CZ287201B6 - Custom apparel manufacturing apparatus and method - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro zakázkovou výrobu předmětů

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zakázkové výroby předmětů, zejména kalhot, košil a ostatních oděvů, obuvi, pokrývek hlavy a rukavic. Vynález se dále týká zařízení k provádění způsobu.

Dosavadní stav techniky

Po léta je základním problémem výroby oděvů na míru z hlediska ekonomicky efektivního systému výroby stanovení, jak zachytit tělesné rozměry osoby tak, aby pro ni mohl být zhotoven dobře padnoucí kus oděvu bez zbytečných nákladů pro výrobce, prodejce nebo spotřebitele. Výroba oděvů, navrhovaných pro trojrozměrné objekty, jako je lidské tělo, může být složitá, protože změna jednoho rozměru, například výšky sedu nebo obvodu pasu v případě kalhot, může vyžadovat změny v rozměrech boků, aby oděv padl.

Mnozí zákazníci, zejména ženy, mají potíže s hledáním konfekčních nebo hotových oděvů, jako jsou džínsy, které by jim padly k jejich spokojenosti. Jedním z důvodů je, že tradiční systém číslování pro ženy, používaný výrobci konfekce, je v podstatě systém založený na jednom rozměru, vyvinutý v roce 1941. Na základě statistických průměrů vede tento systém číslování k velikostem, představovaným jedním abstraktním rozměrem, například velikost 6, nebo velikost 8. V průběhu času byly zavedeny drobnější úpravy, umožňující vyjadřovat zmenšenou nebo zvětšenou velikost, ale stále s jedním abstraktním rozměrem uvnitř těchto podskupin, například velikost 6 zmenšená nebo velikost 6 prodloužená nebo zkrácená. Velikosti pánských oděvů, jako jsou kalhoty, košile a obleky, se příliš neliší, i když velikosti košil je možno třídit podle rozměru krku nebo délky rukávu a několika kombinací standardních velikosti. Obecně řečeno to platí i pro většinu ostatních typů nebo konfigurací oděvů, jako je obuv, rukavice, pláště, dámské šaty apod. Přestože je teoreticky možné mít k dispozici velký počet různých standardních velikostí pro zvětšení nabídky zákazníkům, náklady na udržování velké zásoby to znemožňují. U většiny prodejců v maloobchodu je tedy zákazníkům nabízeno pouze několik standardních velikostí.

Nicméně už jen v jednoduchém případě dámských kalhot existují doslova tisíce kombinací měr pasu, boků, výšky sedu a délky nohavice, které jsou možné pro jedny džínsy, mají-li padnout velké části populace. Pro kteroukoli danou osobu bude vhodná pravděpodobně pouze jedna konkrétní kombinace. Liší-li se kterýkoli z rozměrů osoby od statistického průměru, je přizpůsobení obtížnější. Je-li pas útlejší než průměr nebo přeje-li si zákaznice kalhoty s menší výškou sedu, najde padnoucí výrobek v konfekci obtížně.

Ze vzorku 500 žen mělo pouze 11 z 500, neboli asi 2 %, rozměry přesně souhlasící s průmyslovými standardními mírami.

Proto mnoho zákazníků odmítá hotové oděvy a obrací se k oděvům na zakázku. Při výrobě na zakázku je třeba zachytit klíčové rozměry těla a pak sestavit kus oděvu. V minulosti se k tomu používaly čtyři tradiční cesty:

a) Změření klíčových rozměrů osoby krejčovským metrem a sestavení oděvu s jejich použitím.

b) Umístění konkrétního oděvu, který bude zákazník nosit, na osobu a provedení krejčovských úprav.

c) Použití přizpůsobitelného oděvu ke změření rozměrů těla.

- 1 CZ 287201 B6

d) Použití některého typu mechanického, optického nebo videozařízení k zachycení tělesných rozměrů.

První dva přístupy, používané společně, tvoří klasické zakázkové krejčovství. I když obvykle produkuje dobře padnoucí oděvy, je tradiční zakázkové krejčovství, vyžadující kvalifikovanou práci krejčího nebo švadleny, příliš nákladné pro výrobce a prodejce hotových oděvů a příliš drahé pro mnoho spotřebitelů.

K vyřešení tohoto problému se používají pro zkoušení přizpůsobitelné oděvy nebo střihy. To může rovněž vyžadovat kvalifikovanou práci v místě prodeje, aby bylo přizpůsobení provedeno řádně. Používá-li se pouze jeden přizpůsobitelný oděv nebo i několik přizpůsobitelných oděvů ve standardních velikostech, zůstává značné množství práce a nákladů také na straně výrobce, protože každý oděv musí být individuálně stříhán na rozměry přizpůsobené každému zákazníku. Sběr informací, které je nutno přenášet ohledně potřebných úprav, je možno urychlit použitím počítačů, ale individuální požadavky na střih jsou dosud nákladné a časově náročné. Dokonce i když se používají počítače k sestavení stupnice střihů na základě skutečných měr, zůstávají obvykle náklady a doba pro individuální stříhání těchto rozměrů značné.

