CZ2012655A3 - Netkaná textilie se zlepšenou měkkostí a způsob výroby této textilie - Google Patents

Abstract

Netkaná textilie (21) obsahuje vlákna pojitelná teplem a množství pojících bodů (100) s tvarem pojících bodů. Uvedená tepelně pojitelná vlákna obsahující kopolymer propylenu, změkčovací přísadu a polypropylen. Množství pojících bodů (100) majících tvarem pojících bodů vytváří pravidelný vzor, kde uvedené tvary pojících bodů (100) mají největší měřitelnou délku (L) a největší měřitelnou šířku (W), kde je poměr největší měřitelné délky (L) k největší měřitelné šířce (W) minimálně 2,5. Je uveden také způsob výroby takové textilie.

Description

• · · · * * * * · • · · · · · TV &>41

Netkaná textilie se zlepšenou měkkostí a způsob výroby této textilie OBLAST TECHNIKY

Tento vynález se týká způsobu výroby netkaného textilního materiálu vykazujícího zlepšené vlastnosti, jakož i samotného netkaného materiálu uvedeného druhu. Takový materiál může být použitelný pro řadu účelů, například k výrobě čisticích pomůcek, jakými jsou utěrky nebo prachovky, nebo zejména předmětů určených kjednorázovému použití, jako například předmětů s absorpčními vlastnostmi určených k jednorázovému použití.

STAV TECHNIKY

Lidé z oboru velmi dobře vědí, že konečné vlastnosti netkaných textilií mohou výrazně ovlivnit použité polymery. Každý homopolymer má své specifické vlastnosti a běžně využívaná možnost přípravy různých kopolymerů přináší velkou škálu nových vlastností a jejich kombinací. Pokud vezmeme v úvahu pouze kombinaci propylenu a jiného olefinu, je v literatuře popsáno mnoho různých kopolymerů a na trhu jsou k dostání různé komerční druhy. Obecně se má za to, že smícháním vhodných polymerů lze snadno dosáhnout také zajímavých kombinací vlastností. Spojení homopolymeru propylenu s kopolymerem propylenu za účelem dosažení měkkosti je popsáno, například, v patentu registrovaném ve Spojených státech amerických US 6,342,565 od ExxonMobile nebo v patentové přihlášce Spojených států amerických US2005/0215964 od Procter and Gamble. Oba se zaměřují především na elastické vlastnosti konečné textilie, přičemž měkkost je uvedena jako mimořádná vlastnost. Z důvodu zpracování oba uvádějí přidání procesního oleje nebo slip aditiva, které jsou nutné pro přípravu jednotlivých vláken v jednom kroku procesu spunmelt. V příslušném průmyslovém oboru je dobře známá skutečnost, že konečné vlastnosti netkaných textilií vyráběných za použití termoplastického pojení lze významnou měrou ovlivňovat použitím vhodného vzoru, ve kterém jsou uspořádány pojící body nebo pojící vtisky, stejně jako celkovou pojící plochou a jejich uspořádáním v rovině do daného vzoru. Zvolením vhodných parametrů tohoto vzoru je možno za použití téhož vstupního materiálu vyrábět například jak pevnou, kompaktní textilii, která je odolná proti otěru, tak i objemnou textilii se zlepšenou měkkostí. V průmyslovém oboru je známo několik způsobů, kterými lze dosáhnout zejména zvýšené měkkosti a zlepšeného omaku hotového materiálu. -2-

Jeden z těchto způsobů, který je popsán v dokumentu US4333979 zveřejněném v roce 1982 nebo v dokumentu JP2004113489 zveřejněném v roce 2004, spočívá ve vytvoření textilie s takzvanou trojrozměrnou strukturou. V obou případech se k vytváření vazby používá dvojice válců opatřených vhodnými vzory. Dosažená tloušťka a struktura výsledného materiálu však nejsou vhodné pro všechny způsoby použití.

Další známý způsob spočívá v omezení celkové pojící plochy materiálu a ve zvýšení podílu takzvaných volných vláken. Tímto způsobem lze vyrábět měkký, objemný materiál, avšak za cenu podstatné ztráty jeho pevnosti. Z tohoto důvodu se pozornost zaměřuje na tvar jednotlivých pojících bodů, který může zvýšit pevnost materiálu.

