CZ28998A3 - Způsob výroby granulátů kyanidu alkalických kovů a kyanidu kovů alkalických zemin a granuláty kyanidů s vysokou čistotou, získané tímto způsobem - Google Patents
Způsob výroby granulátů kyanidu alkalických kovů a kyanidu kovů alkalických zemin a granuláty kyanidů s vysokou čistotou, získané tímto způsobem Download PDFInfo
- Publication number
- CZ28998A3 CZ28998A3 CZ98289A CZ28998A CZ28998A3 CZ 28998 A3 CZ28998 A3 CZ 28998A3 CZ 98289 A CZ98289 A CZ 98289A CZ 28998 A CZ28998 A CZ 28998A CZ 28998 A3 CZ28998 A3 CZ 28998A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- gas
- alkali metal
- cyanide
- reactor
- fluidized bed
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01C—AMMONIA; CYANOGEN; COMPOUNDS THEREOF
- C01C3/00—Cyanogen; Compounds thereof
- C01C3/08—Simple or complex cyanides of metals
- C01C3/10—Simple alkali metal cyanides
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01C—AMMONIA; CYANOGEN; COMPOUNDS THEREOF
- C01C3/00—Cyanogen; Compounds thereof
- C01C3/08—Simple or complex cyanides of metals
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01P—INDEXING SCHEME RELATING TO STRUCTURAL AND PHYSICAL ASPECTS OF SOLID INORGANIC COMPOUNDS
- C01P2004/00—Particle morphology
- C01P2004/30—Particle morphology extending in three dimensions
- C01P2004/32—Spheres
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01P—INDEXING SCHEME RELATING TO STRUCTURAL AND PHYSICAL ASPECTS OF SOLID INORGANIC COMPOUNDS
- C01P2004/00—Particle morphology
- C01P2004/50—Agglomerated particles
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01P—INDEXING SCHEME RELATING TO STRUCTURAL AND PHYSICAL ASPECTS OF SOLID INORGANIC COMPOUNDS
- C01P2004/00—Particle morphology
- C01P2004/60—Particles characterised by their size
- C01P2004/61—Micrometer sized, i.e. from 1-100 micrometer
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01P—INDEXING SCHEME RELATING TO STRUCTURAL AND PHYSICAL ASPECTS OF SOLID INORGANIC COMPOUNDS
- C01P2006/00—Physical properties of inorganic compounds
- C01P2006/10—Solid density
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C01—INORGANIC CHEMISTRY
- C01P—INDEXING SCHEME RELATING TO STRUCTURAL AND PHYSICAL ASPECTS OF SOLID INORGANIC COMPOUNDS
- C01P2006/00—Physical properties of inorganic compounds
- C01P2006/90—Other properties not specified above
-
- Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
- Y10—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
- Y10T—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER US CLASSIFICATION
- Y10T428/00—Stock material or miscellaneous articles
- Y10T428/29—Coated or structually defined flake, particle, cell, strand, strand portion, rod, filament, macroscopic fiber or mass thereof
- Y10T428/2982—Particulate matter [e.g., sphere, flake, etc.]
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Health & Medical Sciences (AREA)
- General Health & Medical Sciences (AREA)
- Toxicology (AREA)
- Inorganic Chemistry (AREA)
- Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
- Treating Waste Gases (AREA)
- Solid-Sorbent Or Filter-Aiding Compositions (AREA)
- Removal Of Specific Substances (AREA)
Description
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby granulátů alka lických kovů a granulátů kovů alkalických zemin , zejména granulátů sestávajících v podstatě z kyanidu sodného, kyanidu draselného a kyanidu vápenatého. Základem způsobu je reakce kyanovodíku s hydroxidem alkalického kovu nebo hydroxidem kovů alka lických zemin ve fluidní vrstvě a dále se označuje jako reakční granulace ve vířivé vrstvě /RWG/.Vynález je dále zaměřen na kulovité granuláty NaCN a KCN, které se dají získat tímto způsobem, a které jsou vysoce čisté.
Dosavadní_stav_techniky
Kyanid sodný a kyanid draselný se používá ve velkém měřítku k výrobě galvanických lázní a lázní pro vytvrzování solí stejně tak jako pro syntézu organických sloučenin. Kaynid sodný stejně tak jako kyanid vápenatý se používají ve velkých množstvích pro získávání zlata pomocí vyluhování rud kyanidem. Pdo oblast použití galvanických lázní musí být kyanidy alkalických kovů dále vysoce čisté. Zatím co malý obsah hydroxidu alkalického kovu v kyamidu alkalického kovu slouží pro stabilizaci, musí být obsah uhličitanu alkalického kovu a mravenčanu alka-2lického kovu co nejnižší. S ohledem na bezpečnou manipulaci musí být kyanidy nejčastěji ve formě granulátu prostého prachu.
Je známo, že kyanidy alkalických kovů se vyrábí neutralizací kyanovodíku /HCN/ a hydroxida alkalického kovu ve vodných roztocích a násoedující krystalizací, dělením pevné.fáze od kapalné a následujícím mechanickým tvarováním. Takovéto způsoby jsou velmi nákladné , a produkty mají sklon k tvorbě prachu a proto se s nimi dá obtížně manipulovat. Zejména nevýhodná je nutnost , podle níž se pro výrobu čistých produktů musí část matečného louhu vyhodit, aby se zabránilo obohacení vedlejšími produkty. Obvykle se spolu s matečným louhem vyhodí mezi 10 až 30 % kyanidu alkalického kovu.
Až dosud technicky velmi nákladný proces tvarování kyanidů alkalického kovu se mohl podstatně zlepšit nomocí rozstřikovací granulací ve vířivém loži. Při uvedeném způsobu se roztok kyanidu alkalického kovunastříká na vířivou vrstvu z oček z kyanidu alkalického kovu a vnesená voda se odpaří pomocí proudu sušícího plynu proudícího vířivou vrstvou. Získá se granulátv podstatě z kulovitých částic, který má velmi malý otěr a malý index spékavosti. Vzhledem k tomu, že pro provedení způsobu fiodle EP -A-0 600 382 je nutný vodný roztok kyanidu alkalického kovu a tento se získá známým způsobem neutralizaci HCN s -^aíuraem alkalického kovu ve vodném roztoku , obsahuje tento roztok i známé vedlejší produkty, mezi nimi zejména odpovídající uhličitan nebo mravenčan. V důsledku použití roztoku kyanidu alkalického kovu,obsahujícího vedlejší produkty nemohou také z něho vyrobené granuláty kyanidu alkalického kovu mít větší Čistotu než roztok. Reakcí dioxidu uhličitého,obsaženého ve ·
• 9
fluidačním vzduchu/sušícím vzduchu , s přebytkem hydroxidu alkalického kovu,který je obsažen v roztoku kyanidu alkalického kovu, se konečně vytvoří uhličitan alkalického kovu, takže obsah uhličitanu alkalického kovu v granulátech kyanidu alkali ckého kovu je obecně vetší než jeho obsah v kyanidech alkalického kovu, vyrobených procesem krystalizac ' a následujícím tvarováním.
Docela jiný způsob výroby pevných částicových kyanidů alkalického kovů je znám z DE-A-38 32 883. P*i tomto způsobu se olyn, obsahující kyanovodík, přivádí kontinuálně k reakci s jemně rozptýlenými kapkami vodného roztoku hydroxidu alkalického kovu, zatím co se současně zaváděná a vytvořená voda odpařuje a vyloučené pevné částice se po jejich oddělení tvarují a/nebo dosušují.Při tomto způsobu se jedná tedy o sušení rozprašováním, které je kombinováno s reakcí plynu a kapalinou , zde neutralizací. Pomocí tohoto zoůsobu se produkty s vysokým obsahem kyanidu alkalického kovu získají pouze tehdy, když se HCN použije ve velkém přebytku a roztok hydroxidu alkalického kovu se použije v malé koncentraci. Kombinace sušení rozprašováním a neutralizací má tu nevýhodu, že se jemné kapky suší počínaje zevně, tam kde se vytvořil kyanid alkalického kovu. Difúze plynného HCN dovnitř jádra kapek, kde je ještě kapalný roztok hydroxidu alkalického kovu, se s rostoucí vrstvou pevné látky v zevní oblasti ztěžuje. Aby se dosáhla velká konverze ,musí být tedy hnací síla difúze velká, což se podporuje vysokým přebytkem HCN a/n^bo zkrácením doby sušení. Tím se ale sníží výtěžek způsobu na
-4jednotku prostoru a času . Dalším nedostatkem tohoto způsobu je, že produkt vzniká ve formě jemného prášku a při dalších krocích způsobu se musí tvarovat na granulát se kterým se dá manipulovat.
