CZ291078B6 - Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací - Google Patents

Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací Download PDF

Info

Publication number
CZ291078B6
CZ291078B6 CZ20001339A CZ20001339A CZ291078B6 CZ 291078 B6 CZ291078 B6 CZ 291078B6 CZ 20001339 A CZ20001339 A CZ 20001339A CZ 20001339 A CZ20001339 A CZ 20001339A CZ 291078 B6 CZ291078 B6 CZ 291078B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
strip
annealing
rolled
thickness
hot
Prior art date
Application number
CZ20001339A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ20001339A3 (en
Inventor
Hans Pircher
Rudolf Kawalla
Manfred Espenhahn
Andreas Böttcher
Klaus Günther
Hans Huneus
Carl-Dieter Wuppermann
Original Assignee
Thyssen Krupp Stahl Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Thyssen Krupp Stahl Ag filed Critical Thyssen Krupp Stahl Ag
Publication of CZ20001339A3 publication Critical patent/CZ20001339A3/cs
Publication of CZ291078B6 publication Critical patent/CZ291078B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1205—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties involving a particular fabrication or treatment of ingot or slab
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D1/00—General methods or devices for heat treatment, e.g. annealing, hardening, quenching or tempering
    • C21D1/26—Methods of annealing
    • C21D1/30—Stress-relieving
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D6/00—Heat treatment of ferrous alloys
    • C21D6/008—Heat treatment of ferrous alloys containing Si
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1216—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the working step(s) being of interest
    • C21D8/1222—Hot rolling
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1244—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest
    • C21D8/1255—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest with diffusion of elements, e.g. decarburising, nitriding
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1277—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties involving a particular surface treatment
    • C21D8/1283—Application of a separating or insulating coating
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C22—METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22C—ALLOYS
    • C22C38/00—Ferrous alloys, e.g. steel alloys
    • C22C38/02—Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing silicon
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1205—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties involving a particular fabrication or treatment of ingot or slab
    • C21D8/1211—Rapid solidification; Thin strip casting
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1216—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the working step(s) being of interest
    • C21D8/1233—Cold rolling
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1244—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest
    • C21D8/1261—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest following hot rolling
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1244—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest
    • C21D8/1272—Final recrystallisation annealing
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P10/00—Technologies related to metal processing
    • Y02P10/20—Recycling

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Crystallography & Structural Chemistry (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Electromagnetism (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Child & Adolescent Psychology (AREA)
  • Manufacturing Of Steel Electrode Plates (AREA)
  • Continuous Casting (AREA)

Abstract

P°edlo en °e en se t²k zp sobu v²roby elektroplechu s orientovan²mi zrny taven m k°em kov oceli a odl v n m t to taveniny na p s o tlou ce 25 a 100 mm. Tento p s se v pr b hu tuhnut ochlazuje na teplotu nad 700 .degree.C a d l se na tenk bramy. Tenk bramy se vedou skrze vyrovn vac pec, za°azenou n sledn v lince, ve kter se homogenn proh° vaj na teplotu .<=. 1170 .degree.C, a d le do v cestolicov v lcovac trati, kde se kontinu ln za tepla v lcuj na p sy o tlou ce .<=. 3,0 mm. Prvn chod tv °en se prov d p°i teplot ch v lcovan ho materi lu .<=. 1150 .degree.C a se zmen en m tlou ky (stupe p°etv °en ) alespo o 20 %. P s v lcovan² za tepla se jedno- nebo v cestup ov , s rekrystaliza n m mezi h n m, v lcuje za studena na kone nou tlou ku v rozmez 0,15 a 0,50 mm. P s v lcovan² za studena se potom za · elem rekrystalizace a oduhli en podrobuje h n a opat°uje se hac m separ torem obsahuj c m p°ev n MgO, a pot fin ln mu h n pro vytvo°en Gossovy textury. N sledn se p s povl k elektrickou izolac a h odstran n vnit°n ho pnut .\

