CZ289853B6 - Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové - Google Patents

Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové Download PDF

Info

Publication number
CZ289853B6
CZ289853B6 CZ19951729A CZ172995A CZ289853B6 CZ 289853 B6 CZ289853 B6 CZ 289853B6 CZ 19951729 A CZ19951729 A CZ 19951729A CZ 172995 A CZ172995 A CZ 172995A CZ 289853 B6 CZ289853 B6 CZ 289853B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
alcohol
mixture
membrane
maleic acid
maleic
Prior art date
Application number
CZ19951729A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ172995A3 (en
Inventor
Nikolaus Dr. Müller
Andreas Dr.Ing. Gröschl
Ingo Dr.Ing. Janisch
Original Assignee
Bayer Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bayer Aktiengesellschaft filed Critical Bayer Aktiengesellschaft
Publication of CZ172995A3 publication Critical patent/CZ172995A3/cs
Publication of CZ289853B6 publication Critical patent/CZ289853B6/cs

Links

Classifications

    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J19/00Chemical, physical or physico-chemical processes in general; Their relevant apparatus
    • B01J19/24Stationary reactors without moving elements inside
    • B01J19/2475Membrane reactors
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C67/00Preparation of carboxylic acid esters
    • C07C67/08Preparation of carboxylic acid esters by reacting carboxylic acids or symmetrical anhydrides with the hydroxy or O-metal group of organic compounds
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2219/00Chemical, physical or physico-chemical processes in general; Their relevant apparatus
    • B01J2219/00049Controlling or regulating processes
    • B01J2219/00051Controlling the temperature
    • B01J2219/00074Controlling the temperature by indirect heating or cooling employing heat exchange fluids
    • B01J2219/00105Controlling the temperature by indirect heating or cooling employing heat exchange fluids part or all of the reactants being heated or cooled outside the reactor while recycling
    • B01J2219/00108Controlling the temperature by indirect heating or cooling employing heat exchange fluids part or all of the reactants being heated or cooled outside the reactor while recycling involving reactant vapours

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Separation Using Semi-Permeable Membranes (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)

Abstract

e en se t²k zp sobu v²roby dialkylester kyseliny maleinov reakc kyseliny maleinov , anhydridu kyseliny maleinov nebo monoalkylester kyseliny maleinov s alkoholy s 1 a 8 uhl kov²mi atomy, pop° pad za p° tomnosti kysel ho katalyz toru za varu, jeho podstata spo v v tom, e se unikaj c parn sm s voda/alkohol spole n se svou kondenzovanou f z vede pod l hydrofiln membr ny, na kter voda p°ech z a odvodn n² alkohol se zav d zp t do reak n sm si, p°i em pod l kondenzovan f ze v l tkov sm si in 5 a 90 % hmotnostn ch.\

