CZ202393A3 - Světelné zařízení vozidla, zejména přední světelné zařízení - Google Patents

Abstract

Vynález se týká světelného zařízení vozidla, zejména přední světelné zařízení, které obsahuje kompaktní nebo úzký světlovod (1), který je vymezen přední stranou (15), zadní stranou (14) a horní a spodní stranou (13), přičemž horní nebo spodní straně (13) je přiřazen alespoň jeden vstupní element (10) světelných paprsků (2) opatřený vstupní plochou (100) světelných paprsků (2) a v odstupu od vstupní plochy (100) vstupního elementu (10) je uspořádáno místo (3) pro zdroj (30) světelných paprsků, přičemž na zadní straně (14) je každému vstupnímu elementu (10) přiřazen přerozdělovací element (11) uzpůsobený pro definované objemové přesměrování světelných paprsků (2) od vstupního elementu (10) na výstupní plochu (12). Přerozdělovací element (11) má ohnisko (112), které je situováno ve vzdálenosti od vstupní plochy (100) vstupního elementu (10) větší, než je vzdálenost místa (3) pro zdroj (30) světelných paprsků od vstupní plochy (100) vstupního elementu (10).

Description

Způsob řízení rozvrhování vícenásobného přístupu na komunikační prostředky

Oblast techniky

Vynález se týká komunikačních systémů, a to zejména řízení přístupu z většího počtu soupeřících komunikačních jednotek na omezené komunikační prostředky.

Dosavadní stav techniky

V oboru jsou dobře známy komunikační systémy s vícenásobným přístupem. Komunikační systémy s vícenásobným přístupem jsou určeny pro zajišťování přístupu na omezené komunikační prostředky pro větší počet komunikačních jednotek pro účel přenášení komunikačních zpráv, označovaných jako pakety. Metodologie přístupu, označovaná jako protokol vícenásobného přístupu, se volí tak, aby vyhověla určitému vhodnému souboru výkonových omezení. Typická výkonová omezení zahrnují účinnost využití komunikačního prostředku, zpoždění komunikační zprávy a jiné podobné faktory. Protokoly vícenásobného přístupu pohou být považovány za náležící k jednomu ze dvou zásadních typů, a to se soupeřením nebo bez soupeření.

Protokoly bez soupeření jsou určeny tak, že komunikační jednotce požadující odeslat paket je dovoleno výlučné použití komunikačního prostředku. Jeden příklad tohoto typu protokolu je vícenásobný přístup s časovým dělením <TDMA), kde je komunikační prostředek rozdělen do řady časových rámců, které jsou dále rozděleny do většího počtu časových poloh a každé komunikační jednotce je přiřazeno výlučné použití jedné nebo více časových poloh v každém časovém rámci.

Protokoly se soupeřením se vyznačují tím, že komunikační jednotky spolu navzájem aktivně soupeří pro získání přístupu na komunikační prostředek. Příkladem pnkekclu tohoto typu -> protokol ALOHA s časovým dělením..’'.' protokolu ALOHA s časovým dělením je komunikační prostředek rozdělen η

do většího počtu časových úseků. Komunikační jednotka požadující odeslat paket může vysílat v prvním následujícím časovém úseku, přičemž se dbá na to, aby nevysílala mimo meze tohoto časového úseku. Jestliže žádná jiná jednotka nevysílala v tomto časovém úseku, je přenos paketu považován za úspěšný. Jestliže však jedna nebo více komunikačních jednotek vysílaly paket ve stejném časovém úseku, přenos se obvykle nezdaří vzhledem ke kolizi.

Jsou také známy vyhrazovací protokoly jako podtřída protokolů se soupeřením. Vyhrazovací protokoly se pokouší kombinovat určité znaky protokolů se soupeřením a protokolů bez soupeření pro zajištění zlepšeného výkonu pro větší a širší rozmanitost podmínek komunikačního systému. V jednom určitém vyhrazovacím protokolu, a to protokolu R-ALOHA (Reservation-ALOHA protocol), je podoně jako u protokolu TDMA komunikační prostředek rozdělen na časové rámce, které jsou dále děleny na časové polohy. Když je komunikační prostředek nevyužit, protokol pracuje podobně jako ALOHA s časovým dělením. Když komunikační jednotka požaduje odeslat paket, vysílá v jedné z nevyužitých časových poloh, označovaných jako časové polohy pro náhodný výběr. Je-li přenos úspěšný, t.j. nekoliduje s jiným přenosem, dovolí se komunikační jednotce výlučné použití stejné časové polohy v následných časových rámcích, označovaných jako časové polohy vyhrazeného přístupu, až je paket zcela odeslán. Počáteční přenos ALOHA tak vede k následnému vyhrazení komunikačního prostředku. Je třeba poznamenat, že aby tento protokol byl účinný, je zapotřebí určitý způsob zpětné vazby ke komunikačním jednotkám týkající se úspěchu nebe nezdaru počátečních přenosů ALOHA.