Například v dokumentu W00001215 zveřejněném v roce 2000 jsou v této souvislosti popsány obdélníkové pojící body, které jsou svojí delší stranou orientovány v příčném směru (CD), přičemž je zvýrazněn význam řad orientovaných v příčném směru a svírajících úhel o velikosti 45°, které neobsahují žádné pojící body. Plocha vazby přitom představuje přibližně 20% celkové plochy textilie.

Další strategie je názorně vyložena například v dokumentu W09411186 zveřejněném v roce 1994, kde pojící body tvoří obvod pravidelných šestiúhelníků uspořádaných ve struktuře podobné voštinovému schématu. Podle popisu obsaženého v uvedeném dokumentu se tímto uspořádáním dosahuje zvýšeného pocitu pohodlí při styku s lidskou pokožkou.

Další dokument WO1999/014415, zveřejněný v roce 1999, popisuje protáhlé, mírně prohnuté (prověšené) pojící body orientované pod úhlem přibližně 45° vůči směru pohybu stroje (MD), přičemž tato orientace pojících bodů se pravidelně mění tak, že vzniká struktura vzdáleně připomínající tkanou textilii. Podle popisu, obsaženém v tomto dokumentu, zvyšuje použití tohoto vzoru míru poddajnosti výsledné textilie.

Kombinace protáhlých pojících bodů s vypouklými ohraničeními těchto pojících bodů je popsána například v dokumentu WO2008/129138 zveřejněném v roce 2008, kde obvod jednotlivých pojících bodů má navíc oválný tvar. Orientace delší osy tohoto oválu se přitom pravidelně mění v MD a CD směru. Podle popisu obsaženého v tomto dokumentu se tímto uspořádáním zlepšuje odolnost proti otěru, aniž by to bylo na úkor měkkosti textilie a jejího splývavého vzhledu.

Specifickou oblast použití netkaných textilií představují předměty s absorpčními vlastnostmi, jako například jednorázové pleny, plenkové kalhotky, spodní prádlo určené pro dospělé osoby trpící inkontinencí, dámské hygienické výrobky, prsní vložky, přebalovací -3- -3- • · • * •·· ··» podložky, bryndáky, obvazy a podobné výrobky. Výrobci takových předmětů se musí nepřetržitě snažit zdokonalovat své výrobky takovými způsoby, které je odliší od výrobků jejich konkurentů, a současně udržovat náklady na úrovni, která jim umožňuje stanovovat konkurenceschopné ceny a přicházet na trh s nabídkou přitažlivého poměru mezi hodnotou a cenou výrobků.

Jedním ze způsobů, jakým mohou někteří výrobci usilovat o zdokonalení takových výrobků, je zlepšování jejich měkkosti.

Obecně se má za to, že lidské vnímání měkkosti netkaného textilního materiálu může být ovlivňováno hmatovými podněty, sluchovými podněty a zrakovými podněty.

Hmatové podněty mohou být ovlivňovány rozmanitými vlastnostmi a funkcemi materiálu, které ovlivňují hmatové vjemy, včetně, ale ne pouze, samotného omaku, tloušťky a hustoty vláken, plošné hmotnosti, mikroskopické ohebnosti a pružnosti jednotlivých vláken, makroskopické splývavosti a pružnosti netkané textilie tvořené vlákny, vlastností určujících povrchové tření, počtu volných vláken a konců dlouhých vláken a řady dalších vlastností.

Vnímání měkkosti či poddajnosti může být ovlivňováno také sluchovými podněty, například tím, zda a do jaké míry materiál při dotyku nebo manipulaci způsobuje či vydává slyšitelné šustivé, praskavé nebo jiné zvuky.

Kromě toho se má za to, že vnímání měkkosti či poddajnosti materiálu může být ovlivňováno také zrakovými podněty, tj. jeho optickým vzhledem. Předpokládá se, že pokud je netkaný materiál určitou osobou vzhledově vnímán jako relativně měkký, je mnohem pravděpodobnější, že tato osoba jej bude vnímat jako relativně měkký rovněž při vyhodnocování hmatových podnětů. Vizuální dojem měkkosti může být ovlivňován rozmanitými rysy a vlastnostmi, mezi které patří například barva, neprůsvitnost, schopnost odrážet, lámat nebo pohlcovat světlo jakož i omak, na který pak může mít vliv zdánlivá či měřitelná tloušťka, velikost, hustota vláken a makroskopická fyzická povrchová struktura.

