CZ287195B6

CZ287195B6 - Thermoplastic interlayer

Info

Publication number: CZ287195B6
Application number: CZ19962039A
Authority: CZ
Inventors: John Charles Hoagland; Harold Herbert Hopfe
Original assignee: Solutia
Priority date: 1994-01-24
Filing date: 1995-01-19
Publication date: 2000-10-11
Also published as: KR970700588A; JPH09508078A; CZ203996A3; CA2179915C; MX9602954A; CA2179915A1; US5455103A; WO1995019885A1; CN1139405A; CN1061604C; ATE166611T1; EP0741640A1; JP3662928B2; EP0741640B1; TW279830B; DE69502698D1; DE69502698T2; ES2118567T3; KR100256143B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká termoplastické mezivrstvy a způsobu odstranění moarování u této termoplastické mezivrstvy.

Dosavadní stav techniky

Termoplastická mezivrstva (někdy zde také nazývaná „fólie“), je zpravidla vyrobena z polyvinylbutyralu (PVB), a její použití je známo ve spojení s opticky průhledným sklem, které se používá jako vrstvené bezpečnostní sklo, například jako čelní ochranné sklo vozidel, pro okna v budovách a podobně.

Dále je známo (viz například patentový spis US 4 035 549 - Kennar), že se větší povrchy fólie zdrsňují, aby se usnadnilo odvzdušňování, to znamená odsávání vzduchu ze stykové plochy mezi fólií a vrstvou skla v průběhu procesu laminování polotovaru skla fólie. Přesněji řečeno, nepatrné kanálky mezi hladkým povrchem skla a drsným povrchem přiléhající fólie tvoří odváděči drážky pro vzduch, který tak může unikat z prostoru mezi dvěma částmi skla, použije-li se při přípravě polotovaru laminátu zatepla tlak nebo vakuum. U odvzdušněného polotovaru laminátu se pak při výrobě vrstveného bezpečnostního skla obvykle snižují teplotní a tlakové spojovací poměry, obvykle v následném autoklávu, pro dokončení výroby bezpečnostního skla. Důsledkem nedostatečného odvzdušnění jsou vizuální kazy v hotovém vrstveném bezpečnostním skle, které mají tvar nežádoucích bublin nebo lokálních nelaminovaných oblastí. Úplnost odvzdušnění se snadno měří propouštěním světla polotovarem laminátu před jeho konečným laminováním v autoklávu. Čím větší je prostup světla, tím větší je kvalita odvzdušnění, kterého se dosáhne příslušným profilem hrubého povrchu.

Optimální odvzdušnění je při výrobě vrstveného bezpečnostního skla stále nezbytné.

Jak je uvedeno v příkladu Cl, který není řešením podle tohoto vynálezu, je hrubost profilu povrchu různá na obou stranách fólie, aby se v mezivrstvě zabránilo nežádoucímu moarování. Vizuálně mají moarové vzory vzhled plédové nebo dřevěné textury, která je obvykle důsledkem pravidelných vzorů na obou stranách mezivrstvy. Je žádoucí zabránit moarování bez komplikovaného vývoje radikálně odlišných povrchů na každé z obou stran mezivrstvy.

Podstata vynálezu

Podstata termoplastické vrstvy podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje kanálky pravidelného vzoru, přičemž kanálky jsou vytvořeny na každé straně a jsou navzájem vůči sobě uspořádány v šikmém směru a jejich úhel protínání je nejméně 25 stupňů.

Významný přínos přináší uspořádání, kde kanálky jsou alespoň na jedné straně uspořádány diagonálně vzhledem k okraji mezivrstvy. Jsou-li uspořádány na obou stranách, je úhel protínání nejméně 30 stupňů.

Je také podstatné, že termoplastická mezivrstva obsahuje neporušenou podstatnou část tloušťky v prostoru mezi odvzdušňovacími kanálky vytvořenými na obou stranách, přičemž tloušťka této neporušené části představuje 70 až 80 % celkové tloušťky mezivrstvy.

