SK385491A3 - Series binding of communication system - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se

ERIOVÉ VÁ2ANÝ KOK1UNIKAČNÍ SYSTÉM zejména sériové vázaného komunikačního systému pro zpracování dat obsahujícího kaskádové prepínače.

Dosavadni stav techniky

Komunikace mezi prvky v systému pro zpracování dat je krajné významná. To platí zvlésté v systému pro zpracování dat s vysokým výkonem. Takové systémy pro zpracování dat s vysokým výkonem obsahují inženýrská pracovní stanoviôtô, která jsou propojena k zajišténí informace mezi sebou. V minulosti bylo vytvoŕeno nékolik typú komunikačních systémú pro zpracování dat. Tyto zahrnují telefónni analógové systémy a v nedávné dobé paketové prepínací systémy. Predložený vynález využívá sériové váženou sít obsahujicí mnohonásobné krížové bodové prepínače. Tudíž mohou být komunikace mezi dvéma pracovními stanovišti provédény tak, že mezi nimi je aktuálné vytvoŕen komunikační kanál, takže je možný plynulý prenos dat.

Dosavadni stav techniky ukazuje nékolik typú pŕepínačô zajištujících komunikační propojení. Jeden je popsán v patentovém spise Spojených státô amerických číslo 4,864,553 o názvu Self Routing Switch, který popisuje prepínač mající radu prepínacích stupňu. Každý prepínací stupeň obsanuje množství v kaskádé zapojených ukládacích/pŕepínacích prvkô. Ukledací/pŕepínací prvky pŕenášejí informaci prímo ven nebo presunutou ven k jiné odpovídající výstupní vazbé podie rutinové informace. V tomto vynálezu je rutina umožnéna bitovou informaci v datech.

Patentový spia Spojených státô amerických číslo 4,833,468 w

o názvu Layered Network popisuje vrstvenou prepínací sít nebo prepínací sít mající posloupnost stupňú, kde prepínač v jednom stupni zajistí požadavek zprávy pro prepínač v nejblíže následujícím stupni založený na informaci v snraotném požadavkô zprávy.

Patentový spia Spojených státú amerických číslo 4,032,899 o názvu Apparatus and Method for Switching of Data je popis páketová informace. Tudíž jsou pakety dat poaílány z jednoho uzlu do jiného uzlu. Prenos paketú nevyžaduje, aby mezi uzly existoval komunikační kanál, nýbrž aby paket byl pŕenesen

-2behem určité časové periódy. Tento patentový spis popisuje techniku ukládání a pŕevádéní časového ukládání paketu až do doby, kdy múže být pŕeveden do dalšího portu pro prenos do uzlu určení.

Podobné patentový spis Spojených stótú amerických číslo 4,623,996 o názvu Packet Switched asultiple Queue N X M Switch Node and Processing Kethod popisuje prenos dátových pafcetú obsahujícich rutwové doplnky. Ŕetézce jsou zajištény v prechodných portech pro dočasné ukládání dátových paketú, které mají být uložený a pozdéjí odeslány.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 9, únor 1976, str. 3059-3062 obsahuje pojednání o názvu Explicit Path Routing for Switching NetWork, které obsahuje paketové prepínací schéma, kde samotný paket obsahuje informaci záhlaví, která navrhuje vstupy pro provádécí rutinu, kde provádécí rutina je adaptivní provédécí algoritmus, který určuje cestu pro prenos paketu.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 6, listopad 1975, str.1787-1768 obsahuje pojednání o názvu Queueing Technique for Bandwith Allocation in a Packe t Switched NetWork, které popisuje techniku prenosu paketových det, která obsahuje ŕetézce podél cesty kom·-riikačních uzlú, kde data, která jsou zŕetézena mají prioritu založenou na ukládaném ŕetézei. Tímto zpúsobem zprávy s vyšší prioritou, které vyžedují rychlý prenos, mohou být uložený v ŕetézcích, které budou pŕenášeny častčji než pomaleji pŕenááené ŕetézce v uzlu.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 6, listopad 1975, str.1764 obsahuje pojednání o názvu Prioritized Adaptive Routing in a Packet Switch wetwork popisuje zpracování paketú založené na priorite. Vyšší priorita určí, že paket má být pŕenášen pŕes co nejoenáí počet uzlú, zatímeo pakety nižší priority mohou oýt pŕenášeny pŕes vétší počet uzlú.