Description

Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací.
Dosavadní stav techniky
Pro výrobu elektroplechů s orientovanými zrny se taví a odlévají oceli obsahující 2,5 až 4,0 % Si, 0,10 až 0,100 % C, až 0,150 % Mn, až 0,065 % AI a až 0,0150 % N, jakož i popřípadě 0,010 až 0,3 % Cu, až 0,060 % S, až 0,100 % P, až vždy 0,2 % As. Sn. Sb. Te a Bi, zbytek tvoří železo a nevyhnutelné nečistoty. Ztuhlé pásy s tloušťkou 25 až 100 mm, aniž by se ochlazovaly pod 700 °C, se dělí na tenké bramy a ve vyrovnávací peci, následující v lince, se homogenně prohřívají na teplotu až 1170 °C, přičemž doba zdržení je maximálně 60 min. Tyto homogenně prohřáté tenké bramy se pak ve vícestolicové trati pro válcování za tepla kontinuálně válcují na pás válcovaný za tepla s tloušťkou 0,5 až 3,0 mm a navíjejí se. Pás válcovaný za tepla se nakonec volitelně žíhá. Takto upravený pás válcovaný za tepla se při jednom nebo více průchodech za studená válcuje na konečnou tloušťku 0,15 až 0,50 mm. Pás válcovaný za studená se žíháním rekrystalizuje aoduhličuje. Následně, po nanesení žíhacího separátoru obsahujícího převážně MgO, se vysokoteplotně žíhá pro sekundární rekrystalizaci, přičemž se ustavuje velmi ostrá Gossova textura. Při konečném žíhání se pás izoluje a zbavuje reziduálního pnutí.
Elektroplechy s orientovanými zrny se používají zejména ve výkonových transformátorech pro vedení magnetického toku. Proto jsou nezbytné co možná nejnižší ztráty při přemagnetizování a co možná nejvyšší hodnoty polarizace. Za tímto účelem se v elektroplechách s orientovanými zrny cíleně vytváří velmi ostře vy značená Gossova textura, čímž je dosaženo podél směru válcování jakožto magneticky přednostního směru velmi dobrých magnetických vlastností.
Již více než 20 let začíná výroba plochých výrobků z oceli nepřetržitým odléváním tavenin prostřednictví techniky kontinuálního lití. Přitom se tavenina lije do kokily, ze které vystupuje jako tuhnoucí pás o tloušťce asi 100 až 300 mm. Následně se pás většinou vede ze svislé polohy obloukem do vodorovné polohy a přitom se chladí. Po opuštění zařízení pro kontinuální lití se pás dělí na jednotlivé bramy. Jednotlivé bramy z plávkové oceli se obvykle skladují ve skladu bram, kde se ochladí až na teplotu okolí. Bramy pro elektroplech s orientovanými zrny, které jsou legovány 2,5 až 4,0 % Si, se naproti tomu musí skladovat při vyšších teplotách, neboť mají velkou náchylnost tvořit při znovuohřívání před válcováním za tepla trhliny, jestliže byly předtím ochlazeny na nízké teploty. Zde se velká tloušťka bram konvenčního procesu kontinuálního lití ukazuje jako zvláště nevýhodná, neboť při opětném ohřevu bram způsobuje velké a nehomogenní teplotní gradienty, které vedou k velkým vnitřním pnutím. Bramy pro plech s orientovanými zrny se proto obvykle musí skladovat ve vyhřívaných pecích při teplotách například 100-500 °C. Nevýhodami tohoto způsobu jsou zvýšené energetické náklady a komplikace a zdražení zpracování.
Následně se bramy vyrobené konvenčním procesem kontinuálního lití zavádějí do narážecí pece, krokové pece nebo agregátu s ekvivalentní funkcí a zahřívají se na dostatečně vysoké teploty, aby bylo dosaženo dobré tvářitelnosti. Válcování za tepla se potom provádí ve dvou dílčích krocích: 100 až 300 mm silné bramy se nejprve předválcují na tloušťku 30 až 60 mm. Toto předválcování se často provádí na reverzních stolicích. Předvalky se pak na vícestolicovém válcovacím zařízení kontinuálně válcují na pás válcovaný za tepla tloušťky 2,0 až 6,0 mm.
-1 CZ 291078 B6
Plech s orientovanými zrny, vyrobený konvenčním způsobem, má tu zvláštnost, že ohřátí bram ) na teploty až 1400 °C je nezbjtně nutné pro rozpuštění částic cizí fáze, aby mohly být při následném válcování za tepla vyloučeny jako jemná disperze (US 2 599 340). U známého způsobu se v případě těchto částic například jedná hlavně o Mn-simíky nebo Mn-selenidy (J. E.
May aD. Turbull: Trans. ΑΙΜΕ. 212 (1958), 769). Při jiném způsobu se navíc vytvářejí ALnitridy (US 3 159 511; US 3 287 183). Při dalším způsobu se vytváří MnSe a MnSb (DE 23 51 141). Dále jsou známy také jiné nitridy jako například VN, (Al. Si)N, atd. (DE 19 20 666, EP 0 219 611) asimíky jako například Cu2S, TiS, CrS, atd. (EP 0 619 376, DE 23 48 249). Úkolem těchto částic obecně je při následujících výrobních operacích před sekundární ío rekrystalizací blokovat pohyb zrn a brzdit tak normální růst zrn při různých úpravách žíháním. Proto se označují jako inhibitory růstu zrn. Dostatečně bránit pohybu hranic zrn a fungovat jako inhibitoiy mohou jen ty částice z rozdělení různě velkých částic, které jsou menší než asi 100 nm. Při vysokoteplotním žíháním regulují inhibitory proces sekundární krystalizace, který vede k tvorbě požadované velmi ostré Gossovy textury.
Po odlití a ztuhnutí jsou při konvenčním kontinuálním lití precipitáty většinou tak hrubé, že prakticky neexistují žádné částice o velikosti pod 100 nm. Proto musí být hrubé Částice během předehřevu bram rozpuštěny. V případě simíku Mn jsou ktomu nutné teploty žíhání až asi 1400 °C. Při následném válcování za tepla s vhodně nastavenými parametry (úběrové plány 20 a tvářecí teploty na různých stolicích, chlazení) se částice znovu vysrážejí požadovaným způsobem.
Ohřívání bram na vysokou teplotu potřebnou pro rozpuštění částic působících jako inhibitory růstu zrn se může provádět přímo v jedné peci nebo postupně ve dvou pecích. V posledně 25 uvedeném případě se bramy v první peci ohřívají například na 1250 °C, ve druhé peci pak na 1400°C. Ačkoliv to komplikuje průběh procesu a prodražuje jej, ukázalo se výhodným pro magnetické vlastnosti hotového produktu provádět mezi těmito oběma stupni první tváření bram za tepla (prerolling, předválcování) pro homogenizaci a zjemnění jejich struktury (EP 0 193 373 Bl).
Vysoká teplota nezbytná pro vytvoření fáze inhibitoru ztěžuje a prodražuje výrobu za tepla válcovaného pásu plechu s orientovanými zrny, protože jsou potřebné investice pro speciální, nákladnou vysokoteplotní pec, neboť kapalné okuje, vznikající na bramách z křemíkové oceli při teplotách nad 1350 °C poškozují nístěj pece, což je spojeno s poškozováním spodních stran 35 bram, které způsobuje ztráty prostřednictvím zmetků. Také volitelně vřazené předválcování prodražuje výrobu a zabírá kapacitu, kterou by bylo možno využít k výrobě jiných plochých produktů z oceli.
