CZ290886B6

CZ290886B6 - Směs pro výrobu tvarových tělísek z vlákenných roun a tvarové tělísko

Info

Publication number: CZ290886B6
Application number: CZ19963194A
Authority: CZ
Inventors: Stan Thyssen
Original assignee: Teodur N. V.
Priority date: 1994-05-03
Filing date: 1995-04-29
Publication date: 2002-11-13
Also published as: JPH09512575A; ATE178957T1; EP0758413B1; US5852102A; DE59505660D1; ZA953558B; ES2133770T5; CZ319496A3; ES2133770T3; EP0758413A1; WO1995030034A1; EP0758413B2; AU2523495A

Abstract

Sm s pro v²robu tvarov²ch t l sek z vl kenn²ch roun obsahuje a) 20 a 45 % hmotn. pr kov sm si pojiva, kter obsahuje a.sub.1.n.) 30 a 90 % hmotn. fenolov prysky°ice a a.sub.2.n.) 70 a 10 % hmotn. odpad pr kov²ch lak o zrnitosti 10 a 60 .mi.m, a b) 80 a 55 % hmotn. organick²ch a/nebo anorganick²ch vl ken. Slo ka a.sub.2.n.) sest v z odpad je t nezes t n²ch pr kov²ch lak na b zi epoxidov²ch, polyesterov²ch, polyurethanov²ch a/nebo akryl tov²ch prysky°ic s reaktivn mi skupinami. Tvarov t l sko, sest v z t to sm si, slisovan ve form a ste n nebo ·pln vytvrzen .\

Description

Směs pro výrobu tvarových tělísek z vlákenných roun a tvarové tělísko

Oblast techniky

Vynález se týká směsi pro výrobu tvarových tělísek z vlákenných roun a tvarového tělíska vyrobeného z této směsi.

Dosavadní stav techniky

V průmyslu jsou velice rozšířena tvarová tělíska na bázi vlákenných roun. Přitom se jedná o rouna z vláken různého druhu, která se mohou směšovat s pojivém. Z těchto vlákenných roun se mohou potom vyrobit předprodukty, takzvané prepregy, které se potom formují odpovídajícími zpracovatelskými nástroji, vytvrdí se a popřípadě se adjustují. Rovněž je možné vyrobit přímo z vláken a prášku pojivá odpovídající nekonečné zboží zvlákenného rouna. Tato tvarová tělíska nebo desky se používají v širokém měřítku. V automobilovém průmyslu se tyto výrobky používají například jako tvarová tělíska, například jako izolační hmoty pro kryty motorů, kolesnic nebo pro izolaci prostoru pro zavazadla. Jinou oblastí použití je použití pro ploché zboží (desky), například jako izolační hmota v pračkách, sušičkách prádla nebo v reproduktorech, ve stěnách absorbujících zvuk. Mohou být opatřeny dalšími povlaky, například semišováním nebo laminováním. Tato tvarová tělíska nebo rovinné díly, opatřené takto opticky stabilním a dekorativním povlakem povrchu, se mohou potom používat například jako obložení stran dveří, jako odkládací kapsa nebo jako obložení stropu v automobilovém průmyslu.

Metody výroby vlákenných roun, popřípadě pro směšování těchto roun s práškem pojivá, jsou známé. Přitom se vlákenný materiál homogenizuje, například ve směšovací komoře pro vlákna, a překládá se na dopravní pás jako volná vrstva vláken.

Směs pojivá se potom nanáší na vlákenný materiál, například pomocí dávkovačích válců nebo vibračních žlabů. Potom se směs vláken/pojiva rozvíří a homogenně promísí v uzavřeném systému pomocí proudu vzduchu. Homogenní směs z vláken a prášku pojivá se zpracuje na nekonečné rouno. Složky této směsi se mohou spolu slepovat buď mírným ohřevem a následujícím ochlazením, přičemž vzniknou předvýrobky, takzvané prepregy, nebo se vyrobí rovinné nebo kotoučové zboží, které je již zcela vytvrzené. Prepregy nejsou ještě definitivně vytvrzeny, jsou ale při skladování stálé. Po zpracování do konečného tvaru se tyto prepregy síťují působením tepla při teplotě až do 210 °C, přičemž se získají trojrozměrná duroplastická tvarová tělíska.