IBM Technical Disclosure bulletin svazek 23, číslo 1, červeň 1980, str.286-287 obsahuje pojednání o názvu BIock Buffer Overrun Control popisuje ukládání a odesílání pŕenááených paketových dat.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 13, ČÍ3I0 7, prosinec 1975, str.2110 obsahuje pojednání o názvu Traffic Control and Packet Switched Networks’’ popisující systém založený na priorité pro prenos paketú pŕes uzly.

í

-3IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 18, číslo 7, prosinec 1975, str.2109 obsahuje pojednání o názvu Efficient Data Transfer in Packet Switched Networks’' popisující techniku pro prenos hromadného materiálu, kde je hromadný materiál definován jako velké množství zpráv rnajících společný pôvod a společné určení. V takové situaci múže být hromadný materiál identifi kován v kontrolních komunikacích za účelem pŕidélování pufrú a kanálú pro nejúčinnéjäí proud tohoto hromadného materiálu.

Nyní bude pojednáno c nékolika pŕíkladech dosavadního stavu techniky z oboru pŕepínání telefonních zaŕízení.

Patentové spisy Spojených státú amerických číslo 4,543,653 a číslo 4,550,396 oba o názvu Modular Self Routing PCM Switching Network for Distributed-Control Telephone Exchange popisují pulzné kodovanou modulaci pŕepínání pro propojcvání tslefonních zaŕízení.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 28, číslo 7, prosinec 1985, str.2763-2766 obsahuje pojednání o názvu Ten Thousand Line Digital Central Office” popisující digitálni prepínací telefónni sít, která je uzpňsobena pro rozšírení.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 25, číslo 7, záŕí 1982, str.2231-2232 obsahuje pojednání o názvu Busy Call Diverter popisující schéma pro posílání volání vytvorené jako činné rozšírení ke hlasovému poštovnímu systému.

IBM Technical Disclosure Bulletin svazek 25, číslo 30, pro sinec 1982, str.3956-3960 obsahuje pojednání o názvu Signál Detection Circuit for Peer-to-Peer Rings” popisující okruhový komunikační systém, kde každý počítač pripojený ke komunikačnímu okruhu dostávó zprévu z pŕedešlého umísténého počítače. Toto pojednání popisuje soustava obvodú pro umožnční určení podmínek pro chyby v prijímaných zprávách počítačem.

Úkolern predloženého vynálezu je vytvoŕit sériové vázaný komunikační systém pre spojení dvou pŕístrojú uvnitŕ systému pro zpracování dst. Toto komunikační spojení zajistí provozni komunikační kanál pro vytvorení pŕímé komunikace z jednoho prístroje do druhého prístroje.

Dalším úkolern predloženého vynálezu je vytvoŕit digitálni procesní komunikační systém používající sériovou väzbu a mající kaskádní prepínače, kde prístroj pripojený k jednomu prepínači múže pŕímo komunikovať s pristrojení pripojeným k jinému prepínači.

-4Podstata vynálezu

Vynález ŕeší výše uvedené úkoly tím, že vytváŕí sériové vázaný komunikační systém, jehož podstata spočivá v tom, že obsahuje první prepínací prostŕcdek pripojený ke množství prístroji} pro zajiáténí sériové vázaného kanálu mezi takovým prvnim množstvím k nemu pripojených pŕíatrojú a druhý prepínací prostŕedek pripojený ke druhému množství pristrojil pro zajiŠténí sériového komunikačního kanálu mezi kterýmikoli dvéma prístroji druhého množství prístroju a že zmĺnéný první prepínací prostŕedek dále obsahuje spojení ke druhému pŕepínacímu prostŕedku a každý ze zmĺnených prepínacích prostŕedku obsahuj kaskádový prepínací prostŕedek pro zajišténí sériového vazební ho kanálu mezi nékterým pŕístrojem zmĺnéného prvního množství pristrojil a nčkterým pŕístrojem zimínéného druhého množství pŕí strojú.

