CZ288535B6 - Způsob kontinuální přípravy kaučukové kompozice a zařízení pro jeho provádění - Google Patents

Abstract

P°i zp sobu kontinu ln p° pravy kau ukov kompozice se v m sic komo°e slo ky nech vaj postupovat pod l hnac ho p sma (P) a m sic ch p sem (M), p°i em stupe napln n m sic komory (11) je alespo v n kter²ch m sic ch p smech (M) menÜ ne 1. Za° zen m m sic komoru (11) obsahuj c nejm n jeden rotor (1) ot ej c se ve statoru (2) a uspo° dan² mezi vstupn m koncem (12) a v²stupn m koncem (13), mezi nimi se hmota postupn posouv . Z kladn elastomery se zav d j na vstupn m konci (12) m sic komory volumetrick²mi erpadly (55) schopn²mi pod tlakem hn t tyto z kladn elastomery. Za° zen obsahuje ·stroj pro d vkov n a nucen p°iv d n dalÜ ch slo ek, ulo en pod l m sic komory (11) v nejm n dvou samostatn²ch poloh ch mezi vstupn koncovou st (12) a v²stupn m koncem (13).\

Description

Způsob kontinuální přípravy kaučukové kompozice a zařízení pro jeho provádění .

Oblast techniky

Vynález se týká míšení kaučuků, zejména přípravy kaučukových kompozic z výchozích složek kontinuálním způsobem.

Dosavadní stav techniky

V gumárenském průmyslu je v současné době stále ještě velmi rozšířené používat pro míchání kaučuku vnitřních mísičů. Tento postup je v zásadě přetržitý. Pro vytvoření daného množství kaučukové kompozice se nejprve odváží jednotlivé složky, které mají vytvářet tuto kompozici, a poté se tyto složky nebo alespoň některé z nich přivádí do vnitřního mísiče, který zajišťuje rozptyl a mechanickou práci potřebnou pro dosažení co možná nejvyšší stejnorodosti konečné získávané směsi. Vytvoření kompozice, někdy nazývané také směs, může vyžadovat několik postupných průchodů vnitřním mísičem nebo rozdílnými vnitřními mísiči, a může rovněž vyžadovat použití válcových mísičů.

Všechny uvedené pochody jsou tedy nezávislými pracovními operacemi. Kontinuální postup, pokud k němu dochází, se vyskytuje pouze v pozdější fázi výroby, v okamžiku vytlačování polotovarů, jako například běhounu nebo boku, nebo patek pro osazení na výztužné lanko.

Nahrazování přetržitých způsobů kontinuálními způsoby je předmětem důležitých výzkumů a zůstává trvalým cílem pro transformující se průmysl, neboť nevýhody přetržitých systémů jsou značné. Přesto však až dosud nebyl navržen žádný uspokojivý způsob, pokud jde o přípravu kaučukových kompozic. Kaučuková kompozice je považována za připravenou, pokud obsahuje všechny předpokládané složky, včetně vulkanizačního systému, a pokud získaná kaučuková hmota může být používána přímo ve vytlačovací fázi nebo fázi odlévání do forem, po které následuje fáze vulkanizace.

Nezdar při způsobech kontinuální přípravy se zdá vyplývat ze skutečnosti, že míšení kaučuku je mnohem obtížnější, než u jiných hmot, jako jsou plasty. Vlastnosti konečné kompozice závisí totiž nejen na složkách obsažených v kompozici, ale rovněž na způsobu, jak se míšení provádí, tj. závisí také na mechanické práci vnesené během doby, kdy se provádí míšení.

Již známé způsoby kontinuálního míšení všeobecně používají mísícího účinku vytlačovacího šneku. Z řady variant šnekových vytlačovacích strojů byly navrženy šnekové vytlačovací stroje s jedním šroubem, šnekové vytlačovací stroje s více šrouby uspořádanými paralelně nebo nikoli, jakož i řada variant šneků, u nichž bylo studováno množství tvarů za účelem zajistit dobrý mísící účinek a/nebo dostatečnou mechanickou práci.

Je známo, že pro míšení kaučuku musí být dávkování jednotlivých základních složek velmi přesné. Toto přesné dávkování nepřináší zvláštní obtíže, když se pracuje s postupnými ucelenými dávkami, tj. v přetržitých postupech. Naproti tomu je nevyhnutelné, aby při kontinuálním postupu bylo možné realizovat potřebné dávkování jednotlivých práškových přísad. Kromě toho se v případě práškových výrobků připojují k nesnadnému dávkování obtíže s dopravou výrobků, zejména na výstupní straně za dávkovačem.

Zpravidla ukládají dávkovači jednotky potřebné složky v pravidelných intervalech na pásový dopravník, který napájí jednu nebo více vlastních mísících jednotek. Nedávný pokus učinit míšení kaučuku kontinuální je popsán v článku zveřejněném v časopise European Rubber Joumal z března 1987 nazvaném A tale of Continuous Development.

Tento způsob kontinuálního míšení, již navržený ve stavu techniky, realizuje dávkování složek odvažováním, načež se provádí přivádění jednotlivých složek do zařízení provádějících předběžné míšení, a to na různých místech v mísící lince. To tedy vyžaduje instalovat řadu samostatných přístrojů, zajišťujících každý velmi přesnou funkci, a to odvažování, dopravování

-1 CZ 288535 B6 a předmísení. Teprve potom je možné zavádět jednotlivé složky samotížně do napájecích šachet, například v míchacím zařízení typu popsaného v evropské patentové přihlášce EP 0 490 056.

Žádnému z kontinuálních způsobů míšení, navržených ve stavu techniky, se nepodařilo se prosadit v gumárenském průmyslu. Příčiny jsou nedostatečné promíchávání v důsledku obtížnosti mísit kaučuky při použití šnekových mísičů, a mimořádně velká složitost dávkování složek, když je třeba pracovat kontinuálně. Krátce řečeno, způsoby kontinuální přípravy dosud nikdy nedovolily dosáhnout vlastností, které se očekávají od konečné směsi, a jsou dokonce neschopné dostatečně přesně respektovat recepturu kaučukové kompozice.

Je známo, že pro dosažení dobrého promísení je zapotřebí vyvolat neuspořádané pohyby složek, tj. vyvolat určitý chaotický stav. Když je mísič kontinuálního typu, jaký je například popsán v evropském patentovém spisu EP 0 490 056, je naopak ještě třeba, aby místní průtokové množství bylo v podstatě konstantní uvnitř mísiče. To znamená, že čím větší je snaha optimalizovat mísící působení, tím větší je riziko vzniku nestálosti průtokového množství, neslučitelné s přísným požadavkem na přesnost podílů jednotlivých složek.