Požadavky kladené na tato tvarová tělíska s ohledem na strukturu povrchu a barvu jsou variabilní, ale při zvýšené teplotě nebo zatížení dlouhodobým skladováním musí být zaručena dostatečná mechanická stabilita. Pro jejich výrobu se ale musí použít pojivo, které dobře váže spolu použitá vlákenná rouna, aby se po definitivním vytvarování a vytvrzení získalo stabilní tvarové tělísko.Pojiva používaná v současnosti, jsou relativně drahá. Kromě toho fenolové pryskyřice ohrožují zdraví. Průmysl je silně zainteresován na tom, aby se snížily náklady. Právě u shora popsaných tvarových tělísek, jako jsou například izolační hmoty tlumící zvuk pro kryty motorů, kolesnice nebo izolační materiály, se hledají alternativy drahých, technicky čistých pryskyřic.

Spis JP-A-55 148 266 popisuje tvarové tělísko z vlákenného rouna, které je vyrobeno za použití syntetických vláken, odpadů práškových laků a pryskyřice.

I

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit směs pojivá pro výrobu tvarových tělísek z vlákenného rouna, u nichž by se značná část obvykle používaných čistých pryskyřic nahradila jinými látkami, které přesto vedou ke stabilním, reaktivním směsím pojiv, které jsou vhodné pro výrobu prepregů z vlákenného rouna nebo vytvrzeného zboží z vlákenného rouna. Dalším úkolem je snížit podíl látek škodlivých zdraví. Tyto směsi pojiv musí splňovat obvyklé požadavky výroby tvarových tělísek z vlákenného rouna a přitom poskytovat vytvrzená, stabilní 10 tvarová tělíska, která se mohou přizpůsobit pro různé účely použití.

Ukázalo se, že tento úkol se může vyřešit použitím práškových lakových odpadů jako pojivo nebo v pojivech pro výrobu tvarových tělísek z vlákenného rouna. S překvapením bylo zjištěno, že obvykle používané pryskyřice se mohou alespoň ze značné části nahradit práškovými 15 lakovými odpady.

Uvedený úkol splňuje směs pro výrobu tvarových tělísek z vlákenných roun, obsahující

a) 20 až 45 % hmotn. práškové směsi pojivá, která obsahuje ai) 30 až 90 % hmotn. fenolové pryskyřice a a₂) 70 až 10 % hmotn. odpadů práškových laků o zrnitosti 10 až 60 pm, a

b) 80 až 55 % hmotn. organických a/nebo anorganických vláken, podle vynálezu, jehož podstatou je, že složka a₂) sestává z odpadů ještě nezesítěných práškových laků na bázi epoxidových, polyesterových, polyurethanových a/nebo akrylátových pryskyřic s reaktivními skupinami.

Podle výhodného provedení vynálezu obsahuje směs další aditiva a přísady.

Odpady práškových laků s výhodou obsahují epoxidovou pryskyřici a polyesterovou pryskyřici v poměru v rozsahu od 1:0,2 do 1:7.

Jako aditivum obsahuje směs s výhodou alespoň jeden prostředek pro ochranu proti hoření.

Uvedený úkol dále splňuje tvarové tělísko, sestávající ze směsi podle vynálezu, slisované ve formě a částečně nebo úplně vytvrzené.

V lakařském průmyslu se ve zvětšující se míře používají práškové laky. Ty mají tu přednost, že se dají nanášet způsobem bez rozpouštědla. Tím se mohou značně snížit emise zatěžující životní prostředí. Způsob nanášení práškových laků má ale tu nevýhodu, že se značná část prášku nedostane na povlékaný předmět. Tyto prášky se shromažďují v lakovací kabině jako takzvaný prostřik. Prášky jsou citlivé na rozložení zrn podle velikosti a na čistotu. Proto se prostřik musí 45 likvidovat jako odpad. V posledním stupni výroby laku se rozdrcené extrudáty prášku laku melou. Při tomto pochodu mletí odpadá jemný prach,který působí rušivě při procesu lakování. Proto se tento prach v co největší míře odstraňuje. Tento prach se dá jen obtížně znovu zpracovat a musí se proto odstraňovat jako speciální odpad.

