CZ291000B6 - Způsob hnojení půdy pro pěstování rostlin - Google Patents
Způsob hnojení půdy pro pěstování rostlin Download PDFInfo
- Publication number
- CZ291000B6 CZ291000B6 CZ19971815A CZ181597A CZ291000B6 CZ 291000 B6 CZ291000 B6 CZ 291000B6 CZ 19971815 A CZ19971815 A CZ 19971815A CZ 181597 A CZ181597 A CZ 181597A CZ 291000 B6 CZ291000 B6 CZ 291000B6
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- area
- fertilization
- growth
- fertilizer
- plants
- Prior art date
Links
- 230000004720 fertilization Effects 0.000 title claims abstract description 70
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims abstract description 32
- 239000002689 soil Substances 0.000 title claims abstract description 17
- 230000012010 growth Effects 0.000 claims abstract description 53
- 239000003337 fertilizer Substances 0.000 claims abstract description 48
- 238000009331 sowing Methods 0.000 claims abstract description 15
- 239000000618 nitrogen fertilizer Substances 0.000 claims abstract description 11
- IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N Atomic nitrogen Chemical compound N#N IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims description 93
- 229910052757 nitrogen Inorganic materials 0.000 claims description 47
- 230000000270 postfertilization Effects 0.000 claims description 18
- 238000012360 testing method Methods 0.000 claims description 17
- 229930002875 chlorophyll Natural products 0.000 claims description 16
- 235000019804 chlorophyll Nutrition 0.000 claims description 16
- ATNHDLDRLWWWCB-AENOIHSZSA-M chlorophyll a Chemical compound C1([C@@H](C(=O)OC)C(=O)C2=C3C)=C2N2C3=CC(C(CC)=C3C)=[N+]4C3=CC3=C(C=C)C(C)=C5N3[Mg-2]42[N+]2=C1[C@@H](CCC(=O)OC\C=C(/C)CCC[C@H](C)CCC[C@H](C)CCCC(C)C)[C@H](C)C2=C5 ATNHDLDRLWWWCB-AENOIHSZSA-M 0.000 claims description 16
- 238000005259 measurement Methods 0.000 claims description 16
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 claims description 8
- 230000008635 plant growth Effects 0.000 claims description 5
- 238000011835 investigation Methods 0.000 claims 1
- 230000010152 pollination Effects 0.000 claims 1
- 241000196324 Embryophyta Species 0.000 description 33
- 235000013339 cereals Nutrition 0.000 description 15
- 230000000875 corresponding effect Effects 0.000 description 8
- 238000003306 harvesting Methods 0.000 description 8
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 8
- 230000007774 longterm Effects 0.000 description 4
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 3
- 235000007319 Avena orientalis Nutrition 0.000 description 2
- 244000075850 Avena orientalis Species 0.000 description 2
- 241000209140 Triticum Species 0.000 description 2
- 235000021307 Triticum Nutrition 0.000 description 2
- 239000002994 raw material Substances 0.000 description 2
- 238000011160 research Methods 0.000 description 2
- 235000016068 Berberis vulgaris Nutrition 0.000 description 1
- 241000335053 Beta vulgaris Species 0.000 description 1
- 239000002028 Biomass Substances 0.000 description 1
- 240000002791 Brassica napus Species 0.000 description 1
- 235000011293 Brassica napus Nutrition 0.000 description 1
- 235000000540 Brassica rapa subsp rapa Nutrition 0.000 description 1
- 240000005979 Hordeum vulgare Species 0.000 description 1
- 235000007340 Hordeum vulgare Nutrition 0.000 description 1
- 240000007594 Oryza sativa Species 0.000 description 1
- 235000007164 Oryza sativa Nutrition 0.000 description 1
- 241000209056 Secale Species 0.000 description 1
- 235000007238 Secale cereale Nutrition 0.000 description 1
- 240000008042 Zea mays Species 0.000 description 1
- 235000005824 Zea mays ssp. parviglumis Nutrition 0.000 description 1
- 235000002017 Zea mays subsp mays Nutrition 0.000 description 1
- 238000012271 agricultural production Methods 0.000 description 1
- 238000013459 approach Methods 0.000 description 1
- 239000007864 aqueous solution Substances 0.000 description 1
- 230000009286 beneficial effect Effects 0.000 description 1
- 238000007796 conventional method Methods 0.000 description 1
- 235000005822 corn Nutrition 0.000 description 1
- 230000002596 correlated effect Effects 0.000 description 1
- 230000003247 decreasing effect Effects 0.000 description 1
- 238000011161 development Methods 0.000 description 1
- 239000003673 groundwater Substances 0.000 description 1
- 229910052500 inorganic mineral Inorganic materials 0.000 description 1
- 230000010354 integration Effects 0.000 description 1
- 239000011707 mineral Substances 0.000 description 1
- 150000002829 nitrogen Chemical class 0.000 description 1
- 235000009566 rice Nutrition 0.000 description 1
- 150000003839 salts Chemical class 0.000 description 1
- 239000007921 spray Substances 0.000 description 1
- 238000005507 spraying Methods 0.000 description 1
- 230000005082 stem growth Effects 0.000 description 1
- 244000045561 useful plants Species 0.000 description 1
- 238000005406 washing Methods 0.000 description 1
- 238000005303 weighing Methods 0.000 description 1
