CZ266696A3 - Capillary laminated material - Google Patents

Description

Kapilární vrstvený materiál

Oblast techniky

4^531Vynález se týká vrstvených materiálů a zejména vrstvených materiálů majících kapilární zónu nebo průchody pro přijímání, transport anebo shromažďování tekutiny ve vrstveném materiálu. Vrstvený materiál podle tohoto vynálezu je vhodný pro použití zejména jako vrchní fólie, jako přijímací vrstva anebo jako absorpční jádro v absorpčních výrobcích, jako jsou plenky na jedno použití, menstruační pomůcky, dámské vložky, obvazy, spodky pro osoby trpící inkontinecí a pod.

Dosavadní stav techniky

V oboru absorpčních výrobků na jedno použití je dlouho známo, že je extrémně žádoucí vytvořit absorpční pomůcky, jako jsou plenky na jedno použití, menstruační pomůcky, dámské vložky, obvazy, spodky pro osoby trpící inkontinecí a pod. , jejichž povrch vnímá uživatel jako suchý, což zvyšuje při jejich použití pohodlí a minimalizuje vznik podmínek nežádoucích pro pokožku v důsledku dlouhodobého působení vlhkosti absorbované ve výrobku.

Jedním komerčně využívaným řešením tohoto problému je použití netkané textilie pro vrchní fólii absorpčního výrobku na jedno použití. Vrchní fólie z netkané textilie zajišťuje, že pokožky se dotýká mékký povrch. Vlhkost na vrchní fólii z netkané textilie se přenáší otvory mezi vlákny do absorpčního jádra. V důsledku nahodilého uspořádání vláken ve vrchní fólii z netkané textilie má ale část vlhkosti sklon k ulpění na netkané textilii (nebo uvnitř této textilie), čímž při vystavení pokožky působení vlhkosti netkané textilie vznikají nežádoucí podmínky.

Jiné řešení tohoto problému předkládá U.S. patent 4,342,314, jenž byl vydán 3.srpna 1982 Radelovi a kol. a je sem vtělen formou odkazu. Radel a kol. popisují absorpční výrobek s vrchní fólií dotýkající se uživatele, jež je tvořena pružnou makroskopicky expandovanou třírozměrnou textilií z plastu vykazující kombinované vlastnosti vláken a plastů.

U přednostního provedení vykazuje vrchní fólie tvořená makroskopicky expandovanou třírozměrnou textilií z plastu popsaná Radelem a kol. jemnou třírozměrnou mikrostrukturu obsahující regulované kontinuum kapilárního systému postupně zmenšujícící se velikosti, počínající u jednoho povrchu textilie a končící ve formě otvorů na jejím opačném povrchu, čímž se podporuje rychlý transport tekutiny ve směru zmenšující se velikosti kapilár. Vláknový vzhled textilie je dán kontinuem vláknitých prvků, přičemž protilehlé konce všech vláknitých prvků jsou spojeny alespoň s jedním jiným vláknitým prvkem. Typický kapilární systém struktury podle Radela a kol. obsahuje kapilární otvory v nejvyšším místě tvořené velkým počtem primárních vláknitých prvků vzájemné pospojovaných v nejvyšší rovině textilie. Otvory v nejvyšším místě mohou být (pokud se to požaduje) dále rozděleny na menší kapilární otvory prostřednictvím sekundárních nebo terciálních vláknitých prvků a to v rovinách nacházejících se pod povrchem textilie, který se dotýká pokožky. Všechny vláknité prvky mají po celé své délce v podstatě stejný průřez ve tvaru U. U primárních vláknitých prvků obsahuje průřez základnovou část nacházející se v rovině dotýkajícící se uživatele a boční část spojenou s okraji základnové části a směřující k povrchu textilie, jenž se dotýká absorpční vložky. Boční části, které se vzájemně protínají, jsou vzájemně spojeny mezi povrchem dotýkajícím se uživatele a povrchem textilie dotýkajícím se absorpční vložky, čímž se vytváří kapilární systém spojující protilehlé povrchy textilie. Sekundární a terciální vláknité prvky (pokud jsou použity) jsou v podstatě podobné, ale vycházejí z rovin pod povrchem textilie dotýkajícím se uživatele.

Nevýhoda spojená s použitím vrchních fólií, jež jsou tvořeny plastem, spočívá v tom, že (navzdory vynikajícím vlastnostem týkajících se manipulace s tekutinami) někteří lidé velice váhají umístit se ke své pokožce vrchní fólii, kterou ihned vnímají jako plast v důsledku jejího lesklého vzhledu.

Bylo zjištěno, že zabudování mikroskopického vzoru vytvářejícího povrchové nepravidelnosti, jež nejsou rozeznatelné z kolmé vzdálenosti mezi okem pozorovatele a rovinou textilie činící okolo 30 cm, je velmi účinné pro sníženi lesku viditelného povrchu textilie. U.S.patent 4,463,045, jenž byl nelesklý povrch, mající povrchové vydán Ahrovi a kol. 31.července 1984 a jenž je sem vtělen formou odkazu, definuje důležitá kriteria, jež musí být splněna pro to, aby třírozměrná expandovaná textilie vykazovala v podstatě Vrchní fólie typu popsaného Radelem a kol. nepravidelnosti podle Ahra a kol. má vláknový vzhled a je příjemná na omak a má rovněž i nelesklý povrch. Mimoto podporuje vysoce účinně rychlý převod tekutiny z prvního povrchu neboli povrchu dotýkajícího se pokožky k druhému povrchu neboli k povrchu dotýkajícího se absorpční vložky vrchní fólie. Vrchní fólie tohoto typu mají velký komerční úspěch u menstruačních vložek v důsledku jejich čistého a suchého vzhledu při použití a to ve srovnání s běžnými vrchními fóliemi z netkaných vláken.

I když netkané vrchní fólie a vrchní fólie z plastů typu popsaného Radelem a kol. a Ahrem a kol. mají velký komerční úspěch, musí být hned zřejmé, že vysoce žádoucí jsou další zlepšení týkající se čistého a suchého vzhledu při použití výrobku tohoto typu.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká u přednostního provedení kapilárního vrstveného materiálu tvořeného alespoň dvěma vrstvami nebo fóliemi majícími mezi fóliemi kapilární zónu. Tato kapilární vrstva mezi fóliemi je vytvořena a udržována alespoň jedním rozpěrným prvkem, jenž zároveň drží obě vrstvy od sebe a zároveň zabraňuje jejich dalšímu oddalování. U přednostního provedení má kapilární vrstvený materiál větší počet rozpěrných prvků. Alespoň jedna z fólii je propustná pro tekutiny a umožňuje vstup tekutin do kapilární zóny.

