CZ291400B6 - Způsob detekce možnosti výskytu koroze u nádrže cisterny a cisterna podle tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Zp sob detekce mo nosti v²skytu koroze u n dr e (2) cisterny (1), zhotoven z korodovateln ho materi lu se dnem s vn jÜ m povrchem (4), napln n uhlovod kem, spo v ve sledov n v²skytu kondenzovan vody na vn jÜ m povrchu (4) dna n dr e (2). Cisterna (1) je vytvo°ena s pl Üt m (3), kter² obklopuje alespo jednu st vn jÜ ho povrchu (4) dna n dr e (2) cisterny (1), m je vytvo°en uzav°en² prostor (5). Detektor (7) v²skytu kondenzovan vody je namontov n na sti vn jÜ ho povrchu (4) dna n dr e (2) v uzav°en m prostoru (5).\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu detekce možnosti výskytu koroze u nádrže cisterny zhotovené z korodovatelného materiálu a neplněné uhlovodíkem, zejména u zapuštěných cisteren, jakož i u cisteren vybavených kontrolním zařízením nádrže.

Dosavadní stav techniky

Postupy a zařízení pro zajišťování netěsnosti cisterny jsou známé. Např. francouzský patent FR 1 551 051, který popisuje nádrž vyloženou vnitřní vložkou, má za předmět detektor přítom15 nosti kapaliny uspořádaný na vnitřním povrchu dna nádrže. Toto zařízení však je nevýhodné, protože nechrání vnější povrch nádrže před korozí pocházející z vlhkosti z vnějšku nádrže a také neumožňuje zjistit výskyt vody nacházející se v meziprostoru. Japonský spis A-58 215 520 popisuje rovněž nádrž obklopenou betonovou stěnou, přičemž je mezi touto stěnou a nádrží vytvořen prostor, ve kterém je uspořádán detektor vody. Přesto je však toto technické řešení 20 nevýhodné, jelikož neupozorňuje uživatele na výskyt vlhkosti ihned, jakmile se objeví, ale - jako v případě francouzského patentu FR 1 551 051 - až po určité době, kdy již mohla koroze postoupit ve velkém rozsahu.

Jsou známé způsoby kontroly dobrého stavu nádrže zapuštěné cisterny, které spočívají v tom, že 25 se sleduje výskyt koroze na vnější stěně nádrže pomocí kamery, jejíž snímky se předávají na monitor nezapuštěný v zemi.

Tento postup podle známé techniky vykazuje rovněž nevýhody. Na jedné straně je příliš nákladný a na druhé straně upozorňuje vlastně na korozi až po jejím výskytu.

Podstata vynálezu

Vynález má za cíl odstranit nevýhody dosavadního stavu techniky vytvořením způsobu signali35 zace možnosti výskytu koroze u nádrže cisterny způsobem méně komplikovaným. Podle tohoto způsobu bude uživatel upozorněn na možnost koroze cisterny ještě předtím, než k výskytu koroze vůbec dojde, což umožní uchovat cisternu bez poškození téměř po neomezenou dobu.

Vynález spočívá ve způsobu signalizace možnosti výskytu koroze u nádrže cisterny, zhotovené 40 z korodovatelného materiálu o dnu s vnějším povrchem, naplněné uhlovodíkem, tím, že se sledují jevy na vnějším povrchu nádrže, zejména výskyt kondenzované vody na vnějším povrchu nádrže.

Je známé, že obsahuje-li nádrž chladnou kapalinu, např. zkapalněný zemní plyn, výskyt kondenzované vody je jednou z předběžných známek koroze. Jestliže však provedeme opatření na nádrži 45 ihned, jakmile se kondenzovaná voda objeví, nádrž se udrží v dobrém stavu, čehož není možno dosáhnout až po výskytu koroze projevující se netěsností. Na vnějším povrchu dna nádrže se vyskytuje vlhkost nejdříve, jelikož bývá teplota u dna nádrže nejnižší.

