CZ28371U1 - Samonosná cívka s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje - Google Patents

Description

Samonosná cívka s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje

Oblast techniky

Technické řešení se týká samonosné cívky s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje. Dosavadní stav techniky

V současné době se u šicích strojů s vázaným stehem používá jako spodní nit, nit navinutá na přírubové cívce, obvykle přímo na šicím stroji, a tyto cívky se vkládají buď do pouzdra spodní cívky, nebo přímo do chapačů šicích strojů. Toto řešení má řadu nevýhod, přičemž mezi největší patří malá délka navinuté spodní nitě, která neumožňuje delší dobu šití bez výměny cívky se spodní nití. Další podstatnou nevýhodou je nedefinovaná délka spodní nitě na přírubové cívce, která u programově řízených šicích strojů neumožňuje upozornit obsluhu na výměnu cívky před dalším dlouhým švem, aby tento šev nemusel být přerušen z důvodu vyprázdnění spodní nitě, což způsobuje vzhledové vady nebo přímo zmetky ve výrobě.

Z přírubové cívky se spodní nit odvíjí tangenciálně, takže přírubová cívka se v chapači šicího stroje otáčí. Velká hmotnost kovové přírubové cívky s návinem způsobuje při prudkém zastavování nebo rozběhu šicího procesu, ke kterému dochází u programové řízených šicích strojů, časté neubrzdění roztočené přírubové cívky, při němž se uvolní spodní nit do prostoru chapaěe a může dojít k jejímu přetrhu v chapači a v důsledku toho k přerušení šití.

Přírubová cívka je v chapači šicího stroje brzděna konstantní silou, takže při odvíjení z velkého průměru plné nebo téměř plné cívky je napětí spodní nitě jiné než při odvíjení z cívky téměř prázdné, což způsobuje nerovnoměrné provázání vrchní a spodní nitě a tím sníženou kvalitu švu.

Další nevýhodou je nutnost navíjení spodní nitě na přírubovou cívku obsluhou, což snižuje produktivitu.

K odstranění těchto nevýhod byla vyvinuta nová konstrukce vnitřní části chapaěe pro samonosné spodní cívky, u které se při šití odvíjí spodní nit ze středu samonosné cívky, která se neotáčí. K průmyslovému uplatnění těchto cívek však nedošlo vzhledem k jejich vysoké ceně. Další nevýhodou těchto cívek jsou mezery mezi nitěmi na velkém průměru cívky způsobené v důsledku navíjení přesným křížovým vinutím, u něhož se na začátku navíjení nastaví převodový poměr mezi otáčkami cívky a rychlostí rozvádění niti, a tento převodový poměr je po celou dobu navíjení konstantní.

Cílem technického řešení je dosáhnout většího množství niti v návinu cívky pro daný objem návinu, zlepšit stavbu cívky a dosáhnout stejné definované délky niti u všech cívek stejného typu a jemnosti nitě.

Podstata technického řešení

Cíle technického řešení je dosaženo samonosnou cívkou s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje podle předkládaného technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že mezi vnitřním průměrem návinu cívky a vnějším průměrem návinu cívky je alespoň jedna skoková změna soukacího poměru a po sobě následující oviny niti jsou v intervalu mezi skokovými změnami soukacího poměru uloženy vedle sebe s nulovou mezerou, přičemž skoková změna soukacího poměru je způsobena skokovou změnou převodového poměru navíjecího zařízení. Tím se dosáhne maximálního množství niti v návinu pro daný objem návinu a pro stejný typ a jemnost nitě lze přesně definovat délku niti v návinu a opakovaně stejnou délku niti v návinu zajistit na dalších cívkách.

Po uskutečnění množství zkoušek s kvalitou návinu, množstvím niti v návinu a stavbou cívky se ukázalo jako optimální, když se mezi vnitřním průměrem návinu a vnějším průměrem návinu soukací poměr snižuje skokově třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát. Skoková změna soukacího poměru zabezpečuje lepší stavbu a stabilitu návinu a geometrické rozměry výsledné samonosné cívky. Volba počtu skokových změn přitom závisí zejména na rozdílu maximálního a minimálního průměru cívky, jemnosti navíjené niti a případných dalších technologických požadavcích.