Pŕehled obrázkú na výkresech

Vynález je znázornén v pŕíkladném provedeni na výkresech, kde obr.l je blokové schéma site sériové vázaného komunikačního systému obsahujícího kaskádové prepínače, obr.2 je blokové schéma krížového bodového prepínače, obr.3 je diagram udá losti znázornující normálni komunikace mezi porty, o'or.4A je zkrácený diagram události normélních komunikací mezi porty znázornených v obr.3» obr.4ô je diagram události znázornující normálni komunikační výmenu mezi propojením dvou krížových bodových prepínači!, obr.4C je diagram události znázornující podmínku činnosti v komunikační vazbé mezi dvéma porty pŕes jeden krížový bodový prepínač, obr.4D je diagram události znázorňující podmínku činnosti v propojení dvou krížových bodových pre pínačil, obr.4E je diagram události znázorňující podmínku kolize v propojení dvou krížových bodových prepínači!, obr. 5 je vývojový diagram znázorňující procedurálni ŕízení portu pro vn; j ší data prijímané pŕes väzbu z pripojeného prístroje, obr.6 je vývojový diagram znázornující ŕídicí procedúry pro ŕídicí sbčr nici konirolerem portú a obr.7 je vývojový diagram znázorňující ŕízení portu pro koruunikace z maticového prepínače.

Príklady provedeni vynálezu w

Obr.l je blokové schéma znázornující sériové vázanou komunikační sít ob3ahující čtyŕi diskrétni systémy pripojené ke t

-5tŕem krížovým bodovým pŕepínačúm. Systém 16 je pŕipojen pŕes dvousmérný sériový dátový spoj 59 k portu A krížového bodového prepínače W. Krížový bodový prepínač 10 je také pŕipojen k systému 16 dveusmerným sériovým spojem 04 pŕes port B. Krížový bodový prepínač 10 také obsahuje port C, který je dvousmérným sériovým spojem 26 pŕipojen ke druhému krížovému bodovému prepínači 12. Dále je krížový bodový prepínač 1 ΰ pŕes port D pŕipojen dvousmérným dátovým spojem 34 ke tŕetímu krížovému bodovému prepínači 14. Krížový bobový prepínač 12 je pŕipojen pŕes port E dvousmérným dátovým spojem 26 ke prepínači 1 0. Prídavné je prepínač 12 pŕipojen dvousmérným dátovým spojem 28 u portu F k systému 20,. Dále je prepínač 12 pŕipojen u portu G dvousmérným dátovým spojem 32 ke krížovému bodovému prepínači, -1_4. Krížový bodový prepínač 14 je pŕipojen ke krížovému bodovému prepínači 1Q pŕes port H. Prepínač 14 je pŕipojen pŕes port J ke krížovému bodovému prepínači 1 2. Prídavné je krížový bodový prepínač 14 pŕipojen pros port I dvousmérným dátovým spojem 36 k systému 22. Krížový bodový prepínač, jako krížový bodový prepínač 10, zajištuje schopnosť systému, jako je systém 16 hovoŕit pŕirao se .systémem 18 vytvorením pŕímého a úplného sériové vázaného propojení mezi spoji 59 a 24 a je vytvorená komunikační vazba v reálném čase a data, která jsou vysí-lána z e svstému 16 po dvousmérném spoji 59 jsou bezprostredné umístčna na seriovém spoji 24 k systému 18 aniž by byla uložená. Podobné systém 16 múže také komunikovať pŕes krížový bodový prepínač 1Q s krížovým bodovým pŕepínačem 12 pro zajišténi komunikace informace pŕes dvousmérný sériový spoj 28 do systému 20. Toto se nazývá kaskádové spojení pŕepínačú, protože dva prepínače, 10 a 12 jsou propojeny k zajištení úplné sériové vázané spojení mezi systémom 16 a systémem 20.

Činnost krížového bodového prepínače 10 ve pripojení systému 16 k systému 1S je podrobné popsána v soubéžné pŕihlášce vynálezu o názvu Krížový bodový prepínač s rozdeleným ŕízením číslo podané dne a v soubéžné pŕihlášce vynálezu o názvu Tajný poslech tretí strany pro ŕízení sbérnice číslo ze dne

Obr.2 je blokové schéma krížového bodového dátového prepínače 1 0. V pŕednostním provedení je vytvoŕen prepínač i6xl6.

Pro účely popisu je znázornéno pouze osm portú ze šc-stnócti.

-6Každý port 30 je pripojen k rozhodovací sbérnici 50 portu, ŕídicí sbérnici 52 portu a ke prenosovým linkám dat, jako jsou linky 54 popŕípadé 55 pro porty 30 poprípade 42. Každý port je pripojen témito dátovými linkami k maticovému prepínači 40 rozméru 1δχΐ6. Maticový prepínač 40 môže být odstavného typu jako GIGABIT Logic 10GO51, kt^rý zajištuje krížové bodové propojení mezi porty.