Způsob podle vynálezu spočívá jednak ze zabalení vnějšího povrchu dna nádrže nebo části tohoto 50 povrchu těsným pláštěm, který spolu s vnějším povrchem dna nádrže nebo částí této nádrže vytvoří uzavřený prostor, jenž se otvorem vytvořeným v plášti naplní bezvodou kapalinou (vzduch, dusík apod.) a dále ve sledování eventuálního výskytu kondenzované vody na části vnějšího povrchu dna nádrže. Vnější povrch dna nádrže je tedy uchován v prostředí, ve kterém by se normálně žádná vlhkost vyskytovat neměla, natožpak kondenzovaná voda jako předběžná 55 známka koroze; přesto se však výskyt vody kontroluje. Jestliže signalizace prokáže, že těsnost pláště je vadná a že se vlhkost dostává do prostoru s bezvodou kapalinou, je možno zasáhnout ještě předtím, než se koroze vůbec vyskytne. Tento způsob umožňuje omezit problém eventuální budoucí koroze pouze na výskyt vody, který lze měřit jednoduchou fyzikální veličinou jako je intenzita elektrického proudu.

Vynález se týká rovněž cisterny snádrží zkorodovatelného materiálu, např. zocelí, jejíž dno a plášť jsou vyrobeny z nekorodovatelného materiálu obklopujícího alespoň dno nádrže. Tak se mezi pláštěm a dnem nádrže vytvoří uzavřený prostor a detektor výskytu vody se namontuje na vnější povrch dna nádrže.

Plášť může být vyroben z nekorodovatelného materiálu, který je méně odolný tlaku než nádrž; může být zhotoven např. z plastického materiálu.

V atmosféře uzavřeného prostoru je třeba měřit výjimečně nízkou koncentraci vlhkosti a to za velice nízkých teplot, kterých dosahuje cisterna vzhledem k odpařování kapalného plynu. Vynález spočívá v tom, že se uzavřený prostor naplní bezvodou kapalinou (např. vzduch, dusík apod.), čímž se chrání vnější povrch nádrže před okolní vlhkostí v uzavřeném prostoru. Bezvodou kapalinou se rozumí kapalina, která obsahuje kapalnou vodu a jejíž obsah vodních par je příliš nízký, takže nemůže dojít ke kondenzaci.

Za účelem měření stop vlhkosti může být detektor výskytu vody tvořen vrstvou hygroskopické soli (chlorid, dusičnan, síran alkalického kovu nebo podobná látka), která se upevní na vnější povrch nádrže známým fixačním prostředkem (lepidlo apod.) a uvede se v kontakt se dvěma elektrodami z neoxidovatelného materiálu (zlato, platina apod.) nebo elektrodami potaženými materiálem uvedených vlastností.

Hygroskopická sůl má velice nízkou vodivost v krystalické formě, ale vodivost vzrůstá v případě soli v roztoku. Elektrický proud nemůže procházet mezi elektrodami, je-li sůl v krystalické formě. Objeví-li se kondenzovaná voda, sůl se rozpouští a proud mezi oběma elektrodami může procházet.

Jestliže se elektrody napojí dvěma vodiči na informační prostředek tvořený elektrickým obvodem zahrnujícím zdroj elektrického proudu a prostředek pro sledování průchodu proudu, může být sledován výskyt kondenzované vody.

Obvykle je nádrž cisterny zhotovena z korodovatelného materiálu, který je elektricky vodivý. Aby proud nemohl projít elektrodami prostřednictvím nádrže cisterny, je nutno při montáži elektrod do vrstvy hygroskopické soli zajistit, aby tato vrstva soli zcela izolovala elektrody od vnějšího povrchu nádrže.

Detektor cisterny podle vynálezu je vytvořen tak, že se mezi vnější povrch nádrže a vrstvu hygroskopické soli vloží membrána jako vodič tepla, která však současně působí jako izolátor elektřiny. Tato membrána umožní izolaci elektrod od vnějšího povrchu nádrže a přitom může vést teplo, takže se tímto způsobem zabezpečí, že vrstva soli bude mít stále stejnou teplotu jako vnější povrch nádrže. Snímatelný fixační prostředek se umístí mezi membránu a vnější povrch nádrže; tímto snímatelným fixačním prostředkem může být magnet.