Classifications
-
- A—HUMAN NECESSITIES
- A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
- A01C—PLANTING; SOWING; FERTILISING
- A01C21/00—Methods of fertilising, sowing or planting
- A01C21/007—Determining fertilization requirements
Landscapes
- Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
- Soil Sciences (AREA)
- Environmental Sciences (AREA)
- Fertilizers (AREA)
- Fertilizing (AREA)
- Cultivation Of Plants (AREA)
- Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
Abstract
Dus kat hnojivo se aplikuje na p stitelskou plochu sou asn se set m p stovan²ch rostlin a pozd ji, v pr b hu r stov ho obdob , se aplikuje na p stitelskou plochu dal hnojivo. Sou asn se set m se aplikuje na p stitelskou plochu z kladn mno stv hnojiva, kter odpov d z kladn mu v²nosu ·rody men mu, ne je maxim ln v²nos ·rody, p°i em dodate n²m mno stv m hnojiva se pohnoj pouze omezen plocha. R st na p stitelsk plo e i na plo e s dodate n²m hnojen m se v pr b hu ur it ho obdob od za tku r stov sez ny m ° . Nam °en² r st, kter² byl zji t n u rostlin na p stitelsk plo e se srovn v s nam °en²m r stem, zji t n²m u rostlin p stovan²ch na plo e s dodate n²m hnojen m za stejn²ch r stov²ch podm nek, a jestli e r st na plo e s dodate n²m hnojen m p°es hne r st na p stitelsk plo e, provede se na p stitelsk plo e dodate n p°ihnojen podle v²sledk srovn n r stu rostlin na plo e s dodate n²m hnojen m s r stem rostlin na p stitelsk plo e a podle mno stv hnojiva, kter bylo pou ito na p stitelsk plo e.\
Description
Vynález se týká způsobu hnojení půdy pro pěstování rostlin, přičemž dusíkaté hnojivo se aplikuje na pěstitelskou plochu současně se setím pěstovaných rostlin a další hnojivo se aplikuje na pěstitelskou plochu později v průběhu růstové sezóny.
Zejména se předložený vynález týká hnojení dusíkem, které se provádí ve spojení s pěstováním obilnin, přičemž tato metoda může být použita ve spojení s dalším hnojením půdy pro pěstování jiných rostlin stejně jako při provádění změn v intenzitě hnojení. V tomto textu obilniny znamenají známé obilniny jako pšenici, ječmen, oves, žito, kukuřice, rýže atd. Jiné rostliny znamená jiné použitelné rostliny pěstované na polích a podobných kultivačních plochách, například řepa, tuřín atd. V tomto vynálezu jeden kg dusíkatého hnojivá specificky má význam takového množství hnojivá, které obsahuje jeden kg dusíku.
Dosavadní stav techniky
Při zemědělské výrobě by se principiálně půda měla hnojit dusíkem v množství, které odpovídá množství dusíku, které se odebere půdě ve sklizni. Doporučená hnojení jsou založena na dlouhodobém průměrném výnosu úrody, který se získá sečtením hodnot množství vypěstované hmoty při extenzivním testu. Doporučení ignorují fakt, že mezi jednotlivými sezónami jsou v podmínkách pro dobrou či špatnou úrodu, velké rozdíly. Množství vody je často minimalizačním faktorem omezujícím růst a pokud je dodávka vody malá, úroda z hektaru spadne pod dlouhodobý průměr. Jelikož Finsko je situováno na severní hranici území, kde je možné pěstovat obilí, čas od času se vyskytuje špatný rok například v důsledku studeného počasí, ve kterém výnosy zůstanou výrazně pod dlouhodobým průměrem. V dalších zemích stejně jako ve shora uvedeném případě ve Finsku, velikost úrody v jedné sezóně kolísá v důsledku proměnlivosti v podmínkách, které rostliny mají k růstu. V první řadě se zde uplatňuje počasí.
Podle doporučeného hnojení pro Finsko je průměrné množství dusíkatého hnojivá, aplikované na pěstitelské plochy v podobě minerálních solí, asi 90-110 kg na hektar. Jestliže množství hnojivá je 110 kg na hektar, výnos by měl být větší než 5000 kg na hektar, aby se dodané množství dusíku, které bylo dodáno při setí, odstranilo spolu s úrodou z půdy. Velmi často však, např. když úroda je menší v důsledku nedostatku vody, klesne hektarový výnos až na 3000 kg na hektar. V tomto případě zůstává v půdě velká nadbytečná dávka dusíku a tento dusík bývá vymýván mimo pěstitelskou plochu. Dochází k jeho denitrifikaci nebo může docházet k reakci se součástmi půdy na takovou formu, která je pro rostliny nepoužitelná. Průměrná úroda ve Finsku je v současných letech lehce nad 3000 kg/ha. Proto v dlouhodobém průměru jsou pole v podstatě přehnojena. Stejně tak v jiných zemích, kde dochází k velmi značnému kolísání v ročních výnosech, v závislosti na počasí a jiných podmínkách podle jednotlivých zemí včetně jejich změn. Problém výsledného přehnojení se projevuje v mnoha zemích, zejména v případech, kde dochází k nečekaným změnám v počasí a zejména v případě mimořádného sucha.
Hnojivá zůstávají nevyužita, protože přehnojení, tj. nadměrná investice do nadbytku hnojivá, nemá návratnost v odpovídajícím nárůstu výnosu. Dále přebytek dusíku je odplavován do vodního systému, což má za následek výrazný vzrůst znečištění těchto systémů. Kromě toho v tomto případě zpracovatelský a krmivářský průmysl nedostává suroviny v kvalitě, která odpovídá jeho potřebám.
Podstata vynálezu
Cílem tohoto vynálezu je odstranit shora popsané nevýhody.
