CZ214996A3 - Hydrostatic gearbox - Google Patents

Description

Uvedená přihláška vynálezu souvisí s mou meziná r oďrrr— přihláškou vynálezu PCT/US92/00257, podanou 14. ledna 1992 pod názvem: Hydraulic Machine (Hydraulický stroj)” a mou přihláškou o názvu: Continuously Variable Hydrostatic

Transmission (Plynule měnitelná hydraulická převodovka) s číslem _ (35-OR-949), podanou _.

Na popis, týkající se těchto přihlášek je zde uveden odkaz.

Uvedený vynález se týká hydraulického stroje, zejména hydraulické převodovky, schopné přenášet výkon z hnacího stroje na zátěž plynule pomocí (nekonečného množstvím) variabilních převodů.

Dosavadní stav techniky

V mé, výše citované PCT přihlášce, je popsán hydraulický stroj, obsahující hydraulickou čerpadlovou jednotku a hydraulickou motorovou jednotku, umístěné osově protilehle vzhledem ke středovému klínovitému kývavému kotouči. Čerpadlová jednotka je spojena s vstupním hnaným hřídelem s hnacím motorem, přičemž motorová jednotka je usazena do stacionární skříně motoru. Hnací hřídel, koaxiální s hnaným hřídelem a řízené spojený se zátěží, je připojen ke kývavému kotouči. Když je čerpadlová jednotka poháněna hnacím motorem, hydraulická kapalina je čerpána tam a zpět mezi čerpadlovou jednotkou a motorovou jednotkou přes speciálně tvarované průchody v kývavém kotouči. Výsledkem jsou tři složky · kroutícího momentu, všechny působící ve stejném směru, působící na kývavý kotouč pro vytvoření výstupního kroutícího momentu na hnacím hřídeli pro pohánění zátěže. Dvě z těchto složek kroutícího momentu jsou mechanická složka, působící na kývavý kotouč z rotující čerpadlové jednotky a hydromechanická složka, působící na kývavý kotouč z motorové jednotky. Třetí složkou je čistě

V < hydrostatická složka, vznikající z rozdílných sil vzniklých tlakem kapaliny, působící na opačných koncích povrchu obvodu průchodů kývavého kotouče, které maj í různou plochu povrchu danou klínovitým tvarem kývavého kotouče.

Při změmě převodového poměru se mění úhlová orientace kývavého kotouče vzhledem k ose hnacího hřídele. Protože převodový poměr, to jest rychlost převodu, je plynule měněna mezi 1 : 0 a 1 : 1, se poháněči jednotka může otáčet konstantní rychlostí danou v podstatě nejoptimálnějším pracovním bodem. Dosažitelnost převodového poměru 1 : 0 (neutrál) odstraňuje nutnost použití spojky.

Na rozdíl od běžných, plynule měnitelných hydrostatických převodovek, kde množství hydraulické kapaliny se zvyšuje poměrně se zvyšováním převodového poměru tak, že maximální poměr toku odpovídá nej vyššímu převodovému poměru, poměr kapaliny v hydraulickém stroji, popsaném v mé výše uvedené PCT přihlášce, dosahuje maxima uprostřed rozsahu poměrů a tím progresivněji dosahuje požadované nuly v místě nej vyšší převodového poměru. Takto dochází k redukci « při poklesu průtoku hydraulické kapaliny a nepříjemné ječení běžných hydrostatických převodovek při vysokých převodech je odstraněno. Výhodou několika složek kroutícího momentu, působících na kývavý kotouč, je snížení průtoku hydraulické kapaliny na více než polovinu rozsahu výstupní rychlosti a schopnost umožnění optimálního výkonu na vstupu hnacího motoru. Hydraulický stroj podle mé PCT přihlášky má zejména výhodu v tom, že má vysokou účinnost, tichý chod, plynule měnitelný hydrostatický převod v dopravních prostředcích.

Podstata vynálezu

Cílem uvedného vynálezu je zhotovení zdokonalení na hydraulickém stroji podle mé přihlášky PCT číslo PCT/US92/00257, pro získání ekonomičnosti ve velikosti, počtu součástí a výrobní ceně.

Dalším cílem uvedeného vynálezu je dosažení zdokonalení zajištění pro přizpůsobení vysokého a nízkého tlaku hydraulické kapaliny, proudící uvnitř stroje a způsobu, kterým je převodový poměr měněn, to jest úpravy naklonění kývavého kotouče.

Pro získání těchto cílů je navržen hydraulický stroj podle tohoto vynálezu. Jeho podstatou je hydrostatická převodovka s plynule měnitelným převodovým poměrem, obsahující skříň převodovky; hnací hřídel uložený v ložisku skříně převodovky pro převádění kroutícího momentu z hnacího zařízení; hnaný hřídel, uložený v ložisku skříně převodovky pro přivádění hnacího kroutícího momentu na zátěž, čerpadlové jednotky, která zahrnuje první unašeč poháněný prostřednictvím hnacího hřídele, sestavu prstencově uspořádaných pístů čerpadla a první blok válců čerpadla s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů čerpadla a první kloubové ložisko, nesoucí první blok válců vzhledem k prvnímu unašeči; hydraulická motorová jednotka, která zahrnuje druhý unašeč upevněný ve skříni převodovky, sestavu prstencově uspořádaných pístů motoru, a druhý blok válců motoru s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů motoru; a druhé kloubové ložisko, nesoucí druhý blok válců vzhledem k druhému unašeči; kývavý kotouč klínovitého tvaru obsahující průchody ústící mezi vstupní stranou směřující k čerpadlové jednotce a výstupní stranou směřující k motorové jednotce; spojky otočně spřahující kruhový kývavý kotouč s hnaným hřídelem vzhledem ke kroutícímu momentu; a regulátor převodového poměru volitelně vyvíjejícího koordinované axiální síly na první a druhý blok válců pro regulovatelné nastavení úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele podle požadovaného převodového poměru.

Další rysy, výhody a předměty tohoto vynálezu budou dále uvedeny v popisu, který následuje a z části budou z tohoto popisu zřejmé, nebo se mohou objevit při praktickém využití vynálezu. Výhody a podstata tohoto vynálezu budou popsány a ukázány pomocí zařízení vycházejícího z následujícího popisu a přiložených patentových nároků s pomocí přiložených výkresů.

Je zřejmé, že jak následující obecný popis a následný detailní popis, jsou příkladné a názorné a jsou uvedeny s úmyslem dalšího osvětlení předmětného vynálezu.

Přiložené výkresy jsou uvedeny s úmyslem dalšího osvětlení vynálezu a jsou vázány na příslušnou část popisu, uvádějící výhodné provedení vynálezu včetně popisu, sloužícího k vysvětlení principů vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je znázorněna v podélném řezu hydrostatická převodovka s plynule měnitelným převodovým poměrem podle tohoto vynálezu, nacházející se v jedné poloze převodového poměru.

Na obr. 2 je znázorněn podélný řez odpovídající obr. 1, znázorňující převodovku v jiné poloze převodového poměru.

Na obr. 3 je znázorněn v bokorysu kývavý kotouč, využitý v převodovce z obr. 1.

Na obr. 4 je znázorněn v bokorysu vstupní kotouč s průchody, využitý v převodovce z obr. 1.

Na obr. 5 je znázorněn částečný řez vedený podle linie 5-5 z obr. 2.

Na obr. 6 a obr. 7 jsou znázorněny oba bokorysy rozvodového bloku, využitého v převodovce z obr. 1.

Na obr. 8 je znázorněn částečný řez, znázorňující hydraulické spojení mezi nízkotlakou částí v rozvodovém bloku z obr. 6 a obr. 7 a nízkotlakou částí skříně v převodovce z obr. 1.

Na obr. 9 je znázorněn v bokorysu výstupní kotouč s průchody, využitý v převodovce z obr. 1 a

Na obr. 10 je znázorněno schéma zapojení hydraulického obvodu převodovky z obr. 1.

Odpovídající vztahové značky jsou shodné u všech částí na různých výkresech.

Příklady provedení vynálezu

Hydrostatická převodovka s plynule měnitelným převodovým poměrem podle výhodného provedení tohoto vynálezu, na připojeném obr. 1 obecně označená odkazovou značkou 10., zahrnuje jako základní komponenty skříň 12 převodovky, ve které jsou v ložiskách uloženy hnací hřídel 14 a hnaný hřídel 16 ve vzájemně koaxiálním vztahu s obecně spojenými konci. Na konci hnacího hřídele 14 vystupujícího vně skříně 12 převodovky je provedeno drážkování, označené odkazovou značkou 14a. pro usnadnění poháněného připojení k hnacímu zařízení (na obr. není zobrazeno), zatímco výstupní konec hnaného hřídele 16 je opatřen spojkou 17 pro usnadnění záběrového připojení poháněného zařízení (na obr. není znázorněno).

Hnací hřídel 14 pohání hydraulickou čerpadlovou jednotku, na připojených obr. obecně označenou odkazovou značkou 18.. Hydraulická motorová jednotka, na obr. obecně ve skříni převodovky k čerpadlové jednotce tvaru, na připojených označená odkazovou značkou 20, je uložena protilehle v axiálním směru 18. Kruhový kývavý kotouč klínového obr. obecně označený odkazovou značkou 22 a umístěný mezi čerpadlovou a motorovou jednotkou, je v záběrovém spojení s hnaným hřídelem 16 a je opatřen průchody pro zabezpečení výměny hydraulické tekutiny mezi jednotkami čerpadla a motoru. Činností regulátoru převodového poměru, zahrnujícího prvky, které jsou schematicky znázorněny v hydraulickém okruhu na připojeném obr. 10, dochází k nastavování orientace úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele a tím i k nastavování převodového poměru otáček hnacího hřídele vzhledem k hnanému hřídeli.

