CZ26302U1 - Svěrací zařízení - Google Patents

Description

Úřad průmyslového vlastnictví v zápisném řízeni nezjišťuje, zda předmět užitného vzoru splňuje podmínky způsobilosti k ochraně podle § 1 zák. č. 478/1992 Sb.

Svěrací zařízení

Oblast techniky

Tato přihláška uplatňuje prioritu čínské přihlášky užitného vzoru č. 201320337395. 5 podané dne 13. června 2013 jménem společnosti Foshan Ideál Co., Ltd., jejíž celý obsah je do této přihlášky začleněn formou odkazu.

Toto technické řešení se týká svěracího zařízení, zejména svěracího zařízení vhodného k použití při zacházení s křehkými výrobky, jako například sklem.

Dosavadní stav techniky

Montáž a přemísťování křehkých výrobků, jako například skla, se obvykle provádějí prostřednictvím speciálních nástrojů. Provádí-li se například montáž skleněných dveří sprchového koutu, jsou k upevňování a přemísťování těchto skleněných dveří vždy potřebné vodováha a sklenářská svěrka. Spojování konvenčních sklenářských svěrek se skleněnými tabulemi však vyžaduje přídavné spojovací součásti, jako například šrouby nebo svorníky. To způsobuje, že montážní postup je časově náročný a ke svému dokončení vyžaduje dodatečné nástroje. Kromě toho je konvenční sklenářská svěrka použitelná pouze ve zcela uvolněné poloze a zcela zajištěné poloze, což je z hlediska montážního postupu nevhodné.

Podstata technického řešení

Úkolem technického řešení je poskytnutí svěracího zařízení, při jehož použití není k dosažení sevření potřebný žádný přídavný nástroj.

Dalším úkolem technického řešení je poskytnutí svěracího zařízení, které je možno používat mezi zcela uvolněnou polohou, předběžně zajištěnou polohou a zcela zajištěnou polohou, čímž je usnadněn postup montáže.

Uvedené úkoly tohoto technického řešení jsou splněny poskytnutím svěracího zařízení zahrnujícího svěrací základnu a vačkový mechanismus. Svěrací základna je opatřena otvorem pro vkládání alespoň části předmětu, který má být sevřen, a dutinou pro uložení vačkového mechanismu. Vačkový mechanismus je vzhledem ke svěrací základně otočný mezi první polohou, ve které svěrací zařízení zcela znehybňuje sevřený předmět, a druhou polohou, ve které je předmět svěracím zařízením zcela uvolněn.

V jedné výhodné formě provedení svěrací zařízení dále zahrnuje pružnou podložku umístěnou uvnitř otvoru a při použití mezi svěrací základnou a předmětem, který má být sevřen. Pružná podložka zlepšuje účinek sevření předmětu tím, že zvyšuje třecí sílu mezi předmětem a podložkou. Podložka je přednostně opatřena zuby na jedné nebo obou bočních stěnách směřujících k předmětu.

V jedné výhodné formě provedení svěrací zařízení dále zahrnuje tuhou podložku umístěnou v jedné boční stěně pružné podložky a při použití přiléhající k vačkovému mechanismu. Tuhá podložka je přednostně opatřena příčným křídlem, které zvětšuje stykovou plochu a zabraňuje tak přemístění tuhé podložky.

Podle jedné formy provedení svěrací základna dále zahrnuje spojovací prvek sloužící k propojení svěracího zařízení a předmětu s dalšími prvky. Spojovací prvek je přednostně uspořádán napříč ke svěrací základně, ze které vychází.

Podle jedné formy provedení svěrací zařízení zahrnuje dvě boční stěny a jednu homí stěnu, která tyto dvě boční stěny spojuje, čímž vymezuje otvor. Homí stěna je opatřena prvním vybráním a jedna z obou bočních stěn je opatřena druhým vybráním, přičemž první a druhé vybrání společně vymezují dutinu pro uložení vačkového mechanismu.

-1 CZ 26302 U1

Podle jedné formy provedení vačkový mechanismu zahrnuje tyč, vačkovou část a spojovací část uspořádanou mezi tyčí a vačkovou částí. Vačková část má v podstatě tvar válce a je opatřen vyčnívajícím povrchem vytvořeným na alespoň části vnějšího povrchu válce.