Vynález si klade za úkol zajistit kontinuální dávkování základních složek používaných v jakémkoli typu kaučukové kompozice, a poté provést úplné smísení, které by dovolilo dosáhnout všech charakteristických vlastností, které jsou požadovány pro konečnou směs.

Dále si vynález klade za úkol umožnit používání surovin sco možná nejmenší potřebou předchozích úprav, hlavně pro složky používané ve velmi značných množstvích, jako jsou základní elastomery a výztužná plniva. Vynález si tedy klade za úkol vytvořit zařízení pro míšení, do kterého by bylo možné zavádět co možná nejjednodušším způsobem uvedené složky bez jakéhokoli předběžného dávkování, a které by umožnilo nakládat s těmito složkami zcela samostatným a plynulým způsobem pro zajištění požadovaného složení.

Dalším cílem vynálezu je zlepšit stejnorodost připravených kaučukových kompozic ajejich konstantnost v čase při současném snížení výrobních nákladů.

Pod pojmem kompozice se zde rozumí produkt získaný směšováním složek kaučukové směsi, připravený pro další zpracovávání, jako vytlačování, formování, vulkanizace atd., tedy produkt na výstupu mísícího zařízení.

Podstata vynálezu

Vynález navrhuje způsob kontinuální přípravy kaučukové kompozice, při kterém se používá nejméně jedna mísící komora tvořená statorem, v němž se otáčí nejméně jeden rotor, jehož otáčení zajišťuje dopravní posun zpracovávaných složek po proudu od vstupní strany směrem k výstupní straně, a míšení těchto složek, přičemž se elastomer nebo elastomery kompozice dávkují v pastovitém stavu a nucené se zavádějí do směsi, a do směsi se přivádějí všechny další složky kompozice, přičemž se základní elastomer nebo elastomery vydávají do mísící komory, do níž se přivádějí dávkované přísady a další složky vpastovité nebo práškové formě, a to v nejméně dvou polohách, ležících ve vzájemném odstupu v podélném směru mezi vstupním koncem a výstupním koncem mísící komory, jehož podstatou je, že se v mísící komoře složky nechávají postupovat podél nejméně jednoho hnacího pásma a mísících pásem, přičemž stupeň naplnění mísící komory je alespoň v některých mísících pásmech menší než 1.

Když je objem mísící komory zcela zaujmut složkami, které se mají směšovat, je obvyklé hovořit o stupni naplnění mísící komory rovnému 1. Když je objem míšených složek nižší, než je objem, který je k dispozici v mísící komoře, k čemuž v typickém případě dochází při funkci vnitřních mísičů, říká se, že stupeň naplnění je menší než 1.

Bylo zjištěno, že i pro kontinuální mísič je žádoucí, aby uvnitř mísící komory zůstával prázdný prostor pro to, aby rozptylovací a homogenizační působení na směs bylo dokonalé, tj. že jsou v mísící komoře alespoň některá pásma, kde je míra naplnění menší než jedna. To závisí na povaze složek, které se mají spolu mísit, a zjišťuje se na základě experimentálního pozorování. V

-2CZ 288535 B6 dosavadním stavu techniky se zdá, že důležitost tohoto parametru nebyla dostatečně poqhopena. Když se používá v pouzdrech pro směšování otáčivých šneků, připouštělo se, aby se volný prostor mezi šnekem a pouzdrem zaplnil, nebo se neprovádělo žádné obzvláštní opatření pro zvládnutí tohoto problému.

Je možné vytvořit uvnitř téže mísící komory pásma, která se od sebe navzájem liší, a to zvolením rozdílných nástrojů, tj. zvolením průběhu tvaru povrchu a rotoru a vnitřního pohybu statoru.

Záleží na tvarech jednotlivých nástrojů, které zajistí, aby s ohledem na průtokové množství v daném bodě mísící komory, které závisí na průtokovém množství vydávaném dávkovacími ústrojími na vstupní straně, byla míra naplnění menší než jedna. Jinak řečeno, jsou v mísící komoře hnací pásma a pásma stlačení hmoty, tj. pásma, v nichž je pohánění směsi slabší, takže mísicí komora má podél těchto pásem sklon se naplnit a zůstat naplněná.

Tím, že se zvolí tvar nástrojů, se zajistí doprava hmoty podél mísicí komory při současném řízení stupně jejího naplnění. Je rovněž možné působit na míru naplnění komory tím, že se působí na teplotu stěny komory. To mění lepivost kaučuku ve vztahu ke kovu.

Aby byla jistota, že složky směsi jsou náležitě vpravovány do mísiče v přesných a pravidelných množstvích, je výhodné, aby jejich většina byla zaváděna pozitivním (nuceným) a spolehlivým způsobem do nitra komory. Proto se vylučuje gravitační vpravování, hlavně v případě, kdy by se část složek nemusela dostat do nitra komory. Aby se zajistilo řízením procesu míšení, že všechny složky vytvoří skutečnou součást vyráběné kompozice, je žádoucí, aby od okamžiku po dávkování zůstaly složky uzavřené ve vymezeném prostoru, například kanálu, a to až do chvíle, kdy se dostanou do mísicí komory. Pro nucené přivádění složek se obzvláště dobře hodí objemově odměmé (volumetrické) čerpání.

Bylo konstatováno, že volumetrické Čerpání dovoluje dále dostatečně plastifikovat elastomery. Ty jsou tak zaváděny za tepla (v typickém případě při teplotě vyšší než 40 °C) do mísicí komory ve stavu, který dovoluje rychlé vpravování sazí nebo jiných práškových složek.

Pro dosažení přesného dávkování jednotlivých složek kaučukové směsi je možné, aby bylo podle používaných elastomerů a/nebo plniv a/nebo přísad žádoucí, aby tam, kde se přidávají složky po proudu za prvním mísícím pásmem, byl stupeň naplnění uvnitř mísicí komory rovný 1, neboť jinak je nebezpečí, že průtokové množství v komoře bude proměnlivé a podíly složek by nebyly respektovány. Alternativně nebo přídavně pro lepší zajištění přesného dávkování může být účelné zaručit průtokové množství na tomto místě tím, že se provádí volumetrické přebírání hmoty, která se dostala právě před tento přiváděči bod. Pod pojmem volumetrické přebírání se rozumí nové volumetrické dávkování smísené hmoty.