Ve pŕednostním provedení každý port zajištuje optickoelektrickou pŕeménu, aby informace prošla elektricky mezi porty pŕes maticový prepínač 40 rozméru 16x16. Na začátku múže nékterý port, napríklad 30 zkusit pripojení k jinému portu, napríklad 32. Nejprve port 30 Žádá rozhodnutí. To znamená, že port 30 Sédá pŕidélení na rozhodovací sbérnici 50 pŕes rozhodovací obvod 3B sbérnice. Po obdržení pŕidélení je žádost o spojení poslána pŕes ŕídicí sbérnici 52 do portu 32. Potom je obdržen status. V obr.2 je znázornén príklad, kde port 30 ae pokouší o pripojení k portu 32 vysláním žédosti symbolicky označené čercncvanou šípkou 56. Port J2. vyšle činný signál označený symbolicky šípkou 5β zpét do portu 30 odvádéje žádost o prenos. Je zrejmé, že behem tohoto počétečního pokusu o propojení dvou portú matice 16x16 nebyla použitá. To je umožnčno tím, že ŕízení pŕepínacího mechamsmu je rozdéleno mezi porty. Jinak ŕečeno, pouze po potvrzení, které bylo pŕijato, múže nastat prenos dat tak, že prepínač 40 je zahrnut do propojení mezi porty.

Maticový prepínač 40 je pŕirojen k ŕídicí sbérnici 52.

To umožní, že maticový prepínač 40 múže odpovídat na povely do ného naŕízené. V pŕednostním provedení povely naŕízené do maticového prepínače 4u jsou povely diagnostického charakteru. Béhem normálni činnosti maticový prepínač 40 pouze monitoruje ŕídicí sbérnici 52 a ŕídicí Komunikaci mezi porty k určení, kdy mají být provedena nebo ukončená spojení. Když jsou provedena spojení, linky jako 54 jsou pripojený k linkám jako 55 k umožnení prenosu dat mezi porty jako je port 30 a port 42 bez vyžadovéní explicitních povelô pro prepínač z portú nebo z nékterého jiného místa ŕízení.

Rozpojovací Oj.erace se provádí maticovým pŕepínaôem 40 bez jakýchkoli povelú od portú.Maticový prepínač 40 poslouchá tajné na povelové sbérnici 52 k určení, zdali má být provedeno í

-Ί~ rozpojení zkouškou povelú pro rozpojení na ŕidici sbérnici 52. Když byl z jedno'no systému do druhého systému vyslán koncový snímek, maticový prepínač 40 automaticky určí monitorováním ŕidici sbérnice 2i, kdy má být spojení pŕerušeno; tudíž se ušetrí Čas tím, že se nežádá zvláštni povelový protokol pro sdélení k rozpojení maticovému prepínači £0. Toto je významné, protože rozpojovací operace má vysokou prioritu, protože další spojení s nékterým z téchto portú múže být provedeno pouze když nastane toto rozpojení.

Prepínač 10 je pŕídlavné pŕipojen k jinéau krížovému bodovému prepínači 12 pŕes port C. Port C je uspoŕádán jako kterýkoli jiriý port, jako A nebo B, až na to, že port C obsahuje zvláštni ŕidici procedúry pro zajištční sériové vázaného pripojení k nékterému jinému krížovému bodovému, prepínači. Tato prídavná ŕízení budou pousána dále.

Obr.3 je diagram události znázornující propojení portú A a B v prepínači 10 propojujícím systémy 16 a J_8. V obr.3 je snímek pŕijat nejprve portem na spoji jako je 59, viz obr. 2, u události 120. U události 122 logika portu zkouší snímek a určí vytvorení spojení, a u události 124, k rozhodnutí pro ŕídicí sbérnici. Rozhodovací obvod 36 sbérnice dostane žádost u. události 126 a pŕidélí žádost u události 1 ?8. V tomto čase logika portu A vyšle žádost T 30 o spojení, která obsahuje adresy portú privedené na ŕidici sbérnici 52 označenou udalostí 132. Maticový prepínač 40 pozoruje tuto žádost u události 134 a uzavŕe adresy portu zatímco logika portu B prijme tuto žádost u události Už· Logika portu S potom vyšle odpovéď 142, která je také pczorována maticovým pŕepínočem 40 u události 140 nad ŕidici sbérnici 52, Oak je znózornéno události 132. Tato odpovéď je pŕečtena logikou portu A u události 144.

