CZ223896A3

CZ223896A3 - Condensation and addition polymers with n,n - bridge bis-tetramethylpiperidinyloxy groupings

Info

Publication number: CZ223896A3
Application number: CZ962238A
Authority: CZ
Inventors: Alexander Dr Aumuller; Trauth Hubert
Original assignee: Basf Ag
Priority date: 1994-02-02
Filing date: 1995-01-20
Publication date: 1997-01-15
Also published as: EP0742808B1; BR9506726A; PL319581A1; NZ278885A; DE4403084A1; KR970700715A; MX9603142A; SK102196A3; HUT75178A; ES2116722T3; EP0742808A1; CA2182404A1; US5726285A; AU684602B2; ATE165381T1; CN1143970A; WO1995021211A1; FI963055A; FI963055A0; DE59501989D1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká určitých chromandiolových sloučenin, které vykazují neuroprotektivní účinnost (účinnost spočívající v blokování receptoru antiischemických a excitačních aminokyselin, takže jich lze použít při léčení úrazů hlavy, mrtvice, degenerativních chorob centrálního nervového systému, jako je Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba a jiných chorob, při nichž lze dosáhnout úlevy blokováním receptoru N-methyl-D-aspartové kyseliny (NMDA). Dále se vynález týká farmaceutických prostředků na bázi těchto sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Excitační aminokyseliny tvoří důležitou skupinu neurotransmiterů, které zprostředkovávají excitační neurotransmisi v centrálním nervovém systému. Kyselina glutamová a kyselina aspartová jsou dvěma endogenními ligandy, které aktivují receptory excitačních aminokyselin (EAA). Existují dva typy receptorů EAA, ionotropní a metabotropní, které se odlišují ve způsobu přenášení signálu. Existují přinejmenším tři odlišné ionotropní receptory EAA, které jsou charakterizovány selektivním agonistou, jenž aktivuje každý typ: NMDA (kyselina N-methyl-D-aspartová), AMPA (kyselina 2-amino-3-(5-methyl)-3-hydroxyisoxazol-4-yl)propanová a receptory kainové kyseliny. Ionotropní receptory EAA jsou připojeny k iontovým kanálům prostupným pro sodík a, v případě receptorů NMDA, pro vápník. Metabotropní receptory, které jsou spojeny s fosfoinositidovou hydrolýzou

G-proteinem asociovaným s membránou, jsou aktivovány kyselinou chiskvalovou, kyselinou ibotenovou a kyselinou (IS , 3R)-l-aminocyklopentan-l, 3-dikarboxylovou.

Receptor NMDA je makromolekulárním komplexem, který se skládá z řady různých vazebných míst, tvořících bránu iontového kanálu propustného pro ionty sodíku a vápníku [Hansen a Krogsgaard-Larsen, Med. Res. Rev. 10, 55 až 94 (1990)]. Existují vazebná místa pro kyselinu glutamovou, glycin a polyaminy a místo uvnitř iontového kanálu, kde sloučeniny, jako je fencyklidin (PCP), uplatňují své antagonistické účinky.

Kompetitivní antagonisty NMDA jsou sloučeniny blokující receptor NMDA interakcí s místem vázajícím glutamát. Schopnost specifické sloučeniny kompetitivně se vázat ke glutamátovému receptorů NMDA může být stanovana za použití vazebné zkoušky s radioligandem [viz Murphy et al., British J. Pharmacol. 95, 932 až 938 (1988)]. Tyto antagonisty je možno odlišit od agonistů za použití zkoušky s kortikálním klínem krysy (viz Harrison a Simmonds, British J. Pharmacol 84, 381 až 391 (1984)). Jako příklady kompetitivních antagonistů NMDA je možno uvést kyselinu D-2amino-5-fosfonopentanovou (D-AP5) a kyselinu D-2-amino-7fosfonoheptanovou (Schoepp et al., J. Neur. Transm. 85, 131 až 143 (1991).

Antagonisty neurotransmise receptorů NMDA jsou užitečnými terapeutickými činidly pro léčení neurologických poruch. US patent č. 4 902 695 je zaměřen na sérii kompetitivních antagonistů NMDA, které jsou užitečné při léčení neurologických poruch, jako je epilepsie, mrtvice, úzkost, cerebrální ischemie, svalové křeče a neurodenerativních poruch, jako je Alzheimerova choroba a Huntingtonova choroba. US patent č. 4 968 878 je zaměřen na druhou sérii kompetitivních antagonistů receptoru NMDA, které jsou užitečné při léčení podobných neurologických poruch a neurodenegerativních poruch. US patent č. 5 192 751 se týká způsobů léčení urinární inkontinence u savců, jehož podstata spočívá v tom, že se pacientovi podává účinné množství kompetitivního antagonisty NMDA.

Antagonisty NMDA jsou také užitečnými terapeutickými činidly s antikonvulsivní, anxiolytickou, muskulárně relaxační a antipsychotickou účinností (J. Lehmann, The NMDA Receptor, Drugs of the Future 14, č. 11, str. 1059 (1989). Bylo také oznámeno, že antagonisty NMDA jsou účinné při léčení migrény (Can. J. Neurol. Sci. 19(4), str. 487, 1992); narkomanie (Science, 251, str. 85, 1991) a neuropsychatrických poruch spojených s AIDS (PIPS 11, str. 1, 1990).

»

V Evropské patentové přihlášce 0 441 516 A3 (publikované 24. ledna 1991) jsou popsány neuroprotektivní sloučeniny obecného vzorce

kde

A a B dohromady představují skupinu vzorce -CH₂-CH₂- nebo každý zvlášť představuje atom vodíku;

X představuje methylenskupinu nebo atom kyslíku;

X^- představuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu;

Z představuje atom vodíku, fluoru, chloru nebo bromu nebo hydroxyskupinu;

představuje atom vodíku, fluoru, chloru nebo bromu nebo alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku;

představuje číslo 0 nebo 1 a představuje číslo 0 nebo celé číslo s hodnotou od 1 do 6;

a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Ifenprodil je racemická, tzv. dl-erythrosloučenina s relativním stereochemickým vzorcem

HO

která je prodávána jako hypotensivní činidlo; tato užitečnost je spojená pro řadu blízkých analogů této sloučeniny [Carron et al., US patent č. 3 509 164; Carron et al., Drug. Res., v. 21, str. 1992 až 1999 (1971)]. Nedávno bylo ukázáno, že ifenprodil vykazuje blokační účinnost na receptor antiischemických a excitačních aminokyselin [Gotti et al., J. Pharm. Exp. Therap. v. 247, str. 1211 až 1221 (1988); Carter et al., loc. cit., str. 1222 až 1232 (1988); viz též publikovaná Evropská patentová přihláška 322 361 a francouzský patent č. 2 546 166]. Úkolem tohoto vynálezu bylo najít sloučeniny vykazující vysokou úroveň takového neuroprotektivního účinku, ale bez významného hypotensivního účinku nebo se sníženým hypotensivním účinkem.

