Vynález se týká hydraulických diferenciálních válců pro ovládání elektrických rozpojovačů, v nichž je prstencovítá komora hydraulického válce, vymezovaná vnitřním povrchem válcové části válce a vnější plochou pístní tyče, vystupující z pístu, trvale spojena s hydraulickým vysokotlakým zdrojem.

Dosavadní stav techniky

Pístní tyč, vystupující z hydraulického válce, je připojena k pohyblivému kontaktu rozpojovače a přívodní a vypouštěcí otvor, vytvořený ve dně hlavní komory hydraulického válce, může být připojen selektivně k uvedenému vysokotlakému zdroji, když se nachází v přívodní poloze a když je posouván píst, nebo k nízkotlakému zásobníku, to je ve vypouštěcí poloze, v níž se nechává píst vracet do své počáteční polohy účinkem vysokého tlaku, působícího v prstencovité komoře.

První ovládací manévr vysouvá pístní tyč a uvádí rozpojovač do spojené, uzavřené, polohy, zatímco druhý manévr umožňuje vracení pístní tyče do válce a uvádí rozpojovač do rozpojené, otevřené polohy. Taková hydraulická ovládání rozpojovače s diferenciálním válcem jsou dobře známa a byla popsána například ve francouzském patentovém spise č. 2 317 532 nebo americkém patentovém spise č. 4 026 523.

Realizace diferenciálních hydraulických válců pro toto použití vykazuje konstrukční obtíže, zejména v důsledku toho, že musí zajistit trvalou a absolutní těsnost během velmi dlouhých dob trvání při velmi vysokých pracovních hydraulických tlacích o velikosti přibližně 30 až 40 MPa.

Tyto hydraulické válce musí být opatřeny alespoň, jak je uvedeno ve výše uvedeném patentovém spise, prvním těsněním při průchodu vystupující pístní tyče, procházející dnem válce, a druhým těsněním na pistu. Toto druhé těsnění, řešené s výhodou jako pružinové těsnění, musí být schopné snášet velmi přísné pracovní podmínky, má-li se dosáhnout dokonalá těsnost, a jeho provedení je tedy náročné.

Ve francouzském patentovém spise č. 2 613 122, patentová přihláška č. 87 04 134, je popsán diferenciální hydraulický válec, v němž bylo možné vyloučit toto těsnění na pístu, a to v důsledku kombinace pístu s ventilovou uzavírací klapkou přívodního a vypouštécího otvoru válce na konci jeho rozpojovacího chodu.

Druhá obtíž při realizaci hydraulických válců pro ovládání elektrických rozpojovačů vyplývá z potřeby velmi účinného tlumení konců chodu pístu. Chody pistu musí totiž proběhnout ve velmi krátkém čase, během několika setin sekundy, přičemž ovládací manévry jsou velmi prudké a je proto třeba počítat se zpomalováním nebo tlumením na koncích chodu pístu. Tento problém je o to obtížnější, že v této aplikaci je k dispozici pouze velmi krátká dráha, přibližně 20 až 50 mm, pro provedení tohoto tlumení.

-1CZ 281194 B6

Jsou již známy systémy tlumení pro hydraulické válce, obsahující prstenec, uložený jako plovoucí na dně válce, do něhož se zasouvá tlumicí prodlouženi pístu v podstatě ve tvaru komolého kužele. Na konci chodu pístu se průřez prstencovítého průchodu, ležícího mezi vnitřním povrchem tlumicího prstence a výše uvedeným prodloužením pístu, postupně zmenšuje, což vytváří progresivní laminární proudění obsaženého oleje do komory hydraulického válce mezi pístem a dnem válce, nesoucí s sebou tlumicí prstenec. Toto laminární proudění oleje tlumí konec chodu pístu.

Příklad plovoucího tlumicícho prstence v hydraulickém válci poskytuje například britský patentový spis č. 998 753, stejné jako i, v konkrétním zaměření na elektrické rozpojovace, výše uvedený francouzský patentový spis č. 2 317 532.