Protokol R-ALOHA je celkem uspokojivý pro komunikační systémy pracující s velkou šířkou paketových kmitočtů a velikostí. Je však třeba poznamenat, že když jé komunikační prostředek v systému R-ALOHA ve vyhrazeném stavu, je přenos

-3paketů s náhodným výběrem blokován pro všechny komunikační jednotky požadující přístup na prostředek. Pakety s náhodným výběrem jsou udržovány v neodbaveném stavu az do uvolnění prostředku. Jakmile se prostředek vrátí do stavu pro náhodný výběr, jednotky mohou odeslat jakýkoli neodbavený paket s náhodným výběrem.

Jestliže všechny čekající jednotky přistoupí na prostředek, jakmile se prostředek stane dostupný, budou pakety kolidovat a žádný přenos nebude úspěšný. Jedním způsobem, který může být použit pro snížení pravděpodobnosti kolizí, je nechat všechny jednotky čekat před odesláním po náhodnou dobu po té, co se kanál stal dostupný. Tento způsob přispívá k celkovým zpožděním v přenosu paketů. Zavedená zpoždění také nemusí být dobře rozdělena. To znamená, že jednotka, která požadovala odeslat paket časně během období, kdy byl komunikační prostředek ve vyhrazeném stavu, může čekat po dlouhé nýhodné zpoždění po té, co se prostředek stal dostupným, zatímco paket z jiné pozdější jednotky může mít malé nebo žádné zpoždění, v důsledku náhodně volených zpoždění. Přístup na prostředek se neděje s obsluhou podle příchodu. Celkový účinek je velká výchylka ve zpožděních přenosu paketů, která nemají vztah ke skutečnému pořadí, v němž byly pakety generovány.

V důsledku toho existuje potřeba vytvořit způsob s vícenásobným přístupem, který by umožnil zvýšené využití komunikačního prostředku pro větší počet komunikačních jednotek s široce se měnícími komunikačními požadavky, a který by zajišťoval přiměřenější a spravedlivější uspořádání přístupů většího počtu komunikačních jednotek na komunikační prostředek.

Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob poskytování přístupu pro. komunikační jednotku na sdílený prostředek. V komunikační jednot?e se

-4udržuje čas. Jednotka zjišťuje, že následně vznikne na komunikačním prostředku blokovací podmínka a potom určí čas, kdy blokovací období začne, a čas, kdy skončí. Když je požadován přístup na komunikační prostředek, jednotka se pokouší o přístup na tento komunikační prostředek podle času, v němž byl přístup požadován, jakož podle času, když zjištěná blokovací podmínka začala a kdy skončila.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s dovoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l blokové schéma komunikačního systému používajícího principy podle vynálezu, obr.2 kanálový formát komunikačního systému z obr.l používající principy vynálezu, obr.3 operační vývojový diagram ukazující činnost hodin reálného času a virtuálního času v algoritmu přístupu na kanál vysokofrekvenčního modemu z obr.l podle vynálezu, obr.4 operační vývojový diagram postupu vysokofrekvenčního modemu z obr.l v přístupu na kanál, obr.5 operační vývojový diagram vysokofrekbenčního modemu z obr.l podle vynálezu, a obr.6 operační vývojový diagram základnové stanice z obr.l podle vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr.l je znázorněno blokové schéma komunikačního systému podle vynálezu jako příklad principů vynálezu. Komunikační systém 100 poskytuje vysokofrekvenční spojení mezi komunikačními jednotkami 101 a základnovou stanicí 130. Základnová stanice 130 je připojena k hlavnímu počítači 140, do něhož jsou dodávány komunikační zprávy z komunikačních jednotek 101 a jímž jsou přijímány komunikační zprávy směrované dc komunikačních jednotek 101. Typická komunikační jednotka 101 je tvořena zobrazovacím videoterminálem 120 a vysokofrekvenčním modemem 110. Uživatel komunikační jednotky 101 interaktivně pracuje se zobrazovacím videoterminálem 120 (nebo jiným vstupním ústrojím, jak je zřejmé v oboru), pro výměnu datových zpráv s hlavním počítačem 14Π. Vsokofrekvenční modem 110 slouží pro odpovídající zpracování komunikačních zpráv pro výměnu se základnovou stanicí 130.