Description

Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby dialkylesterů kyseliny maleinové, obzvláště diethylesteru kyseliny maleinové, esterifikaci anhydridů kyseliny maleinové alkoholy při teplotě varu alkoholové komponenty, přičemž parní směs z alkoholu a vody se dělí na membráně a odvodněná alkoholová komponenta se vrací zpět do reakční směsi.
Dosavadní stav techniky
Je již známé, že se dialkylester kyseliny maleinové vyrábí esterifikaci anhydridů kyseliny maleinové přebytečným alkoholem (viz DE-A 3 114 320, DD-A229 117). Při této reakci se jedná jako u všech esterifikaci o rovnovážnou reakci, která vede pouze tehdy k uspokojivým výtěžkům, když se provedou opatření pro posunutí rovnováhy. K těmto patří odstraňování vody během reakce pomocí azeotropické destilace s přebytečným alkoholem nebo inertním azeotropickým činidlem jako je toluen. Nevýhodou tohoto způsobuje spotřeba velikých množství alkoholu, neboť nižší alkoholy jsou s vodou neomezeně mísitelné, a proto je není možné zavádět zpět po fázovém rozdělení destilátu. Pro zpětné získávání alkoholu se proto musí použít speciální odvodňovací metody.
Při použití inertního rozpouštědla jako azeotropického činidla nastávají v systému voda/alkohol/ azeotropické činidlo rovněž problémy s dělením, takže také zde se destilát zpravidla nemůže přímo zavádět zpět do reakční směsi. Obě metody vyřazení vody vedou k prodlouženým reakčním dobám, což se u dialkylesterů negativně projevuje v zesílení izomeraci na estery kyseliny filmařové (DE-A 3 114 320).
Pro dosažení vyšších reakčních rychlostí se může pracovat při teplotách nad teplotou varu nejníže vroucí komponenty za tlaku. Takovéto vyšší teploty vedou zpravidla rovněž k izomeraci a ke tvorbě dalších vedlejších komponent, jako jsou estery kyseliny alkoxyjantarové, které jsou destilativně odstranitelné pouze s vysokými náklady na dělení (DE-A 3 113 320).
Při výrobě dialkylesterů kyseliny maleinové je dále důležité poloester kyseliny maleinové, tvořící se jako mezistupeň, pokud možno úplně odstraňovat, neboť destilativní dělení od diesteru vede k termické zpětné reakci poloesteru za tvorby anhydridů kyseliny maleinové a alkoholu, což opět vede ke zcela nepřehledné směsi látek. Kontiprocesy, popsané pro obejití této nevýhody, vyžadují vysoké technické náklady s komplexním procesem zpětného vedení (EP-A255 399, EP-A255 401).
Dále je známé při chemických rovnovážných reakcích, u kterých se tvoří voda, oddělovat tuto za pomoci semipermeabilních membrán a takto reakci zdokonalit. Takovéto membránové postupy pro frakcionaci směsí s organickými komponentami jsou v literatuře vyčerpávajícím způsobem popsány (Rautenbach, Chem. Ing. Techn. 61 (1998), str. 539-544).
Pervaporace a parní permeace byly již rovněž výslovně popsány (DE 3 610 01, DE-A 4 019 170, EP-A 273 267 a EP-A 294 827).
Zásadně se při těchto způsobech dělená látková směs (Feed) vede podél membrány, která má pro jednotlivé sloučeniny přiváděné látkové směsi různou permeabilitu. Hnací síla pro transport látek je přitom transmembránová diference elektrochemického potenciálu jednotlivých látek přiváděné směsi. V případě pervaporace a parní permeace se tato potenciálová diference podporuje vložením vakua na straně membrány, odvrácené od látkové směsi (permeátová strana) nebo propíráním permeátové strany inertním plynem, což má za důsledek odvádění výhodně
-1 CZ 289853 B6 permeujících komponent z látkové směsi. Ochuzená látková směs se označuje jako retentát a látka, přecházející přes membránu, se označuje jako permeát.
Dělicí vlastnosti membrán jsou silně závislé na teplotě, ale jsou omezené tepelnou odolností 5 použitých membrán. Tak se například udává pro membránu Pervap 1000 firmy GFT typu polyvinylakohol/polyakrylonitril jako teplota znehodnocení 100 °C.
Způsoby popsané vDE-A3 610 011 a EP-A 240 803 se vyznačují tím, že se látková směs přivádí v kapalné formě bezprostředně pod teplotou varu při daném tlaku systému (pervaporace). 10 Tlak systému musí přitom být zvolen tak, aby teplota dělené látkové směsi na membráně odpovídala pokud možno optimální teplotě se zřetelem na tok permeátu a selektivitu, v žádném případě však nesmí ležet nad maximálně přípustnou provozní teplotou membrány (odolnost membrány).