V tomto príkladu bylo vytvoŕeno úspéÔné spojení. Maticový prepínač 40 tudíž provede propojení mezi sériové vázaným propojením mezi porty A a B. Logika portu A potom zajistí prováôécí signály s portem B pŕes maticovou sbérnici. Nejprve se zajistí provádéčí signály z události 152 a 154 z obou portú a potom provádécí signály v událostech 156 a 15θ jsou zajiätény zpčt z obou portú k protéjším portúm. Nakonec je snímek vyslán u události 160 a z maticové sbérnice u události 162 k matici v lince portu B u udalosti 166, kde logika portu

-8zkouší snímek u udélosti 164. Tento snímek je potom zajištén na výstupu spoje ke pripojenému pŕíatroji u události 166.

0br.4A je diagram udalosti znózornující zkrócenou verzi spojení spoju mezi aysémy 16 a 18. U události 700 je snímek N pŕijat ze systému 16 krížovým bodovým pŕepínačem 10. Snímek obsahuje identifikaci zdroje a identifikaci určení. V prednestním provedení identifikace zdroje a identifikace určení obsahují každá po dvou slovech. V tomto prípade identifikace zdroje je áO, Identifikace určení je 30'*. Logika portu v udélosti 702 určuje, že zdroj je port A a určení je port B. Port A u udá losti 704 žédá pripojení k portu B. Toto pripojení je dokončeno u událoeti 708 zpúsobem popsaným výše maticovým pŕepínačem 40. Po dokončení vyšle port A snímek u událoeti 70.6 na sbérnici j?4A výstupu matice. Snímek je pŕijat ve sbérnici matice v lince ?5B u udélosti 712. Port B potom zajistí tento snímek systému 16 u události 710.

0br.4B je diagram události znázorňující spojení mezi systéme® 1 č pŕes port A krížového bodového prepínače 10 k systému 20 pŕes port F ve krížové® bodovém prepínači 1 2. Pro uskutečnéní tohoto propojení musí být vytvoŕeno dátové spojení mezi krížovým bodovým pŕepínačem 10 a krížovým bodovým pŕepínačem 12 To je vytvoŕeno propojením krížového bodového prepínače 10 pŕes port C na dátové® spoji 26 k portu E krížového Polového prepínače 1 2. Cbr.4B je diagram události znázornující vytvorení tohoto komunikačního spoje. U události 714 je dátový snímek napred pŕijat u portu A obsahující identifikaci zdroje AE” a identifikaci určení FC. Identifikace zdroje AE je identifikace dvou portu zdroje pro dva krížové bodové prepínače 10 a 1 2. Port A je port zdroje pro prepínač 10 a port E je port zdroje pro prepínač 1 2. Podobné identifikace určení FC” označuje port C pro prepínač JJ! a port F pro prepínač 12 jako porty určení. Poznamenejme, že normálni port používá SID(I) jako port zdroje a používá DID(2) když DID(2) není rovno ”0” pro snímky prijímané na jeho vstupním spoji. Ŕídicí logika v portu A u udélosti 716 určuje použití identifikace zdroje A. a identifikace určení £ pro vytvorení komunikace u události 718 s portem C. U události 726 je komunikační spoj vytvoŕen maticovým pŕepínačem 40, jak bylo vysvétleno výše. V tomto čase, u události 720 je snímek pŕeveien pŕes maticový prepínač 40 k portu

-9C u události 728. Port C potom odeäle snímek u události 724. kter.,- je pŕijst u události 730 periem E prepínače 12 pŕes dvous&črný sériový spoj 26. Je zrejmé, Se identifikace zdroje a iden tifikace určení je stejná jako prijatá u portu E u. události 730» Nicméné, jak bude dále vysvetleno, port E pracuje odlišné, protože port E je pripojen k jinému krížovému bodovému prepínači spíše než je pripojen k néjakému systému jako je systém 1 ó. ľudí ž v události 7.32 ŕídicí logika portu E označí zdroj jako E a určení jakc F pri vyžadování komunikací v události 734 s portem F. Je zrejmé, že port pripojený ke prepínači používá SID{2) jako port zdroje a používá DID(1ý jako port určení. Zódost o komunikace je dokončená v udalosti 740 v ŕídicí logice portu F. Snímek je potom vyslán u události 736 vo výstupní sbčrnici matice z portu E pŕes matici do vstupní sbernice matice u události 742 pro port F. Nakonec je snímek zajiätčn u události 738 vysláním do systému 20 pŕes dvousmérný sériový spoj .28, viz obr.l. Je zrejmé, že port A nepovažuje spojení za úplné pokud není pŕijata odpoveď ze systému 20 oznamující pŕidélení spojení. V tomto čase všecbny další prenosy by mohly používat zjednodušenou identifikaci zdroje AO a identifikaci určení FO.