V uvedeném spisu DE-A-38 32 883 se také učí, že při nižších teplotách než jsou teploty vjodné prozoůsob nedochází prakticky k žádné reakci mezi pevným, jemně rozptýleným hydroxidem alkalického kovu a plynným kyanovodíkem ; reakce vyžaduje přítomnost vody a rozpuštěného hydroxidu alkalického kovu. S ohledem na tuto nauku nemohl být tento způsob také .vzat v.óvahu Dřo-výrobu kyanidů alkalických zemin, zejména kyanidu vápenatého,za použití vodné suspense hydroxidu alkalických zemin.
Trojosky et al. pouisují v Chem. Ing. Technik 9/95} strana 184 způsob polosuchého odsíření koučových plynů absorpčním sušením ve vířivé vrstvě. Při tomto způsobu se v zařízení s vířivou vrstvou nanese suspense hydroxidu vápenatého na povrch fluidované rubaniny. Při nadstechiometrického přídavku absorpčního prostředku se sice dá docílit uspokojivý stupeň odsíření kouřového plynu, ale podíl sádry ve vyneseném granulátu konečného produktu je příliš malý, neboí tento obsahuje kromě sádry ve značném objemu ještě dioxid vápenatý,popřípadě hydroxid vápenatý . Na základě nedokonalé reakce a tím nedostatečné čistoty získaného granulátu není nasnadě, způsob výroby kyanidů alkalických kovů a kyanidů alkalických zemin, zejména kyanidů alkalických kovů s vysokou čistotou, ůopisovaný v tomto dokumentů.
Úlohou vynálezu je ukázat zlepšený způsob výroby granulátů kyanidu alkalických kovů a kyanidů kovů alkalických zemin , u něhož by oddělená výroba vodného roztoku kyanidu alkalického kovu nebo kyanidu kovu alkalické zeminy byla zbytečná a kromě toho by se zybránilo nedostatkům d*íve známého způsobu,spočívacícího na kombinaci sušení rozprašováním a neutralizace. Další úloha vynálezu je v tom, ukázat způsob výroby granulátů kyanidu sodného a kyanidu draselného , který by kromě dobrých vlastností granulátu ,se vyznačoval vysokou čistotou. Konečně by se způsobem podle vynálezu mělo umožnit, aby se mohly používat plyny obsahující kyanovodík, různého způsobu vzniku, a tím složení plynu.
Podstata_yynálezu
Byl nalezen způsob výroby granulátu kyanidu alkalických kovů nebo kyanidu alkalických zemin, zahrnující reakci kyanovodíku s hydroxidem alkalického kovu nebo hydroxidem alkalické zeminy, přičemž se hydroxid alkalického kovu ve formě vodného roztoku a hydroxid kovů alkalických zemin ve formě vodné suspense nastříkal do reaktoru , a tam zreagoval s plynným kyanovodíkem, a odpaření vody vnesené jo reaktoru a vzniklé v reaktoru, jehož podstata je v tom, že se reakce pro• ♦ · ·· • · · · · ·· ···♦ ····♦♦ · · ♦· • · ··· · · · ···· · *······ · · · ·· ·· ·· ·♦· ·♦ ··
-6vádí v reaktoru pro postřikovou granulaci ve vířivé vrstvě p*i teplotě vířivé vrstvy v rozmezí 100 až 250 °C,uvedený roztok nebo suspense se nastříká na vířivou vrstvu z oček v podstatě z kyanidu alkalického kovu nebo kyanidu alkalické zeminy, které se mají vyrábět, současně se do reaktoru zavádí plyn obsahující kyanovodík v množství minimálně 1 molu HCN na ekvivalent kovu a voda se odpaří pomocí fluidačního plynu proudícího vířivým ložem, jehož vstupní teplota je mezi 110 až 500 °C.
Nároky závislé na tomto hlavním nároku jsou zaměřeny na výhodná provedení způsobu podle vynálezu. Ačkoliv způsobem podle vynálezu se mohou vyrobit granuláty kyanidů všech kovu alkalických a všech kovů alkalických zemin, hodí se způsob ze jména pro výrobu granulátů kyamidtí s,odného-/NaCN/, kyanidu draselného /KCN/ a kyanidu vápenatého /Ca/CN/g/. Způsob se hodí zejména dobře pro výrobu granulátů NaCN a KCN, zejména s vysokou čistotou. Při způsobu podle vynálezů probíhá ve vířivé vrstvě na jednotlivém zrnu následující pochod : plynný HCN, vnesený do reaktoru, difunduje do roztoku hydroxidu alkalického kovu popřípadě suspense kovu alkalické zeminy.se kterými se smáčí očka, a dochází tam k reakci na odpovídající kyanid v rozpuštěné formě. Tento roztok se usuší na povrchu částic počínaje zevnitř směrem ven - spojeno s růstem očekTento pochod se liší od známé výstavbové granulace ,psi které se používají roztoky nebo suspense obsahující látku vytvářející granulát tím, že k neutralizační reakci dochází teprve • 9
99
999
99 na povrchu částic, čímž se vytvoř?' cenná látka pro růst částic. P*i tomto způsobu nepřekáží již proces sušení difúzi plynného HCN, takže se mohou použít vysoce koncentrované louhy a HCN téměř ve stechiomatrickém poměru. Voda,která se při reakci vytvoří, stejně tak jako voda vnesená s roztokem popřípadě suspensí,se odpaří přívodem enthalpie z neutralizační reakce a latentího tepla horkého fluidačního olynu. U procesu podle vynálezu se jedná tím o granulaci reakcí ve vířivé vrstvě /RWG/.
Způsob podle vynálezu se může provádět diskontinuálně a kontinuálně v libovolně konstruovaných reaktorech,které se hodí pro postřikovači granulaci ve vířivé vrstvě. Principy granulace postřikováním ve vířivé vrstvě,různě vytvořené reaktory pro jejich provádění a varianty způsobu jsou od horníkovi známé / například se zde odkazuje na H. Uhlemann v Chem. Ing. Těch. 62 /1990/ ,č. 10,strany 822-834!. Například může být reaktor konstruován jako kulatá nádrž opatřená náběžným dnem /dnem pro fluidní vrstvu / nebo jako protlačovací žlab. V reaktoru je umístěna jedna nebo několik rozprašovacími tryskami,přičemž se otvor trysky nachází s výhodou ve vířivé trysce. Nasměrování trysek může umožnit stříkání zdola nahoru a/nebo shora dolů nebo v podstatě rovnoběžně s náběžným dnem. Reaktory vhodné pro kontinuální provoz mají nadto obecně zařízení pro kontinuální nebo periodické vynášení granulátu, p*i tom tato zařízení jsou s výhodou konstruovány tak, že dovolí vynášení zrna granulátu s tříděním.
-8···· ··
Pro provádění způsobu se do reaktoru přivádí plyn obsahující kyanovodík. Tento plyn se může vnášet do reaktrou ve směei s proudem fluidačního plynu. Alternativně k tomu nebo doplňkově k výše uvedenému zoůsobu vnášení se plyn obsahující kyanovodík může do reaktoru zavádět také pomocí trysek umístěných uvnitř vířivé vrstvy. Pokud se plyn obsahující kyanovodík přidává do proudu fluidačního plynu, může se to dít o*ímo pod náběžným dnem nebo již předtím, například před ohřevem fluidačního plynu.
