CZ278885B6 - Cathode-ray tube deflecting coil winding - Google Patents

Description

Vinutí vychylovací cívky obrazovky

Oblast techniky

Vynález se týká vinutí vychylovací cívky obrazovky prstencoví tě navinuté nejméně ve dvou vrstvách na toroidním jádru a obsahující zpětná vinutí.

Dosavadní stav techniky

Moderní barevné televizní přijímače zahrnují samokonvergující rozmítací systémy, v nichž elektronové svazky, nesoucí informace o červené, zelené a modré barvě, vytvářené barevnou obrazovkou, jsou provedeny tak, aby konvergovaly ve všech bodech stínítka obrazovky bez potřeby obvodu dynamické konvergence. Vychylovací cívka, která vychyluje elektronové svazky pro vytvoření požadovaného rastru na stínítku obrazovky, vytváří vychylovací pole, které má také vliv na konvergenci elektronových svazků. Vychylovací podle nejsou v oblasti vychýlení elektronového svazku homogenní. Odtud mohou na prostorově oddělené elektronové svazky působit rozdílné intenzity vychylovacího pole v dané době, což má za následek požadovanou konvergenci elektronových svazků na stínítku obrazovky. Pro správnou konvergenci elektronových svazků by měly horizontální vychylovací cívky vytvářet vychylovací pole, mající poduskovitý tvar z pohledu podél podélné osy obrazovky, a vertikální vychylovací cívky by měly vytvářet vychylovací pole soudkovitého tvaru.

Vertikální vychylovací cívky mohou být tvořeny závity drátu, navinutými prstencově na magneticky propustném feritovém jádru, kde drát je při navíjení unášen ramenem navíječky. Požadovaná nehomogenita vychylovacího pole je vytvářena vytvarováním vychylovacích cívek do soustavy vrstev, kde vrstvy zaujímají rozdílné navíjecí úhly nebo obloukové oblasti na jádře. Jakmile je daná vrstva závitů drátu navinuta na jádře, drát se vrátí k počátečnímu bodu a navíjí se následující vrstva závitů drátu. Drát se může vrátit do počátečního bodu přímo, kdy zpětné vinutí sleduje v podstatě přímou dráhu podél vnějšku Jádra, nebo spirálovitě, kdy zpětné vinutí sleduje postupnější prstencovou drátu podél jádra.

Náhlá změna směru drátu při použití přímého návratu vinutí může způsobit, že závity vinutí poblíž konců vrstev vinutí sklouznou, nebo jsou vytaženy ze správné polohy. Odtud jha, která používají při vinutí cívky přímý návrat, mohou vyžadovat použití koncových pásků, umístěných na konci jádra a zahrnujících štěrbiny nebo poutka pro udržení závitů drátu na místě, nebo použití klihu nebo jiného lepidla, jako je teplem se tavící lepidlo pro uchycení konců závitů každé jednotlivé vrstvy vinutí cívky na místě. Použití pomocných pásků značně zdražuje vychylující cívku, zatímco lepidlo zvyšuje složitost výroby a čas, požadovaný pro její výrobu.

Spirálové zpětné vinutí umožňuje, aby cívka byla konstruována bez dříve popsaných nevýhod. Nicméně přítomnost spirálového zpětného vinutí podél vnitřku jádra v aktivní vychylovací oblasti

-1CZ 278885 B6 může způsobovat rušivá pole, která mohou nepříznivě ovlivnit výkonnost vychylovací cívky.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky dosavadního stavu do značné míry odstraňuje vinutí vychylovací cívky podle vynálezu, navinuté prstencovitě na toroidním jádru nejméně ve dvou vrstvách, jehož podstatou je, že okrajové závity následující vrstvy jsou vinuty v úrovni a podél okrajů všech předcházejících vrstev, přičemž v úrovni předcházející vrstvy je navinut nejméně jeden okrajový závit následující vrstvy.

Výhodné přitom je, jestliže zpětná vinutí mezi následující vrstvou a předcházející vrstvou jsou vinuta podél vnější strany jádra.

Výhody vinutí vychylovací cívky podle vynálezu spočívají zejména v tom, že může být vinuto za použití přímého návratu vinuti a tedy bez vzniku rušivých magnetických polí, obvyklých při použití spirálového zpětného vinutí, přitom však bez potřeby pomocných pásků a lepidla na uchycení drátu.