Byly však pozorovány případy, kde se snadněji získává velká stabilita průtoku, se stupněm naplnění komoiy trvale menší než 1, a to dokonce značně menší než 1. To dovoluje vyloučit potřebu opětovného zhutňování hmoty před přidáváním přídavné složky.

Koncepce kontinuálního míšení, navrhovaného podle vynálezu, dovoluje vzájemně sladit protichůdné požadavky (přísné a konstantní dodržování receptury směsi, a tedy i vzájemné poměry jednotlivých složek, a stupeň naplnění menší než 1, vhodný pro dobré míšení).

Podle dalšího znaku vynálezu se po dávkování složek nebo určitých složek vytvoří uvnitř mísicí komory prázdné místo tím, že se zrychlí doprava složek nebo se zvětší průchozí profil a poté se sníží hnací účinek vyvolávaný otáčením rotoru, a to změněním tvaru rotoru a/nebo statoru, nebo zmenšováním průchozího průřezu, nebo působením na teplotu stěny, aby se přivedly další složky, podle složení kaučuku, který se má vyrábět. Je třeba poznamenat, že pod pojmem prázdné místo se rozumí, že objem mísicí komory není zcela vyplněn vháněnými složkami, což nemá nic společného s nasáváním, které může být účelné na některých místech podél mísicí komory pro odstraňování plynů, jak je samo o sobě dobře známé.

Podle velmi zajímavé varianty způsobu míšení podle vynálezu se tak alespoň část základních elastomerů a výztužných plniv zavádí do oblasti na vstupní straně komory, poté se mísí v prvním

-3CZ 288535 B6 mísícím pásmu ležícím právě dále po proudu, načež se dostávají do přívodního místa, kde se přivádějí další složky, a celek se mísí ve druhém mísícím pásmu. Je možné buď přivádět všechny základní elastomeiy v místě ležícím na vstupní (protiproudové) straně od mísící komory, nebo jich přivádět pouze část a přivádět druhou část jednoho nebo více základních elastomerů dále, tj. v místě posunutém dále po proudu, například před druhým mísícím pásmem.

Vynález také navrhuje zařízení pro kontinuální míšení, koncipované zejména pro použití výše uvedeného způsobu, ale které může mít širší oblasti použití, například není-li očekávaná přesnost pro složení a úroveň požadovaných vlastností tak vysoká.

Zařízení pro kontinuální míšení, pro přípravu kaučukové kompozice, má mísící komoru obsahující nejméně jeden rotor otáčející se ve statoru a uspořádaný mezi vstupním koncem a výstupním koncem, mezi nimiž se hmota postupně posouvá pro vydávání kompozice uvedenou výstupní koncovou částí, jehož podstatou je, že obsahuje ústrojí pro dávkování a nucené přivádění základního elastomerů nebo elastomerů v pastovitém stavu, uzpůsobené pro vydávání základního elastomerů nebo elastomerů přes kanál ústící do mísící komory, a ústrojí pro dávkování a přivádění dalších složek v pastovitém nebo práškovém stavu, přičemž sestava dávkovačích a přiváděčích ústrojí (jednotlivá ústrojí jimi vytvářené sestavy) ústí do mísící komory v nejméně dvou polohách, ležících ve vzájemném odstupu v podélném směru mezi vstupní koncovou částí a výstupní koncovou částí.

Mísící zařízení popisované dále obsahuje pouze jeden rotor ve statoru. To znamená, že se jedná o mísič typu s jedním šnekem a nikoliv dvěma šneky otáčejícími se ve stejné komoře. To nevylučuje, aby zařízení obsahovalo postupně za sebou dva nebo více šneků, otáčejících se každý v jejich jednotlivém pouzdře. V dané komoře je však pouze jeden šnek. Zde se navíc, v protikladu k tomu, co se zdá vyplývat ze stavu techniky v oblasti míšení kaučuku a kontinuálních mísičů nedávno navržených, kde mísiče používají dvou rotorů otáčejících se v jednom statoru, překvapivě dosahuje cílů vynálezu při použití pouze jednoho rotoru na celou délku použitých statorů. Vynález se proto vztahuje také na míšení, při němž se používá jediný rotor, otáčející se ve statoru.

Stator, v němž se otáčí rotor, je čistě válcové pouzdro, nebo pouzdro jehož povrch obsahuje také tvar konkrétně určený pro přispívání mísící činnosti a/nebo pohánění ve spolupůsobení s tvarem rotoru.

Když se vyšetřuje mísící komora, rozlišují se podél komory po sobě následující odlišná pásma podle průběhu rotoru a statoru, a to mísící pásma a hnací pásma. V daném pásmu je to spojení tvaru radiálně vnitřní stěny statoru a tvaru radiálně vnějšího povrchu rotoru, které bude charakterizovat mísící komoru. Tvar radiálně vnějšího povrchu rotoru a radiálně vnitřního povrchu statoru zajišťuje stupeň naplnění mísícího ústrojí menší než jedna v alespoň určitých pásmech mísící komory.

Mísící působení bude hlavně vyplývat z neuspořádanosti, kterou se podaří vyvolat v toku hmoty jakýmkoli obzvláštním tvarem, který se vytvoří na povrchu rotoru a/nebo na povrchu statoru, tj. dutiny, překážky, válcování hmoty mezi vrcholy závitů na rotoru a/nebo statoru a protilehlou stěnou, střihem mezi pevnými překážkami a pohyblivými překážkami. Mezera, tj. vzdálenost mezi pevnými překážkami (statoru) a pohyblivými překážkami (rotoru), je důležitý parametr, dovolující seřizování mísícího působení. To znamená, že navrhovatel mísiče může působit na dimenzování této mezery pro působení na kvalitu míšení v závislosti na pozorovaných výsledcích.

Pohánění hmoty od vstupní protiproudové strany k výstupní poproudové straně komory vyplývá především z účinku závitu. Tento závit může být umístěn buď na otáčivém hřídeli nebo na vnitřním povrchu pouzdra na jednom nebo na obou površích. Může se jednat o opravdový závit srovnatelný se závitem závitovaného dříku pro našroubování matice, nebo spíše o závitový efekt vyplývající ze šroubového zatočení uzavřené čáry v kombinaci s posunem pro geometrické definování stěny rotoru nebo statoru.

-4CZ 288535 B6

Pohánění hmoty může také vyplývat z volumetrického čerpání při přivádění složek,, nebo z volumetrického přebírání během dopravy hmoty mezi vstupním koncem a výstupním koncem mísící komory.