Při podrobnějším pohledu na připojený obr. 1 vidíme, že válcová skříň převodovky 12 obsahuje víko .30., upevněné ve své poloze prostřednictvím prstencově uspořádaných šroubů, z nichž jeden, který je na připojeném obr. znázorněn, je označen odkazovou značkou 31,, pro rozebíratelné uzavření otevřeného vstupního konce skříně převodovky. Hnací hřídel 14 prochází do skříně převodovky skrze středový otvor 32 ve víku. Ložisko 35., nalícované do středového otvoru 32 víka, slouží pro otočné uložení hnacího hřídele 14. Těsnění (na obr. není znázorněno) uspořádané ve středovém otvoru 32 víka utěsňuje obvodovou plochu hnacího hřídele pro zabránění úniku hydraulické kapaliny.

Hnací hřídel 14 je v radiálním směru nálevkovitě rozšířen tak, že na vnitřní straně víka 30 tvoří zakončení ve tvaru ústí zvonu. Obvodová plocha tohoto ukončení hnacího hřídele je opatřena ozubením tak, že tvoří čelní ozubené kolo 38, které je střídavě v záběru s čelním ozubeným kolem 40. připojeným pro pohon odsávacího čerpadla 42 umístěného ve spodku skříně převodovky opatřeného spodní vanou 46 připevněnou na skříň převodovky 12. Vnitřní konec hnacího hřídele 14 je opatřen válcovým zahloubením 47 pro příjem redukovaného průměru vnitřní koncové části hnaného hřídele 16. Ložisko 48., nalícované do válcového zahloubení 47. zabezpečuje opěrné uložení vnitřní koncové části hnaného hřídele. Na hnaném hřídeli 16 jsou uspořádány prstencový vnitřní koncový kus 50 . prstencový unašeč pístů čerpadla 52. spojka 54 kruhového kývavého kotouče, prstencový unašeč pístů motoru 56 a prstencový rozdělovači blok 58. Unašeč pístů motoru a rozdělovači blok jsou na skříň převodovky 12 upevněny prostřednictvím šroubů, z nichž jeden, který je vidět na připojeném obr. , je označen odkazovou značkou 59. Hnaný hřídel je ukončen integrálním koncovým kusem 60;, ke kterému je prostřednictvím šroubů, z nichž jeden, který je vidět na připojeném obr., je označen odkazovou značkou 61, připevněna spojka 17. Ložisko s mazacím kroužkem 62. nalícované ve výstupním otvoru skříně 12 převodovky, zabezpečuje opěrné uložení výstupní koncové části hnaného hřídele. Ložiska 64, umístěná mezi hnaným hřídelem 16 a unašečem 52 pístů čerpadla a mezi hnaným hřídelem 16_ a unašečem 56 pístů motoru, zabezpečují opěrné uložení uvedených unašečů vzhledem k otáčení hnaného hřídele. Spojka 54 kruhového kývavého kotouče je prostřednictvím klínu, na připojeném obr. označeném odkazovou značkou 65., upevněna na hnaný hřídel a obsahuje radiálně vystupující rameno 66 s otvorem, který přijímá čep 67 pro otočné a záběrové připojeni kruhového kývavého kotouče 22 k hnanému hřídeli 16. Matice 68 je přes závit upevněna na axiální úsek 69 hnaného hřídele opatřeného závitem pro dotlačení koncového kusu 50 a spojky 54 kruhového kývavého kotouče na osazení 70. vytvořeném na hnaném hřídeli tak, aby se koncový kus 50 otáčel v souladu s hnaným hřídelem a spojkou kruhového kývavého kotouče.

Při pohledu na připojený obr. 1 dále vidíme, že na obvodové ploše unašeče 52 pístů čerpadla je vytvořeno čelní ozubení 72, které je v záběru s ozubeným věncem 74 a zároveň je v záběru s ozubením čelního ozubeného kola 38 na vytvořeného na ukončení 36 hnacího hřídele, prostřednictvím kterého je unašeč 52 pístů čerpadla v záběrovém spojení s hnacím hřídelem 14. Unašeč pístů čerpadla nese množství pístů obsažených v hydraulické čerpadlové jednotce 18. Uvedené písty, například v počtu 10, z nichž dva jsou na obr. označeny odkazovou značkou 76., jsou způsobem popsaným v mé citované přihlášce vynálezu PCT rovnoměrně rozváděny v prstencovém uspořádání souose s osou 25 hnaného hřídele. Jak je znázorněno na připojeném obr. 1, každý píst čerpadla 76 zahrnuje hlavu pístu 78 připevněnou na unašeč 52 pístů čerpadla prostřednictvím axiálně vedené oj nice 79., upevněné přes závit do závitového otvoru 80 unašeče pístů čerpadla. Hlava pístu 78 je vytvořena tak, že je opatřena sférickou vnitřní plochou odpovídající sférické vnější ploše vnějšího prstencového kloubového ložiska 82., které je prostřednictvím klínu upevněno na vnitřním pouzdru 83, uspořádaném na volném osazeném konci oj nice 79. Výsledkem je takové uspořádání každé hlavy pístu 78 . kterým je vymezeno její otáčení a radiální pohyb stejně jako v případě hydraulického stroje popsaného v mé citované přihlášce vynálezu PCT.

Pravý válcový koncový úsek unašeče 52 pístů čerpadla nese prstencové kloubové ložisko 86 odpovídající sférické ploše 87, vytvořené ve středovém otvoru prstencového bloku válců čerpadla 88.. Blok válců čerpadla 88 zahrnuje prstencově uspořádané válce čerpadla 90 pro příjem odpovídajících pístů čerpadla 76. Naklápěcí pohyb rotační osy bloku válců čerpadla je přizpůsobováno na základě uspořádání hlav pístů čerpadla 78 a bloku válců čerpadla 88. na kloubových ložiskách.

Při pohledu na připojený obr. 1 je vidět, že

Prstencový unasec pístů čerpadla 52. skříni převodovky Každý z množství pistu motoru 56, je však, jak již b) 12 upevněn prosti pístů motoru, na odkazovou značkou 92 a jejichž počet čerpadla 76, zahrnuje hlavu pístu 94 kloubovém ložisku 96 a pouzdru 97 na oj nice 98., upevněné přes závit do v unašeči pístů motoru 56 stejným hydraulická motorová jednotka 20 je konstruována v podstatě týmž způsobem jako hydraulická čerpadlová j.ednotka 18.

odpovídající unašeči ^rlo zmíněno shora, ke ednictvím šroubů 59 .

obr. obecně označený odpovídá počtu pístů otočně uspořádanou na volném osazeném konci závitového otvoru 99 způsobem jako písty čerpadla. Blok válců motoru 100 je na unašeči pístů motoru uspořádán otočně přes prstencové kloubové ložisko 102. Opět, jako v případě bloku válců čerpadla 88., jsou válce motoru vytvořeny v prstencovém uspořádání v bloku válců motoru 100 pro příjem odpovídajících pístů motoru 92.. Ačkoliv je motorová jednotka 20 upevněna na skříň převodovky 12 a písty motoru 92 a blok válců motoru 100 jsou proto neotočné, naklápěcí pohyb osy bloku válců motoru je dosažen uspořádáním hlav pístů motoru 94 na ojnicích 98 a bloku válců motoru 100 na unašeči 56 prostřednictvím kloubových ložisek.

Kruhový kývavý kotouč 22 je v záběrovém spojení s hnaným hřídelem 16 prostřednictvím spojky 54 v pracovní poloze mezi čerpadlovou jednotkou 18 a motorovou jednotkou 20 se vstupní čelní plochou 110 v těsném kluzném kontaktu s čelní plochou 111 bloku válců čerpadla 88 a s výstupní čelní plochou 112 v těsném kluzném kontaktu s čelní plochou 113 bloku válců motoru 100. Vstupní a výstupní čelní plochy kruhového kývavého kotouče 22 jsou vůči sobě navzájem uspořádány v ostrém úhlu tak, aby byl zabezpečen klínový tvar kruhového kývavého kotouče. Průchozí otvory 114. znázorněné na obr. 3, procházejí mezi vstupní čelní plochou a výstupní čelní plochou kruhového kývavého kotouče a jsou ve spojení s odpovídajícími otvory 115 ve válcích 90 bloku válců čerpadla 88 a s odpovídajícími otvory 116 ve válcích 104 bloku válců motoru 100. což je všechno podrobněji popsáno a znázorněno v mé citované přihlášce vynálezu PCT.

