CZ283960B6 - Absorpční předmět se vzájemně přitavenými vrstvami - Google Patents

Abstract

Absorpční předmět sestává z termoplastické děrované filmové pro kapaliny propustné vrchní f'olie (28), z pro kapaliny nepropustné spodní f'olie (30), z absorpčního jádra (32) a z vláknité přijímací netkané textilie (34) z propojovaných netkaných vláken. Absorpční jádro (32) je umístěné mezi vrchní f'olií (28) a spodní f'olií (30), které jsou vzájemně spojené alespoň v části obvodu absorpčního předmětu a vrchní f'olie (28) je přitavena k přijímací netkané textilii (34) v jednotlivých oddělených spojovacích bodech (44). Přijímací netkaná textilie (34) je umístěna mezi vrchní f'olií (28) a absorpčním jádrem (32). ŕ

Description

Absorbční výrobek se vzájemně přitavenými vrstvami

Oblast techniky

Vynález se týká absorpčních předmětů, jako jsou např. plenky, dámské vložky, prostředky pro dospělé, trpící inkontinencí apod., jež mají vzájemně přitavené vrstvy.

Dosavadní stav techniky

Všechny způsoby a druhy absorpčních předmětů, uzpůsobených k absorpci tělových tekutin, jako jsou např. krev, moč a výkaly, jsou samozřejmě dobře známy. Absorpční předměty se typicky skládají z řady vrstev materiálů. Tyto vrstvy obecně zahrnují odshora dolů vrstvu propustnou pro kapaliny, absorpční vrstvu a vrstvu nepropustnou pro kapaliny. Přídavné vrstvy mohou být umístěny mezi jakýmikoliv z těchto vrstev. Tyto přídavné vrstvy mohou sloužit různým účelům.

Tyto vrstvy jsou na okrajích většinou drženy pohromadě některým běžným prostředkem, např. lepidly, lemováním, protavením nebo jiným způsobem, známým v oboru. Absorpční předmět může mít a v mnoha případech výhodně má spoj nepropustný pro kapaliny na svém okraji. Tento spoj nebrání činnosti absorpčního předmětu. Je však často také žádoucí spojit vrstvy na jejich čelním povrchu. Spojení čelních povrchů těchto vrstev představuje jisté technické problémy. Je tomu zvláště tak, když je žádoucí spojit vrchní vrstvy propustné pro kapaliny a absorpční vrstvy. Ty prostředky, které spojují vrstvy po jejich okrajích, nemohou být použity, protože mají sklon k zahražení toku kapalin k absorpční vrstvě.

Byla učiněna řada pokusů vyřešit tento problém. Tyto pokusy zahrnovaly použití tavných a jiných nevodných lepidel. U těchto lepidel je menší pravděpodobnost se rozpustit při kontaktu s tělovými tekutinami. Jiné pokusy směřovaly k použití lepidel ve velmi tenkých vrstvách nebo v určitém obrazci, čímž se mělo minimalizovat bránění toku kapalin k níže ležícím vrstvám. U.S. patent 4,573,986, jenž byl vydán Minetolovi a kol. 4.3. 1986, popisuje jeden výhodný způsob aplikace lepidel. Ačkoliv aplikace lepidel způsobem, jenž byl popsán v patentu Minetoly a kol., funguje docela dobře, hledání zlepšených způsobů připevnění čelných vrstev absorpčních předmětů pokračuje.

Hlavním důvodem pro hledání zlepšených způsobů připevnění čelních povrchů těchto vrstev je to, že v mnoha případech lepidla, v počátku pracující dostatečně, nakonec selžou atak vrstva propustná pro kapaliny se oddělí. Tento problém vyvstane zejména při dlouhotrvajícím použití absorpčního předmětu. Problém je často zvýrazněn, když vrstvou propustnou pro kapaliny je děrovaná plastová fólie. I když děrované plastové fólie, vyrobené podle patentů, které vlastní zplnomocněný zástupce tohoto vynálezu, pracují velmi dobře, mohou se vyskytnout jisté problémy, když se děrované plastové fólie oddělí od níže ležících vrstev. Plastové fólie jsou dostatečně tenké, takže se po svém oddělení mohou dostat do štěrbiny těla osoby, užívající prostředek (např. do prostoru mezi hýžděmi). To může být nesmírně nepohodlné a dráždící. Vlivem složení plastu se v některých případech vrstva propustná pro kapaliny dokonce může přilepit ke kůži. Působením lepidel může mít fólie lepivý povrch blízko těla, což napomáhá nalepení vrstvy propustné pro kapaliny na kůži.

Oddělení fólie od absorpčních vrstev také často způsobí, že exsudáty vytečou z vrchní části výrobku podél jeho bočních okrajů. Exsudáty neproniknou do fólie, jelikož vespod ležící absorpční vrstva není již v kontaktu s fólií, do které by mohly exsudáty prosakovat. Platí to zejména u tlustých vložek, jejichž absorpční jádra jsou tvořena ve vzduchu vytvářeným rounem. Absorpční jádro těchto tlustých vložek má sklon k zborcení se a k příčnému nakupení nebo nahromadění se uprostřed výrobku při prvním smočení. Toto nakupení, spojené s oddělením

- 1 CZ 283960 B6 fólie, způsobí, že část vložky, přilehlá k bočním okrajům, nemá žádný pod ní ležící absorpční materiál a tím se zvyšuje možnost výtoku nebo úniku ve vrchní části výrobku podél bočních okrajů.

Několik patentů popisuje absorpční výrobky, mající vrstvy, držené dohromady různými způsoby pro různé účely. Tyto pokusy jsou popsány v U.S. patentech 3,965,906 a 4,184,902, jež byly vydány Karamimu, v U.S. patentu 4,391,861, jenž byl vydán Butterworthovi a kol., v U.S. patentu 4,397,644, jenž byl vydán Matthewsovi a kol., v U.S. patentu 4,475,911, jenž byl vydán Gellertovi, v U.S. patentu 4,726,976, jenž byl vydán Karamimu a kol., v U.S. patentu io 4,752,349, jenž byl vydán Gebelovi, v U.S. patentu 4,753,840, jenž byl vydán Van Gompelovi, v U.S. patentu 4,823,783, jenž byl vydán Willhitovi Jr. a kol., v U.S. patentu 4,844,965, jenž byl vydán Foxmanovi a v U.S. patentu 4,908,026, jenž byl vydán Sukiennickovi a kol. Většina těchto patentů však nepopisuje přitavení děrované fólie navrch netkaného materiálu. Tyto patenty nesměřují k použití přitavení pro tvorbu spojových míst, nebránících vstupu kapalin do 15 absorpční vrstvy.

Ve spisech US 4,781,962 a EP 165807 je uvedeno tavné spojení pro kapaliny propustné tenké fólie s pro kapaliny propustnou vlákennou vrstvu. Toto spojení způsobí, že spojovací plocha bude, díky přetavení materiálů, pro kapalinu nepropustná. V tavném spojení nejsou kanálky pro 20 odtok kapaliny.

Jsou proto zapotřebí absorpční předměty, mající zlepšené spojení vrstev, zejména vrchních vrstev, propustných pro kapaliny.

Cílem tohoto vynálezu je proto předložení absorpčních předmětů, majících takové spojení vrstev, zejména vrchních vrstev, propustných pro kapaliny, které vytváří trvalé připojení i za dlouhotrvajícího použití.

Dalším cílem tohoto vynálezu je předložení absorpčních předmětů, majících vrstvy propustné 30 pro kapaliny spojené ve spojových místech, jež vytvářejí struktury, nebránící vstupu kapalin do absorpční vrstvy.

Dalším cílem tohoto vynálezu je předložení absorpčních předmětů, které mohou být vizuálně vnímány osobou, nosící prostředek, jako předmět s potenciálem pomoci při absorpci kapalin.

Tyto a další cíle tohoto vynálezu budou jasnější ve spojení s následujícím popisem a s přiloženými výkresy.

Podstata vynálezu

Absorpční předmět, jako je např. plenka, dámská vložka nebo prostředek pro dospělé osoby, trpící inkontinencí apod., jenž má stavené vrstvy, sestává z děrované termoplastické vrchní fólie propustné pro kapaliny, ze spodní fólie nepropustné pro kapaliny, připojené k vrchní fólii, 45 z absorpčního jádra a z přijímací vrstvy.

Absorpční jádro je umístěné mezi vrchní fólií a spodní fólií. Přijímací vrstva je výhodně tvořena vláknitým rounem z netkaných vláken. Přijímací vrstvou může být buď oddělené rouno, umístěné mezi vrchní fólií a absorpčním jádrem, nebo přijímací vrstva může být částí vrchní 50 fólie nebo částí jádra (nebo jiného prvku).

Podstata vynálezu spočívá v tom, že vrchní fólie je přitavena k níže ležící vrstvě v jednotlivých tavných spojích, jež pronikají vrchní folií a alespoň částečně zasahují do materiálu níže ležící vrstvy, aniž by pronikly do strany, obrácené k prádlu, spodní fólie, a alespoň některé z tavných _ -> .

spojů vytvářejí struktury s drenážními kanálky, přičemž tavnými spoji neporušenými drenážními kanálky procházejí kapaliny do níže ležící vrstvy.

Přitavení čelních ploch vrchní fólie a přijímací vrstvy udržuje tyto vrstvy v připevněném stavu i za dlouhotrvajícího použiti. Připevnění vytváří spojová místa vytvářející struktury, které nebrání vstupu kapalin do absorpčního jádra. Trvalé připevnění také usnadňuje absorpci kapalin do absorpčního jádra tím, že udržuje níže ležící absorpční vrstvu v neustálém kontaktu s děrovanou vrchní fólií.

Přehled obrázků na výkrese

Obr. 1 je pohled shora na provedení dámské vložky podle tohoto vynálezu.

Obr. 2 zjednodušeně znázorňuje příčný řez podél přímky 2-2 z obr. 1.

Obr. 3 zjednodušeně znázorňuje příčný řez, podobný řezu na obr. 2, ukazující alternativní uspořádání dílů dámské vložky.

Obr. 4-6 zobrazují pohled shora a zjednodušené řezy podél přímky 5-5 a 6-6 tlusté dámské vložky s profilovaným tvarem.

Obr. 7 a 7A jsou zjednodušená schematická zobrazení a zvětšená fotografie spodní plochy materiálu vrchní fólie, jenž je tvořen děrovanou fólií s propletenými netkanými vlákny.

Obr. 8 je zjednodušené a zvětšené schematické znázornění řezu spojového místa, v němž je vrchní fólie dámské vložky přitavena kníže ležící vláknité přijímací vrstvě. Obr. 8A je schematické zobrazení z boku části zařízení, které může být použito k tvorbě tavného spoje.

Obr. 9 a 10 jsou zvětšené fotografie vrchní a spodní plochy přitavených vrstev v oblasti typických spojových míst.

Obr. 11 a 12 jsou zjednodušená schematická zobrazení, ukazující rozdíly ve vrchní fólii při použití relativně hlubokých a relativné mělkých spojů.

Obr. 13A je půdorysné zobrazení dámské vložky s alternativním obrazcem spojů.

Obr. 13B až 13D jsou zobrazení vrchní a spodní plochy a perspektivní fotografie dámské vložky s jiným alternativním obrazcem spojů.

Obr. 14 je fotografie, ukazující řez provedením, u něhož vespod ležící vláknitá vrstva byla roztažena před přitavením k děrované fólii.

Obr. 15 je perspektivní zobrazení rozložené na části, ukazující sestavu dámské vložky, jež obsahuje přednostní absorpční jádro a upevňovací lepidlo pro kalhotky k použití v tomto vynálezu.

Obr. 16 je zobrazení okraje alternativní vrchní fólie, obsahující netkaný materiál a fólii.

Obr. 17 je perspektivní zobrazení alternativního typu spojové struktury.

Obr. 18 je zjednodušené schematické zobrazení jednoho způsobu, jenž může být použit k zhotovení vrchní fólie, ukázané na obr. 7 a 7A.

-3 CZ 283960 B6

Obr. 19 je perspektivní zobrazení fólie, dodávané do způsobu, jenž je ukázán na obr. 18.

Příklady provedení vynálezu

1. Úvod

Tento vy nález se týká absorpčních předmětů, jako jsou např. plenky, dámské vložky, prostředky pro dospělé, trpící inkontinenci apod., jež mají vzájemně přitavené vrstvy.

Pojem absorpční předmět, jak je zde použit, označuje předměty, absorbující a zadržující tělové exsudáty. Přesněji, pojem označuje předměty, jež jsou umístěny na těle nebo v blízkosti těla osoby, užívající absorpční předmět, aby absorbovaly a zadržovaly různé exsudáty, vyloučené z těla. Pojem absorpční předmět má zahrnovat plenky, dámské vložky, vložky do kalhotek a vložky pro osoby, trpící inkontinenci apod. Pojem najedno použití označuje předměty, které jsou určené k vyhození po jednom použití a které jsou s výhodou recyklovány, kompostovány nebo jinak zlikvidovány způsobem, jenž je slučitelný s ekologií. (To značí, že nejsou určeny k praní nebo jinému obnovení nebo opětovnému použití jako absorpční předmět.) U znázorněného přednostního provedení absorpčním předmětem je dámská vložka, označená 20.

Pojem dámská vložka, jak je zde použit, označuje předmět, nošený ženami na místě, jež přiléhá stydké oblasti, a určený k absorbování a zadržování různých exsudátů, které jsou vylučovány z těla (např. krev, měsíčky a moč). Tento vynález však není omezen na určité typy nebo uspořádání absorpčních předmětů, znázorněných na výkresech.

Dámská vložka 20 má dva povrchy, povrch dotýkající se těla, neboli tělový povrch 20a, a povrch obrácený k prádlu 20b. Dámská vložka 20 je znázorněna na obr. 1 v pohledu od tělového povrchu 20a. Tělový povrch 20a je určen, aby byl nošen přilehlým způsobem k tělu. Povrch obrácený k prádlu 20b dámské vložky 20 (znázorněný na obr. 2) je na protilehlé straně aje určen k umístění přilehlým způsobem k spodnímu prádlu při použití dámské vložky 20.

Dámská vložka 20 má dvě osy, podélnou osu 1 a příčnou osu t. Pojem podélný, jak je zde použit, označuje čáru, osu nebo směr v té rovině dámské vložky 20, jež je vyrovnána se svislou rovinou (tj. je sní přibližně rovnoběžná), rozdělující stojící osobu na levou a pravou polovinu těla při použití dámské vložky 20. Pojmy příčný nebo laterální”, jak jsou zde použity, jsou zaměnitelné a označují čáru, osu nebo směr ležící v rovině dámské vložky 20, jež je kolmá na podélný směr. Obr. 1 ukazuje, že dámská vložka 20 také má dva od sebe vzdálené podélné nebo boční okraje 22 a dva od sebe vzdálené příčné nebo koncové okraje (neboli konce) 24, které společně tvoří okraj 26 dámské vložky 20.

Dámská vložka 20 může mít jakoukoliv tloušťku, včetně poměrně velké nebo poměrně malé. Provedení dámské vložky 20, ukázané na obr. 1 až 3, je zamýšleno jako příklad relativně tenké dámské vložky. Mělo by být však jasné, že při pohledu na tyto obrázky se zdá, že dámská vložka 20 je vlivem většího počtu vrstev mnohem tlustší než ve skutečnosti. Tenká dámská vložka 20 má přednostně tloušťku menší než přibližně 3 mm. Tenká dámská vložka 20 by měla přednostně být relativně ohebná, aby její nošení bylo pohodlné.

Obr. 2 znázorňuje jednotlivé komponenty dámské vložky. Dámská vložka 20 podle tohoto vynálezu se obecně sestává nejméně ze třech základních komponent. Tyto zahrnují vrchní fólii 28. propustnou pro kapaliny spodní fólii 30. nepropustnou pro kapaliny (neboli bariérový prostředek) a absorpční jádro 32. Absorpční jádro 32 je umístěno mezi vrchní fólií 28 a spodní fólií 30. Dámská vložka 20 má také přijímací vrstvu 34. propustnou pro kapaliny (neboli přijímací vrstvu). Přijímací vrstva 34 může být oddělený prvek, umístěný mezi vrchní fólií 28 a absorpčním jádrem 32, nebo může tvořit část vrchní fólie 28, nebo část jádra 32. Dámská

-4 CZ 283960 B6 vložka 20 má také s výhodou volitelně postranní chlopně 36, neboli křídla, která jsou složena kolem dílu rozkroku kalhotek. Dámská vložka 20, jež je znázorněna, má také adhezivní upevňovací prostředek 38 pro upevnění dámské vložky 20 ke spodnímu prádlu. Odstranitelná uvolnitelná vrstva 40 pokrývá adhezivní upevňovací prostředek 38, aby se lepidlo nepřilepilo 5 před použitím dámské vložky jinam než na díl rozkroku spodního prádla.

2. Jednotlivé komponenty absorpčního předmětu

Jednotlivé komponenty dámské vložky 20 budou nyní popsány podrobněji.

A. Vrchní fólie

Vrchní fólie 28 obsahuje první pro kapaliny propustnou komponentu. Při použití dámské vložky 20 je vrchní fólie 28 v těsné blízkosti kůže. Vrchní fólie 28 je výhodně co možná nejpoddajnější, 15 co možná nejměkčí na dotyk a co možná nejméně dráždí kůži. Vrchní fólie 28 by měla dále vykazovat dobrý průnik a zmenšený sklon k opětovnému smáčení, aby dovolila tělovým výměškům rychle jí proniknout a téci směrem k jádru 32, ale nedovolila těmto výměškům téci zpět skrz vrchní fólii 28 ke kůži.

Vrchní fólie má dvě strany (nebo čelní plochy nebo povrchy), a to stranu obrácenou ktělu 28a a stranu obrácenou k prádlu (neboli stranu obrácenou k jádru) 28b. Strana obrácená ktělu 28a vrchní fólie 28 obecně tvoří alespoň část povrchu, dotýkajícího se těla (tělového povrchu) 20a dámské vložky 20. Vrchní fólie 28 má dva podélné okraje 28c a dva koncové okraje 28d. (Podobný systém číslování bude použit pro další komponenty dámské vložky. To značí, že strana 25 komponenty, obrácená k tělu, je označená číslem komponenty a písmenem a. Strana obrácená ke spodnímu prádlu je označená číslem komponenty a písmenem b. Boční a koncové okraje jsou označeny číslem komponenty a písmeny c (boční) a d (koncové okraje).

Vhodná vrchní fólie 28 může být zhotovena z velké řady materiálů, včetně, aniž by na ně byla 30 omezena, tkaných a netkaných materiálů, děrovaných termoplastických fólií, děrovaných plastových fólií, hydraulicky zhotovených fólií, porézních pěn, síťovaných pěn, síťovaných termoplastických fólií a termoplastických řídkých pláten (mulů). Vhodné tkané a netkané materiály mohou být z přírodních vláken (např. celulózových nebo bavlněných vláken), syntetických vláken (např. polymemích vláken, jako jsou polyesterová, polypropylenová vlákna, 35 polyethylen nebo polyvinylalkohol, pryskyřice, odvozené od škrobu, polyurethany, estery celulózy, nylon a vlákna z umělého hedvábí) nebo ze směsi přírodních a syntetických vláken. Pro vrchní fólii 28 se všeobecně dává přednost děrovaným fóliím, protože jsou propustné pro kapaliny a když jsou vhodně děrované, mají zmenšený sklon k umožnění kapalinám téci jimi zpět a opětovně smáčet kůži.

Obr. 1 ukazuje, že vrchní fólie 28 má velké množství děr 29. Díry 29 jsou znázorněny jenom v části vrchní fólie 28, ležící nad chlopněmi 36, kvůli jasnosti znázornění tavných spojů 44. Je však jasné, že jsou obvykle rozloženy alespoň přes hlavní část těla (neboli centrální absorpční vložku) dámské vložky 20.

Vrchní fólie 28 má výhodně tloušťku mezi přibližně 0,025 až 0,05 mm před jakýmkoliv děrováním, vrchní fólie 28 má výhodně větší tloušťku mezi přibližně 0,05 a 0,075 mm po děrování. Vyplývá to z vytvoření kuželovitých kapilárních struktur (znázorněných na obr. 7), vzniklých při zhotovení vrchní fólie podle některého z několika způsobů, které budou níže 50 popsány.

Vhodné fólie jsou popsány v U.S. patentu 3,929,135, jenž byl vydán Thompsonovi 30.12. 1975, v U.S. patentu 4,324,426, jenž byl vydán Mullaneovi a kol. 13.4.1982, v U.S. patentu 4,342,314, jenž byl vydán Radelovi a kol. 3.8. 1982, v U.S. patentu 4,463,045, jenž byl vydán

- 5 CZ 283960 B6

Ahrovi a kol. 31.7. 1984, v U.S. patentu 5,006,394, jenž byl vydán Bairdovi 9.4. 1991. Další vhodné fólie a hydraulicky zhotovené fólie jsou popsány v U.S. patentech 4,609,518, 4,629,643, 4,695,422, 4,772,444, 4,778,644 a 4,839,216, jež byly vydány Currovi a kol. a v U.S. patentu 4,637,819, jenž byl vydán Ouellettovi a kol. U jiného provedení, znázorněného na obr. 16 a podrobněji popsaného v patentové přihlášce USA Seriál No. 07/794,745, podané Azizem a kol. 19.11. 1991, vrchní fólie 28 je tvořena netkaným materiálem 25 a plastovou fólií 27. Další materiály, vhodné k použití jako vrchní fólie, jsou popsány v U.S. patentu 4,775,579, jenž byl vydán Hagymu a kol. 4.10.1988, v U.S. patentu 5,023,124, jenž byl vydán Kobayashimu 11.6. 1991, a v Evropské patentové přihlášce 0 304 617 A2, zveřejněné 1.3. 1989 na jméno Suda a kol.

U jednoho zvláště výhodného provedení vrchní fólie 28 je tvořena fólií z propletených vláken. Pojem fólie z propletených vláken označuje děrované fólie, mající v děrách a okolo děr propletená vlákna. Děrované fólie této vrchní fólie mohou být tvořeny jakoukoliv z výše popsaných fólií nebo řídkých pláten. Fólie má mechanicky volně nebo termomechanicky propletená vlákna. Vlákna jsou přednostně propletena podél strany, obrácené k jádru 28b, nebo od této strany. Obr. 7 ukazuje příklad tohoto materiálu vrchní fólie s propletenými vlákny. Obr. 7 znázorňuje vrchní fólii 28, zhotovenou připevněním hydrofilních (nebo hydrofobních) vláken 42' k děrované fólii. Použitá vlákna 42' mohou mít jakýkoliv charakter polyolefinu. Vlákna 42' mohou být použita společně s přijímací vrstvou 34, nebo mohou přijímací vrstvu 34 nahradit.

Hlavním smyslem proplétání vláken je odvedení jakýchkoliv povrchových tekutin z plastové fólie. Přesněji, propletená vlákna 42' jsou v mnohem bližším kontaktu se spodními otvory 29b děr 29, než by bylo možné pouhým umístěním netkaného materiálu do sousedství fólie. Tento blízký kontakt zabraňuje, aby se vytvořily mezery u spodních otvorů 29b mezi netkaným materiálem a fólií. Vyloučení mezer umožňuje vláknům 42' odvádět kapaliny fólií 27 a zabraňuje vytvoření menisků u spodních otvorů 29b. V obráceném případě by se kapaliny mohly shromáždit v tomto místě a následovně opětovně smáčet kůži.

Vlákna mohou být s fólií propletena mechanicky nebo termomechanicky jakýmkoliv vhodným způsobem. Například, vlákna mohou být vyfukována roztavená na fólii, mohou být na povrch fólie zvlákňována, mykána, mohou být termomechanicky propletena s fólií např. navločkováním nebo vyfukováním na plastovou fólii, jež je ještě v roztaveném stavu, nebo mohou být hydraulicky propletena s fólií.

Přednostní způsob připevnění vláken na fólii je pomocí procesu, využívajícího buď vzduchové zeslabení nebo mechanické tažení, spojené s pokládáním vzduchem. Obr. 18 ukazuje přednostní způsob získávání této struktury vrchní fólie. V tomto příkladě syntetický termoplastický polymemí hydrofilní materiál je vytlačován ve formě vlákna. Vlákna jsou podrobena zeslabení tím, že proud vzduchu se směřuje na vlákna poté, co vlákna opustí formu 102. Tento způsob je znám jako vyfukovací proces a je popsán v U.S. patentu 3,978,185, jenž byl vydán Buntinovi a kol. (Exxon). Vhodná hydrofilní vlákna mohou být zhotovena z trvale smáčivých vláken např. kopolymerů nylonu, které obsahují nylonovou složku a hydrofilizační složku.

Strana obrácená k jádru 27b fólie 27 měla by být obrácena k hlavě vyfukovací formy 102. Fólie 27 výhodně má velké množství kuželovitých výstupků (neboli kuželů) 23, které vymezují zužující se kapiláry. Těmito způsoby přípravy tohoto typu fólií 27 mohou vznikat kužele 23. jejichž vnější povrchy mají trhané nebo zoubkované okraje. Jedna zvláště vhodná děrovaná fólie 27 je popsána v U.S. patentu 4,463,045 a je prstencově válcovaná, jak bude níže popsáno, čímž získá určitý stupeň roztažitelnosti.

Vlákna 42' vycházejí z formy 102 a připojují se ke straně obrácené k jádru 27b plastové fólie 27. Roztavená vlákna 42' a kužele 23 fólie 27 mají tendenci k roztavení a vzájemnému přitavení.

-6CZ 283960 B6

Vlákna 42' se takto trvale připojí k fólii, jak je znázorněno na obr. 7A. Věří se, že toto spojení se uskuteční hlavně mezi částečně roztavenými vlákny 42' a částečně trhanými okraji, jež vznikly na vnějších površích kuželů 23, tvořících kapiláry děrované fólie 27.

U jiného přednostního provedení vlákna 42'jsou termoplastická syntetická, ale hydrofobní. Po zhotovení se rouno hydrofilizuje jakýmkoliv známým způsobem (budou podrobněji popsány níže). Tento proces dovolí děrám lépe zvládat průtok kapalin. Je také možné po této modifikaci prstenovitě válcovat celé rouno.

Vrchní fólie s propletenými vlákny 28 zajišťuje těsnější kontakt mezi děrovanou fólií 27 a netkanými vlákny 42'. Z toho mohou plynout výhody zlepšeného transportu kapalin fólií do vláken 42' a níže ležících vrstev, jako jsou absorpční jádro 32 nebo přijímací vrstva 34. Může také zajistit zvýšené pohodlí, jelikož fólie 27 se s menší pravděpodobností oddělí od níže ležících propletených vláken 42'. Toto zabrání vrchní fólii 28, aby se dostala do štěrbin těla.

U dalšího přednostního provedení (znázorněného na obr. 15) dámská vložka 20 je tvořena komponentami, jež jsou roztažitelné (tj. jsou schopné roztažení zvláště v podélném směru) při použití dámské vložky. Přednostně je dámská vložka 20 schopna protažení mezi přibližně 15 % a přibližně 40%, vztaženo na původní neprotaženou délku. Tato roztažitelnost zajišťuje lepší přizpůsobení tělu při použití, lepší připevnění k spodnímu prádlu, lepší pohodlí a snížené špinění. U jiných provedení stačí, když jenom omezené části komponent dámské vložky 20 jsou schopné roztažení.

Jeden typ vrchní fólie 28 pro použití v provedení, jež je znázorněno na obr. 15, může být zhotoven ve shodě s U.S. patentem 4,463,045 a prstenovitě válcován za účelem vzniku určitého stupně podélné roztažitelností. Vhodný způsob prstenovitého válcování nebo zvlňování je popsán v U.S. patentu 4,107,364, jenž byl vydán Sissonovi 15.8. 1978. v U.S. patentu 4,834,741, jenž byl vydán Sabeemu 30.5.1989 ave společně a současně podaných U.S. patentových přihláškách čísla série 07/662,536, podané Geraldem M. Weberem a kol., 07/662,537, podané Kennethem B. Buellem a kol. a 07/662,543, podané Geraldem M. Weberem a kol. 28.2. 1991. Přehybové čáry ve zvlnění vrchní fólie by měly být v příčném směru, aby vrchní fólie byla podélně roztažitelná.

U přednostních provedeni tohoto vynálezu alespoň část vrchní fólie 28 je modifikována povrchově aktivním činidlem. Provádí se to běžnými způsoby, jež jsou dobře známy osobám znalým oboru. Vhodné způsoby modifikace vrchní fólie povrchově aktivními činidly jsou popsány v řadě odkazů, včetně U.S. patentů 4,950,264 a 5,009,653, jež byly vydány Osbomovi.

Modifikace vrchní fólie 28 povrchově aktivním činidlem dělá povrch vrchní fólie 28 hydrofilnějším. Z toho plyne, že kapalina proniká vrchní fólií 28 rychleji, než by pronikala nemodifikovaným povrchem. Toto zmenšuje pravděpodobnost, že by tělové tekutiny kolem vrchní fólie 28 vytekly místo toho, aby procházely vrchní fólií 28.

B. Přijímací vrstva

Přijímací vrstva (neboli přijímací/distribuční vrstva nebo přijímací fólie) 34 je znázorněna na obr. 2. Je umístěná mezi vrchní fólií 28 a (alespoň jeho částí) absorpčním jádrem 32.

U provedení, znázorněného na obr. 2, přijímací vrstva 34 je složená fólie z netkaného materiálu. Mělo by být však jasné, že přijímací vrstva 34 nemusí být složenou fólií. Pojmy vrstva a rouno jak jsou zde použity, zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, jednoduché nesložené fólie, složené fólie, pásy materiálu, volná nebo spojovaná vlákna, vícenásobné vrstvy nebo vrstvené struktury nebo kombinace těchto materiálů. Tyto dva pojmy nejsou proto omezeny na jednoduché nesložené vrstvy nebo fólie.

-7CZ 283960 B6

Na obr. 2 přijímací vrstva 34 je dvojitá fólie, složená do tvaru Z. Přesněji, fólie 34 je složena tak, že při rozříznutí dámské vložky podél příčné čáry levá polovina složené fólie vypadá v řezu jako obrácené Z a pravá polovina jako Z. Fólie 34 je přednostně složena tak, aby měla horní část 54, jež při pohledu shora se jeví jako pravoúhlý proužek. Horní část 54 přijímací vrstvy 34 je výhodně okolo 227 mm dlouhá a široká mezi přibližně 25 a 38 mm. Horní část 54 má výhodně tloušťku od přibližně 0,5 mm do přibližně 4 mm (z vyšší meze tohoto rozsahu plyne tlustší výrobek). Toto složené uspořádání je podrobněji popsáno v U.S. patentové přihlášce série č. 07/605,583, podané 29.10. 1990 na jméno Visscher a kol.

Obr. 3 je zjednodušený řez podobný řezu z obr. 2, znázorňující alternativní uspořádání komponent dámské vložky 20. Na obr. 3 místo toho, aby přijímací vrstva byla oddělenou vrstvou, umístěnou navrch jádra 32, přijímací vrstva 34 je celistvou vrstvou (nebo komponentou), zahrnující vrchní vrstvu vrstvené struktury absorpčního jádra 32.

U dalších alternativních provedení přijímací vrstva 34 může být zcela vynechána. U provedení bez přijímací vrstvy 34 absorpční jádro 32 musí být tvořeno alespoň některými typy vláken (přednostně syntetických vláken), ke kterým může být přitavena vrchní fólie 28. Dostatečné množství těchto vláken se přednostně umístí blízko povrchu, obráceného k tělu, 32a absorpčního jádra 32, aby se usnadnilo přitavení.

Je možné vytvořit spoje s přírodními vlákny např. celulózovým stavením vrchní fólie kolem celulózových vláken. Se syntetickými vlákny však vznikají typicky lepší spoje. Celulózová vlákna jsou dost krátká. Když se tavné spoje oddělí do určité vzdálenosti, může se porušit vazba některých celulózových vláken nebo tato vlákna budou vázána pouze na jednom místě. V důsledku toho se vlákna mohou uvolňovat ze spojované struktury. Syntetická vlákna mohou být vyrobena delší než celulózová vlákna.

Obecně se zde popisuje, že vrchní fólie je přitavena k přijímací vrstvě 34. Děje se to tak pro jednoduchost popisu. (Je jednodušší popisovat jedno přednostní provedení než současně popisovat všechna možná provedení). Vrchní fólie 28 může být přitavena přímo (nebo nepřímo) k (jedné nebo více) níže ležících komponent, v nejširším smyslu, vrchní fólie 28 sestává z první komponenty, která je přitavena k níže ležící druhé komponentě. Druhá komponenta může být oddělenou komponentou. Alternativně, druhá komponenta může být částí jiné komponenty, např. částí vrchní fólie, částí jádra nebo částí některé jiné komponenty.

Například je jasné, že u provedení, kde přijímací vrstva 34 je nedělitelnou součástí jádra 32 (jak je znázorněno na obr. 3), nebo kde je úplně vynechána, může se uvažovat, že vrchní fólie 28 je přitavena k části absorpčního jádra 32.

Funkce přijímací vrstvy 34 se obecně popisuje ve spojení s absorpčním jádrem 32. Je jasné, že u provedení, kde přijímací vrstva 34 tvoří část jádra 32, bude přijímací vrstva 34 působit prakticky stejným způsobem. Bude však působit stejným způsobem vzhledem ke zbývajícím částem jádra 32 (spíše než s jádrem, jak je samo o sobě).

Účelem přijímací vrstvy 34 je zlepšovat prosakování exsudátů k absorpčnímu jádru 32 a dovnitř jádra. Je několik důvodů, proč zlepšené prosakování exsudátů je důležité. Zajišťuje se tak rovnoměrnější distribuce exsudátů v celém absorpčním jádru.

Zlepšené prosakování také umožňuje přípravu relativně tenké dámské vložky 20 podle tohoto vynálezu. Přijímací vrstva 34 je schopna rozptýlit exsudáty ve velké povrchové ploše absorpčního jádra 32. Přijímací vrstva 34 takto umožňuje dámské vložce 20 absorbovat relativně velká množství exsudátů. Dosavadní dámské vložky o velké hmotnosti byly závislé na vysokém stupni vertikální absorpce v okamžiku počátku ukládání exsudátů. Jelikož absorpční jádra těchto

-8CZ 283960 B6 dosavadních vložek byla dost tlustá, mohla absorbovat velký objem exsudátů, přičemž využívala plochu povrchu nebo příčnou absorpční kapacitu jenom do nízkého stupně. Dámské vložky 20 podle tohoto vynálezu mohou absorbovat relativně velká množství exsudátů, jelikož prosakování rozptyluje exsudáty ve velké ploše povrchu absorpčního jádra 32 a v této ploše exsudáty mohou být lépe a rychleji vertikálně absorbovány do absorpčního jádra 32.

Přijímací vrstva 34 může mít dostatečně otevřené mezery mezi vlákny a tím i dost vysoký stupeň dočasné zadržovací kapacity pro kapaliny. Dočasná zadržovací kapacita je užitečná během časového intervalu mezi okamžikem vyloučení exsudátů na vrchní fólii 28 a okamžikem, kdy jsou exsudáty absorbovány absorpčním jádrem 32. Je to užitečné zejména u plenek a u prostředků pro osoby, trpící inkontinenci. Umožňuje to přijímací vrstvě 34 přijmout a dočasně podržet výlevy kapalin (např. moče) v případech, kdy jádro 2 absorbuje kapaliny pomalejší rychlostí, než je rychlost vylučování exsudátů na absorpční předmět.

Přijímací vrstva 34 může být také využita k tomu, aby směřovala exsudáty ke koncům jádra 32d. Kapalné exsudáty, uložené na jádru 32, budou mít sklon k tomu, aby byly distribuovány z místa uložení radiálně ven. Jelikož jádro 32 dámské vložky 20 je relativně úzké ve srovnání se svou délkou, kapalné exsudáty dojdou na podélné okraje 28c jádra 32 mnohem dříve, než dojdou na konce 32d absorpčního jádra. Přijímací vrstva 34 může být využita k podélnému prosakování a směřování exsudátů ke koncům 32d jádra 32. Tím se lépe využívá kapacity jádra a snižuje se možnost úniku, daná předčasným dosažením exsudáty podélných okrajů 32c jádra.

Zde zmiňované prosakování může zahrnovat (pokud nebude uvedeno jinak) transport kapalin jak v rovině x-y, tak i ve směru Z. Tyto směry jsou ukázané na obr. 1 a 2. Přijímací vrstva 34 transportuje výhodně kapaliny dobře v obou směrech.

Ideálně jsou kapaliny distribuovány podle obrazce pyramidální distribuce (nebo možná přesněji, podle obrazce kuželové distribuce), vrchol pyramidy (nebo kuželu) je bod, na který jsou kapaliny uloženy na povrchu, obráceném ktělu 34a přijímací vrstvy 34. Kapaliny jsou potom distribuovány dolů a ven k základně pyramidy (nebo kuželu).

U jednoho přednostního provedení jsou kapaliny distribuovány do jádra 32 kaskádovým dějem. Předpokládá se. že tento děj je analogický plnění nádobky s ledovými kostkami vodou. Distribuce kapalin probíhá tak, že poté, co jedna sekce jádra 32 dosáhne naplnění své kapacity, kapaliny tečou příčně dolů, aby naplnily sousedící sekce jádra 32.

Kombinace přijímací vrstvy 34 a vrchní fólie 28 také dodává dámské vložce zvýšenou míru přijímání výlevů a zvýšenou míru stíracího přijímaní, což je podrobněji popsáno v U.S. patentech 4,950,264 a 5,009,653, jež byly vydány Osbomovi. (Přijímací vrstva 34 může být takto uváděna jako stírací přijímací fólie).

Charakteristiky přijímací vrstvy 34 jsou následující. Přijímací vrstva 34 by měla být propustná pro kapaliny. Přijímací vrstva 34 je také výhodně poddajná, měkká na omak a nedráždí kůži. Může být zhotovena z jakýchkoliv materiálů, které jsou schopné rozptýlit exsudáty. jak je vý še popsáno. Materiály také přednostně by měly umožnit přitavit k nim vrchní fólii 28. Přijímací vrstva 34 může mít také strečové (roztahovací) vlastnosti. Přijímací vrstva 34 má stranu obrácenou k tělu (neboli stranu) 34a a stranu obrácenou k prádlu 34b.

Přijímací vrstva 34 by měla být hydrofilní. Vlákna nebo příze 42 tvořící přijímací vrstvu 34, mohou být přirozeně hydrofilní. Alternativně mohou být modifikovány a tím se stanou hydrofilními. Vhodné způsoby hydrofilizace vláken zahrnují modifikace s povrchově aktivními činidly. Vlákna mohou být modifikována postříkáním materiálu, tvořícího přijímací vrstvu, povrchově aktivním činidlem nebo ponořením tohoto materiálu do povrchově aktivního činidla.

Podrobnější diskuze těchto modifikací a hydrofility je obsažena v U.S. patentech 4,988,344

-9CZ 283960 B6 a 4,988,345, jež byly vydány Reisingovi a kol. a Reisingovi. Hydrofilita těchto vláken umožňuje přijímací vrstvě 34 táhnout kapalné exsudáty dolů skrz vrchní fólii 28.

Přijímací vrstva 34 může být tvořena tkanými nebo netkanými materiály. Tyto materiály mohou být syntetické nebo částečně syntetické, nebo částečně přírodní. Vhodná syntetická vlákna zahrnují polyesterová, polypropylenová, polyethylenová, nylonová, viskózová vlákna nebo vlákna z acetátu celulózy, přičemž se dává přednost vláknům z polyesteru. Vhodná přírodní vlákna zahrnují bavlněná, celulózová nebo jiná přírodní vlákna. Přijímací vrstva 34 může také být alespoň částečně tvořena zesíťovanými celulózovými vlákny, vhodná zesíťovaná celulózová vlákna jsou popsána v U.S. patentu 4,888,093, jenž byl vydán 19.12. 1989 Cookovi a kol., v U.S. patentu 4,822,543, jenž byl vydán 18.4. 1989 Deanovi a kol., v U.S. patentu 4,889,595, jenž byl vydán 26.12. 1989 Schoggenovi a kol., v U.S. patentu 4,898,642, jenž byl vydán 6.2. 1990 Mooreovi a kol., v U.S. patentu 4,935,022, jenž byl vydán 19.6. 1990 Lashovi a kol. Množství těchto přírodních nebo modifikovaných vláken by však nemělo být tak velké, že by potom vrchní fólie 28 nemohla být dostatečně přitavena k zbývajícím syntetickým vláknům. Přijímací vrstva 34 může být také tvořena z vláken s kapilárními kanálky (to je, vlákna mají v sobě kanálky, přednostně na jejich vnějším povrchu). Tato vlákna jsou podrobněji popsána v patentové přihlášce EPO 0 391,814, zveřejněné 10.10.1990, a v patentových přihláškách o vláknech s kapilárními kanálky. Přijímací vrstva 34 může být také tvořena kombinací výše uvedených materiálů, jako jsou např. směsi vláken, podobné těm směsím, jež budou níže popsány pro použití v absorpčních jádrech, nebo jakýmkoliv rovnoceným materiálem nebo kombinací materiálů.

U různých provedení materiály, tvořící přijímací vrstvu 34, mohou mít teplotu tání, která je rovna nebo menší nebo větší než je teplota tání vrchní vrstvy 28. Materiál, tvořící přijímací vrstvu 34- má přednostně teplotu tání, která je větší nebo rovna teplotě tání materiálu, tvořícího vrchní vrstvu 28. Je dávána přednost polyesterovým vláknům, neboť mají vysokou teplotu tání mezi přibližně 190 °C a 204 °C.

Díky této vlastnosti jsou zvláště vhodná pro zpracování zvlákňováním. Toto zpracování využívá sušení při vysoké teplotě. Polyesterová vlákna mohou být takto zpracovávána, aniž by došlo kjejich poškození.

Použití polyesterových vláken má také tu výhodu, že tato vlákna jsou zvláště vhodná k použití s výhodnými typy materiálů pro vrchní fólii. Polyesterová vlákna netají při typických teplotách tání vrchní fólie při přitavení vrchní fólie 28 k přijímací vrstvě 34. Má to tu výhodu, že vlákna 42 zůstanou po přitavení ve vláknité formě. Jestliže je vrchní fólie 28 např. tvořena polyethylenovou fólií, může mít teplotu tání v rozmezí od 74 °C do 104 °C. Tento vynález výhodně využívá materiálů s rozdílnými teplotami tání (jak bude popsáno níže) pro vytvoření struktur, jež zlepšují přijímaní kapalin vrstvami po jejich vzájemném přitavení.

Vlákna nebo příze 42, tvořící přijímací vrstvu 34, mohou být jakékoliv délky, od spojovaných vláken po nekonečná vlákna. Délka vláken 42 je přednostně mezi okolo 2,5 cm a 7,5 cm a nejvýhodněji činí přibližně 3,8 cm. Vlákna 42 mají jemnost přibližně 1 až 3 denier, nejlépe okolo 1,5 denier.

Vlákna 42 přijímací vrstvy 34 jsou výhodně orientována hlavně v jednom směru. Přijímací vrstva 34 typicky může být vyráběna s vlákny, orientovanými ve směru stroje (MD). Přijímací vrstva 34 může být umístěna ve výrobku tak, aby většina vláken 42 byla orientována v podélném směru. (To značí, že vlákna 42 jsou většinou rovnoběžná s podélnou osou 1 dámské vložky 20.) Pojem většinou rovnoběžná s podélnou osou (nebo podobné pojmy), jak jsou zde použity, má zahrnovat vlákna, která se vychylují od podélné osy. Tato vlákna se považují za rovnoběžná, pokud jsou orientována spíše v podélném než v příčném směru. Orientace vláken 42 v přijímací

- 10 CZ 283960 B6 vrstvě 34 způsobí, že kapalné exsudáty, uložené na přijímací vrstvě 34, prosakují ajsou distribuovány přednostně směrem ke koncům 32d absorpčního jádra 32.

Přijímací vrstva 34 může mít jakoukoliv vhodnou velikost. Přijímací vrstva 34 nemusí zasahovat přes plnou šířku absorpčního jádra 32. Přijímací vrstva 34 může mít např. tvar pásku, umístěného podobně (a také mít podobnou velikost) jako horní část 54 fólie, složené do tvaru Z, znázorněné na obr. 1 a 2.

Přijímací vrstva 34, jestliže je z netkaného materiálu, může být zhotovena řadou rozličných způsobů. Tyto zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, následující způsoby v pořadí od nejméně výhodného k nejvíce výhodnému, vyfukování, spojování zvlákňovaných vláken, mykání, a toto zahrnuje v pořadí výhodnosti tepelné spojování, spojování vzduchem, spojování práškem, spojování latexem, spojování rozpouštědly a nejlépe sešití zvlákňovaných vláken. Posledně jmenované způsoby jsou výhodnější, neboť je u nich snadnější orientovat vlákna v jednom směru.

Komerčně dostupné výrobky, vhodné pro použití v přijímací vrstvě 34, zahrnují 70 %/30 % umělé hedvábí/polyesterovou textilii, známou jako SONTARA. Textilie SONTARA je podrobněji popsána v U.S. patentech 4,950,264 a 5,009,653, jež byly vydány Osbomovi.

U zvláště výhodného provedení přijímací vrstva 34 je tvořena netkanou textilií ze sešitých zvlákněných vláken z trvale smočitelných vláken. Přijímací vrstva 34 je přednostně tvořena netkanou textilií ze sešitých polyethylen tereftalátových (neboli PET) vláken, 35 g/m'.

Tyto textilie jsou zhotoveny tak, že většina jejich vláken je orientována jedním směrem.

Vlákna této zvláště výhodné přijímací vrstvy 34 jsou vyrobena z pryskyřice PET ajsou povlečena trvale smáčivou apreturou, jejíž složení není zveřejněno, známou jako CELWET. Pojem trvale smáčivá, jak je zde použit, označuje vlákna, která se ponoří za dobu menší nebo rovnou 7 s při zkoušce ponořením v koši podle normy ASTM D 1117-74. Apretuře CELWET se dává zejména přednost při použití v dámských vložkách, majících vrchní fólii 28 tvořenou děrovanou fólií nebo řídkým plátnem s hydraulicky propletenými netkanými vlákny, jelikož vlákna, povlečená touto apreturou, zůstanou extrémně hydrofilními i po hydraulickém proplétání a proto vsakují krev velmi dobře.

(1) Přitavení vrchní fólie k přijímací vrstvě

Vrchní fólie 28 se zajistí v kontaktu s níže ležící vrstvou. Níže ležící vrstva by buď měla mít jistou absorpční kapacitu nebo by měla být schopná transportu kapalin k vrstvě s absorpční kapacitou. U přednostního provedení, znázorněného na obr. 2, touto vrstvou je přijímací vrstva 34. Vlivem tohoto vztahu kapalina proniká vrchní fólií rychleji. V běžných výrobcích vrchní fólie 28 je v počátku v kontaktu spojena s níže ležící vrstvou aplikací lepidla mezi níže ležící vrstvu a vrchní fólii 28.

V tomto vynálezu vrchní fólie 28 se výhodně spojí s níže ležící přijímací vrstvou 34 ve vzájemné poloze proti sobě tavným spojením vrchní fólie 28 a přijímací vrstvy 34. Vzájemné přitavení čelních ploch vrchní fólie 28 a přijímací vrstvy 34, vhodné pro tento vynález, je lokalizováno na těch částech příslušných čelních ploch tak, aby bylo uvnitř předmětu vzhledem k jakémukoliv švu, jenž je nepropustný pro kapaliny, jenž se např. může nalézat kolem vnějšího okraje 26 dámské vložky 20. (Pojem uvnitř znamená směrem k průsečíku podélné a příčné osy.)

Pojem tavné spojení, jak je zde použit, má zahrnovat, ale není omezen na: (1) skutečné roztavení, při kterém oba roztavené materiály jsou navzájem staveny; (2) připojení, při kterém

- 11 CZ 283960 B6 první materiál je roztaven a vlivem tohoto roztavení první materiál se připevní na druhý neroztavený materiál mechanickým spojením.

Vrchní fólie 28 a přijímací vrstva 34 mohou být úplně připojeny tavným spojením nebo částečně tavným spojením a částečně jinými typy připevňovacích prostředků. Přitavení může být provedeno teplem anebo tlakovými spoji, ultrazvukovými spoji, dynamickými mechanickými spoji apod. Tlak může být vynaložen jakýmkoliv vhodným způsobem, jako např. pohybem obou komponent mezi protiběžnými válci, umístěním materiálů na kovadlinku a spuštěním desky dolů na materiály, za použití vakua atd.

Vhodné prostředky, které mohou být použity při přitavení vrchní fólie 28 k přijímací vrstvě 34, jsou popsány alespoň v některých z následujících patentů: U.S. patent 4,430,148 Schaefer. U. S patent 4,515,595 Kievit a kol., U.S. patent 4,531,999 Persson a kol., U.S. patenty 4,710,189 a 4,808,252 vydané Lashovi, U.S.Patent 4,823,783 Willhite Jr. a kol. a U.S. patenty 4,854,984 a 4,919,756 vydané Ballovi a kol.

Obě spojené vrstvy, vrchní fólie 28 a níže ležící přijímací vrstva 34 by měly výhodně vykazovat průměrnou pevnost při odtrhování větší nebo rovnou 20 g/cm nebo ještě výhodněji větší nebo rovnou 26 g/cm, měřeno na vzorku o rozměrech 2,5 cm x 15 cm. Tyto hodnoty byly získány v měřeních, provedených podle 180° zkoušky pevnosti při odtrhávání, popsané v oddíle 4 s názvem Zkušební metody. Uznává se ale, že se zde jedná o přednostní hodnoty. Mohou se vyskytnout provedení, u nichž lze použít spoje o menší pevnosti (např. pokud přijímací vrstva 34 je také částečně mechanicky propletená s vrchní fólií 28).

Tavné spojení přednostně sestává z obrazce jednotlivých tavných spojů 44. Jednotlivé spoje 44 mohou mít jakýkoliv půdorysný tvar. Na příklad spoje 44 mohou mít formu přímé nebo zahnuté čáry, geometrických tvarů, jako jsou např. kruhy, čtverce pravoúhelníky, kosočtverce apod., nebo nepravidelné tvary. Spoje 44 mohou být uspořádány mnoha různými způsoby.

Obr. 1 znázorňuje jeden zvláště výhodný obrazec spojů. Tavné spoje 44 jsou tvořeny jednotlivými připojovacími body, které tvoří kruhovité spoje. Spoje 44 jsou uspořádány v obrazci, jenž je přednostně rozložen na celém povrchu těla 20a dámské vložky bez chlopní. (Je to část dámské vložky, která dříve byla označena jako hlavní část těla 21). Obrazec spojů, znázorněný na obr. 1, sestává zrady větších spojů 44a a z řady menších spojů 44b. Větší spoje 44a jsou umístěny v podélné centrální oblasti 46 dámské vložky.

Na obr. 1 a 2 větší spoje 44a mají průměr okolo 2 mm. Větší spoje 44a přednostně tvoří spojovou plochu kolem 4 mm. Malé spoje 44b mají průměr okolo 0,5 mm. Malé spoje 44b přednostně tvoří spojovou plochu kolem 0,25 mm². Průměr spojů 44, v tomto obrazci spojů může být v rozmezí od asi 0,5 mm do asi 3 mm. Průměr spojů 44 je přednostně v rozmezí od asi 0,5 mm do asi 2 mm. Spoje 44 jsou typicky větší než díry 29 vrchní fólie 28. Spoje 44 tvoří spojové plochy 50 (které jsou podrobněji popsány ve spojení sobr. 8), jež přednostně mají hloubky v rozmezí mezi přibližně 0,5 mm a 1,5 mm as větší výhodou mezi přibližně 1 mm a 1,5 mm. (Takto, v případě přijímací vrstvy 34, složené do tvaru Z, větší spoje 44a proniknou vrchní fólií a jenom částí tloušťky horní části 54 složené fólie, která tvoří přijímací vrstvu 34.)

Spoje 44 přednostně mají formu velkého množství úhlopříčných linek, umístěných v určité vzdálenosti od sebe. Zobrazené linky přednostního spojového obrazce směřují stejným směrem v podélné centrální oblasti 46 a v podélných bočních oblastech 48. Spoje 44 mají přednostně rozteč v rozmezí od okolo 5 mm do 16 mm, lépe v rozsahu od okolo 5 mm do 8 mm. Tato rozteč se měří ve směru nejkratší vzdálenosti mezi spoji. Velké spoje 44a jsou přednostně rozptýleny v hustotě, činící 2,8 spoje na cm'.

- 12 CZ 283960 B6

Malé spoje 44b jsou přednostně rozptýleny v hustotě, činící 3,9 spojů na cm². Mělo by být však jasné, že zobrazený spojový obrazec je přednostní obrazec a že mnoho jiných obrazců také vyhovuje.

Spoje 44 jsou typicky rozmístěny od sebe dále než díry 29 vrchní fólie 28. Spoje 44 budou proto občas překrývat jednu nebo více děr 29 nebo částí děr 29. Není však třeba pokusit se vyrovnat spoje 44 a díry 29, protože spoje 44 nebrání toku exsudátů do níže ležících vrstev.

Pevnost jednotlivých spojů 44 určuje pevnost spojů mezi vrstvami. Pevnost spoje typicky souvisí se spojovou plochou (tj. čím větší je plocha jednotlivých spojů 44, tím je pevnější spoj). Velké množství těsně rozmístěných slabších spojů může vytvořit velkou celkovou spojovou plochu. Spojené vrstvy se potom však typicky od sebe oddělí při působení relativně slabé odtrhávací síly, jež je potřebná k rozdělení slabých spojů. Dále, jestliže spoje jsou příliš těsně u sebe, účinek spojování bude podobný účinku spojování za použití lepidel a výsledkem budou tužší výrobky. Tento vynález má tu výhodu, že mohou být použity větší a obecně pevnější spoje, aniž by se bránilo přijímání kapalin. Věří se, že tento vynález překoná omezení, která zabraňovala účinnějšímu použití větších spojů. Díky tomuto aspektu předloženého vynálezu jsou vyloučeny nežádoucí problémy, způsobené použitím těsně rozmístěných malých spojů.

Obr. 8 je detailní schematické zobrazení z boku místa spoje. (Zobrazené místo spoje je vysoce zvětšené schematické zobrazení spoje 44a, znázorněného nalevo od podélné osy 1 na obr. 3). Přitavení filmové vrchní fólie 28 k vláknům 42 přijímací vrstvy 34, jak bylo výše poznamenáno, neporuší vlákna 42. Obr. 9 a 10 zobrazují tento charakteristický znak. Místo spoje je tvořeno stavenou plochou (neboli spojovou plochou) 50, kde vrchní fólie 28 je přitavena k vláknům 42 přijímací vrstvy 34. Oblasti vrchní fólie 28 a přijímací vrstvy 34, obklopující místo spoje, vymezují spojovou díru 52 (díru tvořenou tímto spojem). Spojová díra 52. jelikož její hloubka leží ve výše uvedeném rozmezí, proniká do vrchní fólie 28 a do části hloubky přijímací vrstvy 34.

Jak je ukázáno na obr. 8, když se zde popisuje, že čelní plochy vrchní fólie 28 a níže ležící vrstvy jsou přitavené, rozumí se tím celkový vztah mezi těmito komponentami. Považuje se, že komponenty drží pohromadě svými čelními plochami, i když spoje 44 pronikají čelní plochou níže ležící vrstvy na rozhraní mezi vrchní fólií 28 a níže ležící vrstvou.

Spojování vytváří výlevkovitou nebo rezervoárovou strukturu na spodní části stavené plochy 50. Na obr. 8 strany 56 rezervoáru jsou částečně vytvořeny částmi filmové vrchní fólie 28 a částečně částmi přijímací vrstvy 34. Přijímací vrstva 34 je tvořena velkým množstvím vláken 42 s řadou otevřených mezer (nebo prázdných prostorů 58 mezi vlákny 42). Otevřené mezery a hydrofilní vlákna přijímací vrstvy 34 vytvářejí takto velké množství drenážních kanálků nebo odvodňovacích kanálků 60, směřujících od rezervoáru. Výše popsané drenážní kanálky 60 jsou umístěny podél nižší části stran 56 rezervoáru kolem vnějšího okraje stavené plochy 50.

U jiných provedení strany 56 rezervoáru mohou být tvořeny různými komponentami. Spoj 44a napravo od podélné osy 1 na obr. 3 znázorňuje příklad tohoto případu. Tento spoj 44a je tvořen různými komponentami (jinými než je spodní fólie 30) dámské vložky 20. Drenážní kanálky 60. směřující od rezervoáru, tvořené tímto spojem, mohou být tvořeny částmi různých komponent nebo vrstev dámské vložky 20, kterými prochází spojová díra 52.

Je jasné, že zde popsané spoje 44 mohou být vytvořeny dostatečně hluboko a tak proniknou do části nebo do celé jakékoliv komponenty nebo vrstvy dámské vložky 20. pokud se splní určité požadavky. Přednostně, jako u zde popsaného prvního provedení spojů, stavená plocha 50 je umístěna pod povrchem, obráceným k jádru 28b vrchní fólie 28. Tím vznikne struktura spojů, která nebrání odvodnění níže ležících vrstev. Spojováním by také přednostně měly vznikat postranní stěny 56. jež jsou otevřené do alespoň některých z vrstev pod vrchní fólií 28. Postranní

- 13 CZ 283960 B6 stěny 56, vytvořené vrstvami, které leží pod vrchní fólií 28, nemusí být však všechny otevřené. Například každá druhá vrstva atd. může mít utěsněné postranní stěny 56.

Je také možné, že drenážní kanálky 60 by byly tvořeny jinými strukturami, než jsou prázdné prostory v sousedních vrstvách. Drenážní kanálky 60 budou potom umístěny jinde než na částech přijímací vrstvy 34, umístěné nad vnějším obvodem stavené plochy 50. Na příklad, jak je znázorněno na obr. 8, drenážní kanálky 60 by mohly být také vytvořeny ve stavených plochách 50. Drenážní kanálky 60 mohly by být vytvořeny prasklinami 70 ve stavených plochách 50 na spodku rezervoárové struktury.

U jiných provedení praskliny 70 (díry) mohou být úmyslně vytvořeny ve stavených plochách 50. Na příklad zařízení 74, použité ke zhotovení tavných spojů 44, je zobrazeno na obr. 8A. Zařízení 74 (je zobrazena jeho část) může mít hlavu 76, vybavenou jedním nebo více propichovacími prvky 78, které vycházejí zjeho spojovacího povrchu 80. Spojovací povrch 80 tvoří spojovou plochu 50 při tvorbě spojů 44. Propichovací prvky 78 zanechávají díry ve stavené ploše, jež jsou dostatečné k tomu, aby vytvářely drenážní kanálky 60. Je také možné, že propichovací prvky by mohly propíchnout anebo porušit některá z vláken 42 níže ležící vrstvy. Toto provedení má význam v tom, že může vytvářet spojovou strukturu, jež je výjimečná vzhledem k všeobecnému upřednostnění (popsanému níže) hlubších spojů. Tato struktura umožní transport kapalin do níže ležících vrstev, i když spoje 44 jsou relativně mělké ve stavené ploše 50 na rozhraní mezi spojenými vrstvami.

V jiném příkladu, ukázaném na obr. 11 (a podrobněji popsaném níže), díry 29 ve vrchní fólii 28 (nebo části děr 29) mohou tvořit drenážní kanálky 60 do níže ležící vrstvy. Jak je ukázáno na obr. 11, strany 56 rezervoáru mohou být vytvořeny úplně částmi vrchní fólie 28.

Absorpce tělových exsudátů v místech spojů probíhá podle dost neobvyklého jevu. I když není úmyslem se vázat nějakou určitou teorií, věří se, že dámská vložka 20 pracuje následujícím způsobem. Když se na vrchní fólii 28 dostanou kapaliny, část těchto kapalin poteče do spojových děr 52. Tento děj probíhá dost rychle. Kapaliny pak mohou být zadrženy po určitý časový interval ve spojových dírách 52. Věří se, že tím vzniká výhoda odstranění kapalin od kůže. Poté co exsudáty byjy zadrženy krátkou dobu, jsou náhle kanálky odtaženy do přijímací vrstvy 34. U jiných provedení exsudáty nejsou zadrženy ani dokonce krátkou dobu. U těchto provedení exsudáty ihned proudí drenážními kanálky 60 do přijímací vrstvy 34.

Věří se proto, že stavené plochy 50, jež jsou vytvořeny tam, kde jsou spojeny vrchní fólie 28 a přijímací vrstva 34, neovlivňují nežádoucím způsobem průchod kapalin. Dále, v protikladu k tomu, co lze se domnívat, místo toho, aby došlo k zablokování přesunu kapalin k absorpčnímu jádru 32, jeví se, že dámské vložky s děrovanými filmovými vrchními fóliemi, mající spoje o větší povrchové ploše (a takto též o větší stavené ploše), pracují ne hůře než vložky s malými spoji, za předpokladu, že celková spojová plocha není přehnaně velká.

Větší spojové plochy mohou také vytvářet vizuální dojem zvýšené absorpční schopnosti. Větší spoje 44a mohou být rozloženy tak, jako u přednostního provedení, znázorněného na obr. 1, aby vytvářely dojem zvýšené absorpční schopnosti v podélné centrální oblasti 46. Bylo shledáno, že u zákazníků je vizuální dojem důležitý, jelikož je často obtížné přesvědčit zákazníky, že velmi tenká dámská vložka bude řádně plnit svoji funkci.

I když není úmyslem vázat se jakoukoliv teorií, věří se, že když jsou použity relativně hluboké spoje 44, spojováním vytvořená struktura má další charakteristické znaky. Obr. 11 a 12 ukazují tyto charakteristické znaky schematicky. Jak je ukázáno na obr. 11, věří se, že použití hlubokých spojů způsobí, že části 28' vrchní fólie 28. těsně přiléhající na spojové plochy 50, se zakulatí dovnitř (nebo se vmáčknou dovnitř) směrem k spojové díře. Může to mít několik následků.

- 14CZ 283960 B6

Díry vzniklé hlubokými spoji 44 mohou vytvářet prohlubeniny ve tvaru misky. Prohlubeniny ve tvaru misky mohou mít ústní otvor 62, jenž je širší než stavená plocha 50, tvořící základnu misky. Jinými slovy, struktura misky má zužující se postranní stěny 56. Věří se, že je to způsobeno hloubkou pronikání do netkané přijímací vrstvy 34. Toto roztahuje materiál vrchní fólie 28 nad částí materiálu netkané přijímací vrstvy 34, který obklopuje spoje 44. Struktura misky poskytuje výhodu dobrého přijímaní kapalin.

Jak je ukázáno na obr. 11, roztahování materiálu vrchní fólie 28 v ploše hlubokých spojů 44 způsobí, že díry 29 vrchní fólie 28 se vytočí ven k bokům. Díry 29 mají osy označené a. Tyto osy stanoví usměrnění děr 29. Normálně jsou osy orientované ve směru Z. Když se díry 29 otočí ven, jejich osy mají horizontální (tj. ve směru x-y) komponentu. Toto orientuje díry 29 spíše k přiléhajícím částem přijímací vrstvy 34, než ke stavené ploše 50. Může to poskytnout výhodu převodu kapalin děrami 29 do přijímací vrstvy 34.

Struktura, zobrazená na obr. 12, představuje protikladný příklad mělkého spoje 44. Pojem mělký spoj, jak je zde použit, označuje spoje, které neproniknou hlouběji, než je rozhraní čelních ploch obou materiálů, když jsou tyto čelní stěny vzájemně přiléhavě umístěny. Mělké spoje, jak je zobrazeno na obr. 12, vytvářejí ploché stavené plochy 50. Tyto ploché stavené plochy 50 jsou podobné těm plochám, které byly před tím vytvořeny při zhotovování nepropustného spoje kolem vnějšího obvodu dámské vložky. Ploché stavené plochy 50 neumožňují transport kapalin do níže ležící vrstvy, pokud nemají díry nebo praskliny, jak bylo výše popsáno.

Spojové obrazce mohou mít nekonečný počet vzorů, jako např. různě tvarované spoje, uspořádané v řadách, v grafických obrazcích, v zahnutých nebo v přímých čarách, v přerušovaných čarách atd. Dále, obrazec nebo obrazce nemusí být pravidelně rozmístěné, nebo dámská vložka může mít různé obrazce. Různé spojové obrazce mezi různými komponentami dámské vložky mohou byt také použity. Na příklad vrchní fólie 28 a bezprostředně níže ležící vrstva mohou být spojeny jedním obrazcem a takto vzniklá vrstvená struktura může být spojena s další vrstvou za použití jiného spojového obrazce.

Obr. 13 A zobrazuje spojový obrazec ve formě vlnitých čar. Spojový obrazec může být dokonce použit k tomu, aby směřoval kapaliny z jedné oblasti dámské vložky do jiné. Na příklad kapaliny, umístěné na plochu těchto vlnitých čar, se budou snažit proudit podél těchto čar a uvnitř nich. U dalších alternativních provedení může být použit obrazec, podobný prošívaným dekám, jenž udělí dámským vložkám měkkost na omak.

Obr. 13B až 13D ukazují příklad použití spojového obrazce, který alespoň částečně napomáhá tomu, aby dámská vložka 20 zaujala při použití určitý tvar. Znázorněná dámská vložka 20 má spojový obrazec ve formě oválu. Tento zvláštní spojový obrazec se používá ve spojení s prvkem o vysoké pevnosti v ohybu 82, umístěným na straně obrácené k prádlu 20b dámské vložky 20. Tento prvek o vysoké pevnosti v ohybu 82 je tvořen fólií s žebry 84 a s v ní vytvořeným kanálkem 86. Prvky o vysoké pevnosti v ohybu 82 jsou podrobněji popsány v Evropských přihláškách patentů č. 0 335 252 a 0 335 253, jež byly zveřejněny 4.10. 1989 na jméno Kenneth

B. Buell. Jak je ukázáno na obr. 13D, tato dámská vložka působením kompresních sil směrem příčně dovnitř vytváří strukturu, jež je podrobněji popsána ve výše uvedených Evropských patentových přihláškách. Jiným vhodným spojovým obrazcem, který může napomáhat při vytváření určité struktury, může byt obrazec ve formě dvou podélně orientovaných konkávních dovnitř směřujích čar, umístěných na protilehlých stranách od podélné osy 1.

Vzájemné přitavení vrchní fólie 28 a přijímací vrstvy 34 může také poskytnout další výhody. Na příklad využití stavení místo lepidel může zvýšit celkovou ohebnost výrobku. I když není úmyslem se vázat jakoukoliv teorií, věří se, že toto může být způsobeno několika faktory.

Vyloučení lepidel vyřazuje další vrstvu materiálu. Vyřazuje zejména velmi tuhý materiál (vrstvu

- 15 CZ 283960 B6 lepidla). Dále je obtížné bodově spojovat tyto materiály lepidly. Lepidla se typicky aplikují ve vrstvách nebo v čarách. Toto jsou většinou méně ohebná uspořádání než obrazce z teček kvůli jejich sklonu omezit vzájemné klouzání částí spojených materiálů.

Skutečná ohebnost dámské vložky však závisí na použitém spojovém obrazci. Na příklad, jestliže se použije velké množství velmi malých těsně vedle sebe rozmístěných teček, ohebnost nebude lepší než u výrobků, majících vrstvy spojené lepidly, protože těsně vedle sebe umístěné spojové plochy způsobí, že spojové plochy pokrývají celou plochu podobně jako u vrstev lepidla. Na druhou stranu, ohebnost může být zvýšena, jestliže spojové obrazce mají tvar souvislé nebo přerušované čáry, jestliže čára je orientována tak, aby vytvářela osu, kolem níž se může dámská vložka ohnout.

Vrchní fólie 28 a přijímací vrstva 34 mohou být také upevněny alespoň částečně jakýmkoliv jiným vhodným připevňovacím prostředkem nebo kombinací těchto prostředků a výše uvedených připevňovacích prostředků. Vrchní fólie 28 a přijímací vrstva 34 mohou být také alespoň částečně upevněny jakýmkoliv prostředkem známým v oboru, jako jsou např. lepidla. Jestliže jsou použita lepidla, mohou být aplikována v rovnoměrné souvislé vrstvě, ve vzorkované vrstvě nebo v poli oddělených čar, spirál nebo teček. Připevnění lepidly přednostně obsahuje obrazec otevřené sítě vláken lepidla, jak je to popsáno v U.S. patentu 4,573,986, jenž byl vydán Minetolovi a kol. 4.3. 1986, nebo obrazec otevřené sítě vláken, obsahující několik čar vláken lepidla, zatočených do spirálového vzoru, jak je ilustrováno zařízením a způsobem, ukázanými v U.S. patentu 3,911,173. jenž byl vydán Spraguemu Jr. 7.10. 1975; v U.S. patentu 4,785,996, jenž byl vydán Ziekerovi a kol. 22.11.1978 a v U.S. patentu 4,842,666, jenž byl vydán Wereniczovi 27.6. 1989.

U dalších provedení vrchní fólie 28 a přijímací vrstva 34 mohou být alespoň částečně vzájemně upevněny mechanickým a termomechanickým propletením. Vlákna přijímací vrstvy 34 mohou být propletena jakýmkoliv výše uvedeným způsobem při zhotovení filmové vrchní fólie s propletenými vlákny.

C.Absorpční jádro

Absorpční jádro 32 je umístěné mezi vrchní fólií 28 a spodní fólií 30. Absorpční jádro 32 je prostředkem, absorbujícím menstruační tekutinu a jiné tělové exsudáty. Absorpční jádro 32 je obecně stlačitelné, přizpůsobivé a nedráždí kůži.

Absorpční jádro 32 je z jakéhokoliv materiálu, který se v tomto oboru používá pro tyto účely. Příklady zahrnují přírodní materiály, např. bavlnu, rozmělněnou buničinu, obecně nazývanou vzdušná plsť, krepové celulózové rouno, rašeliník, zesíťovaná celulózová vlákna, absorpční pěny, absorpční houby, vlákna ze syntetické stříže, polymemí vlákna, gelační činidla z hydrogelových polymerů nebo jakékoliv rovnocenné materiály nebo kombinaci materiálů.

U provedení, zobrazeného na obr. 1 až 3, absorpční jádro 32 je vrstvená struktura, sestávající z vrstvy superabsorbujícího polymemího materiálu, např. ve formě částic, umístěného mezi dvěma jemnými tkaninami, utvářenými ve vzduchové vrstvě, a dále sestávající z první a ze druhé vrstvy jemné tkaniny (neboli horní a spodní vrstvy jemné tkaniny). První a druhá vrstva jemné tkaniny tvoří obálku pro superabsorbující polymemí materiál, zlepšují příčné prosakování absorbovaných exsudátů absorpčním jádrem 32 a zajišťují určitý stupeň absorpčních vlastností. Vhodnou vrstvenou strukturou je superabsorbující laminát WATER-LOCK. L-535. (WATERLOCK je registrovaná ochranná známka). Tyto superabsorbující vrstvené struktury jsou popsány v U.S. patentu 4,467,012, jenž byl vydán Pedersenovi a kol. 21.8.1984 a v U.S. patentu 4,260,443, jenž byl vydán Lindsayovi a kol. 7.4. 1981.

- 16 CZ 283960 B6

Polymemí gelová činidla, použitá v absorpčním jádru 32, jsou většinou tvořena částicemi polymemího materiálu, jenž tvoří hydrogel. Pojem částice, jak je zde použit, může označovat částice v jakékoliv formě, např. ve formě kuliček, vloček nebo vláken. Charakteristiky absorpčního jádra 32 (zahrnující, aniž by však byly na ně omezeny, přednostní zde použité typy 5 polymemích materiálů a typy způsobů, které mohou být použity pro přípravu těchto polymemích částic) jsou podrobněji popsány vU.S. patentu 4,673,402, jenž byl vydán Weismanovi a kol. v U.S. patentu 5,009,653, jenž byl vydán Osbomovi a v patentech, jež jsou formou odkazu vtěleny do Osbomova patentu, a všechny tyto patenty jsou do předloženého vynálezu vtěleny formou odkazu.

U přednostní verze výše uvedeného provedení absorpční jádro 32 je vrstvená struktura, jak je výše popsána, podélně rozstřižená nebo částečně podélně rozstřižená kvůli podélné roztažitelnosti, jak je ukázáno na obr. 15. Rozstřižené nebo částečně rozstřižené jádro je podrobněji popsáno v patentových přihláškách o vláknech s kapilárními kanálky.

Obr. 4 až 6 ukazují jedno zvláště výhodné absorpční jádro 32, o kterém se bude dále psát jako o směsném jádru. Toto zvláštní uspořádání jádra je ukázáno v relativně silné dámské vložce 20. Může být však také zhotoveno ve formě tenkého rouna pro použití v tenkých výrobcích.

Směsné absorpční jádro 32 je tvořeno vatou z vláken, přednostně ve formě homogenní směsi vláken. Směsné jádro 32 je tvořeno alespoň dvěma skupinami (nebo typy) vláken. Je tvořeno vlákny první skupiny (nebo typu) o nízkém denier, relativně krátkými a hydrofilními a od okolo 5 % nebo lépe alespoň 10 % nebo 20 % do okolo 90 % syntetických vláken druhé skupiny (nebo typu) vyššího denieru a delších. Směsný poměr obou skupin vláken může být různý a tak mohou vzniknout různé vlastnosti pro různé typy absorpčních předmětů. (Všechna procenta v tomto popisu jsou váhová, pokud není výslovně uvedeno jinak.)

První skupina vláken může být tvořena přírodními vlákny, jako jsou např. bavlna, celulóza nebo jiná přírodní vlákna. První skupina vláken může být alternativně nebo přídavně tvořena 30 syntetickými vlákny, zahrnujícími, ale neomezujícími se ně, umělé hedvábí, chemickou termálně mechanickou buničinu (neboli CTMP nebo TMP), mleté dřevo nebo chemicky modifikovaná vlákna, např. zesíťovaná celulózová vlákna. U jednoho provedení první skupina vláken je tvořena vlákny z rozmělněné buničiny, známé jako vzdušná plsť. Vlákna první skupiny jsou buď přirozeně hydrofilní nebo mohou být zhydrofilizována modifikací jakýmkoliv výše uvedeným 35 způsobem.

Výkon je zlepšen volbou relativně tuhého vlákna, které si zachovává značný díl své odolnosti vůči stlačení i ve vlhkém stavu. (To značí, že vlákna by měla mít vysokou hodnotu modulu stlačení.) Přednostně zvolená vlákna jsou jak odolná vůči stlačení, tak i pružná v suchém a ve 40 vlhkém stavu (to značí, že odolávají stlačení a pokud jsou stlačena, vrátí se zpět po uvolnění stlačení). Těmto kritériím vyhovují zejména zesíťovaná celulózová vlákna. (Je však jasné, že zesíťovaná celulózová vlákna jsou dostatečně modifikována, takže nemohou být považována za pravá celulózová nebo přírodní vlákna.)

Druhá skupina vláken by také měla mít vysokou hodnotu modulu stlačení a měla by si tuto hodnotu uchovat i ve vlhkém stavu. Vlákna z druhé skupiny by výhodně také měla být pružná ve vlhkém i v suchém stavu. Vhodná vlákna zahrnují, ale nejsou na ně omezena, syntetická vlákna, tvořená jakýmkoliv zvýše uvedených materiálů, vhodných pro přijímací vrstvu 34. (Délky vlákna, denier atd. nemusí však být nezbytně stejné. Některé výhodné délky vláken budou 50 uvedeny níže.)

Vlákna druhé skupiny jsou výhodně delší než vlákna z první skupiny. Výhodně jsou vlákna druhé skupiny delší nebo rovna 0,6 cm nebo ještě lépe delší nebo rovna přibližně 1,3 cm. Denier vláken druhé skupiny je přednostně větší než denier vláken první skupiny. Vlákna druhé skupiny

- 17CZ 283960 B6 mají jemnost vlákna okolo 6 denier až 40 denier. Výhodněji je jemnost vláken mezi 15 až 30 denier a nejvýhodněji mezi 15 až 25 denier.

Vlákna druhé skupiny mohou být hydrofilní, hydrofobní nebo částečně hydrofilní a částečně hydrofobní. Vlákna druhé skupiny mají výhodně alespoň některou hydrofilní složku (přednostně složku celulózovou). Vlákna druhé skupiny mohou získat hydrofilní složku řadou vhodných způsobů. Tyto způsoby zahrnují, aniž by se na ně omezovaly, povlékání vláken nebo jejich modifikace, čímž se tato vlákna nebo alespoň jejich povrchy stávají hydrofilními.

Jedním vhodným typem syntetických vláken pro použití v druhé skupině jsou kadeřená polyesterová vlákna. Jedním vhodným typem syntetického vlákna je vlákno KODEL 410. Vhodným polyesterovým vláknem je vlákno KODEL 431. Tato vlákna KODEL jsou přednostně zkadeřena s frekvencí mezi 2,0 až 2,7, lépe 2,4 a nejlépe 2,5 záhybků na cm. Vlákna jsou přednostně zkadeřena v úhlu kadeření mezi 70° a 91°, lépe okolo 88°. Kadeření udílí vláknům lepší pružnost mimo jiných žádoucích vlastností. Vlákna mají jemnost 15 denier a délku okolo 1,3 cm. Mohou být povlečena hydrofilní nebo hydrofobní apreturou jakýmkoliv vhodným způsobem, známým v oboru.

U alternativního provedení je možné nahradit celulózová vlákna v první skupině velmi krátkými syntetickými vlákny o nízkém denier (a s hydrofílním povrchem). Směsné jádro 32 v této situaci by mělo být tvořeno krátkými hydrofilními syntetickými vlákny z první skupiny o nízkém denier (jako jsou např. polyesterová vlákna s apreturou CELWET) a dlouhými syntetickými vlákny z druhé skupiny o vysokém denier.

Toto směsné jádro může také obsahovat částice gelového činidla z polymeru, jenž tvoří hydrogely, čímž se zvýší absorpční kapacita jádra.

U jednoho přednostního provedení gelová činidla z polymeru, jenž tvoří hydrogely, jsou tvořena absorpčními gelovými materiály o vysoké rychlosti. Pojem absorpční gelový materiál o vysoké rychlosti, jak je zde použit, označuje ty absorpční gelové materiály, schopné absorbovat tělové exsudáty takovou rychlostí, že dosáhnou alespoň okolo 40 %, výhodně alespoň okolo 50 % a nejlépe okolo alespoň 90% jejich kapacity za dobu, jež je rovna nebo kratší než 10 vteřin. U alternativních provedení je také možné míchat absorpční gelové materiály o vysoké rychlosti s jinými typy absorpčních gelových materiálů (o normální rychlosti).

Přednostně jsou u posledního výše uvedeného provedení absorpční gelové materiály o vysoké rychlosti vlákna (i když nikoliv nezbytně gelové materiály o vysoké rychlosti ve vláknité formě) jsou podrobněji diskutována v U.S. patentu 4,855,179, jenž byl vydán Bourlandovi a kol. 8.10. 1989. Pojem vlánité absorpční gelové materiály, jak je zde použit, má zahrnovat absorpční gelové materiály ve formě vláken, jež jsou tvořeny zcela z absorpčních gelových materiálů a dvojsložkových vláken, jež jsou tvořena alespoň částečně z jiných materiálů, avšak s povrchy, povlečenými absorpčními gelovými materiály.

Věří se, že účinné využití gelového činidla z polymeru, jenž tvoří hydrogely, se zlepší v těchto směsných jádrech. Použití vyšších koncentrací gelových činidel z polymerů, jež tvoří hydrogely. může být také možné.

Směsné absorpční jádro 32 je výhodně stlačeno na hustotu alespoň okolo 0,09 g/cm³. Směsné jádro 32 může být stlačeno na hustotu až 0,25 g/cm³, aby se zlepšilo prosakování tekutin a přitom se stále zachovala dobrá měkkost a dobrá pružnost. (Uvedené hodnoty hustot nezahrnují váhu jakýchkoliv částic absorpčního gelového materiálu.) Zhuštění může být aplikováno na celé absorpční jádro 32 nebo jenom na jeho vybrané části. Zhuštění podle daného vzoru umožňuje úpravu vlastností, majících vztah k tekutinám, podle specifické potřeby. Na příklad hustota může

- 18 CZ 283960 B6 být velmi nízká v cílové ploše pro tekutiny, čímž se maximalizuje rychlost přijímání tekutiny, a hustota může být velmi vysoká blízko okrajů jádra, čímž se maximalizuje prosakování tekutin.

U jednoho zvláště výhodného provedení zlepšeného absorpčního jádra 32 je ve vzduchové vrstvě vytvořená směs, sestávající z přibližně 15 % kadeřených polyesterových vláken o délce 0,19 cm o jemnosti vláken 15 denier a z přibližně 85 % zesíťovaných celulózových vláken, stlačená na hustotu okolo 0,06 g/cm³.

Směsné absorpční jádro 32 může být použito jako jádro v celku, nebo může být použito jako jedna nebo více vrstev vrstvené konstrukce. Směsné absorpční jádro 32 může být použito s přijímací vrstvou 34 nebo bez této vrstvy.

Obr. 4 až 6 znázorňují příklad jádra 32, v kterém jsou použity vrstvy materiálu jádra k zhotovení profilované dámské vložky 20. Profilovaná dámská vložka 20 je uprostřed tlustší a zužuje se a stává se tenčí směrem k okrajům 22 a 24. Obr. 5 a 6 ukazují, že tato profilovaná dámská vložka 20 může být zhotovena vršením vrstev o relativně velké délce a šířce na vrstvy o menší délce a šířce (nebo naopak).

Ve vrstvené konstrukci jedna nebo více vrstev může být tvořena výhradně z celulózy nebo ze směsného materiálu celulóza/polymer, tvořící hydrogel. Vrstvy mohou mít také různý obsah vláken anebo absorpčního gelového materiálu. Na příklad vyšší procento absorpčního gelového materiálu může být v nižších vrstvách, čímž se zajistí přídavná kapacita pro uchování kapalin.

Věří se, že směsné absorpční jádro 32 zajišťuje zvýšený výkon. Věří se, že směsné absorpční jádro zajišťuje zlepšenou rychlost přijímání kapalin a zlepšenou absorpční kapacitu. Věří se, že tato zlepšení sníží možnost úniku. Absorpční jádro může být také zhotoveno menší a tenčí, čímž je předmět při použití pohodlnější a diskrétnější. Také se věří, že v důsledku obsahu syntetického vlákna se zlepší pevnost jádra. Věří se, že těchto zlepšených charakteristik se dosáhlo vlivem řady faktorů.

Absorpční jádra o daném složení mají nižší hustotu ve vlhkém stavu než výhradně celulózová jádra. Nižší hustota ve vlhkém stavu plyne z přítomnosti syntetických vláken. Voda se neabsorbuje do syntetických vláken a proto modul vláken se nemění po smočení a vlákna se nezbortí. Nižší hustota ve vlhkém stavu uděluje směsnému absorpčnímu jádru zlepšenou rychlost přijímání tekutin a vy šší absorpční kapacitu. Nižší hustota ve vlhkém stavu umožňuje jakýmkoliv polymemím materiálům, jež tvoří hydrogely. obsaženým v matrici z vláken, absorbovat vy šší množství kapalin, jelikož polymemí materiály mají více místa pro botnání.

Věří se, že první skupina vláken napomáhá omezovat úniky. Směsné jádro poskytuje množství malých kapilár, které by nemohlo mít jádro, složené ze 100 % velkých syntetických vláken. Tylo menší kapiláry umožní jádru táhnout kapaliny skrz vrchní fólii a směrem od kůže. Toto zlepšuje výkonnost vzhledem k únikům vlivem omezení objemu tekutiny, která by mohla uniknout z výrobku tím, že by tekla podél povrchu kůže.

První skupina vláken ze směsného jádra také udílí prosakovací schopnost. Tato schopnost vyplývá z výše zmíněných malých kapilár. Tato kapilarita může být zvýšena zhuštěním jádra. Celulóza umožňuje udržovat jádro ve stavu vysoké hustoty, když je suché, čehož se většinou nemůže dosáhnout s čistou syntetikou. Přítomnost syntetických vláken umožní částem jádra, které jsou smočené, roztáhnout se a tak se snižuje hustota těchto částí. Sousední zhuštěné oblasti, jež jsou stále suché, mají vysokou hustotu a zajišťují malé kapiláry. V důsledku toho kapaliny se snaží prosáknout do těchto sousedních oblastí. Tím se udržuje absorpční kapacita a rychlost přijímání.

- 19 CZ 283960 B6

Věří se, že kadeřená syntetická vlákna propůjčují jádrům zlepšenou odolnost proti stlačení a zlepšenou pružnost. Pružnost udržuje prázdné prostory v jádře i poté, co do jádra byly kapaliny absorbovány a na jádro se působí tlakem. Prázdné prostory propůjčují přídavný uchovávací prostor pro absorbované kapaliny. Také propůjčují přídavný prostor, do kterého mohou po absorpci kapalin absorpční gelové materiály botnat.

Charakteristiky dalších typů absorpčních jader jsou podrobněji popsány v patentech a dokumentech - U.S. patentech 4,988,344 a 4,988,345 a v Evropské patentové přihlášce č. 0 198 683, jež byla zveřejněna 22.10. 1986 na jméno Duenk a kol. Dalších možných 32 materiálů jádra je popsáno v U.S. patentu 4,475,911, jenž byl vydán Gellertovi 9.10. 1984.

Dámská vložka (nebo jiný absorpční předmět) 20 může také obsahovat jakékoliv přídavné vrstvy nebo jiné komponenty, jako např. ty, které jsou popsány v uvedených patentech. Na příklad může absorpční předmět obsahovat přijímací vrstvu nebo kus ze zesíťovaných celulózových vláken, umístěné mezi vrchní fólií 28 a absorpčním jádrem 32.

D. Spodní fólie

Spodní fólie 30 je nepropustná pro kapaliny. Spodní fólie 30 zabraňuje menstruační tekutině a dalším tělovým exsudátům znečistit oblečení uživatele. Jakýkoliv materiál, používaný v oboru pro tyto účely, může být zde použit. Vhodné materiály zahrnují reliéfní nebo nereliéfní polyethylenové fólie a laminované tkaniny.

U jednoho alternativního provedení dámské vložky 20 (u takového, kde typicky vrchní fólie 28 překrývá pouze hlavní díl těla 21 a nepřesahuje ven, aby tvořila vrchní povrch chlopní 36) spodní fólie 30 může sestávat ze dvou vrstev. V tomto případě spodní fólie 30 může být tvořena první vrstvou z pružného materiálu, umístěného na straně, obrácené k jádru 30a spodní fólie. Účelem první vrstvy je zajistit pohodlný nedráždivý povrch proti tělu osoby, užívající tento předmět. Pružná vrstva může být tvořena jakýmkoliv vhodným materiálem, jako je např. netkaný materiál. Pružná vrstva je výhodně tvořena hydrofobním netkaným materiálem. Druhá vrstva může být umístěna na straně obrácené k prádlu 30b spodní fólie 30 a může být tvořena fólií, neprostupnou pro kapaliny. Bylo zjištěno, že polyethylenový materiál o nízké hustotě o tloušťce od okolo 0,01 do okolo 0,05 mm, nejlépe okolo 0,02 mm, plní dobře funkci této druhé vrstvy. Spodní fólie 30 může být také zhotovena z měkkého materiálu, podobného tkanině nebo plátnu, jenž je vzhledem k vrchní fólii 28 hydrofobní. Bylo zjištěno, že polyesterová nebo polyolefinická vláknitá spodní fólie 30 plní dobře svou funkci. Zvláště výhodný měkký, podobný tkanině nebo plátnu, materiál spodní fólie 30 je vrstvený materiál z netkaného polyesteru a fólie, jenž je popsaný v U.S. patentu 4,476,180, jenž byl vydán Wnukovi 9.10. 1984.

U jiných provedení spodní fólie 30 je roztažitelná.

Jak je ukázáno na obr. 1 a 2, vrchní fólie 28 je výhodně připevněna k spodní fólii 30 podél švu 64 kolem obvodu 26 dámské vložky 20. Šev 64 může být zhotoven jakýmkoliv prostředkem, který se běžně používá v oboru pro tento účel, jako je lepení, lemování nebo přitavení. Toto je upřednostněné provedení kvůli snadnosti konstrukce. (Jiné prostředky spojování různých prvků mohou být také použity.) Na příklad jiná provedení zahrnují to provedení, u něhož absorpční jádro 32 je v podstatě úplně zabaleno vrchní fólií 28, než je umístěno na spodní fólii 30. Dámská vložka 20 může také mít absorpční jádro o dostatečné celistvosti, takže může být samo o sobě, a je propustné pro kapaliny na jednom povrchu, zatímco jeho druhý povrch byl modifikován, aby se stal nepropustný pro kapaliny.

Obr. 1 a 2 také znázorňují upevňovadla, např. upevňovací prostředky 3, jež jsou uzpůsobeny k tomu, aby připevnily dámskou vložku 20 do oblasti rozkroku spodního prádla. Vhodná adhezivní upevňovadla jsou podrobněji popsána v U.S. patentu 4,917,697. Použitá upevňovadla

-20CZ 283960 B6 u předloženého vynálezu nejsou omezena na adhezivní upevňovací prostředky. Jakýkoliv typ upevňovadla, jenž se používá v oboru, může být použit pro tento účel. Na příklad dámská vložka 20 může být připevněna k spodnímu prádlu upevňovadlem, které je popsáno v U.S. patentu 4,946,527, nazvaném Adhezivní upevňovadla, citlivá na tlak, a způsob jejich zhotovení, jenž byl vydán Battrellovi 7.8. 1990.

Adhezivní upevňovací prostředky 38 mohou být pokryty odstranitelnou uvolnitelnou vložkou, označenou 40. Adheziva, citlivá na tlak, mohou být pokryta uvolnitelnými vložkami 40, čímž se zabrání adhezivům přilepit se na cizí povrchy před použitím. Vhodné uvolnitelné vložky jsou popsány v U.S. patentu 4,917,697. Vhodný obal, jenž slouží jak jako obal pro dámskou vložku, tak i jako kryt pro adheziva na dámské vložce, je popsán v U.S. patentu 4,556,146, jenž byl vydán Swansonovi a kol. 3.12. 1985.

3. Alternativní provedení

Výše popsané prostředky mohou mít řadu alternativních provedení. Neomezený počet těchto alternativních provedení bude popsán níže.

Obr. 14 zobrazuje jedno alternativní provedení, u něhož přijímací vrstva 34 je před přitavením k vrchní fólii 28 roztažena. Vrchní fólie 28 a přijímací vrstva 34 vytvářejí vrstvenou strukturu. Když je roztažená vrstvená fólie povolena, u vrstvené struktury vzniknou smyčkované oblasti 66 mezi spojovými plochami a úžlabími 68 u spojů.

Provedení, znázorněné na obr. 14, skýtá klíčovou výhodu. Spolu s různými dalšími alternativními provedeními tohoto uspořádání umožňuje zhotovení roztažitelné vrstvené struktury z materiálů, které nejsou běžně považované za roztažitelné. Na příklad děrovaná plastová filmová vrchní fólie 28 se nepovažuje normálně za roztažitelnou. Vrchní fólie 28 avšak získá určitý stupeň roztažitelnosti, když je připevněna k vrstvě, jako je např. přijímací vrstva 34, poté, co přijímací vrstva 34 byla roztažena, připojena a potom co obě připojené komponenty byly povoleny.

Smyčkované oblasti 66 v této vrstvené struktuře mohou také skýtat určité výhody. Smyčkované oblasti 66 jsou typicky měkké. Tyto oblasti umožní také absorpčním vláknům přijímací vrstvy 34 dostat se blíže k tělu než nesmyčkované spojové plochy. I když není úmyslem se vázat jakoukoliv teorií, věří se, že tato konstrukce může zvýšit absorpci (zejména u smyčkovaných oblastí 66). Absorpce kapalin ve směru Z (tj. do roviny dámské vložky 20) i prosakování tekutin v rovině x-y (v rovině dámské vložky 20) může být zvýšeno. Může pro to existovat několik důvodů.

Věří se, že zvýšená absorpce ve směru Z je důsledkem roztahování přijímací vrstvy 34. Roztahování přijímací vrstvy 34, zhotovené z vyfukovaných nebo z prošitých vláken, v rovině x-y způsobí, že mezery mezi vlákny, měřené v rovině x-y, zvýší svou velikost. Po povolení roztahovacích sil tření mezi vlákny ztíží vláknům vrátit se do své původní polohy. Velikost mezer mezi vlákny je takto trvale zvětšena, čímž se přijímací vrstva 34 stává propustnější pro kapaliny ve směru Z.

Věří se, že prosakování kapalin v rovině x-y je důsledkem existence úžlabí 68 mezi smyčkovanými oblastmi. U některých provedení může být žádoucí, aby úžlabí 68 směřovala podélným směrem a tím aby kapaliny mohly prosakovat ke koncům dámské vložky 20. U jiných provedení může být žádoucí, aby úžlabí 68 směřovala příčným směrem a tím aby vrstvená struktura byla podélně protažitelná.

U dalších alternativních provedení jak vrchní fólie 28, tak i přijímací vrstva 34, mohou být před vzájemným spojením roztaženy.

-21 CZ 283960 B6

U dalšího alternativního provedení tavné spojení může být použito buď jako základní prostředek, nebo jako přídavný prostředek vytváření děr 29 ve filmové vrchní fólii 28. Před spojováním vrchní fólie 28 nemusí být děrovaná, nebo může mít méně děr, než vyžaduje konečný výrobek. Díry 29 mohou být vytvořeny zařízením 74, zobrazeným na obr. 8A. V prvním případě tavením mohou vzniknout všechny požadované díry 29 ve vrchní fólii 28. V druhém případě tavením může vzniknout takový počet děr, aby doplnil původní díry ve vrchní fólii 28 na celkový požadovaný počet.

U dalšího alternativního provedení, znázorněného na obr. 17, tavením může vzniknout odlišný typ struktury spojů.

Obr. 17 zobrazuje provedenou něhož část vrchní fólie 28 se zahřeje, čímž se stane měkkou a poddajnou. Zahřátá oblast vrchní fólie 28 se vystaví relativně vysokému tlaku a tím vzniknou spojové plochy 44. Vrchní fólie 28 se příliš nezahřeje, aby se během zahřátí spojové plochy 44 neroztavily. Materiál vrchní fólie 28 takto neteče zcela těsně k děrám 29 ve spojové ploše. Spojování takto vytváří spojové plochy 44, u nichž původní díry 29 tvoří drenážní kanálky. Zahřátí však způsobí, že se trojrozměrná fólie zbortí na prakticky dvourozměrnou strukturu ve spojové ploše. Zahřátí může také způsobit, že díry 29 ve fólii 28 získají nepravidelný tvar.

Spoje 44 na obr. 17 vzniknou, když se poddajný materiál vrchní fólie 28 dostane do kontaktu s vlákny 42 netkané textilie. Jak je ukázáno na obr. 17, může to způsobit, že některá vlákna 42 se roztáhnou do děr 29 nebo ven z děr 29.

Přednost se dává zejména materiálu vrchní fólie 28, který může být použit u provedení, znázorněného na obr. 17, tvořenému tepelně svařitelnou fólií. Tepelně svařitelné fólie mohou být použity k vytvoření spojů 44 při nižších teplotách a tlacích. Tepelně svařitelné fólie jsou dostupné s jednou vrstvou nebo jednou stranou, která je teplem svařitelná. a s druhou, která není teplem svařitelná. Tato fólie může být s výhodou umístěna teplem svařitelnou stranou k netkané vrstvě a potom spojena. Vhodné tepelně svařitelné fólie jsou komerčně dostupné.

Provedení, znázorněné na obr. 17, je jiným příkladem typu struktury, jež neruší tok kapalin, i když může obsahovat mělké spoje se stavenou plochou na rozhraní obou spojených vrstev.

I když zde bylo popsáno několik výhodných provedení dámských vložek, četné další typy dámských vložek jsou použitelné a jsou popsány v literatuře. Tyto dámské vložky mohou mít stavené vrstvy podle tohoto vynálezu. Tyto dámské vložky zahrnují ty vložky, které jsou popsány v U.S. patentu 4,285,343. jenž byl vydán McNairovi 25.8. 1981; v U.S. patentech 4,589,876 a 4,687,478, jež byly vydány Van Tilburgovi 20.5.1986 a 18.8. 1987; v U.S. patentech 4,917,697 a 5,007,906, jež byly vydány Osbomovi 17.4. 1990 a 16.4. 1991 a v U.S. patentech 4,950,264 a 5,009,653 jež byly vydány Osbomovi 21.8. 1990 a 23.4. 1991

Výraz vložkové kalhotky označuje absorpční předměty, jež jsou méně objemné než dámské vložky a jež ženy většinou nosí v období mezi menstruacemi. Vhodné absorpční předměty ve formě vložkových kalhotek se zde použitými vrstvami jsou popsány v U.S. patentu 4,738,676, nazvaném Vložkové kalhotky, jenž byl vydán Osbomovi 19.4. 1988.

Výraz předmět pro osoby, trpící inkontinenci” označuje vložky, spodní prádlo (vložky držené na místě podpůrným systémem stejného typu, např. pasem apod.), prádlo s místem pro absorpční předměty, spodky, podložky na lůžko apod., bez ohledu na to, zda jsou používány dospělými nebo jinými osobami, trpícími inkontinenci. Vhodné předměty pro osoby, trpící inkontinenci, které mohou mít zde popsané stavené vrstvy, jsou popsány v U.S. patentu 4,253,461, jenž byl vydán Stricklandovi a kol. 3.3. 1981; v U.S. patentech 4,597,760 a 4,597,761, jež byly vydány

-22 CZ 283960 B6

Buellovi; ve výše uvedeném U.S. patentu 4,704,115; v U.S. patentu 4,909,802, jenž byl vydán Ahrovi a kol. a v U.S. patentu 4,964,860, jenž byl vydán Gipsonovi a kol. 23.10. 1990.

Výraz plenka označuje prádlo, většinou používané malými dětmi a osobami, trpícími inkontinenci, které je umístěné mezi nohami a upevněné k pasu. Vhodné absorpční předměty, z nichž některé mají formu plenky, a které mohou mít stavené vrstvy, jsou popsány v U.S. patentu Re 26,152, jenž byl vydán Duncanovi a kol. 31.1. 1967; v U.S. patentu 3,860,003, jenž byl vydán Buellovi 14.1. 1975 v U.S. patentu 4,610,678, jenž byl vydán Weismanovi a kol. 9.9.1986; v U.S. patentu 4,673,402, jenž byl vydán Weismanovi a kol. 16.6.1987; v U.S. patentu 4,695,278, jenž byl vydán Lawsonovi 22.9. 1987; v U.S. patentu 4,704,115, jenž byl vydán Buellovi 3.11.1987; v U.S. patentu 4,834,735. jenž byl vydán Alemanymu a kol. 30.5. 1989; v U.S. patentu 4,888,231, jenž byl vydán Angstadtovi 9.12. 1989 a v U.S. patentu 4,909,803, jenž byl vydán Azizovi a kol. 20.3. 1990.

Popisy všech patentů, a publikací, zmíněných v tomto popisu, jsou sem vtěleny formou odkazu. Není však výslovně připuštěno, že by jakýkoliv zde popsaný komerčně dostupný materiál nebo výrobek popisoval předložený vynález.

Předložený vynález předkládá absorpční předměty, mající mezi jejich vrstvami spoje, zvláště mezi jejich vrchními pro kapaliny propustnými vrstvami, které zajišťují trvalé spojení i za dlouhodobého použití.

4. Způsoby zkoušení

Zkouška pevnosti spoje při odtrhávání v úhlu 180°

Zkouška pevnosti spoje při odtrhávání v úhlu 180° se používá pro kontrolu adhezivní pevnosti přitavených vrstev, aby nemohlo dojít k oddělení vrchní fólie 28 od níže ležících vrstev.

Zkouška pevnosti spoje při odtrhávání v úhlu 180° zejména zahrnuje umístění vzájemně přitavených vrstev do stroje pro zkoušky tahem a následující odtahování vrstev od sebe působením vynaložené síly. Zkouška se nazývá Zkouška pevnosti spoje při odtrhávání v úhlu 180° pro směr, v němž jsou vynaloženy síly. Vzorek je před zkouškou z části rozdělen na jednotlivé vrstvy aje orientován tak, aby nerozdělená část vzorku a vrstvy, které budou od sebe odtahovány, připomínaly dvě velká písmena L umístěná k sobě zády. Potom se působí odtrhávacimi silami na částečně oddělené komponenty v navzájem opačných směrech.

Princip

Stroj pro zkoušky tahem je zařízení, sestrojené tak, aby se jemně zvyšovalo postupné roztažení definovaného vzorku a vrstvy se od sebe oddělovaly, dokud jedna z komponent vzorku se neporuší (nepraskne), nebo dokud se komponenty od sebe nerozdělí.

Oblast použití

Tento postup je použitelný pro vrstvené materiály.

Zařízení Klimatizovaná místnost	23 ± 1 °C, 50 ± 2 % relativní vlhkosti.
Pec	Cole Parmer model N-05015-10.
Stojan	Hliníkový stojan s pružinovými svěrkami o šířce 2,54 cm.

-23 CZ 283960 B6

Vyřezávací nástroj

Elektronický stroj pro zkoušky tahem

Upínací čelisti

Dvoubřitý vyřezávám nástroj 25,4 mm široký s bezpečnostním štítem.

Univerzální stroj pro zkoušky tahem s konstantní rychlostí protažení a se zapisovacím přístrojem se záznamem na pás o rozsahu 1000 g, a je-li třeba, s dalšími rozsahy.

Lehkého typu s lineárními kontaktními plochami.

Příprava vzorků

Příprava vzorků podle návodu. Kondicionování vzorků v klimatizované místnosti 23 ± 1 °C, 50 ± 2 % relativní vlhkosti minimálně 2 hodiny.

Kvůli identifikaci se všechny vzorky označí v rohu. Neoznačujte je tak, aby značky perem se dostaly do testované plochy.

Vzorky zkoušené ve směru stroje (MD)

Pomocí vyřezávacího zařízení se vyříznou čtyři proužky o rozměrech 25,4 mm [ve směru CD] x přibližně 152,4 mm [ve směru MD],

Vzorky zkoušené vzhledem ke stroji v příčném směru (CD)

Pomocí vyřezávacího zařízení se vyříznou čtyři proužky o rozměrech 25,4 mm [ve směru MD] x přibližně 152,4 mm [ve směru CD].

Příprava přístroje

Kalibrace a nulování stroje na zkoušky tahem se provádí podle návodu výrobce zařízení. Zatížení se zvolí tak, aby výsledky měření tažností testovaného proužku se nacházely v rozmezí od 25 % do 75 % kapacity zatížení nebo rozsahu zatížení. V počátku se tento rozsah nastaví na 500 g.

Délka měřidla se nastaví na 2,54 cm.

Hlava přístroje se nastaví tak, aby pracovala při 8,7 cm/min.

Rychlost zapisování se nastaví na 1,97 cm/min.

Stroj na zkoušky tahem se nastaví tak, aby se hlava mohla pohybovat do vzdálenosti 4,1 cm. Umožní to stroji zaznamenávat vzniklé síly při odtrhávání vrstev vzorku ocelkové délce

2,87 cm.

Přístroj se vynuluje, čímž se zapisovací pero dostane na svislou nulovou linii (osa vzdálenosti). Graf se otočí tak, aby pero také spočívalo na jedné z tlustých horizontálních čar (osa zatížení). Zapisovací papír se označí značkou vzorku, testovaným směrem (MD nebo CD), datem provádění zkoušky, hodnotou zatížení celé stupnice, rychlostí zapisování, rychlostí hlavy, délkou měřidla a jménem zkoušky (zkouška pevnosti spoje).

-24 CZ 283960 B6

Postup zkoušky

Rozdělte rukou vrstvy na přibližně 0,6 cm proužku z jednoho konce. Umístěte přibližně 0,2 cm jedné vrstvy vzorku do horní čelisti stroje. Uzavřete čelist. Umístěte zbývající vrstvu nebo vrstvy do spodní čelisti tak, aby na jedné straně vzorek byl napjatý, ale na druhé straně se pero nevychýlilo z nulové polohy. Uzavřete tuto čelist.

Spusťte současně stroj na zkoušky tahem a zapisovací přístroj podle návodu výrobce zařízení.

Poté, co se komponenty vzorku oddělily (nebo jedna z komponent se porušila [praskla]), zastavte zapisovací přístroj a vraťte stroj na zkoušky tahem do své původní polohy. Vyndejte vzorek z čelistí a připravte zapisovací přístroj na další vzorek.

Opakujte tento postup se všemi zbývajícími proužky vzorku.

Výpočty a záznamy

Nejdůležitějšími údaji při analýze jsou zatížení (síla v gramech) při rozdělení a při porušení vzorku.

A. Pevnost spoje při rozdělení

U zařízení, jež nejsou schopna zachytit a zaznamenat průměrné síly rozdělení vzorku, se použije pravítka jako rovného okraje a fyzicky se stanoví průměrná sila, potřebná pro rozdělení, na záznamu na nejbližší gram. U zařízení, jež jsou schopna zachytit a zaznamenat síly, se odečte průměrná síla, potřebná k rozdělení, z digitální obrazovky na nejbližší gram.

B. Pevnost spoje při porušení vzorku

U zařízení, jež nejsou schopna zachytit a zaznamenat maximální sílu při porušení vzorku, se maximální síla při porušení vzorku stanoví na záznamu na nejbližší gram. U zařízení, jež jsou schopna zachytit a zaznamenat síly, maximální síla při porušení vzorku se odečte z digitální obrazovky na nejbližší gram.

Čtyři údaje průměrných sil v gramech vzorků (1), potřebných pro rozdělení vzorku, anebo (2) maximální síly při porušení vzorku se zprůměrují a zaznamenají. Pevnost spoje při rozdělení se používá k stanovení výše popsané pevnosti adheze.

I když byla popsána a ilustrována určitá provedení předloženého vynálezu, mělo by být jasné osobám znalým oboru, že mohou být provedeny různé změny a modifikace, aniž by došlo k odchýlení se od povahy a rozsahu předloženého vynálezu.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Absorpční výrobek se vzájemně přitavenými vrstvami sestává z děrované termoplastické pro kapaliny propustné filmové vrchní fólie (28), spojené s pro kapaliny nepropustnou spodní fólií (30), mající stranu obrácenou k prádlu, a z níže ležící vrstvy, propustné pro kapaliny, umístěné mezi vrchní fólií (28) a spodní fólií (30), vyznačující se tím, že vrchní fólie (28) je přitavena kníže ležící vrstvě v jednotlivých tavných spojích (44), jež pronikají vrchní fólií (28) a alespoň částečně zasahují do materiálu níže ležící vrstvy, aniž by pronikly do strany

   -25 CZ 283960 B6 obrácené k prádlu spodní fólie (30), a alespoň některé z tavných spojů (44) vytvářejí struktury s drenážními kanálky (60) pro průchod kapaliny tavnými spoji (44) neporušenými drenážními kanálky (60) do níže ležící vrstvy.
2. 2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že níže ležící vrstva je tvořena absorpčním jádrem (32) a/nebo vláknitou přijímací vrstvou (34). přičemž přijímací vrstva (34) je tvořena alespoň částečně syntetickými vlákny.
3. 3. Absorpční výrobek podle nároku 2, vyznačující se tím, že většina vláken přijímací vrstvy (34) je orientována stejným směrem jako podélná osa (1), přijímací vrstva (34) obsahuje prošívanou netkanou textilii aje tvořena alespoň částečně vlákny, jež mají trvale smáčivou apreturu.
4. 4. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že tavné spoje (44) jsou při pohledu svrchu kruhového tvaru, přičemž malé spoje (44b), umístěné v podélných bočních oblastech (48), jsou menší, než velké spoje (44a). umístěné v podélné centrální oblasti (46).
5. 5. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že materiál vrchní fólie (28) má první teplotu tání nižší, než je druhá teplota tání níže ležící vrstvy, tvořené rounem, tvořeným vlákny, přičemž vrchní fólie (28) je přitavena při teplotě nižší, než je druhá teplota tání, kníže ležící vrstvě v jednotlivých tavných spojích (44), takže vlákna níže ležící vrstvy zůstanou ve svém původním stavu apřitavením vytvořené otvory procházejí vrchní fólií (28) a zasahují alespoň do části tloušťky níže ležící vrstvy.
6. 6. Absorpční výrobek podle nároku 5, vyznačující se tím, že níže ležící vrstva má jednu stranu obrácenou k tělu a druhou stranu obrácenou k prádlu, přičemž mezi stranou obrácenou k tělu a stranou obrácenou k prádlu níže ležící vrstvy jsou umístěny tavné spoje (44), tvořící základnu, postranní stěny mají horní část a dolní část, přičemž alespoň jedna z postranních stěn nebo základna jsou opatřeny drenážními kanálky (60) do níže ležící vrstvy.
7. 7. Absorpční výrobek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že absorpční jádro (32) je tvořeno homogenní směsí vláken, tvořenou první skupinou krátkých hydrofilních vláken o nízkém denier, vybraných ze skupiny, obsahující přírodní vlákna, syntetická vlákna nebo zesíťovaná celulózová vlákna, a druhou skupinou delších syntetických vláken o vysokém denier, přičemž druhá skupina vláken tvoří mezi 5 až 20 % hmotn. absorpčního jádra (32) a absorpční jádro (32) má hustotu nejméně 0,09 g/cm³.
8. 8. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrchní fólie (28) má stranu obrácenou k tělu a stranu obrácenou k jádru (32), přičemž alespoň část strany , obrácené k tělu, je tvořena vlákny (42) z netkaného materiálu a alespoň část strany, obrácené k jádru (32), je tvořena děrovanou plastovou fólií (23), přičemž vrchní fólie (28) je modifikována povrchově aktivním činidlem pro zvýšení celkové propustnosti.