Bylo také oznámeno, že určité strukturně příbuzné l-fenyl-3-(4-aryl-4-acyloxypiperidino)-l-propanoly jsou také užitečné jako analgetika (US patent č. 3 294 804). Dále bylo oznámeno, že určité l-[4-(amino- a hydroxyalkyl)fenyl]-2(4-hydroxy-4-tolylpiperazinu)-l-alkanoly a alkanony vykazují analgetickou, antihypertensivní, psychotropickou a antiinflamatorní účinnost [Japanese Kokai 53-02,474 (CA 89: 43498y Derwent Abs. 14858A) a 53-59,675 (CA 89: 146938w; Derwent Abs. 48671A)].

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou chromandiolové sloučeniny zvolené ze souboru zahrnujícího 3R*,4S*-3-(4-(4-fluorfenyl)4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7-diol vzorce I

a jeho optické isomery a farmaceuticky vhodné soli. Tyto látky vykazují výjimečnou orální neuroprotektivní účinnost. Do rozsahu vynálezu spadají také optické isomery a farmaceuticky vhodné soli sloučenin vzorce I.

Předmětem vynálezu jsou dále také farmaceutické prostředky, jejichž podstata spočívá v tom, že obsahují výše uvedenou chromandiolovou sloučeninou a farmaceuticky vhodný nosič.

Dalším předmětem vynálezu jsou výše uvedené chromandiolové sloučeniny pro použití jako léčiva pro blokování míst receptoru NMDA u savců.

Ještě dalším předmětem vynálezu jsou výše uvedené chromandiolové sloučeniny pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu savce, kterážto choroba nebo stav je susceptibilní k léčení blokováním míst receptoru NMDA.

Jako choroby nebo stavy, které jsou susceptibilní k léčení sloučeninami podle vynálezu, je možno uvést úrazy hlavy, úrazy míchy, mrtvici a multiinfarktovou demenci.

Z jiných chorob nebo stavů, které jsou susceptibilní k léčení sloučeninami podle vynálezu, je možno uvést Alzheimerovu chorobu, Huntingtonovu chorobu, Parinsonovu chorobu, epilepsii a amitropickou laterální sklerosu.

Jako další choroby nebo stavy, které jsou susceptibilní k léčení sloučeninami podle vynálezu, je možno uvést bolest, demenci spojenou s AIDS, psychotické stavy, narkomanii, migrénu, hypoglykemii a anxiolytické stavy.

Jako další chorobu nebo stav, který je susceptibilní k léčení sloučeninami podle vynálezu, je možno uvést urinární inkontinenci.

Jako další choroby nebo stavy, které jsou susceptibilní k léčení sloučeninami podle vynálezu, je možno uvést choroby nebo stavy zvolené ze souboru zahrnujícího ischemické příhody vyvolané chirurgickým ošetřením centrálního nervového systému, kardiochirurgickým ošetřením nebo jakýmkoliv postupem, ovlivňujícím funkci kardiovaskulárního systému.

Neuroprotektivní chromandioly vzorce I se snadno připravují způsobem popsaným v Evropské patentové přihlášce č. 0441506A3. Tato citace je zde uvedena náhradou za přenesení jejího celého obsahu do popisu tohoto vynálezu.

Sloučeniny podle vynálezu se účelně připravují reakcí vhodně chráněného 7-hydroxychromanonu, například 7benzyloxychromanonu s bromem v rozpouštědle, které je inertní vůči této reakci, přičemž se získá 7-benzyloxy3,4-dibromchromanon.

Tato dibromsloučenina se potom nechá reagovat se dvěma molárními ekvivalenty 4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidinu, za vzniku 7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4hydroxypiperidin-l-yl]chromenonu. Tato reakce se obvykle provádí za přítomnosti báze, zvláště pak terciárního aminu, v rozpouštědle, které je inertní vůči této reakci, jako je ethanol nebo acetonitril. Je-li to žádoucí, může se reakce katalyzovat až jedním molárním ekvivalentem jodidové soli. Teplota při reakci nemá rozhodující význam, ale neměla by být tak vysoká, aby to vedlo k nežádoucímu rozkladu. Vhodná teplota leží obvykle v rozmezí od teploty okolí do 100°C.

Takto získaná chromenonová sloučenina se redukuje na chromanol za použití konvenčních hvdridových redukčních činidel, například tetrahydroboritanu sodného, v rozpouštědle, které je inertní vůči této reakci, jako je methanol nebo ethanol, obvykle při teplotě okolí nebo poněkud zvýšené teplotě.

V závěrečném stupni se chránící skupina, například benzyloxyskupina, odštěpí konvenčními metodami, například katalytickou hydrogenací, a tak se získá požadovaná sloučenina vzorce I.

Je-li to žádoucí, může se sloučenina vzorce I převést na farmaceuticky vhodnou sůl.

Pod označením farmaceuticky vhodné soli se rozumějí konvenční adiční soli s kyselinami a soli s kationty.

Sloučeniny vzorce I obsahují bázickou aminoskupinu, a proto jsou schopné tvořit takové soli. Jako neomezující příklady edičních solí s kyselinami je možno uvést soli s kyselinou chlorovodíkovou, kyselinou bromovodíkovou, kyselinou dusičnou, kyselinou sírovou, kyselinou fosforečnou, kyselinou methansulfonovou, kyselinou p-toluensulfonovou, kyselinou octovou, kyselinou glukonovou, kyselinou vinnou, kyselinou maleinovou a kyselinou jantarovou. Takové soli se obecně připravují konvenčními metodami, například tak, že se sloučenina vzorce I smíchá ve vhodném rozpouštědle s alespoň jedním molárním ekvivalentem kyseliny. Sloučeniny vzorce I obsahují fenolickou hydroxyskupinu, a proto jsou také schopny tvořit soli s kationty, například se sodíkem, draslíkem atd. Označení farmaceuticky vhodné soli zahrnuje také soli s kationty. Také posledně uvedené soli se připravují konvenčními způsoby, například tak, že se fenolická sloučenina vzorce I uvede do styku s molárním ekvivalentem hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného ve vhodném rozpouštědle.