S výhodou je právě před přiváděním složek do mísící komory její pásmo hlavně hnací pásmo (směšovací působení je slabé nebo nulové), tvořené například hladkým válcovým pouzdrem a rotorem obsahujícím závit konstantní tloušťky, probíhající napříč k ose rotoru.

S výhodou obsahuje mísící ústrojí pro základní elastomer v ústrojí pro dávkování a nucené přivádění volumetrické čerpadlo. Je výhodné, aby všechny elastomery byly přiváděny každý stejným způsobem. Je velmi výhodné, aby volumetrické čerpadlo nebo čerpadla na elastomer byla napájena plastifikačním a plnicím ústrojím. V takovém stroji není v případě, kdy jsou elastomery, které napájejí stroj, zpracovávány do tvaru granulí, zapotřebí je povlékat látkou proti lepení.

Zatímco známý stav techniky navrhuje obecně dávkovat téměř všechny složky odvažováním, je navrhováno použít přednostně pro většinu složek a s výhodou pro všechny volumetrické čerpání, a to i pro ty, které jsou přiváděny v práškové formě, a v každém případě včetně základního elastomeru.

Přes všechna opatření může být obtížné dávkovat některé složky volumetricky a může to vést k nucení je dávkovat odvažováním. Podle vynálezu je dávána přednost zajistit nucené přivádění všech složek, tj. nespoléhat na samotížné vpravování. Po dávkování určitého množství je zapotřebí tyto složky vpravit pozitivním (aktivně nuceným) a spolehlivým způsobem do nitra mísící komory. Při použití volumetrických čerpadel není zapotřebí činit vhánění složek do nitra mísicí komory závislé na jednom parametru, stanoveném například v jejím nitru, jako je tlak nebo teplota.

Aby se mohlo zaručit přísné respektování úzkých tolerancí v receptuře vedoucí ke složení připravovaného kaučuku, je žádoucí, aby stupeň naplnění byl rovný 1 na místech, kde dávkovači ústrojí a nucené přivádění zavádějí složky do mísicí komory, kromě samozřejmě složky zaváděné na prvním místě, kde zvládnutí průtokového množství závisí pouze na přesnosti samotného dávkovacího a přívodního ústrojí. Naproti tomu na výstupní straně je zavádění složek do oblasti, kde je stupeň naplnění rovný 1, příznivé pro zaručení, že relativní poměry složek budou přísně respektovány. V každém případě je po proudu od prvního mísícího pásma vhodně pro zaručení respektování úzkých tolerancí pro recepturu složení zavádět další složky do oblasti, kde je stupeň naplnění rovný jedné a/nebo počítat s přebíráním veškerého průtokového množství volumetrickým čerpadlem.

Pokud se zavádějí složky do místa, kde je stupeň naplnění menší než jedna, vyžaduje hledisko přísného dodržování receptuiy směsi velkou stabilitu průtoku uvnitř mísicí komory, aby toto průtokové množství bylo ve všech bodech konstantní a totožné.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 boční pohled na mísicí zařízení podle vynálezu, částečně v řezu, obr. 2 čelní pohled na totéž zařízení, obr. 3 půdorysný pohled na totéž zařízení, částečně v řezu, obr. 4 řez rovinou IV-IV z obr. 3, obr. 5 detail varianty provedení a obr. 6 grafické znázornění srovnávacích výsledků.

Příklady provedení vynálezu

Mísicí zařízení, které je patrné na jednotlivých výkresech, obsahuje mísicí komoru 11, uvnitř které se otáčí rotor 2. Vstupní strana mísicí komory je vyznačena jako vstupní konec 12 a výstupní strana komory je označena jako výstupní konec 13.

-5CZ 288535 B6

Na jedné straně jsou patrné dvě násypky 5, do nichž se přivádí základní elastomery tvořící kaučuková směs. Tyto násypky jsou schopné obsahovat nejméně jeden elastomerový výchozí kus (bochník, plást, apod.), jaký se obvykle dodává do průmyslových závodů na zpracovávání kaučuku. Samozřejmě je také možné přivádět elastomer nebo elastomery do násypky ve formě roztrhané na kousky. Uvnitř každé násypky 5 se může svisle posouvat pěch 51 a to z horní polohy, v níž vystupuje z násypky 5, až do dolní polohy, v níž se dostává na dno násypky 5. Taje ve spojení s prostorem 52, v němž se otáčí nůž 53, zatočený do šroubovice. Tento nůž 53 tvoří prostředek roztrhávání elastomerů na kousky, který odebírá útržky z výchozího kusu (bochníku, plástu, apod.) nebo výchozích kusů elastomerů uložených v násypce.

Poté se pomocí mechanického prostředku pro přesun granulí nebo útržků napájí volumetrické čerpadlo. V tomto příkladě je patrné, že stoupání šroubovice tvořící nůž 53 se ke konci (označenému jako plastifikační a plnicí ústrojí ve smyslu definice předmětu vynálezu) 54 postupně zmenšuje, aby k trhacímu působení, které nepotřebuje šroubovicové zakřivení, přidávalo přesun útržků a plastifikační působení, které je čím dál tím intenzivnější s postupným posouváním doprava na obr. 1. Je tak zajištěno napájení zubového čerpadla 55.

Zubová čerpadla 55, která jsou volumetrická, jsou napojena na potrubí 56, která se spojují do jediného potrubí 57 vedoucího do mísící komory.

Obr. 1 a 3 dovolují pozorovat vnitřek mísící komory j_L Ta je tvořena objemem, který je k dispozici mezi rotorem 2 a statorem 1.

Podél rotoru 2 se rozlišují tři pásma, jejichž působení je v podstatě pohon složek směsi (hnací pásma P), mezi nimiž jsou patrná dvě odlišná pásma, jejichž působení spočívá v podstatě vmíšení (mísící pásma M). Přivádění základních elastomerů se děje od vstupního konce 12 mísící komory do hnacího pásma P.

Podél mísící komory jsou rozmístěna další dávkovači a přiváděči ústrojí sestavy (souboru) dávkovačích a přiváděčích ústrojí, která dovolují přivádět další složky konečné kompozice na různých místech podél dráhy základních složek. Práškové složky se s výhodou přivádějí volumetrickým čerpadlem před prvním mísícím pásmem M. Je například možné použít čerpadla popsaného v evropském patentovém spisu EP 0 465 981 nebo volumetrického čerpadla typu popsaného v evropském patentovém spisu EP 0 465 980 ve variantě mající výtlačný píst. Kapalné složky mohou být zaváděny velmi snadno volumetrickým čerpadlem na kapalinu, které může být typu s písty nebo jakéhokoli typu schopného zajistit dobrou volumetrickou přesnost, jako například u zubového čerpadla nebo lopatkového čerpadla. Objemové dávkování kapalin neklade žádný problém a jednotlivé prostředky jsou dobře známé ve stavu techniky. Jsou přiváděny na začátku prvního mísícího pásma M.