Vnášení roztoku alkalického hydroxidu ooořípadě suspense hydroxidu alkalických zemin do reaktoru se provádí oomocí běžných rozprašovacích zařízení, například pomocí jednolátkových tlakových trysek nebo pomocí několikalátkových trysek. Při ooužití dvou látkových trysek může být jsou látkovou složkou roztok alkalického hydroxidu nebo suspesnse hydroxidu alkalických zemin a druhá látková složka může být obvyklý hnací plyn, napříkla Ng, nebo plyn obsahující kyanovodík. Roztok alkalického hydroxidu ,který se má stříkat může mít libovolnou koncentraci alkalického hydroxidu Obecně se koncentrace alkalického hydroxidu v roztoku pohybuje v rozmezí mezi 10 až 70 % hmotn., s výhodou mezi 20 až 50 % hmotn. a nejvýhodněji mezi 30 až 50 % hmotn. Pro výrobu kyanidů alkalických zemin se s výhodou používá suspesnse hydroxidu alkalických zemin s obsahem menším než 50 % hmotn., zejména 5 až 30 % hmotn»
U plynu, obsahujícího kyanovodík, který se používá při zoůsobu podle vynálezu se může jednat o čistý kyanovodík nebo o plyn obsahující kyanovodík,
-9bii žně takový, který se získá jako reakční plyn p%i běžných způsobech výroby HCN nebo který se vytvoří v rámci jiných procesů, zejména při Sohio-proc su pro výrobu akrylonitrilu jako ve dlejší produkt. Běžné způsoby výroby kyanovodíku jsou Andrússowův proces, BMA proces a Shawiniganův proces / viz Ullmanns Encyclopedia of Industrial Chemistry, 5th ed. /1987/ Vol. Á8 , 161-163/. Reakční plyn / surový plyn / vytvořený při Andrussowově orocesu, amonoxidace methanu, má následující tyoické složení / v % hmotn. / í N2 53,7 %, H20 31,4 % , HCN 8,4 % , CO? 3,6 %, H2 1,1 % , NH3 1,0 % , CO 0,7 % a CH4 0,1 %. Surový plyn z BMA procesu obsahuje naproti tomu jako hlavní složky HCN / asi 23 % obj. / a / asi 72 % obj. / ; vedle toho obsahuje BMA-surový plyn ještě zbytky nezreagovaného amoniaku a methanu a patrně dusík. I surový plyn Shawiniganova procesu obsahuje jako hlavní složky HCN / asi 25 % obj. / a H2 / asi 72 % obj./.
Při znůsobu podle vynálezu se HCN používá ve stechiometrickém nebo nadstechiometrickém poměru ,vztaženo na alkalický hydroxid pořpípadě na hydroxid alkalických zemin. Obvykle je poměr molu HCN k ekvivalentu hydroxidu kovu v rozmezí 1 až 5« Pro výrobu granulátů NaCN nebo KCN se používá molární poměr HCN k alkalickému hydroxidu 1 až 5, s výhodou 1 až 1,5 a nejvýhodněji 1 až 1,1 .
Teolota vířivé vrstvy je obvykle v rozmezí asi 100 až 250 °C. V principu se způsob může také provádět p*i teplotě nad 250 °C, ale potom vzrůstá úbytek obsahu kyanidu. V principu může být teplota <*· ♦· · · · • · ·· • ·
• ♦ · • ·
-10vířivé vrstvy i nižší než 100 °C , například okolo 90 až 95 °C , když se pracuje za sníženého tlaku . S výhodou je teplota vířivé vrstvy mezi 105 až 180 °C . Zejména výhodná teplota vířivé vrstvy je mezi 105 až 150 °C.
Fluidační plyn, kterým jak bylo výše uvedeno, může být plyn obsahující již HCN , m,á. s výhodou vstupní teplotu mezi 110 až 500 °C , s výho dou teplotu mezi 120 až 400 °C.
Jako fluidační plyn sepři způsobu podle vy nálezu hodí inertní plyny , jako/například dusík, zejména výhodná je ale přehřátá vodní pára .Vzduch se jako fluidační plyn nehodí , neboť směsi HCN se vzduchem , které by přišly v úvahu pro technické zařízení , by byly v explozivním rozmezí / u dříve hodnoceného způsobu podle DE-A-38 12 883 se z tohoto důvodu upra vuje tento dusíkem, aby byl inertní /. U zvláště výhodné formy provedení vynálezu za použití suché vodní páry nedochází při teplotě odpadních plynů vyšší než 100 °C v oblasti suché páry k žádné polymeraci nezreagované kyseliny kyanovodíkové , takže je možné zapojení za řízení s vedením okružního plynu . U takovéto formy provedení se proud plynu, vystupující z vířivé vrstvy dělí na dva dílčí proudy . První dílčí proud / proud okružního plynu / se po opětovném ohřevu používá znovu jako fluidační plyn , druhý dílčí proud přebytečný plyn / se z okruhu .odvádí pryč. Podíl vodní páry okružního p · ňú se dodává v procesu pomocí reakční vody a suěwním roztoku. Pomocí ···
-11vedení plynu v okruhu se redukuje značně ná klad na zpracování odpadního plynu , protože se může nřebytek páry zcela zkondenzovat a k dalšímu zpracování se musí přivádět pouze těkavé složky plynu . Další provedení způsobu podle vynálezu jsou vysvětlena pomocí obr. 1 až 3 .
Přehled obrázků_na výkrese
Obr. 1 ukazuje schéma způsobu výroby granulátu kyanidu alkalického kovu za použití BMA-reakčního plynu pro granulační reakci ve vířivé vrstvě /RWG/ podle vynálezu a vedením v okruhu a snalováním přebytečného plynu, obr. 2 ukazuje schéma způsobu pro alternativní formu provedení RWG-procesu , přičemž odlučování prachu je integrováno v reaktoru , přebytek páry kondenzuje a odpadní plyn se promývá.
Obr. 3 ukazuje schéma způsobu laobu labo ratorní aparatury pro provádění způsobu podle vynálezu, přičemž se simuluje Ahdrussowův proces. Andrussovův reakční plyn se prďďc.e.ochladí vstřikováním vody tryskou a získaná plynná směs se přivede jako fluidační plyn, obsahující HON , do reaktoru
RWG- procesu a odpadní plyn se odsaje pomocí pračky,
Příklady_provedení_vynálezu
Obr. 1 zahrnuje vztahové značky 1 až 14 ,obr. 2 vztahové značky 21 až 35 a obr. 3 vztahové značky 41 až 56. Do systému vstupující proudy látky a vystuoující proudy látky jsou označeny jednotně
-12pomocí písmen : A alkalický louh, B plyn obsahující HCN, C hnací plyn pro dvoulátkovou trysku,D třídící plyn, E granulát kyanidu alkalického kovu, F přebytek páry, G voda pro výrobu páry, H spalovací plyn / pro spouštění způsobu /, T spalovací vzduch , J odpadní plyn, K odpadní pára, L okružní plyn, K odpadní pára, L okružní plyn, M odpadní voda, N roztok kyanidu alkalického kovu, 0 očka , P vodní pára.