Sloučeniny vzorce I obsahují dva asymetrické atomy uhlíku, takže se mohou vyskytovat ve formě dvou racemátů a čtyř opticky aktivních sloučenin. Jedním z těchto racemátů je výše uvedený cis-isomer a druhým je trans-isomer. Cisisomer převládá a představuje přednostní formu sloučeniny podle vynálezu. Každý z těchto racemátů je možno rozštěpit na dvojici enantiomerů přes diastereomerické adiční soli s kyselinou za použití opticky aktivních kyselin. Alternativně se racemický alkohol převede na odpovídající diastereomerický ester nebo urethan vytvořený s opticky aktivní kyselinou nebo isokyanátem. Takové kovalentně vázané deriváty je možno podrobit různým separačním metodám (například chromatografii, rekrystalizaci atd.). Diastereomerické estery se připravují z alkoholu a opticky aktivní kyseliny standardními postupy. Při těchto postupech se obvykle kyselina aktivuje, například jako chlorid kyseliny, směsný anhydrid s alkylchlorformiátem nebo se reakce provádí za použití dehydratačního kondenzačního činidla, jako je dicyklohexylkarbodiimid. Po separaci výsledných diastereomerických esterů (například chromatografickými postupy) se estery mohou konvenčními postupy hydrolyzovat (například působením vodné kyseliny nebo vodné báze) za vzniku enantiomerických opticky aktivních alkoholů vzorce I. Přednostními sloučeninami podle vynálezu jsou (±)-cis a (+)-cis isomery. Obzvláštní přednost se dává (+)-3R,4S-3-[4-(4f luorf enyl) -4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7-dioltartrátethanoláthydrátu.

Výchozí látky a reakční činidla potřebná pro syntézu sloučeniny podle vynálezu jsou snadno dostupná bud z obchodních zdrojů nebo postupy popsanými v literatuře nebo postupy ozřejměnými v preparativních postupech uvedených dále.

Sloučeniny podle vynálezu vzorce I vykazují selektivní neuroprotektivní účinnost, která je založena na jejich antiischemické účinnosti a schopnosti blokovat receptory excitačních aminokyselin při nevýznamné nebo snížené hypotenzivní účinnosti. Antiischemickou účinnost sloučenin podle vynálezu je možno stanovit jednou nebo více metodami, které byly podrobně popsány ve výše uvedených citacích Gotti et al. a Carter et al., nebo podobnými metodami. Schopnost sloučenin podle vynálezu blokovat receptory excitačních aminokyselin je možno demonstrovat jejich schopností blokovat zvýšení hladiny cGMP v cerebellu neonatální krysy, jež je vyvolána kyselinou N-methyl-D-aspartovou (NMDA).

Cerebella z 8 až 14-denních krys Wistar se rychle vyříznou a umístí do Krebs/hydrogenuhličitanového pufru o pH 7,4 a teplotě 4°C a potom se nasekají na kousky o rozměrech 0,5 x 0,5 mm za použití Mcllvainova zařízení pro dělení tkání (The

Nickle Laboratory Engineering Col., Gomshall, Surrey, Velká Británie). Vzniklé kousky cerebella se přenesou do 100 ml Krebs/hydrogenuhličitanového pufru o teplotě 37’C, který se kontinuálně ekvilibruje se směsí 5 % oxidu uhličitého v kyslíku. Kousky cerebella se tímto způsobem inkubují po dobu 90 minut při třech výměnách pufru. Potom se pufr dekantuje, tkáň se odstředí (1 minuta při frekvenci otáčení 3 200 min“¹) a tkáň se resuspenduje ve 20 ml Krebs/hydrogenuhličitanového pufru. Potom se 250μ1 alikvoty (přibližně 2 mg) oddělí a umístí do l,5ml zkumavek pro mikrocentrifugaci. Do zkumavek se přidá vždy 10 μΐ zásobního roztoku studované sloučeniny, zkumavky se 10 minut inkubují a potom se přídavkem 10 μΐ 2,5mM roztoku NMDA zahájí reakce. Konečná koncentrace NMDA je 100 μΜ. Kontrolní vzorky neobsahují žádnou přidanou NMDA. Zkumavky se 1 minutu inkubují při 37°C v třepané vodní lázni a potom se do nich přidá 750 μΐ 50mM Tris-Cl, 5mM EDTA, aby se reakce zastavila. Zkumavky se ihned na to umístí do lázně s vroucí vodou na dobu 5 minut. Obsah každé zkumavky se 15 sekund zpracovává ultrazvukem za použití sonikačního zařízení nastaveného na stupeň 3. Z každé zkumavky se odebere 10μ1 alikvot, v němž se stanoví proteiny metodou popsanou v Lowry, Anal. Biochem. 100: 201 až 220 (1979). Zkumavky se odstředí (5 minut při 10 000 x g) a 100 μΐ supernatantu se odebere pro stanovení hladiny cyklické GMP (cGMP) za použití zkušební soupravy cGMP RIA assay (New England Nuclear, Boston, Massachusetts USA) podle instrukcí dodavatele. Data se zaznamenají v jednotkách pmol cGMP vytvořeného na 1 mg proteinu. Také hypotensivní účinnost se měří známými metodami, například metodou, kterou popsali Carron et al. (viz výše uvedená citace).

Alternativním a přednostním postupem pro vyhodnocování neuroprotektivní účinnosti je postup popsaný v Ismail A. Shalaby et al., J. Pharm. and Experimental Therapeutics 260, 925 (1992). Tento postup je popsán dále.