Je výhodné, že termoplast zahrnuje polyvinylbutyral a je rovněž výhodné, že úhel protínání je 90 stupňů.

Pro funkci termoplastické vrstvy je významné, že obsahuje řady nepřetržitých otevřených kanálků, integrálně vytvořených v povrchu každé strany mezivrstvy, které jsou vymezeny nepřetržitými hřebeny uspořádanými ve vzájemném rozestupu 100 až 350 mikrometrů, přičemž

-1 CZ 287195 B6 amplituda hřebenů je v rozmezí 30 až 70 mikrometrů a kanálky jsou přesazeny o více než 30 stupňů.

Výhodné provedení termoplastické mezivrstvy spočívá v tom, že pravidelný vzor kanálků je tvořen velkým počtem v podstatě nepřerušených, rovnoběžných, úzkých lineárních kanálků vymezených hřebeny, uspořádanými ve stejnoměrném vzájemném rozestupu do diagonálního vzoru a integrálně vytvořenými v povrchu jedné strany mezivrstvy, a úhel protínání je ostrý úhel větší než 25 stupňů.

Je výhodné když se na každé straně mezivrstvy vytvoří pravidelné lineární vzory, které se navzájem protínají v úhlu nejméně 25 stupňů.

Podstata způsobu odstranění moarování u termoplastické mezivrstvy podle vynálezu spočívá vtom, že na každé straně mezivrstvy se vytvoří pravidelné lineární vzory, které se navzájem protínají v úhlu nejméně 25 stupňů, popřípadě v úhlu nejméně 30 stupňů a s výhodou v úhlu 90 stupňů.

Řešením podle vynálezu se zdokonaluje hrubost vzoru mezivrstvy a odstraňuje se problém moarování. Další výhoda spočívá v tom, že se optimalizuje odvzdušňování a odstraňuje se moarový efekt. Získá se polotovar laminátu vysoké kvality, který má vysoký stupeň propustnosti světla. Další výhodou vynálezu je vytvoření povrchu mezivrstvy, která odolává jejímu tvarování bez podstatného nepříznivého vlivu na odvzdušňování.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkresech, kde obr. 1 představuje schematický pohled na vytlačovací zařízení pro vytváření hrubého povrchu mezivrstvy podle vynálezu. Na obr. 2 a 3 jsou schematicky znázorněny částečné půdorysné pohledy ve zvětšeném měřítku na úsek mezivrstvy podle vynálezu, přičemž je zvětšená plocha označena písmenem A na obr. 1. Na obr. 4 je v půdorysu a zčásti znázorněn vytlačovací válec z obr. 1 a na obr. 5 je řez v pohledu 5-5 na obr. 4. Obr. 6 představuje částečný řez ve zvětšeném měřítku části zařízení podle obr. 1. Na obr. 7 a 9 jsou v půdorysu znázorněny povrchy mezivrstvy, schematicky znázorňující přítomnost moarových vzorů (obr. 7) a jejich nepřítomnost (obr. 9), a na obr. 8 je ve zvětšeném měřítku částečný izometrický pohled na fólii podle obr. 3.

Příklady provedení vynálezu

Termoplastická mezivrstva podle vynálezu musí mít schopnost pevně se spojit s tuhým panelem, například se sklem, pro vytvoření rázově odolné vrstvy ve vrstveném bezpečnostním skle. Vhodné termoplasty pro tuto mezivrstvu jsou například poly(ethylen-vinylacetát), poly(ethylenvinylacetátvinylalkohol), poly(ethylen-methylmetakiylát-kyselina akrylová), polyurethan, plastikovaný polyvinylchlorid, polykarbonát a podobně. Výhodné je použití polyvinylbutyralu (PVB), zejména použití parciálního PVB, obsahujícího 10 až 30 % hmotnostních hydroxylových skupin, jako polyvinylaíkoholu. Tento parciální PVB obsahuje dále 0 až 2,5 % hmotnostních acetátu, zejména polyvinylacetátu vyváženého butyralem, zejména polyvinylbutyralem. Nekritická tloušťka termoplastické fólie může kolísat a typická je v rozmezí 0,25 až 1,5 mm, s výhodou však v rozmezí od 0,35 do 0,75 mm. Fólie PVB je obchodně dostupná u společnosti Monsanto Company pod názvem fólie Saflex (R) a u E.I.duPont de Nemours and Co., pod názvem Butacite (R) polyvinyl butyral resin sheeting.