U vláken použitelných pro různá vlákenná rouna se jedná o tkaná, zplstěná nebo smíšená vlákna. Vlákna sestávají ze známých materiálů, například přírodních, organických a anorganických vláken. Jejich příklady jsou skleněná vlákna, vlákna z minerální vlny, polyesterové vlákna, vlákna z akrylové pryskyřice, polyolefinová vlákna, vlněná vlákna, bavlněná vlákna, lněná vlákna nebo podobně. Výhodná jsou textilní vlákna, zejména bavlněná vlákna, například odpady 55 vláken z textilního průmyslu. Tato vlákna popřípadě vlákenná rouna jsou v průmyslu známá.

-2CZ 290886 B6

Rovněž jsou známy způsoby, jimiž mohou být vyrobena. To se může dít například tkaním nebo zplstnatěním. Vznikající vlákenná rouna mají být v podstatě suchá, popřípadě mohou být impregnována aditivy.

U fenolových pryskyřic, použitelných ve směsích podle vynálezu, se jedná o běžné reaktivní fenolové pryskyřice, které jsou v průmyslu známé odedávna. Jsou to například práškovité fenolové pryskyřice, které nejsou zesítěné, jsou reaktivní a obsahují OH-skupiny. Takovéto pryskyřice se již používají pro výrobu tvarových tělísek z vlákenných roun. Například se mohou používat fenolové pryskyřice na bázi fenolu a formaldehydu, které jsou známy například jako resoly nebo novolaky.

Jako možné síťovadlo mohou tyto pryskyřice obsahovat kondenzační produkty formaldehydu.

Tyto pryskyřice jsou již v literatuře rozsáhle popsány, například v R. N. Shreve, „The Cemical Process Industrie“, Chapt. Plastics, 1945 a dají se koupit. Další fenolové pryskyřice jsou popsány také v DE-A-38 33 656, EP-A-0 369 539 stejně tak jako v EP-A-0 376 432. Zejména výhodné jsou fenolové pryskyřice typu novolaků.

Reaktivita fenolových pryskyřic je určována druhem a množstvím použitého síťovadla. Obecně dochází k reakci síťování mezi 120 °C až 222 °C.

Pryskyřice existují obecně v práškové formě. Vhodné velikosti zrn jsou například mezi 0,1 až 500 pm, s výhodou mezi 2 až 150 pm, nejvýhodněji mezi 10 až 60 pm.

Velikosti zrn použitých práškových lakových odpadů jsou například ve stejném rozmezí, jako pryskyřice a s výhodou jsou mezi 1 až 300 pm, nejvýhodněji mezi 10 až 60 pm. Jestliže se použijí práškové lakové odpady, jejichž velikost zrn je pro požadovaný účel použití příliš malá, je možné získat větší velikosti zrn spečením částic.

Práškové lakové odpady, použitelné podle vynálezu, jsou odpady obvykle známých práškových laků. Pojivá pro práškové laky mohou být při tom například na bázi epoxidových pryskyřic, polyesterových pryskyřic, polyurethanových pryskyřic nebo akrylátových pryskyřic. Tyto práškové lakové odpady odpadající například jako roztřik z lakových kabin nebo jako vadné šarže při výrobě práškových laků. Dále je možné shromažďovat a používat filtrační prachy, stejně tak, jako zbytky z rozemílání prášku.

Práškové lakové odpady, použitelné ve směsi podle vynálezu, nejsou ještě zesíťovány. Obsahují reaktivní skupinu, jako například karboxylové skupiny, epoxidové skupiny, hydroxylové skupiny, aminoskupiny, amidoskupiny nebo deriváty isokyanátu. Tyto mohou při ohřevu spolu reagovat.Teplota zesítění závisí na základní kostře. Obvykle jsou mezi 120 až 220 °C. Práškové laky s teplotami zesítění, přesahujícími 180 °C se s výhodou používají jen v malých množstvích, aby se i při teplotách vytvrzování tvarových tělísek asi 160 °C dosáhlo co možná nejůplnějšího zesítění použité směsi pojivá. Ktomu přistupuje ještě to, že při vysokých teplotách síťování, zejména při použití vlákenného rouna z plastových vláken dochází k nebezpečí, že se vlákna odbourají, což by vedlo ke snížení stability tvarových tělísek.Je výhodné, když síťovací teploty lakového prášku jsou nižší než 160 °C.

Použité práškové laky jsou známé systémy pojivá. Při tom se jedná o běžné pryskyřice, například na bázi epoxidu, polyesteru, polyurethanu nebo akrylátu.

