CZ286846B6 - Aqueous preparation for cleaning floors - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vodného prostředku, který ve zředěném stavuje použitelný k čištění a ošetřování tvrdých povrchů, zejména podlah.

Dosavadní stav techniky

Pro čištění a ošetřování podlah byly v posledních letech a desetiletích vyvinuty četné nové postupy a prostředky, což je v neposlední řadě důsledkem vývoje nových materiálů pro podlahové krytiny. V praxi je volba prostředku určena v podstatě tím, má-li být především dosaženo čištění nebo konzervování povrchu. Proto se k ošetření a konzervování povrchů používá především takových prostředků, které vytvářejí odolné, více nebo méně tvrdé filmy. Za tím účelem tyto prostředky obsahují, většinou v emulgované formě, vosky nebo filmotvomé polymery a zesíťovací činidla, zpravidla soli těžkých kovů, které společně po zaschnutí vytvářejí na ošetřených plochách lesklé nebo leštitelné filmy. Takto lze dosáhnout dlouhodobého konzervování povrchů, které podle jakosti filmu dobře snášejí i silná mechanická namáhání. Odstranění takových filmů, je-li ho zapotřebí v důsledku zašpinění nebo poškození, je ovšem možné jen za extrémních podmínek. Na rozdíl od toho obsahují prostředky, jejichž působnost záleží hlavně v čištění, velké podíly smáčedel, často společně s alkalicky reagujícími látkami, organickými rozpouštědly nebo abrasivními látkami. Pomocí těchto prostředků je v mnoha případech možné důkladné odstranění nečistot a starých povlaků, avšak povrchy, takto vyčištěné, jsou potom zpravidla bez ochrany vystaveny opětnému znečištění, pokud pak nedojde ke zpracování konzervací.

Jelikož v mnoha případech je stejně žádoucí čištění i ošetření podlahové plochy, byly kromě uvedených prostředků vyvinuty také takové prostředky, jejichž pomocí je v jednom pracovním úkonu možné jak čištění, tak i konzervování. Příklady takových prostředků jsou například uvedeny v britském patentovém spisu č. 1 528 592 a v německé patentové přihlášce č. 35 33 531. Tyto prostředky, které jsou také označovány jako prostředky k vytírání a natírání, obsahují kromě filmotvomých polymerů dostatečná množství smáčedel, zejména neiontových a aniontových smáčedel, takže těmito prostředky je současně možné čištění a ošetření. Jisté potíže u těchto prostředků nastávají, když se při použití klade důraz na zvláštní nepěnivost a z toho důvodu se v těchto prostředcích používají větší množství nepěnivých, neiontových smáčedel. Příslušně nastavené prostředky jsou často v chladu neodolné proti segregaci a při použití na hladkých podlahách zanechávají zbytky, přičemž občas lze pozorovat i silnější opětné zašpinění filmů. Jednou z úloh vynálezu bylo zjednat zde nápravu, aniž by byly porušeny jinak dobré vlastnosti známých prostředků.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří vodný prostředek pro čištění podlah, obsahující neiontové smáčedlo, aniontové smáčedlo a polymemí polykarboxylát, rozpustný v alkáliích, přičemž neiontové smáčedlo tvoří nejméně 50 % hmotnostních celkového obsahu smáčedel a nejméně 25 % hmotnostních podílu neiontových smáčedel je tvořeno alkylpolyglykosidy ze skupiny alkylpolyglykosidů salkylovým řetězcem o 8 až 12 atomech uhlíku s polyglykosidovou částí, sestávající z 1 až 2 glukosových jednotek.

Prostředky mají vynikající čisticí schopnost a na povrchu podlahy tvoří rovnoměrné filmy s vysokou transparencí a malým sklonem k zašpinění. Pozoruhodná je i vysoká stabilita proti

-1 CZ 286846 B6 segregaci při uložení v chladnu, která trvá i tehdy, když se s ohledem na zvláštní nepěnivost užívá velmi nepěnivých neiontových smáčedel s poměrně nepatrnou rozpustností ve vodě a/nebo mají prostředky velmi vysokou koncentraci smáčedel.