Pomocí magnetu lze namontovat detektor velice snadno přímo na nádrž. Zrovna tak je možno jednoduše detektor odstranit sejmutím magnetu.

V praxi to znamená, že k údajům poskytovaným detektorem je snadný přístup, i když se sledování provádí uvnitř uzavřeného prostoru, s výhodou pod dnem nádrže, která je zapuštěna do země.

-2CZ 291400 B6

Uspořádání podle vynálezu totiž umožňuje řešit tento problém tak, že se informační prostředek správné funkce detektoru umístí mimo uzavřený prostor, aby byl snadno přístupný uživatelům.

Podle vynálezu se za účelem dalšího zdokonalení funkce detektoru, tedy určení minimálního množství vody nutného k tomu, aby byl zaznamenán průchod proudu, připojí k elektrickému obvodu prostředek určený k zesílení proudu, který’ prochází elektrodami tehdy, když se sůl stala vodičem.

Podle výhodného provedení vynálezu sestává tento zesilovací prostředek z tranzistoru, jehož báze je napojena na elektrodu, zatímco větev tvořená zdrojem elektrického proudu a detektorem pro sledování průchodu proudu je namontována mezi kolektorem a vysílačem, přičemž kolektor je také napojen na druhou elektrodu. Jestliže proud vstoupí do báze tranzistoru, vystoupí z něho zesílen vysílačem předtím, než projde detektorem průchodu proudu.

Detektor může být dle provedení vynálezu dále vybaven paměťovým prostředkem, který stále zaznamenává průchod proudu mezi elektrodami a tedy i výskyt vody na vnějším povrchu nádrže.

Tento paměťový prostředek umožňuje uživateli cisterny, aby byl informován o výskytu vody v dané době, aniž by musel současně sledovat informační prostředek. Je zejména užitečný v případě, kdy detektor objeví výskyt vody v době, kdy uživatel nemá možnost být informován a voda může zmizet dříve, než se uživatel k informaci dostane.

Podle jednoho ze způsobu provedení vynálezu je elektrický obvod detektoru vybaven paměťovým prostředkem tvořeným tripólem, např. tranzistorem. Prochází-li proud prvním pólem, je dipól tvořený druhým a třetím pólem vodičem; jestliže proud neprochází prvním pólem, dipól není vodičem; první pól je připojen k jedné elektrodě, jeden pól z druhého a třetího pólu je připojen k druhé elektrodě. Dále je elektrický obvod vybaven paměťovým prostředkem ovládaným proudem, Tento prostředek je zpočátku v otevřené pozici a přechází do pozice zavřené, když proud vychází z pólu tripólu, který není napojen na elektrodu. Dále je obvod vybaven zdrojem elektrického proudu a prostředkem pro sledování průchodu proudu, přičemž pól tripólu nenapojený na elektrodu je napojen na jednu ze svorek zdroje proudu a na jednu ze svorek paměťového prostředku; jeho druhá svorka je napojena na prostředek pro sledování průchodu proudu, který je spojen s pólem dipólu, jenž je připojen k elektrodě a ke druhé svorce zdroje elektrického proudu.

V tomto zapojení je paměťový prostředek tvořen spínačem ovládaným proudem. Žárovka sloužící jako prostředek pro sledování průchodu proudu, je tedy stále rozsvícena, jelikož je napájena zdrojem elektrického proudu.

V praxi se zdroj elektrického proudu rychleji vybije, jestliže se tímto způsobem stále vyčerpává. Když dojde k vybití dříve, než se uživatel informuje o stavu, žárovka zhasne a uživatel se bude mylně domnívat, že cisterna dobře funguje.

Zdroje elektrického proudu lze ochránit před vybitím podle vynálezu tak, že se do elektrického obvodu zařadí prostředek určený k tomu, aby zabránil zdroji elektrického proudu v jeho dalším vydávání tehdy, jakmile došlo k objevení proudu.