Cílem tohoto vynálezu je tedy nalézt způsob hnojení při pěstování rostlin, při kterém by pěstitel dosáhl lepší návratnosti investic, které vynaloží na produkci v podobě hnojení, a při kterém množství hnojivá odplaveného do vodních systémů a znečišťující životní prostředí, by bylo minimalizováno.
Konkrétním cílem vynálezu je vyvinout metody hnojení, při kterých hnojení, prováděné současně se setím, lépe odpovídá skutečným hlediskům optimální úrody z pohledu průměrných hektarových výnosů získaných v současných letech. Dalším cílem vynálezu je vyvinout metody hnojení půdy pro pěstování rostlin takovým způsobem, že množství hnojivá, aplikované na 15 pěstitelskou plochu se efektivněji upravuje podle možného největšího výnosu.
Co se týče podstatných znaků vynálezu odkazujeme se zde na patentové nároky.
Vynález je založen na extenzivním výzkumu v průběhu kterého bylo neočekávaně zjištěno, že 20 růst a/nebo situace hnojení dusíkem u pěstovaných rostlin, tj. potřeba přihnojení dusíkem a využití hnojivá rostlinami se může měřit v průběhu růstového období a na základě výsledku tohoto měření lze provést, pokud je to nutné dodatečné přihnojení. Konkrétně je způsob hnojení podle vynálezu založen na použití měření růstu rostlin a/nebo situaci v hnojení dusíkem, tj. např. koncentrace chlorofylu v pěstovaných rostlinách v průběhu určitého časového úseku od začátku 25 růstového období, přičemž dodané množství hnojivá odpovídá základnímu výnosu menšímu, než je místní maximální výnos, a současně na podobném měření růstu stejných kultivovaných rostlin ve stejných růstových podmínkách při dodávání dodatečného hnojivá, např. na přehnojené testovací ploše (např. na omezené části pěstitelské plochy), kde se předávkuje hnojivo tak, abyrostliny dostaly v této vzorkové části tak mnoho dusíku, jak jsou jen schopny využít v prostředí 30 přebytku. Množství dodatečně přidaného dusíkatého hnojivá může být např. 30 až 50 % nad množství použité ve zbývající části pěstitelské plochy. Zejména výhodným přístupem je stanovit koncentraci chlorofylu v listech rostlin získaných z testovací plochy a z pěstitelské plochy a porovnávat je mezi sebou. Při tomto porovnávání bylo zjištěno, že koncentrace chlorofylu koreluje velmi dobře s množstvím dusíku obsaženého v listech rostlin. Proto poskytuje údaj 35 o koncentraci chlorofylu v přehnojeném vzorku a mimo něj relativně přesnou informaci o množství dusíku využitém rostlinami a tím i o množství dusíku, které je potřebné dodat pěstitelské ploše. Z měření růstu rostlin na pěstitelské ploše ve srovnání s růstem v zóně dodatečného hnojení je pak možno stanovit kdy rostliny na pěstitelské ploše trpí nedostatečným hnojením a jestli to může být napraveno pomocí obecného dodatečného hnojení pěstitelské 40 plochy, pokud růst mimořádně hnojených rostlin signifikantně převyšuje růst na pěstitelské ploše.
Velikost růstu v dané zóně se dá změřit jakoukoli osobě známou metodou např. vážením úrody z plošné jednotky měřené v zóně jíž se to týká např. množství sušiny, fytomasy nebo pokud je to 45 žádoucí měřením úplného růstu, tj. biomasy (což zahrnuje veškeré nadzemní části a kořeny).
Růst kultivovaných rostlin tak může být monitorován měřením situace v hnojení dusíkem, ve které jsou rostliny, např. stanovením koncentrace chlorofylu v rostlinách, rostoucích na pěstitelské ploše, která je hnojena základní dávkou a na pokusné ploše s dodatečným hnojením. 50 Dodatečné hnojení se provádí, jestliže růst a/nebo množství dusíku, např. koncentrace chlorofylu v rostlinách, na ploše s dodatečným hnojením, je výrazně, např. o 10 %, výhodně o 20 %, větší, než na pěstitelské ploše, která je bez dodatečného hnojení.
I
V souladu svýsledky výzkumu umožňují způsoby stanovení výnosu vdaném okamžiku růstového období kdykoliv v průběhu růstového období relativně přesně stanovit předpokládaný výnos, a tudíž i dodatečné přihnojení, které je nutné na základě předpovědi a/nebo růstu, a které je nutné provést v průběhu daného růstového období.
Novým znakem je u způsobu podle vynálezu zejména princip měření růstu na ploše se základním hnojením v průběhu růstového období a srovnávání jeho výsledků s měřením růstu, které bylo provedeno na přehnojené ploše a stanovení potřeby dodatečného hnojení na základě těchto měření. Dalším novým znakem způsobu podle vynálezu je, že situace v hnojení dusíkem a/nebo chlorofylová situace pěstovaných rostlin se stanovuje v průběhu růstového období na ploše se základním hnojením a že potřeba dodatečného hnojení se stanoví na tomto základě. Dalším novým znakem způsobu podle vynálezu je, že pro stanovení množství dodatečného hnojivá, které je nutné, se kombinuje údaj o předpokládané úrodě a údaj o množství dusíku, obsaženém v rostlinách, jak je naměřeno v průběhu růstového období s množstvím použitého hnojivá.