Je výhodné předem mísit antioxidační přísady, plastifíkátory, síru a aktivátory, samotné nebo s velmi malým množstvím oleje (několik % množství předpokládaného předpisem složení kaučuku), například velmi jednoduše v nádrži, v níž se otáčí šroubovice. Tento pochod dodává směsi těstovitou povahu. Podle potřeby se ty výrobky, které jsou v pevné fázi při okolní teplotě, nejprve ohřívají, aby se převedly do kapalného stavu. Tato těstovitá směs, jako jakákoli jiná eventuální těstovitá (pastovitá) složka, se s výhodou zavádí volumetrickým čerpadlem (například zubovým čerpadlem nebo pístovým čerpadlem). Provádění předchozího smíchání nebo konkrétněji přeskupení složek je obzvláště výhodné tehdy, když se používá mnoha složek, a to každé ve velmi malém množství v celkovém receptu formulace uvažované směsi, tj. jsou-li používány každá v podílu menším, než je 10% celkové hmotnosti elastomerů. To vede ke zmenšení počtu potřebných dávkovačích ústrojí na mísícím zařízení. Toto předchozí míšení se může provádět kontinuálně nebo po po sobě následujících dávkách. Je třeba brát ohled na eventuální chemické neslučitelnosti ve volbě takto přeskupených produktů.

V popisovaném příkladě jsou dávkovači a přiváděči ústrojí 71 a 72 volumetrická čerpadla na práškové výrobky. Z obr. 3 jsou patrné spojovací kanály 710 a 720 mezi čerpadly a mísící komorou. Čerpadlo 73 dovoluje volumetrické dávkování a přivádění pod tlakem. Čerpadlo 73

-6CZ 288535 B6 dovoluje volumetricky dávkovat a přivádět pod tlakem přes průchod 730 olej, používaný v kaučukové směsi.

Konečně jsou používána čerpadla 74 a 75 pro přivádění přes odpovídající kanály 740 a 750 uiychlovač a soubor antioxidačních a plastifikačních přísad a síry, které byly předem smíseny. Kanály 740 a 750 se spojují do jediného kanálu 750. který vede složky do mísící komory H- Je důležité, aby hmotnostní průtokové množství druhého hnacího pásma P bylo rovné součtu hmotnostních průtokových množství všech dávkovačích a plnicích ústrojí na vstupní straně, neboť kdyby bylo menší, tj. první mísící pásmo M by se postupně zcela zaplňovalo (míra naplnění 1) a nemohlo by tedy plnit svoji roli mísícího pásma.

I ta volumetrická čerpadla, která svojí povahou vydávají pulzující čerpanou hmotu, zajišťují z celkového hlediska kontinuální práci mísícího zařízení, pokud se zvolí jednotkový zdvihový objem dostatečně malý vzhledem k celkovému průtokovému množství a rychlosti toku.

Zařízení je vybaveno nejméně jedním odplynovacím ústrojím 76, umístěným, jak je patrné z obr. 3, blízko před čerpadlem 74, tj. v pásmu, kde je stupeň naplnění menší než 1. Na obr. 1 jsou pásma, kde je stupeň naplnění rovný 1, označena čarami rovnoběžnými s osou zařízení proti tomuto pásmu, s označením vztahovou značkou 1 v kroužku.

Na obr. 4 je patrné, že odplynovací zařízení 76 obsahuje otvor 763 pro spojení s okolním ovzduším, a to ve formě perforace trubice 762, která jinak zajišťuje spojení s mísící komorou 1_L Sledovaným cílem je zabránit, aby odplynování neumožnilo současně únik hmoty obsažené uvnitř mísící komory.

Za tímto účelem je použit prostředek, který postupně zakrývá a poté odkrývá uvedený otvor 763, přičemž se tento cyklus kontinuálně opakuje. Vzduch tedy může unikat krátkou chvíli, aniž by hmota měla čas být unášena mimo mísicí komoru U. Toto je úkolem pístu 760, unášeného ojnicí 761 pomocí výstředníku uloženého na hřídeli 6. Sestava je seřízena tak, aby po zakiytí otvoru 763 píst 760 mohl odtlačit do komory 11 hmotu, která by mohla začít vnikat do trubice 762.

Nad jednotlivými čerpadly 71, 72, 73, 74 a 75 je na obr. 2 patmý pro každou složku sloup, v němž je nárazníkový zásobník 61, nad nímž je umístěna napájecí trubice 62. Trubice 62 jsou napojeny na rozdělovači síť, obsahující potrubí, eventuálně tepelně regulované pro kapaliny, přísunové prostředky na bázi dobře známých systémů pro práškové složky (například pneumatický přívod) nebo jakýkoli jiný vhodný systém. Pro řízení hladiny složky v nárazníkových zásobnících 61 slouží pro udržování jejich naplnění mezi předpokládanou minimální a maximální úrovní k tomuto účelu vhodná ústrojí.

Na obr. 1 je patrné, že mísicí komora obsahuje od vstupní k výstupní straně pásmo, kde je stupeň naplnění rovný 1, potom pásmo, jehož stupeň naplnění je menší než 1. To vyplývá ze skutečnosti, že se složky přivádějí kanálem 750 a tedy na tomto místě je pro zaručení dokonalého respektování složení, které se má realizovat, stabilizace průtokového množství dosahováním stupně naplnění 1. Právě před tímto pásmem bylo umístěno hnací pásmo P.

Konstrukce směšovacího zařízení je modulová. Je patrné, že obsahuje ve variantě ukazující vynález dva mísicí stupně. Podle obtíží, které existují při míšení kaučuku, je možné použít jeden nebo více mísících stupňů, které všechny budou tvořeny stejným způsobem. Obsahují pásmo pouhého pohánění a potom jednu nebo více mísících pásem. Pro vytvoření jednotlivých mísících prvků se použije nosný hřídel nástrojů, na který se navlečou a fixují uklínováním jednotlivé nástroje zvolené s ohledem na požadovaný mísicí výkon.