Epoxidové práškové laky obsahují epoxidové pryskyřice jakožto složku pojivá. Tyto se síťují často pomocí tvrdidla obsahujícího hydroxylové skupiny a zejména pak amidové nebo aminové skupiny.

-3CZ 290886 B6

Dále jsou známy polyesterové práškové laky, u kterých jsou hlavní složkou pojivá polyestery obsahující karboxylové skupiny. Jako síťovadla, přítomná v podílech, jsou známy například síťovadla, obsahující epoxidové skupiny nebo síťovadla, obsahující aminoskupiny nebo amidoskupiny. Při tom je obvyklé, že stávající síťovadla mají vyšší funkčnost než hlavní složka pojivá. Jestliže se použije prášek směsi epoxidu a polyesteru, tak zvané hybridní systémy, jsou přítomny přibližně stejné poměry polyesterů popřípadě epoxidových pryskyřic.

Polyurethanové práškové laky jsou založeny na polyesterech obsahujících hydroxylové skupiny, které jsou chráněny reversibilně blokovanými polyisokyanáty, například známými chránícími prostředky, jako například kaprolaktanem nebo ketoximem, a mohou být zesíťovány nebo mohou být přítomny jako urethdion.

Práškové laky typu akrylátu jsou obecně směsi dvou nebo více akrylátových pryskyřic, které obsahují funkční skupiny, jako například epoxidové skupiny, karboxylové skupiny, hydroxylové skupiny nebo isokyanátové skupiny. Při tom jsou skupiny reagující mezi sebou rozděleny na různé molekuly.

Tato prášková pojivá jsou popsána například v S. T. Harris, „The Technology of Powder Coatings“, 1976 nebo v D. A. Bate, „The Science of Powder Coatings“, Vol. 1,1990.

Mohou se používat bezbarvé práškové laky nebo práškové laky s pigmenty, přičemž jako pigmenty jsou možné běžné anorganické nebo organické barevné pigmenty.Stejně tak je možné, aby do prášku byly zapracovány efektní pigmenty, například metalizační pigmenty. Oddělování podle barvy není nutné. Jemnost zrna prášku není podstatná, mělo by se dbát na to, aby se pro výrobu směsi pojiv použil obecně průměrný vzorek různých zbytků prášku.To vede k lepšímu chování při směšování a ke konstantnější výrobě směsi pojiv.

Je možné používat libovolné jednotlivé práškové laky. Aby se dosáhlo co nejkonstantnějšího složení směsi pojivá a/, je výhodné, když je přítomna směs epoxidových prášků a polyesterových prášků jako a₂. Při tom se může popřípadě až 60 % hmotn. a₂/ s výhodou až 30 % nahradit polyurethanovým práškem a/nebo polyakrylátovým práškem. Při tom je možné přímo směs a₂ / vyrobit a tak skladovat v rozmezí požadovaných hmotnostních poměrů. Další možný pracovní postup je takový, že se různé složky práškového laku podle výše popsaných chemických typů skladují odděleně a teprve později se před dalším zpracováním směšují s fenolovými pryskyřicemi. Uvnitř těchto chemických typů se smíchají různé odpadající materiály homogenně, to znamená, že vznikne vzorek, promíchaný co se týká rozdělení složení podle zrna a pigmentace. Z takto existujících směsí odpadajícího pojivá lakových prášků se potom při výrobě prášku pojivá a/ přimíchají právě potřebná množství.

Popřípadě je možné vnést do směsi pojivá další síťovadla.

Odpady práškového laku, použitelné podle vynálezu, jsou ve formě rozemletého prášku. Popřípadě je zapotřebí podíly pojivá, které jsou přítomny v hrubší formě, předem rozemlít na vhodnou velikost zrna. Tato může odpovídat řádové velikosti udané pro fenolovou pryskyřici.

Spolu s prášky se mohou popřípadě přidávat obvyklá aditiva nebo přísady. Při tom se může například jednat o katalyzátory, urychlovače nebo ochranné látky proti ohni. Jako katalyzátory se s výhodou používají sloučeniny cínu, jako například dibutylcíndilaurát, soli karboxylových kyselin, jako například lithiumbenzolát, kvartemí ammoniové sloučeniny, jako například tetrabutylammoniumbromid, cetyltrimethylammoniumbromid, benzyltrimethylammoniumchlorid, benzyltriethylammoniumchlorid nebo tetramethylammoniumchlorid nebo terciární aminy, jako například triisopropylamin nebo methylimidazol. Vhodnými urychlovači a síťovadly jsou například zásadité sloučeniny, obsahující epoxidové skupiny, jako například triglycidylisokyanuráty, glykolurily, dikyandiamid nebo beta-hydroxylamidy. Při tom se tato aditiva mohou

-4CZ 290886 B6 přidávat jednotlivě jako práškové látky, stejně tak se mohou vnášet jako předsměs smíchaná s podíly pojivá nebo se mohou přidávko vat jako směs s práškem pojivá a/.