Fólie PVB se plastifikuje s přibližně 20 až 80, s výhodou však s 25 až 45 díly plastifikátoru na 100 dílů pryskyřice PVB. Takové plastifíkátory jsou odborníkům známé a jsou například popsány v patentovém spisu US 4 654 179, sloupec 5, řádky 56 až 65, jejichž obsah je uveden jako odkaz v této přihlášce. Výhodné je použití dihexyladipátu.

-2CZ 287195 B6

Kromě plastifikátoru nebo plastifíkátorů může fólie podle vynálezu také obsahovat různé přísady pro zlepšení jejích vlastností, například barviva, pigmentová barviva, stabilizátory světelné propustnosti, antioxidanty, prostředky pro regulaci adheze skla a podobně. Fólie může také být opatřena barevným gradientním pruhem proti oslnění, umístěným podél jedné strany v blízkosti 5 jejího okraje, který je možno začlenit do fólie způsobem a systémem popsaným v patentovém spisu US 4 316 868, který se zde uvádí jako odkaz.

Termoplastická mezivrstva 10, znázorněná na obr. 2, 3, 8 a 9, obsahuje velký počet rovnoběžných a úzkých lineárních odvzdušňovacích kanálků 12 s otevřenou horní částí a plochým dnem, které jsou v podstatě nepřerušené podél své délky ve směru 14. Po straně jsou 10 odvzdušňovací kanálky 12 omezeny v pravidelném rozestupu od sebe uspořádanými, průběžnými a nepřerušovanými hřebeny 16, uspořádanými v diagonálním směru, integrálně vytvořenými v povrchu jedné strany 18 (obr. 2 a 8) mezivrstvy 10. Bezprostředně vedle sebe ležící a sousedící hřebeny 16 mají vzájemný rozestup 20 (na obr. 2) v rozmezí 100 až 350 mikrometrů a mají výšku 22 v rozmezí 30 až 70 mikrometrů (obr. 8) nad základní částí odvzdušňovacího kanálku 15 12. Tyto rozměrové poměry se mohou lišit od uvedeného výhodného provedení, aniž by se vymykaly řešení podle vynálezu, které sleduje odstranění moarového vzhledu. Ve znázorněném provedení jsou odvzdušňovací kanálky 12 a hřebeny 16 na jedné straně 18 mezivrstvy 10 uspořádány diagonálně v úhlu 45 stupňů (obr. 2) vzhledem k rovnému okraji 17 mezivrstvy 10.

Odvzdušňovací kanálky 24, omezené hřebeny 26 (obr. 8) a integrálně vytvořené v povrchu druhé 20 strany 28 mezivrstvy 10. jsou stejné jako na protilehlé straně 18 a jsou rovněž uspořádány v úhlu stupňů (obr. 3) vzhledem k okraji 17. Pro zabránění moarování je však důležité, aby se lineární vzory řad a hřebenů obou stran mezivrstvy 10 navzájem protínaly nejméně a s výhodou v úhlu větším než 25 stupňů, nejlépe však v úhlu větším než 30 stupňů. U znázorněného provedení se pravidelné řady identických odvzdušňovacích kanálků a hřebenů na obou stranách navzájem 25 protínají v ostrém úhlu asi 90 stupňů (obr. 3 a 8). Jak je znázorněno na obr. 7, protíná-li se lineární vzor odvzdušňovacích kanálků a hřebenů na jedné straně s odvzdušňovacími kanálky a hřebeny na druhé straně v úhlu menším než 25 stupňů, zejména v úhlu 5 stupňů podle vzoru znázorněného na obr. 7, vzniká nežádoucí moarování, které má vzhled plédové nebo dřevěné textury.

