 vyvolává neuronální odumření aktivací mechanizmu programované buněčné smrti, známé jako apoptosa (Forloni a kol., NeuroReport, 4, 523 /193/). Zde opět neurotoxicita je spojena se samoagregační vlastností β25-35.

Jiné neurodegenerativní choroby, jako je spongiózní forma encefalopatie (SE), jsou charakterizovány odumřením neuronů a extracelulámím usazováním amyloidu, v tomto případě pocházejícím z Prion (PrP) proteinu. V analogii s pozorováním, že β-amyloid je neurotoxický, zjišťují se účinky syntetických proteinů homologních k rozdílným segmentům PrP na životaschopnost primárních neuronů hippokampu krysy. Trvalá aplikace peptidu odpovídajícího PrP 106-126 vyvolává odumření neuronů vlivem apoptosy, zatímco za stejných podmínek všechny jiné testované peptidy a promíchané sekvence PrP 106-126 nesnižují životaschopnost buňky (Forloni a kol., Nátuře, 362, 543 /1993/). PrP 106-126 působí vysoce fibrilogenně in vitro a pokud se provede obarvení Kongo červení, agregát peptidu ukazuje zeleň, která svědčí o β-listové konformační charakteristice amyloidu.

Využitelnost

Sloučeniny podle tohoto vynálezu se mohou používat k přípravě léčiv, vhodných pro prevenci nebo zamezení progrese chorob způsobených amyloidními proteiny, jako je AL amyloidosa, Alzheimerova choroba nebo Downova choroba a podobně.

Tento vynález také zahrnuje do svého rozsahu farmaceutické prostředky, které obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce A nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl, jako aktivní složku, ve spojení s farmaceuticky přijatelnými nosnými látkami, pomocnými látkami nebo jinými přísadami, pokud jsou nezbytné.

-9CZ 292302 B6

Farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu obecného vzorce A nebo její sůl se mohou připravovat obvyklým způsobem, za použití běžných netoxických farmaceutických nosných látek nebo ředidel v různých dávkových formách a pro různé cesty podání.

Sloučeniny obecného vzorce A se zvláště mohou podávat:

a) Orálně, například jako tablety, trochety, pastilky, vodné nebo olejové suspenze, dispergovatelné prášky nebo granule, emulze, tvrdé nebo měkké kapsle, sirupy nebo elixíry. Prostředky zamýšlené pro orální použití se mohou připravovat podle libovolné metody známé pro přípravu farmaceutických prostředků a takové prostředky mohou obsahovat alespoň jednu látku, vybranou ze souboru zahrnujícího sladící přípravky, ochucovadla, barviva a konzervační přípravky, za účelem získání přijatelných farmaceutických prostředků, které mají příjemnou chuť.

Tablety obsahující aktivní složku se míchají s netoxickými farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami, které jsou vhodné pro přípravu tablet. Těmito pomocnými látkami mohou být například inertní ředidla, jako je uhličitan vápenatý, uhličitan sodný, laktóza, fosforečnan vápenatý nebo fosforečnan sodný, granulační nebo dispergační činidla, jako je například kukuřičný škrob nebo kyselina alginová, pojivá, jako je například kukuřičný škrob, želatina nebo arabská guma, a kluzné látky, jako je například stearát hořečnatý, kyselina stearová nebo mastek. Tablety mohou být nepotažené nebo se mohou potahovat známými technickými postupy, aby se odložil rozpad a absorpce v gastrointestinálním traktu a přitom se dosáhlo trvalého účinku během prodlouženého období. Například se může použít materiál způsobující protrahovaný účinek, jako je glycerylmonostearát nebo glyceryldistearát. Prostředek pro orální použití se může také předkládat jako tvrdé želatinové kapsle, ve kterých je aktivní složka smíchána s inertním tuhým ředidlem, například uhličitanem vápenatým, fosforečnanem vápenatým nebo kaolinem, nebo jako měkké želatinové kapsle, ve kterých je aktivní složka smíchána s vodou nebo olejovým prostředím, například arašídovým olejem, kapalným parafinem nebo olivovým olejem. Vodné suspenze obsahují aktivní materiály smíchané s pomocnými látkami vhodnými pro přípravu vodných suspenzí.