Nevýhodou při pervaporaci je pokles teploty ve směru proudění látkové směsi, způsobený fázovou změnou permeovaných komponent (odpaření). Entalpie odpařování permeátu se odebírá látkové směsi, takže dochází k poklesu teploty ve směru proudění látkové směsi. Poklesem teploty se tok permeátu všeobecně silně snižuje, takže se pro zachování výkonu membrány musí látková směs zahřívat (EP-A 294 827). Tato okolnost vede obzvláště při kontinuálně vedených 20 procesech k nákladnému přepínání membránových modulů a tepelných výměníků a tím k vysokým investicím.
DE-A-40 19 179 popisuje čistě parní permeaci (použití čistě parní látkové směsi). Pro vyloučení smísení parní a kondenzované fáze je do přívodu látkové směsi zařazen odlučovač kapek.
EP-A-0 476 370 se týká využití membrány, získané plazmovou polymerací. Jinak se tam popisovaný způsob provádí jako čistá pervaporace nebo jako čistá parní permeace, bez toho, že by přicházela v úvahu kombinace obou způsobů.
Parní permeace se mimo jiné používá při postupu podle EP-A 299 577 při výrobě alkoholátů a je v literatuře popsána v článku „Industrial Application of Vapour Permeation“ (U. Sander, H. Jansen, Joumal of Membrane Science, 61 (1991), str. 113-129). Při parní permeaci se na rozdíl od pervaporace vede látková směs přes membránu v plynné formě, to znamená, že k ochlazení látkové směsi ve směru proudění na základě změny fáze z látkové směsi na permeát, 35 zde na rozdíl od pervaporace nenastává. Při parní permeaci se tedy nemusí používat nákladné přepínání membránových modulů a tepelných výměníků.
Na druhé straně je pří parní permeaci nevýhodné, že tok permeátu v přehřátém stavu páiy (látkové směsi) silně klesá. Přehřátí páry se však na základě vyskytujících se tlakových ztrát ve 40 směru proudění v technickém měřítku nedá vyloučit. Usiluje se tedy vždy o to, aby se pracovalo za takzvaného stavu nasycené páry látkové směsi, čehož se dá například dosáhnout tím, že se látková směs mezi moduly tak dalece zahustí, že se při vstupu do následujícího modulu dosáhne stavu nasycené páry. Nevýhodné je však v tomto případě to, že namísto tepelných výměníků potřebných při pervaporaci jsou zde nutné, pro zachování dělicího výkonu membrány, 45 kompresory.
Podstata vynálezu
Předmětem předloženého vynálezu je způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové reakcí kyseliny maleinové, anhydridů kyseliny maleinové nebo monoalkylesterů kyseliny maleinové s alkoholy s 1 až 8 uhlíkovými atomy, popřípadě za přítomnosti kyselého katalyzátoru za varu, jehož podstata spočívá vtom, že se unikající parní směs voda/alkohol společně se svou kondenzovanou fází vede podél hydrofilní membrány, na které voda přechází a odvodněný
-2CZ 289853 B6 alkohol se zavádí zpět do reakční směsi, přičemž podíl kondenzované fáze v látkové směsi činí až 90 % hmotnostních.
Jako alkoholové komponenty se mohou při způsobu podle předloženého vynálezu použít alkoholy s 1 až 8 uhlíkovými atomy, přímé nebo rozvětvené, s otevřeným řetězcem nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené. Obzvláště výhodné jsou takové alkoholy, které s vodou tvoří azeotrop a tím znemožňují destilativní dělicí postupy pro zpětné získávání alkoholové komponenty, jako je například ethylakohol, n-propylalkohol a izopropylalkohol.
Reakční teplota se řídí přirozeně také podle odolnosti použité membrány. Zpravidla se pracuje při teplotě v rozmezí 50 až 150 °C, výhodně 70 až 130 °C, obzvláště výhodně při teplotě varu alkoholové komponenty.
Při možných formách provedení se mohou tyto teploty však zvýšit, popřípadě snížit prováděním postupu za tlaku nebo za vakua. Zvýšené teploty a stím spojené zvýšené tlaky se mohou například jevit jako výhodné tehdy, když má směs alkohol/vodní pára za normálního tlaku teplotu, která leží pod optimální pracovní teplotou použité membrány.
Používané membrány jsou například popsané v EP 592 883 a mohou se například vyrobit zdiacetátu celulózy, polyimidu, triacetátu celulózy nebo polyvinylalkoholu nebo mohou představovat neoporézní vrstvu, vyrobenou plazmovou polymeraci. Polymemí materiály mají při tom všeobecně molekulovou hmotnost v rozmezí 15 000 až 200 000. Polyvinylalkohol se všeobecně vyrobí zmýdelněním polyvinylacetátu; stupeň zmýdelnění by měl být výhodně přes 95 %, obzvláště výhodně přes 98 %. Kvůli rozpustnosti polyvinylalkoholu ve vodě se tento všeobecně používá v zesítěné formě. Takovéto zesítění může spočívat v etherifíkaci, esterifikaci nebo acetalizaci pomocí výšefunkčních sloučenin.