Tvar hřebenů 16, 26 (jakož i odvzdušňovacích kanálků 12, 24 takto vytvarovaných) je v průřezu libovolný a může být odlišný od znázorněného zaobleného provedení. Tak například, v závislosti na podmínkách tvarování, mohou hřebeny mít trojúhelníkový tvar pilového ozubení 30 (obr. 6) šroubovité vytvořeného na čelní straně vytlačovacího válce 32 (obr. 1). U provedení znázorněného na obr. 6, kde mají strany 34, 36 hřebenů tvar V pilového ozubení 30 stejné délky a 35 navzájem svírají úhel 90 stupňů, může z důvodu snadnější výroby v oblasti, kde se jejich povrchy protínají, být malé zaoblení stejně, jako na vrcholu pilového ozubení 30. Jsou také možná alternativní provedení konfigurace povrchu vytlačovacích válců pro vytlačování hřebenů, vytvářejících odvzdušňovací kanálky v obou stranách povrchu mezivrstvy. Mohou mít tvar obdélníkový, čtvercový, parabolický, polokruhový, lichoběžníkový, zvlněný a podobně, včetně 40 kombinací výše uvedených tvarů.

Při přípravě polotovaru laminátu je možno použít různých nebo v podstatě různých pravidelných lineárních vzorů, odlišných od vzorů podle znázorněného provedení, které vytvářejí v podstatě otevřené kanálky pro odstranění vzduchu. Takové vzory jsou v podstatě identické na obou stranách, mohou však také být různé, avšak pravidelné na každé straně. I u tohoto provedení však 45 platí, že úhel protínání vzoru na jedné straně vůči vzoru na druhé straně nesmí být menší než 25 stupňů, aby nedocházelo k moarování. Pravidelné vzory se odlišují od nahodile zvolených vzorů tím, že u nahodile zvolených vzorů jsou výstupky a prohlubně uspořádány nepravidelně v nepravidelném vzoru.

Tloušťka 36 (obr. 8) mezivrstvy 10 mezi oběma povrchy, v nichž je vytvořen vzor, brání 50 vytlačování stejného vzoru na předchozí vzor a zabezpečuje, že jsou do mezivrstvy 10 vytlačovány otevřené a v podstatě nepřerušené odvzdušňovací kanálky směřující k jejímu okraji,

-3 CZ 287195 B6 které umožňují relativně rychlé a úplné odvzdušnění. Zejména v případě, kdy pilové ozubení 30 na povrchu vytlačovacího válce vytvořilo odvzdušňovací kanálky 24 v druhé straně 28 mezivrstvy 10 poté, co byly vytvořeny odvzdušňovací kanálky 12 v první straně 18 při předcházejícím průchodu mezi válci, nejsou odvzdušňovací kanálky 12 porušeny v důsledku působení ozubů na druhé straně 28, neboť tloušťka 36 mezivrstvy 10 na vnitřní straně odvzdušňovacích kanálků 12 první strany 18 slouží jako ochranná vrstva bránící porušení vzoru na první straně 18. Tloušťka této ochranné vrstvy představuje přibližně 70 až 80 % celkové tloušťky mezivrstvy.

Technika a postup vytváření hrubosti povrchu a zejména měření výšky nebo amplitudy hřebenů a vzdálenosti mezi jednotlivými sousedními hřebeny jsou odborníkům známé a jsou například popsány v patentovém spisu US 2 904 844, sloupec 3, řádky 15 až 18, dále v patentovém spisu US 4 591 406, sloupec 3, řádky 49 až 53, v patentovém spisu US 4 035 549, sloupec 2, řádky 5 až 28, v patentovém spisu US 4 925 725, sloupec 2, řádka 40 až sloupec 3, řádka 47, v patentovém spisu US 5 091 258, sloupec 7, řádky 34 až 53. Variabilitu, spojenou s náhodnými nepravidelnými vzory, popsanými v těchto odkazech, nelze aplikovat na pravidelné vzory podle tohoto vynálezu. Nicméně, popsané systémy fyzikálního měření dimenzí hrubosti jsou rovněž použitelné.