Známé tlumicí systémy s plovoucím prstencem mají uspokojivou funkci, pokud jsou aplikovány na hydraulické válce klasické konstrukce, v nichž je píst opatřen těsněním. Je však třeba činit opatření proti velmi vysokým přetlakům, ke kterým dochází v komorách, aby tyto přetlaky nebyly přenášeny na těsnění pístu, která by v opačném případě byla rychle vyřazena z funkce.

Toto ještě komplikuje realizaci hydraulických válců, hlavně v případě, kdy je sledována snaha, jako při ovládání elektrických rozpojovačů, po téměř dokonalé spolehlivosti a velmi dlouhé životnosti bez údržby.

Tyto známé tlumicí systémy s plovoucím prstencem jsou nepoužitelné pro diferenciální hydraulické válce, v nichž píst nemá těsnění, neboť by nezajistily trvalé těsné uzavření přívodního a vypouštěcího otvoru hlavní komory hydraulického válce na konci rozpojovacího chodu pístu. To by mělo za následek trvalý únik oleje, to je jeho trvalou spotřebu během celého období, kdy je rozpojovač v rozpojené poloze, což je nepřijatelné.

Vynález si klade za cíl odstranit tyto nevýhody a vytvořit diferenciální hydraulický válec a prstencovým tlumicím systémem, který by měl jednoduchou konstrukci a fungoval by spolehlivěji než známé hydraulické válce rozpojovačů. Vynález je aplikován na hydraulický válec typu, popsaného ve výše uvedeném francouzském patentovém spise č. 26 131 22, patentová přihláška č. 87 04 134, v němž je píst kombinován s ventilovou klapkou pro uzavíráni přívodního a vypouštěcího otvoru hlavní komory hydraulického válce, kdy píst působí na klapku tohoto ventilu pro zavírání uvedeného otvoru na konci rozpojovacího chodu pístu, přičemž píst nemá žádné těsnění.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je uzavírací ventilová klapka tvořena tlumicím prstencem, uloženým jako plovoucí ve dně válcové části hydraulického válce a obklopujícím přívodní a vypouštěcí otvor, přičemž tento prstenec má vnitřní povrch v podstatě válcovitého tvaru, s nímž spolupůsobí tlumicí prodloužení pístu pro zajištění laminárního proudění mezi uvedeným povrchem prstence a uvedeným prodloužením.

-2CZ 281194 B6

Uvedený plovoucí prstenec nese na svém horním prstencovitém povrchu první kruhový výstupek, o nějž se těsně opírá spodní povrch pístu na konci rozpojovacího chodu, a nese na svém spodním povrchu druhý prstencovitý výstupek, opírající se těsně o dno válcové části hydraulického válce okolo přívodního a vypouštěcího otvoru, když je prstenec tlačen pístem na konci jeho rozpojovacího chodu.