Forma provedení znázorněná na obr. 1 se hodí zejména tehdy, když se používají plyny obsahující HCN s velkým podílem paliva, zejména tedy plyny obsahující HCN a vodík,které se dají získat například při BMA.proc su a Shawiniganově procesu. V tomto případě se odpadní plyn může přímo přivádět ke spalování, které poskytuje současně teplo pro vytápění okružního plynu- U kontinuálně orováděné granulace re akcí ve vířivé vrstvě , se alkalický libuh A rozprašuje pomocí jednolátkové nebo několikalátkové trysky 2 do vířivé vrstvy v RWG-reaktoru 1 . Pokud se používá dvoulátková tryska ,může se u hnacího plynu C jednat bu3 o inertní plyn, například dusík, nebo o plyn obsahující HCN. Očka potřebná pro provoz se přidávají na začátku do reaktoru; v provozním stavu tvoří tato očka vířivou vrstvu / na obr. jsou znázorněny jako malé kuličky / . Během provozu se počet oček dá *ídit pomocí kyvadlového kladiva 5 . Když granulát doroste na cílenou velikost zrna,odtáhne se z reaktoru pomocí třídícího odváděcího zařízení třídícmímu zařízení áe přivádí třídící plyn G i k
Přídavek surového plynu s HCN z BMA procesu se provádí pod dno 3 $ vířivou vrstvou, ale alternativně k tomu
-13······ ·· · ·· · · ··· · · ·· ···· ··· ·· · · · · · ·· · a · · · · · · · · · ······· ··· nebo doplňkově se může také jako hnací plyn C používá plyn obsahující HCN nebo se může přímo zavádět do vířivé vrstvy / neznázorněno/. Proud odpadního plynu zatížený pevnou látkou se čistí v odlučovači 6 ; odloučené pevné látky se vedou zpět do reaktoru. Proud odpadního plynu, zbavený pevných látek , se rozdělí na dva dílčí proudy, a sice v první dílčí proud, nazývaný také okružní plyn , a druhý dílčí proud, který obsahuje přebytečný plyn. Proud okružního plynu se vede pomocí dmychadla 7 pro okružní olyn přes ořehřívák 9, umístěný ve spalovací komoře 8 zpět do RWG-reaktoru 1 . Přebytečný plyn se odsává pomocí dmychadle 13 t se tato varianta zařízení provozuje pod mírným podtlakem. Přebytečný plyn, bohatý na palivo,odsátý pomocí dmychadle 13 , se přivádí do spalovací komory 8 ; spalováním se poskytuje teplo pro ohřev 9 okružního plynu. Pro uvedení do provozu a/nebo pro doplnění se může doplňkově přivádět do spalovací komory 8 spalovací plyn H ; spalovací vzduch I se přivádí pomocí dmychadla 12 do spalovací komory 8 . Spalovací komora 8 sama má dodatečně katalyzátor 10 , aby se odoadní plyn zbavil dusíku. Podle prosazení v reaktoru a podle výhřevnosti plynu odbsahujícího HCN vzniká přebytek energie,který se může využít například pro další výrobu páry- přívod vody G ke spalovací komoře 8 a její odpaření v přehMváku 11 . Dodatečně vzniklá pára se může použít pro provoz parní turbiny 14 , která pohání dmychadlo 7 okružního plynu; odpadní pára K se odvádí od parní turbiny 14 • ·
-14Dále se může dodatečně vzniklá pára ooužít jako třídící plyn nebo pro jiné účely F . ·
Zařízení pro granulaci reakcí ve vířivé vrstvě, znázorněné na obr. 2, se hodí zejména pro výrobu jemnozrnných , avšak na prach chudých granulátů. Reaktor 21 má jednu mebo několik rozprašovacích trysek 22 , dno 23 s vířivou vrstvou, zařízení pro tříděný odvod / / 24 / ve spojení s přívodem tříděného plynu D granulátu E , kyvadlové kladivo 25 pro rozmělňování granulátu, filtrační hadice 26 integrované v reaktoru a JET-zařízení 27 , které není podrobně znázorněno,pomocí kterého se ve spojení s přívodem okružního plynu L očišlují filtrační hadice 26. -^od dnem 23 s vířivou vrstvou se za vádí plyn B ,obsahující HCN; vodný roztok A alkalického hydroxidu se vstřikuje pomocí dvoulátko vých trysek 22 na vířivou vrstvu / na obr. 2 není znázorněna / . Plyn, zbavený prachu,opouštějící reaktor se opět dělí na dva dílčí proudy. Proud okružního plynu / první dílčí proud / se dopravuje po mocí dmychadla 28 přes přehřívák 29 opět do re aktoru 21 . Přebytečné brýdy / druhý dílčí proud/, vyhazované z okruhu plynu se přivádí do výměníku 33 tepla, kde kondenzuje vodní pára z přebytečných brýd. Zbytková plyny nezreagované kyseliny kyanovodíkové se neutralizují v pračce ^0 alkalickým louhem A a v odpadní vodě M se odvádějí k dalšímu zpracování. Okruh pračky 30 má další výměník 31 tepla, stejně tak jako oběhové čerpadlo 32 . Těkavé složky z pračky 30 se vedou přes odlučovač 34 kapek a přes dmychadlo 35 pro odpadní plyny a přivádějí se • ·
-15···· do spalovacího zařízení. Dmychadlo 35 odpadních nlynů nastavuje tlak v zařízení. Granulát kyanidu alkalického kovu se odvádí z reaktoru přes propusí.
Způsob, znázorněný na obr. 3 je přes chlazení Andrussowova surového plynu spojený Andrussowův proces a granulace reakcí ve vířivém loŽi.P^i Andrussowově procesu se, jak je známo, vede směs z methanu amoniaku a vzduchu v reaktoru přes katalyzátorové sítě a p*i teplotě vyšší než 1000 °C,která se nastaví p*i zapálení, se nechá zreagoavt na kyanovodík a vodu.Typické složení reakční směsi bylo již uvedeno dříve. Pro zabránění rozkladům HCN se musí reakční plyn rychle ochladiti na teplotu pod 400 °C. To se dosáhne tím, že se p*ímo po reakci nastříká tryskou voda, která vyvolá v reaktoru prudké ochlazení a/nebo se teplo odvede v kotli na odpadní teplo. Zatím co obvykle se p*i prudkém ochlazení ztratí energie, bylo s překvapením zjištěno,že se provozní parametry RWGoroc su a Andrussowova procesu dají navzájem tak sladit, že se umožní spojení procesů pomocí reakčního plynu. Pro tento účel se ochlazený Andrussowův reakční plyn nouřije p*ímo jako fluidační plyn v RWG-reaktoru. Kyanovodík je p*i tom přítomný již v proudu fluidačního plynu a určuje velikost proudu roztoku alkalického hydroxidu, který se má nastříkat do vířivé vrstvy. Pomocí způsobu a druhu ochlazení reak čního plynu se mohou přesně sladit a regulovat množstvíí tepla a látková množství proudu fluidačního plynu na reakční vířivou vrstvu.
Jak bylo již dříve uvedeno, Andrussowův plyn se obvykle ochladí prudkým ochlazením a/nebo v přímém výměníku tepla. U spojení Andrussowova procesu • · · ·
-16s RWG-procesem využívá oro nastavení podmínek procesu v reakční vířivé vrstvě. Pro nastavení vstupní teploty olynu v RWG-reaktoru s výhodou pod 400 °C se může nemocí množství prudce ochlazené vody ovlivnit hmotnostní proud fluidačního plynu a tím rychlost fluidace ve vířivé vrstvě. Čím větší je při tom podíl ochlazení pomocí prudkého ochlazení, tím menší musí být nap^ímý odvod tepla pomocí vý měníku tepla a obráceně. Tím je. umožněna jednoduchá regulace podmínek procesu ve vířivé vrstvě.Je také možné, se vzdát zcela nepřímého výměníku tepla a nastavit požadovanou teplotu fluidace pouze samotným prudkým ochlazením Androssowova reakěního plynu.
Vzhledem k tomu ,že jednak přívod energie k RWG-reaktoru se může nastavit pomocí druhu ochlazení reakěního plynu z Andrussowova reaktoru, tím,že se například hmotnostní proud obměňuje pomocí množství vody pro prudké ochlazení a teplota plynu se udržuje konstantní pomocí kotle na odpadní teplo a jednak výkon RWG-reaktrou je mírou rozdílu teplot mezi vstuoní teplotou plynu a teplotou odpadního plynu, nastaví se při dané konverzi HCN a odpovídajícím vstříkání alkalickoého louhu tryskou teplota odpadního plynu. Bylo nalezeno, že se RWG-proces může provozovat v širokém teplotním rozmezí teploty odpadního plynu ; s výhodou je teplota odpadního plynu,která může být nepatrně vyšší.než teplota vířivé vrstvy, v rozmezí mezi 100 až 200 °C,Když se ochlazení Andrussowova plynu provádí převážně nebo únlně prudkých ochlazením, tak se nastaví v důsledku velkého hmotnostního proudu olynu vysoká teplota odpadního plynu. Tím existující rezerva vý • ·
-17konu RWG-reaktoru se může využít k tomu, že se dodatečně nastříká do reaktoru i roztok kyanidu alkalického kovu. Tento roztok kyanidu alkalického kovu může oocházet například z Draní odpadního plynu z procesního plynu, obsahujícího HCN.