Zde používaný systém vyznačování hrubosti je prováděn pomocí modelu S8P Perthometer od firmy Mahr Corporation, Cincinnati, Ohio, který je pro měření skutečné hrubosti opatřen sledovacím dotykovým hrotem. V souvislosti s tím, jak je zde toto zařízení používáno, je R_z (v mikrometrech, pm) definováno podle DIN 4768 (květen 1990) a udává průměrnou výšku hřebenů ve vztažné délce l_e, která může být libovolně nastavena a u následujících příkladů činí 2,5 mm . S_m (pm) v rozmezí vztažné délky l_m, (která zde činí 12,5 mm), je definováno jako průměrná vzdálenost mezi hřebeny podle DIN 4762.

Průchod světla se měří fotometrem od firmy Tokyo Densoku Co. nebo jiným ekvivalentním fotometrem. Měření průchodu světla se provádí u čirého laminátu po spojení v autoklávu, a považuje se za stoprocentní.

Pro vytlačování pravidelných vzorů do povrchů mezivrstvy 10 se používají běžné vytlačovací postupy. Se zřetelem ke znázorněnému provedení, při vytlačování hřebenů tvaru pilového ozubení pomocí válců, se okraji vytlačovacího válce tlakově přemísťují místní oblasti povrchu termoplastické mezivrstvy, které pak vytvářejí popsané odvzdušňovací kanálky mezi lineárními útvary hřebenů. Tyto tvarovací soustavy leží po směru vzhledem ktvarovacímu nástroji fólie a běžně umožňují průchod mezivrstvy mezerou mezi dvěma rotujícími válci, to je mezi vytlačovacím válcem, který má ve svém povrchu vytvořen požadovaný vzor a je doplňkovým negativem vzoru, tvarovaného vmezivrstvě, a mezi spolupracujícím podpěrným válcem. Na obr. 1 je znázorněno vhodné vytlačovací zařízení 40.

Vynález je dále objasněn pomocí následujících příkladů, které jsou zde uvedeny pouze pro objasnění a nijak neomezují a nevymezují rozsah řešení podle vynálezu.

Příklad Cl

Toto řešení není řešením podle vynálezu.

0,76 mm tlustou fólii Saflex (R) pro mezivrstvu, obsahující na 100 dílů pryskyřice PVB asi 32 dílů plastifíkátoru, lze získat u společnosti Monsanto Company. Fólie má na obou stranách hrubý povrch, jehož hodnoty R_z (amplituda vrcholů) činí 30 až 55 mikrometrů a S_m (četnost nebo mezery mezi vrcholy) 450 až 600 mikrometrů. Hrubost vzoru je náhodná a vrcholy a snížené části mají rozdílnou výšku. Tento vzor vzniká v důsledku tavného zlomu, obvykle při průchodu termoplastické fólie otvorem tvarovacího nástroje ve vytlačovací hlavě, ve které je otvor vymezen povrchem s vhodně regulovanou teplotou, která je nižší, než je teplota vytlačované taveniny. Tato teplota se dosahuje průtokem tekutiny vhodné pro úpravu teploty, proudící kanály uspořádanými přímo pod povrchy výstupních otvorů.