Vynález bude dále podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde na obr. 1 je bokorys průřezu vychylovacího jha televizoru, na obr. 2 je bokorys vertikální vychylovací cívky, znázorňující techniku vinutí s přímým návratem podle dosavadního stavu techniky, obr. 3 je pohled na průřez části vertikální vychylovací cívky podle dosavadního stavu techniky, obr. 4 je bokorys vertikální vychylovací cívky, znázorňující spirální techniku podle dosavadního stavu techniky, obr. 5 znázorňuje rozdělení vinutí vertikální vychylovací cívky podle vynálezu, obr. 6 je pohled na průřez částí vertikální vychylovací cívky, vytvořené podle vynálezu, obr. 7 je zobrazení rozděleni vrstvy vinuti vertikální vychylovací cívky podle vynálezu a obr. 7A je část vychylovací cívky, znázorněné na obr. 7 a zvětšené tak, aby bylo lépe vidět detaily.

Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna vychylovací cívka 10, obsahující pár prstencově vinutých vertikálních vychylovacích cívek 11 na magneticky propustném jádře 34, a pár horizontálních vychylovacích cívek 13 sedlového typu. Plastický izolátor 14 elektricky a fyzicky odděluje vertikální vychylovací cívky 11 a horizontální vychylovací cívky 13 a může obsahovat neznázorněnou nosnou a nastavovací konstrukci pro cívky a jádro.

Prstencově vinuté vertikální vychylovací cívky 11 obsahují soustavu vrstev vinutí na každé polovině magneticky propustného jádra 34. Jednotlivé vrstvy vinutí zaujímají různé úhly nebo jsou protilehlé různým úhlům vinutí nebo obloukovým oblastem na jádře tak, aby vychylovací pole, vytvářené cívkami, mělo požadovaný stupeň homogenity, nutný pro konvergenci elektronových svazků. Cívka na každé polovině jádra je vinuta plynulým způsobem tak, že je vrstva nejdříve zcela navinuta a teprve pak se začíná s následnou vrstvou.

-2CZ 278885 B6

Je dobře známo, že vodič může být vrácen k počátečnímu bodu pro následující vrstvu vinutí obecně jedním ze dvou způsobů. Jeden způsob je znám jako způsob přímého návratu, jak je znázorněno na obr. 2, ve kterém přímé zpětné vinutí 19 sleduje v podstatě přímou dráhu, naznačenou druhou šipkou 17 podél vnějšku jádra 34 od jednoho konce vrstvy vinutí, vinutého ve směru, naznačeném první šipkou 16 , k počátku následující vrstvy vinutí. Náhlá změna směru dráhy drátu na počátku každé vrstvy vinutí způsobuje, že počáteční závity vrstvy vinutí sklouznou nebo se příčně posunou podél povrchu jádra 34., což může mí za následek, že je nezbytné použití pomocných pásek 50.. Pomocná páska 50 zahrnuje jedno nebo více radiálně se táhnoucích poutek 51, okolo nichž se vede drát.

Důvod, pro který má počáteční závit tendenci sklouznout, je znázorněn na obr. 3 třetí šipkou 18., která ukazuje směr vinutí závitu každé vrstvy vinutí. Obr. 3 znázorňuje způsob navíjení podle dosavadního stavu techniky, kde základní vrstva 20 vinutí, znázorněná schematicky v průřezu, je prstencově vinuta na jádře 34 za použití přímého zpětného vinutí 19. Přímé zpětné vinutí 19 je znázorněno na průřezu podél vnějšku jádra 34 a základní vrstvy 20 vinutí. Počáteční závit 22 následné vrstvy vinutí podléhá síle, naznačené čtvrtou šipkou 23., která má tendenci nežádoucím způsobem počáteční závit 22 posunout. Vzhledem k této tendenci k pohybu nebo posunu počátečního závitu 22 nebo neznázorněných počátečních závitů každé z následných vrstev vinutí, mohou cívky, vinuté s přímým zpětným vinutím 19, vyžadovat přídavnou konstrukci, jako jsou koncové kroužky vychylovacího jha nebo neznázorněné pomocné pásky, které zajišťují štěrbiny nebo kanály pro závity, nebo jsou jako vyčnívající sloupky, okolo nichž mohou být závity vinutí umístěny tak, aby se udržely ve správné poloze. Tato přídavná konstrukce zvětšuje cenu a výrobní složitost jha.