Jiné přednostní provedení tohoto vynálezu se týká kapilárního vrstveného materiálu tvořeného alespoň dvěma pro tekutiny propustnými fóliemi, který má mezi dvěma fóliemi vzájemné odsazenými pomocí rozpěrných prvku kapilární zónu.

Kapilární vrstvený materiál může být zhotoven z více než ze dvou fólii, přičemž vznikají násobné kapilární zóny. Vrchní nebo nejvrchnější fólie a všechny prostřední fólie jsou propustné pro tekutiny a umožňují tok tekutin mezi sousedními kapilárními zónami. Spodní nebo nejspodnější fólie může být bud propustná mikroporezní látky, štěrbiny mohou být použity v četných pro tekutiny nebo pro tekutiny nepropustná v závislosti na požadovaném použití anebo výsledku.

Rozpěrné prvky v kapilárním vrstveném materiálu mohou být tvarovány a uspořádány tak, aby rozdělovaly kapilární zónu do kapilárních kanálků, jež řídí tok tekutin v kapilární zóně.

Fólie v kapilárním vrstveném materiálu mohou mít různé formy a mohou být zhotoveny z řady různých materiálů. Fólie mohou být z netkaných textilií, fólií, mikroporézních fólií, porézních fólií atd. Fólie mohou být z řady vhodných materiálů včetně (aniž by se na ně omezovaly) polyolefinů, polyesteru, nylonu, elastomerů atd.

Fólie pro kapilární vrstvený materiál mohou být učiněny propustnými pro tekutiny několika mechanismy. Tyto zahrnují (aniž by se na ně omezovaly) mechanické otvory, porézní látky, atd. Pokud se používají otvory, kombinacích a obrazcích, čímž se dosáhne různých výsledků. Všechny otvory ve fólii mohou mít stejnou velikost nebo jejich velikost může být různá. Fólie např. může mít velké otvory v blízkosti bodu maximálního přítoku tekutin a dále od tohoto místa menší otvory. Četnost otvorů se také může různit v různých místech povrchu fólie, přičemž v některých mísrech je vyšší četnost než v jiných místech.

Četnost otvorů anebo jejich velikost může být také různá v sousedních fóliích kapilárního vrstveného materiálu, čímž se dosáhne určitých požadovaných tokových vlastností. Mohou být např. v sousedících fóliích použity postupné menší otvory, čímž se vytvoří kapilární hybná síla kapilárním vrstveným materiálem ve směru menších otvorů.

Rozpěrné prvky použité k vzájemnému oddělení a zajištění fólií kapilárního vrstveného materiálu mohou být tvořeny jednou rozpěrkou nebo větším počtem rozpěrek s různými geometrickými tvary. Z výšky rozpěrek vyplyne velikost mezery mezi fóliemi nebo kapilární zóny. Bylo např. zjištěno, že pro krev nebo měsíčky by velikost kapilární zóny měla činit okolo 0,0076 cm. Voda nebo moč jsou nejlépe přenášeny menší kapilární zónou. Kapilární zóna může být různá v různých místech kapilárního vrstveného materiálu. Proměnlivá kapilární zóna může být použita pro podporu toku tekutin ve sméru zmenšující se kapilární zóny.

Rozpěrky použité pro zhotoveni kapilární vrstvené struktury známy osobám z jedné nebo mohou být z materiálu přidaného k fóliím nebo z jedné z fólií. Příklady přidaného materiálu zahrnují (aniž by se na ně omezovaly) tavná lepidla, samolepící materiály, termoplasty s bodem táním nižším než je bod tání jedné nebo více fólií atd. Tyto přídavné materiály mohou být aplikovány hlubotiskem, sítotiskem nebo řadou dalších procesů, jež jsou znalým oboru.

Rozpěrky mohou být alternativně vytvořeny z více fólií. Dosáhne se toho ražením (reliéfním) buď za horka nebo za studená, odléváním nebo jinými procesy, jež jsou známé osobám znalým oboru.

Rozpěrky mohou být také použity k rozdělení kapilární zóny do kapilárních kanálků. Kapilární kanálky mohou být použity k řízení toku v kapilární zóně. Kapilární kanálky mohou být rovné, křivočaré nebo kombinace rovných a křivočarých. Kapilární kanálky mohou mít stejnoměrný průřez nebo jejich průřez se v jejich délce může různit. Zmenšující se plocha průřezu kapilárního kanálku může např. podporovat tok tekutin ve směru zmenšujícího se průřezu.

Přehled obrázků na výkrese

I když tento popis je uzavřen patentovými nároky přesně zdůrazňujícími a vymezujícími tento vynález, předpokládá se, že tento vynález bude lépe pochopen pomocí následujícího popisu s přiloženými výkresy, u nichž vztahové značky označují stejné prvky, kde:

Obr.l představuje pohled svrchu na dámskou vložku, přičemž části dámské vložky byly odkryty, aby konstrukce dámské vložky byla jasněji patrna.

Obr.2 je řez dámskou vložkou z obr.l podél přímky 2-2.

Obr.3 představuje odkryté znázornění přednostního provedení kapilární vrstvené fólie podle tohoto vynálezu.

Obr.4 je řez kapilární vrstvenou fólií z obr.3.

Obr.5 je zvětšené, částečně rozdělené na části, perspektivní zobrazení přednostního provedení kapilární vrstvené fólie z obr.3 zformované do třírozměrné makroskopicky expandované děrované textilie typu obecné popsaného v U.S.

patentu 4,342,314.

Obr.6 představuje odkryté znázornění jiného přednostního provedení kapilární vrstvené fólie podle tohoto vynálezu.

Obr.7 je řez kapilární vrstvenou fólií z obr.6.

Obr.8 je řez dalším přednostním provedením kapilární vrstvené fólie podle tohoto vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu uživatelky prostředky,

Pojem absorpční výrobek, jak je zde použit, označuje zařízení, která absorbují a zadržují tělové exsudáty nebo přesněji označují zařízení, která jsou umístěna na těle uživatele nebo v blízkosti jeho těla, a absorbují a zadržují různé exsudáty vyloučené z těla. Pojem absorpční výrobek má zahrnout plenky, menstruační vložky, dámské vložky, kalhotkové vložky a vložky pro osoby trpící inkontinecí a pod. Pojem na jedno použití, jak Pojem na jedno použití,je zde použit, označuje absorpční výrobky, které nejsou určeny k praní nebo k jinému obnovení nebo k opětovnému použití jako absorpční výrobek (t.j. mají být po jednom použití vyhozeny, výhodně mají být recyklovány, kompostovány nebo jinak ekologicky zlikvidovány). Jednotkový absorpční výrobek označuje absorpční výrobky, jež byly zhotoveny z jednotlivých dílů navzájem spojených za vzniku koordinované jednotky, takže nevyžadují oddělené manipulační díly např. oddělený držák a polštářek.