Ve výhodné formě provedení vačkový mechanismu zahrnuje tyč, vačkovou část a spojovací část uspořádanou mezi tyčí a vačkovou částí. Vačková část má v podstatě tvar válce a je opatřen prvním vyčnívajícím povrchem a druhým vyčnívajícím povrchem vytvořenými na alespoň části vnějšího povrchu válce. První vyčnívající povrch má výšku, která je vzhledem k vnějšímu povrchu menší než výška druhého vyčnívajícího povrchu. Vyčnívající povrchy mající rozdílné výšky umožňují dosažení předběžného zajištění i úplného zajištění předmětu. Při dosažení předběžně zajištěné polohy se předmět nemůže samovolně pohybovat, je však stále pohyblivý, jestliže na něj působí vnější síla. Při dosažení zcela zajištěné polohy je předmět zcela nepohyblivý.

První a druhý vyčnívající povrch jsou přednostně nespojité. První vyčnívající povrch má přednostně v podstatě obdélníkový průřez a druhý vyčnívající povrch má přednostně v podstatě obloukový průřez.

Podle jedné formy provedení je sevřený předmět vyroben ze skla, dřeva nebo jiného vhodného materiálu, přednostně ze skla.

Svěrací zařízení podle tohoto technického řešení umožňuje dosažení sevření/zajištění předmětu bez použití přídavných nástrojů. V přednostním případě lze svěrací zařízení používat mezi třemi různými polohami, tj. zcela uvolněnou polohou, předběžně zajištěnou polohou a zcela zajištěnou polohou, čímž je získána lepší kontrola nad předmětem usnadněna manipulace s ním.

Objasnění výkresů

Obr. 1 znázorňuje svěrací zařízení podle jednoho příkladu provedení technického řešení.

Obr. 2 znázorňuje příklad vačkového mechanismu svěracího zařízení podle jedné formy provedení technického řešení.

Obr. 3 znázorňuje jiný příklad vačkového mechanismu svěracího zařízení podle jedné formy provedení technického řešení.

Obr. 4 znázorňuje příklad svěrací základny svěracího zařízení podle jedné formy provedení technického řešení.

Obr. 5 znázorňuje svěrací zařízení podle jiné formy provedení technického řešení, u které je pro lepší srozumitelnost vynechán vačkový mechanismus.

Obr. 6 až 8 znázorňují různé provozní polohy příkladného svěracího zařízení, které je spojeno se sklem, přičemž obr. 6 znázorňuje zcela uvolněnou polohu, obr. 7 znázorňuje zcela zajištěnou polohu a obr. 8 znázorňuje předběžně zajištěnou polohu.

V zájmu srozumitelnosti jsou ve výkresech vynechány prvky, které z hlediska podstaty technického řešení nej sou významné.

Příklady uskutečnění technického řešení

Technické řešení bude dále popsáno podrobněji s odkazem na připojené výkresy. Je třeba připomenout, že terminologie, která je zde použita, je zvolena pouze pro účely popsání konkrétních forem provedení a není zamýšlena tak, aby příklady forem provedení technického řešení jakkoli omezovala. Ve zde použitém smyslu zahrnují tvary jednotného čísla rovněž tvary množného čísla, pokud ze souvislosti jednoznačně nevyplývá jinak. Ve zde použitém smyslu jsou pod pojmy „a/nebo“ zahrnuty veškeré možné kombinace jedné nebo více souvisejících položek, které jsou uvedeny v příslušném výčtu. Dále se má za to, že pojmy „zahrnuje“, „zahrnující“, „obsahuje“ a/nebo „včetně“, které jsou zde použity, určují přítomnost uvedených znaků, celků, kroků,

-2 CZ 26302 U1 postupů, prvků a/nebo součástí, avšak nevylučují přítomnost nebo možnost přidání jednoho nebo více jiných znaků, celků, kroků, postupů, prvků či součástí a/nebo jejich skupin.