-1 CZ 28371 Ul

Z hlediska stavby výsledného návinu cívky je v případě čtyř skokových změn soukacího poměru výhodné, je-li soukací poměr ve vnitřní části návinu 6:1, skokově se snižuje na 4:1, dále se skokově snižuje na 2:1 a ve vnější části navinuje soukací poměr 3:2.

Obecně lze konstatovat, že mezi vnitřním průměrem cívky a vnějším průměrem návinu cívky je předem stanovený počet změn soukacího poměru v předem stanovených intervalech průměrů návinu cívky.

Při tom je soukací poměru ve vnitřní části návinu největší, skokově se snižuje na předem stanovený soukací poměr podle předem stanoveného počtu skokových změn a ve vnější části návinu je soukací poměru nejmenší.

Pro stavbu výsledného návinu cívky je dále důležité, je-li rozdíl mezi vnějším a vnitřním průměrem návinu následující skokové změny soukacího poměru větší než předcházející, čímž se zajistí jen malá změna úhlu křížení v každém z intervalů průměru.

Objasnění výkresu

Příkladné provedení samonosné cívky je schematicky znázorněno na Obr. 1, kde jsou znázorněny skokové změny soukacího poměru s rostoucím průměrem d návinu cívky při přibližně stejné změně úhlu křížení.

Příklady uskutečnění technického řešení

Samonosné cívky se navíjejí přímo na navíjecí vřeteno, z něhož se po ukončení navíjení stáhnou.

Samonosné cívky jsou navíjeny na zařízení pro navíjení samonosných cívek s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje, které obsahuje navíjecí vřeteno, které je otočně uloženo v rámu navíjecího zařízení. Na navíjecím vřetenu je uložena samonosná cívka a nit se navíjí přímo na navíjecí vřeteno. Navíjecí vřeteno je známým způsobem spřaženo s motorem navíjení. V rámu navíjecího zařízení je rovnoběžně s navíjecím hřídelem uložen rozváděči bubínek nebo vačka s alespoň jednou rozváděči drážkou. V rozváděči drážce vačky je přestavitelné uložen kámen, který je spojen s rozváděcím táhlem, které je vedeno vedením v rovnoběžném směru s rozváděči vačkou. Na konci rozváděcího táhla je výkyvné uložen rozvaděč, jímž prochází navíjená nit.

Rozváděči vačka je spřažena s motorem rozvádění. Oba motory jsou regulovatelné a jsou spřaženy s řídicí jednotkou s možností regulace převodového poměru mezi motorem navíjení a motorem rozvádění. Řídicí jednotka je schopna získávat informace o aktuálním průměru nebo poloměru návinu cívky a to buď tím, že je opatřena nebo spřažena s neznázoměnými prostředky pro sledování průměru nebo poloměru návinu cívky nebo je opatřena nebo spřažena s prostředky pro vyhodnocování průměru/poloměru návinu cívky, například z rychlosti navíjeného lineárního textilního útvaru a poctu otáček navíjecího vřetena nebo spolupracuje s oběma takovými prostředky.

Navíjení samonosné cívky s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje probíhá tak, že od vnitřního průměru dj návinu cívky do zvoleného průměru dj, dj, d₄ pro skokovou změnu převodového poměru se nit navíjí při vyšším počátečním převodovém poměru, ve znázorněném příkladu se soukacím poměrem 6:1, přičemž po celý interval do skokové změny převodového poměru se převodový poměr v malém rozsahu mění pro udržení konstantní osové vzdálenosti mezi sousedními oviny rovné tloušťce navíjené niti, načež po dosažení zvoleného průměru ch, dj, d₄ návinu pro skokovou změnu se skokově sníží převodový poměr a po celý interval do následující skokové změny převodového poměru se převodový poměr v malém rozsahu mění pro udržení konstantní osové vzdálenosti mezi sousedními oviny rovné tloušťce navíjené niti. Se skokovou změnou převodového poměru mezi otáčkami navíjené cívky a otáčkami rozváděcího bubínku nebo vačky se odpovídajícím způsobem mění i soukací poměr. Skokovou změnou převodového poměru mezi otáčkami navíjené cívky a otáčkami rozváděcího bubínku nebo vačky po dosažení předem stanoveného průměru návinu se úhel a křížení udržuje v předem stanoveném intervalu mezi αχ a «2- Čím více bude skokových změn převodového poměru, tím bude změna úhlu a křížení v menším rozsahu.