Připojený obr. 3 rovněž znázorňuje otočné, záběrové spojení kruhového kývavého kotouče 22 s hnaným hřídelem 16. prostřednictvím spojky 54., což bylo již zmíněno s odvoláním na připojený obr. 1. Příčně na společné ose uspořádaná příčná vrtání 120 jsou vyvrtána skrze axiálně zesílený věnec kruhového kývavého kotouče 22 a vyložena pouzdry 121. Otočný čep 67 je pak skrze pouzdra 121 a otvory 122 v radiálně vystupuj ícim rameni 66 uložen do polohy znázorněné na připojeném obr. 3 a tato poloha zajištěna prostřednictvím stavěcího šroubu 123. V souladu s charakteristickým znakem předloženého vynálezu je délka radiálně vystupujícího ramena taková, aby radiální přesazení příčné osy otočného čepu 67 bylo v podstatě stejné jako poloměry (vzhledem k ose hnaného hřídele 25) prstencového uspořádání pístů čerpadla 76 a pístů motoru 92. Uvedený charakteristický znak výslovně umožňuje redukci celkové délky hydraulické převodovky 10 a axiálních sil požadovaných pro změnu úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele 25., to je převodového poměru, jak bude popsáno dále.

Ačkoliv to na připojených obr. není znázorněno, je z prstencových koncových kusů 50 a 60 za účelem vyvažováni excentrických hmot naklápějícího se kruhového kývavého kotouče 22. bloku válců čerpadla 88 a bloku válců motoru

100 výběrově odebrán materiál tak, aby toto odebrání materiálu sloužilo stejně jako samostatný vyvažovači prstenec popsaný podrobně v mé citované přihLášce vynálezu PCT.

Jak je rovněž popsáno v mé citované přihlášce vynálezu PCT, je převodový poměr (otáčky hnacího hřídele k otáčkám hnaného hřídele) měněn prostřednictvím přestavování úhlové orientace vzhledem k ose hnaného hřídele 25.. V případě, kdy je vstupní čelní plocha 110 kruhového kývavého kotouče 22 kolmá na osu hnaného hřídele, je osa bloku válců čerpadlá 88 koincidenční s osou hnaného hřídele. Z toho logicky vyplývá, že poháněná rotace bloku válců čerpadla kolem své osy nemá žádnou axiální složku pohybu a tudíž ani nedochází k čerpání hydraulické tekutiny prostřednictvím čerpadlové jednotky 18 . Jedná se o neutrální nastavení hydraulické převodovky 10 . Při úhlovém nastavení kruhového kývavého kotouče znázorněném na připojeném obr. 1 je vstupní čelní plocha 110 kruhového kývavého kotouče úhlu proti směru hodinových ručiček hnaného hřídele a z toho logicky vyplývá, že osa bloku válců čerpadla 88 je přestavena na odpovídající mírný úhel vzhledem k ose hnaného hřídele. V tomto případě rotace bloku válců čerpadla 88 obsahuje axiální složku pohybu, z čehož vyplývá, že dochází prostřednictvím čerpadlové jednotky 18. k čerpání hydraulické tekutiny. Úhel kruhového kývavého kotouče, znázorněný na připojeném obr. 1 má reverzní nastavení, při kterém se hnaný hřídel otáčí pomalou rychlostí ve směru opačném (reverzním) k hnacímu hřídeli.

odchýlena v mírném od kolmice na osu

V případě, kdy se kruhový kývavý kotouč otáčí na čepu 67 ve směru otáčení hodinových ručiček z neutrálního nastavení do pozitivního úhlového nastavení kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele, znázorněném na připojeném obr. 2, se osa rotace bloku válců čerpadla 88. prostřednictvím zvětšování úhlu vzhledem k ose hnaného hřídele naklápí, přičemž čerpání hydraulické tekutiny prostřednictvím čerpadlové jednotky 18 rovněž zvyšuje. Takto se zvyšuje i převodový poměr a hnaný hřídel je poháněn zvyšující se dopřednou rychlostí ve směru stejném jako hnací hřídel. V případě, kdy je výstupní čelní plocha kruhového kývavého kotouče 22 kolmá na osu hnaného hřídele 25, je osa bloku válců motoru 100 koincidenční s osou hnaného hřídele. Z toho logicky vyplývá, že nedochází k čerpání hydraulické tekutiny prostřednictvím motorové jednotky 20. Čerpadlová jednotka 18 a kruhový kývavý kotouč 22 jsou pak v podstatě hydraulicky uzavřeny při neexistenci jakéhokoliv relativního pohybu mezi blokem válců čerpadla 88 a kruhového kývavého kotouče 22. Jedná se o nastavení převodového poměru hydraulické převodovky 10 1:1. Připojený obr. 2 znázorňuje výstupní čelní plochu 112 kruhového kývavého kotouče v nastavení v mírném úhlu ve směru hodinových ručiček vzhledem ke kolmici na osu hnaného hřídele 25. Při tomto úhlu kruhového kývavého kotouče je dosaženo rychloběžné převodové nastavení, při kterém je hnaný hřídel 16 poháněn dopřednou rychlostí převyšující rychlost hnacího hřídele, to je rychloběžné nastavení.

V souladu s charakteristickým znakem předloženého vynálezu je změna úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k převodovému poměru dosažena prostřednictvím uplatňování koordinovaných sil na blok válců čerpadla 88 a blok válců motoru 100 vyvolaných přesouváním axiálních poloh kloubových ložisek 86 a 102. na kterých jsou blok válců čerpadla a blok válců motoru jednotlivě uspořádány. Nakonec, jak je vidět na připojených obr. 1 a 2, kloubová ložiska 86 a 102 jsou prostřednictvím unašeče pístů čerpadla 52 a unašeče pístů motoru 56 uspořádána pro axiální kluzný posuv. Jak je nejlépe vidět na připojeném obr. 2 jsou unašeč pístů čerpadla 52 a kloubové ložisko 86 opatřeny axiálními navzájem protilehlými osazeními, která v kombinaci s radiálními navzájem protilehlými úseky obvodových ploch unašeče pístů čerpadla a kloubového ložiska vymezují prstencovou komoru 130. Stejným způsobem, který je nejlépe vidět na připojeném obr. 1, jsou axiální navzájem protilehlá osazení a radiální navzájem protilehlé úseky obvodových ploch vymezující prstencovou komoru 132 vytvořeny na unašeči pístů motoru 56 a kloubovém ložisku 102. Z připojeného obr.

je vidět, že objem prstencové komory 132 je ve stavu maximálního rozšíření v axiálním směru, zatímco objem prstencové komory 130 je v axiálním směru ve stavu maximálního zúžení. Z toho logicky vyplývá, že kloubová ložiska 86 a 102 byla společně přesunuta do krajní polohy v axiálním směru doleva, stejně jako bloky válců čerpadla 88 a motoru 100 nesené uvedenými kloubovými ložisky. Když se bloky válců čerpadla a motoru přesunou v axiálním směru doleva, je kruhový kývavý kotouč 22 nucené otočen kolem otočně uloženého čepu 67 proti směru otáčení hodinových ručiček na úhlové nastavení, které je vidět na připojeném obr. 1. Při nuceném otočení kruhového kývavého kotouče 22 ve směru otáčení hodinových ručiček na úhlové nastavení kruhového kývavého kotouče, které je vidět na připojeném obr. 2, způsobeném axiálním posuvem kloubových ložisek 86, 102. bloků válců čerpadla 88 a motoru 100 směrem doprava.

Při pohledu na připojený obr. 2 je vidět, že pro zajištění funkce tlaku tekutiny v prstencové komoře 130 je na radiální čelní plochu 135 prstencového koncového kusu 50, uspořádaného na hnaném hřídeli 16 . upevněna vstupní rozváděči deska 134. Takto se pak hnaný hřídel 16 a vstupní rozváděči deska 134 otáčí souhlasně. Proti pravé radiální čelní ploše rozváděči desky 134 se opírá radiální příruba 136 unašeče pístů čerpadla 52, přičemž unašeč pístů čerpadla, poháněný hnacím hřídelem 14, se vzhledem ke vstupní rozváděči desce, vázané na hnaný hřídel 16 . otáčí. Jak je vidět na připojeném obr. 4, je vstupní rozváděči deska 134 opatřena dvojicí po obvodě vedených navzájem protilehlých ledvinovitých vybrání 138 a 140. Ojnice 79. nesoucí písty čerpadla mají v axiálním směru vyvrtané průchozí otvory 142. které zabezpečují tekutinové spojení mezi válci čerpadla 90 a ledvinovitými vybráními 138 a 140 v rozváděči desce 134. Takto hydraulická tekutina proudí z válců čerpadla skrze průchozí otvory 142 v ojnicích pístů čerpadla do ledvinovitých vybrání 138 a 140 ve vstupní rozváděči desce 134. Takto, při pohánění čerpadlové jednotky 18 prostřednictvím hnacího hřídele 14. je uvedená hydraulická tekutina v ledvinovitých vybráních 138 a 140 tlakována na tlak tekutiny ve válcích čerpadla 90. V případě, kdy písty čerpadla 76 a válce čerpadla 90 obíhají ve vzestupném směru z nejužší části do zcela protilehlé nejširší části klínu kruhového kývavého kotouče 22, se objemy odpovídajících válců čerpadla postupně zmenšují a hydraulická tekutina je tudíž v uvedených válcích čerpadla tlakována. Jedná se o stranu vysokého tlaku neboli výtlakovou stranu hydraulické čerpadlové jednotky 18.