Podle jednoho z provedení vynálezu je elektrický obvod vybaven prostředkem, který sestává z tripólu, např. tranzistoru. Prochází-li proud prvním pólem, je dipól tvořený druhým a třetím pólem vodičem; jestliže proud neprochází prvním pólem, pak dipól není vodičem; první pól je napojen na jednu elektrodu, jeden pól z druhého a třetího pólu je napojen na druhou elektrodu. Dále je elektrický obvod vybaven paměťovým prostředkem ovládaným proudem. Na počátku je tento prostředek v otevřené pozici a přechází do pozice zavřené, když proud vychází z pólu tripólu, který není napojen na elektrodu. Dále je obvod vybaven zdrojem elektrického proudu a prostředkem pro sledování průchodu proudu, přičemž pól tripólu nenapojený na elektrodu je napojen na jednu ze svorek zdroje proudu a na jednu ze svorek paměťového prostředku; jeho

-3CZ 291400 B6 druhá svorka je napojena na prostředek pro sledování průchodu proudu, který je spojen s pólem dipólu, jenž je připojen k elektrodě a ke druhé svorce zdroje elektrického proudu, a nulový spínač s dvěma pozicemi, tj. otevřenou a zavřenou, uváděný v činnost proudem, je namontován mezi pól tripólu, který není připojen na elektrodu a vstup prvního spínače se dvěma pozicemi a ruční 5 spínač ovládající průchod proudu v prostředku pro sledování průchodu proudu.

Díky tomuto zapojení zdroj elektrického proudu vydává proud jen po krátkou dobu mezi okamžikem, kdy se sůl stává vodičem a okamžikem, kdy se otevře spínač paměťového prostředku.

Výhoda tohoto zapojení spočívá v tom, že objeví-li se kondenzovaná voda, zdroj elektrického proudu již proud nevydává, ale uživatel je přesto informován, že se voda během jeho nepřítomnosti vyskytla. Paměťový spínač ovládaný proudem se zavře a jakmile uživatel otevře ruční spínač, zdroj elektrického proudu znovu dodává proud do prostředku pro sledování průchodu proudu a upozorní uživatele, že v obvodu prošel proud během jeho nepřítomnosti.

Podle dalšího způsobu provedení nahradí dva spínače bistabilní relé s dvěma větvemi, přičemž každá větev má dvě pozice, a to zavřenou a otevřenou; první pozice z počátku zavřená a druhá pozice z počátku otevřená, první pozice se otevírá a druhá pozice se uzavírá, když proud vstoupí do bistabilního relé.

Jakmile se tedy sůl stane vodičem, vstoupí proud do spínače paměťového prostředku ovládaného elektrickým proudem, tj. do větve relé, která je zpočátku zavřena, v důsledku čehož se otevře, zatímco druhá větev se zavře.

Rovněž může dojít k tomu, že se detektor oddělí od vnějšího povrchu nádrže. Podle vynálezu se však detektor může vybavit příslušným indikačním prostředkem. Provedení detektoru vybaveného indikačním prostředkem sestává z pružinového spínače umístěného mezi vnějším povrchem nádrže a patkou detektoru připojeného ke každé elektrodě vodiči.

Když se detektor a jeho patka oddálí od vnějšího povrchu nádrže, pružinový spínač se odpruží a zavře, aby proud mohl procházet. Poté následuje stejný postup, jako v případě, když detektor objeví výskyt vody a uživatel je zpraven pro sledování průchodu proudu, že se u detektoru vyskytla nějaká nepravidelnost.

Jestliže detektor nic neobjeví, může to znamenat, že se kondenzovaná voda nevyskytuje, ale také skutečnost, že informační prostředek není v pořádku.

Podle vynálezu se však uživatel dozví o nepravidelnosti funkce informačního prostředku díky zdokonalení, které spočívá v tom, že se dva vodiče připojí na vnější stranu těsného pláště kontrol40 ním spínačem a uvnitř pláště se napojí na obě elektrody. Když se pak kontrolní spínač zavře, vyvolá to situaci, jako když se vyskytne voda na vnějším povrchu nádrže a tak se ověří, zda informační prostředek správně funguje. Uživatel je tak informován, že se vyskytla nějaká nepravidelnost a že je nutno provést příslušná opatření.