Částice MnS nebo MnSe mají pro brzdění růstu zrn jen omezený účinek. Proti nim může působit 40 jen příslušně přizpůsobená hnací síla růstu zrna, aby ve správném okamžiku během sekundární rekrystalizace mohl proběhnout proces Gossovy selekce. To znamená, že stupeň přetváření při posledním stupni válcování za studená nesmí být příliš velký. Výhodný úběr tloušťky v tomto stupni válcování za studená Si-oceli inhibované MnS popř. MnSe je 40-60 %. Protože tloušťku pásu válcovaného za tepla obvyklou technikou válcování za tepla lze jen těžko snížit bez ztráty 45 kvality a zvýšení zmetků pod 2,0 mm, musí se optimální stupeň přetváření při válcování za studená na koncovou tloušťku realizovat prostřednictvím válcování ve více stupních, mezi nimiž je rekrystalizační mezižíhání. Tímto nákladným způsobem vyrobitelný plech s orientovanými zrny má úhel disorientace až asi 10 °C vzhledem k exaktní Gossově poloze.
Další rozvinutí výše uvedeného způsobu, které vede k ještě menším disorientacím a tím ke zlepšeným magnetickým vlastnostem, je takzvaný Hi-B způsob (US 3 159 511, US 3 287 183) při kterém se navíc k částicím MnS použijí, jako další inhibitorová fáze, částice A1N. To má jako výše uvedený způsob tu nevýhodu, že pro rozpuštění částic MnS jsou potřebné vysoké teploty ohřátí bram, např. 1400 °C. A1N po válcování pásu za tepla není dosud přítomen ve vhodném
-2CZ 291078 B6 jemně disperzním rozdělení částic, nýbrž dosahuje jí teprve prostřednictvím precipitačního žíhání s následným prudkým zchlazením pásu válcovaného za tepla. Vnitřní struktura pásu válcovaného za tepla pokud jde o jeho chemické složení, vytvoření jeho zrn a morfologii podílu druhé fáze musí být taková, aby měla schopnost precipitace částeček inhibitorové fáze A1N. Prostřednictvím částic A1N se celkově zesiluje inhibice růstu zrn.
To výhodně umožňuje jednostupňový proces válcování za studená s vyšším stupněm přetváření. Takto zvýšená energie uložená do matrice je v rovnováze se silnější inhibici, čímž se zlepšuje selekce při sekundární rekrystalizaci. Výsledkem je ostřejší Gossova textura (úhel disorientace k přesné Gossově poloze jen 3-5°) a tím i lepší magnetické vlastnosti.
Pro překonání nevýhod výše popsaných konvenčních způsobů, podmíněných vysokou teplotou předehřevu bram, byly v posledních letech vyvinuty některé nové výrobní procesy pro elektroplech s orientovanými zrny, ve kterých je snížena potřebná teplota bram na hodnoty pod 1330 °C. Z těchto způsobů s nízkým ohřevem lze uvést dva, které byly zavedeny v průmyslové praxi, a patří k nejnovějšímu stavu techniky.
Způsob podle EP 0 219 611 pracuje zcela bez simíkových inhibitorů. Obsah S přitom může být snížen až na stopovou úroveň. Teplota předehřevu bram je, s hodnotami pod 1200 °C, zvláště nízká. Vytváření dostatečně účinné inhibitorové fáze, která by byla přítomna připravená již v pásu válcovaném za tepla, přitom není možné. Takovýto obvyklou technikou kontinuálního lití vyrobený pás válcovaný za tepla nemá ani schopnost vytvořit odpovídající inhibitorovou fázi precipitačním žíháním. Inhibitor A1N se proto vytváří nitridací pásu, za studená válcovaného na konečnou tloušťku, před vysokoteplotním žíháním. V EP 0 321695 jsou uvedeny různé způsoby, pomocí nichž lze takovýto nitridační proces provádět.
Jiný způsob (EP 0 619 376 Al) používá jako inhibitor simíky Cu. Ty vykazují značně nižší teplotu rozpustnosti a rychlejší kinetiku rozpustnosti než A1N a MnS. Vytváření inhibitoru sice při válcování za tepla ještě nenastává správným způsobem, avšak pás válcovaný za tepla má po tomto způsobu schopnost precipitace inhibitorových částic simíku Cu. Ty se vytvářejí v průběhu precipitačního žíhání pásu válcovaného za tepla.
Dosud popsaná konvenční výroba pásu válcovaného za tepla z kontinuálně odlitých bram je technologicky dosti náročná a k tomu časově i nákladově náročná. Proto dnes probíhá u mnoha výrobců oceli vývoj způsobů lití blíže konečným rozměrům. Ty jsou zaměřeny na tloušťky pásu válcovaného za tepla pod 6 mm, nebo dokonce, na tloušťky hotových pásů až k0,01 mm (EP 0 417 318 81). Komerční způsoby byly realizovány pro určité druhy ušlechtilé oceli a pro amorfní materiály. Výroba plechů s orientovanými zrny s 2,5 - 4 % Si prostřednictvím kontinuálního lití se ve výrobním měřítku dosud nedařila. Jedním z hlavních problémů je dosáhnout při ztuhnutí v malých tloušťkách a při následném ochlazení cíleně vhodné struktury spojité fáze a precipitátů, která umožní po dalším tváření za studená a tepelném zpracování vznik hotového produktu s ostrou Gossovou texturou, který by byl, pokud jde o jeho magnetické vlastnosti, konkurenceschopný s elektroplechy s orientovanými zrny, vyrobenými obvyklou technikou kontinuálního lití (EP 0 390 160 Bl, EP 0 540 405 Bl).
Výroba pásu válcovaného za tepla prostřednictvím lití tenkých bram a jejich přímého válcování za tepla je již známo ze stavu techniky (např. EP 0 286 862 81). Nebyl dosud řešen problém použít tuto techniku při výrobě elektroplechů s orientovanými zrny. Přitom vyvstává zvláštní obtíž v nutnosti nejen vyrobit z hlediska mechanických a technologických vlastností bezvadný produkt, nýbrž správně vytvořit také inhibitorovou fázi brzdící růst zrn, aby hotový produkt mohl vykazovat dobré magnetické vlastnosti.
Z japonské zveřejněné přihlášky' 56-158816 je znám způsob výroby plechu s orientovanými zrny s 2,5-4 % Si prostřednictvím kontinuálního lití tenkých bram s tloušťkami 3 až 80 mm
-3 CZ 291078 B6 s následným válcováním za tepla na 1,5 - 3,5 mm za použití MnS aMnSe jako hlavních inhibitorů. Větší tloušťka pásu válcovaného za tepla má tu nevýhodu, že na trhu obvyklé standardní koncové tloušťky elektroplechu s orientovanými zrny pod 0,35 mm jsou vyrobitelné jen prostřednictvím konvenčního vícestupňového válcování za studená s mezižíháním. Na tomto 5 způsobu je nevýhodné, že vysoký stupeň přetváření za studená není v souladu s poměrně slabou inhibicí prostřednictvím MnS aMnSe. To vede knestabilním a neuspokojivým magnetickým vlastnostem hotového produktu. Alternativně se musí počítat s náročnějším a dražším vícestupňovým procesem válcování za studená s mezižíháním. Také rychlost lití se nestává nezávislou na rychlosti průchodu vyrovnávací pecí. Vyvstává tak nevýhoda menší flexibility ío v použití vyrovnávací pece pro cílenou precipitaci simíkových inhibitorů.
Podstata vynálezu
Vynález je založen na úkolu překonat nevýhody dosavadních způsobů výroby a využít ekonomické přednosti lití tenkých bram také pro elektroplech s orientovanými zrny.
Tento úkol je vyřešen způsobem podle nároku 1 optimalizací výrobních kroků lití, tuhnutí a válcování za tepla. S tím je spojena volba různých mechanismů vytváření inhibitorové fáze 20 a úprava následujících zpracovacích kroků.