V tomto čase je plynulé spojení mezi systémem 16 a systémem 20.

v

Obr.4C je diagram události znazornující pokus o pripojení systému J_6 k systému 1 o když systém 18 je již Činný. lato podniínka by se objevila, když by systém 18 byl již pripojen pŕes krížový bodový prepínač 1C k ník terénu jinému. systému, Jukc je systém 22, pŕes krížový bodový prepínač 1 4« Když systém 16 začne komunikece zajišténím dátového snímku u udalosti 743 > snímek obsahuje identifikaci zdroje e identifikaci určení, jak bylo výše uvedeno v souvislosti s obr.4A. Logika purtu Ä u události 744 určuje, že zdroj je port A a že určení je port B.

Potom u události Ϊ46 je učinén pokus vytvoŕit spojení s portem B. U události 750 určuje port tí že je Činný a zajistí oznámení činnosti zpét do portu A. Tudíá v události 74ó ŕídicí logika v portu A určí, že port B je činný a že žédná komunikační vazba nemúže být vytvorená. Port A zajistí činný snímek na výstupním spoji f na výstupní části cenového spoje 59 ) u události 748 do systému 1 6, oznamující že komunikační spoj nemúže být dokonóen. Činný snímek je zakončen zvláštním koncern snímku, který oznamuje portu A, že není spojení. Kde je to

-10vhodné, tento zvláštni konec snímku také oznamuje, že port má být odpojen.

v

Oor.4D znázorňuje pokus pripojení prepínače ke prepínači mezi porty když existuje podmínka činnosti u vatupního portu kaskádového prepínače. Jinak ŕečeno, s pŕihlédnutím k obr.l, systém 16 se pokouší o spojení se systémem 20. Toto spojení zsjištuje pro krížový bodový prepínač f0 propojení portú A a C a potom pŕes port £ k portu E pŕes sériový spoj 26 pripojení ke prepínači 12. Prepínač 12 by potom provedl propojení mezi porty E a F spojojící pŕes sériový spoj 28 se systémem 20 To je propojení diskutované s pŕihlédnutím k obir.43. Kicménä v tomto príkladu je port E činný. U udalosti 752 v systému 16 je zajištén snírnek k portu A. Tento snírnek bude obsahovat iden tiŕikaci zdroje AE a identifikaci určení FC. U události 754 logika portu A určí, že adresa zdroje je A a adresa určení je C. Logika portu se potom pokúsi vytvoŕit komunikace s portem C a události 756. To je pŕijmuto logikou portu C a udalosti 760 a komunikace je dokončená pŕes maticový prepínač 40.

U události 75θ je snírnek vyslán pŕes matici portem A e je pŕijat z matice u udalosti 762 porien C. Snírnek je potom pŕenesen mimo stranu spoje na sériový spoj 26 u události 774 k portu E krížového bodového prepínače 1 2. Fort E prijme snírnek u událos ti 764. Nicméné port E je prúbéžné činný. U události 768 logika určí, že port je v podmínce Činnosti e vyšle snírnek rozpov jeri ŕinncsti. Činný snírnek s odpojeným koncern, snímkového omezovače je vyslán logikou v portu E u události 768 na jeho spoj vem u udalosti 766. Činný snírnek je pŕijat portem C na jeho spoji u události 776. Snírnek je pťiveden na výstup matice u události 77Q procházející maticovým prepínače® 40 a vstupuje do portu A u události 778» Když logika portu A zjístí omezovač rozpojení u události 780, port A vyšle žádost o rozpojení do portu C. Port C dokončí žádost o rozpojení u. události 772. Matice monitoruje tuto žádost a zruší pripojení matice. Port á A. pŕivede snírnek na jeho výstupní stoj u události 782 a vydá činný snírnek s rozpojeným koncern snímku do systému 16.