Vzhledem ke složitosti výše uvedených nesourodých a vzájemně se ovlivňujících charakteristik může být v případě měkkosti či poddajnosti, která je posuzována jako nezbytná vlastnost netkaného textilního materiálu, vyloučena možnost použití přesného měření nebo kvantifikace. Ačkoli bylo vyvinuto několik způsobů měření a vyhodnocování vlastností materiálu, u kterých se má za to, že ovlivňují podněty určující vnímání měkkosti, všeobecně uznávané jednotky nebo způsoby měření měkkosti dosud neexistují. Jedná se o subjektivní, relativní koncepci, kterou lze obtížně charakterizovat jakýmkoli objektivním způsobem. Protože je vlastnost označovanou jako měkkost obtížné přesněji charakterizovat, může ji být také obtížné jakýmkoli předvídatelným způsobem ovlivňovat, a to jak změnami nebo úpravami specifikací materiálů tak i používanými výrobními postupy.

Další skutečností, která komplikuje snahy o definování a zlepšování měkkosti, je to, že různí jednotlivci budou mít různé fyziologické i empirické založení, které bude určovat způsob nazírání na rysy a vlastnosti materiálů, zejména pak způsob vnímání těch vlastností, které jsou rozhodující pro subjektivní dojem měkkosti určitého materiálu, včetně porovnání sjinými materiály.

Objemnost netkaných textilií může být významná i z jiných důvodů než pouze v souvislosti s vytvářením dojmu měkkosti. V některých případech mohou být netkané textilie používány jako součásti čisticích pomůcek, jakými jsou například utěrky nebo prachovky. Zlepšení objemnosti u takových netkaných textilií může přispět také ke zvýšení jejich účinnosti jakožto čisticího prvku. V dalším konkrétním praktickém případě může být netkaná textilie použita k vytvoření smyčkové části upevňovacího systému tvořeného háčky a smyčkami. Zlepšení objemnosti u takové netkané textilie může zlepšit její vhodnost pro tento účel. V řadě případů bylo vynaloženo úsilí zaměřené na vytvoření nebo pozměnění určitých vlastností netkaných textilních materiálů s cílem zlepšit objemnost a/nebo vnímání měkkosti spotřebitelem. Tyto snahy zahrnovaly výběr a/nebo úpravy různých chemických složení vláken, plošné hmotnosti, způsobu vrstvení vláken, hustoty vláken, uspořádání a velikosti vláken, pigmentace a/nebo zneprůhlednění vláken, vytlačování různých vzorů, používání různých druhů vazeb atd.

Jeden z přístupů ke zlepšení vnímané měkkosti netkané textilie například zahrnoval prosté zvýšení plošné hmotnosti textilie, která se jinak vyráběla za použití známého postupu spunlaid/spunbond, který zahrnuje vytvoření vrstvy volných vláken pod tryskou a/nebo tryskami a její následné pojení odpovídající požadovanému vzoru pomocí kalandru. Protože všechny ostatní proměnné zůstávají konstantní, projeví se zvýšení plošné hmotnosti takové textilie zvýšením počtu vláken připadajícího na jednotku plochy a v souladu s tím i zvětšením zdánlivé tloušťky textilie, zvýšením hustoty vláken a/nebo zlepšením omaku. Tento postup by mohl být pokládán za účinný, pokud by jediným cílem bylo zvětšení tloušťky a/nebo objemnosti vedoucí k zesílení podnětů určujících způsob vnímání měkkosti, tj. pokud by prosté zvýšení plošné hmotnosti netkané textilie vyráběné metodou spunbond bylo možno považovat za jeden ze - 5 -

• · · · · · způsobů vedoucích ke zvětšení její tloušťky a/nebo objemnosti. Náklady na polymerový granulát, z něhož se vlákna tvoří, však představuje významnou položku celkových nákladů při výrobě netkaných textilií z polymerových vláken. Vyšší plošná hmotnost netkané textilie je tedy spojena s větší spotřebou polymeru při výrobě a tudíž i s vyššími jednotkovými náklady. Úsilí o zlepšení objemnosti a/nebo vnímané měkkosti prostřednictvím zvýšení plošné hmotnosti netkané textilie je tedy neslučitelné s trvale sledovaným cílem, kterým je zachování kontroly nad náklady nebo snižování těchto nákladů.