Problém dále komplikují materiály, jako je denim, kůže, vinyl, kožešiny nebo další, se kterými se obtížně pracuje. Nenastříhá-li se oděv uspokojivě napoprvé, může být jeho přizpůsobení, je-li zákazník nespokojen s tím, jak mu konkrétní oděv padne, neúnosně drahé.

Další pokusy o zlepšení v této oblasti tedy vycházejí z použití optických nebo elektrických senzorů a počítače ke zlepšení přesnosti měření. U tohoto způsobu je k zachycení rozměrů těla osoby použito optické nebo elektronické zařízení. V jednom systému má jedinec na sobě speciální oděv s měřicími zařízeními, která může systém „odečítat“. To je možno kombinovat s počítačovým systémem, například takovým, který na základě těchto měření sestavuje nebo upravuje střih. Měření je tedy možno provádět interaktivně a přesně, ale každý oděv musí být ještě nastříhán na takto zjištěné individuální rozměry.

Přestože se takto zlepšuje přesnost a sběr zakázkových informací, nejsou zároveň vyřešeny zbývající problémy a náklady individuálního stříhání a sestavování u velkovýrobců. Velkovýrobci mohou v továrnách po celém světě vyrábět až 60.000 nebo 70.000 kalhot týdně. Náklady se udržují nízké nejčastěji použitím jednotných velikostí, což snižuje nebo odstraňuje potřebu speciální kvalifikované práce, individuálního stříhání a kreslení. Ceny zakázkového krejčovství, prováděného tradičními metodami, jsou nesrovnatelné s cenami velkoobjemové výroby.

Konečně existuje významný subjektivní prvek pocitu padnutí, který je u různých zákazníků různý. Například dva zákazníci, jejichž míry jsou přesně stejné, mohou mít různý vkus, pokud jde o volnost nebo těsnost padnutí, přičemž jeden dává přednost volnějšímu a druhý těsnějšímu oděvu. Nebo se mohou dva zákazníci se stejnými mírami lišit svými stylovými preferencemi, kdy jeden dává přednost nošení denimových džínsů nízko a druhý vysoko na bocích. K uspokojení subjektivních preferencí zákazníka může být nutno upravovat jeden případně i více dalších rozměrů, protože jsou ve vzájemném vztahu. Používají-li se pro zakázkové oděvy pouze objektivní míry bez skutečného padnutí, mohou být oděvy, sestavené pouze na základě objektivních dat, v důsledku těchto subjektivních pocitů zákazníky často vraceny. Vysoký podíl vracených nebo odmítaných výrobků je pro prodejce i výrobce nákladný.

Cílem vynálezu je poskytnout způsob a zařízení pro zakázkovou výrobu předmětů, které mají dokonale padnoucí rozměry, aniž by vyžadovaly vysoké náklady tradičních zakázkových metod.

-2CZ 287201 B6

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle se dosahuje způsobem zakázkové výroby předmětů, zejména kalhot, košil a ostatních oděvů, obuvi, pokrývek hlavy a rukavic, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se nejprve zjistí kritické míry subjektu a na základě kritických měr se z uspořádané množiny zkušebních vzorků různých rozměrů zvolí základní zkušební vzorek, který se vyzkouší na subjektu. Podle výsledku zkoušky a podle preferencí zákazníka se z uspořádané množiny zkušebních vzorků vybere lépe vyhovující zkušební vzorek a postup zkoušení se opakuje vN krocích tak dlouho, až je vybrán nejlépe vyhovující konečný vzorek. Poté se údaje o konečném vzorku postoupí výrobnímu místu, kde se zhotoví předmět, jehož rozměry jsou identické s rozměry konečného vzorku.

Podle výhodného provedení se každý zkušební vzorek opatří kódem, označujícím jeho rozměry a každému zkušebnímu vzorku se přiřadí střih se stejnými rozměry, kteiý se opatří korespondujícím kódem.

Výhodou řešení podle vynálezu je, že předměty mohou být zhotovovány ve velkém zvolením jednoho z několika předem stanovených rozměrů, odpovídajících schváleným předem stanoveným rozměrům zkušebního předmětu, vybraného a vyzkoušeného zákazníkem.

Další výhodou řešení podle vynálezu je, že umožňuje zákazníkům skutečně vyzkoušet, zda jim například oděv padne a jaký v něm mají pocit, a to předtím, než učiní objednávku.