Při způsobu podle vynálezu se obdobně jako podle stavu techniky tavenina kontinuálně odlévá do vertikálně stojící kokily, na jejímž konci tavenina tuhne a takto tvořený pás se kruhovým obloukem převádí do vodorovné polohy a přitom se chladí. Tento pás má tloušťku jen 25 až 25 1 00 mm, s výhodou 4070 mm. Tento pás se úplně neochlazuje, jeho teplota víceméně neklesá pod 700 °C. Tento horký pás se dělí na tenké bramy, které se vedou do vyrovnávací pece, následující v lince, ve které prodlévají po dobu maximálně 60 minut, s výhodou po dobu 30 minut. Při tomto průchodu vyrovnávací pecí se tenké bramy homogenně prohřívají a dosahují přitom poměrně nízké teploty maximálně 1170°C. Bezprostředně poté se tenké bramy vedou 30 skrze vícestolicové válcovací pořadí zařazené v lince, kde se kontinuálně za tepla válcují na pásy válcované za tepla o tloušťce 0,5 až 3,0 mm. Ideálně se tloušťka pásu válcovaného za tepla volí tak, že se následná operace válcování za studená provádí jen jednostupňově. S jakým stupněm přetváření je třeba provádět toto válcování za studená, závisí na příslušném inhibitorovém účinku, nastavitelném různým způsobem.
Výhodou způsobu podle vynálezu je jednak využití velké části tepla z procesu lití, čímž odpadá jinak nezbytné temperování bram ve vyhřívané peci a opětovný ohřev bram na vysoké teploty v narážecí peci nebo krokové peci, známé pro plech s orientovanými zrny ze stavu techniky. Místo toho použité žíhání ve vyrovnávací peci má za úkol ustavit po celé tloušťce tenké bramy 40 definovanou homogenní teplotu. V důsledku své malé tloušťky k tomu potřebují tenké bramy podstatně méně času než obvyklé bramy s tloušťkami 100 - 300 mm. Tím způsobem se uspoří proti stavu techniky značné množství energie jakož i času pro opětovný ohřev.
Dále odpadá vzhledem k malé tloušťce bramy předválcování zařazené v procesu ohřevu bram pro 45 homogenizaci struktury, jakož i předválcování na začátku procesu válcování pásu za tepla. Tím je dosaženo značného zkrácení výrobní dráhy, přímých úspor nákladů a zvýšení kapacity trati pro válcování pásu za tepla pro výrobu jiných plochých ocelových produktů.
Zmíněné zkrácení výrobní dráhy pokračuje částečně ještě v pozdějších stupních zpracování, 50 neboť při zde popsaném způsobu jsou navíc nastavitelné menší tloušťky pásu válcovaného za tepla než obvykle, až na 0,5 mm, takže dosud někdy praktikované vícestupňové válcování za studená není již nezbytně nutné a válcování za studená se může provádět jednostupňově.
-4CZ 291078 B6
Aby bylo možno využít podle vynálezu výše popsaných výhod z procesu lití/válcování pro výrobu elektroplechu s orientovanými zrny, musí být parametry válcování voleny tak, aby t materiál zůstal dostatečně tvárný. Pokusy ukázaly, že u polotovaru pro elektroplech s orientovanými zrny je tvárnost největší, když se pás po ztuhnutí ochladí na asi 800 °C, poté se poměrně krátce udržuje na vyrovnávací teplotě, např. 1150 °C, přičemž se homogenně prohřeje. Optimální válcovatelnost za tepla má tento materiál tehdy, když se první tváření provádí při teplotách pod 1150 °C a se stupněm přetváření alespoň 20 %, a válcovaný materiál tloušťky 40 až 8 mm se prostřednictvím vysokotlaké válcovací stolice - chladicího zařízení uvede během nejvýše dvou po sobě následujících tvářecích průchodů na válcovací teploty pod 1000 °C. Tím je zamezeno tváření válcovaného materiálu v oblasti teplot kolem 1000 °C, která je kritická pro tvárnost.
V tabulce 1 je uvedeno chemické složení čtyř ocelí, které byly vyšetřovány pokud jde o jejich vhodnost pro válcování za tepla způsobem podle vynálezu.
Tabulka 1 Chemické složení v % hmotn.
Ocel C Si Mn S AI N Cu Sn
A 0,076 3,25 0,077 0,025 0,025 0,008 0,07 0,12
B 0,060 3,15 0,077 0,025 0,027 0,008 0,07 0,08
C 0,040 3,15 0,085 0,027 0,022 0,008 0,08 0,07
D 0,030 3,15 0,063 0,020 <0,003 <0,005 - -
Zkoušky byly prováděny na 20 mm kruhových vzorkách, které byly ve středové oblasti krátkodobě nataveny a následně ochlazeny tak, jak odpovídá 60 mm tenké bramě při rychlostech lití (vg) 2, 8 m/min popř. 4, 5 m/min. Chlazení bylo ukončeno při 800 °C. Poté byly vzorky ohřátý průchodem pecí na teploty (Tw), na kterých byly udržovány po rozdílné časy (tw). Následně byly vzorky podrobeny tahovým zkouškám při teplotě (Tw).
Výsledky pokusů jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2 Tahové zkoušky za tepla pro stanovení tvárnosti oceli ve stavu po odlití
Ocel A Ocel B Ocel C Ocel D
vE Tw tw Z Z Z Z
(m/min) (°C) (min) (%) (%) (%) (%)
2,8 1130 0 49 73 72 >95
2,8 1130 50 33 45 60 >95
2,8 1150 12 45 52 67 >95
2,8 1100 17 24 47 59 >95
4,5 1130 0 40 58 71 >95
4,5 1130 50 32 48 56 >95
4,5 1150 12 40 50 47 >95
4,5 1100 17 23 50 45 >95
vg = rychlost lití; Tw = teplota ohřátí; tw = doba zdržení na Tw; Z = zúžení po přetržení.
-5CZ 291078 B6
Zúžení po přetržení je podstatná charakteristika pro tvárnost. Z dat je zřejmé, že oceli, v závislosti na jejich chemickém složení, reagují na namáhání s rozdílnou citlivostí. Ocel D vykazuje nejmenší a ocel A největší ztráty zúžení po přetržení resp. tvárnosti.
Účinnost opatření podle vynálezu lze ukázat nejnázoměji na oceli A. Při obou rychlostech lití vedou teploty ohřátí 1130 a 1150 °C k poměrně dobrým zúžením při přetržení, zatímco teplota ohřátí 1000 °C vede ke zmenšené tvárnosti. To platí také pro prodloužení doby zdržení na teplotě ohřátí.
Oblast teplot ohřátí kolem 1000 °C byla výše uvedeným způsobem vyšetřena pro ocel B. Výsledky jsou znázorněny v tabulce 3.
Tabulka 3 Zúžení při přetržení (Z) oceli B jako funkce teploty ohřátí (Tw)
TW(°C) 1100 1050 1000 950 900 850
Z(%) 65 50 45 55 60 65
(vg = 2, 8 m/min, tw = 20 min)
Hodnoty zúžení při přetržení v tabulce 3 ukazují, že tvárnost oceli při teplotách v oblasti od 1100 do 1000 °C klesá a při teplotách pod 1000 °C opět stoupá.
Pro výhodné použití výše popsaného způsobu lití a válcování pro výrobu elektroplechu s orientovanými zrny se musí dále vhodným způsobem vytvořit inhibitorová fáze. K tomu jsou v nárocích 3, 4 a 5 uvedeny tři principiální možnosti.
Možnost uvedená v nároku 3 vychází z toho, že tuhnutí po odlití se může v porovnání s kontinuálním litím podle stavu techniky provádět poměrně rychle. V případě např. jen 65 mm tlustého pásu se může teplo odvádět podstatně rychleji, než v případě pásu s tloušťkou např. 250 mm. Zatímco v obvyklé tlusté bramě mohou být přítomny jen velmi hrubé částice simíků, zejména MnS, které nemohou fungovat jako inhibitory, nabízí rychlé ochlazení podstatně tenčího pásu při správné volbě rychlosti lití možnost mít k dispozici inhibitory bezprostředně po válcování za tepla.
Během homogenního prohřátí ve vyrovnávací peci se může provést úplná precipitace simíkových částic, přičemž je třeba usilovat o co možná nejrychlejší průchod touto pecí, aby příliš nevzrostla velikost těchto částic. Tím by se zeslabil inhibiční účinek. Tímto způsobem vyrobený pás válcovaný za tepla tak již obsahuje hotovou inhibitorovou fázi.
Aby se simíkové částice inhibitorové fáze mohly srážet v co možná nejjemnější disperzi, musí být obsah Mn v rozmezí 0,050 až 0,100 % a obsah S v rozmezí 0,015 až 0,035 %. Příliš malé podíly těchto prvků neposkytují dostatečné množství substance pro inhibitory. Příliš vysoké podíly zapříčiňují precipitaci příliš hrubých částic. Proto by měly být podíly Mn a S v mezích 0,05 až 0,10 % Mn a 0,015 až 0,035 % S.