Konkrétné tedy hydraulický diferenciální válec pro olejopneumatické ovládání elektrického rozpojovače obsahuje válcovou část, píst a pístní tyč, vymezující ve válcové části prstencovitou komoru na jedné straně pístu a hlavní komoru na druhé straně pístu, přičemž vystupující pístní tyč je spřažena s pohyblivým kontaktem rozpojovače, prstencovitá komora je připojena trvale ke zdroji hydraulické vysokotlaké tekutiny a hlavní komora obsahuje ve svém odpovídajícím dně válcové části přívodní a vypouštěcí otvor této komory, a píst nese na své straně, obrácené k hlavní komoře, tlumicí prodloužení, uzpůsobené pro spolupůsobení s tlumicím prstencem, uloženým jako plovoucí okolo přívodního a vypouštěcího otvoru, Podstata vynálezu pak spočívá v tom, že jeho píst je prost těsnění vůči vnitřnímu povrchu válcové části a tlumicí prstenec obsahuje na straně obrácené k pístu koncovou dorazovou plochu, nesoucí první těsnicí oblast, těsné uloženou vůči čelu pistu v jeho koncové poloze, a dále obsahuje druhou protilehlou plochu, obrácenou ke dnu válcové části, přičemž tato protilehlá plocha nese druhou těsnicí oblast, těsně uloženou vůči dnu v koncové poloze pístu. Je výhodné, když je první těsnicí oblast tvořena prvním kruhovým těsnicím výstupkem, vystupujícím z radiálně upravené koncové dorazové plochy tlumicícho prstence, a druhá těsnicí oblast je tvořená druhým kruhovým těsnicím výstupkem, vystupujícím z radiálně upravené protilehlé plochy tlumicího prstence. Tlumicí prstenec a jeho kruhové těsnicí výstupky jsou s výhodou vytvořeny z kovu o větší tvrdosti, než ze kterého je vytvořen píst a dno válcové části.

Kruhové těsnicí výstupky mají stejný průměr a jsou umístěny na průměru, který je větší než je průměr vystupující pístní tyče.

Ve výhodném provedení pak čelo pístu a koncová dorazová plocha vymezuji mezi sebou na vnitřní straně prvního kruhového těsnicího výstupku prstencovitý prostor, napojený na vysokotlakou stranu tlakové tekutiny.

Mezi prstencovitým prostorem a vysokotlakou stranou je zpětná klapka, uložená v tlumicím prodloužení pístu a spojená s prstencovým prostorem radiálními průchody, vytvořenými v tlumicím prodloužení.

Proti radiálním průchodům je na vnitřním obvodě tlumicícho prstence na straně koncové dorazové plochy vytvořen první obvodový úkos.

•

V tlumicím prstenci je vytvořen na rozhraní vnitřního obvodu a protilehlé plochy druhý obvodový úkos, symetrický vůči prvnímu úkosu.

Tlumicí prodloužení válcového tělesa pístu má s výhodou větší průměr, než je průměr vystupující pístní tyče.

-3CZ 281194 B6

Plovoucí prstenec tak vytváří dvojitou těsnicí klapku, a to jednak mezi pístem a prstencem, a jednak mezi prstencem a dnem válce.

Kombinace v jednom materiálovém kusu, tvořená plovoucím prstencem, tvořícím současně tlumicí prstenec a prstencovitou klapku s dvoustupňovým těsněním, tedy zmenšuje počet konstrukčních částí hydraulického válce, což zlepšuje vlastnosti z hlediska nákladů a zvyšuje spolehlivost.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých obr. 1 je řez axiální rovinou hydraulickým válcem podle jednoho provedení vynálezu, obr. 2 je zvětšený detail dolní části válce podle obr. 1 v řezu, obr. 3 diametrální řez tlumicím prstencem, obr. 4 řez částí hydraulického válce podle vynálezu, ukazující dotykovou oblast prstence s pístem a dnem válce, a obr. 5 řez analogický obr. 2, ukazující výhodné provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Diferenciální hydraulický válec, znázorněný na obr. 1, je typu, popsaného ve francouzském patentovém spise č. 2 613 122.

Stačí poznamenat, že obsahuje válcovou část 2, s výhodou jako jednodílný odlitek 4, v níž klouže píst 6, který nemá těsnění. Pístní tyč 8 pístu 6 je spřažená s mobilním kontaktem neznázornéného elektrického rozpojovače.

Na obr. 1 je v levé polovině znázorněn píst 6. ve své horní koncové poloze, odpovídající spojené poloze rozpojovače, a v pravé polovině ve své dolní krajní poloze 6', odpovídající rozpojené poloze rozpojovače.