Podle vynálezu je základní množství hnojivá, odpovídající základnímu výnosu, menší než obvyklé množství hnojivá aplikované současně se setím na pěstitelské ploše pro dosažení maximální úrody podle dosavadního stavu techniky. Na omezené části pěstitelské plochy, např. na pokusné ploše, se aplikuje dodatečné množství hnojivá. Později, v průběhu růstového období, se na ploše s dodatečným hnojením stanoví intenzita růstu, která se projevila na ploše se základním a dodatečným hnojením a tyto hodnoty se srovnají. Na základě tohoto srovnání se určí potřeba dodatečného hnojení na pěstitelské ploše. Místo stanovení velikosti růstu pěstovaných rostlin je možno stanovit množství dusíku a/nebo chlorofylu v pěstovaných rostlinách ploše hnojené základním způsobem a na ploše hnojené mimořádně, načež se určí potřeba dodatečného hnojení na bázi těchto měření.
Předpověď úrody se dá odhadnout po setí na základě fytomasy a sumy kumulovaného tepla v průběhu růstového období mezi setím a okamžikem měření, což je založeno např. na známém faktu, že přijatá suma tepla do období zralosti úrody je ve Finsku asi 1000° a např. ve střední Evropě asi 1300°. Suma tepla se vypočítá tak, že se sečítají střední hodnoty teplot změřených v 8,14 a 20 hodin, měřeno ve stupních Celsia, a sníží se o 5 °C, pro každý den sledovaného období. Odhad úrody lze takto provést na základě fytomasy, sumy tepla a odhadnuté nebo statisticky změřené sumy tepla pro období a místo, jehož se odhad týká. Je také třeba poznamenat, že numerická hodnota sumy tepla pro oblast, kde se způsob aplikuje, nemá žádný význam sama o sobě, jinými slovy, suma tepla pro dané území může být např. 1000°, jako ve Finsku, nebo 1300° jako ve střední Evropě nebo může jít nějakou jinou hodnotu. Sumu tepla lze použít pro získání odhadu úrody v průběhu růstového období a odhad výnosu úrody se dá použít pro odhad nároku dodatečného hnojení za účelem dosažení úrody konsistentní s odhadem.
Dodatečné hnojení lze provést jakoukoliv metodou o sobě známou např. aplikují hnojivá v podobě obvyklých granulovaných dusíkatých hnojiv, nebo vodním roztokem hnojením na list, nebo společně s ničením plevele nebo jiným postřikovým ošetřením rostlin nebo obecně jakoukoliv metodou podle známého stavu techniky. Dodatečné hnojení lze provést v jedné nebo v několika fázích.
Množství dusíkatého hnojivá, aplikované při setí je výhodně asi 70 % ± 10 % množství hnojivá odpovídajícího maximální úrodě. Množství dusíkatého hnojivá, které se aplikuje při základním hnojení lze také různě upravit oproti tomuto údaji. Maximální úrodu lze definovat např. jako průměrná maximální úroda pro dané území nebo nějaká jiná obecně známá maximální hodnota úrody.
Přídavné hnojení se výhodně provádí v případě, že rozdíl mezi odhadem úrody a základní úrodou je větší než 10 % ještě výhodněji přes 20 % odhadnuté úrody.
-3 CZ 291000 B6
Je také třeba poznamenat, že množství uváděná v předešlém textu, která se používají na jednotku pěstitelské plochy, jsou především stanovena podle severských tj. finských podmínek. V dalších zemích se množství hnojivá a výnos úrody může měnit velmi značně podle podmínek jako je 5 vlhkost, teplota, počasí obecně, kvalita půdy, podle druhu pěstované plodiny, potřeby úrody atd.
v souladu s obecnými okolnostmi. Podstatným bodem vynálezu je, že se řeší obecně způsob, při kterém se principiálně stanoví potřeba dodatečného hnojení a popřípadě se rozhodne, zda dodatečně hnojit.
Podle vynálezu je možno rozhodnout o správném množství hnojivá, které má být aplikováno na pěstitelské ploše, tak aby úzce korespondovalo s aktuálními růstovými podmínkami a tak aby nedošlo kpřehnojení při špatných růstových podmínkách. Na druhé straně způsob podle vynálezu poskytuje rostlinám požadované větší množství hnojivá v souladu s větší úrodou při lepších růstových podmínkách a tím se zajišťuje maximální výnos. Dále vynález umožňuje, aby pěstitelé, kteří způsob podle vynálezu využijí, dosáhli plné a maximální návratnosti nákladů na hnojení v dané oblasti zejména nezávisle na podmínkách růstu rostlin v průběhu daného růstového období.
Dále vynález umožňuje téměř nulový zůstatek dusíku v půdě na pěstitelské ploše, takže množství dusíku uvedené do půdy hnojením odpovídá dusíku, který byl převážně odstraněn v podobě úrody zrna. Proto se žádné hnojivo neztrácí vymýváním do vodních systémů a v tomto směru je znečišťování životního prostředí a spodních vod plně pod kontrolou.
Dále je výhodou vynálezu to, že při každém růstovém období dostává zpracovatelský a krmivářský průmysl suroviny v kvalitě, které pro svoji výrobu potřebuje. Dále je možné úrodu přesně odhadnout v průběhu růstového období, což je pro výrobce, které navazují na zpracování úrody také důležité. V souladu s tím jsou zdroje úrody přesně odhadnutelné a úroda může být dobře ochráněná a skladována, což je také výhodné pro obchod. Kromě obvyklých výhod shora zmíněných zvyšuje vynález výrazně účinnost pěstování rostlin, což se obecně obrací do vyšší ziskovosti a ekonomie provozů, které navazují zejména provozů na výrobu krmiv. Toto má značnou výhodu zejména v současných politických podmínkách a při změnách, které vedou k integraci a k velkovýrobě.