Takovými pomocnými látkami jsou suspendační činidla, například natriumkarboxymethylcelulóza, methylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, alginát sodný, polyvinylpyrrolidon, tragantová guma a arabská guma, přičemž dispergačními nebo smáčecími činidly mohou být fosfatidy vyskytující se v přírodě, jako například lecithin, nebo kondenzační produkty alkylenoxidu s mastnými kyselinami, například polyoxyethylenstearát, kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy, které mají dlouhý řetězec, například heptadekaethylenoxycetanol, kondenzační produkty ethylenoxidu s parciálními estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolu, jako je polyoxyethylensorbitol monooleát, nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s parciálními estery odvozenými od mastných kyselin a anhydridů hexitolu, jako je například polyoxyethylensorbitan monooleát. Uvedené vodné suspenze mohou také obsahovat alespoň jednu konzervační přísadu, například ethyl-, n-propyl- nebo p-hydroxybenzoát, alespoň jedno barvivo, alespoň jedno ochucovadlo nebo alespoň jeden sladící přípravek, jako je sacharóza nebo sacharin. Olejová suspenze se může připravovat suspendováním aktivní složky v rostlinném oleji, například arašídovém oleji, olivovém oleji, sezamovém oleji nebo kokosovém oleji, nebo v minerálním oleji, jako je kapalný parafin. Olejové suspenze mohou obsahovat zahušťovadlo, například včelí vosk, tvrdý parafin nebo cetylalkohol. Sladící prostředky, jako jsou uvedeny výše, a ochucovadla, se mohou přidávat, aby se dostal přijatelný orální přípravek. Tyto přípravky se mohou konzervovat přidáním antioxidantu, jako je kyselina askorbová. Dispergovatelné prášky a granule vhodné pro přípravu vodné suspenze přidáním vody poskytují aktivní složku smíchanou s dispergačním nebo smáčecím činidlem, suspendačním činidlem nebo alespoň jednou konzervační přísadou. Vhodná dispergační, smáčecí a suspendační činidla jsou například látky, které jsou uvedeny výše formou příkladů. Mohou být také přítomny další pomocné prostředky, například sladící přípravky a ochucovadla.

-10CZ 292302 B6

Farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu mohou být také ve formě emulzí olej ve vodě.

Olejovou fází může být rostlinný olej, například olivový olej nebo arašídový olej, nebo minerální olej, například kapalný parafin, nebo jejich směsi.

Vhodnými emulgačními činidly mohou být gumy vyskytující se v přírodě, jako například arabská guma nebo tragantová guma, fosfatidy vyskytující se v přírodě, například sója nebo lecithin a estery nebo parciální estery odvozené od mastných kyselin a anhydridů hexitolu, jako například sorbitan monooleát, a kondenzační produkty těchto parciálních esterů s ethylenoxidem, například polyoxyethylensorbitan monooleát. Emulze mohou také obsahovat sladící přípravky a ochucovadla. Sirupy a elixíry se mohou připravovat se sladícími přípravky, například glycerolem, sorbitolem nebo sacharózou. Takové prostředky mohou také obsahovat uklidňující látky, konzervační přísady, ochucovadla a barviva.

B) Parenterálně, buď subkutánně, intravenózně, intramuskulámě nebo intrastemálně nebo infuzní technikou, ve formě sterilních vodných nebo olejovitých suspenzí pro injekce. Farmaceutické prostředky mohou být ve formě sterilních nebo olejovitých suspenzí pro zavedení injekcí.

Tyto suspenze se mohou připravovat podle známých údajů, za použití dispergačních, smáčecích nebo suspendačních činidel, která jsou popsána výše. Sterilním přípravkem pro injekční zavedení může také být sterilní injekovatelný roztok nebo suspenze v netoxickém, parenterálně přijatelném ředidle nebo rozpouštědle, například jako roztok v 1,3-butandiolu. Z přijatelných pomocných látek a rozpouštědel se může používat voda, Ringerův roztok a isotonický roztok chloridu sodného. Kromě toho se obvykle používají sterilní netuhnoucí oleje, jako rozpouštědlo nebo jako suspendační prostředí.