Základem smáčedel, obsažených v prostředcích podle vynálezu, je směs neiontových a aniontových smáčedel. Přitom činí neiontová smáčedla nejméně 50 % hmotnostních celkového obsahu smáčedel v prostředcích podle vynálezu; s výhodou leží jejich podíl mezi 65 a 95 % hmotnostních.

Jako neiontová smáčedla jsou vhodné pro prostředky podle vynálezu v zásadě všechny druhy neiontových smáčedel, pokud vyhovují požadavkům nepěnivosti. V první řadě je třeba uvést adiční sloučeniny 3 až 5 molů ethylenoxidu (EO) s primárními alkoholy s 8 až 20 atomy uhlíku, jako například s mastnými alkoholy na bázi kokosového tuku nebo loje, s oleylalkoholem, oxoalkoholy nebo se sekundárními alkoholy o této délce řetězce. Rovněž vhodné jsou příslušné ethoxylační produkty jiných sloučenin s dlouhým řetězcem, například mastných kyselin a amidů mastných kyselin se 12 až 18 atomy uhlíku, a alkylfenolů s 8 až 16 atomy uhlíku v alkylové části. Ve všech těchto produktech lze místo části ethylenoxidu užít v adiční sloučenině také propylenoxid (PO). Jako neiontová smáčedla jsou vhodné rovněž monoethanolamidy a diethanolamidy mastných kyselin, jakož i aminooxidy nebo sulfoxidy s dlouhým řetězcem, například N-kokosalkyl-N,N-dimethylaminoxid. Dále lze uvést adiční, ve vodě nerozpustné, 20 až 250 skupin ethylenglykoletheru a 10 až 100 skupin propylenglykoletheru obsahující sloučeniny ethylenoxidu s propylenglykolem, alkýlendiaminpolypropylenglykolem a s alkylpropylenglykolem s 1 až 10 atomy uhlíku valkylovém řetězci, ve kteiých řetězec polypropylenglykolu funguje jako hydrofobní zbytek. Z uvedených neiontových smáčedel jsou v prostředcích podle vynálezu výhodnější adiční sloučeniny 3 až 10 molů ethylenoxidu s primárními, dlouhý řetězec majícími alkoholy s 10 až 16 atomy uhlíku ze skupiny oxoalkoholů a přírodních mastných alkoholů, přičemž zvláště výhodné jsou ethoxyláty mastných alkoholů.

Kromě shora uvedených neiontových smáčedel obsahují prostředky podle vynálezu jako neiontová smáčedla vesměs také alkylpolyglykosidy. To jsou smáčedla obecného vzorce I

R-O(-G)_n (I) kde

R znamená alkylový zbytek o dlouhém řetězci s 8 až 12 atomy uhlíku,

G znamená glykosidicky vázaný zbytek monosacharidu a n má hodnotu mezi 1 a 10.

Alkylpolyglykosidy jsou jako látky povrchově aktivní známy více než 50 let a mohou být vyrobeny různými cestami. V této souvislosti lze poukázat na evropský patentový spis č. 362 671, ve kterém je také citována literatura ohledně starších postupů.

Syntéza, která má dnes význam pro technická měřítka, spočívá v podstatě kyselinou katalyzované kondenzaci monosacharidů typu aldosy (HO-G) s alkoholy (R-OH) s dlouhým řetězcem, které obsahují 8 až 22, s výhodou 8 až 18 atomů uhlíku. Za oddělení vody vzniknou alkylglykosidy vzorce I

R-O(-G)_n, přičemž hodnota n může být měněna volbou reakčních podmínek v širokých mezích. Podle vynálezu jsou upotřebitelné alkylglykosidy vzorce I_s η = 1 až 10, přednost se dává sloučeninám

-2CZ 286846 B6 s hodnotami pro n mezi 1 a 6, zejména 1 až 2. U produktů, u nichž je n větší než 1, představuje n přirozeně statistickou střední hodnotu.