Příklad svěracího zařízení podle tohoto technického řešení je popsán s odkazem na obr. 1. Svěrací zařízení zahrnuje svěrací základnu 10 a vačkový mechanismus 20, přičemž svěrací základna 10 zahrnuje dvě boční stěny 11 a horní stěnu 12, které společně vymezují otvor 13 mající tvar písmena „n“ a sloužící ke vkládání alespoň části předmětu 40 (viz obr. 6), který má být sevřen. Svěrací základna 10 zahrnuje také spojovací prvek 19 určený k propojení svěracího zařízení obsahujícího předmět 40 s dalšími prvky. Ve znázorněném příkladu se spojovací prvek 19 rozprostírá napříč ke svěrací základně 10, ze které vychází.

Ze znázornění na obr. 4 je zřejmé, že svěrací základna 10 je opatřena prvním vybráním 15 vytvořeným v horní stěně 12 a druhým vybráním 14 vytvořeným v boční stěně 11. První vybrání 15 a druhé vybrání 14 společně definují dutinu pro uložení vačkového mechanismu 20. První vybrání 15 není ve spojení s otvorem 13, zatímco u druhého vybrání 14 je tomu naopak.

Vačkový mechanismus 20 je vhodným způsobem uložen v dutině, přičemž je alespoň v jedné první poloze a jedné druhé poloze otočný vzhledem k svěrací základně 10. Vačkový mechanismus 20 a svěrací základna 10 mohou být například opatřeny průchozími otvory 16. kterými prochází (neznázoměný čep) sloužící k zajištění vačkového mechanismu umístěného v dutině.

Vačkový mechanismus 20 zahrnuje tyč 21, vačkovou část 22 a spojovací část 23, která propojuje tyč 21 s vačkovou částí 22. Na konci tyče 21 je přednostně vytvořen úsek 24 s rukojetí pro usnadnění manipulace s vačkovým mechanismem. Ve znázorněném příkladu je v úseku 24 s rukojetí vytvořena řada zářezů za účelem zvýšení třecí síly. Vačkový mechanismus 20 je uložen uvnitř dutiny tvořené vybráními 14, 15.

Popisovaný příklad vačkového mechanismu 20 je znázorněn na obr. 2. Vačkový mechanismus 20 má v podstatě tvar válce, na jehož vnějším povrchu je vytvořen vyčnívající povrch 221. V řezu válcem, který je na obrázku znázorněn, představuje R1 vzdálenost mezi osou válce a vnějším povrchem a R2 vzdálenost mezi osou válce a vyčnívajícím povrchem, přičemž R2 > Rl. Je-li tedy svěrací základna 10 ve styku s vnějším povrchem válce o poloměru Rl, svěrací zařízení není ve styku s předmětem, který má být sevřen, a tento předmět se může volně pohybovat. Je-li však svěrací základna 10 ve styku s vyčnívajícím povrchem 221, svěrací zařízení působí silou na předmět a umožňuje tak jeho sevření uvnitř otvoru a znehybnění.

Obr. 3 znázorňuje jinou formu provedení vačkového mechanismu 20. Vačková část 22 vačkového mechanismu 20 má v podstatě válcový tvar a na části vnějšího povrchu válce jsou vytvořeny první vyčnívající povrch 223 a druhý vyčnívající povrch 222. V řezu válcem, který je znázorněn v dolní části obrázku 3, představuje Rl vzdálenost mezi osou válce a vnějším povrchem. R2 vzdálenost mezi osou válce a prvním vyčnívajícím povrchem 223 a R3 vzdálenost mezi osou válce a druhým vyčnívajícím povrchem 222, přičemž R3 > R2 > Rl. Rozdíly mezi poloměry Rl, R2 a R3 umožňují dosažení rozdílných stavů zajištění/sevření ve svěracím zařízení, tj. zcela uvolněnou polohu, předběžně zajištěnou polohu a zcela zajištěnou polohu.