Přehled obrázků na výkrese
V následujícím textu bude vynález popsán v dalších podrobnostech pomocí konkrétních příkladů provedení s odkazem na připojená vyobrazení na kterých:
Obr. 1 je graficky znázorněná spotřeba dusíku v suchém roce ve finských podmínkách pro případ, kdy hnojení je prováděno v souladu s běžnou dosavadní praxí,
Obr. 2 představuje spotřebu dusíku v dobrém roce ve finských podmínkách v případě, kdy byla použita metoda podle vynálezu.
Příklad 1
Hnojení v suchém roce
V tomto příkladě bylo množství dusíkatého hnojivá 120 kg, což odpovídá reálně dosažitelnému výnosu zrna přes 5000 kg/ha viz obr. 1. Přestože rok byl suchý, což znamená, že růst byl omezen nedostatkem vody a výnos zůstal na 3000 kg zrna na hektar. Množství dusíku, které bylo využito a odstraněno v úrodě z pěstitelské plochy při sklizni je 80 kg/ha a množství dusíku, které zůstalo
-4CZ 291000 B6
I v půdě, je v tomto případě 40 kg/ha. Při podzimních deštích se začal přebytek dusíku vymývat do vodního systému a jeho část se denitrifikovala do ovzduší.
V sezóně jako byla tato nemá pěstitel žádnou návratnost toho dusíku, který zůstal v půdě a navíc, vzhledem k přebytku dusíku obsah proteinu v zrnu je příliš vysoký a obsah energie je nízký, takže krmivářský průmysl, který na sklizeň navazuje, nemůže tento produkt dobře využít.
Tento příklad popisuje hnojení v suché růstové sezóně ve Finsku a ukazuje jaká množství hnojivá se obvykle ve Finsku používá a také ukazuje jakému to odpovídá výnosu zrna. Shora uvedené numerické hodnoty, které udávají množství hnojivá a množství sklizené úrody se dají nahradit čísly, která se získají na příslušných jiných místech při lokálním měření.
Příklad 2
Hnojení podle vývoje sezóny
Množství hnojivá použitého v tomto příkladě bylo 90 kg/ha, což odpovídá výnosu zrna asi 3500 kg/ha. V tomto případě se předpokládaná úroda odhadovala pomocí sumy fytomasy a sumy tepla, které bylo akumulováno mezi okamžikem setí a okamžikem měření. V té samé době byla stanovena koncentrace chlorofylu v listech rostlin, vyrostlých na přehnojené pokusné ploše a rostlin vyrostlých na pěstitelské ploše. Odhad výnosu a koncentrace chlorofylu (informuje o koncentraci dusíku) na pokusné ploše je o 40 % vyšší ve srovnání se základním výnosem úrody 3000 kg/ha a ve srovnání s koncentrací chlorofylu na pěstitelské ploše. Na základě tohoto stanovení byl odhad výnosu upraven směrem nahoru (asi o 40 %) na hodnotu 5000 kg/ha a bylo provedeno dodatečné hnojení dusíkem v množství 30 kg/ha (téměř 40 %). V tomto případě bylo provedeno dodatečné hnojení jednorázově, ale pokud je to žádoucí lze jej provést v několika stádiích.
Co se týká sklizně, bylo zjištěno, že v tomto případě bylo skutečně dosaženo výnosu 5000 kg/ha, takže množství dusíku, odstraněné v průběhu sklizně z pěstitelské plochy v zrnu bylo 100 kg/ha, což odpovídá množství dusíku, odstraněného v ostatních částech rostlin 20 kg/ha, takže rovnováha dusíku byla udržena.
Jestliže odhad úrody a/nebo stanovení koncentrace chlorofylu v listech rostlin v okamžiku t| ukazuje na předpokládaný výnos pouze 3000 kg/ha, dodatečné hnojení by se mělo vypustit, takže v takovém případě by pak původní základní hnojivá dávka 90 kg/ha vynesla maximální úrodu v konkrétních růstových podmínkách. Proto mimořádné náklady na dodatečné hnojení byly ušetřeny a pěstitel dostane zpět veškeré náklady, které vynaložil na dusíkaté hnojivo.
Tento příklad představuje hnojení v suchém roce ve Finsku a ukazuje jaká množství hnojivá se obvykle ve Finsku používají a odpovídající výnosy zrna.
Příklad 3
V tomto příkladě hnojení bylo provedeno na čtyřech testovaných pozemcích a výnos zma/množství hnojivá použitého byly počítány s ohledem na úrodu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Způsob hnojení Výnos zma/použité hnojení dusíkem
150
254
352
Vysvětlivky k tabulce 1:
= základní hnojení 130 kg dusíku/ha, žádné dodatečné hnojení, = základní hnojení 80 kg dusíku/ha, dodatečné hnojení v množství 3x15 kg/ha, = základní hnojení 100 kg dusíku/ha, dodatečné hnojení 2x15 kg/ha
Dodatečné hnojení bylo prováděno převážně postřikem na list.
Provedení podle vynálezu v tomto případě ukázalo, že dusík dodávaný listovým hnojením poskytuje větší výnos, než dusík dodávaný obvyklým způsobem do půdy, zejména pokud je použito dodatečné hnojení způsobem podle vynálezu, při němž se stanoví odhad úrody na základě sumy tepla a fytomasy akumulované mezi okamžikem setí a okamžikem měření.