Přednostní provedení jednotkového absorpčního výrobku na jedno použití je menstruační vložka, dámská vložka 20, znázorněná na obr.l. Pojem dámská vložka, jak je zde použit, označuje absorpční výrobek, jež nosí ženy vedle genitálií, obecně vně urogenitální oblasti, a jež má absorbovat a zadržovat menstruační tekutiny a další vaginální a jiné výměšky z těla (např. krev, měsíčky a moč). Interlabiální jež jsou umístěny částečně uvnitř a částečně vně vestibulu uživatelky, spadají rovněž do tohoto vynálezu. Pojem stydký, jak je zde použit, označuje vnější ženské genitálie. Mělo by být však jasné, že tento vynález se také týká jiných ženských hygienických nebo menstruačních vložek, jako jsou kalhotkové vložky, a dalších absorpčních výrobků např. plenek, vložek pro osoby trpící inkontinencí a pod.

Dámská vložka 20 má dva povrchy, povrch dotýkající se

Tělový povrch 20a má Povrch k prádlu 20b uživatelky nebo povrch dotýkající se těla neboli tělový povrch 20a a povrch k prádlu 20b. Dámská vložka 20 je znázorněna na obr.l při pohledu od tělového povrchu 20a.

při nošeni přiléhat k tělu uživatelky.

dámské vložky 20 (znázorněný na obr.2) je na opačné straně a při použití dámské vložky 20 se nachází na straně spodního prádla uživatelky.

Dámská vložka 20 má dvě osy, podélnou osu X a příčnou osu t. Pojem podélný, jak je zde použit, označuje přímku, osu nebo směr v rovině dámské vložky 20, jež jsou vyrovnány (např. jsou přibližně rovnoběžné) s vertikální rovinou, která rozděluje při použití dámské vložky 20 stojící uživatelku na levou a na pravou polovinu. Pojem příčný, jak je zde použit, označuje přímku, osu nebo směr ležící v rovině dámské vložky 20 a kolmý na podélný směr.

Obr.l představuje pohled svrchu na dámskou vložku 20 podle tohoto vynálezu v plochém stavu, přičemž nákres je částečně odkrytý, aby konstrukce dámské vložky 20 byla jasněji patrná, přičemž část dámské vložky 20 obrácená k uživatelce nebo se uživatelky dotýkající 20a je orientována k osobě pozorující nákres. Jak je ukázáno na obr.l, sestává se výhodné dámská vložka 20 z vrchní fólie 22 propustné pro kapaliny, ze spodní fólie 23 nepropustné pro kapaliny, jež je spojená s vrchní fólií 22, z absorpčního jádra 24 umístěného mezi vrchní fólií 22 a spodní fólií 23 a z přijímací vrstvy 25 umístěné mezi vrchní fólií 22 a absorpčním jádrem 24.

Obr.l také ukazuje, že dámská vložka 20 má obvod 30, jenž je vymezen vnějšími okraji dámské vložky 20, jejíž podélné okraje (neboli boční okraje) jsou označeny 31 a koncové okraje (neboli konce) 32.

Dámská vložka 20 má výhodně případné boční chlopně neboli křidélka 34 , ί^θζ jsou přehnuty přes rozkrokovou část kalhotek uživatelky. Boční chlopně 34 mohou sloužit mnoha účelům, včetně (aniž by se na tyto omezovaly) k ochraně kalhotek uživatelky před znečištěním a k upevnění dámské vložky ke kalhotkám.

Obr.2 představuje řez dámskou vložkou 20 podél přímky 2-2 na obr.l. Jak je z obr.2 patrné, obsahuje dámská vložka 20 výhodné adhezivní upevňovací prostředek 36 pro připevnění dámské vložky 20 k spodnímu prádlu uživatelky. Odstranitelná uvolňovací charakter, materiálů, podšívka 37 kryje adhezivní upevňovací prostředek 36 a tím zabraňuje tomu, aby se adhezivum před použitím dámské vložky 20 přilepilo k jinému povrchu než je rozkroková část spodního prádla.

Kromě podélného směru a příčného směru má dámská vložka 20 také směr nebo osu Z, jenž směřuje dolů skrz vrchní fólii 22 do jakéhokoliv jádra 24 shromažďujícího tekutiny. Cílem je vytvoření souvislé dráhy mezi vrchní fólií 22 a níže nacházející se vrstvou nebo vrstvami absorpčního výrobku, takže tekutina je tažena ve směru Z a od vrchní fólie do konečné shromažďovací vrstvy.

Na obr.3 a 4 je ukázán kapilární vrstvený materiál 40 podle tohoto vynálezu. Kapilární vrstvený materiál 40 je vhodný zejména pro vrchní fólii 22 nebo pro přijímací vrstvu 25 dámské vložky 20 typu obecně znázorněného na obr.l a 2. Kapilární vrstvený materiál 40 znázorněný na obr.3 a 4 je tvořen první pro tekutiny propustnou fólií nebo vrstvou 42 a druhou pro tekutiny propustnou fólií nebo vrstvou 46. Pro tekutiny propustný charakter první fólie 42 a druhé fólie 46 je dán otvory 43 a 47. Zatímco pro tekutiny propustný charakter první fólie 42 a druhé fólie 46 je dán otvory 43 a 47, bylo by zřejmé každé osobě znalé oboru, že existují i jiné prostředky jak udělit fólii propustný mikroporézních materiálů, porézních První a druhá fólie jsou od sebe odsazeny pomocí rozpěrky. Rozpěrka znázorněná na obr.3 a 4 obsahuje větší počet válcovitých rozpěrek 48. Rozpěrky 48 také spojují (nebo vzájemné zajišťují) první fólii 42 a druhou fólii 46. Rozpěrky 48 oddělují první fólii 42 od druhou fólie 46, takže mezi první fólií 42 a druhou fólií 46 vzniká kapilární zóna 50. Pojem kapilární zóna, jak je zde použit, označuje prostor mezi dvěma sousedícími fóliemi, v němž se nenachází rozpěrka.

Materiál zvolený pro první fólii 42 a druhou fólii 46 by měl být výhodně obrobítelný a měl by být schopen tvorby fólie. Jelikož kapilární vrstvený materiál 40 je určen pro spotřebitelské výrobky, jež přicházejí do kontaktu s lidským tělem, měl by být kapilární vrstvený materiál 40 výhodně měkký a bezpečný pro epídermálni nebo jiný kontakt s lidským tělem. Výhodnými materiály pro pro první fólii 42 a druhou fólii 46 napr. pomoci štěrbin atd.

jsou polymemí materiály včetně (aniž by byly na ně omezeny) polyolefinů, zejména polyethyleny, polypropyleny a kopolymery s alespoň jednou olefinickou složkou. Jiné polymemí materiály, jako jsou polyester, nylon, jejich kopolymery a kombinace uvedených polymerů, jsou též vhodné. I když první fólie 42. a druhá fólie 46 jsou ukázány jako filmy, pokud je to žádoucí, mohou mít formu netkané textilie, mikroporézní membrány atd.