Při výhodné formě provedení se použijí kompozitní membrány, které všeobecně sestávají zvíce vrstev, totiž z nosné vrstvy, porézní vrstvy a vlastní dělicí vrstvy. Jako nosné vrstvy přicházejí všeobecně v úvahu vysoce porézní flexibilní tkaniny nebo rouna z vláken, zahrnujících kovová vlákna, polyolefiny, polysulfony, polyetherimidy, polyfenylsulfidy nebo uhlík; rovněž vhodné jsou porézní struktury ze skla, keramiky, grafitu nebo kovů. Porézní ochranná vrstva má výhodně asymetrickou strukturu pórů. Takovéto porézní ochranné vrstvy mohou být vyrobeny například z polysulfonů, polyethersulfonů, polyetherimidu, polyvinylidenfluoridu, hydrolyzovaného triacetátu celulózy, polyfenylensulfídu, polyakrylonitrilu, polyesterů, polytetrafluorethylenu, polyethylenu, polyvinylalkoholu, kopolymerů trifluorovaných olefinů, jakož i jiných vhodných polymerů. Molekulové hmotnosti mohou být rovněž v rozmezí 15 000 až 200 000.
Vlastní dělicí vrstva může sestávat opět zdiacetátu celulózy, triacetátu celulózy, polyvynylalkoholu nebo z vrstvy vyrobené plazmovou polymeraci. Polyvinylalkohol je zesítěn výše popsaným způsobem, aby lépe odolával působení vody při vyšších teplotách. Membrány se mohou používat jako vinutý modul, deskový modul, poduškovitý modul, modul dutého vlákna nebo kapilární modul. Obzvláště výhodné jsou vinuté moduly.
Způsob se při výhodně formě provedení provozuje tak, že se látková směs přivádí na membránový modul jako směs páry a kondenzované fáze. Přitom se část páry kondenzuje, výhodně v tepelném výměníku, kteiý je předřazený modulu, tak, že látková směs má podíl kondenzované fáze v rozmezí 5 až 90% hmotnostních, výhodně 5 až 50% hmotnostních, obzvláště 10 až 20 % hmotnostních.
Obzvláště výhodného odvodnění látkové směsi se může dosáhnout tak, když pára látkové směsi, vystupující jako retentát z membránového moduluje ve stavu nasycené páry.
Výhodně kontinuálně probíhající zpětné navrácení odvodněného alkoholu (retentát) do reakční směsi může probíhat buď přímo jako pára (probublávání), nebo ve formě kondenzované fáze,
-3CZ 289853 B6 popřípadě získané mezizařazením destilační kolony. Výhodné je zpětné navrácení v plynné formě.
Jako popřípadě používané kyselé katalyzátory je možno uvést jak anorganické, tak také organické kyseliny, například kyselinu sírovou nebo kyselinu p-toluensulfonovou. Množství použitého katalyzátoru se přitom pohybuje v obvyklých oblastech pro esterifikační reakce.
Způsob se může provádět diskontinuálně nebo kontinuálně, přičemž kontinuální pracovní postup může být prováděn v míchaném kotli nebo výhodně v reakční koloně.
Při další výhodné formě provedení se látková směs (jako pára) vede na membránu v podélném směru za podmínek nasycené páry.
Způsob podle předloženého vynálezu se při výhodné formě provedení všeobecně provádí tak, že se vreakčním kotli přidá k předloženému alkoholu roztavený nebo pevný anhydrid kyseliny maleinové. Přitom se spontánně tvoří poloester kyseliny maleinové. Po přídavku kyselého katalyzátoru se zahřeje směs až k varu a destilující směs alkoholu a vody se přivádí přímo nebo přes krátkou kolonu v plynné formě do membránového modulu. Modulu je předřazen tepelný výměník pro zkondenzování části páry a zkondenzovaná fáze se přimíchává k látkové směsi. Permeát se odtahuje a retentát se kontinuálně zavádí zpět do reakční směsi. Po ukončení reakce se kyselé součásti reakční vsázky (katalyzátor, monoester) neutralizují pomocí báze a přebytečný alkohol se oddestiluje. Tento se může znovu použít u další vsázky jako předloha. Potom se destiluje diester kyseliny maleinové.
Při tomto způsobu se získá diester ve výtěžku přes 95 % a ve vysoké čistotě (vyšší než 99 %, to znamená prakticky prostý izomeračních a adičních produktů.
Dosud v literatuře popsané způsoby výroby dialkylesterů kyseliny maleinové vycházejí, stejně jako výhodná forma provedení způsobu podle předloženého vynálezu, z anhydridů kyseliny maleinové a odpovídajících alkoholů. Z kinetických dat této reakce, která byla zkoušena za kombinací nejrůznějších parametrů, jako je typ a množství katalyzátoru, molámí poměry výchozích látek, reakční doba a reakční teplota, vyplývá pro reakci s ethylalkoholem rovnovážný poměr mezi monoesterem a diesterem 24 : 76. Aby se tato rovnováha nyní posunula, muselo se dosud buď použít větší množství ethylalkoholu, nebo odstraňovat azeotropická směs s vodou za pomoci azeotropického činidla. Použitím membránového modulu při způsobu podle předloženého vynálezu bylo umožněno bez vysokých nákladů kvantitativně zajistit během stejné reakční doby přeměnu na diethylester.