Píst 6 dělí vnitřní objem válcové části 2 na prstencovitou komoru 10 nad pístem 6 a hlavní komoru 12 pod pístem 6. Dno 14 hlavní komory 12 nebo dno 14 válcové části 2 je tvořeno zašroubovanou zátkou, v jejímž středu je vytvořen přívodní a vypouštěcí otvor 16.

Prstencovítá komora 10 je v trvalém spojení s olejopneumatickým akumulátorem 20, připojeným k otvoru 21 válce.

Přívodní a vypouštěcí otvor 16 může být selektivně spojen trojcestným ventilem 26 bud s akumulátorem 20, nachází-li se v přívodní poloze, a to přes potrubí 18., 28, 24 , nebo s nízkotlakým zásobníkem 32 , nachází-li se ve vypouštěcí poloze, a to potrubími 24 a 30.

Je třeba poznamenat, že první potrubí 18 je potrubí velkého průřezu, a výhodou jako součást odlitku 4., tvořícího blok válcové části 2, které zajišťuje předpouštěni oleje s velkým průtokovým množstvím mezi oběma komorami 10 a 12 hydraulického válce. Pístní tyč 8, procházející horní zátkou 34, prochází současně přes těsnění 36.

-4CZ 281194 B6

Podle klasického řešeni, jaké je popsáno v uvedeném francouzském patentovém spise č. 2 317 532 nebo americkém patentovém spise č. 4 026 523, nese píst 6 první tlumicí ústrojí 38 a druhé zásuvné tlumicí ústrojí respektive prodloužení 42, tvaru v podstatě nebo částečně komolokuželovitého nebo s odstupňovanými průřezy. První tlumicí ústrojí 38 nad pístem 6 spolupůsobí s horním tlumicím prstencem 40, analogickým vůči prstenci, popsanému ve výše uvedeném patentovém spise, pro tlumení horního konce závitu pístu 6.

Druhé tlumicí ústrojí, respektive prodloužení 42, které tvoří prodloužení pístu 6., pod pístem 6, spolupůsobení s tlumicím prstencem 44, tvořícím současně tlumič a dvojitou těsnicí klapku podle tlumicího systému dle vynálezu.

Je zde třeba připomenout, že v diferenciálním hydraulickém válci popsaného typu má nepřítomnost těsnění na pístu 6 za následek permanentní únik oleje mezi vnějším válcovým povrchem pístu 6 a protilehlým povrchem válcové části 2, k němuž dochází při existenci rozdílu tlaku mezi oběma stranami pístu 6. Na konci rozpojovacího chodu, to je v dolní poloze pístu 6, sám píst 6 nebo klapka, tímto pístem 6 nesená, uzavírá těsné přívodní a vypouštěcí otvor 16, který v této poloze udržuje a který je tedy vystaven nízkému tlaku. Je tedy zabráněno jakémukoli úniku vysokotlakého oleje mimo válcovou část 2 hydraulického válce tímto otvorem 16, pokud píst 6 zůstává v této dolní poloze.

S odvoláním na obr. 2, který je zvětšeným pohledem na dolní části obr. 1, obsahuje tlumicí systém podle vynálezu tlumicí prstenec 44, který je uložen jako plovoucí v uložení 46., kde je přidržován horním prstencovitým povrchem zátky nebo osazením 48, vyříznutým ve válcové části 2. V uložení 46., je vytvořena vůle, aby se prstenec 44 mohl radiálně posouvat pro volné centrování na tlumicím prodloužení 42 pístu 6. Takové plovoucí uložení tlumicícho prstence 44 je dobře známo a dovoluje, jak ukazuje obr. 3, získat průchod pro laminární proudění oleje mezi vnitřním povrchem 50 prstence 44 a prodloužením 42 pístu 6, zajišťující vždy reprodukovatelné tlumení.