Pokud je to žádoucí, k polymemí matrici první fólie 42. a druhé fólie 46 může být přidáno běžné množství činidel. Přídavek činidel je často žádoucí pro zvýšení opacity fólií. K vytvořeni zákalu u první fólie 42 a druhé fólie 46 mohou být použity bělící činidla, např. oxid titaničitý nebo uhličitan vápenatý. Pokud je to žádoucí, mohou být pro udělení hydrofilního charakteru k první fólii 42 a druhé fólii 46 přidána povrchově aktivní činidla. Činidla, jako jsou např. bělící činidla a povrchově aktivní činidla, mohou být přidána k první fólii 42 a druhé fólii 46 v různých množstvích případ od případu, čímž vznikají různé efekty, např. gradienty hydrofility a schopnost maskováni tekutin v absorpčním výrobku.

První fólie 42 a druhé fólie 46 mohou být tvořeny vícevrstvými polymerními fóliemi, např. fóliemi popsanými v U.S. patentu 5,006,394, jenž byl vydán Bairdovi 9.dubna 1991, a v u.S. patentu 5,261,899, jenž byl vydán Vischerovi a kol. 16.listopadu 1993, přičemž uvedené patenty jsou sem vtěleny formou odkazu.

Rozpěrky 48 mohou být z jakéhokoliv materiálu vhodného pro připojeni první fólie 42 k druhé fólii 46. Rozpěrky 48 mohou být např. z tepelné tvrdítelného tavného adheziva vyráběného firmou Eastman Chemical pod označením Eastobond A3 nebo ze samolepivého materiálu, jako je např. HL-1258 vyráběného firmou Fuller Adhesive. Rozpěrky 48 mohou být také zhotoveny z polymerního materiálu majícího nižší bod tání než má polymerni materiál použitý bud pro první fólii 42 nebo pro druhou fólii 46.

Rozpěrky jsou výhodně aplikovány k jedné z fólií s využitím známých technik, jako jsou hlubotisk, sítotisk nebo transferový tisk. Pokud se používá samolepící materiál, k vytvoření spojů mezi rozpěrkami a příslušnou fólií musí být použit dostatečný tlak. Pokud se používá tavné lepidlo nebo polymerni materiál mající nižší bod tání než má polymerni materiál použitý bud pro první fólii nebo pro druhou fólii, musí být použito dostatečné teplo k nahřátí rozpěrek, aby byly vytvořeny spoje mezi příslušnými fóliemi.

U jiného výhodného provedení mohou být rozpěrky 48 zhotoveny z jedné nebo z vice fólií. Může to být provedeno ražením bud za horka nebo za studená, odléváním nebo jinou známou technikou. Druhá fólie se potom kombinuje s raženou nebo odlévanou fólií za tvorby vrstveného materiálu podle tohoto vynálezu.

Při použití jako vrchní fólie absorpčního výrobku, např. vrchní fólie 22 dámské vložky 20 znázorněné na obr.l a 2, stává se první fólie 42 povrchem dotýkajícím se uživatelky neboli tělovým povrchem vrchní fólie. Druhá fólie 46 se stává povrchem obráceným k prádlu nebo povrchem dotýkajícím se vložky. V důsledku toho při dopadání tekutiny na kapilární vrstvený materiál 40 se tekutina nejdříve dostává do kontaktu s povrchem 42a první fólie 42 dotýkajícím se uživatelky. Tekutina potom prostupuje otvory 43 do kapilární zóny 50. Po dosaženi kapilární zóny 50 se tekutina pohybuje za kapilárního tlaku kapilární zónou 50. Tekutina se pohybuje kapilární zónou 50 v příčném i v příčném směru. Tekutina současně prochází otvory 47 v druhé fólii 46 a teče do přijímací vrstvy 25 dámské vložky 20 , jak je znázorněno na obr.l a 2.

Rozměry otvorů 43 a 47 v první fólii 42 a v druhé fólií 46 mohou být v podstatě stejné nebo mohou být rozdílné. Pokud se kapilární vrstvený materiál 40 používá jako vrchní fólie nebo jako přijímací vrstva, může být žádoucí, aby otvory 43 byly poněkud větší než otvory 47, čímž vzniká v kapilárním vrstveném materiálu 40 kapilární gradient. Může být také žádoucí mít v jednotlivých fóliích různé rozměry otvorů 43 a 47. Když se kapilární vrstvený materiál 40 používá jako vrchní fólie, může být žádoucí, aby otvory 43 v první fólii 42, jež se nachází ve dámské vložky, t.j. v oblasti kolem průsečíku osy, byly větší než otvory u obvodu 30 dámské vložky. Rozměry v různých oblastech se mohou jasné lišit nebo mohou být těžko rozlišitelné, když se rozměry mění plynule.

Kromě rozdílů ve velikostech otvorů 43 a 47 mohou existovat i rozdíly v četnosti otvorů 43 a 47. Např. pokud se kapilární vrstvený materiál 40 používá jako vrchní fólie, ja žádoucí, aby středové oblasti podélné a příčné v blízkosti středové oblasti byla jejich relativně vysoká četnost ve srovnání s oblastmi blízko obvodu absorpčního výrobku. Obecně platí, že čím je otvorů méně a čím jsou menší, tím větší je kapilární zóna vymezená dvěma fóliemi a rozpěrkami.

Pro různé účely mohou být rozměry kapilární zóny 50 různé. Např. pokud se používá jako vrchní fólie plenky na jedno použiti, rozměry kapilární zóny 50 mohou být menší než když se používá jako vrchní fólie dámské vložky, a to kvůli rozdílu ve viskozité a hustotě moči na jedné straně a měsíčků a krve na straně druhé. Z toho plyne, že kapilární zóna pro vrchní fólii plenky bude pravděpodobně menší než kapilární zóna pro vrchní fólií dámské vložky.

Četnost, plocha průřezu a výška rozpěrek 48 do značné míry určuje rozměr kapilární zóny 50. Rozpěrky 48 mají výškový rozměr označený na obr.4 písmenem H. Plocha průřezu rozpěrek 48 se zjistí z plochy rozpěrek v rovině rovnoběžné na první a druhou fólii 42., 4_6,, jak je na obr. 3 naznačeno přímkou A-A. Znázorněné rozpěrky 48 mají kruhový průřez, ale průřezy rozpěrek 48 mohou mít rovněž i jiné tvary, např. čtverce, obdélníky, ovály, trojúhelníky, oblouky, tvar psí kosti atd.