Použití membránové techniky při popsaném způsobu vyvolává kvůli speciální problematice esterifíkace anhydridů kyseliny maleinové (zpětná tvorba těkavého anhydridů kyseliny maleinové zpoloesteru) otázku odolnosti membrán. Bylo by totiž možno předpokládat, že strhávaný poloester nebo anhydrid kyseliny maleinové bude membránu poškozovat a tato bude mít pouze krátkou trvanlivost, což by nebylo hospodárné. Použití pervaporace nebo parní permeace je spojené s výše uvedenými nevýhodami, totiž s nákladným přepínáním membránových modulů a tepelných výměníků, popřípadě membránových modulů a kompresorů. Obzvláště při přímém přepínání destilace membránové jednotky je třeba počítat se zvýšenými náklady.
Popsaný způsob vede tedy při jednoduše proveditelném postupu ke zlepšeným výtěžkům dialkylesterů kyseliny maleinové bez vyšších, rušivých množství vedlejších produktů, jako jsou estery kyseliny filmařové nebo kyseliny alkoxyjantarové. Reakční doby se mohou výrazně snížit. Dále se může upustit od větších přebytků alkoholu nebo od použití azeotropních činidel, která se musejí po ukončení reakce v dodatečném pracovním kroku recyklovat. Výhodně se alkohol používá v molámím poměru ke každé esterifikované kyselinové funkci 10 : 1 až 1 : 1, výhodně 1,1 : 1 až 1,4 : 1. Molámí poměr anhydridů kyseliny maleinové k alkoholu činí výhodně 1 : 2,2
-4CZ 289853 B6 až 1 :2,5. Množství odpadní vody, která vzniká například při oddělení kyselých součástí (poloester kyseliny maleinové) neutralizací, se pomocí způsobu podle předloženého vynálezu také podstatně sníží.
Dialkylestery kyseliny maleinové, vyrobené způsobem podle předloženého vynálezu, slouží jako předprodukty pro účinné látky, smáčedla nebo lakařská tužidla.
Příklady provedení vynálezu
Způsob podle předloženého vynálezu je demonstrován pomocí následujících příkladů.
Příklad 1
Do míchaného ocelového kotle o objemu 1,6 m3, opatřeného destilační kolonou, tepelným výměníkem a nastaveným parním permeačním modulem (54 m2 vinutý modul, polyvinylalkohol typu Texsep® 1 na Ultem® firmy Texaco) se předloží 467 kg ethylalkoholu a přidá se 328 kg anhydridu kyseliny maleinové, jakož i 3,3 kyseliny p-toluensulfonové. Obsah kotle se zahřeje na teplotu ve vařáku 100 °C a oddestilovávající směs ethylalkoholu a vody se vede přes kolonu v tepelném výměníku a do parního permeačního modulu. Látková směs se přitom nastaví tak, aby podíl páiy byl asi 80 % hmotnostních a podíl kondenzované fáze asi 20 % hmotnostních. Permeát (147 kg za 1 lhodin, z toho 61,7 kg vody a 85,3 kg ethylalkoholu) se odtahuje a retentát (více než 99% ethylalkoholu) se v plynné fázi zavádí zpět do míchaného kotle. Po 11 hodinách činí konverze přes 95 % teorie. Po přídavku 1 kg hydrogenuhličitanu sodného se přebytečný ethylalkohol oddestiluje přes kolonu a jako hlavní frakce se získá diethylester kyseliny maleinové (teplota varu 120 °C, 2 kPa). Výtěžek je 546 kg (95 % teorie, čistota 99 %).
Příklad 2
Do desetilitrové skleněné nádoby s destilační kolonou, tepelným výměníkem a nasazeným parním permeačním modulem (0,5 m2 vinutý modul, polyvinylalkohol typu Texsep® 4 firmy Texaco) se předloží 6,5 kg izopropylalkoholu a přidá se 3,5 kg anhydridu kyseliny maleinové a 0,04 kg kyseliny sírové. Obsah kotle se zahřeje na teplotu 100 °C a oddestilovávaná směs izopropylalkoholu a vody se vede přes kolonu v tepelném výměníku a do parního permeačního modulu. Látková směs se přitom nastaví tak, aby parní podíl činil asi 80 % hmotnostních a podíl kondenzované fáze asi 20 % hmotnostních. Permeát (0,7 kg v 5 hodinách, z toho 0,67 kg vody a 0,3 kg izopropylalkoholu) se odtáhne a retentát (více než 99 % izopropylalkoholu) se zavádí zpět do míchaného kotle. Po 10 hodinách činí konverze přes 95 % teorie. Po přídavku 0,1 kg hydrogenuhličitanu sodného se přebytečný propylalkohol oddestiluje přes kolonu a jako hlavní frakce se získá diizopropylester kyseliny maleinové. Výtěžek je 6,8 kg (95 % teorie, čistota 99 %).