Jak je znázorněno na obr.l, jsou komunikační jednotky 101 mobilní a jsou ve spojení se základnovou stanicí 130 pomocí vysokofrekvenčího komunikačního kanálu. Odborníkům v oboru bude zřejmé, že vynález může být aplikován na jakýkoli komunikační systém, kde Několik komunikačních jednotek sdílí společný komunikační kanál, například místní počítačovou síť (LAN). Komunikační systém 100 tak zajišťuje výměnu komunikačních zpráv mezi větším počtem komunikačních Jednotek 101 a hlavním počítačem 140 přes společné přenosové médium.

iohy nohou být vyhrazeny ;-,ami. Když není příchozí

Komunikační zprávy v komunikačním systému 100 obsahují příchozí (směrované do hlavního počítače) informační a řídicí pakety, a odchozí informační a řídicí pakety (z hlavního počítače), které jsou přenášeny na vysokofrekvenčním komunikačním kanálu. Informace obsažená v komunikačních paketech může obsahovat přiměřeně formátovaná data. Jak je dále uvedeno, vysokofrekvenční komunikační kanál obsahuje dvojici pásem radiového spektra, vhodně oddělených v kmitočtu, takže jedno pásmo sé používá pro příchozí komunikace a druhé pásmo se používá pró odchozí komuikace. V jednom přednostním provedení je vysokofrekvenční omunikační kanál rozdělen při použití oasového dělení <TDM) do většího počtu dílčích časových úseků (poloh). Časové popře použití komunikačními jednetkomunikač.ní kanál běžně vyhrazen, : dže komunikační jednotka přenášet nevyhrazené informační kety nebo pakety s náhodným výběrem (rander^__aocess : .ickets), které zahrnují řídicí pakety pro zajištěni rezer. cí pro výlučné použití následu ji-ích příchozích časových ;...4oh pro přenos informačních paketů. (Nevvhrazený inforxční paket je soběstačná datová zpráva přenášená bez vy-6hrazení).

Odchozí komunikační pakety jsou vhodně formátovány pro vysokofrekvenční vysílání a základnové stanici 130 _a jsou přenášeny do komunikačních jednotek 101 po odohozím vysokofrekvenčním komunikačním kanálu. Jelikož pakety procházející touto komunikační dráhou mají pouze jeden zdroj, t.j. hlavní počítač 140, jsou pakety vysílány základnovou stanicí 130 bez soupeření.

Vysokofrekvenční modem 110 obsahuje vysokofrekvenční přijímač 111, který zajišťuje spojení ke vhodné anténě 102 přes duplexor 119 pro přijímání vysokofrekvenčních komunikačních signálů a pro zajištění přijatého signálu 114. Řadič 115 modemu pracuje na přijatém signálu 114 známým způsobem pro oddělování uživatelských a řídicích datových částí přijatého signálu 114. Uživatelský datový signál 121 je veden do zobrazovacího videoterminálu 120, který zpracovává uživatelský datový signál pro jeho zobrazování pro uživatele.

Vysílací uživatelská data 122 ze zobrazovacího videoterminálu 120 jsou vedena do řadiče 115. Hodiny 123 poskytují hodinový signál 124, který používá řadič 115 pro zjišťování Času, v němž byla uživatelská data 122 přivedena do řadiče a také časy, během nichž je komunikační kanál vyhrazen. Řadič 115 pracuje způsobem, který bude popsán níže, pro řízení přenosu uživatelských dat 122 podle informace obsažené v řídicí datové částí přijatého signálu 114 před tím přivedeného do řadiče 115, a v případě náhodného výběru podle času, v němž byla uživatelská data 122 přivedena do řadiče. Řadič 115 přiměřeně formátuje vysílací uživatelská data 122 a přidává vhodná řídicí data pro vytvoření vysílacího signálu 116. Vysílací signál je veden do dobře známého vysokofrekvenčního vysílače, který vhodně moduluje a zesiluje vysílací signál 116 pro vysílání anténou 102 přes dup-7Základncvá stanice 130 obsahuje vysokofrekvenční přijímač 131, který je spojen s odpovídající přijímací anténou 13? pro přijímání vysokofrekvenčních komunikačních signálů a pro poskytování přijímaného signálu 134 do řadiče

Řadič 135 pracuje na přijímaném signálu 134 známým způsobem pro oddělování uživatelských a řídicích datových částí přijímaného signálu 134. Jak bude popsáno níže, zpracovává se řídicí datová část přijímaného signálu 134 řadičem pro poskytování zpětného řídicího datového signálu pro přenos do vysokofrekvenčního modemu 110. Uživatelský datový signál 141 je veden do hlavního počítače 140. Vysílací uživatelský datový signál 142 z hlavního počítače 140 je veden do řadiče 135. Řadič 135 kombinuje vhodná vysílací řídicí data s vysílacími uživatelskými daty 142 pro vytvoření vysílacího signálu 136 vedeného do vysokofrekvenčního vysílače

137. Vysílač 137, který je ferenčním prostředkem 139, synchronizován časovacím revhodně moduluje a zesiluje vysílací signál 136 pro vysílání vhodnou vysílací anténou 138.