Na obr.3 a 4 znázorněné boční stěny 49 rozpěrek 48 jsou v podstatě rovné. Boční stěny 49 mohou být ale i konkávní nebo konvexní nebo mohou mít jiný tvar např. zkosený, křivočarý atd. nebo mohou mít libovolný požadovaný tvar.

V kapilární zóně 50 se nachází nejméně jeden nebo výhodně více kapilárních kanálků obecně označených 60. Když tekutina proudí mezi sousedícími rozpěrkami 48 (obr.3), tvar kapilárního kanálku 60 mezi rozpěrkami 48 se postupné mění. Z toho plyne, že kapilární kanálky 60 mají v různých místech své délky nestejný tvar.

Na obr.5 je znázorněno jiné provedení kapilárního vrstveného materiálu 140 podle tohoto vynálezu. Kapilární vrstvený materiál 140 je tvořen první pro tekutiny propustnou fólií 142 s větším počtem otvorů 143 a druhou pro tekutiny propustnou fólií 146 s větším počtem otvorů 147. První a druhá fólie jsou vzájemné odsazeny větším počtem rozpěrek 148. Rozpěrky 148 v řezu podél přímky A-A mají v podstatě pravoúhlý průřez. Boční stěny 149 rozpěrek 148 jsou v podstatě rovné. Rozpěrky 148 také spojují první fólii 142 a druhou fólii 146.

Rozpěrky 148 oddělují první fólii 142 od druhé fólie 146, čímž mezi první a druhou fólií vzniká kapilární zóna 150. Kapilární zóna 150 je rozdělena do většího počtu kapilárních kanálků 160. Jelikož rozpěrky 148 jsou v podstatě vzájemně rovnoběžné, kapilární kanálky 160 jsou po celé své délce v podstatě rovné.

Kapilární kanálky v kapilární zóně mohou mít jakýkoliv požadovaný tvar. Kapilární kanálky mohou být např. po celé své délce rovné, mohou být rovné jenom ve své části, mohou být ve své celé délce spojité nebo nespojité, mohou být křivočaré, mohou mít véjířovitý tvar, mohou být oválné, asymetrické nebo mohou mít tvar přesýpacích hodin nebo psí kosti atd.

Na obr.6 je znázorněno jiné provedení kapilárního vrstveného materiálu 170 podle tohoto vynálezu. Kapilární vrstvený materiál 170 je zvláště vhodný pro vrchní fólii absorpčního výrobku, jako je např. dámská vložka 20 z obr.l. Kapilární vrstvený materiál 170 je tvořen první fólií 172 druhou fólií 176 s větším počtem a druhá fólie 176 jsou vzájemně odsazeny větším počtem rozpěrek 178 a mezi první a druhou fólií vzniká kapilární zóna 180. V kapilární zóně 180 je větší počet kapilárních kanálků 190. Rozměry kapilární zóny 180 v kapilárním vrstveném materiálu nejsou všude stejně na rozdíl od kapilární zóny 150 z obr.5.

Obr.7 představuje zvětšené, částečné rozdělené na části, perspektivní zobrazení dalšího přednostního provedeni kapilární vrstvené fólie z obr.3 zformované do třírozměrné makroskopicky expandované vláknovité děrované textilie 200. Makroskopicky expandovaná textilie 200 je obecné popsaná v U.S. patentu 4,342,314, jenž byl vydán Radelovi a kol. 3.srpna 1982 a jenž je sem vtělen formou odkazu. Bylo zjištěno, že textilie 200 je vhodná pro vrchní fólii 22 dámské vložky 20. Pojem makroskopicky expandovaná, jak je textilii podle tohoto vynálezu, a fólie, jež byly přinuceny přizpůsobit se třírozměrné struktuře formy, takže oba její povrchy vykazují třírozměrné obrazce povrchových nepravidelností odpovídající řezu dané formy. Jednotlivé povrchové nepravidelnosti tvořící uvedený obrazec jsou rozlišitelné prostýn okem, t.j. normální oko bez použiti nějaké pomůcky měnící zdánlivou velikost nebo vzdálenost s větším počtem otvorů 173 a otvorů 177. První fólie 172 zde použit pro třírozměrnou označuje textilie, pásky předmětu nebo jinak měnící vi^zuální schopnosti oka má rozlišení 20/20, když kolmá vzdálenost oka od roviny textilie činí kolem 30 cm. Pojem vláknová, jak je zde použit, popisuje vzhled textilie podle tohoto vynálezu a týká se jakéhokoliv jemného obrazce z otvorů, nahodilého či nenahodilého, síťovaného či nesíťovaného a týká se celkového vzhledu a dojmu z tkané či netkané vláknité textilie pozorované lidským okem. Jak je vidět na obr.7, vláknový vzhled textilie je dán kontinuem vláknitých prvků, jejichž protilehlé konce jsou spojeny s alespoň jedním jiným vláknitým prvkem. Provedení znázorněné na obr.7 má vzájemně spojené vláknité prvky tvořící obrazec z pentagonálně tvarovaných kapilár 202. Textilie 200 mající vláknový vzhled představuje třírozměrnou mikrostrukturu sahající od nejvrchnějšího povrchu textilie nebo od povrchu dotýkajícího se uživatelky 205 v rovině 206 k nejspodnějšímu povrchu nebo povrchu dotýkajícho se absorpční vložky 208 v rovině 209 a podporuje rychlý transport tekutiny od nejvrchnějšího povrchu 205 do nejspodnějšího povrchu 208, aniž by docházelo k toku tekutiny příčným směrem mezi sousedícími kapilárami 202 . Pojem mikrostruktura, jak je zde použit, označuje tak jemnou strukturu, že její přesné detaily může lidské oko snadno vnímat pouze při zvětšení mikroskopem nebo jinými pomůckami známými v oboru.

Otvory 215 jsou vytvořeny větším počtem vzájemně se protínajících vláknitých prvků, např. prvků 216, 217, 218, 219 a 220, vzájemně spojených v prvním povrchu textilie. Všechny vláknité prvky mají základnovou část, např. základnovou část 222, položenou v rovině 206. Všechny základnové části mají boční část, např. boční části 223, připevněné k jejím okrajům. Boční části 223 leží ve směru druhého povrchu 203 textilie. Vzájemně se protínající boční části vláknitých prvků jsou vzájemně spojeny mezi prvním a druhým povrchem textilie a všechny končí v podstatě souběžné v rovině 209 druhého povrchu.