Claims (9)

PATENTOVÉ NÁROKY
1. Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové z kyseliny maleinové, anhydridů kyseliny maleinové nebo monoalkylesterů kyseliny maleinové reakcí s alkoholy s 1 až 8 uhlíkovými atomy za přítomnosti kyselého katalyzátoru za varu, vyznačující se tím, že se unikající parní směs voda/alkohol společně se svou kondenzovanou fází vede jako látková směs podél hydrofilní membrány, na které voda přechází a odvodněný alkohol se zavádí zpět do reakční směsi, přičemž podíl kondenzované fáze v látkové směsi činí 5 až 90 % hmotnostních.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako alkoholy s 1 až 8 uhlíkovými atomy používají alkoholy, které tvoří s vodou azeotrop.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako alkohol s 1 až 8 uhlíkovými atomy použije etylalkohol.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se vychází zanhydridů kyseliny maleinové a ethylalkoholu.
5. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že použitá membrána je vyrobena zdiacetátu celulózy, triacetátu celulózy, polyvinylalkoholu nebo polyamidu nebo představuje bezpórovou vrstvu, vyrobenou plazmovou polymerací.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako membrána použije kompozitní membrána.
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se membrána používá ve formě vinutého modulu.
8. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že molámí poměr alkoholu ke každé z esterifikovaných funkcí činí 10 : 1 až 1 : 1, obzvláště 1,1 : 1 až 1,4 : 1.
9. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že podíl kondenzované fáze v látkové směsi činí 5 až 50 % hmotnostních, výhodně 10 až 20 % hmotnostních.
CZ19951729A 1994-07-04 1995-06-30 Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové CZ289853B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE4423355A DE4423355A1 (de) 1994-07-04 1994-07-04 Verfahren zur Herstellung von Maleinsäuredialkylestern