Při výrobě alkylglykosidů lze také vycházet z oligosacharidů nebo polysacharidů, které se pak v průběhu reakce katalyzované kyselinou, nejdříve hydrolýzou nebo alkohololýzou depolymerují na nižší zlomky, než-li se vytvoří alkylglykosidy vzorce I. Také směsi různých redukujících monosacharidů nebo polysacharidů, které obsahují různé jednotky monosacharidů, lze použít jako výchozí materiály, přičemž, je-li n větší než 1, mohou vzniknout molekuly alkylglykosidů s příslušně smíšeným složením.

Jako výchozí materiály jsou vhodné s výhodou následující monosacharidy: glukosa, mannosa, galaktosa, arabinosa, apiosa, lyxosa, gallosa, altrosa, idosa, ribosa, xylosa a talosa, jakož i oligoa polysacharidy, složené z těchto monosacharidů, například maltosa, laktosa, maltotriosa, hemicelulosa, škrob, parciální hydrolyzáty škrobu a cukrový sirup. V rámci vynálezu se ovšem dává přednost alkylglykosidům, které jsou vytvořeny ze stejných monosacharidových jednotek. Zvláště výhodné jsou přitom alkylglykosidy, u nichž je zbytek (-G) odvozen od glukosy. U těchto sloučenin, označovaných také jako alkylglukosidy, se v souhlasu s tím používá jako výchozích materiálů glukosy, maltosy, škrobu a jiných oligomerů glukosy.

Alkylová část R se u shora uvedené výroby odvozuje od alkoholů s dlouhým řetězcem, případně nenasycených, s výhodou primárních, které mohou být rozvětveny, avšak s výhodou rozvětveny nejsou. Příkladem jsou syntetické oxoalkoholy s 9 až 15 atomy uhlíku a mastné, z přírodních mastných kyselin získané alkoholy s 8 až 22 atomy uhlíku. S výhodou se užije mastných alkoholů s 8 až 18 atomy uhlíku, jakož i oxoalkoholů s 11 až 15 atomy uhlíku, s výhodou však mastných alkoholů s 8 až 10 atomy uhlíku nebo s 12 až 14 atomy uhlíku.

Kromě vlastních alkylglykosidů vzorce I obsahují technicky zhotovené výrobky obvykle ještě určité podíly volného alkoholu R-OH a neacetalizované sacharidy, popřípadě v oligomerizovaném tvaru. Tyto technické nečistoty obvykle neruší ve většině případů při zamýšleném účelu použití. Vychází-li se při výrobě alkylglykosidů z alkoholových směsí, například z alkoholů na bázi přírodních tuků, jde samozřejmě i u alkylglykosidů o směsi s příslušně širším významem R ve vzorci I.

V rámci vynálezu se užije s výhodou takových alkylpolyglykosidů, jejichž glykosidová část sestává z 1 až 2 glukosových jednotek, a jejichž alkylová část je odvozena od mastných alkoholů s 8 až 10 atomy uhlíku. Alkylpolyglykosidy činí v prostředcích podle vynálezu nejméně 25 % hmotnostních z celkově přítomných neiontových smáčedel. V mezním případě mohou být pouze alkylpolyglykosidy přítomny jako neiontová smáčedla. Zvláště výhodný bude obsah 40 % hmotnostních až 80 % hmotnostních alkylpolyglykosidů, vztaženo celkově na neiontová smáčedla.

Jako aniontová smáčedla obsahují prostředky podle vynálezu především syntetická aniontová smáčedla. Přitom jde především o smáčedla typu sulfonátů a síranů.

Jako smáčedla sulfonátového typu přicházejí v úvahu alkylbenzensulfonáty s alkylovým zbytkem o 9 až 15 atomech uhlíku, a sulfonáty olefínů, tj. směsí alkensulfonátů a hydroxyalkansulfonátů, jakož i sulfonát, jak se získají například z monoolefinů s 12 až 18 atomy uhlíku s koncovou nebo vnitřní dvojnou vazbou sulfonací plynným oxidem sírovým a návaznou alkalickou nebo kyselou hydrolýzou sulfonačních produktů. Vhodné jsou také alkansulfonáty, jež lze obdržet z alkanů s 12 až 18 atomy uhlíku sulfochlorací nebo sulfooxidací a následnou hydrolýzou, popřípadě neutralizací nebo adicí hydrogensiřičitanu na olefíny, jakož i estery nasycených, alifatických alfa-sulfonových kyselin, například alfa-sulfonované methyl- nebo ethylesteiy hydrogenovaných kyselin na bázi kokosového oleje, palmojádrového oleje nebo loje.