V případě, kdy písty čerpadla a válce čerpadla obíhají v sestupném směru z nejširší části do nejširší části klínu kruhového kývavého kotouče 22 . se objemy odpovídajících válců čerpadla postupně zvětšují. Jedná se o stranu nízkého tlaku nebo sací stranu hydraulické čerpadlové jednotky 18. Jakmile jsou ledvinovitá vybrání 138 a 140 skrze průchozí otvory 142 ojnic 79 nesoucích písty čerpadla v tekutinovém spojení s hydraulickou tekutinou ve válcích čerpadla 90, je hydraulická tekutina v jednom z těchto ledvinovitých vybrání tlakována na vysoký tlak, který v podstatě odpovídá průměrným tlakům hydraulické příslušejících k výtlakové tekutina ve druhém z těchto tekutiny ve válcích čerpadla straně, zatímco hydraulická ledvinovitých vybrání přijímá tlak odpovídající průměrnému tlaku hydraulické tekutiny ve válcích čerpadla příslušejících k sací straně neboli straně nízkého tlaku hydraulické čerpadlové jednotky 18.

Na připojeném obr. 5 je vidět, že v prstencovém koncovém kusu 50 hnaného hřídeLe 16 jsou v příčném směru proti sobě vytvořena vrtání 146. Mezi vnitřními konci vrtání 146 je skrze prstencový koncový kus 50 vytvořeno vrtání 147 o menším průměru. Dále je skrze koncový kus 50 v radiálním směru vyvrtáno podélné vrtání 148. který zabezpečuje tekutinové spojení mezi ledvinovitým vybráním 138 rozváděči desky 134 a jedním z vrtání 146 a podélné vrtání 149, zabezpečující tekutinové spojení mezi ledvinovitým vybráním 140 rozváděči desky 134 a druhým z vrtání 146. Je zřejmé, že vnější konce vrtání 146 jsou utěsněny zátkami (na obr. není znázorněno). Dále je v koncovém kusu 50 hnaného hřídele vytvořeno třetí podélné vrtání 150 protínající vrtání 147, které propojuje vrtání 146. Jak je vidět rovněž z připojených obr. 2 a 4, vrtání 150 se kryje s axiálním otvorem 152. vytvořeným skrze rozváděči desku 134. jehož pravý konec ústí do prstencové dutiny 153. vytvořené v opěrné čelní ploše 154 rozváděči desky. Uvedená prstencová dutina 153 je uzavřena prostřednictvím radiální čelní plochy unašeče pístů čerpadla 52, která je s opěrnou čelní plochou 154 rozváděči desky 134 v kluzném záběru. Jak je vidět na připojených obr. 1 a 2, je pro zajištění tekutinového spojení mezi prstencovou dutinou 153 a prstencovou komorou 130 vyvrtán skrze unašeč pístů čerpadla 52 podélný průchozí otvor 156.

Při dalším pohledu na připojený obr. 5 je vidět, že reverzní ventil 160, operativně umístěný ve vrtáních 146 koncového kusu, zahrnuje propojených navzájem prostřednictvím osazeného dvojici ventilových desek 162. do příslušného uspořádání čepu 164. který prochází skrze vrtání 147. Osazení čepu, vytvořená v místech styku vrtání 147 s vrtáními 146. tvoří ventilová sedla 165 pro usazení ventilových desek 162.

Během provozního chodu zajišťuje reverzní ventil 160 aby byla v nepřetržitém tekutinovém spojení s prstencovou komorou 130 pouze strana nízkého tlaku hydraulické čerpadlové jednotky. Takto je, jak je znázorněno na připojeném obr. 5, ledvinovíté vybrání 138 rozváděči desky 134 na straně vysokého tlaku, z čehož vyplývá, že reverzní ventil 160 zaujímá polohu, která představuje utěsnění prstencové komory 130 oproti vysokému tlaku tekutiny v ledvinovitém vybrání 138. Prstencová komora 130 je tak skrze podélné vrtání 149. vrtání 146. vrtání 147 a 150. prstencovou dutinu 153 a podélný průchozí otvor 156 v tekutinovém spojení s ledvinovitým vybráním 140 s nízkým tlakem tekutiny. Je třeba vzít na vědomí, že prstencová dutina 153 zajišťuje nepřetržité tekutinové spojení mezi axiálním otvorem 152 rozváděči desky a podélným průchozím otvorem 156 unašeče pístů čerpadla bez ohledu na jejich relativní úhlové nastavení. Je rovněž zřejmé, že občas může být, následkem reverzace kroutícího momentu během zrychlování a zpomalování chodu, ledvinovité vybrání 138 na straně nízkého tlaku a ledvinovité vybrání 140 na straně vysokého tlaku. Reverzní ventil 160 se pak posune vzhledem k připojeném obr. 5 směrem doleva tak, že utěsní prstencovou komoru 130 oproti ledvinovitému vybrání 140 a do tekutinového spojení s prstencovou komorou přiřadí ledvinovité vybrání 138. Rovněž je třeba vzít na vědomí skutečnost, že tlaky hydraulické tekutiny v ledvinovitých vybráních 138 a 140 zabezpečuj í hydraulický přenosný efekt pro vyvažování axiálních rázových zatížení vytvářená při provozním chodu hydraulické převodovky 10 a vyskytující se na kluzné stykové ploše mezi rozváděči deskou 134 a unašečem pístů čerpadla 52 . která byla již popsána v mé citované přihlášce vynálezu pořadové číslo _ (35-OR-949), o které dosud nebylo rozhodnuto.

S ohledem na výstupní konec hydraulické převodovky 10. znázorněné na připojených obr. 1 a 2, obklopuje v axiálním směru prstencový rozdělovači blok 58 hnaný hřídel 16 a je umístěn mezi radiální přírubou 170 unašeče pístů motoru 56 a koncovým kusem 60 hnaného hřídele. Radiální čelní plocha 171 koncového kusu 60 je zahloubena pro usazení výstupní rozváděči desky 172. která je v této poloze zajištěna. Z toho důvodu se výstupní rozváděči deska 172 otáčí zároveň s hnaným hřídelem 16, zatímco, jak již bylo uvedeno dříve, je rozdělovači blok 58 uložen prostřednictvím šroubů 59 pevně ve skříni převodovky 12.

Rozváděči blok 58 zahrnuje válcové jádro 180 s prstencovou dutinou 182 vytvořenou na jeho vnější obvodové ploše a prstencovou dutinou 184 vytvořenou na ploše jádra středového otvoru 185. Na vnější obvodové ploše válcového jádra 180 je nalisováním uloženo vnější pouzdro 186 tak, aby bylo zabezpečeno radiální utěsnění vnější prstencové dutiny 182 a na ploše jádra středového otvoru 185 je nalisováním uloženo vnitřní pouzdro 188. které slouží pro radiální utěsnění vnitřní prstencové dutiny 184. Ve vnějším pouzdru 186 je za účelem pevného uložení unašeče pístů motoru 56, a rozdělovacího bloku 58 do skříně převodovky vyvrtáno množství otvorů 189 pro umístění šroubů 59. Na levé čelní ploše válcového jádra 180 rozdělovacího bloku jsou v prstencovém uspořádání vytvořena válcová zahloubení 190. která jsou souosá v axiálním směru s prstencově uspořádanými písty motoru 92 a mají příslušné tekutinové spojení s axiálními vrtáními 192 ojnic 98 . nesoucích písty motoru. V na přiložených obr. znázorněném provedení má hydraulická motorová jednotka 20 deset pístů motoru 92, jejichž počet je shodný s počtem pístů čerpadla 76 . přičemž je z toho důvodu ve válcovém jádru 180 rozdělovacího bloku vytvořeno deset válcových zahloubení. Jak je vidět na připojených obr. 2 a 6, je skrze válcové jádro 180 rozdělovacího bloku s vyústěním na pravé radiální opěrné čelní ploše 196 rozdělovacího bloku 58 (viz připojený obr. 2) pro každé kruhové zahloubení 190 vyvrtán axiální otvor 194. Dále, jak je vidět na připojeném obr. 7, má každý axiální otvor 194 v radiálním směru přičleněnu dvojici bočně přilehlých souosých axiálních otvorů 198 a 199, které jsou vyvrtány do opěrné čelní plochy 196 a jsou v uvedeném pořadí spojeny s vnější prstencovou dutinou 182 a s vnitřní prstencovou dutinou 184.

S odvoláním na připojený obr. 6 je na levé radiální čelní ploše 203 rozdělovacího bloku 58 v úhlové poloze mezi dvojicí přilehlých kruhových zahloubení 190 vytvořena radiální podélná drážka 202. Vnitřní konec radiální podélné drážky 202 je skrze průchozí axiální otvor 204. vyvrtaný v unašeči pístů motoru 56. ve spojení s prstencovou komorou pístů motoru 56 a kloubové 1). Vnější konec radiální průchozí axiální otvor 206.

132. kterou vymezuje unašeč ložisko 102 (viz připojený obr podélné drážky 202 je skrze vyvrtaný ve vnějším pouzdru 186. ve spojení s průchozím vybráním 208. které je vytvořeno ve skříni převodovky 12 a je propojeno s hydraulický okruhem znázorněným na připojeném obr. 10.