Obr.4E znázorňuje podraínku kolize komunikaci. To je podmínka, kde systém, jako je systém 1 6, se pokouší komunikovat pŕes kaskádové prepínače, napríklad 10 a 1 2, se systémem 20 a ve stejném čase ae systém 20 snaží komunikovat pŕes kaoká£lové prepínače 1Q a 12 se systémem ]S. To ukazuje jinou

-11myšlenku predloženého vynálezu spočívající v zajišténí propojení portú prepínač! prioritami. V tomto príkladu pŕednostního provedení dve porty pripojené ke pŕepínačúm, port C prepínače 10 s port E prepínače 12 mají oba k sobé navzájem priority.

V tomto príkladu má port C vyšší prioritu než port E. U události 754 je snímek J_ pŕijat portern A s identifikaci zdroje AE a identifikaci určení FC. Jak bylo výše uvedono, logika portu A určuje v události 786, že identifikace zdroje, který má být použit, je A a identifikace určení, které má být použito, je C, a u události 768 se pokouší vytvoŕit komunikační spoj s portern C. U události 796 port C dokončí provádéní pŕes ŕídicí sbérnice zmĺnéné výše a komunikační spoj mezi porty byl vytvoŕen pŕes maticový prepínač 40. U události 790 port A vysílé snímek do matice. Tento je pŕijat z matice portern C u události 800.

Sledujeme-li nyní port F a port E, ve stejném čase byl snímek J vyslán do portu A, snímek 2 byl v.yslán do portu F u události S22. Logika portu F prijme snímek a určí, že identifikace zdroje je F a identifikace určení je E, takže se pokúsi vytvoŕit komunikační spoj s portern E pŕes jeho matici u události 626. V události £06 port E odpovídá vytvorení propojení pŕes matici. Tudíž port F u udalosti 8j0 vyšle snímek 2 pŕes výstupní sbérnici jeho matice a tento je pŕijat portern E na vstupní sbérnici jeho matice u události 816.

Vrátíme-ii se k portu C, port C se pokouší vyslat snímek _j_ na spojení jeho sériového spoje u události 794 do portu E.

Tento je pŕijat portern E na jeho soriovém spoji ve spojení u události 602. Žatím port E vysílá snímek 2 u události 804 pc jeho výstupním spoji do portu C a ten je pŕijat portern C u události 792. Nastala kolize. V tomto okamžiku logika v portu C a logika v portu F určí 1 že nastala kolize a 2 určí že port s vyšoKOu prioritou by mél ziskat prístup ke spoji a tento prístup by mél být odepŕen druhému portu. V naäem príkladu je port C port vysoké priority, takže port C vyhráje spor a snímek £ je odložen portern G u události 798. V tomto čase ŕídicí logika portu E určí, že· port C zvítézil a určí vyslání signál rozpojení činnosti zpé.t pŕes matici u události 812 do portu F. Fort F prijme snímek u události 829 n zjiatí rozpojený omezovač a požádá o zrušení spojení s portern E u události 827.

-12Port E odpovídá υ události 809. Port F potom pošle Činný snímek do systému 20 u udalosti 818. Po zrušení spojení port E šádá spojení sdružené se snímkem J. u události Q10, U události 628 port F dokončí spojení s port E pošle snímek J_ do portu F u události 814. Fort F prijme snímek u události 831 a pošle jej do systému 20 u události 820.

Obr,5 je vývojové schéma pro ŕízení spoje v části portu. nejprve ŕízení určí v kroku 632 zdali je to normálni port (pripojený systém J nebo zdali je pŕipojen ke prepínači. Je-li port normálni port, potom v kroku 834 port určí, zdeJi je nebo není činný nebo pŕipojen. Jestliže je port činný nebo právé pŕipojen, logika prejde ke kroku 864. Nicméné, když není Činný, pokračuje ke kroku 642 a určí použití identifikátoru prvního zdro je. Když je druhý identifikátor určení rovný 0, použije první identifikátor určení, jinak použije druhý identifikátor určení. Tudíž ve kroku 85 Q ŕídicí logika portu vyžaduje spojení pŕes ŕídicí sbérnici s portem označeným idc-ntifikátorem určení.

Ve kroku 856 ŕídicí logika určí, zda bylo nebo nebylo toto spojení dokončeno. Jestliže nebylo, pokračuje ke kroku 064 k vyslá ní činného signálu a oznámení rozpojení na konci omezovače sním ku. Mcméné, jestliže spojení bylo vytvoŕejo, ve Kroku 662 je w

snímek posián do matice. Cinnost normálne spojeného portu je dále popsána v související pŕihlášce vynálezu uvedené výše.