Další varianta provedení technického řešení podle vynálezu může uvědomit uživatele, že se ve funkci nádrže vyskytla určitá nepravidelnost. Jedná se o detektor, který sestává z hygroskopické soli, dvou elektrod spojených mezi sebou odporem o nižší hodnotě než je odpor nerozpuštěné soli, ale vyšší, než je odpor rozpuštěné soli; s výhodou jde o pouzdro z plastického materiálu, jenž se vyznačuje silnou absorpcí vody a slabou desorpcí vody. Jako nikoli omezující příklad 50 případného vhodného materiálu lze uvést polyamid (typ nylon).

Když se na povrchu nádrže cisterny objeví kondenzovaná voda, proniká pak velmi snadno do materiálu výše uvedeného pouzdra a mění odpor hygroskopické soli, který již vykazuje nižší hodnotu, než je odpor mezi oběma elektrodami. Jednoduchým měřením odporu lze tento stav 55 ověřit. Mohou se vyskytnout tyto tři případy:

-4CZ 291400 B6

1) hodnota celkového odporu je vyšší, než hodnota odporu zapojeného do série s elektrodami; přístroj nefunguje, jelikož došlo k přerušení obvodu apod.;

2) hodnota celkového odporu odpovídá hodnotě odporu zapojeného do série s elektrodami; přístroj funguje a ke kondenzaci vody nedošlo;

3) hodnota celkového odporu je nižší než hodnota odporu zapojeného do série; došlo ke kondenzaci vody.

Při tomto sledování umožňuje jednoduchý ohmmetr jak kontrolu obvodu, tak i výskytu kondenzované vody.

Přehled obrázků na výkresech

Připojené výkresy obsahují tyto obrázky:

Obr. 1 - schematický pohled v řezu na cisternu podle vynálezu.

Obr. 2 - schematický pohled v řezu výhodného provedení detektoru dle vynálezu.

Obr. 3 - schéma výhodného provedení elektrického obvodu cisterny podle vynálezu, a to části umístěné vně těsného pláště.

Obr. 4 - schéma dalšího provedení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Cisterna 1 je znázorněna na obr. 1 jako celek. Sestává z ocelové nádrže 2 obklopené pláštěm 3 z nekorodovatelného materiálu, např. z plastické hmoty jako je polyethylen, který spolu s vnějším povrchem 4 vymezuje u nádrže 2 uzavřený prostor 5, jehož těsnost je zajištěna těsnicími uzávěry

6. Nezobrazené hrdlo umožňuje vpravit do uzavřeného prostoru plyn nebo bezvodou kapalinu a uzavírá se zátkou.

Pod dnem nádrže 2 je namontován detektor 7 výskytu vody spojený prostřednictvím vodičů 8, 9 s informačním prostředkem 10, který zprostředkovává informace, zda detektor 7 zaznamenal výskyt kondenzované vody. Tento informační prostředek 10 je snadno dostupný uživateli cisterny 1, jelikož není zapuštěn do země.

Detektor 7 znázorněný na obr. 2 tvoří elektricky izolující a tepelně vodivá membrána 1_[, jejíž jedna strana 12 je v neustálém kontaktu s vnějším povrchem nádrže prostřednictvím magnetu, zatímco druhá strana 13 je pokryta vrstvou hygroskopické soli (LiCl, NaCl apod.), jejíž vodivost v roztoku je daleko větší než v krystalické formě. Do této vrstvy jsou zabudovány dvě elektrody 15, 16 z neoxidovatelného materiálu (zlato, platina apod.), které jsou v bezprostředním kontaktu se stranou 13 membrány 11. Plastické pouzdro 17 zakrývá vnitřní část detektoru 7 a chrání tak vrstvu hygroskopické soli; může však rovněž sloužit jako rezervoár této soli.

Prostředek 18, s výhodou pružinový spínač s pružinou 38 je ve stlačené pozici namontován mezi dnem pouzdra 17 a vnějším povrchem 4 nádrže 2 spolu s tlačítkem 39 vybaveným jazýčkem 40. Když se pružina 38 uvolní v případě, že se dno pouzdra 17 oddálí od vnějšího povrchu 4, dostane se jazýček 40 do kontaktu s dvěma svorkami 41 a dvěma vodiči 19, 20 se napojí na obě elektrody 15, 16. Dva vodiče 8, 9 spojují elektrody 15, 16 s informačním prostředkem 10 poté, kdy projdou pláštěm 3.