-2CZ 28371 U1

Jak je znázorněno na Obr. 1, který znázorňuje stavbu samonosné cívky podle technického řešení, mění se během navíjení na základě změny převodového poměru mezi otáčkami navíjené cívky a otáčkami rozváděcího bubínku nebo vačky soukací poměr skokově, vždy po dosažení určitého předem stanoveného průměru d^, dj.

Vnitřní průměr cívky je označen di a vnější d_ž. V příkladném provedení znázorněném na Obr. 1 je od vnitřního průměru dj do průměru d^ navíjená nit v návinu cívky uložena se soukacím poměrem 6:1. Od průměru ch do průměru d₃ se soukacím poměrem 4:1, od průměru dj do průměru d4 se soukacím poměrem 2:1 a od průměru CL4 do vnějšího průměru d_ž se soukacím poměrem 3:2. Toto rozložení soukacích poměrů do jednotlivých intervalů přispívá k dobré stavbě samonosné cívky i při velkém rozdílu vnitřního průměru di a vnějšího průměru d_ž, který se pohybuje od di = 4 mm do d₃ = 33 mm. Odborníkovi v oboru je přitom známé, že pod označením soukacího poměru například 6:1 se pro zamezení pásmového vinutí niti na cívku rozumí např. 6, 1:1 a stejně tak u ostatních soukacích poměrů.

V neznázoměném provedení jsou mezi vnitřním průměrem návinu cívky a vnějším průměrem návinu cívky tři skokové změny soukacího poměru v předem stanovených intervalech průměrů. Soukací poměr se u tohoto provedení příkladně snižuje z 6:1 na 2:1 a následně na 3:2.

Obecně lze konstatovat, že mezi vnitřním průměrem cívky a vnějším průměrem návinu cívky je předem stanovený počet změn soukacího poměru v předem stanovených intervalech průměrů návinu cívky.

Při tom je soukací poměru ve vnitřní části návinu největší, skokově se snižuje na předem stanovený soukací poměr podle předem stanoveného poctu skokových změn a ve vnější části návinu je soukací poměru nejmenší.

Průmyslová využitelnost

Technické řešení je určeno k využití pro samonosné cívky spodní niti s křížovým návinem pro šicí stroje.

Claims (8)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Samonosná cívka s křížovým návinem spodní niti pro šicí stroje, vyznačující se tím, že mezi vnitřním průměrem (di) návinu cívky a vnějším průměrem (d₅) návinu cívky je alespoň jedna skoková změna soukacího poměru a po sobě následující oviny niti jsou v intervalu mezi skokovými změnami soukacího poměru uloženy vedle sebe s nulovou mezerou, přičemž skoková změna soukacího poměru je způsobena skokovou změnou převodového poměru navíjecího zařízení.
2. 2. Samonosná cívka podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi vnitřním průměrem (di) návinu cívky a vnějším průměrem (d₅) návinu cívky jsou čtyři skokové změny soukacího poměru v předem stanovených intervalech průměrů.
3. 3. Samonosná cívka podle nároku 2, vyznačující se tím, že soukací poměr ve vnitřní části návinu je 6:1, od průměru d₂ do d₃ je soukací poměr 4:1, od průměru d₃ do cUje 2:1 a ve vnější části navinuje soukací poměr 3:2.
4. 4. Samonosná cívka podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi vnitřním průměrem (di) návinu cívky a vnějším průměrem návinu cívky jsou tři skokové změny soukacího poměru v předem stanovených intervalech průměrů.
5. 5. Samonosná cívka podle nároku 4, vyznačující se tím, že soukací poměr ve vnitrní části návinu je 6:1, skokově se snižuje na 2:1 a ve vnější části návinu je soukací poměr 3:2.

   -3CZ 28371 Ul
6. 6. Samonosná cívka podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi vnitřním průměrem (di) návinu cívky a vnějším průměrem (d₅) návinu cívky je předem stanovený počet skokových změn soukacího poměru v předem stanovených intervalech průměrů.
7. 7. Samonosná cívka podle nároku 6, vyznačující se tím, že soukací poměr ve 5 vnitřní části návinu je největší, skokově se snižuje na předem stanovený soukací poměr podle předem stanoveného počtu skokových změn a ve vnější části návinu je soukací poměr nejmenší.
8. 8. Samonosná cívka podle jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že rozdíl mezi vnějším a vnitřním průměrem návinu následující skokové změny soukacího poměru je větší než předcházející.