K tomuto účelu se může obvykle použít libovolný nedráždivý netuhnoucí olej včetně syntetických monoglyceridů a diglyceridů. Kromě toho mastné kyseliny, jako je kyselina olejová, nacházejí použití při přípravě prostředků k injekčnímu zavedení.

Ještě další předmět tohoto vynálezu skýtá způsob kontroly chorob spojených s amyloidosou tím, že se podává terapeuticky účinné množství alespoň jedné aktivní sloučeniny obecného vzorce A člověku, který potřebuje takové ošetření.

Denní dávka je v rozmezí od přibližně 0,1 do zhruba 50 mg na kg tělesné hmotnosti, podle aktivity zvláštní sloučeniny, věku, hmotnosti a stavu pacienta určeného k ošetřování, typu a obtížnosti choroby a četnosti a cesty podání, přičemž úroveň denní dávky je v rozmezí od 5 mg do 2 g. Množství aktivní složky, která může být kombinována s nosnými materiály k vytvoření jediné dávkové formy, se bude měnit v závislosti na ošetřovaném pacientovi a obzvláště na způsobu podání. Například prostředek zamýšlený pro orální podání může obsahovat od 5 mg do 2 g aktivní složky, která je smíšena s vhodným a obvyklým množstvím nosného materiálu, které se může měnit od přibližně 5 do zhruba 95 % celkového prostředku. Formy dávkové jednotky budou obecně obsahovat od přibližně 5 do zhruba 500 mg aktivní složky.

Příklady provedení vynálezu

Dále uvedené příklady ilustrují vynález, aniž by jej omezovaly.

Přikladl

Způsob přípravy 14-7V-(morfolino)-3’-Ύ-trifluoracety 1-4’-joddaunomyčinu (AI)

1,34 g (1 mmol) hydrochloridu 4’-joddaunorubicin (A27) se rozpustí ve směsi 30 ml dioxanu a 20 ml methanolu a zpracuje s roztokem 2 ml 10% bromu v chloroformu za teploty 0 °C, jak je

-11CZ 292302 B6 popsáno v US 4 438 105. Po jedné hodině se reakční směs uvede do styku s 200 ml ethyletheru a sraženina se zachytí, promyje 100 ml ethyletheru, znovu rozpustí v 80 ml bezvodého tetrahydrofuranu a na reakční směs se působí 0,25 ml morfolinu za teploty místnosti přes noc. Potom se reakční směs odpaří na malý objem za sníženého tlaku, zředí methylenchloridem, ochladí na teplotu 0 °C a zpracuje s roztokem 2 ml anhydridu kyseliny trifluoroctové v 10 ml methylenchloridu. Po 30 minutách se reakční směs promyje 5% vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát vodou. Organická fáze se odpaří za sníženého tlaku a podrobí velmi rychlé chromatografii na silikagelu, za použití směsi methylenchloridu a methanolu v objemovém poměru 90:10, jako elučního činidla, aby se dostala sloučenina pojmenovaná v nadpisu vzorce AI. Tato sloučenina se konvertuje na odpovídající hydrochlorid přidáním stechiometrického množství chlorovodíku a poté vysrážením ethyletherem. Výtěžek odpovídá 0,9 g. Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu (Kieselgel F₂₅₄, Měrek), při použití elučního systému methylenchloridmethanol v objemovém poměru 90:10: Rf = 0,5. FD-MS: m/e 816 [M]⁺.