-3CZ 286846 B6

Vhodná smáčedla síranového typu jsou monoestery kyseliny sírové s primárními alkoholy s dlouhým řetězcem, a to přírodního nebo syntetického původu, tj. mastných alkoholů, jako například alkoholy na bázi kokosového tuku, oleylalkohol, laurylalkohol, palmitylalkohol nebo stearylalkohol, nebo s oxoalkoholy o 10 až 20 atomech uhlíku nebo sekundárními alkoholy této délky řetězce. Také jsou vhodné monoestery kyseliny sírové s alifatickými primárními alkoholy s dlouhým řetězcem, popřípadě ethoxylovanými 1 až 6 moly ethylenoxidu (EO), popřípadě ethoxylovanými sekundárními alkoholy. Dále jsou vhodné sulfatované alkanolamidy mastných kyselin, sulfatované monoglyceridy mastných kyselin a sulfoestery kyseliny jantarové s dlouhým řetězcem. Aniontová smáčedla se s výhodou zavádějí jako alkalické soli, zejména soli sodíku, avšak lze užít také solí amonných nebo solí alkanolaminů se 2 až 6 atomy uhlíku. Zvláště upřednostňovaná aniontová smáčedla jsou v rámci vynálezu sulfáty mastných alkoholů a ethersulfáty mastných alkoholů, například sulfáty alkoholu na bázi sodné soli kokosového tuku s obsahem 12 až 18 atomů uhlíku a kokosový alkohol + 2EO sulfát s obsahem 12 až 14 atomů uhlíku.

Kromě uvedených neiontových a aniontových smáčedel mohou prostředky podle vynálezu obsahovat i menší množství jiných smáčedel, zejména amfotemí smáčedla a mýdla, je-li to účelné k dosažení zvláštních účinků a neruší-li se tím ostatní dobré vlastnosti prostředků. U mýdel jde o ve vodě rozpustné soli mastných kyselin s dlouhým řetězcem o 12 až 18 atomech uhlíku, například sodná sůl mastné kyseliny na bázi kokosového tuku a sodná sůl mastné kyseliny na bázi loje. U amfotemích smáčedel jde o sloučeniny s dlouhým řetězcem, jejichž hydrofilní část sestává z kationtové nabitého centra (obvykle terciární aminoskupina nebo kvartémí amoniová skupina) a z aniontové nabitého centra (obvykle karboxylátová nebo sulfonátová skupina). Příklady takových smáčedel jsou N-kokos-alkyl-N,N-dimethylaminoacetát a N-dodecyl-N,N-dimethyl-3-aminopropansulfonát.

Celkový obsah smáčedel činí v prostředcích podle vynálezu s výhodou mezi 4 a 25 % hmotnostními, zejména mezi 8 a 16 % hmotnostními, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku v nezředěném stavu.

Pro ošetřovací vlastnosti prostředků je podstatný obsah polymemího, v alkáliích rozpustného polykarboxylátu. U těchto karboxylátů může jít o sloučeniny typu pryskyřice, například o kopolymery styrenu a anhydridu kyseliny maleinové, které jsou částečně zmýdelněny a případně Částečně esterifíkovány nebo amidovány. Výhodnější jsou ovšem rozpustné polymemí sloučeniny, které mají minimální fílmotvomou teplotu mezi 0 až 70 °C, a u nichž jde zpravidla o kopolymery z nejméně tří různých monomerů, přičemž polykarboxyláty nejsou zesítěny kovem.