S odvoláním na připojený obr. 2 ve spojení s obr. 6 je na levé radiální čelní ploše 203 rozdělovacího bloku 58. vytvořena radiální podélná drážka 210 procházející mezi další dvojicí přilehlých kruhových zahloubení 190. Přičemž konec je ve spojení s axiálním průchozím vyvrtaným do vnitřní prstencové dutiny 184 a vnější konec je skrze axiální průchozí otvor 214. vyvrtaný ve vnějším pouzdru 186. ve spojení s průchozím vybráním 216 skříně převodovky. A konečně, jak je vidět v částečném pohledu na připojeném obr. 8, průchozí otvor 218. vytvořený zabezpečuje spojení mezi vnější a třetím průchozím vybráním 220 skříně převodovky, úhlově přesazeným vzhledem ke průchozím vybráním 208 a 216.

její vnitrní otvorem 212.

ve vnějším pouzdru 186. prstencovou dutinou 182

S odvoláním na připojený obr. 1 ve spojení s obr. 9, způsobem obdobným jak v případě vstupní rozváděči desky

134. je výstupní rozváděči deska 172 opatřena dvojicí po obvodě vedených navzájem protilehlých ledvinovitých vybrání 222 a 224. V případě výstupní rozváděči desky 172 jsou však uvedená ledvinovitá vybrání 222 a 224 jsou navzájem proti sobě v radiálním směru přasazena. Z toho logicky vyplývá, jak může být vidět na připojeném obr. 1, že radiální vnější průchozí vybrání 224 zabezpečuje tekutinové spojení průchozích rozdělovačích otvorů 194 a otvorů 198 s vnější prstencovou dutinou 182. zatímco radiální vnitřní průchozí vybrání 222 zabezpečuje tekutinové spojení průchozích rozdělovačích otvorů 194 a otvorů 199 s vnitřní prstencovou dutinou 184.

Z uvedeného je zřejmé, že v případě, kdy se kruhový kývavý kotouč 22 a výstupní rozváděči deska 172 bude otáčet souhlasně vzhledem ke stacionární motorové jednotce 20, bude výstupní rozváděči deska 172 zabezpečovat kontinuální tekutinové spojení mezi vnitřní prstencovou dutinou 184 a válci motoru 104 (cestou přes otvory 199 do vnitřní prstencové dutiny 184. průchozí rozdělovači otvory 194 a axiální vrtání 192 ojnic pístů čerpadla) a přenášet zmenšování objemu na výtlakové straně (strana vysokého tlaku) hydraulické motorové jednotky 20.. Podobně bude výstupní rozváděči deska 172 zabezpečovat nepřetržité tekutinové spojení mezi vnější prstencovou dutinou 182 a válci motoru 104 (cestou přes otvory 198 do vnější prstencové dutiny 182. průchozí rozdělovači otvory 194 a axiální vrtání 192 oj nic) a přenášet zvětšování objemu na sací straně (strana nízkého tlaku) hydraulické motorové jednotky 20. Takto přejímá hydraulická tekutina ve vnitřní prstencové dutině 184 vysoký tekutinový tlak odpovídající průměrným tekutinovým tlakům ve válcích motoru obíhajících osu hnaného hřídele nedochází k žádné nasávací činnost pístů motoru 92 ve válcích motoru 104, a tím z motorové jednotky 20 nevystupuje žádná tekutina. Následkem toho jsou čerpadlová jednotka 18 a kruhový kývavý kotouč 22 v podstatě hydraulicky zablokovány a mezi otočným blokem válců čerpadla 88 a kruhovým kývavým kotoučem 22 nedochází k žádnému relativnímu pohybu. Z uvedeného důvodu je převodový poměr 1 : 1 s přímým mechanickým převodem kroutícího momentu z hnacího hřídele 14 na hnaný hřídel 16 . Při mezilehlých úhlových polohách kruhového kývavého kotouče 22, hydraulická tekutina tlakovaná prostřednictvím čerpadlové jednotky 18 je vytlačována skrze otvory válců čerpadla 115. ledvinovité drážky 114 a otvory válců motoru 116 za účelem zvyšování tlaku hydraulické tekutiny ve válcích motoru 104 bloku válců motoru 100. Natlakovaná tekutina ve válcích motoru 104 vyvíjí axiální sílu proti vnitřním axiálním čelním plochám bloku válců motoru 100. která je střídavě uplatňována na výstupní čelní plochu 112 kruhového kývavého kotouče 22. Takto je na kruhový kývavý kotouč přenášena složka kroutícího momentu, která se přibližně rovná tangenciální složka úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele krát axiální síla vyvíjená prostřednictvím bloku válců motoru 100 na kruhový kývavý kotouč 22.

Třetí složkou kroutícího momentu vyvíjenou na kruhový kývavý kotouč 22 je čistá hydrostatická složka, která je funkcí diferenciální síly vytvářené prostřednictvím hydraulického tlaku vyvíjeného po obvodu protilehlých konců čelních ploch ledvinovitých drážek 114 (viz připojený obr. 3), které, jak již bylo uvedeno shora, mají rozdílné plošné obsahy. Tato třetí složka kroutícího

85% kroutícího momentu přenášeného momentu vytváří asi převodovkou 10 při na výtlakové straně (strana vysokého tlaku) a nízký tekutinový tlak odpovídající průměrným tekutinovým tlakům na sací straně (strana nízkého tlaku) hydraulické motorové jednotky 20. Jak již bylo popsáno shora, je vysoký tlak hydraulické tekutiny ve vnitřní prstencové dutině 184 převáděn do průchozího vybrání 216 ve skříni převodovky (viz připojený obr. 2), zatímco nízký tlak hydraulické tekutiny ve vnější prstencové dutině 182 je přenášen do průchozího vybrání 220 ve skříni převodovky (viz připojený obr. 8).

Ze shora uvedeného je rovněž zřejmé, stejně jako v případě vstupní rozváděči desky 134, že tlak tekutiny v průchozích otvorech 212 a 214 výstupní desky s průchozími vybráními 172 zabezpečí na stykové ploše otočné výstupní rozváděči desky a rozdělovacího bloku 58 hydraulický přenosný efekt jako protiváhu výstupního konce, axiálního osového zatížení převodovky Π). Protože může být podrobný popis provozu převodovky 10 seznatelný s odvoláním na mou shora citovanou přihlášku vynálezu PCT, je zde uvedený popis činnosti převodovky popsán v zájmu stručnosti pouze v příkladech. Při aplikaci kroutícího momentu na hnací hřídel 14 prostřednictvím hnacího zařízení je odsávací čerpadlo 42 spolu s čerpadlovou jednotkou 18 poháněno přes ozubený věnec 74, čímž dochází k zavádění upravené tekutiny do válců čerpadla 90 a válců motoru 104 skrze průchozí vybrání 220 ve skříni převodovky a vnitřní tekutinové kanály popsané shora. Když je úhlová poloha vstupní čelní plochy 110 kruhového kývavého kotouče (viz připojený obr. 1) je v podstatě kolmá na osu hnaného hřídele 25. otáčí se blok válců čerpadla 88 v kruhové dráze bez přítomnosti jakékoliv axiální složky pohybu a proto neprobíhá žádný výtlak hydraulické tekutiny. Jedná se o neutrální nastavení

V

převodového poměru, jak již bylo poznamenáno shora.

V případě požadavku aplikace kroutícího momentu na poháněné zařízeni, které je připojeno na hnaný hřídel 16. kruhový kývavý kotouč 22 se prostřednictvím společného posuvu axiálních poloh kloubových ložisek 86 a 102 doprava otáčí ve směru otáčení hodinových ručiček a osa otáčení kruhového kývavého kotouče je uvedena do nové polohy. Při poloze vstupní čelní plochy 110 kruhového kývavého kotouče 22 vzhledem k ose hnaného hřídele 25 v šikmém úhlu je vzhledem k ose hnaného hřídele 25 otáčení bloku válců čerpadla 88 kolem přestavené osy úhlově přesazeno. Je třeba poznamenat, že do nové polohy, vynucené polohou výstupní čelní plochy 112 kruhového kývavého kotouče, je rovněž převedena osa otáčení bloku válců motoru 100. Válce čerpadla 90 takto vzhledem k pístům čerpadla 76 vykonávají axiální přímočarý vratný pohyb, čímž dochází ke zvyšování tlaku hydraulické tekutiny ve válcích čerpadla a vytlačování stlačené tekutiny skrze otvory válců čerpadla 115. ledvinovité drážky 114 (viz připojený obr. 3) a otvory válců motoru 116. Kroutící moment vyvíjený na vstupní čelní plochu 110 kruhového kývavého kotouče 22 prostřednictvím otáčeni čelní plochy bloku válců čerpadla 88 vytváří mechanickou složku vstupního kroutícího momentu dodávaného na hnaný hřídel 16 skrze kruhový kývavý kotouč. Tato mechanická složka kroutícího momentu je v případě, kdy je vstupní čelní plocha 110 kruhového kývavého kotouče kolmá na osu hnaného hřídele 25, v podstatě nulová a postupně narůstá až na 100% výstupního kroutícího momentu v případě, kdy je na osu hnaného hřídele 25 kolmá výstupní čelní plocha 112 kruhového kývavého kotouče. Tato skutečnost vyplývá z toho, že poloze výstupní čelní plochy kruhového kývavého kotouče kolmo na převodových poměrech ležících mezi neutráLem a převodovým poměrem 1 : 1.