Příklad 2

Způsob přípravy 13-dihydro-14-jV-(morfolino)-3’-V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycinu (A7)

0,4 g (0,05 mmol) 14-V-(morfolino)-3’-V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycinu (AI), připraveného jak je popsáno v příkladu 1, ve formě volné báze, se rozpustí ve 20 ml bezvodého tetrahydrofuranu a uvede do styku s 0,7 g magnesiumbromid-etherátu. Po 10 minutách za teploty místnosti pod dusíkovou atmosférou se směs ochladí na teplotu -50 °C, přidá se 50 mg natriumborhydridu a reakční směs se dvakrát zpracuje vždy s 2 ml bezvodého methanolu během 5 minut. Poté se k reakční směsi přidá 5 ml acetonu. Reakční směs se přivede na teplotu 0 °C a extrahuje 0,1-N vodnou kyselinou chlorovodíkovou. Vodná fáze se upraví na hodnotu pH 8,5 pomocí 0,1-N roztoku hydroxidu sodného a extrahuje se methylenchloridem, aby se dostala sloučenina pojmenovaná v nadpisu vzorce A2. Tato sloučenina se konvertuje na odpovídající hydrochlorid přidáním stechiometrického množství chlorovodíku a poté se provede vysrážení ethyletherem. Výtěžek odpovídá 0,3 g. Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu (Kieselgel F_2S4, Měrek), při použití elučního systému methylenchlorid-methanol v objemovém poměru 90:10: Rf = 0,3. FDMS: m/e 818 [M]⁺.

Příklad 3

Způsob přípravy 14-JV-(3,4-dimethoxybenzylamino)-3 ’-V-trifluoracetyl-4’-joddaunomycinu (A2)

Sloučenina pojmenovaná v nadpisu vzorce A2 se připraví reakcí 0,65 g (1 mmol) 14-brom-4’joddaunomycinu s 0,3 g (2 mmol) 3,4-dimethoxybenzylaminu v 50 ml bezvodého tetrahydrofuranu, jak je popsáno v příkladu 1. Výtěžek odpovídá 0,3 g. Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu (Kieselgel F₂₅₄, Měrek), při použití elučního systému methylenchlorid-methanol v objemovém poměru 90:10: Rf = 0,45. FD-MS: m/e 797 [M]⁺.

Příklad 4

Způsob přípravy 14-7V-(morfolino)-3’-2V-fitaloyl-4’-joddaunomycinu (A8)

0,7 g (1 mmol) 14-V-(morfolino)-4’-joddaunomycinu, připraveného jak je popsáno v příkladu 1, se nechá reagovat s 0,4 g (2 mmol) ftaloylchloridu v 50 ml bezvodého tetrahydrofuranu za teploty 0 °C po dobu 4 hodin. Směs se zředí 100 ml methylenchloridu a promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou a poté se vysuší bezvodým síranem sodným. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a surová látka se podrobí velmi rychlé chromatografii

-12CZ 292302 B6 na silikagelu, za použití směsi methylenchloridu a acetonu v objemovém poměru 95:5, jako elučního systému, aby se dostala sloučenina pojmenovaná v nadpisu vzorce A8 o hmotnosti

0,5 g. Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu (Kieselgel F₂₅₄, Měrek), při použití elučního systému methylenchlorid-methanol v objemovém poměru 90:10: Rf=0,25. FD-MS: m/e

851 [M]⁺.

Příklad 5

Způsob přípravy 3 ’-Y-difenylmethylen—4’-joddoxorubicinu (A16)

0,65 g (1 mmol) hydrochloridu 4’-joddoxorubicinu (A27) se rozpustí v 50 ml tetrahydrofuranu a zpracuje s 0,36 g (2 mmol) benzofenoniminu. Směs se udržuje za teploty místnosti přes noc, potom se rozpouštědlo odpaří za sníženého tlaku a surová látka se podrobí velmi rychlé chroma15 tografii na silikagelu, aby se dostala sloučenina pojmenovaná v nadpisu vzorce A16 a hmotnosti

0,6 g. Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu (Kieselgel F₂₅₄, Měrek), při použití elučního systému methylenchlorid-aceton v objemovém poměru 95:5: Rf = 0,55. FD-MS: m/e 816 [M]⁺.

Příklad 6

Způsob přípravy 14-2V-(morfolino)-3’-V-difenylmethylen-4’-joddaunorubicinu (A 17)

0,7 g (1 mmol) 14-V-(morfolino-4’-joddaunomycinu, připraveného jak je popsáno v příkladu 1, 25 se nechá reagovat s 0,36 g (2 mmol) benzofenoniminu, jak je popsáno v příkladu 5. Dostane se

0,65 g sloučeniny pojmenované v nadpisu vzorce AI7. Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu (Kieselgel F₂₅₄, Měrek), při použití elučního systému methylenchlorid-methanol v objemovém poměru 95:5: Rf = 0,40. FD-MS: m/e 885 [M]⁺.