Polymery, jichž se s výhodou použije, obsahují jako nejdůležitější složku kopolymer akrylátu s 1 až 30 hmotnostními díly, vztaženo na kopolymer, monomerů, obsahujících skupiny kyseliny karboxylové, 30 až 70 hmotnostními díly monomerů, jež tvoří homopolymery s teplotami skelného přechodu pod 20 °C, s výhodou esterů kyseliny akrylové s alkoholy, obsahujícími 1 až 8 atomů uhlíku a/nebo kyseliny methakrylové s alkoholy, majícími 4 až 8 atomů uhlíku, a s 30 až 70 hmotnostními díly komonomerů, tvořících homopolymery s teplotami skelného přechodu nad teplotou místnosti, s výhodou esterů kyseliny methakrylové s alkoholy, obsahujícími 1 až 3 atomy uhlíku nebo styren.

Jako komonomery, obsahující kyselé skupiny, mohou být použity ethylenicky nenasycené kyseliny karboxylové, v první řadě přicházejí v úvahu kyselina akrylová a methakrylová.

Z komonomerů s teplotami skelného přechodu pod 20 °C, teplotami skelného přechodu pod teplotou místnosti (vztaženo vždy na homopolymery monomeru) lze uvést estery kyseliny akrylové s alkoholy, obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, a estery kyseliny methakrylové s alkoholy o 4 až 8 atomech uhlíku. Tak lze zde použít methylester, ethylester, propylester, butylester nebo

-4CZ 286846 B6

2-ethylhexylester kyseliny akrylové, jakož i butyl-, hexyl- nebo 2-ethylhexylester kyseliny methakrylové. Kopolymery, jejichž homopolymery mají teploty skelného přechodu nad teplotou místnosti, jsou estery kyseliny methakrylové s alkoholy obsahujícími 1 až 3 atomy uhlíku, jako například methylmethakrylát nebo ethylmethakrylát. Zvláště důležitý komonomer, jehož homopolymer má teplotu skelného přechodu vyšší než teplota místnosti, je styren.

S výhodou se použije kopolymerů kyseliny akrylové a/nebo methakrylové se styrenem, s estery kyseliny akrylové a/nebo s estery kyseliny methakrylové. Zvláště jsou hodnoceny kopolymery z kyseliny akrylové nebo methakrylové s různými estery kyseliny akrylové a/nebo methakrylové a/nebo styrenem, například terpolymeiy z methylesteru kyseliny akrylové, ethylesteru kyseliny akrylové, kyselina methakrylová a styren. Příslušné poměry komonomerů, jejichž homopolymery mají teploty skelného přechodu pod teplotou místnosti a monomerů, jejichž homopolymery mají teploty skelného přechodu nad teplotou místnosti, je třeba nastavit tak, aby filmotvomá teplota polymemí disperze ležela v oblasti mezi 0 a 70 °C. Přitom platí obecná nauka polymerové chemie. Uvedené filmotvomé teploty se týkají systému bez změkčovadla, tj. polymerů bez dalších přísad. Příklady takových polymerů jsou výrobky Orimal 1531 (firma Rohm und Haas), NeoCryl XK-39 a NeoCryl BT-26 (ICI).

V každém případě má být možné, aby použité polykarboxyláty, pokud nejsou již jako takové rozpustné ve vodě, byly pomocí alkálií převedeny do rozpustného tvaru. Jako alkálie přicházejí v úvahu zejména NaOH, KOH a netěkavé aminy, jako například alkanolaminy. Za výhodný je považován vodný amoniak, jehož pomocí lze zvláště spolehlivě provést žádané vyčeření polykarboxylátu bez nebezpečí přealkalizováním. S výhodou mají hotové prostředky v nerozředěném stavu mít hodnotu pH přibližně 7 až 11, rozsahy hodnot pH mezi 8 a 9, ale také mezi 10 a 10,5 jsou pokládány za zvlášť výhodné.

Množství polymemích polykarboxylátů se v prostředcích podle vynálezu zvolí s výhodou tak, aby hmotnostní poměr mezi polykarboxylátem a celkovým obsahem smáčedel byl mezi 1 :6 a 2 : 3, zejména pak mezi 1 : 4 a 1 : 2. Užije-li se směsi z několika polymemích polykarboxylátů, pak platí tyto hodnoty pro celý obsah polykarboxylátů.