Další forma provedení / na obr. 3 neznázorněno / soojení mezi Andrussowově procesem a RWG procesem, podle vynálezu snočívá v tom, že se část RWG-odpadního plynu po filtraci horkého plynu recykluje za účelem oddělení od prachu v Andrussowově reaktoru. Touto recyklací se dosáhne zlepšení vý těžku procesu. P*i tomto vedení procesu se sice zmenší koncentrace HCN v reakční® plynu, ale je to nevýhodné, protože se potom může upustit od vstříkání vody pomocí trysky do reakčního proudu,protože se dílčím Droudem plynu ,vedeným v okruhu, zvýší hmotnostní proud pro fluidizaci a pro přívod tepla do RWG-reaktoru. Nezbytné ochlazení reakčního plynu Andrussowova-reaktoru se může potom provádět samotné nebo převážně pomocí nepřímého výměníku tepla.
Reakční plyn Andrussowova procesu se dá také rozdělit na paralelní produkci louhu a pevné látky, tím, že se dílčí proud vede RWG-reaktorem a zbytkový proud se přivádí přímo do výroby louhu. S výhodou se dá odpadní plyn RWG-reaktoru , který může;ob·-sáhovat. zbytky, z kyanovodíku a orach kyanidu alkalického kovu,smísit s částečným proudem plynu,který vede k výrobě louhu. Tak se zpracování odpadního plynu RWG-reaktoru minimalizuje nebo úplně odnadne.Pomocí tohoto rozdělení plynu se získá vysoká pružnost smsného výrobku louhu a granulátu.
Při použití Andrussowova plynu jako zdroje HCN v RWG-způsobudochází na základě obsahu CO^ Andrussowova plynu i ke tvorbě uhličitanu alkalického kovu. Před vlastní konkurenční reakcí musí ale plyny HCN a COg difundovat do roztoku alkalického hydroxidu, kterým jsou smočeny očka; HCN difunduje mnohem lépe než CC^, takže může zreagovat pouze část vneseného COg před usušením zrna. Obsah uhličitanu alkalického kovu v granulátu kyanidu alkalického kovu, vyrobeného podle vynálezu, je proto podstatně menší než v případě výroby granulátu absorocí Andrussowova plynu v hydroxidu alkalického kovu s následující postřikovači granulací ve vířivé vrstvě roztoku kyanidu alkalického kovu,která by bez přídavného čištění obsahovala veškeré množství CO^ Andrussowova plynu jako uhličitan alkalického kovu.
U laboratorní aparatury , znázorněné na obr. 3, se nepoužívá plyn z Andrudsowova reaktoru, nýbrž typické složení Andrussowova plynu vyrobené synteticky pomocí směšování jednotlivých složekve směšovací dráze 48 a ohřevem směsi plynů v topném agregátu 49 - výlučně na základě podmínek pokusu byl oxid uhelnatý nahrazen dusíkem a dodatečně přidáno větší množství vodní páry P , aby se plynná směs nemusela zahřívat příliš vysoko. Do plynné směsi, zahřáté na 650 °C, se vstříkala tryskou voda a odpařila se ve směšovací dráze 51 ; Množství vody se regulovalo pomocí měření objemu proudu reakčního plynu. Pomocí nepřímého výměníku 52 tepla • · • ·
-19se nastaví konstantní teplota reakčního plynu mezi
350 až 380 °C. Plyn se zavádí do dolní části RWGreaktoru 41 a proudí děrovaným plechem 43 do vířivé vrstvy 44 . Roztok hydroxidu alkalického kovu A se vstřikuje pomocí dvoulátkové trysky vedené zdola c /ntricky děrovaným plechem 43 za použití dusíku jakčb hnacího plynu C zdola nahoru do vířivé vrstvy . V teaktoru, jehož poměr výšky k průměru byl asi 30, byla umístěna další dvoulátkové tryska 46 , kterou se mohl alternativně vstřikovat roztok alkalického kovu nebo roztok kyanidu alkalického kovu shora směrem dolů do vířivé vrstvy. Na počátku pokusu se vnesla do reaktoru očka 0, tvořící vířivou vrstvu,granulát E se po přerušení pokusu odsával pomocí trubky 45. Z horní části reaktoru se odsává odpadní plyn po projití filtru 47 Přes pračku 53 · Prací okruh zahrnuje tedy pračku 53 , čerpadlo 55 a výměník 54 tepla. Po projití odlučovače 56 kapek vystupuje odpadní plyn J .
Způsobem podle vynálezu se dají vyrobit za použití plynu, chudého na CC^, s výhodou obsahujícího HCN v podstatě prostý COg, přibližně BMA-surového plynu, kyanidý alkalických kovů se zvláště výhodnou kombinací vlastností granulátů, stejně tak jako mimořádně vysokou čistotou. Podle toho byl nalezen granulát kyanidu alkalických kovů na báti kyanidu sodného nebo kyanidu draselného ,zahrnující látková data :
/i/ v postatě kulovité částice s hladkou strukturou povrchu nebo se strukturou povrchu odpovídající malině;
-20/ii/ průměr částic v rozmezí 0,1 až 30 mm, s výhodou 1 až 20 mm, pro 99 % hmotn. granulátu, /iii/ syoná hmotnost minimálně 400 g/dnP , s výhodou větší než 650 g/dm^ , /iv/ otěr menší než 1 % hmotn., měřeno valéčkovým otěrovým testem / otěrový test TAR fa.Erweka se 20 g vzorku, 60 minut , 20 ot/min, /v/ index soékavosti maximálně 4 , s výhodou 3 a menší než 3, měřeno po 14ti denním zatížení 100 g ve válci se světlou šípkou 5,5 cm s 10 kg, který se vyznačuje tím, že obsah uhličitanu alkalického kovu je menší než Θ,•fessta·. e -e.bs.ah .mravenčenu alkalického kovu je menší než 0,3 % hmotn. , přičemž alkalický kov v uvedených vedlejších produktech je identický s alkalickým kovem kyanidu alkalického kovu.
Výhodné granuláty obsahují uhličitan alkalického kovu a mravenčan alkalického kovu dohromady v množství menším než 0,4 % hmotn. Zejména výhodné sodné granuláty a draselné granuláty obsahují méně než 0,1 % hmotn. uhličitanu alkalického kovu a méně než 0,1 % hmotn. mravenčanu alkalického kovu. Granuláty kyanidu alkalického kovu se jmenovaným, velmi nízkým obsahem vedlejších prosuktů z řady uhličitanu alkalického kovu a mravenčanu alkalického kovu se dají vyrobit zejména pomocí formy provedení spůšaben nodle-vynálezu, při kterém se použije reakční olyn, obsahující HCN,který je v podstatě orostý dioxidu uhličitého a jako fluidační plyn se používá vodní
-21pára.
Granuláty kyanidu alkalických kovů se znaky /i/ až /v/ se dají vyrobit, jak je to známo z ΞΡA 0 600 282, přímou postřikovači granulací ve vířivé vrstvě roztoku kyanidu alkalického kovu. S ohledem na definici a methody stanovení těchto znaků se výslovně odkazuje na uvedený dokument. Na rozdíl od způsobu podle vynálezu za použití plynu obsahujícího HCN, který je v podstatě prostý θθ£, se dají p*i dříve známém způsobu vyrobiti vždy produkty,které mají vysoký obsah uhličitanů alkaického kovu a tedy se sotva mohou používat v galvanotechnice. Tento problém je vyřešen vynálezem.