Výrobcům zakázkových předmětů vynález umožňuje optimalizovat využití materiálů díky poskytnutí předem stanovených rozměrů, které mohou být použity ke stříhání a výrobě hotového předmětu. Je možno zvolit předem rozvržení jednotlivých rozměrů, například pro optimální využití látky, a přitom zhotovovat padnoucí oděvy na zakázku.

Cíle vynálezu se dále dosahuje zařízením pro zakázkovou výrobu předmětů, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává ze zkušebního místa s nosičem zkušebních vzorků, ve kterém je uložena množina zkušebních vzorků různých rozměrů, přičemž zkušební místo je zařízením pro přenos informací o rozměrech zkušebních vzorků propojeno s výrobním místem, opatřeným jednak zařízením pro výrobu daného předmětu a jednak zásobníkem střihů, jejichž rozměry korespondují s rozměry zkušebních vzorků.

Podle výhodného provedení je nosič zkušebních vzorků tvořen alespoň jednou policí s alespoň dvěma přihrádkami.

Podle dalšího výhodného provedení jsou zkušebním vzorkem kalhoty, které jsou na nohavici opatřeny měřicím zařízením.

Podle jiného výhodného provedení je součástí zkušebního místa PC počítač pro sběr, zpracování a ukládání údajů o zkušebních vzorcích.

Podle ještě jiného výhodného provedení je zařízení pro výrobu daného předmětu ve výrobním místě tvořeno střihači stanicí, za kterou je připojena stěhovací stanice, na kterou navazují dokončovací stanice, balicí stanice a expediční stanice.

Výhodou zařízení podle vynálezu je, že umožňuje například zakázkové šití a výrobu oděvů s použitím většího počtu zkušebních oděvů různých předem stanovených rozměrů k výrobě konečného produktu. Používá se systém pro uchovávání informace o počtu zkušebních oděvů a všech jejich rozměrech. Vyzkouší-li si zákazník jeden z těchto zkušebních oděvů, použije se

-3 CZ 287201 B6 zařízení, spojené se systémem k zaznamenání zákazníkovy reakce ohledně padnutí. Pokud jeden zkušební oděv nepadne, systém navrhne podle předem stanovených pravidel ke zkoušení jiný. Jestliže zákazník souhlasí s koupí v případě konkrétního padnoucího zkušebního oděvu, ohlásí se to výrobnímu systému, kde se kus oděvu, odpovídající rozměrům takto schváleného zkušebního oděvu, nastříhá, nastehuje, zpracuje a expeduje jako hotový oděv.

Další výhodou je, že vynález poskytuje prodejcům a obchodům snadno použitelný systém sběru informací ohledně padnutí k identifikaci konkrétního schváleného zkušebního oděvu, který se má vyrábět a prodávat.

Způsob podle vynálezu může být prováděn na různých zařízeních, od jednoduchých manuálních nebo elektronických zařízení po komputerizované systémy.

Další výhodou je schopnost získávat informace ohledně padnutí, schválené zákazníkem, a dodávat je do vzdálených výrobních míst. S použitím předem stanovených rozměrů nebojím odpovídajících kódů spolu s objednávkovými a dodávkovými informacemi může prodejce rychle vyřizovat objednávky položek, které nemá na skladě.

Výhodou systémů, konstruovaných podle vynálezu, je, že používají pravidla expertního systému. Zvažuje-li se výroba nového typu zboží, jako jsou například košile nebo obuv, je možno vyvinout a aplikovat pravidla pro jejich padnutí.

Způsobem a zařízením podle vynálezu lze vyrábět jakékoliv předměty, u nichž je kupujícími požadována široká Škála rozměrů. Jedná se zejména o oblečení, obuv, pokrývky hlavy, rukavice, ale i pokrývky pro zvířata, potahy na nábytek a další předměty.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 představuje pohled zpředu a z boku na zkušební oděv, police s různými dalšími zkušebními oděvy a zařízení pro ukládání informací o nich za účelem přenosu do výrobního místa.

Obr. 2 schematicky znázorňuje některé typy oblečení, které je možno vyrábět s použitím způsobu a zařízení podle vynálezu.

Obr. 3 představuje čelní pohled na řadu polic se zkušebními oděvy.

Obr. 4 představuje proudový diagram, znázorňující hlavní kroky procesu přizpůsobování.

Obr. 5 představuje proudový diagram, znázorňující podrobně kroky části procesu přizpůsobování.

Obr. 6 představuje proudový diagram, znázorňující další příklad možného podrobného procesu přizpůsobování.

Obr. 7 představuje vývojový diagram hlavní kroky způsobu podle vynálezu.

Na obr. 8 je pro ilustraci uveden čelní perspektivní pohled na některá možná provedení zařízení podle vynálezu.

Na obr. 9 je čelní perspektivní pohled na některé typy vstupních zařízení.

-4CZ 287201 B6

Na obr. 10 je uveden proudový diagram kroků, používaných ke stanovení rozměrů, na jejichž základě se sestaví zkušební oděv, počtu výrobků a pravidel jejich zkoušení.