Příklad 7

Způsob přípravy 14-(l,2,3,6-tetrahydropyrid-l-yl)-4’-deoxy-4’-joddaunorubicinu (FCE29767A)

500 mg (0,742 mmol) 4’-deoxy-4’-joddaunorubicinu (A27) se převede na odpovídající 14bromový derivát podle standardního pracovního postupu, jak je popsáno v patentu US 3 803 124 ze dne 9. dubna 1974. Sloučenina se rozpustí v 10 ml acetonu, přidá se 0,5 ml (5 mmol) 1,2,3,6tetrahydropyridinu a reakční směs se míchá při teplotě 35 °C během 1 hodiny. Reakční směs se 40 vyjme dichlorethanem a vodou, organická fáze se oddělí, vysuší síranem sodným a přidá se hexan k vysrážení surového produktu. Vysrážený produkt se čistí velmi rychlou chromatografií na silikagelu za použití směsi dichlormethanu, methanolu a kyseliny octové.

Příklad 8

Způsob přípravy 14-A-(morfolino)-4’-deoxy-4’-joddaunorubicin-dihydrochloridu (FCE29648A)

Postupuje se jak je popsáno v Příkladu 7 s tím rozdílem, že se použije morfolin na místo 1,2,3,6tetrahydropyridinu. Sloučenina uvedená v nadpise se dostane ve výtěžku 68 %.

Vzorec: C₃iH₃₅IN₂0]o, molekulová hmotnost 795,46.

-13CZ 292302 B6

Biologický test

Anthracyklinové deriváty obecného vzorce A ruší se samoagregační aktivitou β-amyloidový fragment 25-35 a PrP fragment 106-126, za použití analýzy rozptylu světla.

β25-35 (GSNKGAIIGLH) a PrP 106-126 (KTNMKHMAGAAAAGAWGGLG) se syntetizují za využití chemických postupů v tuhé fázi, při použití přístrojů 430A Applied Biosystems Instruments a čistí vysoko účinnou kapalinovou chromatografii na reverzní fázi (Beckman Inst. mod 843), jak popsal Forloni a kol. v Nátuře, 362, 543 /1993/.

Rozptyl světla peptidových roztoků se hodnotí spektrofluorimetricky (Perkin Elmer LS SOB), přičemž excitace a emise se monitorují při vlnové délce 600 nm. β-amyloidový fragment 25-35 a PrP 106-126 se rozpustí na koncentraci 0,5 až 1 mg/ml (0,4 až 0,8 mM a 0,2 až 0,4 mM) v roztoku lOmM fosfátového pufru, o hodnotě pH 5, a živelně agreguje během 1 hodiny.

13-Dihydro-4’-joddoxorubicin (A39), rozpuštěný při několika koncentracích (0,2 až 2 mM) v 5 mM Tris pufru, o hodnotě pH 7,4, se přidá k peptidickým roztokům v okamžiku jejich přípravy, za účelem ohodnocení procesu fibrilogeneze.

Sloučenina A39, přidaná v ekvimolámí koncentraci s β-amyloidním fragmentem 25-35 a PrP 106, projevuje úplné zabránění agregaci.