Obr,2a ukazuje, že komunikační kanál 200 zahrnující jak přijímací tak vysílací kmitočty, je v zásadě rozdělen do opakujících se časových rámců 205, které jsou samy dále rozděleny do většího počtu časových poloh 210. Časové polohy 210 jsou použity pro vysílání příchozích a odchozích datových paketů. Ve výhodném provedení, když není v daném čase vysílán žádný vyhrazený příchozí uživatelský datový paket v časové poloze 310, může být tato příchozí časová poloha použit komunikačními jednotkami 101 pro přenášeni řídicích paketů s náhodným výběrem pro účel vyhrazeni následující časové polohy 210, v níž se má vysílat datový paket. Alternativně mohou být časové polohy použity pro přenášení nevyhrazených datových paketů.

-8Obr.2b ukazuje příkladné formáty časových poloh pro příchozí komunikační kanál podle výhodného provedení. Když je k dispozici kanál pro náhodný výběr, jsou příchozí časové polohy použity jako časové polohy 230 s náhodným výběrem. Časové polohy 230 s náhodným výběrem zahrnují pole 231 ochranné doby pro zabránění interference mezi přilehlými časovými polohami. Sycnhronizační pole 232 poskytuje informaci^

A· · pro umožňování správného časování časovým polohám a bitů pro jejich regeneraci ve vysokofrekvenčním přijímači 131. Zbytek paketu může být potom použit pro přenos vyhrazovacího paketu nebo nevyhrazeného datového paketu 233.

Vyhrazovací paket obsahuje řídicí zprávu, která udává přijímající základnové stanici 130, že vysokofrekvenční modem 110 má datový paket k odeslání při použití vyhrazeného přístupu. Vysokofrekvenční modem požadující vysílat datový paket v tomto módu bude vysílat vyhrazovací paket v časové poloze s náhodným výběrem podle algoritmu řízení výběru podle vynálezu. Vyhrazovací paket obsahuje nejméně identifikátor a informaci týkající se délky datového paketu. Identifikátor dovoluje základnové stanici identifikovat požadující komunikační jednotku 101. Délka datového paketu se týká velikosti paketu, kterou vysokofrekvenční modem chce odeslat. Základnová stanice může použít této informace pro určení, kolik časových poloh je zapotřebí pro přenos paketu.

Po přijetí platného paketu s vyhrazením může být konfigurace časové polohy 210 přepnuta z formátu náhodného výběru na formát vyhrazeného přístupu 240. Pole 241 datového paketu obsahuje uživatelskou datovou informaci, která mají být dodána do hlavního počítače 140. (Velikost uživatelské datové informace může určovat, že pro úplné přenesení paketu je zapotřebí několik ·· časových poloh 240 s vyhrazeným přístupem. Pro umístění zpráv vyžadujících více než jednu časovou polohu s vyhrazeným přístupem může býť v násobných rámcích vyhrazena jedna nebo více časových poloh ve více

-9rámcích) . Vyhrazené časové polohy udržují konfiguraci 2 9 0 vyhrazeného přístupu, až je přenos datového paketu úplný, načež se časové polohy vrátí do formátu náhodného výběru.

Kdykoliv je časová poloha určena pro vyhrazený přístup, je dovoleno v této časové poloze přenášet pakety pouze komunikační jednotce 101, pro kterou byla časová poloha vyhrazena. Jiné jednotky, požadující přístup na kanál během této doby, jsou blokovány, a mohou se pokoušet o přístup na kanál pouze až je časová poloha znovu určena pro náhodný výběr.

Jak je uvedeno výše, může být časová poloha 230 s náhodným výběrem také použita pro přenášení jediného paketu nebo uživatelské datové informace v poli 233 požadavku vyhrazení. Vysokofrekvenční modem požadující odeslat datový paket bez vyhrazení může přenášet nevyhrazený datový paket v časové poloze 230 náhodného výběru. Když je na základnové stanici 130 přijat platný nevyhrazený datový paket, je zpracováván jako přijímaná uživatelská data, a konfigurace časové polohy 210 je nadále pro náhodný výběr. Kdykoliv je časová poloha určena pro náhodný výběr, jakákoli z většího počtu komunikačních jednotek 101 může vysílat vyhrazené nebo nevyhrazené datové pakety v této časové poleze, jak je podrobněji popsáno níže.