Na obr. 1 je patrné, že pro všechna hnací pásma P je stator 1 hladký a rotor obsahuje jednoduchý hnací šroub, schematicky vyznačený na výkresech. Je také patrné, že pro první mísicí pásmo M a část druhého mísícího pásma M obsahuje stator 1 závit se stoupáním opačným vzhledem k závitu uloženému na rotoru v hnacích pásmech P, aby se přispívalo pohánění směsi, a povrch rotoru je opatřen trojúhelníkovým profilem, zatočeným do šroubovice. Konečně je patrné, že pro

-7CZ 288535 B6 malou část druhého mísícího pásma M jsou jak rotor, tak i stator opatřeny dutinami typu popsaného v patentovém spisu WO 83/03222 nebo EP 48590.

Je však třeba poznamenat, že znalosti hmoty a tvarového řešení rotorů a statorů mísících zařízení pro kaučukové směsi jsou dosti empirické. Je třeba postupovat experimentální cestou. Pokud jde o tvary těchto mísících nástrojů, vynález pouze požaduje, aby byly zvoleny tak, aby vytvářely hnací pásmo P a mísící pásmo nebo pásma M tak, aby vznikla pásma, kde je stupeň naplnění značně nižší než 1 a odlišná pásma pro přesun hmoty, kde míra naplnění může činit 1 (viz části označené 1 v kroužku na obr. 1).

Velmi jednoduchý prostředek pro kontrolování hodnoty míry naplnění mísící komory v jejích různých pásmech spočívá vtom, že se současně zastaví otáčení rotoru a funkce všech dávkovačích a přiváděčích ústrojí, potom vyjme rotor ze statoru, čímž se unáší hmota uložená podél rotoru. Je pak možno porovnat objemy hmoty s teoretickými objemy v různých požadovaných pásmech, přičemž teoretický objem je objem, který je k dispozici mezi statorem a rotorem. Často umožní pouhé vizuální vyšetření ihned vidět, která jsou pásma, kde je stupeň naplnění nižší než 1.

Tento princip modulové konstrukce dovoluje snadno optimatizaci mísiče podle typu směsi, jaká se má vytvořit. Je však možné vytvořit nástroj, který je vícefunkční i v případě mísiče s jediným rotorem.

Je samozřejmé, že mísící zařízení je opatřeno tepelnou regulací cirkulací tekutiny uvnitř rotoru přes otáčivý spoj 4, a cirkulací tekutiny ve statoru, popřípadě dokonce okolo kanálů 55 a 56 a okolo prostoru 52. Je vhodné, aby bylo možné provádět regulaci v několika samostatných pásmech, neboť teplotní požadavky, které je třeba respektovat, závisí na optimální viskozitě, která je sledována pro dosažený stav míšení, jakož i reaktivitě a teplotě jednotlivých složek. Například se nesmí vpravovat vulkanizační systém do směsi, která by byla na teplotě vyšší, než je teplota vulkanizace. Kromě toho závisí na zvládnutí přesné teploty stěny selektivně podle jednotlivých pásem zvládnutí proudu hmoty podél stěny a nakonec kvalita vyráběné směsi.

Mísící zařízení je poháněno vcelku jediným motorem 8, který je patrný na levé straně rámu ]0. Tento motor otáčivě pohání rotor 2, jakož i ovládací hřídel 6, k němuž mohou být připojena nebo odpojena ústrojí pro dávkování a pro nucené přivádění. Každé dávkovači a přiváděči ústrojí obsahuje regulační ústrojí, které dovoluje obměňovat dávkované množství pro stejnou rychlost ovládacího hřídele 6.

Pro vytvoření kaučukové směsi se eventuálně zvolí typ nástroje, který se osadí na hřídel a na pouzdro. Poté je třeba pro dosažení požadovaného složení seřizovat jednotlivá průtoková množství přiřazená každému dávkovacímu ústrojí. Realizace seřízení průtokových množství mechanickou cestou může být a priori považována za omezení. Přesto to však poskytuje větší záruku respektování receptu složení kompozice a její neměnnosti v čase. Jelikož je třeba provádět tato seřízení pouze během měnění kompozice, ukazuje se toto jako velmi zajímavé řešení. V případě pístového čerpadla je možné seřizovat zdvihový objem změnou zdvihu. Je také možné měnit pro každý typ čerpadla instalovaný převod dopomala mezi ovládacím hřídelem 6 a každým z čerpadel. Ve všech případech nedochází k jednotlivému seřizování průtokových množství. Mísič je poháněn jako celek jediným motorem, kteiý poskytuje jak potřebnou práci pro míšení, tak i otáčivý moment pohlcovaný všemi dávkovacími zařízeními.

Podle jiného provedení obsahuje každé dávkovači ústrojí svůj vlastní motor, nebo určité skupiny ústrojí obsahují svůj vlastní motor, a funkce sestavy motorů zařízení je ovládána počítačem v závislosti na údajích o složení, kterého se má dosáhnout.

Zajímavý znak kontinuálního mísiče, navrhovaného podle vynálezu, spočívá ve velké snadnosti, s níž je možné optimalizovat míru naplněni podél jeho osy za účelem zohledňování velmi značného zmenšování objemu zaujímaného elastomery a práškovými složkami, postupně jak jsou práškovité složky zaváděny do elastomerů. Toho se dosahuje tím, že se působí na průchozí profil

-8CZ 288535 B6 pro hmotu, definovaný plochou mezi rotorem a statorem v řezu kolmém na osu rotoru, a/nebo na rychlost průtoku.

Při spouštění se nejprve roztočí hřídel 2 spuštěním motoru, a poté se sepnou volumetrická čerpadla 55, zajišťující zavádění základních elastomerů. Nejjednodušší je potom dosáhnout doby potřebné pro to, aby se elastomery dostaly na výstupní konec mísicí komoiy. Tehdy se současně sepnou všechna dávkovači ústrojí 71, 72, 73, 74 a 75. Poté se po době průchodu hmot uvnitř mísiče získá konečné přesné složení. Ztráta hmoty je vzhledem k vyráběným množstvím nepatrná. Při zastavení výroby směsi se zastaví působení dávkovačích ústrojí a poté se nechá procházet jeden nebo více těch základních elastomerů, které mohou vykonávat funkci čisticí gumy. Poté se zastaví vstřikovací čerpadlo nebo čerpadla těchto elastomerů, a pokračuje otáčení hřídele 2 pro zajištění co možná nejúplnějšího vyprazdňování mísicí komory.