Konkrétně to znamená, že je-li svěrací základna 10 ve styku s vnějším povrchem válce o poloměru Rl, svěrací zařízení není ve styku s předmětem, který má být sevřen, a tento předmět se může volně pohybovat. Je-li však svěrací základna 10 ve styku s vyčnívajícím povrchem 223, svěrací zařízení působí silou na předmět, který se tak již nemůže volně pohybovat. V této poloze se však předmět může stále pohybovat, je-li vystaven působení vnější síly, která je vždy vyvíjena osobou provádějící montážní postup. Je-li svěrací základna 10 ve styku s druhým vyčnívajícím povrchem 222, svěrací zařízení působí na předmět větší silou a umožňuje tak jeho sevření uvnitř otvoru a znehybnění. Vačkový mechanismus 20 podle tohoto příkladu tedy poskytuje mezilehlou polohu mezi zcela uvolněnou polohou a zcela zajištěnou polohou, tj. předběžně zajištěnou polohu, která usnadňuje pohyb předmětu, jenž má být sevřen, a nastavování jeho polohy.

V tomto příkladu jsou první i druhý vyčnívající povrch nespojité, což je příznivé z hlediska dosažení maximální účinnosti předběžného zajištění. Osoba s odbornou kvalifikací v oblasti tech

-3 CZ 26302 U1 niky dokáže určit tvar prostoru mezi vyčnívajícími povrchy. V popisovaném příkladu má první vyčnívající povrch 223 v podstatě obdélníkový průřez, zatímco druhý vyčnívající povrch 222 má v podstatě obloukový průřez. Osoba s odbornou kvalifikací v oblasti techniky dokáže rovněž navrhnout průřezy s jinými vhodnými tvary.

Další příklad svěracího zařízení je popsán s odkazem na obr. 5. V zájmu srozumitelnosti je zde vynecháno znázornění vačkového mechanismu svěracího zařízení, kterým může být kterýkoli z mechanismů znázorněných na obr. 2 nebo obr. 3. V tomto příkladu svěrací zařízení zahrnuje pružnou, jejíž tvar je podobný tvaru otvoru 13, aby použití mohla být do tohoto otvoru umísťována. Pružná podložka 30 je vytvořena z běžných plastových materiálů, jakými jsou například různé druhy pryže, EVA, PE atd. Pružná podložka 30 je na jedné ze svých bočních stěn nebo na obou svých bočních stěnách opatřena zuby 31 za účelem zvýšení třecí síly při styku s předmětem, který má být sevřen. Předmět je pak umístěn do otvoru 33 pružné podložky 30. V tomto příkladu může být pružná podložka opatřena dutinou 32 vytvořenou v boční stěně a směřující k vačkovému mechanismu. Tato dutina je určena k uložení přídavné tuhé podložky 34, která bude podrobněji popsána níže.

Obr. 5 znázorňuje tuhou podložku 34, která je ve svěracím zařízení podle technického řešení volitelně zahrnuta. Je-li ve svěracím zařízení zahrnuta tuhá podložka 34, je tato uložena v dutině 32 vytvořené v pružné podložce 30. V tomto příkladu tuhá podložka 34 dále zahrnuje příčné křídlo 35 pro zvětšení stykové plochy se svěrací základnou 10 za účelem zabránění posuvnému přemísťování tuhé podložky 34. Tuhá podložka 34 je obecně vytvořena ve formě plechu, zejména plechu z běžné konstrukční oceli. Účelem tuhé podložky 34 je přenášení maximálního podílu síly vytvářené vyčnívajícím povrchem vačkového mechanismu a tedy zajišťování tlumicího či vyrovnávacího účinku pro předmět, který má být sevřen, jako například předmět vyrobený ze skla. V tomto přikladu je příčné křídlo 35 ve styku se dnem 17 (obr. 1) druhého vybrání 14.

Obr. 6 a 7 znázorňují různé funkční polohy svěracího zařízení podle jedné formy provedení technického řešení, a to ve spojení s předmětem 40, který má být sevřen (jako například sklem). Obr. 6 znázorňuje zcela uvolněnou polohu, při které svěrací zařízení nepůsobí na předmět žádnou silou a sklo se tedy může volně pohybovat ve vodorovném i svislém směru. Obr. 7 znázorňuje zcela zajištěnou polohu, při které vyčnívající povrch (221 nebo 222) vačkového mechanismu 20 působí silou na doplňkovou tuhou podložku 31 a jejím prostřednictvím pak na doplňkovou pružnou podložku 30 a nakonec i na předmět umístěný uvnitř otvoru 33, následkem čehož je předmět sevřen.