Jak je znázorněno na obr.2c, obsahuje formát 250 odchczí časové polohy synchronizační pole, pole 251 stavové zpětné vazby a pole datového paketu. Synchronizační pole podporuje stejný účel, jaký byl popsán ve spojení s příchozími konfiguracemi. Pole datového paketu obsahuje uživatelskou datovou informaci z hlavního počítače 190. Pole 231. stavové zpětné vazby obsahuje informaci podporující činnost výběrového protokolu příchozího kanálu. Informace stavové zpěvné vazby pochází z řadiče 135 základnové jednotky a obráží průběžný stav nejméně jedné z příehozicn ča-losových poloh, a to bud pro náhodný výběr nebo vyhrazený přístup. Je-li kanálový stav vyhrazený, informace stavové zpětné vazby dále obsahuje identifikátor komunikační jednotky, který dovoluje komunikačním jednotkám 101 jednoznačně určit jejich přidělení časovým polohám. Tento indikátor je také použit v řídicím algoritmu přístupu pro určení, zda může být učiněn pokus o náhodný přístup, jak je popsáno ní že.

Řídicí algoritmus přístupu podle vynálezu používá nejméně jeden zdroj času (a s výhodou dva) v komunikační jednotce. Jeden zdroj času může obsahovat hodiny reálného času, jak je znázorněno, nebo může být tvořen čítačem nebo jakýmkoli jiným vhodným zařízením nebo softwarovým algoritmem uvnitř řadiče 115, pro udáváni nebo jiné umožnění času. Hodiny se používají pro udržování dob, kdy komunikační prostředek není k náhodný přístup vzhledem k vyhrazení komunikací. Tato informace se potom použije pro řízení následného náhodného přístupu k prostředku komunikační jednotkou, když se prostředek stane dostupným.

výpočtu průběhu sledování těch dispozici pro

S odvoláním na obr.3 je ve spojení se znázorněným vývojovým diagramem 300 popsána činnost a použiti hodin pro řízení přístupu v komunikačních jednotkách 115. V komunikační jednotce jscu dva zdroje časové základny, dále označované jako hodiny virtuálního času a hodiny reálného času. Xa počátku se v kroku 320 časy na obou hodinách nastaví tak, aby byly stejné. Hodiny reálného času běží plynule konstantní rychlostí (blok 3 3 0) . Hodiny virtálního času běží stejnou rychlostí, jako hodiny reálného času (blok 350), kromě těch případů, kde se zjistí, že došlo ke zpoždění za reálným časem (blok 3 4 0) a v takovém případě budou pracovat rychlostí větší, než je'rychlnst hodin reálného času (blok 360).

-11Řadič sleduje odchozí prostředky pokud jde o přidělování vyhrazení. Z nich nůže řadič určit, že dojde k blokovací podmínce (t.j. komunikační prostředek bude brzy používán jinou komunikační jednotkou). Eventuelně bude komunikační prostředek ve stavu vyhrazeného přístupu, a řadič zjistí tuto podmínku. Stav hodin virtuálního času se řídí tak, že když se zjistí, že prostředek je ve stavu vyhrazeného přístupu (blok 370), hodiny virtuálního času se zastaví (blok 330) . Hodiny reálného času zatím pokračují v chodu, takže hodiny virtuálního času se zpozdí za hodinami reálného času v míře odpovídající vyhrazenému údobí. Když vyhrazené údobí skončí, prostředek je opět k dispozici pro náhodný výběr (blok 390) , hodiny virtuálního času se znovu spustí a běží v přiměřené rychlosti určené blokem 340.

Během doby, kdy prostředek je ve vyhrazeném stavu, a hodiny virtuálního času jsou zastaveny, jsou všechny pakety s náhodným výběrem, které by byly jinak odeslány během tohoto období, blokovány proti vysílání. Všechny komunikační jednotky v systému pracují stejným způsobem. Celková doba, o kterou hodiny virtuálního času zaostají v důsledku vyhrazených údobí, přestavuje systémovou nevyřízenou úlohu neodbavených paketů s náhodným výběrem. Kdyby všechny neodbavené pakety s náhodným výběrem měly být odeslány, jakmile se kanál vrátí do stavu pro náhodný výběr, došlo by k jejich kolizi. Místo toho může být podle vynálezu neodbavenost řešena uspořádaným způsobem metodou obsluhy podle pořadí příchodu. Když paket přijde do vysokofrekvenčního modemu, zaznamená a uloží se hodnota hvdm reálného času. Jestliže hodnota hodin virtuálního času je nižší, než je tento čas, je přenos paketů blokován. Hodiny virtuálního času začnou běžet, jakmile bude kanál opět k dispozici pro náhodný vvběr. Komunikační jednotkám se pak· dov..;] i · vvsí lat je jich neodbavené pakety pro náhodný --ýběr pouze tehdy, jestliže virtuální čas se rovná uloženému reálnému ^Aasn, ’v němž paketv měly J;v’t odeslánv. Aby hodiny virtuálního času nakonec dohnaly hodiny reálného