Dále se mohou přidávat látky zabraňující hoření. Při tom se jedná o obvyklé známé látky, které jsou obsaženy v povlacích na ochranu proti ohni. Příklady takovýchto sloučenin jsou boritany, jako například boritan sodný; fosforečnany, jako fosforečnan amonný nebo fosforečnan sodný; hydroxidy hlinité nebo oxidy hlinité; dalšími vhodnými sloučeninami jsou například sloučeniny obsahující těžké kovy, jako například sloučeniny oxidu cínu nebo peroxybromované nebo peroxychlorované sloučeniny, jako například tetrabromfenol. S výhodou se ale používají látky zabraňující hoření, prosté těžkých kovů a prosté halogenů. Tyto látky zabraňující hoření jsou ve formě prášku. Mohou se vnášet pomocí zvláštní předsměsi nebo se mohou přidávkovat pomocí prášku pojivá aj/ nebo a₂/ nyní jako homogenní směs s práškovou složkou.

Pigmenty se mohou vnášet do směsi pojivá a/. Obecně aleje výhodné nevnášet žádné přídavné pigmenty, nýbrž jen vlákenná plniva vlákenného rouna popřípadě pigmenty obsažené v práškových lacích a₂/.

Dalším předmětem předloženého vynálezu jsou tvarová tělíska, která se mohou vyrábět vyformováním a částečným nebo úplným vytvrzením výše popsané směsi vláken a pojivá. Jestliže se směsi z vláken a pojivá vytvrzují pouze zčásti, získají se tak zvané prepregy, které se potom při dalším kroku postupu zahřátím vytvarují do definitivní formy a mohou se úplně vytvrdit. Jestliže se má směs úplně vytvrdit, tak se vytvarují známým způsobem do odpovídajícího tvaru a při vhodných teplotách síťování se stávající směs pojivá vytvrdí.

Prepreg vytvořený před vytvrzením nebo hotové tvarové tělísko obsahují obecně 55 až 80 % hmotn. vláken a 20 až 45 % hmotn. směsi pojivá.

U výhodné formy provedení sestává směs pojivá ze 45 až 70% hmotn. fenolových pryskyřic a 30 až 55 % hmotn. pojivá práškového laku. Výše popsaná aditiva a přísady mohou být obsaženy v množství až do 20% hmotn., s výhodou až do 15% hmotn,, přičemž součet jednotlivých složek odpovídá 100% hmotn. Mohou se používat libovolné odpady práškových laků. Může se používat jen jeden typ práškového laku nebo směs z více typů, výhodná je ale směs sestávající z polyesterových a epoxidových pryskyřic. Dále je výhodné, když je poměr práškového polyesteru k prášku epoxidu je 0,2 : 1 až 7 : 1, s výhodou 0,8 : 1 až 3 : 1. Při výběru odpadu prášku laku by se ale mělo dbát na to, aby tyto měly dostatečný počet reaktivních skupin.

Pro výrobu tvarových tělísek podle vynálezu se směsi pojivá homogenizují a společně s případnými aditivy se nanesou na vlákenné rouno. To se provádí známým způsobem. Směs pojivá se rovnoměrně rozdělí na vlákenné rouno, a potom se může popřípadě provést krok ohřevu. To vede ktomu, že částice pojivá na povrchu změknou a pevně se spojí svlákenným rounem. Při tom vzniknou prepregy, které poskytnou rouna, stálá při skladování, a ještě tvarovatelná do formy pásu. Při tom je třeba dbát na to, aby ještě nedošlo k úplnému zesítění, nýbrž pojivo se mohlo ještě dále teplem vytvarovat, jakož i ztekutit a zesíťovat.