Buněčná kultura

Buňky hypokampu 17 dnů starých krysích embryí (CD, Charles River Breeding Laboratories, Inc. Wilmington, MA, USA) se kultivují v miskách PRIMARIA (Falcon Co., Lincoln Park, NJ, USA) po dobu 2 až 3 týdnů v kultivačním médiu s obsahem séra (minimální esenciální médium s neesenciálními aminokyselinami obsahující glutamin (2mM), glukosu (21mM), směs penicilinu a streptomycinu (vždy 5 000 jednotek), fetální hovězí sérum (10%) (den 1 až 7) a koňské sérum (10%) (den 1 až 21) (Choi et al., 1987). Buňky se bud navzorkují do 96-jamkových mikrotitrových misek při hustotě 80 000 buněk na jamku nebo do 24-jamkových kultivačních misek při hustotě 25 000 buněk na jamku. Kultury se nechají růst při 37°C v inkubátoru pro tkáňové kultury v zvlhčené atmosféře obsahující 5 % oxidu uhličitého a 95 % yzduchu. Proliferace neneuronálních buněk se reguluje přídavkem uridinu (20μΜ) a 5-fluor-2-deoxyuridinu (20μΜ) (Sigma Chemical Co., St. Louis, MO, USA) v době od 6. do 8. dne kultivace (Martin et al., 1990). Kultivační médium se každé 2 až 4 dny vyměňuje za čerstvé.

Glutamátová toxicita

Kultury se zkoušejí na glutamátovou toxicitu 2 až 3 týdny od počátečního vzorkování. Kultivační médium se odstraní a kultury se dvakrát opláchnou CSS o pH 7,4 (Choi et al., 1987: chlorid sodný (120mM), chlorid draselný (5,4mM), chlorid hořečnatý (0,8mM), chlorid vápenatý (l,8mM), glukosa (15mM) a 4-(2-hydroxyethyl)-l-piperazinethansulfonová kyselina (25mM). Potom se kultury na 15 minut při 37’C exponují různým koncentracím glutamátu. Po této inkubaci se kultury 3 x opláchnou CSS prostým glutamátu a 2 x čerstvým kultivačním médiem bez séra. Následuje 20 až 24hodinová kultivace v kultivačním médiu bez séra. Léčiva se přidávají 2 minuty před a v průběhu 15minutové expozice glutamátu. V některých experimentech se léčiva přidávají v různých dobách po expozici glutamátu a v průběhu následujících 20 až 24 hodin.

Životaschopnost buněk se rutinním způsobem zjišťuje 20 až 24 hodin po expozici excitotoxinu měřením aktivity cytosolického enzymu LDH (Koh a Choi, 1987; Wroblewski a LaDue, 1955). Aktivita LDH se stanovuje v kultivačním médiu v každé z 90 jamek mikrotitrových misek. 50μ1 vzorek média se přidá ke stejnému objemu pufru na bázi fosforečnanu sodného (O,1M, pH 7,4) s obsahem pyrohroznanu sodného (l,32mM) a NADH (2,9mM). Absorbance (340 nm) výsledné reakční směsi z každé z 96 jamek se monitoruje každých 5 sekund po dobu 2 minut za použití automatizovaného spektrofotometrického čtecího přístroje pro mikrotitrové misky (Molecular Devices, Menlo Park, Kalifornie, USA). Poměr absorbance se automaticky vypočítá za použití programu IBM SOFTmax (verze 1.01; Molecular Devices) a používá se jí jako indexu aktivity LDH.

Morfologické stanovení životaschopnosti neuronů se provádí za použití mikroskopie s kontrastními fázemi. 96jamkové kultivační misky neumožňují dobré zobrazení s kontrastními fázemi, a proto se k tomuto účelu použije buněk kultivovaných ve 24-jamkových miskách. Kvantitativně jsou obě navzorkované kultury stejně citlivé vůči glutamátové toxicitě a vykazují dvoj- až trojnásobné zvýšení aktivity LDH 24 hodin po expozici 0,1 až l,0mM glutamátu.

Reakční činidla

DTG byl zakoupen od firmy Aldrich Chemical Co. Milwaukee, WI, USA) a haloperidol od firmy Research Biochemicals lne., Natick, MA, USA). Spermin byl zakoupen od firmy Sigma Chemical Co., St. Louis, MO, USA a koňské a fetálni hovězí sérum od firmy Hyclone, Logan, UT, USA. Kultivační médium, glutamin a kombinace penicilin/streptomycin byla zakoupena od firmy Gibco, Grand Island, NY,

USA.

Analýza dat

Neurotoxicita byla kvantitativně vyhodnocena změřením aktivity LDH obsažené v kultivačním médiu 20 až 24 hodin po expozici glutamátu. Naše počáteční experimenty potvrdily publikované zprávy ukazující, že zvýšená aktivita LDH v kultivačním médiu koreluje s destrukcí a degenerací neuronů (Koh a Choi, 1987). Poněvadž skutečná hladina LDH byla v různých kulturách odlišná, byla data rutinně vyjádřena realtivně vzhledem k sesterským jamkám stejné kultivační misky, k nimž byla přidán pouze pufr. Pro získání indexu aktivity LDH v případě kultur s přidaným glutamátem a ošetřených léčivem, byly hodnoty LDH naměřené na kontrolních kulturách odečteny od hodnot LDH v ošetřených skupinách.

Data ze zkoušek, při nichž bylo použito léčiva, byla vždy vyjádřena jako zvýšení LDH (v %) indukované lmM glutamátem (nebo NMDA).

Koncentrace antagonistů NMDA potřebná pro potlačení 50 % nárůstu LDH indukovaného excitotoxiny (IC^q) byla vypočtena za použití analýzy log-probit ze spojených výsledků ze tří nezávislých pokusů. Skupiny s různým ošetřením byly porovnávány za použití zdvojeného t-testu.