-12času, musí běžet zvýšenou rychlostí, až dosáhnou reálný čas. Tímto způsobem se pakety generované během blokovacího intervalu vysílají po té, co se prostředek opět stane dostupným, vysílají ve všeobecně zhuštěném intervalu. Důležité je, že původní uspořádání přenosů paketů v systému je udržováno v rozdělné formě, a zpoždění pro nové rozvržení náhodných výběrů nejsou zapotřebí.

S odvoláním na obr.4 bude popsána konkrétní operace 400 řadiče 115 komunikační jednotky pro proces přístupu ke komunikačnímu prostředku. Řadič začíná detektováním v bloku 420, kdy má komunikační jenotka odeslat nový paket s náhodným výběrem. Tento paket může být bud požadavek na vyhrazení nebo nevyhrazený datový paket. Když k tomuto dojde, zaznamená se požadovaná doba vysílání (t.j. běžný čas) v bloku 430. Tento čas reprezentuje čas, v němž by byl učiněn pokus o vysílání paketu, kdyby nebylo přítomného a minulých údobí, během nichž byl náhodný výběr blokován. Jestliže nejsou přítomné žádné nové pakety, řadič určuje v bloku 440, zda nějaké z dříve neodeslaných paketů jsou stále ještě neodbavené. Jestliže nikoliv, proces se znovu spustí. Jestliže však existuje běžný paket k odeslání nebo neodbavený paket, jednotka určí v bloku 450, zda je k dispozici komunikační prostředek pro náhodný výběr. Není-li k dispozici, přenos je blokován a paket je převeden v bloku 460 dc stavu k odbavení. Pokud je k dispozici prostředek pro náhodný výběr, jednotka potom srovná požadovanou dobu vysílání pro paket v bloku 470 s časem hodin virtuálního času. Jestliže je virtuální čas menší, než je čas požadovaného vysílání, znamená to, že doba neodbavenosti v systému, naběhlá během údobí nedostupnosti pro náhodný výběr, ještě nepckročila o potřebnou míru pro umožnění přenosu paketu. Přenes paketu je proto blokován a paket je převeden v bloku 460 dc stavu čekání na odbavení. Komunikační. jednotka pokračuje ve sledování stavu paketů čekajících na odbavená v bloku 440, až je k dipozici prostředek pro náhodný výběr, a virtuální čas je

-13stejný, nebo větší, než je reálny čas. V tomto bodě múze být učiněn pokus v bloku 480 o přístup na sdílený komunikační prostředek.

Jiné provedení vynálezu zahrnuje dynamickou volbu rychlosti virtuálního času. Zvolená rychlost, virtuálního času může být částečně funkcí zjištěné aktivity na komunikačnímu kanálu nebo jiných vhodných pozorování chování komunikačního systému. Volba rychlosti virtuálního času může být provedena řadičem 115 komunikační jednotky nebo na základě řadiče 135 základnové jednotky. Když je volba provedena řadičem 135 základnové jednotky, jsou odpovídající řídicí data přenášena do komunikační jednotky 101 pro informování řadiče 115 komunikační jednotky o zvolené rychlosti virtuálního času.

Jiné provedení zahrnuje opatření pro aktualizaci hodnot reálného času a virtuálního času v komunikační jednotce řadičem 135 základnové stanice. V některých komunikačních systémech nemohou všechny komunikační jednotky 101 pozorovat průběžně veškerou komunikační aktivitu. To může být výsledkem komunikačních výpadků v důsledku slábnutí, úniku, nebo intervalů, v nichž je komunikační jednotka odpojena od napájení. Pro získání všech užitků vynálezu by všechny komunikační jednotky 101 měly mít v podstatě podobnou znalovost o stavu neodbavenosti v komunikačním systému. Vzhledem k údobím výpadku je však možné, že některé komunikační jednotky budou mít v podstatě nesprávnou znalosl j stavu neodbavenosti, získanou pozorováním komunikační aktivity. Za těchto okolností je proto prospěšné, aby řadi( 135 základnové jednotky udržoval reálný čas a virtuální ča! v podstatě podobným způsobem, jak bylo popsáno pro řadič 11 komunikační jednotky. Tyt··) hodiny základnové stanice by měl¹ sloužit jako hladní řídicí hodiny pro komunikační systé; 1O^;*. Pomocí vhodných řídicích zpráv, vysílaných.téměř periodicky základnovou stanicí, mohou být průběžné hodnetj in.