Příklad 4
V tomto případě je základní množství hnojivá, použitého na krmné zrno 80 kg N/ha, což odpovídá výnosu 3000 kg/ha. Dodatečné hnojení v množství 30 kg/ha bylo v tomto případě provedeno na pokusné ploše. Když byla krmná obilnina (pšenice), ve stádiu růstu stonku, byla zvážena fytomasa na pěstitelské ploše a na pokusné ploše. Výsledky byly 0,800 kg/m2 v případě pěstitelského ploše a 0,920 kg/m2 na zkušební ploše. Z těchto měření růstu rostlin lze vyvodit, že růst na pokusné ploše, která byla hnojena dostatečnou dávkou hnojivá, byl asi o 15 % vyšší než na pěstitelské ploše. Na základě tohoto výpočtu bylo provedeno 15 % dodatečné hnojení, tj. bylo přidáno 12 kg dusíku/ha na pole.
Příklad 5
V tomto příkladě se použilo základního hnojení pro obilí (oves) v množství 90 kg N/ha, což odpovídá výnosu 3500 kg/ha. Množství hnojivá, které bylo použito v tomto případě na pokusné nploše, je 120 kg/ha. Ve stadiu růstu stonku obilniny byl koncentrace chlorofylu v listech stanovena pomocí tzv. SPAD metru. Výsledek SPAD měření na pěstitelské ploše je 40 jednotek Spad, zatímco SPAD měření rostlin na pokusné ploše skončilo s výsledkem 53 jednotek SPAD. Na základě měření bylo rozhodnuto provést dodatečné hnojení následujícím způsobem:
Dodatečné hnojení = kg N/ha = 30 kg N/ha.
53-40
I
Jestliže se má zvýšit koncentrace chlorofylu (tj. obsah dusíku) o jednu SPAD jednotku, dodatečné hnojení se dá vypočítat takto:
Dodatečné hnojení =------kg N/ha = 4,3 kgN/ha.
53-40
Provedení, která byla popsána jako příklady, jsou míněna pouze pro ilustraci vynálezu, aniž by tento vynález v jakémkoli směru omezovala.
Claims (11)
1. Způsob hnojení půdy pro pěstování rostlin, při kterém se aplikuje na pěstitelské ploše dusíkaté hnojivo současně se setím pěstovaných rostlin a později, v průběhu růstového období, se aplikuje na pěstitelskou plochu další hnojivo, vyznačující se tím, že se současně se setím aplikuje na pěstitelskou plochu základní množství hnojivá, které odpovídá základnímu výnosu úrody menšímu, než je maximální výnos úrody, dodatečným množstvím hnojivá se pohnojí omezená plocha, růst na pěstitelské ploše i na ploše s dodatečným hnojením se v průběhu určitého období od začátku růstové sezóny měří, naměřený růst, který byl zjištěn u rostlin na pěstitelské ploše se srovnává s nam ěřeným růstem, zjištěným u rostlin pěstovaných na ploše s dodatečným hnojením za stejných růstových podmínek, a jestliže růst na ploše s dodatečným hnojením přesáhne růst na pěstitelské ploše, provede se na pěstitelské ploše dodatečné přihnojení podle výsledků srovnání růstu rostlin na ploše s dodatečným hnojením s růstem rostlin na pěstitelské ploše a podle množství hnojivá, které bylo použito na pěstitelské ploše.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že růst pěstovaných rostlin na pěstitelské ploše se měří před opylením.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že růst pěstovaných rostlin se v průběhu zkoumaného období měří jako růst fytomasy, tj. nadzemních částí rostlin.
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že se měří situace hnojení dusíkem pěstovaných rostlin na pěstitelské ploše a na ploše s dodatečným hnojením a potřeba dodatečného hnojení se stanoví na základě naměřené situace hnojení dusíkem u rostlin.
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství dusíkatého hnojivá aplikované na pěstitelské ploše spolu se setím je 60 až 80 % množství hnojivá, které v daném místě odpovídá dosažení maximálního výnosu.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dodatečné hnojení se provádí tehdy, jestliže velikost růstu pěstovaných rostlin na ploše s dodatečným hnojením je o 10%, výhodně o 20 % vyšší než na pěstitelské ploše.
7. Způsob podle nároku 1 nebo 6, vyznačující se tím, že dodatečné hnojení se provádí v jednom či více stupních.
8. Způsob podle některého z nároků 1, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že potřeba dodatečného hnojení se stanoví ve stadiu druhého lístku.
-7CZ 291000 B6
9. Způsob podle některého z nároků 1, 6 až 8, vy z n a č u j í c í se tím, že dodatečné množství hnojivá se stanoví pomocí pokusné plochy, vytvořené na pěstitelské ploše, přičemž na pokusné ploše se přidá nadměrná dávka hnojivá, stanoví se růst pěstovaných rostlin na pokusné ploše a mimo ni, a dodatečné přihnojení se provede tehdy, jestliže velikost růstu na pokusné ploše je o 10 %, výhodně o 20 % větší než mimo tuto plochu.
10. Způsob podle některého z nároků 1, 4až 9, vyznačující se tím, že se stanoví situace v hnojení dusíkem pěstovaných rostlin na pokusné ploše, vytvořené na pěstitelské ploše, přičemž na pokusné ploše se přidá nadměrná dávka hnojivá a měří se koncentrace chlorofylu v rostlinách, pěstovaných na pokusné ploše a mimo ni, a dodatečné hnojení se provede jestliže koncentrace chlorofylu v rostlinách na pokusné ploše je o 10 %, výhodně o 20 % větší než mimo pokusnou plochu.