Kromě přístupnosti granulátů kyanidů alkalických kovů nebo kyanidů alkalických zemin se zvláště výhodnou kombinací vlastností, vyznačuje se způsob podle vynálezu dalšími přednostmi: způsob se vyznačuje zejména velkým výtěžkem na jednotku prostoru a času a malým energetickým nákladem. Způsobem se umožnilo, vyloučit z zčásti nákladnou a k vedlejším produktům vedoucí oddělenou výrobu roztoku kyanidu alkalického kovu popřípadě alkalické zeminy. To vede ke zřetelně sníženým investicím technického zařízení. Způsob dovoluje používat plyny,obsahující HCN různých zdrojů,mezi nimi DMA-reakční plyn a Andrussowovův reakční plyn. V závislosti na použitém plynu obsahujícím HCN existují různé varianty způsobu,které vedou jak k vysoké pružnosti tak i k malé spotřebě energie. Další výhody spočívají v tom, že se při způsobu podle vynálezu může používat jak BMA reakční
-22··· · ·· plyn tak i Andrussowův reakční plyn, tak jak odpadá z odoovídajícího reaktoru s teplotou nad 1000 °C, přičemž se potřebné ochlazení reakčního plynu může docílit bud jeho napájením do okruhu plynu a/nebo prudkých ochlazením vodou.
Dalším spojením Andrussowova procesu s RWG-procesem se značně zlepší hospodárnost výroby pevných granulátů kyanidu alkalického kovu. FEnergie reakčního plynu z Andrussowova reaktoru se používá přímo k odpaření vody vnesené spolu s roztokem hydroxidu alkalického kovu, stejně tak jako vody vzniklé p*i neutralizaci, aniž by se dopravovala přes nepřímé aparáty výměníků tepla. Pro fluidační plyn vířivé vrstvy nejsou nutná žádná dopravní zařízení a oddělený topný systémy. Přebytečná energie se může dodatečně použít k tomu, aby se souběžně s procesem podle vynálezu nastříkal dodatečně roztok kyanidu alkalického kovu do granulátoru s reakční vířivou vrstvou za účelem tvorby granulátu.
Příklady 1 a 2
Granuláty NaCN byly vyrobeny z hydroxidu sodného a BMA-surového plynu RWG způsobem podle vynálezu v zařízení a za podmínek ,které byly popsány při popisu obr. 1.
Průměr dna
RWG reaktoru fluidační plyn :
teplota :
250 mm okružní plyn s
H^O párou
270 °C
| ···· | <99 | • 1 | |
| • | • | « | « · |
| • | • | • | • · |
| • | • | « · | • · |
| • · | • | • » | |
| ·· | ·· | ·· |
množství :
přívod BMA-plynu : teplota : množství roztok hydroxidu sodného /35 % hmotn./:
teplota odpadního plynu nrVh pod náběžným dnem
150 °C
1,09 kg/h HCN
2,33 kg/h
105 °C -příklad 1 x/ o zTeplota ve vířivé vrstvě byla asi 10 °C nad teplotou odpadního plynu .
V obou příkladech byly získány v podstatě kulovité granuláty s hladkým povrchem s průměrem částic v rozmezí 4 až 5 mm, sypnou hnotností v rozmezí 700 až 750 g/1, otěrem menším než 0,1 % hmotn. a indexem spékavosti menší než 3.
Chemické složení vyplývá i tabulky :
příklad 1 příklad 2
| teplota odoadního olynu /°C/ | 105 | 110 |
| NaCN | 98,30 | 98,07 |
| NaOH | 1,01 | 1,12 |
| NapCO^ | 0,18 | 0,08 |
| mravenčan sodný | 0,18 | 0,11 |
| h20 | 0,33 | 0,62 |
Obsah mravenčanu sodného rezultoval v podstatě z předlohy oček: použitá očka NaCN měla střední průměr zrna 2 mm a obsahovala 0,72 % ^£00^ a 0,70 % HCOONa.
-24···· ·· ·· • « ♦ ·· • · · 9· • ♦ ♦ ♦ ·* • · · · · · ·« ·· · ·
Příklad 3
V zařízení podle obr. 2 se vyrobil KCN granulát z hydroxidu draselného / 40 % hmotn. / a plynu obsahujícího HCN z reaktoru v typickém složení EMA.
teplota vířivé vrstvy : okružní pnyn množství t vstupní teplota okružního plynu molární poměr HCN/KOH :
107 °C m3/h
150 °C
1,08
Byl získán kulovitý granulát se sypnou hmotností
| 700 až 750 g/1 , | který vůbec neobsahoval prach a byl |
| odolný vůči otěru | , stejně tako nebyl spékavý. |
| Analýza byla : | |
| KCN | 99,1 % |
| KOH | 0,2 % |
| k2co3 | 0,1 % |
| HCCOK | 0,1 % |
| h2o | 0,5 % |
Příklad 4
Způsob podle vynálezu, znázorněný na obr. 3 » se prováděl v laboratorním zařízení a za popsaných podmínek. Příklad 4 stejně tak jako příklady 5 a 6 zahrnují spojení Andrussowova procesu s RWG procesem.
Složení Andrussowova plynu bylo simulováno směšováním HCN, H2.NH^,CO2,H2O a N2 . .K.vůli -inertnímů podíl) Φ v Andrussowově plynu , zvýšil se podíl du• · · · • 9 • · • · · ·
• · · • · ♦ · • · • · 99
Dodatečně bylo pomocí proudu vodní páry P přimícháno asi 3 až 4 kg/h vodní páry, takže celkový proud byl asi 18 až 19 kg/h. Plynná směs se ohřála v topném agregátu 49 asi na 650 °C a potom oro simulaci prudkého ochlazení byla opět ochlazena vstřikováním 3 až 4 kg/h vody, takže hmotnostní proud vstu pující do reaktoru byl asi 21 až 23 kg/h. Pomocí nepřímého výměníku 52 tepla byla nařízena teplota plynu asi na 350 °C a s touto úrovní byl zaváděn do RWG reaktoru. Tryska 42 byla napájena 50$ předehřátým hydroxidem sodným; vstřikováno bylo zdola nahoru. Jako hnací prostředek se používal předehřátý dusík . Do reaktoru se předložilo 1,5 kg granulátu NaCN se zrněním0,2 až 0,3 mm. Granulát byl předehřátý a potom byla nastartována plynná směs. Pak se přidal hydroxid sodný v téměř stechiometrickém poměru k podílu HON. V proudu odpadního plynu byl^y při stacionárním stavu naměřeny teploty mezi 105 až 125 °C. Z reaktoru se odsávaly asi 4 kg granulátu. -Produkt obsahoval 92,3 % NaCN. Zbytek byl převážně NaOH,so“ da a zbytková vlhkost.
Příklad 5
Co se týká plynu byly nastaveny stejné podmínky jako v příkladu 4.Výměník 52 tepla nebyl provozován a proto byla množství vody pro prudké ochlazení zvýseno na 4 až 4,5 kg., takže vstupní teplota olynu v RWG aparátu byla asi 380 °C. Při srovnatelných množstvích hydroxidu sodného vestákaného tryskou se v odpadním plynu ustavila mezi 105 až 145 ,°C.
| • · · · | 9 9 | • · | * | 9 9 | 99 | |
| • | 9 | • | • · | • · | 9 9 | 9 9 |
| • | • | • | • · | • | 9 9 | 9 9 |
| • | • | • · | • 9 | 9 9 99 | ||
| • · | • | • | 9 9 | • | 9 | • 4 |
| • 9 | ·· | 9 · | 9 99 | 9 9 | ·· |
-26P*íklad 6
Podmínky pokusu byly nastaveny jako v příkladu 4.Dodatečně se pomocí trysky 46 nastříkal 200 roztok kyanidu sodného. Přívod pomocí trysky 46 se pomalu zvyšoval, dokud teplota odpadního plynu plynu neklesla asi na 110 °C. V tomto stavu se dalo vestříkat až 0,4 kg/h 20% 'jOptoku kyanidu,Obsah kyanidu produktu byl okolo 95 % ·
Claims (16)
- PATENTOVá NÁROKY1. ZDŮsob výroby granulátť^kyanidu alkalických kovů a kyanidů' alkalických zemin,zahrnující reakci kyanovodíku s hydroxidem alkalického kovu nebo hy droxidem alkalické zeminy,při kterém se hydroxid alkalického kovu vstřikuje do reaktoru ve formě vodné ho roztiku a hydroxid alkalické zeminy ve formě vodné suspense a tam zreaguje s plynným kyanovodíkem , a odpaření vody vnesené do reaktoru a vody vzniklé v reaktoru , vyznačující se tím, že se reakce provádí v reaktoru pro postřikovou granulaci ve vířivé vrstvě při teplotě vířivé vrstvy v rozmezí 100 až 250 °C, uvedený roztok nebo suspense se nastříká na vířivou vrstvu z oček v pod statě z vyráběného kyanidu alkalických kovů nebo kyanidu alkalických zemin, současně se do reaktoru přivádí plyn obsahující kyanovodík v množství nejméně 1 molu HCN na ekvivalent kovu a voda se odpaří pomocí fluidačního plynu proudícího vířivou vrstvou,jehož vstupní teplota je mezi 110 až 500 °C.