Při tomto způsobu není třeba provádět vícestupňové válcování za studená. Tloušťka pásu válcovaného za tepla se víceméně může nastavit tak malá, že se další zpracování může provádět jen jedním stupněm válcování za studená. Přitom by stupeň úběru válcováním za studená měl být v rozmezí 45 až 75 %.
Podstatná výhoda způsobu tkví právě v tom, že se nemusí vícestupňové válcovat za studená. Může však mít logistické výhody vyrábět jen pás válcovaný za tepla s pevně zvolenou tloušťkou,
-6CZ 291078 B6 a stupně přetváření za studená vždy podle případu použití uzpůsobit prostřednictvím vícestupňového válcování za studená. *
Způsob uvedený v nároku 3 tedy umožňuje také vícestupňové válcování za studená s mezižíháním.
Nárok 4 uvádí výhodné provádění žíhání při 800 - 1100 °C. Alternativně k tomu se může nastavit teplota navíjení menší nebo rovná 900 °C. Toto žíhání zlepšuje strukturu zrna v pásu válcovaném za tepla, zejména se zvětšují oblasti struktury blízké povrchu, které jsou důležité pro další kroky zpracování. Přídavné inhibitory se při výše uvedeném tepelném zpracování nevytvářejí.
Nárok 5 uvádí způsob při kterém pás válcovaný za tepla neobsahuje inhibitory růstu zrna v konečné formě. Je vytvořen tak, že má schopnost vytvářet příslušné částice inhibitoru v průběhu vyrovnávacího žíhání. Jako inhibitory přicházejí v úvahu zejména simík Cu a nitrid Al. Tento postup má tu výhodu, že výroba pásu válcovaného za tepla (lití, tuhnutí, vyrovnávací žíhání, válcování za tepla) nemusí být optimalizována také z hlediska optimálního tvoření inhibitorové fáze, což poskytuje další stupně volnosti. Rychlost chlazení odlitého pásu ovšem musí být zvolena tak, aby struktura zrn tenkých bram nebyla příliš hrubá. Pro tento účel má smysl volit co možná nejkratší doby zdržení ve vyrovnávací peci. Precipitace částic inhibitoru se provádí v průběhu precipitačního žíhání pásu válcovaného za tepla při 950 až 1150 °C, které je ukončeno zvláště rychlým ochlazením. Při zpracování žíháním se prvky tvořící inhibitorovou fázi převedou do roztoku, načež se prudkým ochlazením, s výhodou postřikem vodou, rychlostí >20 K/s, inhibitorová fáze sráží v jemné disperzi. Tento způsob je možný, protože simíky Cu mají značně nižší teplotu rozpustnosti a rychlejší reakční kinetiku než např. MnS. Totéž platí pro A1N v austenitu. Proto lze také doporučit použití vyšších obsahů C než v nároku 3. Obsah C musí být tak vysoký, aby mohla probíhat alespoň v malé míře austenitická přeměna. Jestliže se však volí přes 0,10 %, mohou nastat problémy s oduhličitelností.
Stupeň přetváření za studená může být, s hodnotou 70-90 %, zřetelně vyšší než při způsobu podle nároku 3. Proti takto zavedené vyšší energii a tím i hnací síle pro sekundární růst zrna působí při způsobu podle nároku 5 příslušně vyšší inhibitorový účinek. Obdobně jako u HiBprocesu je výsledkem lepší selekce textury a tedy ostřejší Gossova poloha v hotovém pásu a posléze i lepší magnetické vlastnosti ve srovnání s materiálem vyrobeným podle nároku 3.
Způsob podle nároku 6 charakterizuje proces, při kterém se jako inhibitor používá výlučně A1N. Jeho výhoda spočívá v prakticky úplném zamezení Cu a S v tavenině, což usnadňuje válcovatelnost za tepla a snižuje křehkost materiálu. Obdobně jako u způsobu podle nároku 3 se prostřednictvím vysoké rychlosti chlazení litého pásu částečně zabraňuje precipitaci prvků ((Al aN) tvořících inhibitory, přítomných v tavenině. Eventuálně přece vysrážené částice mají jen malou velikost. Úplná precipitace nastává jako v nároku 3 při homogenním prohřátí ve vyrovnávací peci.
Dále může tento pás válcovaný za tepla mít schopnost precipitace dalších AlN-částic, které mohou působit jako inhibitory, když je zajištěn dostatečně vysoký obsah C, aby při precipitačním žíhání pásu válcovaného za tepla vzniklo dostatečné množství austenitu. V takovémto materiálu nastavený celkový inhibitorový účinek tedy závisí na tom, jak rychle se provádí chlazení pásu, a jak mnoho účinných inhibitorů se tedy může na začátku spontánně vytvořit. Dále závisí na tom, jaké množství inhibitorů bylo navíc vytvořeno při precipitaci pásu válcovaného za tepla, to závisí podstatně na obsahu C. Vždy podle toho, jak silný je tento celkový inhibiční účinek, musí být nastaven různě velký stupeň přetváření.
Předmětem nároků 7 až 10 jsou znaky způsobu, které mohou usnadnit použití způsobu naznačeného v nárocích 1 až 6 :
-7CZ 291078 B6
Přídavek až 0,10 % fosforu silně zvýhodňuje jemně strukturované vytváření struktury tuhnutí, bez negativních účinků, například křehnutí materiálu.
Opatření podle nároku 8 spočívající v ohraničení teploty přehřátí při lití na maximálně 25 K nad teplotu likvidu má stejný cíl jako opatření podle nároku 7, totiž vytvořit co nejhomogennější a nejjemnozmější strukturu. Jestliže se tavenina lije s teplotou, která je jen velmi těsně nad teplotou likvidu příslušné slitiny, vzniká převážně globulámí struktura tuhnutí a omezuje dendritický růst. Obecně je při výrobě elektroplechu s orientovanými zrny vždy důležité nastavit co možná nejjemněji strukturovanou strukturu tuhnutí, aby textura ale také vývoj struktury mohly probíhat co nejhomogenněji v objemu bramy, resp. tenké bramy. Kromě toho jemně strukturovaná struktura zvýhodňuje požadovanou jemně disperzní precipitaci inhibitorové fáze.
Nárok 9 představuje možnost zesílení celkového inhibičního účinku vytvořením, prostřednictvím nitridace pásu válcovaného za studená na konečnou tloušťku, přídavných částic A1N v matrici, jejichž dostatečně velký podíl má velikost pod 100 nm. Tímto způsobem vytvořené přídavné částice A1N musí v každém případě v matrici vznikat před začátkem sekundární rekrystalizace, aby mohly ještě příznivě ovlivnit sekundami rekrystalizaci. Tato úprava nitridací se může provádět ve fázi ohřevu na začátku vy sokoteplotního žíhání, například prostřednictvím žíhací atmosféry s velkým obsahem dusíku. Může se však také provádět prostřednictvím přísad k žíhacímu separátoru, obsahujícímu převážně MgO, přičemž tyto přísady sestávají z látek, které na začátku vysokoteplotního žíhání odevzdávají dusík, který může difundovat do matrice. Velmi účinný způsob nitridace v této souvislosti je zařazení příslušného stupně způsobu na konci oduhličovacího žíhání, přičemž dusík může difundovat do pásu ze žíhacího plynu.
Prvky oddělující se na hranicích zrn, jako například As, Sn, Sb, Te aBi v množství vždy až 0,2% podle nároku 10 působí příznivým vlivem na stabilizaci sekundární rekrystalizace a na zostření Gossovy textury.
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (8)

1. Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny, při němž se taví ocel obsahující v % hmotn.
2,5 až 4,0 % Si,
0,01 až 0,10 %C, až 0,30 % Cu, až0,15%Mn, až 0,060 % S, až 0,065% AI, až 0,015 %N, až 0,10 % P, jakož i popřípadě přídavně až 0,1 % hmotn. jednoho nebo více prvků As, Sn, Sb, Te a Bi, a jako zbytek železo a nevyhnutelné nečistoty, vyznačující se tím, že z této taveniny se kontinuálně odlévá pás o tloušťce 15 až 100 mm, který se během tuhnutí ochlazuje na teplotu vyšší než 700 °C a bezprostředně poté se dělí na tenké bramy,
-8CZ 291078 B6 tyto tenké bramy se vedou skrze vyrovnávací pec, zařazenou následně v lince, ohřívají se na teplotu <1170 °C, přičemž doba prodlevy na této teplotě je nejvýše 60 min, tenké bramy se poté ve vícestolicové válcovací trati zařazené v lince kontinuálně za tepla válcují na pásy o tloušťce 0,5 až 3,0 mm, přičemž první průchod tváření se provádí při teplotách válcovaného materiálu <1150 °C a se stupněm přetváření alespoň 20 %, potom se pás válcovaný za tepla navíjí, následně se pás válcovaný za tepla válcuje za studená v jednom stupni nebo vícestupňové s vloženým rekrystalizačním žíháním na konečnou tloušťku v rozmezí 0,15 až 0,50 mm, pás válcovaný za studená se potom podrobí rekrystalizačnímu a oduhličujícímu žíhání a opatří žíhacím separátorem obsahujícím převážně MgO, poté se finálně žíhá pro vytvoření Gossovy textury, a finálně vyžíhaný pás válcovaný za studená se povleče elektrickou izolací a žíhá pro odstranění pnutí.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že válcovaný materiál se při válcování za tepla z mezitloušťky pod 40 mm na mezitloušťku nad 8 mm ochlazuje prostřednictvím vysokotlakých chladicích zařízení během nejvýše dvou po sobě následujících n ářečích průchodů na teploty pod 1000 °C a válcuje se na konečnou tloušťku.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tavenina oceli se složením podle nároku 1, avšak s obsahem uhlíku, manganu a síry v rozmezí
0,01 až 0,050 %C,
0,05 až 0,10 % Mn,
0,015 až 0,035 % S, se odlévá na tenké bramy a po vyrovnávacím žíhání se za tepla válcuje na konečnou tloušťku 0,7 až 1,3 mm, a pás se v posledním stupni válcování za studená válcuje s redukcí tloušťky v rozmezí 45 až 75 %.
4. Způsob podle nároku 3, vy z n a č u j í c í se t í m, že pás válcovaný za tepla se žíhá při 800 až 1100 °C nebo se navíjí při teplotě menší nebo rovné 900 °C.
5. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že pás válcovaný za tepla se z taveniny, obsahující v % hmotn.
2,5 až4,0%Si,
0,03 až0,l%C,
0,05 až0,10%Mn,
0,015 až 0,035 % S,
0,05 až 0,3 % Cu,
0,015 až 0,065 %A1,
0,005 až 0,015 %N, až 0,10 %P, jakož i popřípadě přídavně s vždy až 0,2 % hmotn. jednoho nebo více prvků As, Sn, Sb, Te a Bi, a jako zbytek železo a nevyhnutelné nečistoty, odlévá na tenké bramy a po vyrovnávacím žíhání se za tepla válcuje na tloušťku 0,5 až 3 mm a podrobí se precipitačnímu žíhání při 950 až
-9CZ 291078 B
6
1150°C po dobu 30 až 300 ss následným rychlým ochlazením rychlostí více než 20 K/s, přičemž toto žíhání se provádí před posledním stupněm tváření za studená s redukcí tloušťky 70 až 90 %.
5 6. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tavenina oceli se složením podle nároku 1, avšak s obsahem maximálně 0,010 % S, maximálně 0,010 % Cu, ío alespoň 0,015 % AI, alespoň 0,005 % N, se odlévá na tenké bramy a za tepla se válcuje na tloušťku 0,5 až 3 mm a pás válcovaný za tepla se podrobuje precipitačnímu žíhání při 1000 až 1150°C po dobu 30 až 300 ssnásledným 15 rychlým ochlazením rychlostí více než 20 K/s, načež se v posledním stupni tváření za studená provede redukce tloušťky o 45 až 90 %.
7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že tavenina oceli se odlévá s přehřátím při teplotě vyšší maximálně o 25 K než je teplota likvidu.
8. Způsob podle některého z nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že nitridací pásu, válcovaného za studená na konečnou tloušťku, se vytvoří přídavné částice A1N se zrnitostí maximálně 100 nm.
CZ20001339A 1997-10-15 1998-09-09 Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací CZ291078B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19745445A DE19745445C1 (de) 1997-10-15 1997-10-15 Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech mit geringem Ummagnetisierungsverlust und hoher Polarisation