Kromě shora popsaných nutně přítomných látek a vody, jakož i případně kromě alkalizačních činidel, mohou prostředky podle vynálezu obsahovat další pomocné látky a přísady, jak je to u takových prostředků obvyklé. Předpokladem je samozřejmě, že se tím nepoškodí positivní vlastnosti prostředků. Jako příklady takových přísad je možno uvést organická, s vodou dokonale mísitelná rozpouštědla, kterých se užívá ke zvýšení účinku a případně ke zlepšení smáčivosti. S výhodou se použije nižších alkoholů se 2 nebo 3 atomy uhlíku, přičemž se užívá množství, nepřesahujících 10% hmotnostních, s výhodou asi 0,2 a 5% hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost nerozředěného prostředku. Příklady takových přísad jsou parfémovací oleje, barviva, regulátory viskosity a konzervační činidla. Těchto látek se užívá obvykle v množstvích, nepřesahujících 5 % hmotnostních, s výhodou mezi 0,01 a 2 % hmotnostní.

Použití prostředků se děje tak, že se nejdříve zředěním vodou vyrobí roztok prostředku, ve kterém je obsah netěkavých součástí mezi přibližně 0,2 a přibližně 1 g/1. Podle koncentrace původního prostředku se této koncentrace dosáhne zředěním mezi přibližně 1 : 1000 a přibližně 1 : 50. Zředěný roztok se pak savým předmětem například pomocí utěrky nebo houby, nanáší na čištěný povrch a částečně se i s nečistotou opět s povrchu sejme. Po tomto opracování se povrch nesplachuje, takže zbylý roztok čisticího prostředku může zaschnout do rovnoměrně chránícího filmu. V důsledku tohoto způsobu použití se takové prostředky označují také jako vytírací ochranné prostředky. Prostředek podle vynálezu se přitom vyznačuje optimálním čisticím působením na velký počet zašpinění a tvoří současně odolný film, který vytváří znamenitou ochranu proti opětnému zašpinění. Film je úplně průhledný a umožňuje, aby barva a struktura opracovaných ploch zůstaly celkem beze změny aniž by se dosáhlo přídavného lesku. Při novém

-5CZ 286846 B6 použití prostředku se film rozpustí a usnadní tím postup čištění. K rušivé vzájemné kombinaci filmů nedochází.

Prostředek podle vynálezu je zvláště málo pěnivý i tehdy, užije-li se ho ve vyšší koncentraci nebo nezředění k místnímu odstranění skvrn. Je ve vysoké koncentraci velmi stabilní při uskladnění za obvyklých skladovacích teplot, avšak zejména v chladu. Prostředek se s výhodou hodí k ošetřování a čištění podlah a dává přitom jak na kamenině, utěsněných parketách, dlaždicích, linoleu a podlahách z plastických hmot znamenité výsledky, avšak hodí se rovněž k čištění jiných tvrdých povrchů, dokonce pro sklo. Zvláště výhodné je použití na velmi lesklých podlahových krytinách, jelikož vytvořený film svou vysokou průhledností lesk nesnižuje.

Výroba prostředku v jeho různých provedeních neklade žádné potíže. Obvykle se nejdříve polymemí polykarboxylát, případně za přidání alkalizačních činidel, rozpustí ve vodě a pak se vmíchají smáčedla v žádané koncentraci. Nakonec se přidají přísady.

Níže jsou uvedeny ještě některé údaje k výhodné rámcové receptuře prostředků podle vynálezu. Obsahuje:

až 10, s výhodou 2 až 6 % hmotnostních ethoxylátu mastného alkoholu - 3 až 10 molů EO až 10, s výhodou 4 až 8 % hmotnostních polyglykosidu mastného alkoholu

0,5 až 4, s výhodou 1 až 3 % hmotnostní aniontového smáčedla ze skupiny sulfátu mastného alkoholu, ethersulfátu mastného alkoholu a jejich směsi až 8, s výhodou 3 až 5 % hmotnostních polymemího, v alkáliích rozpustného polykarboxylátu s minimální fílmotvomou teplotou mezi 0 a 70 °C až 10, s výhodou 0,2 až 5 % hmotnostních organických, s vodou mísitelných rozpouštědel, a až 5, s výhodou 0,01 až 2 % hmotnostní dalších pomocných a přídavných látek.