Jak je znázorněno na obr. 2 a 3 prstenec 44 obsahuje na horním prstencovém povrchu koncové dorazové ploše 52, první kruhový výstupek 54A a na svém dolním povrchu protilehlé ploše 56, totožný druhý výstupek 58A. Horní výstupek 54A tvoří při spolupůsobení s dolním prstencovitým povrchem, tedy čelem 60 pístu 6, těsný spoj v koncové poloze chodu pistu 6, zatímco dolní výstupek 58A tvoří při spolupůsobeni s horním prstencovitým povrchem 62 zátky druhé těsnění. Tlumicí prstenec 44 hraje roli dvojité klapky, zajišťující těsné uzavření přívodního a vypouštécího otvoru 16, když je píst 6 ve své koncové poloze. Tentýž prstenec 44 tvoří koncový doraz chodu pístu 6. po tlumení.

S výhodou je prstenec 44 vytvořen z kovu tvrdšího, než je kov pistu 6 a zátky, do nichž se opírají výstupky 54A a 58A. Vzhledem k tomu, že v dolní poloze pístu 6 jsou vedení pístu 6 a pístní tyče 8 nejdéle od sebe, získá se stále dobrá rovnoběžnost mezi dolním prstencovitým povrchem, tedy čelem 60 pístu 6, a vrcholem kruhového výstupku 54A, což zajišťuje dobrou těsnost.

-5CZ 281194 B6

Na obr. 4 jsou označeny plochy nebo průřezy S_lz S₂ a s pro píst 6, výstupky 54A a 58A a pro vystupující pístní tyč 8.

Tento obrázek ukazuje koncovou polohu rozpojovacího chodu pístu 6, který dosedává na prstenec 44. V této poloze je přívodní a vypouštěcí otvor 16 ve vypouštěcím stavu, je vystaven nízkému tlaku, v podstatě rovném atmosférickému tlaku, zatímco v prstencovité komoře 10 hydraulického válce působí trvalý vysoký pracovní tlak Pj, poskytovaný akumulátorem 20, jak ukazuje obr. 1.

Při tomto typu hydraulického válce, v němž je píst 6 bez těsnění, uniká olej o pracovním tlaku P^, obsažený v prstencovité komoře 10 nad pístem 6, mezi vnějším povrchem 64 pístu 6 a válcovou částí 2. Pracovní tlak Ρ_χ se tedy vytváří nad a pod prstencem 44 ve své vnější oblasti, vymezované výstupky 54A a 58A, které tvoří s protilehlými povrchy, tedy čelem 60 a povrchem 62 zátky, těsnou bariéru proti pracovnímu tlaku Pj.

V této poloze je opěrná sila pístu 6 na prstenec 44 El = Zi (s₂ ~ s).

Vzhledem k tomu, že průřez S₂ je přibližně l,5násobkem průřezu s pístní tyče 8, je opěrná síla F_x přibližně 0,3 (S₂.P_X).

Pracovní tlak P-^ v hydraulických ovládáních rozpojovače je řádově 30 až 40 MPa a průřez S₂ klapky může být přibližně 10 až 20 cm² v nejběžnějších aplikacích, takže trvalá uzavírací síla, vyvíjená na klapku, může být velmi značná, o velikosti několika tun, a zajišťuje absolutní trvalou těsnost, a to tím více, čím více vytvářejí výběžky 54A a 58A z tvrdého kovu otisk v méně tvrdém kovu pístu 6 a zátky.

Je třeba připomenout, že poslední část chodu pístu 6 před tím, než dosedne na prstenec 44, je tlumena pronikáním prodloužení 42 pístu 6 do nitra prstence 44. Na obr. 2 a 4 je znázorněna relativně značná vůle mezi vnitřním válcovým povrchem 50 prstence 44 a vnějším povrchem 68 prodloužení 42.· V případě, kdy se sleduje energické tlumení, je interval mezi těmito dvěma povrchy velmi malý, aby se dosáhlo účinného laminárního proudění oleje, čímž se tak vytvoří velmi silný přetlak, nazývaný tlumicím přetlakem, v hlavní komoře 12 hydraulického válce pod pístem 6.