Během funkce mísiče musí každá násypka 5 samozřejmě stále obsahovat požadovaný základní elastomer. Aby se zajistilo pravidelné napájení přístroje, opírá se pech 51 vhodnou silou o elastomer obsažený v násypce. Když se píst dostává do polohy blízké dolní poloze, je možné ho zdvihnout a zcela uvolnit vrch násypky, aby bylo možné znovu zavést jeden nebo více výchozích kusů (bochníků, plástů, apod.). To se děje prakticky bez jakéhokoli skutečného přerušení napájení mísicí komory. Je také možné zavádět do takové násypky kaučukové granule (pelety), a to i bez toho, aby byly povlečeny látkou zabraňující lepení.

Obr. 5 znázorňuje částečně variantu mísícího zařízení. Volumetrické čerpadlo 9 je uloženo podél komory v nejméně jednom odebíracím bodě, uloženém mezi protiproudovým a poproudovým koncem, přičemž celé průtokové množství v odebíracím bodě prochází tímto čerpadlem. Toto volumetrické čerpadlo 9 je osazeno tak, že může provádět volumetrické přebírání veškerého průtokového množství procházejícího zařízením právě před přidáváním jedné nebo více dalších složek směsi. Toto volumetrické průtokové množství může být seřízeno tak, aby respektovalo podmínku rovnosti hmotnostních průtokových množství, uvedenou výše. Je možné tohoto výsledku dosáhnout vhodným dimenzováním uvedeného čerpadla 9. Je také možné samostatně řídit jeho rychlost regulačním ústrojím vytvořeným ze dvou snímačů tlaku, z nichž jeden je umístěn na začátku hnacího pásma P a druhý na konci, právě před odebíracím bodem, aby nebylo čerpadlo 9 ani nedostatečně napájeno, ani aby nedostatečné průtokové množství nevyvolalo vyplňování mísicí komory v mísícím pásmu na protiproudové straně. Je však důležité zavádět jen zcela malé výchylky rychlosti volumetrického čerpadla 9 okolo jeho jmenovité rychlosti.

Rotor 1 má hladký úsek 19, seřízený s funkční vůlí na statoru 2 tak, že je vytvořeno uložení těsné vůči míšené hmotě. Ta prochází kanálem 91, zubovým volumetrickým čerpadlem 9, a poté výtlačným kanálem 92, který ji dopravuje do mísicí komory 11 za hladkým úsekem 19. Poté je patmý kanál 750 ústící do mísicí komory 11 na začátku druhého mísícího pásma M. Odpovídá ústrojí pro dávkování a nucené přivádění umístěnému právě po proudu za uvedeným odebíracím bodem. Zubové čerpadlo 9 je poháněno hřídelem 6 pomocí neznázoměného silového prostředku.

Vynález může být použit pro všechny kaučukové kompozice. Byla oceněna kvalita rozptylu pro kompozici pro běhoun pneumatiky, vulkanizovatelný sírou, na bázi SBR a butadienu, sazí, oxidu zineČnatého, oleje a vosku. Pod optickým mikroskopem se pozorují shluky přítomné v tenké vulkanizované blance, realizované pomocí této kompozice. Shluky odpovídají nedostatečnému rozptýlení plniv. Na schématu na obr. 6 je na vodorovné ose znázorněna velikost shluků a na svislé ose jejich počet. Jsou uvedeny získané výsledky pro tři intervaly velikosti shluků, totožné v obou pokusech. Vytvořené složení na vnitřním mísiči poskytuje výsledky v podobě vyšrafovaných sloupců. Je patrné, že shluky existující po promísení podle vynálezu mají značně menší průměrnou velikost. Jejich větší počet odhaluje lepší rozptylovací působení.

Je patrné, že toto velmi kompaktní zařízení nepotřebuje žádnou přípravu ani předběžnou úpravu nebo předchozí dávkování i nejhmotnějších složek, tj. elastomerů a výztužných plniv. Je schopné přijímat suroviny v surovém stavu a na výstupu vysává hotovou směs, přísně respektující předepsané složení kompozice a její vlastnosti. Kromě výhod kontinuálního procesu je kvalita získaných směsí přinejmenším stejná, ale spíše lepší, než jaká se dosahuje na vnitřním mísiči.

-9CZ 288535 B6

S odvoláním na Cabotovu zkoušku (viz například normu ASTM D 2663) je v této souvislosti možné uvést, že směs obtížná pro vytvoření, která získala známku D3 po práci ve vnitřní mísiči dle známého stavu techniky, dostane známku C2, použije-li se vynálezu. Běžná směs, pro kterou se získá známka C2 při použití vnitřního mísiče, získá známku Bl, použije-li se vynálezu.

Claims (32)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob kontinuální přípravy kaučukové kompozice, při kterém se používá nejméně jedna mísící komora tvořená statorem (1), v němž se otáčí nejméně jeden rotor (2), jehož otáčení zajišťuje dopravní posun zpracovávaných složek po proudu od vstupní strany směrem k výstupní straně, a míšení těchto složek, přičemž se elastomer nebo elastomery kompozice dávkují v pastovitém stavu a nucené se zavádějí do směsi, a do směsi se přivádějí všechny další složky kompozice, přičemž se základní elastomer nebo elastomery dodávají do mísící komory (11), do níž se přivádějí dávkované přísady a další složky v pastovité nebo práškové formě, a to v nejméně dvou polohách, ležících ve vzájemném odstupu v podélném směru mezi vstupním koncem (12) a výstupním koncem (13) mísící komory (11), vyznačený tím, že se v mísící komoře (11) složky nechávají postupovat podél nejméně jednoho hnacího pásma (P) a mísících pásem (M), přičemž stupeň naplnění mísící komoiy (11) je alespoň v některých mísících pásmech (M) menší než 1.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že elastomery se přivádějí do mísicí komory (11) při teplotě vyšší než 40 °C.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že většina složek se přivádí dovnitř mísicí komory (11) nucené.
4. 4. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačený tím, že většina složek se dávkuje a přivádí nucené volumetrickým čerpáním.
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačený tím, že alespoň část základních elastomerů a dalších složek kompozice, zejména výztužných plniv, se zavádí do vstupní části mísicí komory (11), mísí se v prvním mísícím pásmu a poté se dostávají do místa přivádění, kde se přivádějí další složky, a celek se mísí ve druhém mísícím pásmu.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačený tím, že se mezi prvním mísícím pásmem a místem přivádění provádí volumetrické přebírání průtoku hmoty zpracovávané kompozice, procházející komorou.
7. 7. Způsob podle nároku 5 nebo 6, vyznačený tím, že se mezi prvním mísícím pásmem a místem přivádění udržuje stupeň naplnění komory rovný 1.
8. 8. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž7, vyznačený tím, žeseu kaučukové kompozice, obsahující více složek, majících každá podíl menší než 10% celkové hmotnosti elastomerů, provede alespoň předběžné míšení alespoň určitých složek tak, že se získá pasta, která se pak přivádí do mísicí komory (11) v požadovaném množství s dalšími složkami.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačený tím, že další složkou je olej, jehož část se použije v předběžném míšení.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačený tím, že před předběžným míšením se ty ze složek, které jsou v pevné fázi při teplotě místnosti, zahřívají, až přecházejí do kapalné fáze.
11. 11. Zařízení k provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, pro kontinuální přípravu kaučukové kompozice, které má mísicí komoru (11) obsahující nejméně jeden rotor (1) otáčející