Příklady provedení vynálezu

Příklad

Smícháním jednotlivých složek ve vodě byly vyrobeny prostředky č. 1 až 3 podle vynálezu, udané v tabulce 1, jakož i prostředky č. 4 až 10, které nejsou vyrobeny podle vynálezu. Číselné údaje u jednotlivých látek znamenají % hmotnostní, zbytek do 100 % hmotnostních je voda. Vždy 3 g těchto prostředků byly zředěny najeden litr a v této podobě použity pro zkoušení čisticí schopnosti a chování při opětném zašpinění. Průhlednost zbytku, zůstávajícího po zaschnutí, byla přezkoušena trojnásobně silnější koncentrací prostředků, zkouška stálosti za chladu se prováděla na nezředěných prostředcích. Výsledky zkoušek jsou rovněž uvedeny v tabulce 1.

V jednotlivostech bylo při zkoumání postupováno takto:

1. Zkoumání čisticí schopnosti

Čisticí působení stíracích a ošetřovacích prostředků bylo zjišťováno pomocí Gardnerovy zkoušky na omyvatelnost a stíratelnost, jak je to popsáno v Qualitatsnormen des Industrieverbandes Putzund Pflegemittel e. V. (Seifen-Ole-Fette-Wachse, 108, str. 526 až 528, 1982). U tohoto postupu se bílá fólie PVC opatří zkušebním zašpiněním ze sazí a tuku a pak se za standardizovaných

-6CZ 286846 B6 podmínek strojně stírá houbou, napuštěnou čisticím prostředkem. Čisticí účinek se měří fotoelektrickým určením stupně světlosti (údaje v %).

2. Zkouška chování při opětném zašpinění

Zde byl bílý obklad z PVC (75 x 21 cm) rozdělen do tří stejných úseků o rozměru 25 x 21 cm. Na každou z těchto dílčích ploch bylo vždy zvláštní bavlněnou tkaninou naneseno 1,2 ml zkoušeného roztoku. Tento natírací postup byl po zaschnutí devětkrát opakován. Zkoušení chování po zašpinění bylo prováděno po zaschnutí ve zvláštním bubnu, do kterého byl obklad z PVC vložen a pohybován s 36 g zvláštní špinící směsi po dobu 30 minut při 25 otáčkách za minutu. Zkušební nečistota měla následující složení:

g prosáté nečistoty z vysavače prachu (RFC der Wáschereiforschung, Krefeld) g páleného mořského písku g granulátu z plastické hmoty Durethan WKV 30 (Bayer, Leverkusen) g ocelových kuliček o průměru 6 až 7 mm

Po zašpiňovacím postupu byl zkoušený obklad z bubnu vyňat, oklepán a vizuálně třemi osobami pozorován. Ocenění bylo provedeno podle následující stupnice:

= povlak velmi světlý, sotva zašpiněný = povlak světlý, mírně zašpiněný = povlak slabě šedý, středně zašpiněný = povlak šedý, silně zašpiněný = povlak intensivně šedý, velmi silně zašpiněný

3. Zkoušení zbytkové průhlednosti

Černý, vysoce lesklý kachel (15x15 cm) byl ponořen na 10 sekund do zkušebního roztoku a pak svisle postaven k uschnutí. Po úplném zaschnutí byl lesk určen pomocí měřidla odrazu (Dr. Lange, měřicí úhel 20°) a srovnán s výchozí hodnotou, zjištěnou před ponořením. V tabulce 1 jsou reprodukovány rozdíly mezi oběma naměřenými hodnotami jako pokles lesku.