Obr. 8 znázorňuje předběžně zajištěnou polohu svěracího zařízení, při které je první vyčnívající povrch ve styku s tuhou podložkou 34, jejímž prostřednictvím působí silou na pružnou podložku 30 a tedy i na skleněný předmět 40. Jelikož však má první vyčnívající povrch 223 menší výšku vzhledem k válcovému povrchu, síla působící na skleněný předmět 40 má takovou velikost, že sevřený předmět 40 je jejím prostřednictvím pouze přidržován. Působí-li vnější síla, kterou obvykle vytváří osoba provádějící montážní postup, skleněný předmět 40 je stále ještě pohyblivý. Osoba provádějící montáž tedy může skleněným předmětem 40 nadále pohybovat, například za účelem přizpůsobení jeho polohy.

Je třeba mít na paměti, že s odkazem na připojené výkresy bylo popsáno pouze několik příkladů různých možných forem provedení technického řešení. Toto technické řešení však může být realizován v mnoha alternativních formách provedení a jeho uvedený popis několika příkladů forem provedení by neměl být chápán tak, že se rozsah technického řešení omezuje pouze na tyto formy provedení.

Claims (9)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Svěrací zařízení zahrnující svěrací základnu (10) a vačkový mechanismus (20), kde svěrací základna (10) je opatřena otvorem (13) pro vkládání alespoň části předmětu (40), zejména skleněného, který má být sevřen, a dutinou (14, 15) pro uložení vačkového mechanismu (20), vyznačující se tím, že vačkový mechanismus (20) je vzhledem ke svěrací základně (10) otočný mezi první polohou, ve které svěrací zařízení zcela znehybňuje sevřený předmět (40), a druhou polohou, ve které je předmět (40) svěracím zařízením zcela uvolněn.
2. 2. Svěrací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že svěrací zařízení dále zahrnuje pružnou podložku (30) umístěnou uvnitř otvoru (13) a při použití mezi svěrací základnou (10) a předmětem (40), který má být sevřen.
3. 3. Svěrací zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružná podložka (30) je opatřena zuby (31) na jedné nebo obou bočních stěnách (11 a/nebo 12) směřujících k předmětu (40).
4. 4. Svěrací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že svěrací zařízení dále zahrnuje tuhou podložku (34) umístěnou v jedné boční stěně pružné podložky (30) a při použití přiléhající k vačkovému mechanismu (20).
5. 5. Svěrací zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že tuhá podložka (34) je opatřena příčným křídlem (35), které zvětšuje stykovou plochu a zabraňuje tak přemístění tuhé podložky (34).
6. 6. Svěrací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že svěrací základna (10) dále zahrnuje spojovací prvek (19), který z ní vychází v příčném směru.
7. 7. Svěrací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vačkový mechanismus (20) zahrnuje tyč (21), vačkovou část (22) a spojovací část (23) uspořádanou mezi tyčí (21) a vačkovou částí (22), přičemž vačková část (22) má v podstatě tvar válce a je opatřena vyčnívajícím povrchem (221) vytvořeným na alespoň části vnějšího povrchu válce.
8. 8. Svěrací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vačkový mechanismus (20) zahrnuje tyč (21), vačkovou část (22) a spojovací část (23) uspořádanou mezi tyčí (21) a vačkovou částí (22), přičemž vačková část (22) má v podstatě tvar válce a je opatřena prvním vyčnívajícím povrchem (223) a druhým vyčnívajícím povrchem (222) vytvořenými na alespoň části vnějšího povrchu válce a první vyčnívající povrch (223) má výšku, která je vzhledem k vnějšímu povrchu menší než výška druhého vyčnívajícího povrchu (222).
9. 9. Svěrací zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že první vyčnívající povrch (223) má přednostně v podstatě obdélníkový průřez a druhý vyčnívající povrch (222) má v podstatě obloukový průřez.