-14hlavních hodin sdělovány do komunikačních jednotek 101. Tyto hodnoty jsou potom používány pro nastavování odpovídajících hodin komunikační jednotky, čímž je zajišťována v podstatě podobná znalost stavu neodbavencsti v komunikačním systému.

V ještě dalším provedení se sděluje do komunikačních jednotek 101 pouze rozdíl mezi reálným časem hlavních hodin a virtuálním časem hlavních hodin.

S odvoláním na obr.5 bude nyní popsána operace 500 řadiče 115 komunikační jednotky pro proces odesílání paketu po té, co byl získán přístup paketu na prostředek. Řadič provádí různé činnosti v závislosti na tom, zda odesílat požadavek na vyhrazení nebo nevyhrazený datový paket (blok 510). Toto určení může být provedeno na základě velikosti datových paketů nebo odpovídajících řídicích signálů přijatých od uživatele. Jestliže se má odeslat nevyhrazený datový paket, řadič odesílá nevyhrazený datový paket v časové poloze pro náhodný výběr, který je k dispozici (blok 520).

Má-li se odeslat požadavek na vyhrazení, řadič vysílá místo toho v bloku 520 požadavek na vyhrazení. řadič potom začíná sledovat pole stavové zpětné vazby na odchozím komunikačním kanálu (blok 530) Nejprve určuje, jestli časov.á poloha je nyní vyhrazena (blok 540) . Jestliže nikoliv, pokus o vyhrazení selhal a po čekání po přiměřené časové údobí v bloku 570 se datový paket znovu podrobí přístupu na kanál. Je-li časová poloha vyhrazena, vyšetři se identifikační část pole stavové zpětné vazby pro určení, zda této komunikační jednotce bylo uděleno vyhrazení (blok 550). Jestliže časová poloha je vyhrazena pro tuto jednotku, může být potem uživatelský datový paket přenášen ve vyhrazené časové poloze (blok -560) . Jestliže vyhrazení nebyl··.·: této jednotce uděleno, pokus o vyhrazení selhal a řadič pokračuje v opětovném předáváni k odeslání.

-15Nyní bude s odvoláním na obr.6 popsána operace 600 řadiče 135 základnové jednotky. Řadič začíná konfigurováním příchozího časové polohy pro náhodný výběr (blok 620 ) . Řadič potom čeká na přijetí příchozích přenosů dat s náhodným výběrem z komunikačních jednotek (blok 630) . Když jsou data přijímána v časové poleze s náhodným výběrem, řadič určuje, zda se jedná o platné přenosy nevyhrazených uživatelských dat (blok 640 ) . Je-li tomu tak, řadič zpracovává uživatelská data (blok 6 5 0) . Xení-li tomu tak, pokračuje ve zpracovávání jakýchkoli požadavků na vyhrazení.

Pokud nebyly přijaty žádné požadavky, řadič se v bloku 620 vrací na přijímání budoucích požadavků nebo přenosů nevyhrazených dat. Pokud byl přijat platný požadavek (blok 660) , požadující jednotce je přiděleno vyhrazení. Stavová zpětná vazba se přenášeí na odchozím komunikačním kanálu, což umožňuje komunikační jednotce 101 vyslat datový paket s vyhrazeným přístupem, který se potom přijme základní stanicí (blok 680).

Po té, co byl datový paket zcela přijmut, nejsou průběžně požadována další vyhrazeni. Řadič se potom vrací (blok 620) a vrací časová poloha na stav pro náhodný výběr, aby se umožnilo přijímání nových požadavků na vyhrazení nebo nevyhrazených datových paketů.

Vynález tak umožňuje zajistit uspořádaný a účinný přístup na sdílený komunikační kanál s časovým dělením větším počtem komunikačních jednotek loj. To se děje udržováním času nebo časů v komunikační jednotce a zjišťováním času, kdy začne doba blokování na sdíleném komunikačním prostředku, a času, kdy tato doba končí. Kromě toho je určován cas, ve kterem komunikační jednotka požaduje přístup na prostředek. Tato informace poskytuje užitečnou metriku pokud j :e o použití systému, z niž je možné odvodit užitečné předpoklady tykající ie celk ,:vé neodbavenost i v svsremu

-16neodbavených paketů, a relativní polohy, kterou daný zaujímá v této systémové neodpavenosti. Tato informac potom používá pro řízení přístupu na kanál uspořádaným sobem obsluhy podle příchodu.