-5CZ 291400 B6

Informační prostředek 10 sestává z elektrického obvodu 21 připojeného na svorky vodičů 8, 9 vycházejících z elektrod 15,16.

Vodič 8 je připojen na bázi tripólu 22, jehož emitor je připojen na první větev 23a bistabilního relé 23 s dvěma pozicemi NF a NO. Větev 23a bistabilního relé 23 je připojena na jedné straně na svorku zdroje 24 elektrického proudu a na druhé straně na druhou větev 23b bistabilního relé 23 se dvěma pozicemi NF a NO, která tvoří paměťový prostředek. Větev 23b je napojena na žárovku 25, která slouží jako prostředek pro detekci průchodu proudu a je spojena s ručním spínačem 26, který je připojen ke kolektoru tripólu 22. Druhá svorka zdroje 24 elektrického proudu je rovněž napojena na kolektor tripólu 22. Větev 23b zahrnuje nulový spínač 27 a pomocnou cívku 28 a je namontována mezi svorku zdroje 24 elektrického proudu, která je také napojena na bistabilní relé 23. Cívka 29 je částí bistabilního relé 23.

Další dva vodiče 30, 31 jsou namontovány na svorky elektrod 15, 16 a po utěsněném přechodu pláštěm 3 jsou napojeny na kontrolní spínač 32.

Hrdlem 33 se do nádrže cisterny vpraví kapalina nebo plyn, který se má skladovat, např. zkapalněný zemní plyn a uzavřený prostor 5 se naplní plynem nebo bezvodou kapalinou. Těsnost uzavřeného prostoru 5 umožní zajistit, aby vnější povrch 4 nádrže 2 nebyl nikdy vystaven vlhké atmosféře, což nádrž 2 účinně chrání před korozí. Jestliže se přesto dostane vlhkost do uzavřeného prostoru 5, pak se vzhledem k nízké teplotě zkapalněného zemního plynu ve spodní části nádrže 2 objeví kondenzovaná voda na vnějším povrchu 4 nádrže 2, zejména na jeho dnu, kde je teplota nejnižší. Tento výskyt vody zaznamená detektor 7. Prostřednictvím vodičů 8, 9 se informace o zjištění výskytu vody předá prostředku 25 pro detekci průchodu proudu, s výhodou žárovce, což upozorní uživatele, že je nutno provést patřičný zásah, aby nedošlo ke korozi nádrže

2.

Za normálních podmínek, tedy bez výskytu kondenzované vody, je vodivost hygroskopické soli mezi dvěma elektrodami 15, 16 velmi slabá a žádný proud neprochází mezi vodiči 8, 9, pokud se dva odpory 34, 35 o vysoké intenzitě zapojí do série.

Jestliže se objeví voda ve vrstvě 14 soli detektoru 7, stoupá vodivost soli velice rychle a následuje průchod proudu do báze tripólu 22. Proud vychází z emitoru tripólu 22 zesílený a vstupuje do první větve 23a bistabilního relé 23, které přechází do stavu NF (zavřeno), což umožní průchod proudu a do stavu NO (otevřeno), což průchodu proudu zabraňuje. Proud, který vnikne do první větve 23a bistabilního relé 23, vstupuje také do druhé větve 23b bistabilního relé 23, které pak přechází ze stavu NO do stavu NF. Elektrický obvod 21 sestávající ze zdroje 24 elektrického proudu, žárovky 25 a ruční spínače 26 je nyní uzavřen; proud vniká do žárovky 25, je-li spínač 26 zavřen.

Uživatel zavře spínač 26 a obdrží informaci:

- jestliže se žárovka 25 rozsvítí, proud prošel mezi elektrodami od poslední doby, kdy se bistabilní relé 23 nacházelo ve své normální pozici (větev 23a zavřená, větev 23b otevřená);

- jestliže se žárovka 25 nerozsvítí a rozsvítí se teprve, až se uzavře kontrolní spínač 32, pak žádný proud od poslední kontroly, kdy bistabilní relé 23 bylo uvedeno do normální pozice, mezi elektrodami 15,16 neprošel.