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20001339A3 CZ20001339A3 (en) 2001-06-13
CZ291078B6 true CZ291078B6 (cs) 2002-12-11

Family

ID=7845557

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20001339A CZ291078B6 (cs) 1997-10-15 1998-09-09 Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací

Country Status (15)

Country Link
US (1) US6524400B1 (cs)
EP (1) EP1025268B1 (cs)
JP (1) JP5188658B2 (cs)
KR (1) KR100566597B1 (cs)
AU (1) AU730723B2 (cs)
BR (1) BR9813255A (cs)
CA (1) CA2306208C (cs)
CZ (1) CZ291078B6 (cs)
DE (2) DE19745445C1 (cs)
HU (1) HUP0004822A3 (cs)
MY (1) MY122168A (cs)
PL (1) PL188187B1 (cs)
TW (1) TW397869B (cs)
WO (1) WO1999019521A1 (cs)
ZA (1) ZA988932B (cs)

Cited By (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ306147B6 (cs) * 2009-08-03 2016-08-24 Open Joint Stock Company Novolipetsk Steel Způsob výroby za studena válcované anizotropní elektrotechnické oceli s vysokými magnetickými charakteristikami
CZ306161B6 (cs) * 2009-08-03 2016-08-31 Open Joint Stock Company Novolipetsk Steel Způsob výroby za studena válcované anizotropní elektrotechnické oceli s nízkou specifickou magnetickou ztrátou pro změnu magnetizace

Families Citing this family (33)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
EP1752548B1 (de) 2005-08-03 2016-02-03 ThyssenKrupp Steel Europe AG Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroband
PL1752549T3 (pl) * 2005-08-03 2017-08-31 Thyssenkrupp Steel Europe Ag Sposób wytwarzania taśmy elektrotechnicznej o zorientowanych ziarnach
ITRM20070218A1 (it) * 2007-04-18 2008-10-19 Ct Sviluppo Materiali Spa Procedimento per la produzione di lamierino magnetico a grano orientato
DE102008029581A1 (de) * 2007-07-21 2009-01-22 Sms Demag Ag Verfahren und Vorrichtung zum Herstellen von Bändern aus Silizum-Stahl oder Mehrphasenstahl
EP2418294B1 (en) * 2009-04-06 2019-12-25 Nippon Steel Corporation Method of treating steel for grain-oriented electrical steel sheet and method of manufacturing grain-oriented electrical steel sheet
RU2403293C1 (ru) * 2009-08-03 2010-11-10 Открытое акционерное общество "Новолипецкий металлургический комбинат" Способ производства анизотропной электротехнической стали
JP5646643B2 (ja) * 2009-11-25 2014-12-24 タタ、スティール、アイモイデン、ベスローテン、フェンノートシャップＴａｔａ Ｓｔｅｅｌ Ｉｊｍｕｉｄｅｎ Ｂｖ 方向性電磁鋼帯を製造する方法およびそれにより製造された方向性電磁鋼
WO2011114178A1 (en) * 2010-03-19 2011-09-22 Arcelormittal Investigación Y Desarrollo Sl Process for the production of grain oriented electrical steel
DE102010038038A1 (de) 2010-10-07 2012-04-12 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Erzeugen einer Isolationsbeschichtung auf einem kornorientierten Elektro-Stahlflachprodukt und mit einer solchen Isolationsbeschichtung beschichtetes Elektro-Stahlflachprodukt
DE102011000712A1 (de) 2011-02-14 2012-08-16 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Erzeugen eines kornorientierten Stahlflachprodukts
DE102011054004A1 (de) 2011-09-28 2013-03-28 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Herstellen eines kornorientierten, für elektrotechnische Anwendungen bestimmten Elektrobands oder -blechs
PL2876173T3 (pl) * 2012-07-20 2019-04-30 Nippon Steel & Sumitomo Metal Corp Sposób wytwarzania blachy cienkiej ze stali elektrotechnicznej o ziarnach zorientowanych
US11239012B2 (en) * 2014-10-15 2022-02-01 Sms Group Gmbh Process for producing grain-oriented electrical steel strip
US20160108488A1 (en) * 2014-10-15 2016-04-21 Sms Siemag Ag Process for producing grain-oriented electrical steel strip and grain-oriented electrical steel strip obtained according to said process
DE102015114358B4 (de) 2015-08-28 2017-04-13 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Herstellen eines kornorientierten Elektrobands und kornorientiertes Elektroband
KR101796234B1 (ko) * 2015-12-22 2017-11-09 주식회사 포스코 방향성 전기강판용 절연피막 조성물, 이를 이용한 방향성 전기강판의 절연피막 형성방법, 및 방향성 전기강판
DE102017220714B3 (de) 2017-11-20 2019-01-24 Thyssenkrupp Ag Optimierung des Stickstofflevels während der Haubenglühung
DE102017220721A1 (de) 2017-11-20 2019-05-23 Thyssenkrupp Ag Optimierung des Stickstofflevels während der Haubenglühung III
DE102017220718A1 (de) 2017-11-20 2019-05-23 Thyssenkrupp Ag Optimierung des Stickstofflevels während der Haubenglühung II
WO2020088764A1 (de) 2018-10-31 2020-05-07 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zur herstellung eines kornorientierten stahlflachprodukts für elektromagnetische anwendungen, stahlflachprodukt für elektromagnetische anwendungen und transformator-kern-stapel hergestellt aus einem solchen stahlflachprodukt
EP3693496A1 (de) 2019-02-06 2020-08-12 Rembrandtin Lack GmbH Nfg.KG Wässrige zusammensetzung zur beschichtung von kornorientiertem stahl
EP3715480A1 (en) 2019-03-26 2020-09-30 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Iron-silicon material suitable for medium frequency applications
EP3715479A1 (en) 2019-03-26 2020-09-30 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Lean method for secondary recrystallization of grain oriented electrical steel in a continuous processing line
BR112022021237A2 (pt) * 2020-07-15 2022-12-06 Nippon Steel Corp Chapa de aço elétrico de grão orientado, e, método para fabricar uma chapa de aço elétrico de grão orientado
DE102020209299A1 (de) 2020-07-23 2022-01-27 Sms Group Gmbh Verfahren zum Herstellen von Stahlband
CN113058999B (zh) * 2021-04-06 2022-05-10 中铼新材料有限公司 一种极薄铼箔的制造方法
CN114480792B (zh) * 2021-12-15 2023-06-20 中南大学 一种调控金属材料晶面取向的方法及其获得的金属材料和应用
EP4273280A1 (en) 2022-05-04 2023-11-08 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Method for producing a grain-oriented electrical steel strip and grain-oriented electrical steel strip
EP4365319A1 (en) 2022-11-03 2024-05-08 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Grain-oriented electrical steel strip and method for its production
EP4570926A1 (de) 2023-12-13 2025-06-18 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Kornorientiertes stahlflachprodukt sowie verfahren zu seiner herstellung
EP4589026A1 (en) 2024-01-18 2025-07-23 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Grain-oriented electrical steel sheet and method for its production
EP4589028A1 (en) 2024-01-18 2025-07-23 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Grain-oriented electrical steel sheet coated with a resin and used for stacking
EP4589027A1 (en) 2024-01-18 2025-07-23 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Grain-oriented electrical steel sheet and method for its production