Claims

1) nechá reagovat anthracyklin obecného vzorce A’, který obsahuje primární aminoskupinu, s halogenacylovým derivátem obecného vzorce El ve kterém

Hal představuje atom halogenu a

-17CZ 292302 B6

Ri7 znamená alkoxyskupinu, a pokud je to žádoucí,

1) sloučenina obecného vzorce G ve kterém

Re* znamená atom vodíku a

Ri, R2 a X mají význam definovaný v nároku 4, podrobí bromaci za vzniku odpovídajícího 14—bromového derivátu dále uvedeného obecného vzorce H, potom

-16CZ 292302 B6

1. Použití anthracyklinu obecného vzorce A (A), ve kterém

R₂ představuje hydroxyskupinu,

R3 představuje skupinu vzorce YCH₂R<5, kde Y znamená skupinu vzorce CO nebo CHOH a

Rí představuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu,

-14CZ 292302 B6

X představuje zbytek cukru vzorce XI (XI), kde Rb představuje aminoskupinu nebo skupinu vzorce NHCOCH₃,

R14 a R]5 představují atom vodíku nebo jeden ze substituentů Rj₄ a R15 znamená atom vodíku a druhý představuje hydroxyskupinu nebo atom jodu, a jeho farmaceuticky přijatelné soli, za předpokladu, že sloučeninou obecného vzorce A není

2) se nechá reagovat výsledný bromový derivát obecného vzorce H ve kterém

Ri, R₂ a X mají význam definovaný v nároku 4, s vhodným aminem obecného vzorce

NHR’₆>

ve kterém

R’₆ má význam definovaný v nároku 4, a pokud je to žádoucí, výsledná sloučenina obecného vzorce A’ se převede na svoji farmaceuticky přijatelnou sůl.

2. Použití anthracyklinů obecného vzorce A definovaného v nároku 1 pro výrobu léčiva pro ošetřování AL amyloidosy, Alzheimerovy choroby nebo Downovy choroby.

3. Použití podle nároku 1 nebo 2 pro výrobu léčiva ve formě dávkové jednotky obsahující od

4. Anthracyklin obecného vzorce A’ (A’) ve kterém

Ri představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo skupinu vzorce OR4, kde Rj znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₂ představuje hydroxyskupinu,

R3’ představuje skupinu vzorce YCH₂ Re’, kde Y znamená skupinu vzorce CO nebo CHOH a

Re’ představuje TV-morfolinoskupinu, 3,4-dimethoxybenzylaminoskupinu, zbytek tetrahydropyridinu nebo hydroxyskupinu,

-15CZ 292302 B6

X představuj e zbytek cukru vzorce X1 kde R’ β představuje aminoskupinu, skupinu vzorce NHCOCF₃, N=C(C6H₅)2 nebo skupinu vzorce E (É)

R14 a Ru představují atom vodíku nebo jeden ze substituentů R_J4 a R15 znamená atom vodíku a druhý představuje hydroxyskupinu nebo atom jodu, a jeho farmaceuticky přijatelná sůl, za předpokladu, že sloučeninou obecného vzorce A’ není 4’-jod-4 ’-deoxydoxorubicin.

4 ’-j od-4 ’-deoxydoxorubicin, pro výrobu léčiva pro ošetřování amyloidosy.

5. Způsob přípravy anthracyklinu podle nároku 4 obecného vzorce A’, kde R’₃ znamená skupinu vzorce COCtyVů a ostatní substituenty mají význam uvedený v nároku 4, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, vyznačující se tím, že se

5 do 500 mg této sloučeniny nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

6. Způsob přípravy anthracyklinu podle nároku 4 obecného vzorce A’, kde R’₃ znamená skupinu vzorce CHOHCH₂R’6 a ostatní substituenty mají význam uvedený v nároku 4, vyznačující se tím,že se redukuje výchozí sloučenina obecného vzorce A’, ve kterém R’₃ představuje skupinu vzorce COCH₂R’₆ a ostatní substituenty mají význam definovaný v nároku 4, a pokud je to žádoucí, výsledná sloučenina obecného vzorce A’ se převede na svou farmaceuticky přijatelnou sůl.

7. Způsob přípravy anthracyklinu podle nároku 4 obecného vzorce A’, kde R’i₃ znamená skupinu vzorce E a ostatní substituenty mají význam uvedený v nároku 4, vyznačující se tím, že se

8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako aktivní složku obsahuje anthracyklin podle nároku 4 obecného vzorce A’ nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, ve směsi s farmaceuticky přijatelnou nosnou látkou nebo ředidlem.

9. Anthracyklin podle nároku 4 obecného vzorce A’ nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl, pro použití pro ošetřování amyloidosy.