- 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako plyn obsahující kyanovodík používá reakční plyn z BMA-proc su nebo Shaviniganova procesu,obsahující jako hlavní složky kyano vodík a vodík.
- 3. Způsob oodle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako plyn obsahující ky--28anovodík používá reakční plyn z Andrussowova procesu, obsahující jako hlavní složky HCN, N2, H20 a CO.
- 4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že se granulát kyanidu alkalického kovu vyrobí z řady granulátu NaCN a KCN , přičemž molární poměr HCN k hydroxidu alkalického kovu je v rozmezí 1 až 5 a vstřikovaný roztok hydroxidu alkalického kovu má koncentraci hydroxidu alkalického kovu v rozmezí 10 až 70 % hmotn.
- 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že se nlyn obsahující kyanovodík přimíchává do proudu fluidačního plynu pode dnem vířivé vrstvy a/nebo v oblasti vířivé vrstvy se zavádí do reaktoru.
- 6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5 , vyznačující se tím, Že se reakce provádí p*i teplotě vířivé vrstvy v rozmezí 105 až 180 °C a vstupní teplotě fluidačního plynu v rozmezí 120 až 400 °C.
- 7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6 , vyznačující se tím, že se jako fluidační plyn používá přehřátá vodní pára nebo plynná směs obsahujícípřehřátou vodní páru.
- 8. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 7 , vyznačující se tím, že se proud plynů, vystupující z vířivé vrstvy, rozdělí na • · dva dílčí proudy, první dílčí proud se opět ohřeje a znovu se použije jako fluidační plyn a druhý dílčí proud / přebytečný plyn / se odvede z okruhu pryč.
- 9. Způsob podle nároku 8, vyznačují c í s e tím, že sek prvnímu dílčímu proudu ořed nebo po ohřevu přimíchá plyn obsahující kyanovodík a plynná směs se použije jako fluidační plyn.
- 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, Že sek prvnímu dílčímu proudu přidá reakčni plyn obsahující v podstatě HCN a Hg z BMA-procesu nebo Shawiniganovaprocesu s teplotou v rozmezí 1000 až 1500 °C, přičemž se reakčni plyn ochladí a první dílčí proud se ohřeje, a získaná plynná směs se použije jako fluidační plyn.
- 11. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se reakčni plyn,obsahující HCN, opouštějící reaktor s teplotou nad 1000 °C prudce ochladí vstřikováním vody tryskou a při tom se teplota sníží na rozmezí 150 až 500 °q a získaná plynná směs se použije jako fluidační Plyn.
- 12. Způsob podle nároku 11 , vyznačující se tím, že se vyrobí granulát NaCN nebo KCN , tím, že se dodatečně k roztoku NaOH nebo KOH nastříká na očka vodný roztok obsahující NaCN nebo KCN,přičemž roztok NaCN nebo KCN může obsahovat takovýto roztok z praní odpadního plynu z proudu odpadního plynu, který vystupuje z reakto• · «· ·♦ • · ·-30• · · · · • · · · ti ru pro granulaci postřikováním ve vířivé vrstvě,
- 13» Způsob podle nároku 11 nebo 12 , v y značující se tím, že se proud odpadního plynu , vystupující z reaktoru pro granulaci postřikováním ve vířivé vrstvě, rozdělí na dva dílčí proudy, první dílčí proud se po oddělení prachu vrací okruhem do Andrussowova reaktoru a druhý dílčí proud se z okruhu odvádí pryč,
- 14. Granulát kyanidu alkalického kovu na bázi kyanidu sodného nebo kyanidu draselného ,mající látková data :/i/ v podstatě kulovité částice s hladkpu strukturou povrchu nebo strukturou po vrchu tvaru maliny, /ii/ průměrem částic v rozmezí 0,1 až 20 mm u 99 % hmotn. granulátu, /iii/ sypnou hmotnost minimálně 600 g/dm^, /iv/ otěr menší než 1 % hmotn., měřeno válečkovým testem otěru / otěrové testovací zařízení TAR Fa, Erweks se 20 g vzorku, 60 min,20 ot/min/ /v/ index spékavosti maximálně 4, měřeno po 14ctidenním zatížení 100 g ve válci se světlou šířkou 5,5 cm s 10 kg, vyznačující se tím, že obsah uhličitanu alkalického kovu je menší než 0,5 % hmotn. a obsah mravenčenu alkalického kovu je menší než 0,3 % hmotn..přičemž alkalický kov v uvedených vedlejších produktech je identický s alkalickým kovem kyanidu alkalického kovu.• ·
- 15. Granulát kyamidu alkalického kovu podle nároku 14, vyznačující se tím, že součet uhličitanu alkalického kovu a mravenčenu alkalického kovu je menší než 0,4 % hmotn.