Směs pojivá a/, prepreg a rovněž vytvrzená tvarová tělíska mají snížený podíl volných fenolů nebo formaldehydu. Tím se sníží ohrožení těmito látkami, které jsou škodlivé pro zdraví.Z takto získaných prepregů se mohou potom vyrobit tvarová tělíska podle vynálezu. To se provádí známými způsoby, jako například vytvářením a/nebo kašírováním, adjustací prepregů. Poté, co se prepregům dala vhodná forma, síťují se použitím tlaku a tepla. Zesítění se provádí při teplotách 140 až 200 °C.Doba zesíťování je při tom mezi 10 až 500 s, s výhodou je kratší než 120 S. Tato se volí podle použité fenolové pryskyřice aj/. Provádí se natavení a ztekucení prášku pojivá, čímž se vlákna alespoň zčásti zalijí a dojde k chemickému zesítění pryskyřice. Přitom vznikne vytvrzený duroplastický materiál. Vždy podle množství použitého materiálu, jakož i podle použitého lisovacího tlaku mohou tvarová tělíska obsahovat podíly dutin. Hustota tvarových tělísek může být mezi 50 až 1 000 kg/m³. Tato je závislá na množství a druhu vláken a pojivá.

-5CZ 290886 B6

Vznikající tvarová tělíska mají různé přednosti, jako například dobrou tepelnou izolaci, tvarovou stálost až do 130 °C, dobrou zvukovou izolaci, dobrou pevnost v ohybu, jsou fyziologicky nezávadné a regulují vlhkost a mohou se snadno dále zpracovávat.

Tato tvarová tělíska mohou být ještě povlékána, nebo slouží jako nosiče jiných stavebních dílů. To se může stát například tak, že se společně se zesítěním a tvarováním tvarových tělísek nanese na povrch tvarového tělíska fólie. Tato se váže pomocí chemické reakce pevně na povrch. Dále je možné pomocí dodatečného kašírování a laminování fólií dosáhnout zvláštní povlak povrchu. Způsoby kašírování tvarových tělísek jsou v průmyslu velmi rozšířené. Mohou se provádět podle 10 stavu techniky.

Dále je možné povrch tvarových tělísek semišovat. Při tom se pomocí lepidel upevní krátká vlákna v podstatě svisle na povrch, tato potom vytvoří hustý a měkký povrch. Způsoby semišování jsou známé. Tvarová tělíska, vyrobená z hmot podle vynálezu, se mohou popřípadě 15 lakovat. Při tom se mohou používat všechny známé povlékací prostředky, které jsou známy v průmyslu. Po ohřevu vzniknou hladké, lesklé povlaky.

Tímto způsobem povlečená tvarová tělíska mají žádaný dekorační účinek. Vždy podle volby způsobu se mohou získat měkké, žilkované nebo chemicky rezistentní povlečené povrchy.

Dodatečným použitím přísad zabraňujících hoření se mohou získat i tvarová tělíska, která jsou ohnivzdorná.

Takto získaná tvarová tělíska se mohou používat v různých oblastech průmyslu. Zejména se mohou používat v automobilovém průmyslu, například jako díly pro vnitřní obložení vnitřního 25 prostoru automobilů nebo zvukovou tepelnou izolaci. Dále se směsi pojiv mohou používat jako pryskyřice v obkladech spojek. Tyto pryskyřice se mohou rovněž používat pro konstrukci forem ve slévárenském průmyslu. Vyrobená tvarová tělíska jsou velmi stabilní a mohou být tvarována různým způsobem .Pomocí různých přísad, popřípadě, je-li jejich povrch opatřen povlakem, mohou být takto vyrobená tvarová tělíska používána v různých oblastech.

Provedení vynálezu

Nejprve budou popsána příklady 1, 2, 3 způsoby výroby složky a) směsi pro výrobu tvarových 35 tělísek podle vynálezu.

Příklad 1

Směs, sestávající ze 48 g běžně prodávané práškové fenolové pryskyřice (novolak s hexamethylentetraminem) s průměrnou velikostí zrn 35 pm a teplotou síťování 150 °C, jakož i 3,4 g pigmentovaného práškového laku na bázi komerčního prášku epoxidové pryskyřice, jakož i 10,2 g pigmentovaného práškového laku na bázi polyesterových pryskyřic, kde práškový lak má vždy podíl 13 % hmotn., se homogenizuje ve směšovacím agregátu.

(Polyester:epoxid = 3 : 1,20 % hmotn. podílu práškového laku)

Směs se může skladovat bez další ztráty reaktivity delší dobu.