Alternativně mohou být vychylovací cívky vinuty za použití spirálového zpětného vinutí 26, jak je znázorněno na obr. 4. Pátá šipka 24 znázorňuje směr, kterým je vrstva vinuti vinuta. Šesté šipky 25 znázorňují dráhu, kterou probíhá spirálové zpětné vinutí 26, aby dosáhlo bodu, na kterém se začíná následná vrstva vinutí. Spirálové vinutí 26 sleduje široce rozmístěnou prstencovou nebo spirální dráhu, která jádro několikrát obtáčí. Jak je zřejmé, změna směru drátu na počátku každé vrstvy vinutí je mnohem povlovnější u spirálového zpětného vinutí 26 než je tomu u přímého zpětného vinutí 19. Výsledkem je, že cívky se spirálovým zpětným vinutím 26 mohou být vinuty bez nutnosti zajišťovat konstrukci pro správné umístění drátu, jako jsou koncové kroužky jádra. Cívka, vytvořená spirálovým zpětným vinutím ovsem vzhledem k tomu, že jeho část probíhá podél vnitřku nebo aktivní oblasti jádra 34., může zavést nežádoucí harmonické od vychylovacího pole a způsobit nežádoucí dokmitávání vychylovacího proudu.

Na obr. 5 je schematicky znázorněno rozdělení vinutí vychylovací cívky podle vynálezu, znázorňující uspořádání typu invertované pyramidy. Vychylovací cívka zahrnuje soustavu vrstev vinutí, prstencově navinutých na jádře, a to blíže k jádru 34 navinuté předcházející vrstvy 30 od jádra vzdálenější předcházející vrstvy 31, třetí vrstvy 32 a čtvrté následující vrstvy 33, s přímým zpětným vinutím 19 bez potřeby přídavných přidržovacích

-3CZ 278885 B6 a polohovacích mechanismů. Přitom se vzdáleností vrstvy od jádra 34 roste i úhel vinutí.

Tak od jádra 34 vzdálenější vrstva 31 vinutí zaujímá větší úhel vinutí než blíže k jádru 34 navinutá předcházející vrstva 30 vinutí. Podobně třetí vrstva 32 a čtvrtá vrstva 33 vinutí zaujímají postupně větší úhly vinutí. Počet závitů drátu pro každou vrstvu, znázorněný na obr. 5, kde číslo v obdélníku na okraji každé vrstvy označuje pořadové číslo krajního závitu, je dán pouze pro ilustraci a jiné počty závitů nebo rozmístění jsou také možné.

Jako první je navinuta blíže k jádru 34 navinutá vrstva 30, přičemž od jádra 34 vzdálenější vrstva 31 je vinuta tak, aby ji překryla. Nicméně, jak je zřejmé z obr. 5, některé ze závitů na každém konci od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31 vinutí jsou uloženy za koncem blíže k jádru 34 navinuté vrstvy 30 vinutí. Tyto závity budou taženy napětím, vyvíjeným ramenem navíječky směrem k jádru 34 ve směru sedmých šipek 35. Závity na koncích od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31 budou proto ležet na povrchu jádra 34, zatímco zbytek od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31 bude překrývat blíže k jádru 34 navinutou vrstvu 30. Podobně některé ze závitů na každém konci třetí vrstvy 32 a čtvrté vrstvy 33 budou taženy ramenem navíječky proti jádru 34 ve směru osmých šipek 36, případně devátých šipek 37.

Jak bylo dříve popsáno, změna směru vinutí na počátku nové vrstvy vinutí, následující po přímém návratu drátu podél vnějšku předcházející vrstvy, má tendenci způsobovat boční nebo příčné posuvy počátečních závitů následující vrstvy vinutí, jak je zřejmé z obr. 6. Ve vychylovací cívce, znázorněné na obr. 5, k takovému posunu závitu nedochází. Obr. 6 schematicky znázorňuje blíže k jádru 34 navinutou vrstvu 30 vinutí, která je prstencově navinuta na jádře 34.