Na obr. 11 jsou uvedeny tři příklady rozměrů, braných v úvahu při hypotetickém přizpůsobování.

Obr. 12 představuje schematický pohled na dotekové obrazovkové rozhraní zařízení pro sběr informací ohledně padnutí, zobrazující počáteční obrazovku.

Obr. 13 představuje schematický pohled na dotekové obrazovkové rozhraní zařízení pro sběr informací ohledně padnutí, zobrazující obrazovku, ukazující volby, eliminované perspektivními odpověďmi kupujícího.

Obr. 14 představuje schematický pohled na dotekové obrazovkové rozhraní zařízení pro sběr informací ohledně padnutí, znázorňující alternativní možnost zapsání počáteční informace o rozměrech.

Obr. 15 představuje schematický pohled na dotekové obrazovkové rozhraní zařízení pro sběr informací ohledně padnutí, zobrazující výsledky ze dvou zkoušení.

Obr. 16 představuje schematický pohled na dotekové obrazovkové rozhraní zařízení pro sběr informací ohledně padnutí, znázorňující volby výšky sedu pro zvolený zkušební oděv.

Obr. 17 představuje schematický pohled na dotekové obrazovkové rozhraní zařízení pro sběr informací ohledně padnutí, znázorňující konečný souhlas a volby způsobu dodání a platby nákupu.

Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn zkušební vzorek 10 pro nákup oděvu, v tomto případě dámských džínsů. Jak je odborníkovi zřejmé, je možno způsobem a zařízením podle vynálezu vyrábět jakýkoli typ oblečení nebo pokrývek, jako je oblečení pro lidi a domácí zvířata nebo pokrývky pro nábytek a další objekty, u nichž jsou možné významné změny rozměrů.

V bočním pohledu 12 je znázorněn zkušební vzorek 10 s měřicím zařízením 14. Ve výhodném provedení vynálezu je ve zkušebním místě 40, které je zároveň místem prodeje, uloženo značné množství zkušebních vzorků 10 oděvu, majících navzájem odlišné rozměry. Zkušební vzorky 10 oděvu jsou uloženy ve schránkách nebo stojanech, tvořených v tomto případě přihrádkami 30 polic 20. Pro snadný přístup obsahuje každá přihrádka 30 polic 20 určitý počet zkušebních vzorků 10 oděvu. Zde je v přihrádce 30 znázorněno pět různých zkušebních vzorků 10. V tomto příkladu je použito téměř 500 zkušebních vzorků 10 oděvu, které mají všechny navzájem rozdílné rozměry. Ve výhodném provedení nejsou používány jako zásoba zboží, ale jsou rezervovány pro zkoušení.

Ve výhodném provedení jsou zkušební vzorky 10 oděvu skladovány v policích 20 podle stupňující se velikosti svých rozměrů. Například v případě dámských kalhot mohou být zkušební vzorky 10 oděvu s velikostí pasu 24 skladovány v prvním sloupci polic 20, v němž každá přihrádka 30 obsahuje 5 párů o stejné velikosti boků. Velikost boků se v jednotlivých přihrádkách 30, obsahujících po pěti zkušebních vzorcích 10 oděvu, liší o 25 mm (1 palec). V každé přihrádce 30 jsou pro každou konkrétní kombinaci pas/boky podle tohoto příkladu uloženy zkušební vzorky 10 oděvu, mající pět různých výšek sedu. Jak je uvedeno dále, používá se způsob podle vynálezu ke stanovení počtu zkušebních vzorků 10 oděvu, které mají být vyrobeny projeden sklad, spolu s jejich rozměry pro zvolený střih a konfiguraci oděvu, jako jsou dámské džínsy.

-5CZ 287201 B6

Dále je na obr. 1 znázorněno zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu. Zařízení slouží ve zkušebním místě 40, které je současně prodejním místem, k uchovávání rozměrů každého ze zkušebních vzorků 10 oděvu v policích 20. Rovněž je možno použít přídavný systém terminálů 42. Zákazník si zvolí zkušební vzorek 10 oděvu a oznámí informaci ohledně padnutí obsluze, která ji zanese do zařízení ve zkušebním místě 40. Pokud první výběr nepadne, zařízení doporučí s použitím informací o zákazníkových odpovědích o padnutí vyzkoušet další zkušební vzorek 10 oděvu. Odpovědi o padnutí mohou například zahrnovat žádost o volnější pas. Zařízení ve zkušebním místě 40 tuto informaci použije k rozhodnutí, který zkušební vzorek 10 oděvu navrhnout jako příští. Jakmile zákazník schválí padnutí, může to být oznámeno do zařízení a dále přeneseno do serveru 50, kde jsou na discích nebo jiných skladovacích zařízeních 2 uchovávány potřebné informace, například informace o adresách. Přesné rozměry zkušebního vzorku 10 oděvu, schválené zákazníkem, pak mohou být přeneseny dále do kontrolního zařízení 60 střihu.