Spínač 32 spojuje elektrody 15, 16 a tak umožňuje, aby proud mezi nimi procházel. Když se spínač 32 zavře, může si uživatel ověřit, že informační prostředek 10 funguje normálně v případě, že se žárovka 25 rozsvítí. Jestliže se žárovka 25 nerozsvítí, znamená to, že existuje nějaká nepravidelnost informačního prostředku 10 (defektní kabel nebo další defektní složky apod.) a je zapotřebí provést opravu.

-6CZ 291400 B6

Jakmile se dokončí kontrola, uživatel znovu otevře ruční spínač 26 a zavře na krátký okamžik nulový spínač 27, který znovu uvede bistabilni relé 23 do normální pozice cívkou 29.

Spínač 26 a větev 23a bistabilního relé 23 nevydávají elektrický proud po celou dobu mezi dobou, kdy se zjistí výskyt vody a okamžikem, kdy uživatel zahájí své operace. To umožní zajistit dlouhou životnost monočlánku.

Když uživatel zavře spínač 26 a žárovka 25 se rozsvítí, je to vždy znakem nepravidelnosti. Mohlo dojít ke kondenzaci vody nebo se mohl detektor 7 odpojit od vnějšího povrchu 4 nádrže 2. Jestliže se tak stane, pružinový spínač 18 se zavře vzhledem k uvolnění pružiny 38. Proud projde mezi elektrodami 15, 16 a žárovka 25 se rozsvítí stejně, jako by došlo ke kondenzaci vody.

Jestliže tedy uživatel zapne spínač 26 a žárovka 25 se rozsvítí, uživatel je zpraven, že zásah, např. odstranění vlhkosti nebo opětné upevnění detektoru na nádrži, je nutný v uzavřeném prostoru 5.

Na obr. 4 je mezi elektrodami 15, 16 namontován odpor 36 ve vrstvě 14 hygroskopické soli uvnitř pouzdra 37. které je vyrobeno z materiálu silně vodu absorbujícího a slabě desorbujícího.

Když se kondenzace vody vyskytuje na vnějším povrchu 4 nádrže 2 cisterny 1, pronikne kondenzovaná voda velmi snadno materiálem pouzdra 17 a modifikuje odpor hygroskopické soli tak, že odpor klesne na hodnotu nižší, než je hodnota odporu 36. Takovým způsobem se konstatuje výskyt kondenzované vody, který lze ověřit jednoduchým měřením odporu.

Jde tedy o tři případy:

1) hodnota celkového odporu je vyšší než hodnota odporu 36; detektor 7 je vadný, jelikož došlo k přerušení obvodu apod.,

2) hodnota celkového odporu odpovídá hodnotě odporu 36; detektor 7 funguje a ke kondenzaci vody nedošlo,

3) hodnota celkového odporu je nižší než hodnota odporu 36; došlo ke kondenzaci vody.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (15)

1. Způsob detekce možnosti výskytu koroze u nádrže (2) cisterny (1), zhotovené z korodovatelného materiálu se dnem s vnějším povrchem (4), naplněné uhlovodíkem, spočívají ve sledování jevů na vnějším povrchu (4) nádrže (2), vyznačený tím, že se sleduje výskyt kondenzované vody na vnějším povrchu (4) dna nádrže (2).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se vnější povrch (4) dna nádrže (2) cisterny (1) udržuje v bezvodé atmosféře.

3. Cisterna (1) s nádrží (2) z korodovatelného materiálu s pláštěm (3) obklopujícím nejméně jednu část vnějšího povrchu (4) dna nádrže (2), vyznačená tím, že plášť (3) vymezuje spolu s částí vnějšího povrchu (4) dna nádrže (2) uzavřený prostor (5) a detektor (7) výskytu vody je namontován na vnějším povrchu (4) dna nádrže (2).