Taková selektivní neuroprotektivní blokační účinnost na antiischemické a excitační aminokyseliny ukazuje, že sloučeniny podle vynálezu budou užitečné při léčení degenerativních poruch centrálního nervového systému, jako je mrtvice, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a

Huntingtonova choroba bez významného potenciálu pro konkurenční nežádoucí pokles krevního tlaku. Pro systemické léčení takových chorob za použití neuroprotektivního množství sloučenin obecného vzorce I bude přicházet obvykle v úvahu dávkování v rozmezí od asi 0,02 do asi 10 mg/kg/den (1 až 500 mg/den) pro typického člověka o hmotnosti 50 kg. Tuto dávku lze podávat najednou nebo ve formě několika dílčích dávek, bez ohledu na cestu podávání. Ošetřující lékař však samozřejmě může předepsat dávku ležící vně výše uvedeného rozmezí, v závislosti na konkrétně zvolené sloučenině a přesné povaze pacientovy choroby. Obvykle se dává přednost orálnímu podávání, když je však pacient neschopen polykat nebo když je u něho orální absorpce jinak zhoršena, může být přednostní cestou podávání parenterální podávání (intramuskulární nebo intravenosní) nebo topikální podávání

Sloučeniny podle vynálezu se obvykle podávají ve formě farmaceutických prostředků obsahujících přinejmenším jednu sloučeninu obecného vzorce I spolu s farmaceuticky vhodným vehikulem nebo ředidlem. Takové prostředky se obvykle zpracovávají konvenčním způsobem za použití pevných nebo kapalných nosičů nebo ředidel, podle toho jak je to vhodné pro zvolený způsob podávání. Pro orální podávání přicházejí v úvahu takové formy, jako jsou tablety, kapsle tvrdé nebo měkké želatiny, suspenze, granule, prášky apod. Pro parenterální podávání se hodí injekční roztoky nebo suspenze apod. a pro topické podávání jsou vhodné roztoky, lotiony, masti, salves apod.

Orálnímu podávání se dává přednost a orální biodostupnost je proto důležitým parametrem při volbě sloučenin, které budou zvláště užitečné jako antagonisty NMDA. Orální biodostupnost je možno hodnotit způsobem, který navrhli Schmidt a Bubser (Pharmacol. Biochem. Behavior, 1989, 32, 621), kterou se měří schopnost orální dávky zkoušené sloučeniny vyvolat reversi katalepsie indukované haloperidolem. Tento postup je v krátkosti uveden dále.

Samci krysy Sprague Dawley (Interfauna, Tutlingen, SRN) obdrží intraperitoneální injekci haloperidolu (0,5 mg/kg; injekční roztok se odebírá z ampulí vyrobených firmou Jansen, Neuss, SRN), za účelem vyvolání mírného stupně katalepsie. Současně se zvířatům orálně podá bud sloučenina vzorce I v inertním nosiči nebo samotný inertní nosič. Roztok pro orální podávání se vyrobí rozpuštěním sloučeniny v 0,3% vodné kyselině vinné. Hodnota pH roztoku se přídavkem pevné kyseliny vinné upraví na 3,5. 30 minut po ošetření se u každé krysy měří stupeň katalepsie. V dále uvedeném pořadí se provedou následující tři operace:

1. Obě přední končetiny se umístí na horizontální tyč 9 cm nad povrchem.

2. Jedna přední končetina se umístí na stupínek o výšce 3 cm.

3. Zavěsí se vertikální drátěná mřížka.

Měří se doba, která uplyne od umístění pracek až do prvního pohybu jedné z těchto pracek (latence sestupu), nejvýše po dobu 180 s.

Rozdíly mezi skupinami se analyzují za použití zdvojeného Mann-Whitneyova U-testu. Hodnota p < 0,05 ukazuje na významný rozdíl mezi skupinami.

Neočekávaně se zjistilo, že sloučenina vzorce I je podstatně účinnější v orální dávce než jiné sloučeniny popsané v Evropské patentové přihlášce 0 441 506 A3.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedeni vvnálezu

V následujících příkladech a preparativních postupech se všechny reakce probíhající v nevodném prostředí provádějí účelně pod atmosférou dusíku, poněvadž se tak obvykle dosáhne vyšších výtěžků. Všechna použitá rozpouštědla a/nebo ředidla jsou vysušena standardními postupy uvedenými v literatuře nebo zakoupena v předsušené formě. Reakční směsi se ve všech případech míchají magnetickými nebo mechanickými míchadly. NMR spektra byla měřena při 250 a 300 MHz a jsou uváděna v ppm. Pokud není uvedeno jinak, bylo jako rozpouštědla pro NMR použito CDC1₃. Infračervená (IR) spektra jsou uváděna v cm^-1, přičemž jsou zpravidla uvedeny pouze silné signály. V příkladech se používá těchto zkratek: HRMS: hmotnostní spektrum s vysokým rozlišením.

Preparativní postup 1

7-Benzyloxychromanon

Směs 7-hydroxychromanonu (10,0 g, 61 mmol), benzylbromidu (7,6 ml, 64 mmol) a uhličitanu draselného (16,5 g, 120 mmol) v acetonu (250 ml) se 24 hodin mírně vaří pod zpětným chladičem. Získaná směs se ochladí a přefiltruje přes celit. Filtrát se zkoncentruje a zbytek se vyjme do ethylacetátu. Organický roztok se promyje vodou a roztokem chloridu sodného, vysuší síranem vápenatým a zkoncentruje na zlatohnědou pevnou látku. Překrystalováním z ethanolu se získá 12,63 g (81 %) 7-benzyloxychromanonu ve formě zlatohnědých krystalů o teplotě tání 99 až 102°C.

NMR: δ 7,85 (d, J = 9 Hz, 1H), 7,44 - 7,32 (m, 5H), 6,66 (dd, J = 2,4, 9 Hz, 1H), 6,49 (d, J = 2,4 Hz, 1H), 5,09 (s, 2H), 4,52 (t, J = 6,5 Hz, 2H), 2,76 (t, J = 6,5 Hz, 2H) . Analýza pro ^ci6^Hi4°3· vypočteno: C 75,58, H 5,55 nalezeno: c 75,44, H 5,58

Preparativní postup 2

7-Benzyloxy-3,3-dibromchromanon

K suspenzi 7-benzyloxychromanonu (12,63 g, 49,7 mmol) v tetrachlormethanu (200 ml) a ethylacetátu (100 ml) se během 20 minut přidá roztok bromu (5,38 ml, 104,4 mmol) v tetrachlormethanu (100 ml). Vytvořený čirý červený roztok se míchá dalších 10 minut, načež se proudem dusíku během 15 minut z reakční směsi odežene bromovodík. Organický roztok se promyje vodným roztokem hydrogensiřičitanu sodného, vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a roztokem chloridu sodného, vysuší síranem vápenatým a zkoncentruje na olej, který pomalu ztuhne. Překrystalováním z ethanolu se získá 15,73 g (76 %) 7-benzyloxy-3,3-dibromchromanonu ve formě růžových krystalů o teplotě tání 89 až 90 Ό.