Jiný postup, který spočíval ve vytvoření netkané textilie z “dvousložkových” polymerových vláken, zahrnoval kroky, kterými bylo vytvoření takových vláken pod tryskou, jejich uložení za vzniku vrstvy vláken a následné pojení pomocí kalandru se vzorem, vybraným pro dosažení určitého vzhledového efektu. Takováto dvousložková vlákna je možno vytvářet pomocí zvlákňovacích trysek opatřených dvěma přiléhajícími úseky, z nichž jedním je přiváděn první polymer a druhým je přiváděn druhý polymer tak, aby vznikalo vlákno mající jednu část průřezu tvořenou prvním polymerem a druhou část průřezu tvořenou druhým polymerem (odtud pojem “dvousložkové”). Příslušné polymery je přitom možno vybírat tak, aby měly rozdílné teploty tavení a/nebo hodnoty měrné roztažnosti či smrštitelnosti. Tyto rozdílné charakteristické vlastnosti obou polymerů umožňují v kombinaci strana / strana nebo asymetrické geometrii jádro / plášť způsobují zkadeření bikomponentních vláken v průběhu zvlákňování, jak jsou ochlazována a odtahována zpod trysky. Výsledná zkadeřená vlákna je pak možno uložit za vzniku vrstvy a následně pojit pomocí kalandru za vzniku určitého vzoru. Předpokládá se, že kadeřavý tvar vláken přispívá ke zlepšení omaku a zvýšení objemnosti textilie, čímž se zesilují zrakové a hmatové podněty při vnímání její měkkosti.

Další způsob zahrnoval vystavení netkané textilie po pojení kalandrem působení vodního paprsku (hydroenhancing nebo hydroentangelment), aby došlo k načechrání vláken a zvětšení měřené tloušťky. Tento způsob byl založen na předpokladu, že právě proces hydroenhancing/hydroentangelment dokáže zlepšit objemnost a zvětšit tloušťku struktury textilie způsobem, který zintenzívní zrakové a hmatové podněty při vnímání její měkkosti. Výše popsané i další postupy sice dosáhly různých úrovní úspěchu, zanechaly však také prostor pro další zdokonalování netkaných textilií zaměřené na získání lepšího omaku a zesílení zrakových a/nebo hmatových podnětů určujících způsob vnímání měkkosti výrobků. Kromě toho má řada současných způsobů zaměřených na zesilování podnětů při vnímání měkkosti netkané -6- • · · textilie nežádoucí účinek, kterým je zhoršení požadovaných mechanických vlastností, zejména pevnosti v tahu. Mnohé z těchto způsobů také zvyšují náklady při výrobě netkaných textilií tím, že vyžadují použití přídavných materiálů nebo technologických zařízení a zvyšují spotřebu energie během výrobního postupu. Úkol, kterým je zlepšení omaku a/nebo měkkosti, se stává ještě obtížnějším tehdy, je-li současně třeba snížit plošnou hmotnost netkané textilie, protože následkem tohoto snížení plošné hmotnosti je k dispozici méně vláken připadajících na jednotkovou plochu povrchu a podílejících se na tloušťce měkké struktury a neprůhlednosti textilie.

PODSTATA VYNÁLEZU Výše zníněné nedostatky jsou eliminovány, nebo výrazně potlačeny vynálezem definovaným nezávislými nároky, výhodná provedení jsou definována v nárocích závislých.

PŘEHLED OBRÁZKŮ NA VÝKRESECH

Obr. 1 obsahuje zjednodušený schématický pohled na vrstvu vláken procházející lisovací mezerou mezi kalandrovacími válci za vzniku netkané textilie s vazbou mezi vlákny vytvořenou tlakem kalandru;

Obr. 2 A obsahuje pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;

Obr. 2B obsahuje pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;

Obr. 2C obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků za účelem vytváření odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru znázorněný na Obr. 2B;

Obr. 3A obsahuje pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;

Obr. 3B obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků nebo pojících vtisků majících pojící tvary znázorněné na obr. 3A; -7- • · • * » *

Obr. 3C obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků nebo pojících vtisků ve tvaru znázorněném na obr. 3A;

Obr. 4A obsahuje pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;

Obr. 4B obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků nebo pojících vtisků majících tvary znázorněné na obr. 4A;

Obr. 5 obsahuje zvětšený pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii.