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ172995A3 CZ172995A3 (en) 1996-05-15
CZ289853B6 true CZ289853B6 (cs) 2002-04-17

Family

ID=6522180

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19951729A CZ289853B6 (cs) 1994-07-04 1995-06-30 Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové

Country Status (8)

Country Link
US (1) US5648517A (cs)
EP (1) EP0691324B1 (cs)
JP (1) JPH0827063A (cs)
AT (1) ATE171159T1 (cs)
CZ (1) CZ289853B6 (cs)
DE (2) DE4423355A1 (cs)
HU (1) HU215566B (cs)
PL (1) PL179258B1 (cs)

Families Citing this family (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
ES2158419T3 (es) * 1996-10-14 2001-09-01 Bayer Ag Procedimiento de obtencion de esteres o de alcoholatos con separacion de agua.
DE19811451C1 (de) * 1998-03-17 1999-10-14 Henkel Kgaa Verfahren zur Acetalisierung bzw. Ketalisierung
NL1009218C2 (nl) 1998-05-20 1999-11-24 Akzo Nobel Nv Bereiding van een polymeer onder toepassing van een anorganisch membraan met een kleine gemiddelde poriegrootte.
DE10043545A1 (de) * 2000-09-05 2002-03-14 Oxeno Olefinchemie Gmbh Verfahren zur Herstellung von Carbonsäureestern
DE10158312A1 (de) * 2001-11-28 2003-06-18 Zimmer Ag Verfahren zur Herstellung von Polyester- oder Copolyester-Prepolymer
JP2007112954A (ja) * 2005-10-24 2007-05-10 Sumitomo Chemical Co Ltd 変性ポリオレフィン樹脂の製造方法
CN103288634A (zh) * 2013-06-25 2013-09-11 河北科技大学 一种合成马来酸二异丙酯的方法