NMR: δ 7,96 (d, J = 9 Hz, 1H), 7,43 - 7,36 (m, 5H) , 6,79 (dd, J = 2,4, 9 Hz, 1H), 6,57 (d, J = 2,4 Hz, 1H) , 5,12 (s, 2H), 4,71 (s, 2H)

Analýza pro C^H^B^Og: vypočteno: C 46,64, H 2,94 nalezeno: C 46,62, H 2,96

Příklad 1

3R*, 4S*-3- [ 4- (4-f luorf enyl) -4-hydroxypiperidin-l-yl ] chroman-4,7-diol

Směs 7-benzyloxy-3,3-dibromchromanonu (54,7 g, 133 mmol), 4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidinu (52,0 g, 266 mmol) a triethylaminu (38 ml, 270 mmol) v acetonitrilu (2,5 litru) se míchá 16 hodin při teplotě okolí. Vyloučená žlutá sraženina se shromáždí, dobře promyje vodou a etherem a vysuší na vzduchu. Získá se 55,4 g (93 %) 7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chromenonu, který je použitelný bez dalšího přečištění. Vzorek získaného chromenonu má po překrystalování ze směsi ethanolu a tetrahydrofuranu teplotě tání 220 až 221°C.

NMR (DMSO-d₆): δ 7,99 (d, J = 9 Hz, 2H), 7,56 - 7,40 (m,

8H), 7,18 - 7,08 (m, 4H), 5,25 (s, 2H), 5,06 (s, 1H), 3,60 (brs, 1H), 3,55 - 3,35 (m, 1H, zčásti zastíněno vodou z NMR rozpouštědla), 3,10 - 2,95 (m, 2H), 2,15 - 2,00 (m, 2H),

1,71 (br t, J = 13,7 Hz, 2H)

Analýza pro ^C27^H24^^NO4^: vypočteno: C 72,80, H 5,43, N 3,14 nalezeno: C 72,83, H 5,82, N 2,28.

K suspenzi 7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4hydroxypiperidin-l-yl]chromenonu (8,24 g, 18,5 mmol) v ethanolu (400 ml) a tetrahydrofuranu (600 ml) se přidá tetrahydroboritan sodný (7,0 g, 185 mmol). Reakční směs se přes noc míchá, načež se k ní přidá další tetrahydroboritan sodný (7,0 g) a v míchání se pokračuje další 3 dny. Ke směsi se přidá voda a při 45°C se za sníženého tlaku odstraní rozpouštědlo. Vytvořená pevná látka se shromáždí, důkladně promyje vodou a poté etherem a přes noc za vakua vysuší. Získá se 5,01 g (60 %) 3R*,4S*-7-benzyloxy-3-[4(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu, který je vhodný pro následující použití bez dalšího přečištění. Vzorek produktu má po překrystalování ze směsi ethylacetátu a chloroformu teplotu tání 194 až 195’C.

NMR: δ 7,56 - 7,30 (m, 8H), 7,06 (dlouhá řada spojených t, J = 8,7 Hz, 2H), 6,63 (dd, J = 2,4, 8,5 Hz, 1H), 6,47 (d, J = 2,4 Hz, 1H), 5,04 (s, 2H), 4,77 (d, J = 4,5 Hz, 1H), 4,36 (dd, J = 3,5, 10,4 Hz, 1H), 4,13 (t, J = 10,4 Hz, 1H), 3,82 (brs, 1H), 3,11 (brd, J = 11,2 Hz, 1H), 2,92 - 2,71 (m, ČH), 2,21 - 2,06 (m, 2H), 1,87 - 1,73 (m, 2H), 1,54 (s, 1H). Analýza pro ^C27^H28^FNO4^: vypočteno: C 72,14, H 6,28, N 3,12 nalezeno: C 72,15, H 6,21, N 3,12

Směs 3R*,4S*-7-benzyloxy-3- [4-(4-fluorfenyl)-4hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu (0,80 g, 1,78 mmol), 10% palladia na uhlíku (0,16 g), methanolu (40 ml) a kyseliny octové (0,8 ml) se 8 hodin hydrogenuje za počátečního tlaku 333,2 kPa. Poté se reakčni směs přefiltruje přes celit a filtrát se zkoncentruje. Zbytek se 1 hodinu intenzivně míchá s etherem a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vytvořená pevná látka se oddělí filtrací, promyje vodou a etherem a vysuší za vakua. Překrystalováním z ethanolu se získá 0,35 g (54 %) 3R*,4S*-3-[4-(4-fluorfenyl)-4hydroxypiperidin-l-yl]-chroman-4,7-diolu ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 159 až 160°C.

NMR (DMSO-dg): δ 7,55 - 7,47 (m, 2H), 7,11 (t, J = 9 Hz,

2H), 7,02 (d, J = 8,4 Hz, 1H), 6,32 (dd, J = 2,3, 8,3 Hz,

1H), 6,15 (d, J = 2,3 Hz, 1H), 5,10 - 4,50 (brm s s při

4,63, 3H), 4,23 (dd, J = 2,8, 10,3 Hz, 1H), 4,04 (t, J =

10,5 Hz, 1H), 2,99 (br d, J = 10,8 Hz, 1H), 2,86 (br d, J =

10,7 Hz, 1H), 2,73 - 2,50 (m, 3H), 2,08 - 1,90 (m, 2H), 1,58 (br d, J = 13 Hz, 2H).