V jednom výhodném provedení obsahuje kontrolní zařízení 60 informace o předem definovaných schématech stříhání dílů látky podle přesných rozměrů zkušebního vzorku 10 oděvu, schválených zákazníkem. Po nastříhání může být látka zpracována výrobním místem 70. Výrobní místo 70 může zahrnovat několik subsystémů, například vodicí QA systém 80 a expediční stanici 90. Po nastříhání může být látka nastehována na stěhovací stanici 110, zpracována na dokončovací stanici 120, produkt zabalen na balicí stanici 123 a pak expedován prodejci nebo přímo zákazníkovi expediční stanicí 90.

Na obr. 2 je znázorněno několik typů zkušebních vzorků 10 oděvů, resp. oblečení. Zkušební vzorek 10 oděvu je zde znázorněn jako dámské džínsy o předem stanovených rozměrech boků 10a. pasu 10b a výšky 10c sedu. Ve výhodném provedení se výška 10c sedu měří jako vzdálenost od rozkroku do pasu kalhot zpředu dozadu. Je-li výška 10c sedu kratší, sedí pas na nositeli níže. Je-li výška 10c sedu delší, bude pas na nositeli výše.

Na obr. 2 je rovněž znázorněn jiný typ zkušebního vzorku 10, tvořený košilí 13. Podobně je možno způsobem podle vynálezu vyrábět obuv 17, nebo jiné oblečení na míru, například rukavice 18.

Na obr. 2 je dále znázorněn střih lOx, mající několik částí 10z. Každá část může být označena kódem, který odpovídá stejným rozměrům konkrétního zkušebního vzorku 10 oděvu.

Na obr. 2 je rovněž uveden boční pohled 12 na zkušební vzorek 10 oděvu s měřicím zařízením 14, připevněným na vnější nohavici. Ve výhodném provedení je měřicí zařízení 14 označeno přípustnými délkami nohavice džínsů.

Z obr. 3 je patrné, že každá přihrádka 30 polic 20 obsahuje pět zkušebních vzorků 10 oděvu, které mají stejné míry boků 10a a pasu 10b, ale z nichž každý má jinou míru výšky 10c sedu. V tomto znázornění výhodného provedení vynálezu je tedy použito téměř 500 různých kusů zkušebních vzorků 10 oděvu ke stanovení rozměrů, které padnou. Ve výhodném provedení existuje pro každou kombinaci pasu, boků a výšky sedu alespoň 9 možných délek nohavice nebo kalhot. Tak se k výrobě hotového oděvu používá matrice několika tisíc různých kombinací tělesných rozměrů.

Na obr. 4 je na proudovém diagramu zobrazen postup stanovení padnoucích rozměrů oděvu u jednotlivého prodejce pro způsob podle vynálezu. Jakmile zákazník vkročí v kroku A0 do obchodu, může jej prodavač změřit v kroku Al nebo se jej zeptat na jeho standardní velikost. Poté prodavač v kroku A2 zanese informace o bocích 10a, o pase 10b a o výšce 10c sedu s použitím dat získaných od zákazníka do zařízení. V kroku A3 navrhne zařízení konkrétní zkušební vzorek 10 oděvu k vyzkoušení. V situaci, kdy existuje několik set nebo tisíc možných zkoušek, získá prodavač konkrétní návrh zkušebního vzorku 10 oděvu od počítače, jak je zde

-6CZ 287201 B6 znázorněno krokem A4. Poté, co si zákazník vyzkouší tento zkušební vzorek 10 oděvu, v případě, že je spokojen stím, jak mu padne a jak se vněm cítí, jak znázorňuje krok AI 1, postoupí prodavač v kroku A13 k získání informace o délce nohavice nebo kalhot a v kroku A14 vloží příkaz do zařízení.

Z obr. 4 dále vyplývá, že jestliže zákazník požaduje úpravy, jak znázorňuje krok A5, například volnější pas 10b nebo boky 10a nebo větší nebo menší výšku 10c sedu, oznámí prodavač tyto údaje do zařízení v kroku A6. Pomocí předem stanovených pravidel zařízení doporučí v kroku A7 vyzkoušení nového zkušebního vzorku 10 oděvu o rozměrech, které se více blíží požadovaným. Prodavač získá nový zkušební vzorek 10 oděvu v kroku A8 a zákazník si jej vyzkouší v kroku A9. Pokud je zákazník spokojen s tím, jak mu zkušební vzorek 10 oděvu padne a jak se vněm cítí (krok A12). provedou se kroky A13 a A14. Ne-li zákazník spokojen apožaduje-li další úpravy, jak znázorňuje krok A10, opakují se kroky A6 až A10, dokud zákazník buď neschválí zkušební vzorek 10 oděvu, nebo se rozhodne nekoupit (decides not to purchase, DNP).