Vrátime se ke kroku 832. Jestliže port je port pripojený ke prepínači, ŕídicí logika pokračuje ke kroku 8J6 k určení, zdali port již je nebo není pŕipojen. Je-li port pŕipojen, pokračuje ke kroku 638 k určení, zda je žádáno pripojení, hení-li žádáno, port pokračuje vyslaním prijatého snímku ve kroku 640. Vrátime se ke kroku 6-36. tíyla-li pŕijata žédost o spojení, port nyní určí, zde je vysoké priority, protože byla zjišténa kolize. Když není, potom v kroku 646 port vyšle Činný signál s rozpojením a konec snímku na výstup jeho matice k jeho pripojenému portu a systému. Ŕídicí logika potom pokračuje krokem 644» Vratme se ke kroku 836. Není-li port pŕipojen, pokračuje ke kroku 844 k určení, zda Dylo pŕijata žádost o spojení. Když ne, žódost není vzata v úvahu a je zrušená ve kroku 852. hicméné jestliže žádost byla ve kroku 644 pŕijata, ŕídicí logika pokračuje ke kroku 656 a určí použití identifikace druhého zdroje a identifikaci prvního určení. Potom ve kroku 860 se port pokosí vytvoŕit spojení pŕes matici k portu určení.

Ve kroku 666 ŕídicí logika určí, zda bylo či nebylo toto spojení dokončeno. Jestliže ne, vySle Činný signál se signálem konce snímku s oznámením rozpojení ve kroku Q.58. Když ano, pokračuje ke kroku 87Q pro vyslání snímku.

Cbr.6 je vývodové scbema znázornující Činnost ŕídicí logiky portu pripojené k ŕídicí sbérnici. Ve kroku 872 logika určí, zda žádost je zédost o spojení. Ve kroku 874 určí zda je nebo není trvalé činná nebo pripojené. Když ano, odpoví negativné pŕes ŕídicí sbérnici ve kroku 676. Když ne, potom ve kroku 876 vyhoví žádosti. Ve kroku 877 logika zjištuje k určení, zdali žádost obsahuje odpojení od portu. Když ano, žádosti je vyhovéno v kroku 878.

V obr.7 je znázornéna ŕídicí činnost pro matici ve spojení. Tato logika určuje v 880 zdali byl pŕijat signál pro konec e odpojení snímku. Když ne, vráti se do smyčky. Když ano, zručí spojení matici ve kroku 882 a vstoupí do aktivního stavu ve kroku 884.

Ačkoliv tento vynález byl popsán s odkážem na znázornéné prevedení, tento pcpic není myšíen jako vytvorený v omezujícím smyslu. Odborníkovi školenému v oboru budou jasné rozličné obmeny i jiná provedení vynálezu. Predpokladá se však, že pripojené patentové nároky pokryjí jakékoli takové obmény či jiná provedení vynálezu spadající do oblasti myšlenky vynálezu.

Claims (4)

1. Komunikační systém, vyznačuj!cí se tím, že obsahuje první prepínač (10) a druhý prepínač (12), které mají množiny vstupú a výstupú (A,B,C,D,E,F,G), které jsou v párech (59,24,28) pripojený ke vstupúm a výstupúm množiny pŕístrojú (16,18,20) a ktere jsou dále v páru (26) spojený navzájem, kde zmĺnéný pár (26) mezi prvním pŕepínačem (10) a druhým pŕepínačem (12) tvorí sériové spojení.

2. Komunikační systém podie bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje tretí prepínač (14), který má množinu vstupú a výstupú (H,i,J), které jsou v párech (56) pripojený k alespoň jednomu prístroji (22) a které jsou dále v párech (52,34) pripojený k prvnímu prepínači (10) a ke druhému prepínači (12), kde zmĺnéné páry (32,34) pŕedstavují sériová spojení.

3. Komunikační systém podie bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý z pŕepínačú (10,12j14) obsahuje množinu portú (30,32..· ,.48), které jsou pripojený k rozhodovací sbérnici (50), k ŕídíf' cí sbérnici (52), k maticovému prepínači (40) a k nékterému z pŕístrojú (16,18,20,22) nebo k jinému prepínači.

4. Komunikační systém podie bodu 3, vyznačující se tím, že rozhodovací sbčrnice (50) a ŕídící sbčrnice (52) jsou pripojený k rozhodovacímu obvodu (38) sbčrnice.