U zvláště výhodného provedení konči všechny vzájemně spojené boční části v podstatě souběžně v rovině druhého povrchu, čímž vznikají v druhém povrchu 208 textilie otvory 225. Systém kapilár 202 vytvořený vzájemně spojenými bočními částmi dovoluje volný tok tekutin od prvního povrchu textilie přímo do druhého povrchu textilie, aniž by docházelo k toku tekutin v příčném směru mezi sousedícími kapilárami.

Malá množství tekutin mohou mimoto pronikat otvory 243 do první vrtvy 242 kapilárního vrstveného materiálu 240. První vrstva 242 je oddělena od druhé vrstvy 246 (a je k ní současně připevněna) pomocí rozpěrek 248, čímž vzniká kapilární zóna 250 mezi první a druhou fólií. Po proniknutí otvory 243 se pohybuje tekutina kapilární zónou 250 k druhému povrchu textilie. Po dosažení druhého povrchu textilie může být tekutina odstraněna z kapilární zóny 250 a převedena do níže ležící zóny. Tekutina též může vniknout do otvorů 247 druhé vrstvy 246.

Absorpční jádro 24 může být jakýkoliv absorpční prostředek, jenž je schopný absorbovat a zadržovat kapaliny (např. měsíčky anebo moč). Jak je ukázáno na obr.l a 2, absorpční jádro 24 má tělový povrch, povrch obrácený k prádlu, postranní okraje a koncové okraje. Absorpční jádro 24 může mít velké množství velikostí a tvarů (např. pravoúhlý, oválný, tvar přesýpacích hodin, psí kosti, asymetrický atd.) a může být vyrobeno z řady materiálů absorbujících kapaliny, jež se běžně používají v dámských vložkách a v jiných absorpčních výrobcích, jako je např. rozmělněná buníčina (často nazývaná vzdušná plst). Příklady dalších vhodných absorpčních materiálů zahrnují krepovanou celulózovou vatu, vyfukované polymery včetně koformu, chemicky ztužená, modifikovaná nebo zesíťovaná celulózová vlákna, vlákna s kapilárními kanálky, syntetická vlákna např. krepovaná polyesterová vlákna, rašelinný mech, jemný absorpční papír, včetně vrstvených a smotaných jemných absorpčních papírů, absorpční pěny, absorpční houby, superabsorpční polymery, absorpční gelové materiály nebo jakýkoliv rovnocenný materiál nebo směs těchto materiálů.

Konfigurace a konstrukce absorpčního jádra 24 mohou být také různé (např. absorpční jádro může mít zóny o proměnlivé tloušťce - např. profilované tak, že je jádro uprostřed tlustší, absorpční jádro může mít hydrofilní gradienty, superabsorpční gradienty nebo přijímací zóny s nižší hustotou a nižší průměrnou plošnou váhou nebo absorpční jádro může být tvořeno jednou nebo více vrstvami nebo strukturami). Celková absorpční kapacita absorpčního jádra 24 by však měla být slučitelná se zamýšlenou kapacitou a použitím dámské vložky 20. Mimoto, velikost a absorpční kapacita absorpčního jádra 24 by měla být různá pro různé použití např. pro vložky pro osoby trpící inkontinencí, kalhotkové vložky, normální dámské vložky a noční dámské vložky.

Příklady absorpčních struktur pro použití v absorpčním jádru 24 podle tohoto vynálezu jsou popsány v U.S. patentu 4,950,264, jenž byl vydán Osbornovi 21.srpna 1990, v U.S. patentu 4,610,678, jenž byl vydán Weismanovi a kol. 9.září 1986, v U.S. patentu 4,834,735, jenž byl vydán Alemanymu 30.května 1989, v U.S. patentu 5,009,653, jenž byl vydán Osbornovi 23.dubna 1991 a v Evropské patentové přihlášce 0 198 683, The Proctor & Gamble Company, zveřejněné 22.října 1986 na jméno Duenk a kol. Všechny tyto patenty jsou sem vtěleny formou odkazu.

Absorpční jádro 24 může být alternativně tvořeno vrstvenou strukturou sestávající se z vrstvy superabsorbujícího polymerního materiálu (nebo absorpčního gelového materiálu) a z jedné nebo více fólií nebo textilií ze zesítovaných celulózových vláken. Vhodná zesítovaná celulózová vlákna pro absorpční jádro 24 jsou popsána v U.S. patentu 4,888,093, jenž byl vydán Cookovi a kol. 19. prosince 1989, v U.S. patentu 4,822,543, jenž byl vydán Deanovi a kol. 18.dubna 1989, v U.S. patentu 4,889,595, jenž byl vydán Schoggenovi a kol. 26.prosince 1989, v U.S. patentu 4,898,642, jenž byl vydán Moorovi a kol.

6.února 1990, v U.S. patentu 4,935,022, jenž byl vydán Lashovi a kol. 19.června 1990, v EPO Patent Application Publication No. 0 427 316 A2 a O 427 317 A2 zveřejněné na jméno Herron a kol.

15.května 1991 a v EPO Patent Application Publication No. 0 429 112 A2 zveřejněné na jméno Herron a kol. 29.května 1991, přičemž všechny patenty jsou sem vtěleny formou odkazu.

Vrstvená struktura může být zhotovena z fólie ze zesítovaných celulózových vláken, jež obaluji vrstvu částic absorpčního gelového materiálu. Fólie je tak smotána, že vypadá při pohledu od konce, jako by měla tvar c. Smotaná fólie vytváří vrchní vrstvu a spodní vrstvu. U alternativních provedení může být vrstvená struktura vytvořena mnoha jinými způsoby, např. pomocí zvláštních textilii ze zesítovaných celulózových vláken (nebo z jiného absorpčního materiálu) pro různé vrstva absorpčního jádra, nebo pomoci dalších vrstev.

U tohoto typu jádra zkadeřená, zakroucená a výhodně chemicky ztužená a zesítovaná celulózová vlákna jsou upravena, aby vznikly vlákna použitelná ve formě fólie v absorpčním jádru. Příprava vhodné zkadeřených chemicky ztužených celulózových vláken, z nichž mohou být připravena zjemněná zkadeřená chemicky ztužená celulózová vlákna je popsána v U.S. patentech 4,888,903, 4,822,543, 4,889,595, 4,889,597, 4,889,596 a 4,898,642.