-4CZ 287195 B6

Svitek fólie (38 na obr. 1), 102 cm, se za teploty 13 °C plynule odvíjí rychlostí 3 až 9 m za minutu a vede se do vytlačovacího zařízení 40, znázorněného na obr. 1, obsahujícího vytlačovací válec o průměru 16,5 cm, který je dotlačován přítlačnou silou 207 až 427 kPa na opěrný válec 42 o průměru 16,5 cm s pryžovým pracovním povrchem. Celý kovový povrch vytlačovacího válce je opatřen velkým počtem ostře profilovaných, identických a individuálních mikroskopických útvarů (neznázoměných), které mají ve svislém řezu tvar V. Tyto útvary jsou uspořádány do pravidelného vzoru o četnosti 224 na cm tvaru lineárních řad, navzájem uspořádaných ve vzájemně kolmém směru. Povrch spolupracujícího opěrného válce je pokryt vysoce roztažnou a teplotně odolnou pryží, která se může bez porušení rozpínat. Povrch vytlačovacího válce je opatřen separačním povlakem, který je za teploty 163 °C přiváděn od vhodného ohřívacího zařízení umístěného pod vytlačovacím povrchem. Běžný vakuový válec (neznázoměný), uspořádaný za mezerou mezi vytlačovacím válcem a opěrným válcem, odtahuje vytlačenou fólii od povrchu vytlačovacího válce. Fólie bez vzoru, která prochází mezerou mezi válci, je po vytlačení vzoru odtahována vakuovým válcem směrem od této mezery, přechází přes plášť (270 stupňů) a přes chladicí válec (minus 7 °C), načež se navíjí do svitku. Navinutý svitek se pak znovu odvíjí a výše uvedený postup se opakuje na druhé straně fólie.

Části fólie, s pravidelným vzorem vytlačeným na obou stranách výše uvedeným způsobem, jsou posuzovány jako vizuálně nevhodné pro zrak a považují se za obchodně nepřijatelné. Jejich vzhled je znázorněn na obr. 7 a popsán jako moarový vzor, o němž se soudí, že je způsoben vytlačeným povrchem, který nemá přesný registr na obou stranách fólie, to znamená, že nepatrně rozdílná frekvence na obou stranách fólie má za následek fázově posunuté interferenční vzory. Jak je zřejmé z obr. 7, fólie mezivrstvy s takovým moarovým efektem skýtá zvlněný vzor, který má vzhled textury dřeva.

Příklad 1

Tento příklad je řešením podle vynálezu.

Vytlačovací válec, uvedený v příkladu Cl, se vymění za vytlačovací válec 32 (podle obr. 1), který má tvarovací povrch tvaru pilového ozubení, znázorněného na obr. 5, u něhož bezprostředně sousedící strany svírají úhel devadesát stupňů. Jak je zřejmé z obr. 1 a 4, ozubení vytváří na povrchu vytlačovacího válce 32 šroubovicový hřeben, který je vzhledem k podélné ose válce orientován v úhlu 45 stupňů. Četnost vrcholů hřebenu je 203 na cm, měřeno ve směru kolmém na směr šroubovice.

Použije-li se fólie, popsaná v příkladu Cl, proces podle příkladu Cl se opakuje tak, že se vytvoří vzor, na němž jsou diagonální řady, znázorněné na obr. 2 na jedné straně a řady podle obr. 3, vytlačeny na druhé straně. Jak je zřejmé z obr. 3, protínají se nad sebou uspořádané kanálky na obou stranách v úhlu 90 stupňů. Amplituda (výška) hřebenů ve fólii (nebo hloubka kanálků mezi hřebeny) (R_z) je asi 60 mikrometrů. Má-li mezivrstva před vytlačováním vzoru původní hrubý povrch, jako u tohoto příkladu, musí být hloubka vytlačování (22 na obr. 8) nejméně tak velká, jako je výška (R_z) vrcholů ve výchozím hrubém povrchu. Vzdálenost mezi sousedícími hřebeny (nebo šířka odvzdušňovacích kanálků mezi těmito hřebeny) je 312 mikrometrů, takže se tak vytváří velké množství dlouhých a nepřerušených kanálků, které směřují šikmo ke každé straně fólie a jejichž konce jsou na každém okraji mezivrstvy otevřeny do okolního prostředí, čímž se optimalizuje odvzdušnění při vytváření laminátu. Vizuální pozorování a fotografie vytlačené fólie již nezaznamenaly žádný moarový efekt. Hrubé povrchy způsobují, že se vytlačená fólie jeví jako neprůhledná, avšak tato hrubost není trvalá a nakonec zmizí pod vlivem tepla a tlaku při tvarování hladkého a opticky čistého povrchu při laminování za zvýšené teploty a tlaku při výrobě hotového vrstveného bezpečnostního skla. Části fólie, které byly vytlačeny na obou stranách za teploty 15 až 18 °C tak, jak bylo výše popsáno, se umístí mezi dvě vrstvy plaveného skla stejných rozměrů o teplotě asi 30 °C, aby se teplota fólie zvedla na tuto teplotu. Tento třívrstvý soubor - sklo/mezivrstva/sklo - se vloží do pružného pryžového vaku spojeného se zdrojem podtlaku, jímž se v dutině vaku vyvine tlak 33,5 kPa. Tím se odstraní vzduch z prostoru mezi styčnými plochami obou stran fólie a přilehlými plochami skel. Nato prochází třívrstvý