11. Způsob podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že odhad výnosu úrody se vypočte po setí v růstovém období na základě sumy tepla, akumulovaného mezi okamžikem setí a okamžikem měření, přičemž potřeba dodatečného hnojení na pěstitelské ploše se vypočítá jako sečtené množství hnojivá potřebného pro růst, odpovídající rozdílu mezi základním výnosem a odhadnutým výnosem, a dodatečné hnojení se provede podle takto vypočtené potřeby.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| FI962537A FI102135B (fi) | 1996-06-18 | 1996-06-18 | Menetelmä viljelykasvien lannoittamiseksi |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ181597A3 CZ181597A3 (cs) | 1998-01-14 |
| CZ291000B6 true CZ291000B6 (cs) | 2002-11-13 |
Family
ID=8546240
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ19971815A CZ291000B6 (cs) | 1996-06-18 | 1997-06-12 | Způsob hnojení půdy pro pěstování rostlin |
Country Status (13)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US6205707B1 (cs) |
| EP (1) | EP0813807B1 (cs) |
| JP (1) | JPH1056882A (cs) |
| AT (1) | ATE200383T1 (cs) |
| CZ (1) | CZ291000B6 (cs) |
| DE (1) | DE69704516T2 (cs) |
| DK (1) | DK0813807T3 (cs) |
| FI (1) | FI102135B (cs) |
| HU (1) | HUP9701058A3 (cs) |
| PL (1) | PL183875B1 (cs) |
| RU (1) | RU2136132C1 (cs) |
| SK (1) | SK75897A3 (cs) |
| UA (1) | UA39144C2 (cs) |
Families Citing this family (16)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| JP2000300077A (ja) * | 1998-09-09 | 2000-10-31 | Satake Eng Co Ltd | 穀類作物の施肥量決定方法、穀物の品質・収量推定方法及び穀物の生産情報提供装置 |
| FI107368B (fi) * | 1999-12-20 | 2001-07-31 | Kemira Agro Oy | Viljelykasvien lannoitusmenetelmä, jolla optimoidaan sadon määrä ja laatu |
| RU2249937C2 (ru) * | 2002-12-26 | 2005-04-20 | Санкт-Петербургский государственный университет | Биохимический способ прогнозирования доз азотных удобрений под заданную урожайность культур на дерново-подзолистых почвах |
| FI115889B (fi) * | 2003-12-17 | 2005-08-15 | Kemira Growhow Oyj | Rikkilannoitusmenetelmä |
| CN102422770A (zh) * | 2011-09-30 | 2012-04-25 | 华侨大学 | 乌龙茶塑料大棚早熟栽培方法 |
| JP5912827B2 (ja) * | 2012-05-09 | 2016-04-27 | 株式会社クボタ | 施肥量設定方法、施肥量設定装置、施肥量設定プログラム、施肥量設定システム |
| CN103636416B (zh) * | 2013-12-02 | 2015-08-26 | 昆明理工大学 | MgCl2在促进植物硝态氮吸收中的应用 |
| CN104782298A (zh) * | 2014-04-10 | 2015-07-22 | 韦江南 | 一种板栗测土配方施肥方法 |
| FR3027187B1 (fr) * | 2014-10-16 | 2016-11-11 | Centre Technique Interprofessionnel Des Oleagineux Et Du Chanvre (Cetiom) | Procede de determination de la quantite d'azote a fournir a une culture |
| CN104429268A (zh) * | 2014-11-24 | 2015-03-25 | 沈阳远大科技园有限公司 | 一种施肥方法 |
| CN104521648B (zh) * | 2014-12-01 | 2016-11-02 | 湖南省水稻研究所 | 一种通过人工调控群体的南方籼稻节肥种植方法 |
| JP6787074B2 (ja) * | 2016-11-22 | 2020-11-18 | コニカミノルタ株式会社 | 施肥設計方法、施肥設計プログラム、および施肥設計システム |
| WO2018131480A1 (ja) * | 2017-01-10 | 2018-07-19 | 日本電気株式会社 | 情報処理装置、情報処理方法、及び、情報処理プログラムが記録された記録媒体 |
| GB2612405B (en) * | 2021-07-09 | 2024-01-17 | Guangxi Academy Agricultural Sciences | Cultivation method based on optimization of amount of plant nitrogen fertilizer |
| CN113383632B (zh) * | 2021-07-09 | 2022-06-10 | 广西壮族自治区农业科学院 | 一种基于植物氮肥施用量优化的栽培方法 |
| EP4162783A1 (en) * | 2021-10-07 | 2023-04-12 | Yara International ASA | Method and system for providing a site specific fertilizer recommendation |
Family Cites Families (4)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US4652294A (en) * | 1985-05-31 | 1987-03-24 | Professional Agricultural Management, Inc. | Foliar fertilization method and compounds |
| SU1456045A1 (ru) * | 1986-11-13 | 1989-02-07 | Эстонская Агрометеорологическая Лаборатория Всесоюзного Научно-Исследовательского Института Сельскохозяйственной Метеорологии | Способ определени норм летних азотных подкормок |
| SU1676492A1 (ru) * | 1989-04-06 | 1991-09-15 | Институт Прикладной Геофизики Им.Акад.Федорова Е.К. | Способ подкормки азотом сельскохоз йственных культур |
| DE4229354C2 (de) * | 1992-09-07 | 1994-06-30 | Johannes Dipl Ing Lutz | Verfahren und Vorrichtung zur Düngung von Pflanzen, insbesondere von Bäumen |
-
1996
- 1996-06-18 FI FI962537A patent/FI102135B/fi active
-
1997
- 1997-06-12 DK DK97660068T patent/DK0813807T3/da active
- 1997-06-12 AT AT97660068T patent/ATE200383T1/de active
- 1997-06-12 CZ CZ19971815A patent/CZ291000B6/cs not_active IP Right Cessation
- 1997-06-12 DE DE69704516T patent/DE69704516T2/de not_active Expired - Lifetime
- 1997-06-12 EP EP97660068A patent/EP0813807B1/en not_active Revoked
- 1997-06-12 UA UA97062798A patent/UA39144C2/uk unknown