Použití těchto vláken v kombinaci s absorpčními gelovými materiály a zařízení pro výrobu těchto kombinací jsou popsána v U.S. patentu 4,935,022. V typickém případě tyto přípravy zahrnují použití aldehydů, např. glutaraldehydu, ve funkci sítovacích činidel. Mimoto, jako sítovací činidla mohou být použity polykarboxylové kyseliny. Mělo by být zřejmé, že jsou také známy jiné prostředky k přípravě zesilovaných celulózových vláken a že tato vlákna zde také mohou být použita, ačkoliv jejich vlastnosti vztahující se k absorpci tekutin jsou horší než tyto vlastnosti u výše popsaných vláken. Múze být učiněn odkaz na různé citace v U.S. patentu 4,898,642 a PCT U.S. 89 01581 týkající se jiných vláken pro přípravu výhodných absorpčních jader pro použití v tomto vynálezu.

Absorpční jádro 24 může být alternativně tvořeno kapilárním vrstveným materiálem. Pokud je kapilární vrstvený materiál použit v absorpčním jádru, potom rozměry a četnost otvorů v první a ve druhé fólii a rozměry, výška a četnost rozpěrek se mohou poněkud lišit od těchto hodnot u kapilárního vrstveného materiálu, jenž se používá jako vrchní fólie. Kapilární zóny mohou být např. poněkud větší, čímž kapilární vrstvený materiál může zachycovat větší množství tekutin.

Absorpční gelové materiály mohou být rozmístěny kolem příčných okrajů kapilárního vrstveného materiálu a tím drží v kapilárním vrstveném materiálu tekutiny. Alternativně může být použit kapilární vrstvený materiál jako část absorpčního jádra, přičemž kapilární vrstvený materiál je umístěn na vrstvě absorpčního gelového materiálu nebo superabsorbentu.

Na obr.8 a 9 je znázorněno jiné provedeni kapilárního vrstveného materiálu 340 podle tohoto vynálezu. Kapilární vrstvený materiál 340 je tvořen první fólií 342 s větším počtem otvorů 343 a druhou fólií 346. První a druhá fólie jsou vzájemně odsazeny (a vzájemné spojeny) větším počtem rozpěrek 348. V druhé fólii 346 nejsou v podstatě žádné otvory, čímž je neprostupná pro tekutiny. Kapilární vrstvený materiál 340 může být zejména užitečný jako makroskopicky expandovaná vrchní fólie (viz např. obr.7), kde není žádoucí nebo nutné, aby tekutiny pronikaly druhou fólií 346. Kapilární vrstvený materiál 340 může být alternativně také použit jako absorpční jádro, přičemž druhá fólie 346 je nepropustná pro kapaliny a tak může napomáhat spodní fólii v ochraně před znečištěním spodního prádla a oděvu.

Na obr.10 je znázorněno další výhodné provedení kapilárního vrstveného materiálu 370 podle tohoto vynálezu. Kapilární vrstvený materiál 370 obsahuje první fólii 372 s větším počtem otvorů 373. jež je připevněna k druhé fólii 376 s větším počtem otvorů 377 pomoci většího počtu rozpěrek 375. Mezi první fólií 372 a druhou fólií 376 vzniká kapilární zóna 374. Kapilární vrstvený materiál 370 má také třetí fólii 380 připevněnou k druhé fólii 376 pomocí rozpěrek 379. Mezi druhou fólií 376 a třetí fólií 380 vzniká kapilární zóna 373. Třetí fólie 380 není výhodně děrovaná.

Z kapilárního vrstveného materiálu 370 může být zhotovena makroskopicky expandovaná textilie podobná textilii z obr.7. Kapilární vrstvený materiál 370 může být použit jako absorpční jádro v absorpčním výrobku. Zvětšením vrstev kapilární vrstvené fólie může kapilární vrstvená fólie držet a shromažďovat více tekutin. Počet vrstev je neomezený a může být stanoven tak, aby to vyhovovalo předpokládanému objemu tekutin.

Spodní fólie 23 je nepropustná pro kapaliny (např. měsíčky anebo moč) a výhodně se vyrábí z tenké fólie z plastu, ačkoliv mohou být také použity i jiné ohebné materiály. Pojem ohebný, jak je materiály, které jsou poddajné a snadno se přizpůsobují tvaru a obrysům lidského těla. Spodní fólie 23 může být tvořena tkaným nebo netkaným materiálem, polymerni fólií např. thermoplastickou fólií z polyethylenu nebo polypropylenu nebo kompozitním materiálem např. povlečeným netkaným materiálem. Spodní fólií je výhodné polyethylenová fólie o tloušťce 0,012 mm (0,5 mil) až 0.051 mm (2,0 mil). Takové polyethylenové fólie jsou např. vyráběny firmou Clopay Corporation, Cincinnati, Ohio, pod označením P-18-1401 a firmou Ethyl Corporation, Visqueen Division, Terre Haute, Indiana pod označením XP-39385. Konečná úprava spodní fólie výhodné zahrnuje raženi nebo matování za pro kapaliny propustné zde použit, označuje účelem dosažení látkovějšího vzhledu. Mimoto, spodní fólie 23. může dovolovat únik par z absorpčního jádra 24 (t.j. je prodyšná), i když současně zamezuje průchod exsudátů.

Při použití může být dámská vložka 20 uchycena ve správné poloze jakýmikoliv nosnými nebo uchycovacími prostředky, jež jsou známy. Dámská vložka se výhodné vloží a a uchytí ve spodním prádlu nebo kalhotkách pomocí upevňovadla např. adheziva 36. Adhezivum 36 je prostředek pro uchycení dámské vložky 20 v rozkrokové části kalhotek. Část nebo celý vnější povrch spodní fólie 23 se povleče adhezivem. Jakékoliv adhezivum nebo lepidlo používané k těmto účelům může přičemž se zde dává přednost být zde použito jako adhezivum, samolepícím materiálům. Vhodnými adhezivy jsou Century A-305-IV vyráběné firmou Century Adhesives Corporation, Columbus, Ohio a Instant Lock 34-2823 vyráběné firmou National Starch and Chemical Company, Bridgewater, New Jersey. Vhodná adhezivní upínadla jsou také popsána v U.S. patentu 4,917,697. Před vložením dámské vložky je samolepící materiál 36 v typickém případě přikryt odstranitelnou podšívkou 37, jež zabraňuje vyschnutí samolepícího materiálu 36 a jeho přilnutí k jinému povrchu než je rozkroková část kalhotek. Vhodné odstranitelné podšívky 37 jsou popsány v uvedeném U.S. patentu 4,917,697. Jakákoliv komerčně dostupná odstranitelná podšívka běžně používaná k těmto účelům může být zde použita. Neomezující příklady vhodných odstranitelných podšívek představují BL30MG-A Silox El/0 a 8L30MG-A Silox 4P/0, které jsou vyráběny firmou Akrosil Corporation, Menasha, Wisconsin. Při použití dámské vložky 20 podle tohoto vynálezu se odstraní podšívka 37 a potom se dámská vložka 20 vloží do kalhotek tak, aby se adhezivum 36 kalhotek dotýkalo. Adhezivum 36 udržuje dámskou vložku při použití v dané poloze.