-5CZ 287195 B6 soubor pecí, ve které se zvýší teplota všech tří vrstev asi na 100 °C, načež se soubor vyjme a ochladí na teplotu místnosti. Bylo změřeno, že u takto vytvořeného laminátu je průchodnost světla 98 až 100 %. Tato vysoká průchodnost světlaje průmyslově zcela přijatelná a dokazuje vysokou kvalitu odvzdušňování, kterou umožňuje hrubost profilů povrchu fólie podle vynálezu.

Příklady 2 - 4 a C2 - C4

Tyto příklady simulují tvarování mezivrstvy s hrubým odvzdušňovacím povrchem na obou stranách podle vynálezu. Tvarování má za následek prodlužování mezivrstvy, obvykle za tím účelem, aby se dosáhlo souososti původně horizontálního gradientu barevné pásky, vložené do mezivrstvy, s obloukovitým obrysem prodlužovaného okraje fólie, přičemž toto zaoblení je žádoucí při použití fólie do podobně konfigurovaného čelního skla vozidla. Viz například patentový spis US 5 137 673, vydaný 11. srpna 1992, ve kterém je popsán další postup tvarování. Protože se odvzdušňování provádí až po tvarování, je žádoucí, aby se hrubý povrch v průběhu tvarování nijak podstatně neporušil.

Části mezivrstvy o velikosti 30,5 x 30,5 cm, které mají topografii popsanou v příkladu 1 (30 mm tlusté), se svisle zavěsí do stojanu a na jejich dolní konce se připevní ocelová tyč o hmotnosti 2,6 kg. Zatížené části mezivrstvy se nato vloží do pece, kde se ohřívají na 100 °C po dobu 4 minut, čímž se části mezivrstvy prodlužují o 15 % a tím začnou ocelové tyče v peci dosedat na doraz, uspořádaný pod prodlouženými částmi fólií. Tento rozsah prodloužení simuluje maximální protažení, potřebné pro část typické fólie, určené pro tvarové čelní sklo vozidla. Prodloužené části se vyjmou z pece a ochladí se na teplotu okolního prostředí. Při použití postupu u polotovarů laminátu podle způsobu popsaného v příkladu 1, jsou výsledky měření průchodu světla následující:

Příklad	Netvarované	Tvarované
2	99,4	99,2
3	99,6	99,2
4	99,9	99,3

Pro porovnání výše uvedeného s topografiemi povrchu fólie podle známého stavu techniky, byl uvedený postup zopakován s fólií, která má nahodilý hrubý povrch druhu popsaného v příkladu 1, tedy s fólií s dosud nevytlačeným vzorem. Typické hodnoty hrubosti povrchů jsou R_z (výška) = 44 mikrometrů a S_ra (četnost) = 384 mikrometrů. Získané výsledky byly následující:

Příklad	Netvarované	Tvarované
C2	87,0	80,9
C3	91,6	87,4
C4	92,9	84,0

Výše uvedené údaje (příklady 2, 3,4) dramaticky ilustrují, že vzory povrchu fólie podle vynálezu významně přispívají k tvarování a mají zanedbatelnou ztrátu při odvzdušňování oproti značně větším nedostatkům při odvzdušňování podle známého řešení, u něhož se odvzdušňují nahodilé hrubé povrchy, jak je zjevné z příkladů C2 - C4.