Family Cites Families (21)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2599340A (en) * 1948-10-21 1952-06-03 Armco Steel Corp Process of increasing the permeability of oriented silicon steels
GB873149A (en) * 1956-11-08 1961-07-19 Yawata Iron & Steel Co Method of producing oriented silicon steel
US3287183A (en) * 1964-06-22 1966-11-22 Yawata Iron & Steel Co Process for producing single-oriented silicon steel sheets having a high magnetic induction
DE1920666A1 (de) * 1968-04-24 1972-02-24 Kobe Steel Ltd Verfahren zum Herstellen von Siliciumstahlblech mit fester Magnetisierungsrichtung
US3855018A (en) * 1972-09-28 1974-12-17 Allegheny Ludlum Ind Inc Method for producing grain oriented silicon steel comprising copper
US4054470A (en) * 1976-06-17 1977-10-18 Allegheny Ludlum Industries, Inc. Boron and copper bearing silicon steel and processing therefore
JPS5931823A (ja) * 1982-08-17 1984-02-21 Kawasaki Steel Corp 磁束密度の高い一方向性珪素鋼板の製造方法
CA1270728A (en) * 1985-02-25 1990-06-26 Armco Advanced Materials Corporation Method of producing cube-on-edge oriented silicon steel from strand cast slabs
JPS6240315A (ja) * 1985-08-15 1987-02-21 Nippon Steel Corp 磁束密度の高い一方向性珪素鋼板の製造方法
US5203928A (en) * 1986-03-25 1993-04-20 Kawasaki Steel Corporation Method of producing low iron loss grain oriented silicon steel thin sheets having excellent surface properties
JPH07115041B2 (ja) * 1987-03-11 1995-12-13 日本鋼管株式会社 無方向性高Ｓｉ鋼板の製造方法
DE3870970D1 (de) * 1987-04-13 1992-06-17 Thyssen Stahl Ag Verfahren zum herstellen eines stahlbandes.
EP0390160B2 (en) * 1989-03-30 2001-02-07 Nippon Steel Corporation Process for producing a grain-oriented electrical steel sheet by means of rapid quench-solidification process
DE69019895T2 (de) * 1989-03-30 1996-02-22 Nippon Steel Corp Verfahren zum erzeugen von walzbarem metallblech auf der basis von abschreckverfestigtem gegossenem dünnblech.
JP3340754B2 (ja) * 1991-07-25 2002-11-05 川崎製鉄株式会社 板幅方向に均一な磁気特性を有する一方向性けい素鋼板の製造方法
FR2683229B1 (fr) * 1991-10-31 1994-02-18 Ugine Sa Procede d'elaboration d'une bande d'acier magnetique par coulee directe.
DE4311151C1 (de) * 1993-04-05 1994-07-28 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientierten Elektroblechen mit verbesserten Ummagnetisierungsverlusten
JP2653637B2 (ja) * 1994-04-05 1997-09-17 新日本製鐵株式会社 高磁束密度方向性電磁鋼板の製造方法
DE19628137C1 (de) * 1996-07-12 1997-04-10 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech
DE19628136C1 (de) * 1996-07-12 1997-04-24 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech
DE69840979D1 (de) * 1998-03-11 2009-08-27 Nippon Steel Corp Elektrostahlblech mit kornorientierung und verfahren zu dessen herstellung

Cited By (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ306147B6 (cs) * 2009-08-03 2016-08-24 Open Joint Stock Company Novolipetsk Steel Způsob výroby za studena válcované anizotropní elektrotechnické oceli s vysokými magnetickými charakteristikami
CZ306161B6 (cs) * 2009-08-03 2016-08-31 Open Joint Stock Company Novolipetsk Steel Způsob výroby za studena válcované anizotropní elektrotechnické oceli s nízkou specifickou magnetickou ztrátou pro změnu magnetizace

Also Published As

Publication number Publication date
AU730723B2 (en) 2001-03-15
JP5188658B2 (ja) 2013-04-24
DE19745445C1 (de) 1999-07-08
PL188187B1 (pl) 2004-12-31
AU9267098A (en) 1999-05-03
WO1999019521A1 (de) 1999-04-22
JP2001520311A (ja) 2001-10-30
KR20010031118A (ko) 2001-04-16
CA2306208C (en) 2009-04-21
EP1025268B1 (de) 2002-05-08
PL339842A1 (en) 2001-01-02
TW397869B (en) 2000-07-11
CZ20001339A3 (en) 2001-06-13
EP1025268A1 (de) 2000-08-09
US6524400B1 (en) 2003-02-25
KR100566597B1 (ko) 2006-03-31
HUP0004822A2 (hu) 2001-05-28
CA2306208A1 (en) 1999-04-22
HUP0004822A3 (en) 2001-07-30
DE59804081D1 (de) 2002-06-13
BR9813255A (pt) 2000-08-22
ZA988932B (en) 1999-03-31
MY122168A (en) 2006-03-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ291078B6 (cs) Způsob výroby elektroplechu s orientovanými zrny s malými ztrátami při přemagnetizování a s vysokou polarizací
KR101365652B1 (ko) 방향성 전자 강 스트립 제조 방법
KR101365653B1 (ko) 방향성 전자 강 스트립 제조 방법
JP2001520311A5 (cs)
US4067754A (en) Cold rolled, ductile, high strength steel strip and sheet and method therefor
KR900004405B1 (ko) 스트레쳐 스트레인(Stretcher strain)을 발생시키지 않는 표면처리용 모재 강판의 제조방법
US20140230966A1 (en) Method for Producing a Grain-Oriented Electrical Steel Strip or Sheet Intended for Electrotechnical Applications
KR19980070142A (ko) 실리콘-크롬 방향성 전기 강의 제조 방법
US4715905A (en) Method of producting thin sheet of high Si-Fe alloy
US7198682B2 (en) Process for the production of grain oriented electrical steel
WO2002090603A1 (en) Method for producing a high permeability grain oriented electrical steel
JPH0365001B2 (cs)
JP2002206114A (ja) 無方向性電磁鋼板の製造方法
US4371405A (en) Process for producing grain-oriented silicon steel strip
WO2023277170A1 (ja) 方向性電磁鋼板の製造方法及び方向性電磁鋼板製造用圧延設備
NL8800391A (nl) Verouderingsbestendig laaggelegeerd warmgewalst bandvormig vervormingsstaal.
USRE31221E (en) Cold rolled, ductile, high strength steel strip and sheet and method therefor
EP0537398B2 (en) Method of making regular grain oriented silicon steel without a hot band anneal
JPH075984B2 (ja) 薄肉鋳造法を用いたＣｒ系ステンレス鋼薄板の製造方法
USRE31306E (en) Cold rolled, ductile, high strength steel strip and sheet and method therefor
KR100210411B1 (ko) 냉간 압연된 비시효 디이프 드로오잉 강 및 그 제조방법
KR950014313B1 (ko) 소량의 보론첨가로 입자-방향성 규소강을 제조하는 방법
MXPA00003698A (en) Method for producing a magnetic grain oriented steel sheet with low level loss by magnetic reversal and high polarisation
JP3612717B2 (ja) 方向性けい素鋼板の製造方法
JP3428296B2 (ja) 熱延鋼板の製造方法

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20040909