Je zřejmé, že při převodových poměrech jiných než neutrál v případě, kdy válce čerpadla 90 obíhají ve vzestupném směru z nejužší části kruhového kývavého kotouče 22 do nej širší části, se tlak hydraulické tekutiny v těchto válcích zvyšuje. Z toho vyplývá, jak již bylo uvedeno dříve, že se jedná o výtlak neboli stranu vysokého tlaku kruhového kývavého kotouče. Naproti tomu, na zcela opačné straně kruhového kývavého kotouče válce čerpadla 90 obíhají v sestupném směru z nej širší části kruhového kývavého kotouče do nejužší části. V tomto případě se pak jedná o sání neboli stranu nízkého tlaku kruhového kývavého kotouče 22, během kterého je hydraulická tekutina převáděna z válců motoru 104 zpět do válců čerpadla 90.

Podíváme-li se na hydraulický okruh znázorněný na připojeném obr. 10, zjistíme, že hydraulická tekutina je prostřednictvím odsávacího čerpadla 42 přes filtr 230 a tekutinové potrubí 232 nasávána ze spodku skříně převodovky 44 do průchozího vybrání 220 ve skříni převodovky a odtud je na nízký tlak upravená hydraulická tekutina zaváděna do tekutinové čerpadlové jednotky 18 a motorové jednotky 20.. Zásobník energie 234 je plněn prostřednictvím odsávacího čerpadla z výstupu filtru 230 přes tekutinové potrubí 236 a napouštěcí ventil, obecně označený odkazovou značkou 238. Uvedený napouštěcí ventil zahrnuje zpětný ventil 240. který je za účelem dodávání hydraulické tekutiny do zásobníku energie 234 v otevřené poloze s výjimkou případu, kdy tlak v zásobníku energie přesáhne výstupní tlak čerpadla. V tomto případě se otevírá regulovatelný pojistný tlakový ventil 242 a hydraulická tekutina je z tekutinového potrubí 236 odváděna do vratného tekutinového potrubí 244. které vede skrze druhý pojistný tlakový ventil 246 a chladič 248 zpět do spodku skříně převodovky 44 . Činnost pojistného tlakového ventilu 246 spočívá ve snižování tlaku tekutiny v tekutinovém potrubí 236. která je odváděna do tekutinového potrubí 244 tak, aby byla umožněna činnost odsávacího čerpadla 42 při nízkém tlaku a plnění vnitřních mazacích kanálů (na připojených obr. nejsou zobrazeny) skrze tekutinové potrubí 232.

Zásobník energie 234 slouží účelu akumulace energie tak, aby bylo zabezpečena stálá dostupnost adekvátního hydraulického tlaku případném nedostatku tekutiny na výstupu pro změnu převodového poměru při odpovídajícího hydraulického tlaku odsávacího čerpadla 42. Takto je zásobník energie 234 přes tekutinové potrubí 250 a zpětný ventil 252 propojen s průchozím vybráním 220 ve skříni převodovky. Hydraulický tlak, potřebný pro změnu převodového poměru, je takto dostupný i v případě přerušení dodávky kroutícího momentu hnacího zařízení na hnací hřídel 14. Jako ochranný prvek převodovky je do kruhového kývavého kotouče 22 mezi stranou nízkého tlaku a stranou vysokého tlaku včleněn pojistný tlakový ventil 254 (na připojeném obr. 1 není znázorněn) způsobem popsaným již v mé shora citované přihlášce vynálezu PCT, který zabraňuje možnosti překročení navržených mezních hodnot tlakových diferencí mezi stranou vysokého tlaku a stranou nízkého tlaku kruhového kývavého kotouče. Z uvedeného bude zřejmé, zatímco není znázorněn, že hydraulický okruh převodovky může rovněž zahrnovat zásobník energie, který není na připojených obr. znázorněn, pro akumulaci energie vysokého tlaku za účelem případného obnovení pohonu hnacího hřídele a/nebo hnaného hřídele způsobem popsaným v mé rovněž shora citované přihlášce vynálezu pořadové číslo _ (35-OR-949), o které dosud nebylo rozhodnuto.

Odkazové značky 86 a 130 na připojeném obr. 10 schematicky znázorňují, v uvedeném pořadí, kloubové ložisko a prstencovou komoru, které jsou stejně označené i na připojených obr. 1 a 2. Podobně odkazové značky 102 a 132 schematicky znázorňuj í kloubové ložisko a prstencovou komoru, které jsou rovněž stejně označené i na připojených obr.l a 2. Potrubí 260 na připojeném obr. 10 znázorňuje tekutinové spojení prstencové komory 130 se stranou nízkého tlaku čerpadlové jednotky 18.. Ještě s odvoláním na připojený obr. 10, regulační ventil 262 pro změnu převodového poměru zahrnuje výstup propojený prostřednictvím tekutinového potrubí 264 s průchozím vybráním 208 ve skříni převodovky, které je, jak již bylo uvedeno shora, v tekutinovém spojení s prstencovou komorou 132, což je naznačeno prostřednictvím potrubí 266. Regulační ventil 262 zahrnuje jako jeden ze vstupů vratné tekutinové potrubí 268 vedoucí zpět do spodku skříně převodovky 44 skrze chladič 248 a má takto atmosférický tlak. Druhým vstupem regulačního ventilu je vstup nízkého tlaku tekutiny z průchozího vybrání 220 ve skříni převodovky skrze tekutinové potrubí 270. zatímco třetím vstupem regulačního ventilu je vstup vysokého tlaku tekutiny z průchozího vybrání 216 ve skříni převodovky skrze tekutinové potrubí 272.

V případě požadavku zvýšení převodového poměru (kruhový kývavý kotouč se otáčí ve směru hodinových ručiček) je regulační ventil 262 uveden do polohy pro vypouštění prstencové komory 132 do atmosférického tlaku skrze tekutinové potrubí 268. což je na připojeném obr. naznačeno prostřednictvím čárkované čáry znázorněné šipkou 262c. Výsledkem toho je, že tlak tekutiny v prstencové komoře 130 přesáhne tlak tekutiny v prstencové komoře 132. Jak se objem prstencové komory 132 zmenšuje, zvětšuje se objem prstencové komory 130 a kloubová ložiska se axiálně přesouvají doprava a kruhový kývavý kotouč 22 se otáčí ve směru hodinových ručiček. Opět, když je požadovaný vyšší převodový poměr dosažen, regulační ventil je přestaven do původní polohy pro ustavení komory do tekutinového spojení s průchozím vybráním 220 ve skříni převodovky, čímž je opětně dosažena rovnováha tlaku tekutiny v prstencových komorách 130 a 132 pro nastavování vyššího převodového poměru.

Při činnosti nastavování požadovaného převodového poměru (nastavování úhlu kruhového kývavého kotouče) je regulační ventil 262 o nízkém tlaku tekutiny průchozího vybrání 220 ve skříni převodovky v tekutinovém spojení s prstencovou komorou 132 v poloze znázorněné na připojeném obr. 10, což je naznačeno prostřednictvím plnou čárou znázorněné šipky 262a. Vzhledem k tomu, že nízký tlak tekutiny v průchozím vybrání 220 ve skříni převodovky je v podstatě stejný jako tlak tekutiny na straně nízkého tlaku jednotky čerpadla 18. na který je tekutina v prstencové komoře 130 tlakována, jsou tlaky tekutiny v obou prstencových komorách stejné. Následkem toho jsou axiální polohy kloubových ložisek kruhového kývavého kotouče stabilní a konkrétní úhel zůstává zachován. Je třeba poznamenat, že axiální síly na kloubová ložiska 86 a 102 jsou v opačných směrech na příslušné tlaky čelních ploch bloku válců čerpadla 88 a bloku válců motoru 100 oproti vstupní čelní ploše 110 a výstupní čelní pLoše 112 kruhového kývavého kotouče 22. V případě požadavku snížení převodového poměru (kruhový kývavýkotouč 22 se otáčí proti směru otáčení hodinových ručiček) je regulační ventil 262 uveden do polohy pro ustavení prstencové komory 132 do průtokového tekutinového spojení s vysokým tlakem průchozího vybrání 216 ve skříni převodovky, což je naznačeno prostřednictvím čárkované čáry znázorněné šipkou 262b. Tlak tekutiny v prstencové komoře 132 rychle přesáhne tlak tekutiny v prstencové komoře 130 a jak se objem prstencové komory se objem

130 zmenšuje, zvětšuje Kloubová ložiska 86 a a kruhový kývavý kotouč hodinových ručiček, jak 1 a 2. Když je dosažen prstencové komory 132: 102 se axiálně přesouvají doleva 22 se otáčí proti směru otáčení je znázorněno na připojených obr. požadovaný úhel kruhového kývavého kotouče 22 úhel (nižší převodový poměr), je regulační ventil 262 přestaven do původní polohy pro ustavení prstencové komory '132 do tekutinového spojení s nízkým tlakem průchozího vybrání 220 ve skříni převodovky (poloha naznačená prostřednictvím plné čáry znázorněné šipkou 262a). čímž je opět dosažena rovnováha tlaku tekutiny v prstencových komorách 130 a 132 pro udržení axiálních poloh doleva přesunutých kloubových ložisek a nastavování nižšího převodového poměru.