Analýza pro ^C20^H22^FNO4 . 0,25 H₂0:

vypočteno: C 66,01, H 6,23, N 3,85 nalezeno: C 66,22, H 6,58, N 3,46

Příklad 2 (+) -Enantiomer 3R, 4S-3- [ 4- (4-f luorf enyl) -4-hydroxypiperidin1-yl]chroman-4,7-diolu

Směs 3R*,4S*-7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu (15,22 g, 33,86 mmol), N-terc.butoxykarbonyl-L-prolinu (14,65 g, 68,06 mmol), 4dimethylaminopyridinu (4,18 g, 34,21 mmol) a hydrochloridu l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu (13,10 g, 68,3 mmol) v methylenchloridu se 3 hodiny mírně vaří pod zpětným chladičem. Vzniklá směs se zkoncentruje za sníženého tlaku a zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Fáze se oddělí a organická vrstva se promyje vodou a roztokem chloridu sodného, poté vysuší síranem vápenatým a zkoncentruje na žlutou pěnu. Ke zbytku se přidá isopropylether (200 ml). Získaná směs se krátce zahřeje na teplotu varu, nechá zchladnout na teplotu okolí a míchá přes noc. Nerozpustná látka se shromáždí a opláchne isopropyletherem. Získá se 9,62 g produktu, který se překrystaluje z ethylacetátu. Tím se vyrobí 6,43 g (29 %) (+)-enantiomeru N-terc.butoxykarbonyl-L-prolinesteru 3R,4S-7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu o teplotě tání 200 až 200,5“C.

[a]_D - +100,0° (c = 0,345, methanol)

Analýza pro ^C37^H43^FN2°7^: vypočteno: C 68,71, H 6,70, N 4,33 nalezeno: C 68,36, H 6,78, N 4,57

Isopropyletherový filtrát obsahuje diastereomerický N-terc.butoxykarbonyl-L-prolinešterový produkt, kterého je možno použít pro výrobu odpovídajícího (-)-enantiomeru sloučeniny uvedené v nadpisu.

Produkt získaný podle předchozího odstavce (0,262 g, 0,405 mmol) se přidá k suspenzi lithiumaluminiumhydridu (0,020 g, 0,527 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml) ochlazené na 0^eC. Vzniklá směs se nechá ohřát na teplotu místnosti, míchá 10 minut, rozloží dekahydrátem síranu sodného, vysuší bezvodým síranem sodným a přefiltruje přes celit. Filtrát se zkoncentruje na bílou pevnou látku, která se trituruje se směsí etheru a hexanu. Získá se 0,154 g (85 %) (+)-enantiomeru 3R,4S-7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu o teplotě tání 178 až 178,5“C.

[α]θ = +75,4° (c = 0,305, methanol)

NMR: δ 7,51 - 7,30 (m, 8H), 7,06 (t, J = 8,7 Hz, 2H), 6,63 (dd, J = 2,4, 8,5 HZ, 1H), 6,47 )d, J = 2,3 Hz, 1H), 5,04 (s, 2H), 4,77 (d, J = 3Hz, 1H), 4,36 (dd, J = 3,3, 10,5 Hz,

1H), 4,13 (t, J = 10,4 Hz, 1H), 3,83 (s, 1H), 3,11 (brd, J =

11,1 Hz, 1H), 2,91 - 2,72 (m, 4H), 2,20 - 2,05 (m, 2H), 1,86 -1,79 (m, 2H), 1,56 (s, 1H) ¹³C NMR: δ 163,59, 160,05, 154,95, 143,73, 136,84, 131,84, 128,58, 127,96, 127,42, 126,3, 126,22, 115,33, 115,26,

115,05, 108,91, 101,97, 77,22, 70,68, 70,03, 62,46, 61,76,

60,71, 47,05, Č5,O9, 38,63

Analýza pro C₂₇H₂₈FNO₄:

vypočteno: C 72,14, H 6,28, N 3,12 nalezeno: C 71,75, H 6,45, N 3,12

Směs produktu získaného podle předchozího odstavce (1,29 g, 2,87 mmol) a 10% palladia na uhlíku (0,27 g) v methanolu (65 ml) a kyseliny octové (1,3 ml) se 7,25 hodiny hydrogenuje za počátečního tlaku 343,5 kPa. Poté se směs přefiltruje přes celit a zkoncentruje. K olejovitému zbytku se přidá nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (150 ml) a ether (50 ml) a vzniklá směs se 15 minut intenzivně míchá. Vyloučená bílá pevná látka se shromáždí a vysuší na vzduchu. Získá se 0,83 g (81 %) (+)-enantiomeru 3R,4S3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7diolu o teplotě tání 165 až 166°C.

[a]_D = +85,6° (c = 0,430, methanol)

NMR (DMSO-dg): δ 9,38 (br s, 1H), 7,54 - 7,50 (m, 2H), 7,12 (t, J = 9 Hz, 2H), 7,02 (d, J = 8,4 Hz, 1H), 6,32 (dd, J =

2,4, 8,3 HZ, 1H), 6,16 (d, J = 2,3 Hz, 1H), 4,88 (s, 1H),

4,77 (s, 1H), 4,65 (s, 1H), 4,23 (dd, J = 2,5, 10,1 Hz, 1H),

4,05 (t, J = 10,6 Hz, 1H), 3,00 (br d, J = 10,3 Hz, 1H),

2,87 (br	d, J = 10,3	HZ, 1H),	2,67	(q, J = 11,2 Hz, 2Η),
2,54 - 2	,49 (m, 1H),	1,94 (br	t, J	= 11,0 Hz, 2H), 1,59	(br
d, J = 1	3 Hz, 2H)
¹³C NMR	(DMSO-d₆): δ	162,41,	159,21	, 158,17, 154,58, 146	,42
131,79,	126,88, 126,	78, 115,9	2, 114	,52, 114,24, 108,12,
101,83,	69,47, 62,74	, 61,95,	61,45,	46,21, 45,82, 38,37,
38,28.
Analýza	pro c₂₀H₂₂FN	0₄ . 0,25	h₂°^:

vypočteno:	C	66,01,	H	6,23,	N	3,85
nalezeno:	C	66,05,	H	6,39,	N	3,84

Příklad 3 (-)-Enantiomer 4R,3S-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin 1-yl]chroman-4,7-diolu

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobí postupem popsaným v příkladu 2 za použití N-terc.butoxykarbonyl-Dprolinu, jako štěpícího činidla. Takto vyrobené meziprodukty a sloučenina uvedená v nadpisu mají následující fyzikální vlastnosti:

(-)-Enantiomer N-terc.butoxykarbonyl-D-prolinesteru 4R, 3S-7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu: teplota tání 199 až 199,5’C [α]θ = -92,5’ (c = 0,320, methanol)

Analýza pro ^C37^H43^N2°7^: vypočteno: C 68,71, H 6,70, N 4,33 nalezeno: C 68,37, H 6,84, N 4,34 (-)-Enantiomer 4R,3S-7-benzyloxy-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4-olu: teplota tání 177 až 178’ [a]_D = -73,0’ (c = 0,330, methanol)