V klasickém hydraulickém válci je tento přetlak o několika stovkách MPa nebezpečný pro těsnění pístu 6, které je brutálně vystaveno velmi vysokému tlaku. V hydraulickém válci podle vynálezu není naproti tomu tento tlumicí přetlak nijak nebezpečný, protože píst 6 je bez jakéhokoli těsnění.

Nyní bude popsána funkce hydraulického válce s odvoláním na částečný pohled na obr. 4. Ve znázorněné poloze je píst 6. na konci svého sestupného chodu, to je na konci rozpojovacího chodu. Přívodní a vypouštěcí otvor 16 je vystaven nízkému tlaku Pq, tedy je nastaven na vypouštění, zatímco trvalý vysoký pracovní tlak P-]_ působí v prstencovité komoře 10 hydraulického válce. Píst 6 se

-6CZ 281194 B6 opírá o klapku, tvořenou prstencem 44 silou F_x = Ρ_χ (s₂ - s), uvedenou výše, a pracovní tlak Ρ_χ v prstencovité komoře 10 se vytvoří rovněž nad a pod prstencem 44 vně výstupků 54A a 58A v důsledku netěsnosti pístu 6 ve válci. Celá oblast, kde působí pracovní tlak Ρ_χ, byla vyšrafována na obr. 4.

Pro vyvolání obráceného chodu hydraulického válce, to je spojovacího chodu, se přivádí pomocí ventilu 26 otvorem 16 kapalina o vysokém pracovním tlaku Ρ_χ a proto je přívodní otvor 16 vystaven vysokému tlaku. Tlak tedy rychle vzrůstá z nízkého tlaku Pq na pracovní tlak Ρ_χ, a to nejprve v otvoru 16, potom v prstencové mezeře mezi protilehlými povrchy povrchem 50 prstence 44 a povrchem 68 tlumicího prodloužení 42., a potom v prstencovitém prostoru 70 pod pístem 6 až k výstupku 54A. Tento tlak potom tlačí píst 6 vzhůru, přičemž síla P x S₂ vzdoruje síle F_x, působící směrem dolů, a když dosáhne hodnoty, nazývají odlepovacím tlakem P₂, to je P₂ X S₂ = Ρ_χ (S₂ - s), píst 6 začne zapojovací chod.

Odlepovaci tlak P₂ je tedy, P₂ = Ρ_χ (l-s/S₂) a to je ve výhodném případě, kdy S₂ je řádově 1,5 x s, přibližné 0,33 Ρ_χ.

Je tedy zřejmé, že je možné dosáhnout volného a velmi rychlého spuštění hydraulického válce, protože jakmile přívodní tlak dosáhl 33 % vysokého pracovního tlaku Ρ_χ, hydraulický válec se uvádí do pohybu, což je velmi důležité v případě ovládání elektrickým rozpojovačů, kdy má být odpověď velmi rychlá.

I v případě, kdy se zvolí průřez S₂ výstupků 54A a 58A, který má být dvojnásobkem průřezu s vystupující pístní tyče 8 dochází k odlepováni při tlaku rovném 50 % vysokého pracovního tlaku

Je samozřejmé, že při odlepování, to je když výstupky 54A a 58A již nejsou v těsném dotyku s protilehlými povrchy, vyvíjí se pracovní tlak Ρ_χ na celý povrch S_x pístu 6, který je vystaven normální funkční sile F₂ = P_XS_X - P_x(S._x-s) = P_xs jako v klasickém diferenciálním hydraulickém válci.

Pro určité aplikace je zapotřebí velmi energického koncového tlumeni a v tomto případě se počítá s velmi malou prstencovitou vůli mezi vnějším povrchem 68 tlumicicho prodloužení 42 a válcovým protilehlým povrchem 50 tlumicicho prstence 44. V tomto případě prstencovitá vůle zpomaluje, v okamžiku nového uvedeni otvoru 16 pod tlak, přívod oleje pod tlakem do prstencotivého prostoru 70, ležícího pod pístem 6.