PODROBNÝ POPIS PŘÍKLADŮ VÝHODNÝCH FOREM PROVEDENÍ VYNÁLEZU

Definice

Pojem “předmět s absorpčními vlastnostmi” zde označuje předměty nebo pomůcky, které pohlcují a zadržují tělesné výměšky, konkrétněji pak předměty nebo pomůcky, které se přikládají k tělu nebo umísťují v blízkosti těla uživatele tak, aby pohlcovaly a zadržovaly různé tělesné výměšky. Předměty s absorpčními vlastnostmi mohou zahrnovat jednorázové pleny, plenkové kalhotky, spodní prádlo a vložky určené pro dospělé osoby trpící inkontinencí, dámské hygienické vložky, prsní vložky, přebalovací podložky, bryndáky, obvazy a obdobné výrobky. Pojem “výměšky” označuje ve smyslu, ve kterém je zde použit, zejména moč, krev, vaginální sekrety, mateřské mléko, pot a výkaly.

Pojem “vrstva vláken” zde označuje materiály ve formě vláken, které se nacházejí ve stavu před pojením prováděným během zde popisovaného procesu kalandrování. “vrstva vláken” zahrnuje jednotlivá vlákna, mezi nimiž obvykle ještě není vytvořena vzájemná pevná vazba, i když mohou být určitým způsobem předběžně spojena, přičemž k tomuto předběžnému spojení může dojít během nebo krátce po ukládání vláken ve spunlace procesu, případně jej může být dosaženo předběžným kalandrováním. Toto předběžné spojení však stále umožňuje volný pohyb podstatného počtu vláken, která je tedy možno přemísťovat. Uvedená “vrstva vláken” může zahrnovat několik vrstev vzniklých pokládáním vláken z několika zvlákňovacích hlav ve spunlace procesu. -8-

Pojem “dvousložkové vlákno” označuje vlákno, jehož průřez zahrnuje dvě samostatné polymemí složky, dvě samostatné směsné polymemí složky nebo jednu samostatnou polymemí složku a jednu samostatnou směsnou polymemí složku. Pojem “dvousložkové vlákno” spadá pod souhrnný pojem “vícesložkové vlákno”. Dvousložkové vlákno může mít průřez rozdělen do dvou nebo několika částí tvořených rozdílnými složkami kteréhokoli tvaru či uspořádání, včetně například souosého uspořádání, uspořádání jádro-plášť, strana-strana, radiálních uspořádání průřezům atd. “Procentuální podíl celkové pojící plochy” představuje u netkané textilie poměr plochy zaujímané pojícími vtisky ku celkové ploše netkané textilie vyjádřený jako procentuální hodnota a měřený níže vysvětlenou metodou procentuálního podílu celkové pojící plochy.

Pojmy “pojící válec”, “kalandrovací válec” a “válec” jsou zde vzájemně zaměnitelné. “Pojící vtisk” vytvořený v netkané textilii je povrchová struktura vzniklá vtisknutím pojícího výstupku kalandrovacího válce do zpracovávané netkané textilie. Pojící vtisk představuje místo, ve kterém jsou zdeformovaná, propletená nebo vzájemně zapředená, a rozpuštěná nebo tepelně roztavená vlákna materiálu navrstvena nad sebou a stlačena ve směm osy Způsobením pojícího výstupku za vzniku pevného pojícího bodu. Jednotlivé pojící body, které jsou v netkané struktuře takto vytvořeny, pak mohou být vzájemně propojeny volnými vlákny. Tvar a velikost pojících vtisků přibližně odpovídají tvaru a velikosti pojícího povrchu příslušného pojícího výstupku kalandrovacího válce. “Sloupec” pojících bodů v netkané textilii je skupina nejblíže sousedících vazeb stejného tvaru a stejné úhlové orientace, které jsou uspořádány podél přímky orientované převážně ve směru pohybu stroje. V souvislosti s výrobou netkaného textilního materiálu i se samotným netkaným textilním materiálem označuje pojem “příčný směr” (CD) směr, který je v podstatě kolmý ke směru dopředného pohybu textilního materiálu výrobní linkou, ve které je tento vyráběn. Ve vztahu k vrstvě vláken procházející lisovací mezerou dvojice kalandrovacích válců za vzniku netkané textilie s pevnými vazbami mezi vlákny je pak příčný směr kolmý ke směru průchodu vláken lisovací mezerou a současně rovnoběžný s touto lisovací mezerou.