Příklad 2

K 70 g fenolové piyskyřice analogické příkladu 1 se přidá předem homogenizovaná směs sestávající z 15,8 g práškového laku na bázi epoxidové pryskyřice, jakož i 14,2 g práškového 55 laku na bázi polyesteru, přičemž oba práškové laky jsou bez pigmentu.

-6CZ 290886 B6

I (Polyester: epoxid = 0,9 : 1,30 % hmotn. podílu práškového laku)

K této směsi se přidá 20 g prostředku pro ochranu proti hoření na bázi fosforečnanu amonného, melaminboritanu a hydroxidu hlinitého a homogenizuje se pomocí běžného směšovacího agregátu. Při tom může v důsledku energie potřebné pro míchání popřípadě dojít k mírnému ohřevu až do 40 °C. Při tom ale nemá dojít k žádanému spečení různých podílů prášku.

Příklad 3

K 60 g fenolové pryskyřice podle příkladu 1 se přidá 21 g prášku epoxidové pryskyřice pigmentovaného až do 10 % hmotn. síranem bamatým a homogenizuje se. Potom se přimíchá 30,1 g nepigmentovaného práškového laku na bázi polyesterů, jakož i 0,4 g tetrabutylammoniumbromidu a veškerá směs se potom důkladně zhomogenizuje.

(Polyester: epoxid = 1,6 : 1,45 % hmotn. podílu práškového laku)

Směs je stálá delší dobu.

Jako polyesterový prášek nebo epoxidový prášek se používají prach z filtrace z výroby práškových laků. Tyto se zhomogenizují a potom se použije průměrný vzorek těchto podílů v příkladech.

Z prášků podle příkladu 1 až 3 se spolu s vlákenným rounem, vyrobeným známým způsobem, které obsahuje více než 80 % hmotn. bavlněných vláken, vyrobí prepregy. Za tím účelem se vlákenná rouna smíchají mechanickým pohybem homogenně s práškem pojivá a vedou se tepelným kanálem (po dobu asi 2 až 3 min při teplotě 80 °C až 100 °C). Přitom vzniknou prepregy, stále při skladování, ve kterých se spolu vážou pryskyřice a vlákna.

Prepregy se mohou podle velikosti a obsahu pryskyřice/vláken vyrábět různě. Relativní hustota je podle účelu použití v rozsahu od 25 do 75 kg/m³.

Z těchto prepregů se vyrobí tvarová tělíska. Přitom se prepregy přiříznou, v lisu se zformují na zamýšlený tvar a vytvrdí po dobu 100 sekund až 110 sekund při teplotách v rozsahu od 140 °C do 160 °C. Po vytvrzení vzniknou duroplastické, za tepla tvarově stálé výrobky. Jejich měrná hmotnost může být ovlivněna množstvím prepregů, popřípadě nastaveným tlakem. Vytvořená zesítěná tvarová tělíska se mohou semišovat známým způsobem nebo se mohou kašírovat fóliemi.

Takto získaná tvarová tělíska mají opticky homogenní povrch, jsou tvarově stálá a mají malý obsah fenolu, popřípadě formaldehydu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Směs pro výrobu tvarových tělísek z vlákenných roun, obsahující

a) 20 až 45 % hmotn. práškové směsi pojivá, která obsahuje ai) 30 až 90 % hmotn. fenolové pry skyřice a a₂) 70 až 10 % hmotn. odpadů práškových laků o zrnitosti 10 až 60 pm, a

b) 80 až 55 % hmotn. organických a/nebo anorganických vláken, vyznačující se tím, že složka a₂) sestává z odpadů ještě nezesítěných práškových laků na bázi epoxidových, polyesterových, polyurethanových a/nebo akrylátových pryskyřic s reaktivními skupinami.
2. Směs podle nároku 1,vyznačující se tím, že obsahuje další aditiva a přísady.
3. Směs podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že odpady práškových laků obsahují epoxidovou pryskyřici a polyesterovou pryskyřici v poměru v rozsahu od 1 :0,2 do 1:7.
4. Směs podle nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že jako aditivum obsahuje alespoň jeden prostředek pro ochranu proti hoření.
5. Tvarové tělísko, sestávající ze směsi podle nároků 1 až 4, slisované ve formě a částečně nebo úplně vytvrzené.