Předcházející popis je ilustrativní a nemá být považován za omezující. Odborníkům je zřejmé, že je možná řada modifikací a alternativních řešení. Výše uvedený popis je tedy třeba považovat za příkladné řešení a rozsah vynálezu je zřejmý z následujících nároků.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Termoplastická mezivrstva, vyznačující se tím, že obsahuje kanálky (12, 24) pravidelného vzoru, přičemž kanálky (12, 24) jsou vytvořeny na každé straně (18, 28) a jsou navzájem vůči sobě uspořádány v šikmém směru a jejich úhel protínání je nejméně 25 stupňů.
2. Termoplastická mezivrstva podle nároku 1, vyznačující se tím, že kanálky (12, 24) jsou alespoň na jedné straně uspořádány diagonálně vzhledem k okraji (17) mezivrstvy (10).
3. termoplastická mezivrstva podle nároku 2, vyznačující se tím, že kanálky (12, 24) jsou na obou stranách uspořádány diagonálně vzhledem k okraji (17) mezivrstvy (10).
4. Termoplastická mezivrstva podle nároku 3, vyznačující se tím, že úhel protínání je nejméně 30 stupňů.
5. Termoplastická mezivrstva podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje neporušenou podstatnou část tloušťky v prostoru mezi odvzdušňovacími kanálky (12, 24) vytvořenými na obou stranách (18,28).
6. Termoplastická mezivrstva podle nároku 5, vyznačující se tím, že zmíněná neporušená část představuje 70 až 80 % celkové tloušťky mezivrstvy (10).
7. Termoplastická mezivrstva podle některého z nároků 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6, vyznačující se t í m , že termoplast zahrnuje polyvinylbutyral.
8. Termoplastická mezivrstva podle nároku 7, vyznačující se tím, že úhel protínání je 90 stupňů.
9. Termoplastická mezivrstva podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje řady nepřetržitých otevřených kanálků (12, 24), integrálně vytvořených v povrchu každé strany mezivrstvy (10).
10. Termoplastická mezivrstva podle nároku 9, vyznačující se tím, že kanálky (12, 24) jsou vymezeny nepřetržitými hřebeny (16, 26) uspořádanými ve vzájemném rozestupu 100 až 350 mikrometrů.
11. Termoplastická mezivrstva podle nároku 10, vyznačující se tím, že amplituda hřebenů (16, 26) je v rozmezí 30 až 70 mikrometrů.
12. Termoplastická mezivrstva podle nároku 11, vyznačující se tím, že kanálky (12, 24) jsou přesazeny o více než 30 stupňů.
13. Termoplastická mezivrstva podle některého z nároků 9, 10, 11 nebo 12, vyznačující se t í m, že termoplast obsahuje polyvinylbutyral.
14. Termoplastická mezivrstva podle nároku 1, vyznačující se tím, že pravidelný vzor kanálků (12, 24) je tvořen velkým počtem v podstatě nepřerušených, rovnoběžných, úzkých lineárních kanálků (12, 24) vymezených hřebeny (16, 26), uspořádanými ve stejnoměrném vzájemném rozestupu do diagonálního vzoru a integrálně vytvořenými v povrchu jedné strany mezivrstvy, a úhel protínání je ostiý úhel větší než 25 stupňů.
15. Termoplastická mezivrstva podle nároku 14, vyznačující se tím, že bezprostředně sousedící hřebeny (16, 26) jsou od sebe vzdáleny 100 až 350 mikrometrů.
16. Termoplastická mezivrstva podle nároku 15, vyznačující se tím, že výška hřebenů (16, 26) je 30 až 70 mikrometrů.

-ΊCZ 287195 B6
17. Způsob odstranění moarování u termoplastické mezivrstvy podle nároku 1, vyznačující se tím, že se na každé straně mezivrstvy (10) vytvoří pravidelné lineární vzory, které se navzájem protínají v úhlu nejméně 25 stupňů.
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že úhel protínání je nejméně 30 5 stupňů.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že úhel protínání je 90 stupňů.