    -10CZ 288535 B6 se ve statoru (2) a uspořádaný mezi vstupním koncem (12) a výstupním koncem (13), ιηςζϊ nimiž se hmota postupně posouvá pro vydávání kompozice uvedeným výstupním koncem (13), vyznačené tím, že zařízení obsahuje ústrojí pro dávkování a nucené přivádění základního elastomeru nebo elastomeru v pastovitém stavu, uzpůsobené pro vydávání uvedeného 5 základního elastomeru nebo elastomerů přes kanál ústící do mísící komory (11), a ústrojí pro dávkování a přivádění dalších složek v pastovitém nebo práškovém stavu, přičemž sestava dávkovačích a přiváděčích ústrojí ústí do mísící komoiy (11) v nejméně dvou polohách, ležících ve vzájemném odstupu v podélném směru mezi vstupním koncem (12) a výstupním koncem (13).
12. 12. Zařízení podle nároku 11, vyznačené tím, že sestava dávkovačích a přiváděčích 10 ústrojí obsahuje pro každou ze složek dílčí ústrojí pro dávkování a nucené přivádění, pro vhánění každé složky pod tlakem do uzavřené mísící komory (11).
13. 13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, vyznačené tím, že ústrojí pro dávkování a nucené přivádění základního elastomeru kaučukové kompozice obsahuje volumetrické čerpadlo (55).
14. 15 14. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, vyznačené tím, že ústrojí pro dávkování a nucené přivádění základního elastomeru kaučukové kompozice obsahuje pro každý základní elastomer kaučukové kompozice jedno dílčí ústrojí pro dávkování a nucené přivádění, obsahující volumetrické čerpadlo (55).

    15. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačené tím, že volumetrické čerpadlo (55) 20 je napájeno plastifikačním a plnicím ústrojím (54).
15. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že obsahuje násypku (5), pro obsáhnutí nejméně jednoho výchozího kusu základního elastomeru, přičemž v násypce je umístěn pěch (51) pro opření o elastomerový výchozí kus nebo kusy, přičemž dno násypky je ve spojení s pracovním prostorem (52) trhacího prostředku pro trhání elastomerového výchozího kusu

    25 a odebírání jeho kousků, a na výstupní straně od tohoto pracovního prostoru je uloženo plastifikační a plnicí ústrojí pro nucené zavádění elastomeru nebo elastomerů do mísící komory.
16. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že trhací prostředek je tvořen nožem (53) vinutým do šroubovice, otáčivým v jeho pracovním prostoru (52).
17. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že nůž (53) je vinut do šroubovice tak, 30 že stoupání šroubovice se postupně zmenšuje, čímž je vymezena jednak trhací oblast a jednak za ní následující oblast plastifikace kousků.
18. 19. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 18, vyznačené tím, že mísící komora (11) obsahuje nejméně jedno pásmo se stupněm naplnění menším než 1, uložené po proudu ihned za pásmem, v němž je stupeň naplnění rovný 1.

    35
19. 20. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 19, vyznačené tím, že všechna ústrojí pro dávkování a nucené přivádění, pro všechny pastovité složky, jsou volumetrická čerpadla.
20. 21. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 20, vyznačené tím, že všechna ústrojí pro dávkování a nucené přivádění, použitá pro všechny práškové složky, jsou volumetrická čerpadla.

    40
21. 22. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 21, vyznačené tím, že všechna ústrojí pro dávkování a nucené přivádění všech složek jsou volumetrická čerpadla.
22. 23. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 22, vyznačené tím, že ústrojí pro dávkování jsou opatřena jediným ovládacím hřídelem (6).
23. 24. Zařízení podle nároku 23, vyznačené tím, že mezi dávkovacími apřiváděcími 45 ústroj ími a ovládacím hřídelem (6) je umístěn spojovací/rozpojovací mechanismus.

    -11 CZ 288535 B6
24. 25. Zařízení podle nároku 23 nebo 24, vyznačené tím, že každé dávkovači a přiváděči ústrojí obsahuje prostředek pro regulování průtoku a vydávaného množství pro samostatné seřizování různých dávkování pro přizpůsobení rozdílným kaučukovým kompozicím.
25. 26. Zařízení podle nároku 25, vyznačené tím, že alespoň některá dávkovači a 5 přiváděči ústrojí jsou pístová čerpadla s měnitelným zdvihovým objemem pro seřizování vy dávaného množství.
26. 27. Zařízení podle nároku 25, vyznačené tím, že prostředek pro regulování průtoku obsahuje prostředky pro měnění převodu dopomala.
27. 28. Zařízení podle kteréhokoli z nároků llaž27, vyznačené tím, že každé dávkovači ío a přívodní ústrojí obsahuje svůj vlastní motor, a motory jsou řízeny počítačem v závislosti na údajích o kompozici, která se má vytvořit.
28. 29. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 28, vyznačené tím, že podél mísící komory (11) je umístěno v nejméně jednom odebíracím místě mezi vstupním koncem (12) a výstupním koncem (13) přebírací volumetrické čerpadlo (9), jímž je směrován v tomto místě

    15 veškerý průtok mísící komory (11).
29. 30. Zařízení podle nároku 29, vyznačené tím, že obsahuje nejméně dvě odlišná mísící pásma (M), přičemž odebírací místo leží mezi dvěma mísícími pásmy (M) a před jedním z ústrojí pro dávkování a nucené přivádění.
30. 31. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 30, vyznačené tím, že stator (2) 20 obsahuje jediný rotor (1) na celé své délce.
31. 32. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 31, vyznačené tím, že obsahuje nejméně jedno odplynovací ústrojí (76), vřazené v pásmu, kde je stupeň naplnění menší než 1.
32. 33. Zařízení podle nároku 32, vyznačené tím, že odplynovací ústrojí (76) obsahuje otvor (763) pro spojení s ovzduším a prostředek pro plynulé postupné zakrývání a následně

    25 odkrývání uvedeného otvoru.