Claims (3)

1. -Tiéé/ut ratcrr^^Qf^1 , Způsob př í ;; · 1;-—irdl 1 ^unik-aě-ni-jeo s v řada ].;

   ;ttg<nni!;.ao;

   -jednotkou-, vyznačený tím, že se

   a) udržuje čas,

   b) určuje, že dojde k výskytu blokovací podmínky na sdíleném komunikačním prostředku, a po té se určí, kdy blokovací podmínka začíná,

   o) určuje, kdy blokovací podmínka končí,

   d) určuje, kdy je požadován komunikační jednotkou přístup na sdílený komunikační prostředek, a

   e) provádí pokus přístupu na sdílený komunikační prostředek v závislosti na době začátku a konce nejméně jedné ze zjištěných blokovacích podmínek a na tom, kdy byl požadován přístup na sdílený komunikační prostředek.
2. 2. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že pochod b) zahrnuje bl) určování, kdy je komunikační prostředek rozvržen pro vyhrazený stav, a b2) určování, že existuje blokovací podmínka, když komunikační prostředek začne být ve vyhrazeném stavu.

   3. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že pochod e) zahrnuje el) určování, zda je komunikační prostředek k dispozici pro n á h o d n ý p ř í s t u p, e2) určování, zda požadovat vyhrazenou časovou polohu po určení, že komunikační prostředek je k dispozici pro náhodný pří stup,

   -vyslání požadavku na alespoň jednu vyhrazenou časovou '••iohu po určení, že se ná požadovat vyhrazena časová polo-184. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tír.i, že pochod e) zahrnuje el) určování, zda je komunikační prostředek k dispozici pro náhodný přístup, e2 ) zvolení, zda požadovat vyhrazenou časovou polohu, nebo odeslat nevvhrazený datový paket, po určení, že komunikační prostředek je k dispozici pro náhodný přístup, e3) vyslání požadavku na alespoň jednu vyhrazenou časovou polohu v časové poloze s náhodným výběrem po zvolení, že se má požadovat vyhrazená časová poloha, dále e

   4) určování, zda je komunikační prostředek k dispozici pro vyhrazený přístup, e5) odeslání datového paketu v uvedené nejméně jedné vyhrazené časové poloze po určení, že komunikační prostředek je k dispozici pro vyhrazený přístup a, e6) vyslání nevvhrazeného datového paketu v časové poloze s náhodným výběrem po zvolení, že se má odeslat nevvhrazený datový paket.

   5. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že se

   a) určuje před prováděním pokusu o přístup na prostředek, zda existuje nynější blokovací podmínka, když je požadován komunikační jednotkou přístup na komunikační prostředek, a po té se

   b) zjišťuje, kdy nynější blokovací podmínka končí,

   c) určuje se, po provedení pokusu o přístup na prostředek, zda byla zjištěna dřívější blokovací podmínka, když neexistuje nynější blokovací podmínka,

   d) provádí se pokus, když byla zjištěna dřívější blokovací podmínka, o přístup na komunikační prostředek v závislosti na době začátku a konce nejméně jedné ze zjištěných blokovacích podmínek a . na tem, kdy byl požadován přenos na sdíleném komunikačním prostředku, a e> provádí se pokus o přístup na sdílený komunikační prostředek, když dřívější blokovací podmínka nebylá zjištěna..

   -196, Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že se

   a) udržuje běh hodin reálného času a virtuálního času,

   b) přeruší se běh hodin virtuálního času, když začne platit, blokovací podmínka,

   c) obnoví se běh hodin virtuálního času, když blokovací podmínka skončí, a

   d) provádí se pokus o přístup na sdílený komunikační prostředek v závislosti na tom, kdy má virtuální čas předem určený vztah s časem, kdy byl požadován přístup na sdílený komunikační prostředek.

   7. Způsob podle nároku 6 vyznačený tím, že pochod

   c) zahrnuje cl) obnovení běhu hodin virtuálního času s rychlostí větší, než je rychlost běhu hodin reálného času, a dále se c2) určuje, kdy se virtuální čas rovná reálnému času, a jako odezva na to se nechají hodiny virtuálního času běžet rychlostí stejnou s rychlostí běhu hodin reálného času.
3. 3. Způsob podle nároku 7 vyznačený tím, že pochod cl) zahrnuje cla) zvolení rychlosti hodin virtuálního času větší, než je rychlost hodin reálného času, a clb) —gy.ú hl běh. hodin virtuálního časuj??* zvolené. rychlosti