V případě požadavku zvýšení převodového poměru (kruhový kývavý kotouč se otáčí ve směru hodinových ručiček) je regulační ventil 262 uveden do polohy pro vypouštění prstencové komory 132 do atmosférického tlaku skrze tekutinové potrubí 268. což je na připojeném obr. naznačeno prostřednictvím čárkované čáry znázorněné šipkou 262c. Výsledkem toho je, že tlak tekutiny v prstencové komoře 130 přesáhne tlak tekutiny v prstencové komoře 132. Jak se objem prstencové komory 132 zmenšuje, zvětšuje se objem prstencové komory 130 a kloubová Ložiska se axiálně přesouvají doprava a kruhový kývavý kotouč 22 se otáčí, ve směru hodinových ručiček. Opět, když je požadovaný vyšší převodový poměr dosažen, regulační ventil je přestaven do původní polohy pro ustavení komory do tekutinového spojení s průchozím vybráním 220 ve skříni převodovky, čímž je opětně dosažena rovnováha tlaku tekutiny v prstencových komorách 130 a 132 pro nastavování vyššího převodového poměru.

Ze shora uvedeného popisu může být vidět, že předložený vynález stanovuje nekonečné množství variací hydrostatické převodovky typu popsaného v mé shora citované přihlášce vynálezu PCT, který poskytuje výhody vyplývající z charakteristického rozsahu, použití menších konstrukčních součástí a snížených výrobních nákLadů. Zahrnutí kLoubových Ložisek v konstrukci regulátoru převodového poměru zabezpečuje vysoce účinné a efektivní ovlivňování změny úhlu kruhového kývavého kotouče.

Ze shora uvedeného bude osobám obeznámeným se stavem techniky zřejmé, že lze vytvořit různé modifikace a obměny zařízení podle předloženého vynálezu aniž by došlo k odchýlení od podstaty předloženého vynálezu. Je proto samozřejmé, že předložený vynález pokrývá všechny jeho modifikace a obměny, které jsou takto stanoveny a vycházejí z podstaty připojených patentových nároků a jejich ekvivalentů.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Hydrostatická převodovkay s plynule měnitelným převodovým poměrem v kombinaci sestávající ze:

   skříně převodovky;

   hnacího hřídele uloženého v ložisku skříně převodovky pro převádění kroutícího momentu z hnacího zařízení;

   čerpadlové jednotky, která zahrnuje první unašeč poháněný prostřednictvím hnacího hřídele, sestavu prstencově uspořádaných pístů čerpadla a první blok válců čerpadla s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů čerpadla;

   motorové jednotky, která zahrnuje druhý unašeč upevněný ve skříni převodovky, sestavu prstencově uspořádaných pístů motoru, a druhý blok válců motoru s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů motoru;

   hnaného hřídele uloženého v ložisku skříně převodovky a uzpůsobeného pro připojení a pohon poháněného zařízení;

   kruhového kývavého kotouče, který obklopuje hnaný hřídel a má vstupní čelní plochu a výstupní čelní plochu uspořádané vůči sobě navzájem v ostrém úhlu, přičemž vstupní čelní plocha je ustavena proti prvnímu blok válců a výstupní čelní plocha je ustavena proti druhému bloku válců, kruhový kývavý kotouč dále zahrnuje drážky, které rozmísťují dodávaný tok tekuti mezi válce čerpadla a válce motoru skrze průchody v prvním a druhém bíoku válců;

   spojky otočně spřahující kruhový kývavý kotouč s hnaným hřídelem vzhledem ke kroutícímu momentu;

   a regulátoru převodového poměru voLiteínč vyvíjejícího koordinované axiální síly na první a druhý blok váLců pro regulovatelné nastavení úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele· podle požadovaného převodového poměru mezi hnacím a hnaným hřídelem.
2. 2. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 1, vyznačující se tím, že čerpadlová jednotka dále zahrnuje první kloubové ložisko nesoucí první blok válců vzhledem k prvnímu unašeči a motorová jednotka dále zahrnuje druhé kloubové ložisko nesoucí druhý blok válců vzhledem ke druhému unašeči, a regulátor převodového poměru zahrnující tekutinový okruh ve spojení s prvním a druhým kloubovým ložiskem pro vyvíjení hydraulických sil na regulovatelné nastavení axiálních poloh prvního a druhého kloubového ložiska vzhledem ke hnanému hřídeli a z toho vyplývajícího vyvíjení koordinovaných sil na první a druhý blok válců.
3. 3. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 1,vyznačující se tím, že spojka zahrnuje hrdlo, upevněné na hnaném hřídeli a rameno, které radiálně vystupuje z uvedeného hrdla a jeho volný konec je otočně připojen na kruhový kývavý kotouč.
4. 4. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku

   3, vyznačující se tím, že spojka dále zahrnuje čep, který je orientován příčně k ose hnaného hřídele a otočně propojuje volný konec ramena a kruhový kývavý kotouč.
5. 5. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku

   4, vyznačující se tím, že čep je orientován kolmo na osu hnaného hřídele v obecné poloze mezi vstupní čelní plochou a výstupní čelní plochou kruhového kývavého kotouče.
6. 6. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 4,vyznačující se tím, že poloha čepu je vzhledem k ose hnaného hřídele přesazena o vzdálenost přibližně rovnou poloměru kružnice odpovídající poloze alespoň jednoho z prstencových uspořádání válců čerpadla a válců motoru.
7. 7. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 2, vyznačující se tím, že má první kloubové ložisko, upevněné na první unašeč pro příslušný axiální posuv, první kloubové ložisko a první unašeč uspořádané pro přesné vymezení první prstencové komory s objemem určeným prostřednictvím axiální polohy prvního kloubového ložiska;

   druhé kloubové ložisko upevněné na druhý unašeč pro příslušný axiální posuv.

   druhé kloubové ložisko a druhý unašeč uspořádané pro přesné vymezení druhé prstencové komory s objemem určeným prostřednictvím axiální polohy druhého kLoubového ložiska;

   regulátor převodového poměru pro regulaci odpovídajících tlaků tekutiny v první a druhé prstencové komoře provázenou změnou objemů prstencových komor a z toho vyplývající regulaci axiálních poloh prvního a druhého kloubového ložiska provázenou vyvíjením koordinovaných axiálních sil na první a druhý blok válců.
8. 8. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 7, vyznačující se tím, že regulace převodového poměru zahrnuje:

   první tekutinový okruh, který kontinuálně spojuje první prstencovou komoru se stranou nízkého tlaku čerpadlové jednotky pro udržování tlaku tekutiny v první prstencové komoře na ovládacím tlaku tekutiny;

   druhý tekutinový okruh, který je kontinuálně ve spojení se stranou nízkého tlaku motorové jednotky;

   třetí tekutinový okruh, který je kontinuálně ve spojení se stranou vysokého tlaku motorové jednotky;

   čtvrtý tekutinový okruh spojený se druhou prstencovou komorou;

   regulační ventil, jehož činnost umožňuje:

   propojení čtvrtého tekutinového okruhu se druhým tekutinovým okruhem pro vytváření tlaku tekutiny ve druhé prstencové komoře uváděného do rovnováhy s ovládacím tlakem tekutiny v první prstencové komoře a z toho vyplývající udržování axiálních poloh prvního a druhého kloubového ložiska, propojení čtvrtého tekutinového okruhu se třetím tekutinovým okruhem pro vytváření tlaku tekutiny ve druhé prstencové komoře, který je větší než ovládací tlak tekutiny v první prstencové komoře a z toho vyplývající zvětšování, objemu druhé prstencové komory a naproti tomu zmenšování objemu první prstencové komory pro společný posuv axiálních poloh prvního a druhého kloubového ložiska v prvním směru, a

   odvzdušnění čtvrtého tekutinového okruhu na nízký tlak tekutiny, který je menší než ovládací tlak tekutiny a z toho vyplývající zmenšování objemu druhé prstencové komoře a naproti tomu zvětšování objemu první prstencové komory pro společný posuv axiálních poloh prvního a druhého kloubového ložiska ve druhém směru opačném ke směru prvnímu.
9. 9. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 8, vyznačující se tím, že čerpadlová jednotka zahrnuje první ojnice připevňující písty čerpadla na první unašeč, přičemž první oj nice mají vrtání zahrnutá do prvního tekutinového okruhu zabezpečujícího tekutinové spojení mezi válci čerpadla na straně nízkého tlaku a první prstencovou komorou.
10. 10. Převodovka charakterizovaná (popsaná, vymezená) v nároku 9,vyznačující se tím, že motorová jednotka zahrnuje druhé ojnice připevňující písty motoru na druhý unašeč, přičemž druhé ojnice mají vrtání, která jsou zahrnuta do druhého a třetího tekutinového okruhu pro zabezpečení odpovídajících tekutinových spojení mezi válci motoru na stranách nízkého a vysokého tlaku motorové jednotky a regulačním ventilem.
11. 11. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 9,vyznačující se tím, že první tekutinový okruh zahrnuje první desku s průchozími otvory ustavenou mezi radiálními přírubovými částmi hnacího hřídele a prvním unašečem. přičemž první deska upevněna na hnacím hřídeli a v tekutinovém spojení s prvními vrtáními ojnic na nízkého tlaku čerpadlové jednotky a druhé v tekutinovém spojení s prvními vrtáními vysokého tlaku čerpadíové jednotky.

    s průchozími otvory je zahrnuje první vybrání straně vybrání ojnic na straně reverzní ventii v tekutinovém spojení a druhým vybráním, jehož činnost zabezpečuje pro tekutinové spojení první prstencové komory nízkého tlaku čerpadlové jednotky.