- 16. Granulát kyanidu alkalického kovu podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že je získatelný způsobem,- podle jednoho z nároků 1,2,4 až 10 za použití reakčního plynu z BMA.proc su a přehřáté vodní páry jako fluidačního olynu.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| DE19704180A DE19704180C1 (de) | 1997-02-05 | 1997-02-05 | Verfahren zur Herstellung von Alkalicyanid- und Erdalkalicyanid-Granulaten und hierbei erhältliche Alkalicyanid-Granulate hoher Reinheit |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ28998A3 true CZ28998A3 (cs) | 1998-08-12 |
Family
ID=7819283
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ98289A CZ28998A3 (cs) | 1997-02-05 | 1998-01-30 | Způsob výroby granulátů kyanidu alkalických kovů a kyanidu kovů alkalických zemin a granuláty kyanidů s vysokou čistotou, získané tímto způsobem |
Country Status (16)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US5958588A (cs) |
| EP (1) | EP0857689B1 (cs) |
| JP (1) | JP3537656B2 (cs) |
| KR (1) | KR100422264B1 (cs) |
| CN (1) | CN1176021C (cs) |
| AP (1) | AP786A (cs) |
| AU (1) | AU721518B2 (cs) |
| BR (1) | BR9800554A (cs) |
| CA (1) | CA2228809A1 (cs) |
| CZ (1) | CZ28998A3 (cs) |
| DE (2) | DE19704180C1 (cs) |
| ES (1) | ES2137788T3 (cs) |
| RU (1) | RU2201895C2 (cs) |
| SK (1) | SK14398A3 (cs) |
| TW (1) | TW371649B (cs) |
| ZA (1) | ZA98908B (cs) |
Families Citing this family (15)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| DE10006862A1 (de) * | 2000-02-16 | 2001-09-06 | Degussa | Verfahren zur Herstellung von Formlingen anorganischer Cyanide und nach dem Verfahren erhältliche Produkte |
| DE10127240B4 (de) * | 2001-05-22 | 2005-05-12 | Hüttlin, Herbert, Dr.h.c. | Vorrichtung zum Behandeln von partikelförmigem Gut |
| DE10150325A1 (de) | 2001-10-15 | 2003-04-24 | Degussa | Verfahren zur Herstellung oder Beschichtung von Granulaten, Vorrichtung zur Durchführung des Verfahrens und hiernach erhältliche Granulate |
| US8894961B2 (en) | 2009-05-22 | 2014-11-25 | E I Du Pont De Nemours And Company | Sodium cyanide process |
| DE102011075595A1 (de) * | 2011-05-10 | 2012-11-15 | Evonik Degussa Gmbh | Verfahren zur Herstellung von Kohlefasern |
| CN102502708B (zh) * | 2011-10-21 | 2013-11-13 | 重庆紫光天化蛋氨酸有限责任公司 | 一种高纯度、高收率的碱金属或碱土金属氰化物的制备方法 |
| DE102012220341A1 (de) * | 2012-11-08 | 2014-05-08 | Evonik Industries Ag | Kohlenstofffaserherstellung mit verbesserter Blausäuregewinnung |
| DE102015211231A1 (de) * | 2015-06-18 | 2016-12-22 | Epc Engineering Consulting Gmbh | Weiterentwickelte Anlage zur Herstellung von Natriumcyanid |
| DE102015211233A1 (de) * | 2015-06-18 | 2016-12-22 | Epc Engineering Consulting Gmbh | Effizientes Verfahren zum Entgiften von cyanidhaltigen Abgasen und Abwässern in einem Verfahren zur Herstellung von Alkalimetallcyaniden |
| DE102017201182A1 (de) * | 2017-01-25 | 2018-07-26 | Thyssenkrupp Ag | Verfahren und Anlage zur Wärmerückgewinnung bei der Fließbettgranulation |
| WO2020053629A1 (en) * | 2018-09-14 | 2020-03-19 | Kueng Hans Rudolf | Method and apparatus for the production of caustic soda prills |
| CN109603279B (zh) * | 2019-02-22 | 2021-12-24 | 高云芝 | 一种升降温分段拦截提取物的过滤机组 |
| CN110470789B (zh) * | 2019-08-26 | 2022-07-05 | 四川达兴能源股份有限公司 | 一种焦炉煤气中氰化氢的测定方法 |
| CN116096676B (zh) * | 2020-07-14 | 2024-04-16 | 赛安可公司 | 改进的碱金属氰化物生产 |
| CN112827434B (zh) * | 2020-12-24 | 2022-09-09 | 内蒙古华镒环境工程有限公司 | 铅银渣的高效回收装置及回收方法 |
Family Cites Families (5)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| JPS52110300A (en) * | 1976-03-12 | 1977-09-16 | Nippon Soda Co Ltd | Production of high purity alkali cyanate |
| US4394522A (en) * | 1981-06-01 | 1983-07-19 | Mobay Chemical Corporation | Catalytic hydrogenation of di(4-aminophenyl)methane |
| DE3832883A1 (de) * | 1988-09-28 | 1990-03-29 | Degussa | Verfahren zur herstellung von alkalicyaniden |
| DE4240318A1 (de) * | 1992-12-01 | 1994-06-09 | Glatt Ingtech Gmbh | Verfahren zur Herstellung von festem Natriumcyanid |
| DE4240576C2 (de) * | 1992-12-04 | 1996-04-18 | Degussa | Alkalicyanid-Granulate und Verfahren zu ihrer Herstellung |
-
1997
- 1997-02-05 DE DE19704180A patent/DE19704180C1/de not_active Expired - Fee Related
-
1998
- 1998-01-14 ES ES98100504T patent/ES2137788T3/es not_active Expired - Lifetime
- 1998-01-14 DE DE59800022T patent/DE59800022D1/de not_active Expired - Lifetime
- 1998-01-14 EP EP98100504A patent/EP0857689B1/de not_active Expired - Lifetime
- 1998-01-19 TW TW087100658A patent/TW371649B/zh active
- 1998-01-24 CN CNB981000789A patent/CN1176021C/zh not_active Expired - Lifetime
- 1998-01-30 CZ CZ98289A patent/CZ28998A3/cs unknown
- 1998-02-02 SK SK143-98A patent/SK14398A3/sk unknown
- 1998-02-02 JP JP02078098A patent/JP3537656B2/ja not_active Expired - Lifetime
- 1998-02-04 AU AU52930/98A patent/AU721518B2/en not_active Expired
- 1998-02-04 CA CA002228809A patent/CA2228809A1/en not_active Abandoned
- 1998-02-04 ZA ZA98908A patent/ZA98908B/xx unknown
- 1998-02-04 AP APAP/P/1998/001197A patent/AP786A/en active
- 1998-02-04 RU RU98101812/12A patent/RU2201895C2/ru active
- 1998-02-04 BR BR9800554-5A patent/BR9800554A/pt not_active IP Right Cessation
- 1998-02-05 US US09/018,894 patent/US5958588A/en not_active Expired - Lifetime
- 1998-02-05 KR KR1019980003189A patent/KR100422264B1/ko not_active IP Right Cessation
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| TW371649B (en) | 1999-10-11 |
| BR9800554A (pt) | 1999-09-28 |
| AU5293098A (en) | 1998-08-13 |
| KR100422264B1 (ko) | 2004-05-27 |
| JPH10310424A (ja) | 1998-11-24 |
| RU2201895C2 (ru) | 2003-04-10 |
| CN1190080A (zh) | 1998-08-12 |
| US5958588A (en) | 1999-09-28 |
| AU721518B2 (en) | 2000-07-06 |
| ES2137788T3 (es) | 1999-12-16 |
| AP9801197A0 (en) | 1998-03-31 |
| EP0857689A1 (de) | 1998-08-12 |
| SK14398A3 (en) | 1998-08-05 |
| EP0857689B1 (de) | 1999-08-25 |
| KR19980071088A (ko) | 1998-10-26 |
| CA2228809A1 (en) | 1998-08-05 |
| DE19704180C1 (de) | 1998-08-20 |
| ZA98908B (en) | 1998-08-04 |
| DE59800022D1 (de) | 1999-09-30 |
| AP786A (en) | 1999-11-26 |
| JP3537656B2 (ja) | 2004-06-14 |
| CN1176021C (zh) | 2004-11-17 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ28998A3 (cs) | Způsob výroby granulátů kyanidu alkalických kovů a kyanidu kovů alkalických zemin a granuláty kyanidů s vysokou čistotou, získané tímto způsobem | |
| EP1861335B1 (en) | Pipe reactor and plant for manufacturing of especially urea ammonium sulphate | |
| RU98101812A (ru) | Способ получения гранулированных цианидов щелочных и щелочноземельных металлов и получаемые этим способом грануляты цианидов щелочных металлов высокой чистоты | |
| US11987535B2 (en) | Urea granules comprising lignosulfonate coating | |
| NO159308B (no) | Anordning for tetning av en aapning rundt et lederoer. | |
| US3154545A (en) | Process for preparing cyanuric acid | |
| KR101420462B1 (ko) | 시아노히드린 제조 방법 및 그의 메타크릴산의 알킬 에스테르 제조에서의 용도 | |
| CZ291677B6 (cs) | Způsob výroby granulátů z kyanidu alkalického kovu nebo kyanidu kovu alkalické zeminy | |
| MXPA98000911A (en) | Process for preparing alkali metal cyanide and alkaline earth metal cyanide granules and the high purity alkali metal cyanide granules obtainable thereby[sg69265 ] | |
| RU2752381C1 (ru) | Способ получения сульфата аммония из аммиака и концентрированной серной кислоты | |
| WO1992022500A1 (en) | Improved process for curing bicarbonates | |
| JP2019527659A (ja) | ジペプチド含有造粒物 | |
| CN111491916B (zh) | 甲硫氨酸的制造方法 | |
| NO121333B (cs) | ||
| US2884307A (en) | Manufacture of white calcium cyanamid | |
| Maxwell | Ammonium Phosphates and Ammonium Sulfate | |
| MXPA97010243A (en) | Process for the production of granulates from an alkali metal or alkaline earth metal cyanide[sg56028 ] |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic |