CZ283783B6 - Seriově vázaný komunikační systém - Google Patents

Abstract

Seriově vázaný komunikační systém, obsahuje první křížový bodový přepínač (10) a druhý křížový bodový přepínač (12), které mají množiny vstupů a výstupů (A,B,C,D,E,F,G), které jsou v párech (59,24,28) připojeny ke vstupům a výstupům množiny přístrojů (16,18,20) a které jsou dále v páru (26) spojeny navzájem, kde zmíněný pár (26) mezi prvním křížovým bodovým přepínačem (10) a druhým křížovým bodovým přepínačem (12) tvoří seriové spojení. ŕ

Description

Vynález se týká komunikačních systémů pro zpracovaní dat, zejména sériově vázaného komunikačního systému pro zpracování dat obsahujícího kaskádové přepínače.

Dosavadní stav techniky

Komunikace mezi prvky v systému pro zpracování dat je krajně významná. To platí zvláště v systému pro zpracování dat s vysokým výkonem. Takové systémy pro zpracování dat s vysokým výkonem obsahují inženýrská pracovní stanoviště, která jsou propojena k zajištění informace mezi sebou. V minulosti bylo vytvořeno několik typů komunikačních systémů pro zpracování dat Tyto zahrnují telefonní analogové systémy a v nedávné době paketové přepínací systémy. Předložený vynález využívá sériově vázanou síť obsahující mnohonásobné křížové bodové přepínače. Tudíž mohou být komunikace mezi dvěma pracovními stanovišti prováděny tak, že mezi nimi je aktuálně vytvořen komunikační kanál, takže je možný plynulý přenos dat.

Dosavadní stav techniky ukazuje několik typů přepínačů zajišťujících komunikační propojení. Jeden je popsán v patentovém spise Spojených států amerických číslo 4,864,558 o názvu SelfRouting Switch, který popisuje přepínač mající řadu přepínacích stupňů. Každý přepínací stupeň obsahuje množství v kaskádě zapojených ukládacích/přepínacích prvků. Ukládací/přepínací prvky přenášejí informaci přímo ven nebo přesunutou ven k jiné odpovídající výstupní vazbě podle rutinové informace. V tomto vynálezu je rutina umožněna bitovou informací v datech.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,833,468 o názvu Layered Network popisuje vrstvenou přepínací síť nebo přepínací síť mající posloupnost stupňů, kde přepínač vjednom stupni zajistí požadavek zprávy pro přepínač v nejblíže následujícím stupni založený na informaci v samotném požadavků zprávy.

Patentový spis Spojených států amerických číslo 4,032,899 o názvu Apparatus and Method for Swutching of Data je popis paketové informace. Tudíž jsou pakety dat posílány z jednoho uzlu do jiného uzlu. Přenos paketů nevyžaduje, aby mezi uzly existoval komunikační kanál, nýbrž aby paket byl přenesen během určité časové periody. Tento patentový spis popisuje techniku ukládání a převádění časového ukládání paketu až do doby, kdy může být převeden do dalšího portu pro přenos do uzlu určení.

Podobně patentový spis Spojených států amerických číslo 4,623,996 o názvu Packet Switched Multiple Queue N X M Switch Node and Processing Method popisuje přenos datových paketů obsahujících rutinové doplňky. Řetězce jsou zajištěny v přechodných portech pro dočasné ukládání datových paketů, které mají být uloženy a později odeslány.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 9, únor 1976, str. 3059-3062 obsahuje pojednání o názvu Explicit Path Routing for Switching Network, které obsahuje paketové přepínací schéma, kde samotný paket obsahuje informaci záhlaví, která navrhuje vstupy pro prováděcí rutinu, kde prováděcí rutina je adaptivní prováděcí algoritmus, který určuje cestu pro přenos paketu.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 6, listopad 1975, str. 1787-1788 obsahuje pojednání o názvu Queueing Technique for Bandwith Allocation in a Packet Switched Network, které popisuje techniku přenosu paketových dat, která obsahuje řetězce podél cesty

- 1 CZ 283783 B6 komunikačních uzlů, kde data, která jsou zřetězena mají prioritu založenou na ukládaném řetězci. Tímto způsobem zprávy s vyšší prioritou, které vyžadují rychlý přenos, mohou být uloženy v řetězcích, které budou přenášeny častěji než pomaleji přenášené řetězce v uzlu.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 6, listopad 1975, str. 1784 obsahuje pojednání o názvu Prioritized Adaptive Routing in a Packet Switch Network popisuje zpracování paketů založené na prioritě. Vyšší priorita určí, že paket má být přenášen přes co nejmenší počet uzlů, zatímco pakety nižší priority mohou být přenášeny přes větší počet uzlů. IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 23, číslo 1, červen 1980, str.286-287 obsahuje pojednání o názvu Block Buffer Overrun Control popisuje ukládání a odesílání přenášených paketových dat.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 7, prosinec 1975, str. 2110 obsahuje pojednání o názvu Traffic Control and Packet Switched Networks popisující systém založený na prioritě pro přenos paketů přes uzly.

IBM Technical Disclosur e Bulletin svazek 18, číslo 7, prosinec 1975, str. 2109 obsahuje pojednání o názvu Efficient Data Transfer in Packet Switched Networks popisující techniku pro přenos hromadného materiálu, kde je hromadný materiál definován jako velké množství zpráv majících společný původ a společné určení. V takové situaci může být hromadný materiál identifikován v kontrolních komunikacích za účelem přidělování pufrů a kanálů pro nejúčinnější proud tohoto hromadného materiálu.

Nyní bude pojednáno o několika příkladech dosavadního stavu techniky z oboru přepínání telefonních zařízení.

Patentové spisy Spojených států amerických číslo 4,543,653 a číslo 4,550,398 oba o názvu Modular Šelf Routing PCM Switching Network for Distributed-Control Telephone Exchange popisují pulzně kódovanou modulaci přepínání pro propojování telefonních zařízení.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 28, číslo 7, prosinec 1985, str. 2763-2766 obsahuje pojednání o názvu Ten Thousand Line Digital Centrál Office popisující digitální přepínací telefonní síť, která je uzpůsobena pro rozšíření.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 25, číslo 7, září 1982, str. 2231-2232 obsahuje pojednání o názvu Busy Call Diverter popisující schéma pro posílání volání vytvořené jako činné rozšíření ke hlasovému poštovnímu systému.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 25, číslo 30, prosinec 1982, str. 3956-3960 obsahuje pojednání o názvu Signál Detection Circuit for Peer-to-Peer Rings popisující okruhový komunikační systém, kde každý počítač připojený ke komunikačnímu okruhu dostává zprávu z předešlého umístěného počítače. Toto pojednání popisuje soustavu obvodů pro umožnění určení podmínek pro chyby v přijímaných zprávách počítačem.

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit sériově vázaný komunikační systém pro spojení dvou přístrojů uvnitř systému pro zpracování dat. Toto komunikační spojení zajistí provozní komunikační kanál pro vytvoření přímé komunikace z jednoho přístroje do druhého přístroje.

Dalším úkolem předloženého vynálezu je vytvořit digitální procesní komunikační systém používající sériovou vazbu a mající kaskádní přepínače, kde přístroj připojený k jednomu přepínači může přímo komunikovat s přístrojem připojeným k jinému přepínači.

-2CZ 283783 B6

Podstata vynálezu

Vynález řeší úkol tím, že vytváří sériově vázaný komunikační systém, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje první bodový křížový přepínač, druhý bodový křížový přepínač a účastnické komunikační přístroje, přičemž první účastnický komunikační přístroj je prvním dvousměmým datovým spojem připojen k prvnímu portu prvního bodového křížového přepínače, druhý účastnický komunikační přístroj je druhým dvousměmým datovým spojem připojen ke druhému portu prvního bodového křížového přepínače, třetí účastnický komunikační přístroj je třetím dvousměmým datovým spojem připojen ke druhému portu druhého bodového křížového přepínače a třetí port prvního bodového křížového přepínače je spojen prvním sériovým spojem s prvním portem druhého bodového křížového přepínače.

Podle výhodného provedení předloženého vynálezu sériově vázaný komunikační systém obsahuje třetí bodový křížový přepínač, jehož první port je spojen druhým sériovým spojem se čtvrtým portem prvního bodového křížového přepínače a jehož druhý port je druhým sériovým spojem spojen se třetím portem druhého bodového křížového přepínače a k jehož třetímu portu je čtvrtým dvousměmým datovým spojem připojen čtvrtý účastnický komunikační přístroj.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu každý křížový bodový přepínač obsahuje první skupinu portů, druhou skupinu portů navzájem spojených rozhodovací sběrnicí, a maticový přepínač, přičemž první skupina portů, druhá skupina portů a maticový přepínač jsou navzájem spojeny řídicí sběrnicí a přenosovými linkami.

Podle dalšího výhodného provedení předloženého vynálezu rozhodovací sběrnice a řídicí sběrnice jsou připojeny k rozhodovacímu obvodu sběrnice.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je znázorněn v příkladném provedení na výkresech, kde obr. 1 je blokové schéma sítě sériově vázaného komunikačního systému obsahujícího kaskádové přepínače, obr. 2 je blokové schéma křížového bodového přepínače, obr. 3 je diagram událostí znázorňující normální komunikace mezi porty, obr. 4A je zkrácený diagram události normálních komunikací mezi porty znázorněných v obr. 3, obr. 4B je diagram události znázorňující normální komunikační výměnu mezi propojením dvou křížových bodových přepínačů, obr. 4C je diagram události znázorňující podmínku činnosti v komunikační vazbě mezi dvěma porty přes jeden křížový bodový přepínač, obr. 4D je diagram události znázorňující podmínku činnosti v propojení dvou křížových bodových přepínačů, obr. 4E je diagram události znázorňující podmínku kolize v propojení dvou křížových bodových přepínačů, obr. 5 je vývojový diagram znázorňující procedurální řízení portu pro vnější data přijímaná přes vazbu z připojeného přístroje, obr. 6 je vývojový diagram znázorňující řídicí procedury pro řídicí sběrnici kontrolérem portů a obr. 7 je vývojový diagram znázorňující řízení portu pro komunikace z maticového přepínače.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 je blokové schéma znázorňující sériově vázanou komunikační síť obsahující čtyři diskrétní systémy přepojené ke třem křížovým bodovým přepínačům. Systém 16 je připojen přes dvousměmý sériový datový spoj 59 k portu A křížového bodového přepínače 10. Křížový bodový přepínač 10 je také připojen k systému 18 dvousměmým sériovým spojem 24 přes port B. Křížový bodový přepínač 10 také obsahuje port C, který je dvousměmým sériovým spojem 26 připojen ke druhému křížovému bodovému přepínači 12. Dále je křížový bodový přepínač 10

-3 CZ 283783 B6 přes port D připojen dvousměmým datovým spojem 34 ke třetímu křížovému bodovému přepínači 14. Křížový bodový přepínač 12 je připojen přes port E dvousměmým datovým spojem 26 ke přepínači 10. Přídavně je přepínač 12 připojen dvousměmým datovým spojem 28 u portu F k systému 20. Dále je přepínač 12 připojen u portu G dvousměmým datovým spojem 32 ke 5 křížovému bodovému přepínači 14. Křížový bodový přepínač 14 je připojen ke křížovému bodovému přepínači 10 přes port H. Přepínač 14 je připojen přes port J ke křížovému bodovému přepínači 12. Přídavně je křížový bodový přepínač 14 připojen přes port 1 dvousměmém datovým spojem 36 k systému 22. Křížový bodový přepínač, jako křížový bodový přepínač 10, zajišťuje schopnost systému, jako je systém 16 hovořit přímo se systémem 18 vytvořením ίο přímého a úplného sériově vázaného propojení mezi spoji 59 a 24 aje vytvořena komunikační vazba v reálném čase a data, která jsou vysílána ze systému 16 po dvousměmém spoji 59 jsou bezprostředně umístěna na sériovém spoji 24 k systému 18 aniž by byla uložena. Podobně systém 16 může také komunikovat přes křížový bodový přepínač 10 s křížovým bodovým přepínačem 12 pro zajištění komunikace informace přes dvousměmý sériový spoj 28 do systému 20. Toto se 15 nazývá kaskádové spojení přepínačů, protože dva přepínače, 10 a 12 jsou propojeny k zajištění úplné sériově vázané spojení mezi systémem 16 a systémem 20.

Činnost křížového bodového přepínače 10 ve připojení systému 16 k systému 18 je podrobně popsána v souběžné přihlášce vynálezu o názvu Křížový bodový přepínač s rozděleným 20 řízením a v souběžné přihlášce vynálezu o názvu Tajný poslech třetí strany pro řízení sběrnice.

Obr. 2 je blokové schéma křížového bodového datového přepínače 10. V přednostním provedení je vytvořen přepínač 16 x 16. Pro účely popisu je znázorněno pouze osm portů ze šestnácti. 25 Každý port 30 je připojen k rozhodovací sběrnici 50 portu, řídicí sběrnici 52 portu a ke přenosovým linkám dat, jako jsou linky 54 popřípadě 55 pro porty 30 popřípadě 42. Každý port je připojen těmito datovými linkami k maticovému přepínači 40 rozměru 16 x 16. Maticový přepínač 40 může být odstavného typu jako GIGABIT Logic 10G051, který zajišťuje křížové bodové propojení mezi porty.

Ve přednostním provedení každý port zajišťuje optickoelektrickou přeměnu, aby informace prošla elektricky mezi porty přes maticový přepínač 40 rozměru 16 x 16. Na začátku může některý port, například port 30 zkusit připojení k jinému portu, například port 32. Nejprve port 30 žádá rozhodnutí. To znamená, že por 30 žádá přidělení na rozhodovací sběrnici 50 přes 35 rozhodovací obvod 38 sběrnice. Po obdržení přidělení je žádost o spojení poslána přes řídicí sběrnici 52 do portu 32. Potom je obdržen status. V obr. 2 je znázorněn příklad, kde port 30 se pokouší o připojení k portu 32 vysláním žádosti symbolicky označené čerchovanou šipkou 56. Port 32 vyšle činný signál označený symbolicky šipkou 58 zpět do portu 30 odváděje žádost o přenos. Je zřejmé, že během tohoto počátečního pokusu o propojení dvou portů matice 16 x 16 40 nebyla použita. To je umožněno tím, že řízení přepínacího mechanismu je rozděleno mezi porty.

Jinak řečeno, pouze po potvrzení, které bylo přijato, může nastat přenos dat tak, že přepínač 40 je zahrnut do propojení mezi porty.

Maticový přepínač 40 je připojen k řídicí sběrnici 52. To umožní, že maticový přepínač 40 může 45 odpovídat na povely do něho nařízené. V přednostním provedení povely nařízené do maticového přepínače 40 jsou povely diagnostického charakteru. Během normální činnosti maticový přepínač 40 pouze monitoruje řídicí sběrnici 52 a řídicí komunikaci mezi porty k určení, kdy mají být provedena nebo ukončena spojení. Když jsou provedena spojení, linky jako 54 jsou připojeny k linkám jako 55 k umožnění přenosu dat mezi porty jako je port 30 a port 42 bez 50 vyžadování explicitních povelů pro přepínač z portů nebo z některého jiného místa řízení.

Rozpojovací operace se provádí maticovým přepínačem 40 bez jakýchkoli povelů od portů. Maticový přepínač 40 poslouchá tajně na povelové sběrnici 52 k určení, zdali má být provedeno rozpojení zkouškou povelů pro rozpojení na řídicí sběrnici 52. Když byl zjednoho systému do

-4CZ 283783 B6 druhého systému vyslán koncový snímek, maticový přepínač 40 automaticky určí monitorováním řídicí sběrnice 52, kdy má být spojení přerušeno, tudíž se ušetří čas tím, že se nežádá zvláštní povelový protokol pro sdělení k rozpojení maticovému přepínači 40. Toto je významné, protože rozpojovací operace má vysokou prioritu, protože další spojení s některým z těchto portů může být provedeno pouze když nastane toto rozpojení.

Přepínač 10 je přídavně připojen k jinému křížovému bodovému přepínači 12 přes port C. Port C je uspořádán jako kterýkoli jiný port, jako port A nebo B, až na to, že port C obsahuje zvláštní řídicí procedury pro zajištění sériově vázaného připojení k některému jinému křížovému bodovému přepínači. Tato přídavná řízení budou popsána dále.

Obr. 3 je diagram události znázorňující propojení portů A aB v přepínači 10 propojujícím systémy 16 a 18. V obr. 3 je snímek přijat nejprve portem 59 na spoji, viz obr. 2, u události 120. U události 122 logika portu zkouší snímek a určí vytvoření spojení, a u události 124, k rozhodnutí pro řídicí sběrnici. Rozhodovací obvod 38 sběrnice dostane žádost u události 126 a přidělí žádost u události 128. V tomto čase logika portu A vyšle žádost 130 o spojení, která obsahuje adresy portů přivedené na řídicí sběrnici 52 označenou událostí 132. Maticový přepínač 40 pozoruje tuto žádost u události 134 a uzavře adresy portu zatímco logika portu B přijme tuto žádost u události 136. Logika portu B potom vyšle odpověď 142. která je také pozorována maticovým přepínačem 40 u události 140 nad řídicí sběrnicí 52, jak je znázorněno událostí 132. Tato odpověď je přečtena logikou portu A u události 144. V tomto příkladu bylo vytvořeno úspěšné spojení. Maticový přepínač 40 tudíž provede propojení mezi sériově vázaným propojením mezi porty A a B. Logika portu A potom zajistí prováděcí signály s portem B přes maticovou sběrnici. Nejprve se zajistí prováděcí signály z událostí 152 a 154 zobou portů a potom prováděcí signály v událostech 156 a 158 jsou zajištěny zpět zobou portů kprotějším portům. Nakonec je snímek vyslán u události 160 a z maticové sběrnice u události 162 k matici v lince portu B u události 166, kde logika portu zkouší snímek u události 164. Tento snímek je potom zajištěn na výstupu spoje ke připojenému přístroji u události 168.

Obr. 4A je diagram události znázorňující zkrácenou verzi spojení spojů mezi systémy 16 a 18. U události 700 je snímek N přijat ze systému 16 křížovým bodovým přepínačem JO. Snímek obsahuje identifikaci zdroje a identifikaci určení. V přednostním provedení identifikace zdroje a identifikace určení obsahují každá po dvou slovech. V tomto případě identifikace zdroje je AO. Identifikace určení je BO. Logika portu v události 702 určuje, že zdroj je port A a určení je port B. Port A u události 704 žádá připojení k portu B. Toto připojení je dokončeno u události 708 způsobem popsaným výše maticovým přepínačem 40. Po dokončení vyšle port A snímek u události 706 na sběrnici 54A výstupu matice. Snímek je přijat ve sběrnici matice v lince 558 u události 712. Port B potom zajistí tento snímek systému 18 u události 710.

Obr. 4B je diagram události znázorňující spojení mezi systémem 16 přes port A křížového bodového přepínače 10 k systému 20 přes port F ve křížovém bodovém přepínači 12. Pro uskutečnění tohoto propojení musí být vytvořeno datové spojení mezi křížovým bodovým přepínačem 10 a křížovým bodovým přepínačem 12. To je vytvořeno propojením křížového bodového přepínače 10 přes port C na datovém spoji 26 k portu E křížového bodového přepínače 12. Obr. 4B je diagram události znázorňující vytvoření tohoto komunikačního spoje. U události 714 je datový snímek napřed přijat u portu A obsahující identifikaci zdroje AE a identifikaci určení FC. Identifikace zdroje AE je identifikace dvou portů zdroje pro dva křížové bodové přepínače JO a .12. Port A je port zdroje pro přepínač 10 a port E je port zdroje pro přepínač 12. Podobně identifikace určení FC označuje port C pro přepínač 10 a port F pro přepínač 12 jako porty určení. Poznamenejme, že normální port používá SID(l) jako port zdroje a používá DID(2), když DID(2) není rovno 0” pro snímky přijímané na jeho vstupním spoji. Řídicí logika v portu A u události 716 určuje použití identifikace zdroje A a identifikace určení C pro vytvoření komunikace u události 718 s portem C. U události 726 je komunikační spoj vytvořen maticovým přepínačem 40, jak bylo vysvětleno výše. V tomto čase, u události 720 je snímek

-5 CZ 283783 B6 převeden přes maticový přepínač 40 k portu C u události 728. Port C potom odešle snímek u události 724, který je přijat u události 730 portem E přepínače 12 přes dvousměmý sériový spoj 26. Je zřejmé, že identifikace zdroje a identifikace určení je stejná jako přijatá u portu E u události 730. Nicméně, jak bude dále vysvětleno, port E pracuje odlišně, protože port E je připojen k jinému křížovému bodovému přepínači spíše než je připojen k nějakému systému jako je systém 16. Tudíž v události 732 řídicí logika portu E označí zdroj jako E a určení jako F při vyžadování komunikací v události 734 s portem F. Je zřejmé, že port připojený ke přepínači používá SID(2) jako port zdroje a používá DID(l) jako port určení. Žádost o komunikace je dokončena v události 740 v řídicí logice portu F. Snímek je potom vyslán u události 736 ve výstupní sběrnici matice z portu E pres matici do vstupní sběrnice matice u události 742 pro port F. Nakonec je snímek zajištěn u události 738 vysláním do systému 20 přes dvousměmý sériový spoj 28, viz obr. I. Je zřejmé, že port A nepovažuje spojení za úplné pokud není přijata odpověď ze systému 20 oznamující přidělení spojení. V tomto čase všechny další přenosy by mohly používat zjednodušenou identifikaci zdroje AO a identifikaci určení FO. V tomto čase je plynulé spojení mezi systémem 16 a systémem 20.

Obr. 4C je diagram události znázorňující pokus o připojení systému 16 k systému 18 když systém 18 je již činný. Tato podmínka by se objevila, když by systém 18 byl již připojen přes křížový bodový přepínač 1 k některému jinému systému, jako je systém 22, přes křížový bodový přepínač 14. Když systém 16 začne komunikace zajištěním datového snímku u události 743, snímek obsahuje identifikaci zdroje a identifikaci určení, jak bylo výše uvedeno v souvislosti s obr. 4A. Logika portu A u události 744 určuje, že zdroj je port A a že určení je port B. Potom u události 746 je učiněn pokus vytvořit spojení s portem B. U události 750 určuje port B že je činný a zajistí oznámení činnosti zpět do portu A. Tudíž v události 746 řídicí logika v portu A určí, že port B je činný a že žádná komunikační vazba nemůže být vytvořena. Port A zajistí činný snímek na výstupním spoji (na výstupní části sériového spoje 59) u události 748 do systému 16, oznamující že komunikační spoj nemůže být dokončen. Činný snímek je zakončen zvláštním koncem snímku, který oznamuje portu A, že není spojení. Kde je to vhodné, tento zvláštní konec snímku také oznamuje, že port má být odpojen.

Obr. 4D znázorňuje pokus připojení přepínače ke přepínači mezi porty když existuje podmínka činnosti u vstupního portu kaskádového přepínače. Jinak řečeno, s přihlédnutím k obr. 1, systém 16 se pokouší o spojení se systémem 20. Toto spojení zajišťuje pro křížový bodový přepínač JO propojení portů A a C a potom přes port C k portu E přes sériový spoj 26 připojení ke přepínači 12. Přepínač 12 by potom provedl propojení mezi porty E a F spojující přes sériový spoj 28 se systémem 20. To je propojení diskutované s přihlédnutím k obr. 4B. Nicméně v tomto příkladu je port E činný. U události 752 v systému 16 je zajištěn snímek k portu A. Tento snímek bude obsahovat identifikaci zdroje AE a identifikaci určení FC. U události 754 logika portu A určí, že adresa zdroje je port A a adresa určení je port C. Logika portu se potom pokusí vytvořit komunikace s portem C a událostí 756. To je přijmuto logikou portu C a události 760 a komunikace je dokončena přes maticový přepínač 40. U události 758 je snímek vyslán přes matici portem A a je přijat z matice u události 762 portem C. Snímek je potom přenesen mimo stranu spoje na sériový spoj 26 u události 774 k portu E křížového bodového přepínače 12. Port E přijme snímek u události 764. Nicméně port E je průběžně činný. U události 768 logika určí, že port je v podmínce činnosti a vyšle snímek rozpojení činnosti. Činný snímek s odpojeným koncem snímkového omezovače je vyslán logikou v portu E u události 768 na jeho spojem u události 766. Činný snímek je přijat portem C na jeho spoji u události 776. Snímek je přiveden na výstup matice u události 770 procházející maticovým přepínačem 40 a vstupuje do portu A u události 778. Když logika portu A zjistí omezovač rozpojení u události 70, port A vyšle žádost o rozpojení do portu C. Port C dokončí žádost c rozpojení u události 772. Matice monitoruje tuto žádost a zruší připojení matice. Port A přivede snímek na jeho výstupní spoj u události 782 a vydá činný snímek s rozpojeným koncem snímku do systému 16.

-6CZ 283783 B6

Obr. 4E znázorňuje podmínku kolize komunikací. To je podmínka, kde systém, jako je systém 16, se pokouší komunikovat přes kaskádové přepínače 10 a 12, se systémem 20 a ve stejném čase se systém 20 snaží komunikovat přes kaskádové přepínače 10 a 2 se systémem £8. To ukazuje jinou myšlenku předloženého vynálezu spočívající v zajištění propojení portů přepínačů prioritami. V tomto příkladu přednostního provedení dva porty připojené ke přepínačům, port C přepínače 10 a port É přepínače 12 mají oba k sobě navzájem priority. V tomto příkladu má port C vyšší prioritu než port E. U události 784 je snímek £ přijat portem A s identifikací zdroje AE a identifikací určení FC. Jak bylo výše uvedeno, logika portu A určuje v události 786. že identifikace zdroje, kteiý má být použit, je A a identifikace určení, které má být použito, je C, a u události 788 se pokouší vytvořit komunikační spoj s portem C. U události 796 port C dokončí provádění přes řídicí sběrnice zmíněné výše a komunikační spoj mezi porty byl vytvořen přes maticový přepínač 40. U události 790 port A vysílá snímek do matice. Tento je přijat z matice portem C u události 800.

Sleduj eme-li nyní port F a port E, ve stejném čase byl snímek £ vyslán do portu A. snímek 2 byl vyslán do portu F u události 822. Logika portu F přijme snímek a určí, že identifikace zdroje je F a identifikace určení je E, takže se pokusí vytvořit komunikační spoj s portem E přes jeho matici u události 826. U události 806 port E odpovídá vytvoření propojení přes matici. Tudíž port F u události 830 vyšle snímek 2 přes výstupní sběrnici jeho matice a tento je přijat portem E na vstupní sběrnici jeho matice u události 816.

Vrátíme-li se k portu C, port C se pokouší vyslat snímek £ na spojení jeho sériového spoje u události 794 do portu E. Tento je přijat portem E na jeho sériovém spoji ve spojení u události 802. Zatím port E vysílá snímek 2 u události 804 po jeho výstupním spoji do portu C a ten je přijat portem C u události 792. Nastala kolize. V tomto okamžiku logika v portu C a logika v portu F určí 1 že nastala kolize a 2 určí že port s vysokou prioritou by měl získat přístup ke spoji a tento přístup by měl být odepřen druhému portu. V našem příkladu je port C port vysoké priority, takže port C vyhraje spor a snímek 2 je odložen portem C u události 798. V tomto čase řídicí logika portu E určí, že port C zvítězil a určí vyslání signál rozpojení Činnosti zpět přes matici u události 812 do portu F. Port F přijme snímek u události 829 a zjistí rozpojený omezovač a požádá o zrušení spojení s portem E u události 827. Port E odpovídá u události 809. Port F potom pošle činný snímek do systému 20 u události 818. Po zrušení spojení port E žádá spojení sdružené se snímkem £ u události 810. U události 828 port F dokončí spojení a port E pošle snímek £ do portu F u události 814. Port F přijme snímek u události 831 a pošle jej do systému 20 u události 820.

Obr. 5 je vývojové schéma pro řízení spoje v části portu. Nejprve řízení určí v kroku 832 zdali je to normální port (připojený systém) nebo zdali je připojen ke přepínači. Je-li port normální port, potom v kroku 834 port určí, zdali je nebo není činný nebo připojen. Jestliže je port činný nebo právě připojen, logika přejde ke kroku 864. Nicméně, když není činný, pokračuje ke kroku 842 a určí použití identifikátoru prvního zdroje. Když je druhý identifikátor určení rovný 0, použije první identifikátor určení, jinak použije druhý identifikátor určení. Tudíž ve kroku 850 řídicí logika portu vyžaduje spojení přes řídicí sběrnici s portem označeným identifikátorem určení. Ve kroku 858 řídicí logika určí, zda bylo nebo nebylo toto spojení dokončeno. Jestliže nebylo, pokračuje ke kroku 864 k vyslání činného signálu a oznámení rozpojení na konci omezovače snímku. Nicméně, jestliže spojení bylo vytvořeno, ve kroku 862 je snímek poslán do matice. Činnost normálně spojeného portu je dále popsána v související přihlášce vynálezu uvedené výše. Vrátíme se ke kroku 832. Jestliže port je port připojený ke přepínači, řídicí logika pokračuje ke kroku 836 k určení, zdali port již je nebo není připojen. Je-li port připojen, pokračuje ke kroku 838 k určení, zda je žádáno připojení. Není-li žádáno, port pokračuje vysláním přijatého snímku ve kroku 840.

-7CZ 283783 B6

Vrátíme se ke kroku 838. Byla-li přijata žádost o spojení, port nyní určí, zde je vysoké priority, protože byla zjištěna kolize. Když není, potom v kroku 848 port vyšle činný signál s rozpojením a konec snímku na výstup jeho matice kjeho připojenému portu a systému. Řídicí logika potom pokračuje krokem 844. Vraťme se ke kroku 836. Není-li port připojen, pokračuje ke kroku 844 k určení, zda byla přijata žádost o spojení. Když ne, žádost není vzata v úvahu a je zrušena ve kroku 852. Nicméně jestliže žádost byla ve kroku 844 přijata, řídicí logika pokračuje ke kroku 856 a určí použití identifikace druhého zdroje a identifikaci prvního určení. Potom ve kroku 860 se port pokusí vytvořit spojení přes matici k portu určení. Ve kroku 866 řídicí logika určí, zda bylo či nebylo toto spojení dokončeno. Jestliže ne, vyšle činný signál se signálem konce snímku s oznámením rozpojení ve kroku 868. Když ano, pokračuje ke kroku 870 pro vyslání snímku.

Obr. 6 je vývojové schéma znázorňující činnost řídicí logiky portu připojené k řídicí sběrnici. Ve kroku 872 logika určí, zda žádost je žádost o spojení. Ve kroku 874 určí zda je nebo není trvale činná nebo připojená. Když ano, odpoví negativně přes řídicí sběrnici ve kroku 876. Když ne, potom ve kroku 878 vyhoví žádosti. Ve kroku 877 logika zjišťuje k určení, zdali žádost obsahuje odpojení od portu. Když ano, žádosti je vyhověno v kroku 878.

V obr. 7 je znázorněna řídicí činnost pro matici ve spojení. Tato logika určuje v 880 zdali byl přijat signál pro konec a odpojení snímku. Když ne, vrátí se do smyčky. Když ano, zruší spojení maticí ve kroku 882 a vstoupí do aktivního stavu ve kroku 884.

Ačkoliv tento vynález byl popsán s odkazem na znázorněné provedení, tento popis není myšlen jako vytvořený v omezujícím smyslu. Odborníkovi školenému v oboru budou jasné rozličné obměny í jiná provedení vynálezu. Předpokládá se však, že připojené patentové nároky pokryjí jakékoli takové obměny či jiná provedení vynálezu spadající do oblasti myšlenky vynálezu.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sériově vázaný komunikační systém, vyznačující se tím, že obsahuje první bodový křížový přepínač (10), druhý bodový křížový přepínač (12) a účastnické komunikační přístroje (16, 18, 20), přičemž první účastnický komunikační přístroj (16) je prvním dvousměmým datovým spojem (59) připojen k prvnímu portu (A) prvního bodového křížového přepínače (10), druhý účastnický komunikační přístroj (18) je druhým dvousměmým datovým spojem (24) připojen ke druhému portu (B) prvního bodového křížového přepínače (10), třetí účastnický komunikační přístroj (20) je třetím dvousměmým datovým spojem (28) připojen ke druhému portu (F) druhého bodového křížového přepínače (12) a třetí port (C) prvního bodového křížového přepínače (10) je spojen prvním sériovým spojem (26) s prvním portem (E) druhého bodového křížového přepínače (12).
2. 2. Sériové vázaný komunikační systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje třetí bodový křížový přepínač (14), jehož první port (H) je spojen druhým sériovým spojem (34) se čtvrtým portem (D) prvního bodového křížového přepínače (10) a jehož druhý port (J) je druhým sériovým spojem (32) spojen se třetím portem (G) druhého bodového křížového přepínače (12) a k jehož třetímu portu (I) je čtvrtým dvousměmým datovým spojem (36) připojen čtvrtý účastnický komunikační přístroj (22).

   -8CZ 283783 B6
3. 3. Sériově vázaný komunikační systém podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že každý křížový bodový přepínač (10, 11, 12) obsahuje první skupinu portů (30, 32, 34, 36), druhou skupinu portů (42, 44, 46, 48) navzájem spojených rozhodovací sběrnicí (50), a maticový přepínač (40), přičemž první skupina portů (30, 32, 34, 36), druhá skupina portů (42, 44, 46, 48)

   5 a maticový přepínač (40) jsou navzájem spojeny řídicí sběrnicí (52) a přenosovými linkami (54, 55).
4. 4. Sériově vázaný komunikační systém podle nároku 3, vyznačující se tím, že rozhodovací sběrnice (50) a řídicí sběrnice (52) jsou připojeny k rozhodovacímu obvodu (38)

   10 sběrnice.