Analýza pro ^C27^H28^FNO4 · 3-1^{25 H}2^0: vypočteno: C 68,70, H 6,51, N 2,96 nalezeno: C 68,76, H 6,42, N 3,01 (-)-Enantiomer 4R,3S-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7-diolu: teplota tání 166,5 až 167°C [a]_D = -84,1° (c = 0,290, methanol)

Analýza pro ^C20^H22^FNO4 * ^{0,25 H}2^0: vypočteno: C 66,01, H 6,23, N 3,85 nalezeno: C 66,22, H 6,27, N 3,96

Alternativně se rozpustný L-prolinový ester z příkladu 2 hydrolyzuje za použití lithiumaluminiumhydridu v podstatě za stejných podmínek, jaké jsou popsány výše. Získá se znovu výchozí látka z příkladu 2, která je obohacena o (-)-enantiomer. Tato látka se nechá reagovat s N-terc.butoxykarbonyl-D-prolinem způsobem popsaným dále v příkladu 2. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu tohoto příkladu.

Příklad 4

Hydrát ethanolátu (+)-(3R,4S)-3-[4-(4-Fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7-dioltartrátu

Směs (+)-(3R,4S)-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7-diolu (2,11 g, 5,87 mmol) a kyseliny vinné (0,885 g, 5,90 mmol, Mallinckrodt, pravotočivá s L-konfigurací) v ethanolu (20 ml, za zahřívání) se zkoncentruje. Vzniklá amorfní světle žlutá pevná látka se přes noc vysuší za vakua. Získá se 2,995 g (100 %) hydrátu ethanolátu ( + )- (3R,4S)-3-[4-(4-Fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-l-yl]chroman-4,7-dioltartrátu o teplotě tání 85 až 95°C. [a]_D = +55,6° (c = 1,140, methanol) ¹H NMR (DMSO-d₆): S 7,53 (dd, J = 5,6, 8,7 Hz, 2H), 7,15 (t, J = 8,9 Hz, 2H), 7,08 (d, J - 8,4 Hz, 1H), 6,81 (brs, 7H), 6,40 (dd, J = 2,2, 8,3 Hz, 1H), 6,22 (d, J = 2,2 Hz, 1H), 4,85 (s, 1H), 4,45 (d, J = 8,4 Hz, 1H), 4,21 - 4,13 (m, 3H), 3,44 (q, J = 7,0 Hz, 2H), 3,34 - 3,08 (m, 5H), 2,19 (brq, J = 12,9 Hz, 2H), 1,72 (brt, J = 11,8 Hz, 2H), 1,06 (t, J = 7,0 Hz, 3H).

¹³C NMR (DMSO-dg): δ 174,02, 162,62, 159,41, 158,56, 154,ě4, 145,10, 131,80, 126,87, 126,77, 114,72, 114,45, 108,80, 101,94, 72,11, 68,55, 61,50, 61,08, 60,35, 56,08, 46,57, 46,09, 36,39, 36,24, 18,57

Analýza pro C₂0^H22^FNO4 * ^C4^H6°6 ‘ ^C2^H6° * ^H2^0: vypočteno: C 54,45, H 6,33, N 2,44 nalezeno: C 54,51, H 6,33, N 2,49.

Claims

1. Chromandiolové sloučeniny zvolené ze souboru zahrnuj ícího 3R* , 4S*-3- [ 4- (4-f luorfenyl )-4-hydroxypiperidin-lyl ] chroman-4 , 7-diol a jeho optické isomery a farmaceuticky vhodné soli.

2. Chromandiolová sloučenina podle nároku 1, kterou je racemický 3R*,4S*-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-lyl]chroman-4,7-diol nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl.

3. Chromandiolová sloučenina podle nároku 1, kterou je (+) -3R, 4S-3 - [ 4 - (4-f luorf enyl) -4-hydroxypiperidin-l-yl ] chroman-4,7-diol nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl.

4. Chromandiolová sloučenina podle nároku 1, kterou je (-) -4R,3S-3-[4-(4-f luorf enyl) -4-hydroxypiperidin-l-yl ] chroman-4,7-diol nebo jeho farmaceuticky vhodná sůl.

5. Farmaceutický prostředek, vyznačuj í cí se tím, že obsahuje neuroprotektivní množství chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 a farmaceuticky vhodný nosič.

6. Farmaceutický prostředek, vyznačuj í cí se tím, že obsahuje neuroprotektivní množství chromandiolové sloučeniny podle nároku 2 a farmaceuticky vhodný nosič.

7. Farmaceutický prostředek, vyznačuj í cí se tím, že obsahuje neuroprotektivní množství chromandiolové sloučeniny podle nároku 3 a farmaceuticky vhodný nosič.

8. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že je upraven pro orální podávání.

9. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro blokování míst receptoru NMDA u

Λ savců.

10. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu savce, kterážto choroba nebo stav je susceptibilní k léčení blokováním míst receptoru NMDA.

11. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu zvoleného ze souboru zahrnujícího úrazy hlavy, úrazy míchy, mrtvici a >

multiinfarktovou demenci.

12. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu zvoleného ze souboru zahrnujícího Alzheimerovu chorobu, Huntingtonovu chorobu, Parkinsonovu chorobu, epilepsii a amytropickou laterální sklerosu.

13. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu zvoleného ze souboru zahrnujícího bolest, demenci spojenou s AIDS, psychotické stavy, narkomanii, migrénu, hypoglykemii a * anxiolytické stavy.

'

14. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu zvoleného ze souboru zahrnujícího urinární inkontinenci.

15. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu zvoleného ze souboru zahrnujícího ischemické příhody vyvolané chirurgickým ošetřením centrálního nervového systému, kardiochirurgickým ošetřením nebo jakýmkoliv postupem, ovlivňujícím funkci kardiovaskulárního systému. ,

16. Chromandiolové sloučeniny podle nároku 1 pro » použití jako léčivo pro léčení choroby nebo stavu zvoleného ze souboru zahrnujícího migrénu.

17. Chromandiolová sloučenina podle nároku 1, kterou je (+)-3R,4S-3-[4-(4-fluorfenyl)-4-hydroxypiperidin-lyl ]chroman-4,7-dioltartrátethanoláthydrát.