- 1997-06-13 SK SK758-97A patent/SK75897A3/sk unknown
- 1997-06-17 HU HU9701058A patent/HUP9701058A3/hu unknown
- 1997-06-17 US US08/877,118 patent/US6205707B1/en not_active Expired - Fee Related
- 1997-06-17 PL PL97320606A patent/PL183875B1/pl unknown
- 1997-06-18 JP JP9177672A patent/JPH1056882A/ja not_active Withdrawn
- 1997-06-18 RU RU97110987A patent/RU2136132C1/ru not_active IP Right Cessation
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CZ181597A3 (cs) | 1998-01-14 |
| US6205707B1 (en) | 2001-03-27 |
| PL320606A1 (en) | 1997-12-22 |
| FI962537L (fi) | 1997-12-19 |
| HUP9701058A3 (en) | 2000-04-28 |
| FI102135B1 (fi) | 1998-10-30 |
| RU2136132C1 (ru) | 1999-09-10 |
| DK0813807T3 (da) | 2001-07-23 |
| HU9701058D0 (en) | 1997-08-28 |
| FI962537A0 (fi) | 1996-06-18 |
| SK75897A3 (en) | 1998-10-07 |
| ATE200383T1 (de) | 2001-04-15 |
| DE69704516D1 (de) | 2001-05-17 |
| DE69704516T2 (de) | 2002-03-28 |
| EP0813807A1 (en) | 1997-12-29 |
| HUP9701058A2 (hu) | 1998-03-02 |
| JPH1056882A (ja) | 1998-03-03 |
| UA39144C2 (uk) | 2001-06-15 |
| EP0813807B1 (en) | 2001-04-11 |
| FI102135B (fi) | 1998-10-30 |
| PL183875B1 (pl) | 2002-07-31 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| Karges et al. | Agro-economic prospects for expanding soybean production beyond its current northerly limit in Europe | |
| Hocking et al. | Effects of CO2 enrichment and nitrogen stress on growth, and partitioning of dry matter and nitrogen in wheat and maize | |
| CZ291000B6 (cs) | Způsob hnojení půdy pro pěstování rostlin | |
| Aghanejad et al. | Effects of late-season drought stress on some physiological traits, yield and yield components of wheat genotypes | |
| Capo et al. | The role of zinc fertilization and its interaction with nitrogen and phosphorus starter fertilization on early maize development and grain yield | |
| Rozewicz et al. | Effect of strip-till and cultivar on photosynthetic parameters and grain yield of winter wheat | |
| Stanford et al. | Nitrogen and yield potential | |
| Van Cleemput et al. | Use of tracer technology in mineral fertilizer management | |
| De Ruiter et al. | Nitrogen and dry matter partitioning of barley grown in a dryland environment | |
| Raievska et al. | Genetic variation in four maturity genes and photoperiod insensitivity effects on the yield components and on the growth duration periods of soybean | |
| Kaur et al. | Influence of different nitrogen levels on growth, yield and quality of forage Pearl millet (Pennisetum glaucum L.) genotypes | |
| PARTAL et al. | WHEAT YIELD AND QUALITY UNDER THE INFLUENCE OF SOWING DATE, PLANT DENSITY AND VARIETY IN SOUTH OF ROMANIA. | |
| Galindo et al. | Technical and economic viability of wheat with forms of application and doses of boron | |
| Khatri et al. | Effects of nitrogen levels on growth and yield of some newly released wheat genotypes under Bhairahawa condition | |
| Timung et al. | Biochemical indicators in upland rice (Oryza sativa L.) under physiological drought condition | |
| Shcatula et al. | Features of application of mineral fertilizers in the growing of winter barley | |
| Ano et al. | Effect of fertilizer and intercropping with pigeon pea (Cajunus cajun) on the productivity of yam minisett (Dioscosrea rotundata) based system | |
| Megersa et al. | Nitrogen rates and timing effects on yield and yield components of bread wheat (Tritium aestivum l.) at Maokomo | |
| Faraji | Quantifying factors determining seed weight in open pollinated and hybrid oilseed rape (Brassica napus L.) cultivars | |
| Suhartanto et al. | Potential of forage production on dry land agriculture with mixed cropping pattern | |
| Biya et al. | Nitrogen Fertilizer Split Application Response on Late Maturing Maize ((Zea mays L.) at Banshure and Omonada Woredas, Sowthwest Ethiopia | |
| Ali | Towards Site-Specific Nitrogen Management in Hard Red Winter Wheat | |
| Bagheripour et al. | Estimating yield gap of wheat (Triticum aestivum L.) using the comparative performance analysis (CPA) method in the Bam, Narmashir and Fahraj counties of Kerman province | |
| Madhavi et al. | Requirement of phosphorus and its use efficiency in zero tilled maize after kharif rice | |
| Damavandi et al. | Evaluation Effect of Salicylic Acid and Glycine Betaine on Quantitative Properties of Alfalfa (Medicago sativa L.) under Drought Stress Conditions |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic | ||
| MA4A | Patent surrendered |
Effective date: 20030225 |