Dámská vložka 20 může být opatřena dvěma křidélky 34, jež přiléhají k bočním okrajům absorpčního jádra a tyto okraje přesahují v příčném směru. Křidélka 34 mají takovou konstrukci, aby se přehly přes okraje kalhotek uživatelky v rozkrokové části, přičemž aby se nacházely mezi okraji kalhotek a stehny.

Křidélka 34 slouží dvěma účelům. Za prvé, křidélka 34 pomáhají zamezit znečištění těla a kalhotek uživatelky menstračními tekutinami, nejlépe vytvořením bariéry podél okrajů kalhotek dané dvěma stěnami. Za druhé, křidélka 34 jsou výhodné opatřena na povrchu obráceném k prádlu upevňovacími prostředky, takže křidélka 34 mohou být přeložena zpět pod kalhotky a přichytit se ke kalhotkám na straně obrácené k prádlu. Tímto způsobem udržují křidélka 34 dámskou vložku 20 v řádné poloze v kalhotkách.

Křidélka 34 mohou být zhotovena z různých materiálů, včetně těch, které jsou podobné materiálům pro vrchní fólii, spodní fólii, jemný absorpční papír, nebo mohou být z kombinace těchto materiálů. Mimoto mohou křidélka 34 tvořit samostatný prvek, jenž je připevněn k hlavní části dámské vložky, nebo mohou být protažením vrchní fólie 22 a spodní fólie 23 (t.j. tvoří s nimi jednotku).

Řada dámských vložek majících křidélka vhodná nebo přizpůsobitelná pro použití v dámských vložkách podle tohoto vynálezu je popsána v U.S. patentu 4,637,478 nazvaném Tvarovaná dámská vložka s křidélky, jenž byl vydán Van Tilburgovi 18.srpna 1987, v U.S. patentu 4,539,876 nazvaném Dámská vložka, jenž byl vydán Van Tilburgovi 20.května 1986, a v U.S. patentu 4,608,047 nazvaném Připevr.ovací prostředky dámské vložky, jenž byl vydán Medinglymu 26.srpna 1986.

U přednostního provedení tohoto vynálezu může být přijímací vrstva nebo vrstvy umístěny mezi vrchní fólií a absorpčním jádrem. Přijímací vrstva může sloužit několika účelům, včetně k zlepšení prosakování exsudátů přes absorpční jádro a do absorpčního jádra. Existuje několik důvodů, proč je důležité zlepšené prosakování exsudátů, včetně zlepšení rovnoměrnějšího rozptýlení exsudátů v absorpčním jádru a včetně umožnění výroby relativně tenké dámské vložky 20,. (Toto prosakování může zahrnovat transport kapalin v jednom, ve dvou nebo ve všech směrech, t.j. v rovině x-y anebo ve směru z). Přijímací vrstva může být tvořena několika různými materiály, včetně tkaných a netkaných textilií ze syntetických vláken včetně polyesterových, polypropylenových nebo polyethylenových vláken, z přírodních vláken včetně bavlny nebo celulózy, ze směsí těchto vláken nebo z jakýchkoliv rovnocenných materiálů nebo z jejich kombinací. Příklady dámských vložek majících přijímací vrstvu a vrchní fólii jsou podrobněji popsány v U.S. patentu 4,950,264, jenž byl vydán Osbornovi a v přihlášce U.S. Patent Application Seriál No. 07/810,774 Absorpční výrobek mající stavené vrstvy podané 17.prosince 1991 na jména Cree a kol. Všechny tyto dokumenty jsou sem vtěleny formou odkazu. U přednostního provedení může být přijímací vrstva spojena s vrchní fólií jakýmkoliv běžným prostředkem pro vzájemné spojování textilií, nejvýhodněji tavnými spoji, jak je podrobněji popsáno ve zmíněné přihlášce na jméno Cree.

Přijímací vrstva může být alternativně tvořena kapilárním vrstveným materiálem. Pokud je tento materiál použit jako přijímací vrstva, potom rozměry a četnost otvorů v první a ve druhé fólii a rozměry, výška a četnost rozpěrek se mohou poněkud lišit od těchto hodnot u kapilárního vrstveného materiálu použitého jako vrchní fólie nebo absorpční jádro.

I když zde byla popsána a zobrazena určitá provedení tohoto vynálezu, mělo by být zřejmé osobám znalých oboru, že mohou být provedeny změny a modifikace, aniž by došlo k odchýlení se od povahy a rozsahu tohoto vynálezu. V přiložených patentových nárocích má proto pokrýt všechny změny a modifikace, jež jsou v rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ fvřst·

   Vrstvený materiál vyznačuj í c_j__.s k Λ j

   ů. I první fólií a druhou fólií, přičemž první fólie je pro tekutiny propustná, první fólie a druhá fólie jsou vzájemně odsazeny alespoň jednou rozpěrkou vymezující kapilární zónu pro kapilární transport tekutin mezi první a druhou fólií a přičemž rozpěrka vzájemně spojuje první fólii a druhou fólii za tvorby vrstveného materiálu.
2. 2. Vrstvený materiál podle nároku 1,vyznačuj ící se t í m , že první fólie obsahuje větší počet otvorů.
3. 3. Vrstvený materiál podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že druhá fólie je pro tekutiny propustná.
4. 4. Vrstvený materiál podle nároku 3,vyznačující se tím, že druhá fólie obsahuje větší počet otvorů.
5. 5. Vrstvený materiál podle nároku 4,vyznačuj ící se tím, že otvory v první fólii jsou větší než otvory v druhé fólii.
6. 6. Vrstvený materiál podle nároku 1,vyznačující se tím, že druhá fólie je pro tekutiny nepropustná.
7. 7. Vrstvený materiál podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první fólie a druhá fólie jsou tvořeny polymernim materiálem.
8. 8. Vrstvený materiál podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vrstvený materiál obsahuje větší počet rozpěrek.
9. 9. Vrstvený materiál podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kapilární zóna obsahuje větší počet kanálků.
10. 10. Vrstvený materiál podle nároku 9, vyznačující se tím, že kanálky jsou ve své délce v podstatě nestejné.
11. 11. Vrstvený materiál podle nároku 9, vyznačující se t í m , že kanálky jsou ve své délce v podstatě stále stejné.
12. 12. Vrstvený materiál podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kapilární zóna je v celém vrstvené materiálu v podstatě stejná.
13. 13. Vrstvený materiál podle alespoň jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kapilární zóna není v celém vrstvené materiálu v podstatě stejná.