Pro zvýšení rychlosti odpovědi, jev tomto případě výhodné počítat s prostředky pro nové plnění prstencovitého prostoru 70.

V provedení, znázorněném na obr. 5, tyto prostředky pro nové plnění obsahující v podstatě zpětnou klapku 101, tvořenou kuličkou 72 a sedlem 74, přičemž toto sedlo 74 je vyříznuto ve vložce 76. zašroubované do vybráni 78., vytvořeného v tlumicím prodlouže

-7CZ 281194 B6 ní 42. Jeden nebo více diametrálních průchodů 80 zajišťující spojení prostoru nad kuličkou 72 s vnějším povrchem 68 tlumicího prodloužení 42 a tedy s prstencoví tým prostorem 70., který se má znovu plnit.

V okamžiku vypojení, to je návratu pístu 6 do dolní polohy, udržuje vysoký tlumicí tlak, vyvíjený pod pístem 6 zpětnou klapku 101 uzavřenou opřením kuličky 72 o její sedlo 74., takže k úniku oleje může docházet pouze laminárním prouděním mezi tlumicím prodloužením 42 a prstencem 44.

V okamžiku opětného uvádění otvoru 16 pod tlak zdvíhá olej pod tlakem kuličku 72 a dosahuje diametrálními průchody 80 prstencovítého prostoru 70 pod pístem 6, kde se vytváří odlepovací tlak P₂, o němž bylo hovořeno výše.

Je třeba poznamenat, že když je hydraulický válec v dolní poloze, to je v rozpojené poloze rozpojovače, nemusí být zpětná klapka 101 těsná, poněvadž stejný nízký tlak P_Q působí v prstencoví těm prostoru 70 a v otvoru 16, který je nastaven na vypouštění. Zpětná klapka 101 tedy nemá přísné požadavky na provedení.

Pro usnadnění opětovného plnění oleje z průchodů 80 do prstencovitého prostoru 70 je možné vytvořit další vybráni v dolní válcové ploše prstence 44 v úrovni průchodů 80., avšak s výhodou se použije úkosu 82 , patrného z obr. 3, na horní části prstence 44., v podstatě proti výstupu průchodu 80, který je na obr. 3 vyznačen čárkovaně.

Aby se vyloučila jakákoli montážní chyba, je výhodné vytvořit také* druhý úkos 82¹ na spodní části prstence 44, takže tento může být osazen ve válci libovolnou stranou. Je též možné vytvořit vnější úkosy 84 a 84', a to pro vyloučení rizika zachycení plovoucího prstence 44 uložení 46. Stejně tak je jednodušší, aby roztečný průměr D₂ kruhových výstupků 54A a 58A, to je průřez S₂ těchto výstupků 54A a 58A byl stejný, což dovoluje montáž v jakémkoli smyslu. Aniž by se opustil rámec vynálezu, je však též možné řešit výstupky 54A a 58A s rozdílnými průřezy.

V hydraulickém válci podle vynálezu je průřez S₃ tlumicícho prodloužení 42 menši, než je průřez S₂ výstupků 54A a 58A klapky, avšak je větší než je průřez s vystupující tyče 8, a to o tolik, že průřezový rozdíl S₃~s je dostatečný pro to, aby píst 6 spolehlivě dosedl na konci svého sestupného rozpojovacího chodu, a to i přes úniky mezi pístem 6 a válcem, když se dělají pokusy s pomalou funkcí při malém průtokovém množství. V tomto případě se zvolí plocha klapky přibližně o 50 % větší než je průřez s vystupující tyče 8 a zvolí se průřez S₃ pro tlumicí prodloužení 42. o přibližně 30 % větší než je průřez s pístní tyče 8.