Na obr. 5 je uveden podrobnější pohled na provedení některých kroků způsobu podle vynálezu. Zde si v kroku B0 zákazník vyzkoušel zkušební vzorek 10 oděvu, což jsou kalhoty, a přeje si více prostoru v oblasti sedu. Podle předem stanovených pravidel navrhne zařízení v kroku B1 zvětšit míry boků 10a. Pokud tento nový zkušební vzorek 10 oděvu padne (krok B2), postoupí prodavač k získání informací do kroku A13 podle předchozího obr. 4. Jestliže tento nový zkušební vzorek 10 oděvu na obr. 5 nepadne, zařízení navrhne ještě zvětšit míru boků 10a a v kroku 3 navrhne další zkušební vzorek 10 oděvu s těmito novými rozměry. V kroku 4 se zkoumá, zda padne tento zkušební vzorek 10 oděvu. Jestliže nepadne, postoupí se do kroku 5, aby se zjistilo, zda existuje odůvodněné omezení ohledně střihu. Například přestože podle vynálezu je možno definovat stovky nebo tisíce jednotlivých oděvů, může se konkrétní výrobce rozhodnout, že není ekonomicky únosné nabízet oděvy určitých rozměrů. Tato střihová omezení mohou být zahrnuta v systému. Systém může navrhnout alternativní sadu zkušebních vzorků 10 oděvu, například s větší výškou 10c sedu, jak ukazuje krok 6. Je možné, že tato úprava nebo větší objem pasu 10b, který může být navržen v kroku B6, může vést ke zkušebnímu vzorku 10 oděvu, kteiý zákazníkovi padne, a přitom nepřekročí střihová omezení, stanovená výrobcem. Pokud tento nový zkušební vzorek 10 oděvu padne (krok 7), zařízení dá prodavači pokyn, aby postoupil do kroku A13. Pokud ne, může být v kroku B8 učiněn další návrh, totiž začít s větším objemem pasu 10b.

Na obr. 6 je znázorněn další soubor variací způsobu podle vynálezu, při němž si zákaznice přeje, aby jí džínsy seděly níže na bocích (krok CO). Zařízení podle vynálezu navrhne menší výšku 10c sedu, nejprve v kroku Cl. a pokračuje, dokud nenarazí na střihová omezení v kroku C5. Jestliže zkušební vzorek 10 oděvu stále nepadne, navrhne zařízeni větší objem pasu 10b, jak je znázorněno v kroku C6. Proces pokračuje, dokud zákaznice neschválí padnutí, nebo se rozhodne nekoupit.

Na obr. 7 je znázorněn celkový vývojový diagram výhodného provedení. Za předpokladu, že si zákazník v kroku DO vyzkouší zkušební vzorek 10 oděvu, zařízení v kroku Dl zjišťuje, zda padne. Padne-li tento zkušební vzorek 10 oděvu a zákazník si jej chce objednat, bere se objednávka v kroku D2. Jestliže tento zkušební vzorek 10 oděvu nepadne, zařízení v kroku 3 zjišťuje, zda zákazník schválí rozměr pasu 10b. Jestliže ne, provede se v kroku D4 další kontrola, zda bylo dosaženo střihového omezení. Jestliže ano, systém v kroku D5 zjišťuje, zda je možný návrh jiného rozměru boků 10a nebo výšky 10c sedu. Jestliže ano, navrhne se jiný zkušební vzorek 10 oděvu. Jestliže ne, zdá se, že již nejsou možné další volby, a systém v kroku D16 předá do databáze informaci o tom, že koupě nebyla realizována.

Je třeba zdůraznit, že jakmile zařízení stanoví, že v jednom nebo více rozměrech již nejsou k dispozici žádné volby, jsou tyto volby deaktivovány, takže je uživatel nemůže zvolit.

-7CZ 287201 B6

Jestliže dále na obr. 7 není dosaženo omezení pasu 10b, pokračuje postup do kroku 7, kde se zjišťuje, zda jsou schváleny rozměry boků 10a. V krocích D8. D9 a D10 probíhá podobný postup jako v případě rozměrů pasu. Je-li ještě možná volba rozměrů, zeptá se systém v kroku Dli, zda je schválena výška 10c sedu současného zkušebního vzorku 10 oděvu. Jestliže ne, jsou v krocích D12 a D13 zjišťována omezení a zbylé volby. Zařízení pak deaktivuje volby, u nichž zjistí, že již nejsou k dispozici.