Přímé zpětné vinutí 19, navíjené po navinutí blíže k jádru 34 navinuté vrstvy 30, je znázorněno v průřezu. Směr vinutí je znázorněn desátou šipkou 40,. Krajní závit 41 od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31 vinutí, jak je vidět z obr. 5, leží na povrchu jádra 34. Síla, která se pokouší posunout krajní závit 41 od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31 vinutí bočním nebo příčným směrem, znázorněná jedenáctou šipkou 42, nezpůsobí jeho posuv vzhledem k tomu, že přítomnost blíže k jádru 34 navinuté předcházející vrstvy 30 vinutí působí jako překážka jakéhokoliv jeho pohybu. Počáteční závity třetí vrstvy 32 a čtvrté vrstvy 33 vinutí budou také chráněny před pohybem nebo posuvem přítomností dříve navinutých vrstev závitů. Navíjením vrstev vinutí cívky s postupně se zvětšujícími úhly vinutí budou počáteční závity každé vrstvy vinutí účinně zakotveny na místě předcházející vrstvou vinutí.

Obr. 7 znázorňuje vychylovací cívku 43, navinutou podle vynálezu s postupně se zvětšujícími úhly vinutí na sobě navinutých vrstev. Vrstvy vinutí zaujímají se zvětšující se vzdáleností od jádra 34 vždy větší úhly vinutí. Tak blíže k jádru 34 navinutá vrstva 30 zaujímá na vychylovací cívce 43 úhel Θ 30, zatímco od jádra 34 vzdálenější vrstva 31 zaujímá na vychylovací cívce 42 úhel Θ 31, větší než je Θ 30. Na obr. 7 jsou znázorněny ještě třetí vrstva 32, zaujímající úhel θ 32 a čtvrtá vrstva 33 , zaují

-4CZ 278885 B6 mající úhel Θ 33. Současně jsou na obr. 7 označeny první závit 30a a poslední závit 30b blíže k jádru 34 navinuté vrstvy 30, první závit 31a a poslední závit 31b od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31, první závit 32a a poslední závit 32b třetí vrstvy 32 a první závit 33a a poslední závit 33b čtvrté vrstvy 33. Je zřejmé, že třebaže v popsaném provedení jsou blíže k jádru 34 navinutá vrstva 30 a od jádra 34 vzdálenější vrstva 31 zobrazeny jako první dvě vrstvy, navinuté na jádře £4, platí to, co o nich bylo napsáno, pro kterékoliv dvě sousední vrstvy vinutí vychylovací cívky 43. Postup kladení jednotlivých závitů každé vrstvy je pak nejlépe zřejmý z obr. 7a, kde je dvanáctou šipkou 130 naznačen postup navíjení jednotlivých závitů blíže k jádru 34 navinuté vrstvy £0, třináctou šipkou 131 je naznačen postup navíjení jednotlivých závitů od jádra 34 vzdálenější vrstvy 31, čtrnáctou šipkou 132 je naznačen postup navíjení jednotlivých závitů třetí vrstvy 32 s patnáctou šipkou 133 je naznačen postup navíjení jednotlivých závitů čtvrté vrstvy 33.

Je zřejmé, že závity každé vrstvy vinutí s výjimkou blíže k jádru 34 navinuté vrstvy 30 budou zaujímat rozdílné úrovně vinutí, například závity čtvrté vrstvy 33 vinutí zaujímají čtyři rozdílné úrovně vinutí.

Je-li žádoucí, je možno použít lepidlo na povrch cívky před vinutím, aby se pomohla udržet poloha závitu drátu, ale není to nutné. Výhody od uskutečnění vynálezu se týkají cívek, vinutých buď v radiální nebo ve stranové konfiguraci.

Vychylovací cívky, vinuté za použití dříve popsané nové techniky invertované pyramidy, zajišťují vychylovací pole v podstatě identické s těmi, která jsou vytvářena konvenčními technikami vinutí, ale přitom dochází k eliminaci požadavků na pomůcky pro správné umístění drátu.

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vinutí vychylovací cívky obrazovky, prstencovitě navinuté nej- méně ve dvou vrstvách na toroidním jádru a obsahující zpětná vinutí, vyznačující se tím, že okrajové závity (33a, 33b) následující vrstvy (33) jsou vinuty v úrovni a podél okrajů všech předcházejících vrstev (30, 31, 32), přičemž v úrovni předcházející vrstvy (30, 31, 32) je navinut nejméně . jeden okrajový závit (33a, 33b) následující vrstvy (33) .
2. 2. Vinutí podle nároku 1, vyznačující se tím, že zpětná vinutí (19) mezi následující vrstvou (33) a předcházející vrstvou (30, 31, 32) jsou vinuta podél vnější strany jádra (34).