Family Cites Families (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE3114320A1 (de) * 1981-04-09 1982-10-28 Hoechst Ag, 6000 Frankfurt "verfahren zur herstellung von maleinsaeuredialkylestern"
DD229117B1 (de) 1984-11-21 1989-05-31 Wolfen Filmfab Veb Verfahren zur herstellung von maleinsaeuredialkylestern
DE3610011A1 (de) * 1986-03-25 1987-10-08 Geesthacht Gkss Forschung Verfahren zur trennung der komponenten eines fluessigkeitsgemisches voneinander
GB8618888D0 (en) * 1986-08-01 1986-09-10 Davy Mckee Ltd Process
GB8618892D0 (en) * 1986-08-01 1986-09-10 Davy Mckee Ltd Process
JPH069645B2 (ja) * 1986-12-25 1994-02-09 リグナイト株式会社 混合溶液の分離方法
US4894163A (en) * 1987-06-12 1990-01-16 Kuraray Co., Ltd. Separation of liquid mixtures
DE3723193A1 (de) * 1987-07-14 1989-01-26 Metallgesellschaft Ag Verfahren zur herstellung von alkoholaten
DE4019170A1 (de) * 1990-06-15 1991-12-19 Henkel Kgaa Verfahren zum durchfuehren einer gleichgewichtsreaktion unter anwendung von daempfepermeation
DE4029349A1 (de) * 1990-09-15 1992-03-19 Basf Ag Verfahren zur abtrennung von wasser aus einem wasser und alkohole und/oder carbonsaeuren und/oder cabonsaeureester enthaltenden gemisch
US5248427A (en) * 1990-09-15 1993-09-28 Basf Aktiengesellschaft Removal of water from mixtures with alcohols and/or carboxylic acids and/or carboxylic esters
DE4234525A1 (de) * 1992-10-13 1994-04-14 Bayer Ag Verfahren zur Abtrennung von Alkanolen von sauerstoffhaltigen organischen Verbindungen mit höherer Kohlenstoffzahl

Also Published As

Publication number Publication date
PL179258B1 (pl) 2000-08-31
DE59503588D1 (de) 1998-10-22
PL309458A1 (en) 1996-01-08
HU215566B (hu) 1999-01-28
HUT75953A (en) 1997-05-28
DE4423355A1 (de) 1996-01-11
US5648517A (en) 1997-07-15
EP0691324A1 (de) 1996-01-10
ATE171159T1 (de) 1998-10-15
CZ172995A3 (en) 1996-05-15
EP0691324B1 (de) 1998-09-16
HU9502040D0 (en) 1995-08-28
JPH0827063A (ja) 1996-01-30

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5723639A (en) Esterification of fermentation-derived acids via pervaporation
CA1083601A (en) Continuous production of alkyl acrylates free from ether.
US7501062B2 (en) Process for permeation enhanced reactive extraction of levulinic acid
US20070213557A1 (en) Separator, reactor, and method for producing aromatic carboxylic acids
WO2009107840A1 (ja) 醗酵アルコールの精製処理方法
BRPI0718011A2 (pt) Remoção de água e metanol de fluídos.
WO2001046117A1 (en) Process improvement for continuous ethyl acetate production
US5105029A (en) Process for recovering a lower alcohol from a catechol-lower alcohol reaction product solution
US5976324A (en) Removal of water from reaction mixtures
US5427687A (en) Bubble reaction using vapor permeation
KR101104087B1 (ko) t-부탄올/물 혼합물로부터의 2-부탄올의 분리방법
CZ289853B6 (cs) Způsob výroby dialkylesterů kyseliny maleinové
US5146009A (en) Process for the recovery of alcohols using an organic acid-modified polymer membrane
EP0210055A1 (en) Esterification process
US4961855A (en) Dehydration of organic oxygenates
Datta et al. Esterification of fermentation-derived acids via pervaporation
US6476185B1 (en) Preparation of an organic compound by a condensation reaction
Maus et al. Separation of methanol from methylesters by vapour permeation: experiences of industrial applications
US5032278A (en) Process for dehydration of organic oxygenates
JPH066557B2 (ja) アミノ酸エステル化反応装置
JPH02730A (ja) エステルの製造方法
US5085778A (en) Process for dehydration of organic oxygenates
CN214361096U (zh) 一种基于甲醛循环的三聚甲醛生产装置
JPH05125021A (ja) 炭酸エステルの製造方法
JP2004089883A (ja) 反応装置及び化合物の製造方法

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20040630