4. Cisterna podle nároku 3, vyznačená tím, že uzavřený prostor (5) je naplněn bezvodou kapalinou.

-7CZ 291400 B6

5. Cisterna podle nároku 3 nebo4, vyznačená tím, že detektor (7) je upevněn na vnějším povrchu (4) dna nádrže (2) odnímatelným fixačním prostředkem, s výhodou magnetem.

6. Cisterna podle nároků 3, 4 nebo 5, vyznačená tím, že detektor (7) je spojen s informačním prostředkem (10) sledování výskytu kondenzované vody.

7. Cisterna podle nároku 6, vyznačená tím, že detektor (7) sestává z vrstvy (14) hygroskopické soli, jejíž vodivost v roztoku je daleko větší než v krystalizované formě vzhledem k tepelné výměně s vnějším povrchem (4) nádrže (2), ze dvou od sebe vzdálených elektrod (15, 16), přičemž každá z elektrod je v kontaktu s vrstvou (14) hygroskopické soli, ze dvou vodičů (8, 9), z membrány (11) zhotovené z materiálu elektricky izolujícího a tepelně vodivého, s výhodou umístěné mezi nádrží (2) a vrstvou (14) hygroskopické soli, přičemž vrstva (14) hygroskopické soli je s výhodou umístěna na membráně (11), z informačního prostředku (10) tvořeného s výhodou elektrickým obvodem (21) napojeným na obě elektrody (15, 16) vodiči (8, 9) se zdrojem (24) elektrického proudu a prostředkem (25) pro detekci průchodu proudu.

8. Cisterna podle nároku 7, vyznačená tím, že elektrický obvod (21) je vybaven zesilovačem elektrického proudu, s výhodou tripólem (22).

9. Cisterna podle jednoho z nároků 6 až 8, vyznačená tím, že informační prostředek (10) tvoří bistabilní relé (23) a detektor (7) výskytu kondenzované vody.

10. Cisterna podle nároku9, vyznačená tím, že elektrický obvod (21) informačního prostředku (10) zahrnuje jako paměťový prostředek větev bistabilního relé (23b) pro zaznamenání průchodu proudu, tripól (22) s prvním, druhým a třetím pólem, zdroj (24) elektrického proudu, prostředek (25) detekce průchodu proudu, přičemž je první a druhý pól tripólu (22) napojen na jednu svorku zdroje (24) elektrického proudu a na jednu svorku větve bistabilního relé (23b), která je napojena na prostředek (25) detekce průchodu proudu napojený na druhý nebo třetí pól tripólu (22) a na druhou svorku zdroje (24) elektrického proudu.

11. Cisterna podle jednoho z nároků 7, 8 nebo 10, vyznačená tím, že větev (23b) bistabilního relé (23) a spínač (26) zamezující zdroji (24) elektrického proudu dodávat proud po zjištění výskytu kondenzované vody do detektoru (7), jsou zapojeny do elektrického obvodu (21).

12. Cisterna podle jednoho z nároků 6ažll,vyznačená tím, že je opatřena prostředkem pro ověření správné funkce (32) informačního prostředku (10).

13. Cisterna podle nároku 12, vyznačená tím, že prostředek pro ověření správné funkce (32) tvořený dvěma vodiči (30, 31) vycházejícími z elektrod (15, 16) je umístěn mezi vodiči (30, 31) a odporem (36) namontovaným v sérii mezi elektrodami (15, 16).

14. Cisterna podle jednoho z nároků 4ažl3, vyznačená tím, že zahrnuje prostředek (18) označující, že detektor (7) již není ve stavu tepelné výměny s částí vnějšího povrchu (4) nádrže (2), přičemž prostředek (18), s výhodou tvořený přerušovačem napojeným na elektrody (15, 16) dvěma vodiči (19, 20), reaguje na oddálení detektoru (7) od části vnějšího povrchu (4) nádrže (2).

15. Cisterna se zapuštěnou nádrží podle jednoho z nároků 4 až 14, vyznačená tím, že informační prostředek (10) a/nebo bistabilní relé (23) a/nebo prostředek (32) pro ověření správné funkce detektoru není/nejsou zapuštěny do země.