4. Zkoušení stálosti v chladu

Nerozředěné čisticí prostředky byly uloženy v průhledných skleněných lahvích 24 hodiny při +3 °C. Po této době byl vzhled vzorků vizuálně posouzen takto:

+ = výrobek nezměněně čirý

- = výrobek zakalený nebo vločkovaný.

Z výsledků zkoušek, uvedených v tabulce 1, je zřejmé, že prostředky podle vynálezu mají při celkem velmi dobrých vlastnostech zvláštní přednosti co do stálosti v chladu a zbytkové průhlednosti.

Tabulka 1

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
sodná sůl sulfátu mastného alkoholu s 12-14 atomy uhlíku	2	1,5	3	2	2	2	8	8	6	6
mastný alkohol s 12-14 atomy uhlíku + 4 EO moly	4		3	4	10	10	4	4	6	6
mastný alkohol s 12-14 atomy uhlíku + 6 EO molů		3
kopolymer alkylpolyglykosidu (1,6 g glukosy) s 8 až 10 atomy uhlíku s kyselinou methakrylovou, butylakrylátem a methylmethakiylátem, vyčeřeno NH4OH (pH 8,5)	5	4	5		4		5		5
ethanol	5	-	5	5	5	5	5	5	5	5
parfém	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+
čisticí schopnost podle Gardnera (1)	45	43	46	32	34	29	43	33	38	32
chování při opětném zašpinění (2)	2-3	2-3	2	4	2-3	4-5	2	3-4	2-3	4
zbytková průhlednost (3)	-2	-3	-3	-2	-12	-7	-10	-5	-10	-5
stálost v chladnu (4)	+	+	+	+	-	-	-	-	-	-

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vodný prostředek pro čištění podlah, obsahující neiontové smáčedlo, aniontové smáčedlo a polymemí polykarboxylát, rozpustný v alkáliích, vyznačující se tím, že neiontové smáčedlo tvoří nejméně 50 % hmotnostních celkového obsahu smáčedel a nejméně 25 % hmotnostních podílu neiontových smáčedel je tvořeno alkylpolyglykosidy ze skupiny alkylpolyglykosidů s alkylovým řetězcem o 8 až 12 atomech uhlíku s polyglykosidovou částí, sestávající z 1 až 2 glukosových jednotek.
2. 2. Prostředek pro čištění podlah podle nároku 1, vyznačující se tím, že podíl neiontových smáčedel v celkovém obsahu smáčedel je 65 až 95 % hmotnostních.
3. 3. Prostředek pro čištění podlah podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že polymemí polykarboxylát, rozpustný v alkáliích má minimální filmotvomou teplotu v rozmezí 0 až 70 °C.
4. 4. Prostředek na čištění podlah podle kteréhokoliv z nároků laž3, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr mezi polymerem a celkovým obsahem smáčedel leží mezi 1 : 6 a 2 : 3, s výhodou mezi 1 : 3 a 1 : 2.
5. 5. Prostředek na čištění podlah podle kteréhokoliv z nároků laž4, vyznačující se tím, že obsah smáčedel činí celkem mezi 4 a 25 %, s výhodou mezi 8 a 16 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost hotového prostředku.

   -8CZ 286846 B6
6. 6. Prostředek na čištění podlah podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že obsahuje

   1 až 10 % hmotnostních, s výhodou 2 až 6 % hmotnostních ethoxylátu mastného alkoholu - 3 až 10 molů EO,

   4 až 10, s výhodou 4 až 8 % hmotnostních mastného alkylpolyglykosidu,

   0,5 až 4, s výhodou 1 až 3 % hmotnostní aniontového smáčedla ze skupiny sulfát mastného alkoholu, ethersulfát mastného alkoholu a jejich směsi,

   1 až 8, s výhodou 3 až 5 % hmotnostních polymemího polykarboxylátu, rozpustného v alkáliích, s minimální filmotvomou teplotou mezi 0 a 70 °C,

   0 až 10, s výhodou 0,2 až 5 % hmotnostních organických, s vodou mísitelných rozpouštědel, a

   0 až 5, s výhodou 0,01 až 2 % hmotnostní dalších pomocných a přídatných látek.