V kroku D15 na obr. 7 pak zařízení zjišťuje, je-li ještě možno navrhnout nějaké volby rozměrů, jestliže zkušební vzorek 10 oděvu dosud nebyl schválen. Pokud nějaké zbývají, zařízení pokročí do kroku D17, kde navrhne volbu a zákazník ji může vyzkoušet.

Z obr. 8 je odborníkovi zřejmé, že způsob podle vynálezu lze provádět na různých zařízeních. Je například možno používat manuální systém s kartotékou 41 spolu s instrukční příručkou nebo schématem pro provedení postupu, znázorněného na předchozím obrázku. Alternativně je možno používat elektronické zařízení 42, jako je jednoúčelový ruční přístroj podobný předprogramované elektronické kalkulačce. Každé z těchto zařízení je možno používat ve spojení s faxovým přístrojem 43 nebo modemem 44 k dodávání informací o padnutí do výrobního místa 70.

Na obr. 8 je dále znázorněno, že při provádění způsobu podle vynálezu může být k počítačovému systému ve zkušebním místě 40 připojeno hlasem ovládané zařízení 45.

Na obr. 9 je znázorněno výhodné provedení vynálezu s použitím interaktivní dotekové obrazovky 40c. Je možno rovněž použít jednoduššího zobrazovacího zařízení 40b s klávesnicí. Ve výhodném provedení je doteková obrazovka 40c spojena se zařízením s klávesnicí ve zkušebním místě 40. Ve výhodném provedení je použit průmyslový standardní systém osobního počítače s dotekově citlivou obrazovkou a klávesnicí. Osobní počítač je pro snadné používání rozhraní programován v jazyku Visual Basic, avšak, jak je odborníkovi zřejmé, je možno rovněž použít kterýkoli typ počítačových systémů, jako jsou laptopy, sálové počítače, minikomputery, paralelní procesory, neurální sítě apod. Podobně existuje velký počet programovacích jazyků, které umožňují grafické, hlasové nebo jiné uživatelské rozhraní, takže jejich použití je snadné jak pro obsluhu, tak pro zákazníka. Ve výhodném provedení je pro uložení informace o rozměrech a přístup k nim použito matrice nebo tabulky. K přístupu k takovým informacím je možno použít výše uvedených logických schémat různými způsoby, zahrnujícími software, firmware, hardware atd.

Obr. 10 znázorňuje stanovení množství a rozměrů zkušebních vzorků 10 oděvu u způsobu podle vynálezu. Vývojový diagram ukazuje, že v kroku E0 se volí střih a konfigurace oděvu. Ve výhodném provedení tato konfigurace představuje dámské džínsy. Odborníkovi je však zřejmé, že je možno volit jakýkoli typ oděvů na míru, jako jsou košile, rukavice, případně obuv apod.

Dále se v kroku El volí populační vzorek. Jeho velikost závisí na typu zvolené konfigurace oděvu. Ve výhodném provedení bylo použito přibližně 1300 individuálních měření. V kroku E2 se shromažďují tato měření buď od jedinců, kteří jsou měřeni poprvé, nebo z relevantních databází, pokud takové existují.

Ve výhodném provedeni se odebírají skutečné míry alespoň u podmnožiny vzorku, aby mohl odborník zjistit, jaké rozdíly lze pravděpodobně detekovat u těchto jedinců. Ve výhodném provedení bylo zjištěno, že ženy, které si zkoušely džínsy různých rozměrů, obvykle nebyly schopny detekovat v rozměru pasu 10b nebo boků 10a rozdíly menší než 25 mm (1 palec). Většina měřených žen však byla schopna detekovat v rozměrech výšky 10c sedu rozdíly už 12 mm (0,5 palce). Toto pozorování se provádí v kroku E3 a používá v kroku E4 společně s jakoukoli relevantní informací ohledně módního omezení pro vytvoření pravidel pro výběr

-8CZ 287201 B6 zkušebních vzorků 10 oděvu v kroku E4, Tato informace se používá také v kroku E5 k rozhodnutí, kolik vyrobit zkušebních vzorků 10 oděvu, a v kroku E6 k tomu, kolik případných střihů.

Je třeba uvést, že zatímco ve výhodném provedení se u zkušebních vzorků 10 oděvu používají střihy, je možné, že jiné zkušební vzorky 10, například lisované nebo tvarované, střihy nevyžadují.

Na obr. 11 je znázorněn postup volby rozměrů. V tabulkách 11A, 11B a 11C, jsou uvedeny rozměry pasu 10b, boků 10a a výšky 10c sedu pro jedny džínsy spolu s případnou délkou 14a nohavice.

Příklady, znázorněné na obr. 11, jsou na následujících obr. 12 až 17 uvedeny z perspektivy pracovníka, ovládajícího zařízení.

Na obr. 12 je znázorněna doteková obrazovka výhodného provedení a na ní je zobrazeno několik voleb pomocí „tlačítek“. Tlačítka 205, 210 a 215 ukazují, že pracovník zapsal jméno případné zákaznice (Amy Smith) a své iniciály (bp).