    mezi prvním kontinuální se stranou
12. 12. Převodovka charakterizovaná (popsaná, vymezená) v nároku 11,vyznačující se tím, že motorová jednotka zahrnuje druhé ojnice připevňující písty motoru na druhý unašeč, přičemž druhé ojnice mají vrtání, která jsou zahrnuta do druhého a třetího tekutinového okruhu pro zabezpečení odpovídajících tekutinových spojení mezi válci motoru na stranách nízkého a vysokého tlaku motorové jednotky a regulačním ventilem.
13. 13. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 12, dále zahrnuje:

    kruhový rozdělovači blok ustavený mezi přírubovými částmi druhého unašeče a hnaným přičemž rozdělovači blok je upevněn a zahrnuje množství axiálních v odpovídajícím tekutinovém spojení radiálními hřídelem, ve skříni převodovky průchozích otvorů s druhými vrtáními oj nic, první dutinou;

    prstencovou dutinou a druhou prstencovou druhou desku s průchozími otvory ustavenou mezi rozdělovacím blokem a přírubovou částí hnaného hřídele, přičemž druhá deska s průchozími otvory je upevněna přírubovou část hnaného hřídele, má první vybrání zahrnuté do druhého tekutinového okruhu pro zabezpečení tekutinového spojení mezi válci motoru na straně nízkého tlaku motorové jednotky a první prstencovou dutinou a druhé vybrání zahrnuté do třetího tekutinového okruhu pro zabezpečení tekutinového spojení mezi válci motoru na straně vysokého tlaku motorové jednotky a druhou prstencovou dutinou;

    první průchozí vybrání ve skříni převodovky v tekutinovém spojení s první prstencovou dutinou a propojené s regulačním ventilem;

    druhé průchozí vybrání ve skříni převodovky v tekutinovém spojení s druhou prstencovou dutinou a propojené s regulačním ventilem;

    a třetí průchozí vybrání ve skříni převodovky v tekutinovém spojení s druhou prstencovou dutinou skrze první radiální povrchovou drážku v rozdělovacím bloku a axiální otvor ve druhém unašeči, přičemž je třetí průchozí vybrání ve skříni převodovky propojeno s regulačním ventilem.
14. 14. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 13, vyznačující se tím, že druhá prstencová dutina je uspořádána v radiální vnitřní části rozdělovacího bloku, přičemž tekutinové spojení mezi druhým průchozím vybrání ve skříni převodovky a druhou prstencovou dutinou je zabezpečeno prostřednictvím druhé radiální povrchové drážky v rozdělovacím bloku.
15. 15. Hydrostatická převodovka s plynule měnitelným převodovým poměrem v kombinaci sestávající ze;

    skříně převodovky;

    hnacího hřídele uloženého v ložisku skříně převodovky pro převádění kroutícího momentu z hnacího zařízení;

    čerpadlové jednotky, která zahrnuje první unašeč poháněný prostřednictvím hnacího hřídele, sestavu prstencově uspořádaných pístů čerpadla a první blok válců čerpadla s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů čerpadla;

    motorové jednotky, která zahrnuje druhý unašeč upevněný ve skříni převodovky, sestavu prstencově uspořádaných pístů motoru, a druhý blok válců motoru s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů motoru;

    hnaného hřídele uloženého v ložisku skříně převodovky a uzpůsobeného pro připojení a pohon poháněného zařízení;

    kruhového kývavého kotouče, který obklopuje hnaný hřídel a má vstupní čelní plochu a výstupní čelní plochu uspořádané vůči sobě navzájem v ostrém úhlu, přičemž vstupní čelní plocha je ustavena proti prvnímu blok válců a výstupní čelní plocha je ustavena proti druhému bloku válců, kruhový kývavý kotouč dále zahrnuje drážky, které rozmísťují dodávaný tekutinový tok mezi válce čerpadla a válce motoru skrze otvory v prvním a druhém bloku válců;

    spojky otočně spřahující kruhový kývavý s hnaným hřídelem vzhledem ke kroutícímu momentu;

    kotouč regulátoru převodového poměru pro regulovatelné nastavení úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele podle požadovaného převodového poměru mezi hnacím a hnaným hřídelem;

    kruhového rozdělovacího s průchozími otvory umístěné bloku a kruhové desky ve vzájemném vztahu mezi radiálními přírubovými částmi druhého unašeče a hnaným hřídelem, přičemž rozváděči deska je upevněna na hnaném hřídeli a zahrnuje první a druhé průchozí otvory a rozdělovači blok je upevněn ve skříni převodovky a zahrnuje: axiální průchozí otvory v odpovídajícím tekutinovém spojení s válci motoru skrze otvory v ojnicích upevňujících písty čerpadla a prvními a druhými vybráními desek s průchozími otvory;

    první prstencové dutiny v tekutinovém spojení s prvním vybráním rozváděči desky a těmi z válců motoru, které jsou na straně nízkého tlaku motorové jednotky;

    a druhé prstencové dutiny v tekutinovém spojení se druhým vybráním rozváděči desky a těmi z válců motoru, které jsou na straně vysokého tlaku motorové jednotky;

    přičemž alespoň jedna z první nebo druhé prstencové dutiny je v hydraulickém tekutinovém okruhu propojena s regulátorem převodového poměru.
16. 16. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku

    15, vyznačující se ti m, že dále zahrnuje odsávací čerpadlo připojené na hydraulický tekutinový okruh pro přivádění na nízký tlak upravené hydraulické tekutiny do první prstencové dutiny.
17. 17. Hydraulická převodovka charakterizovaná v nároku

    16, vyznačující se tím, že radiální stykovou plochu mezi rozdělovacím blokem a rozváděči deskou zajišťuje hydraulické axiální ložisko pro vyvažování axiálního osového zatížení převodovky vystupujícího z radiální stykové plochy.
18. 18. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 16,vyznačující se tím, že čerpadlová jednotka dále zahrnuje první kloubové ložisko nesoucí první blok válců vzhledem k prvnímu unašeči a motorová jednotka dále zahrnuje druhé kloubové ložisko nesoucí druhý blok válců vzhledem ke druhému unašeči, regulátor převodového poměru pro regulaci společného posuvu axiálních poloh prvního a druhého kloubového ložiska a z toho vyplývající silové působení na kruhový kývavý kotouč přes první a druhé bloky válců pro změnu úhlu kruhového kývavého kotouče.
19. 19. Hydrostatická převodovka charakterizovaná v nároku 15, vyznačující se tím, že spojka zahrnuje hrdlo upevněné na hnaném hřídeli a rameno, které radiálně vystupuje z uvedeného hrdla a jeho volný konec je otočně připojen na kruhový kývavý kotouč s osou otáčení orientovanou příčně k ose hnaného hřídele, přičemž osa otáčení je od osy hnaného hřídele radiálně přesazena o vzdálenost v podstatě rovnou poloměru kružnice odpovídající polohám prstencově uspořádaných válců čerpadla a válců motoru.
20. 20. Hydrostatická převodovka s plynule měnitelným převodovým poměrem v kombinaci sestávající ze:

    skříně převodovky;

    hnacího hřídele uloženého v ložisku skříně převodovky pro převádění kroutícího momentu z hnacího zařízení;

    čerpadlové jednotky, která zahrnuje první unašeč poháněný prostřednictvím hnacího hřídele, sestavu prstencově uspořádaných pístů čerpadla a první bLok válců čerpadla s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů čerpadla;

    motorové jednotky, která zahrnuje druhý unašeč upevněný ve skříni převodovky, sestavu prstencově uspořádaných pístů motoru, a druhý blok válců motoru s prstencovým uspořádáním válců pro příjem odpovídajících pístů motoru;

    hnaného hřídele uloženého v ložisku skříně převodovky a uzpůsobeného pro připojení a pohon poháněného zařízení;

    kruhového kývavého kotouče, který obklopuje hnaný hřídel a má vstupní čelní plochu a výstupní čelní plochu uspořádané vůči sobě navzájem v ostrém úhlu, přičemž vstupní čelní plocha je ustavena proti prvnímu blok válců a výstupní čelní plocha je ustavena proti druhému bloku válců, kruhový kývavý kotouč dále zahrnuje drážky, které rozmísťují dodávaný tok tekuti mezi válce čerpadla a válce motoru skrze otvory v prvním a druhém bloku válců;

    spojky otočně spřahující kruhový kývavý kotouč s hnaným hřídelem vzhledem ke kroutícímu momentu, přičemž spojka zahrnuje hrdlo upevněné na hnaném hřídeli a rameno, které radiálně vystupuje z uvedeného hrdla a jeho volný konec je otočně připojen na kruhový kývavý kotouč s osou otáčení orientovanou příčně k ose hnaného hřídele, přičemž osa otáčení je od osy hnaného hřídele radiálně přesazena o vzdálenost v podstatě rovnou poloměru kružnice odpovídající polohám prstencově uspořádaných válců čerpadla a válců motoru;

    a regulátoru převodového poměru pro otáčení kruhového «« kývavého kotouče kolem osy otáčení na regulovatelné nastavení úhlu kruhového kývavého kotouče vzhledem k ose hnaného hřídele podle požadovaného převodového poměru mezi hnacím a hnaným hřídelem.