V jednom výhodném provedení vynálezu pracovník zákaznici změří a zapíše její míry, jak zde znázorňuje tlačítko 220 s objemem pasu 10b, vyjádřeným hodnotou 29, tlačítko 225 s objemem boků 10a, vyjádřeným hodnotou 42 a tlačítko 230 s výškou 10c sedu, vyjádřenou hodnotou 25 '/₂.

Tlačítko 235 je možno použít k zapsání údaje, že zákaznice nic nekoupila. Tlačítkem 240 je možno se vrátit na předchozí obrazovku a tlačítko 245 může pracovník použít, přeje-li si restartovat zařízení.

Na obr. 13 je znázorněna obrazovka s tlačítkem 300, ukazujícím míry, odebrané zákaznici, a zkušební tabulka 320 pro navržený zkušební vzorek 10 oděvu. Obr. 14 znázorňuje alternativní způsob zápisu rozměrů, pokud nebyla brána míra. Pracovník nebo případný zákazník může zvolit standardní velikost zákazníka z tabulky 223. Zvolená velikost je systémem přeložena do rozměrů navrhovaného zkušebního vzorku 10 oděvu.

Na obr. 13 jsou dále znázorněna tlačítka 337 se stínovanými částmi. Tyto volby rozměrů byly systémem deaktivovány poté, co zákaznice oznámila, že některé z rozměrů nesedí. Tlačítka 360 až 380. které nemají stínované části, představují zbývající volby.

Obr. 15 znázorňuje volby obrazovky poté, co byl vyzkoušen zkušební vzorek 10 oděvu.

Obr. 16 znázorňuje zanesení délky nohavice poté, co byl zvolen zkušební vzorek 10 oděvu. Zde si zákaznice dotkla prstem tlačítka 280 a tím volí délku 28.

Obr. 17 znázorňuje obrazovku, kterou je možno použít poté, co byly schváleny všechny rozměry. Přeje-li si zákaznice učinit objednávku, dotkne se tlačítka 383, aby se vyvolaly obrazovky s objednacími informacemi. Tlačítko 385 je možno použít k vyvolání obrazovek s informacemi o dodání.

Jak je dále znázorněno na obr. 17, je možno tlačítkem 990 zvolit způsob placení.

Odborníkovi je zřejmé, že výše popsaná provedení jsou pouze ilustrativní a že do rozsahu vynálezu spadají i další systémy v duchu zde uvedených informací.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zakázkové výroby předmětů, zejména kalhot, košil a ostatních oděvů, obuvi, pokrývek hlavy a rukavic, vyznačující se tím, že se nejprve zjistí kritické míry subjektu, na základě kritických měr se z uspořádané množiny zkušebních vzorků různých rozměrů zvolí základní zkušební vzorek, který se vyzkouší na subjektu a na základě výsledku zkoušky a podle preferencí zákazníka se z uspořádané množiny zkušebních vzorků vybere lépe vyhovující zkušební vzorek, postup zkoušení se opakuje vN krocích tak dlouho, až je vybrán nejlépe vyhovující konečný vzorek a poté se údaje o konečném vzorku postoupí výrobnímu místu, kde se zhotoví předmět, jehož rozměry jsou identické s rozměry konečného vzorku.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý zkušební vzorek se opatří kódem, označujícím jeho rozměry a každému zkušebnímu vzorku se přiřadí střih se stejnými rozměry, který se opatří korespondujícím kódem.
3. 3. Zařízení kprovádění způsobu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že sestává ze zkušebního místa (40) s nosičem zkušebních vzorků (10), ve kterém je uložena množina zkušebních vzorků (10) různých rozměrů, přičemž zkušební místo (40) je zařízením pro přenos informací o rozměrech zkušebních vzorků (10) propojeno s výrobním místem (70), opatřeným jednak zařízením pro výrobu daného předmětu a jednak zásobníkem střihů, jejichž rozměry korespondují s rozměry zkušebních vzorků (10).
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že nosič zkušebních vzorků (10) je tvořen alespoň jednou policí (20) s alespoň dvěma přihrádkami (30).
5. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že zkušebním vzorkem (10) jsou kalhoty, které jsou na nohavici opatřeny měřicím zařízením (14).
6. 6. Zařízení podle některého z předchozích nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že součástí zkušebního místa (40) je PC počítač pro sběr, zpracování a ukládání údajů o zkušebních vzorcích (10).
7. 7. Zařízení podle některého z předchozích nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že zařízení pro výrobu daného předmětu ve výrobním místě (70) je tvořeno stříhací stanicí (115), za kterou je připojena stěhovací stanice (110), na kterou navazují dokončovací stanice (120), balicí stanice (123) a expediční stanice (90).