Pojem “předmět k jednorázovému použití” se ve svém běžném smyslu používá k označení předmětu, který je po omezeném počtu jednotlivých použití o různé době trvání -9- * * spotřebován nebo vyřazen a zlikvidován, přičemž tento počet použití může být nižší než 20, nižší než 10, nižší než 5 nebo nižší než 2. “Plenka” je předmět s absorpčními vlastnostmi, který je obecně určen pro malé děti a pro dospělé osoby postižené inkontinencí, přičemž se přikládá k dolní části trupu tak, aby obemknul boky a horní část nohou uživatele, a je speciálně uzpůsoben k pohlcování a zadržování moči a výkalů. Ve smyslu, ve kterém je použit pro účely tohoto popisu, zahrnuje pojem “plenka” také takzvané “plenkové kalhotky”.

Pojmy “vlákno” a “filament” jsou zde vzájemně zaměnitelné. K vyjádření “průměru vlákna” se používají jednotky, kterými jsou pm. Pojmy “počet gramů vlákna na 9000 m” (také denier nebo den) nebo “počet gramů vlákna na 10000 m” (dTex) se používají k vyjádření stupně jemnosti nebo hrubosti vlákna, přičemž jsou vztaženy k průměru vlákna (předpokládá-li se vlákno kruhového průřezu) vynásobenému hustotou použitého materiálu či použitých materiálů. “Film” znamená obalovou či membráno vitou vrstvu materiálu vytvořenou z jednoho či více polymerů, která je však převážně odlišná od struktury netkané textile tvořené scelenými polymerovými a/nebo jinými vlákny.

Pojem “délka” použitý v různých gramatických tvarech ve vztahu k plence nebo plenkovým kalhotkám, označuje rozměr měřený ve směru kolmém ke koncovým partiím boků těla a/nebo rovnoběžně s podélnou osou. V souvislosti s výrobou netkaného textilního materiálu i se samotným netkaným textilním materiálem označuje pojem “směr pohybu stroje” (MD) směr, který je v podstatě rovnoběžný se směrem dopředného pohybu textilního materiálu výrobní linkou, ve které je tento vyráběn. Ve vztahu k vrstvě vláken procházející lisovací mezerou dvojice kalandrovacích válců za vzniku netkané textilie s pevnými vazbami mezi vlákny je pak směr pohybu stroje rovnoběžný se směrem průchodu vláken lisovací mezerou a současně kolmý k této lisovací mezeře.

Pojmem “jednosložkové vlákno” se označuje vlákno tvořené jedinou polymemí složkou nebo jedinou směsnou polymemí složkou, čímž se toto odlišuje od dvousložkového nebo vícesložkového vlákna.

Pojem “vícesložkové vlákno” označuje vlákno, jehož průřez zahrnuje více než jednu samostatnou polymemí složku, více než jednu směsnou polymemí složku nebo alespoň jednu samostatnou polymemí složku a alespoň jednu samostatnou směsnou polymemí složku. Pojem • 9

“vícesložkové vlákno” je tedy nadřazeným pojmem, který zahrnuje mj. i “dvousložkové vlákno”. Vícesložkové vlákno může mít průřez rozdělen do několika částí tvořených rozdílnými složkami jakéhokoli tvaru či uspořádání, včetně například souosého uspořádání ,uspořádání jádro-plášť, strana-strana, radiálního uspořádání, takzvané uspořádání ostrovy-v-moři atd. “Netkaná textilie” je struktura ve formě rouna nebo síťoviny, která je vyrobena z usměrněných nebo náhodně orientovaných vláken, z kterých je nejprve vytvořena vrstva vláken, která se následně sceluje a vlákna se vzájemně spojují třením, působením kohezních sil, lepením nebo obdobným způsobem za vzniku jednoho nebo více pojících vzorů sestávajících z pojících vtisků vytvářených ohraničeným stlačováním a/nebo působením tlaku, ohřevu, ultrazvuku nebo tepelné energie, případně kombinací těchto účinků. Pojem nezahrnuje látky, které jsou vyrobeny tkaním a pletením nebo za použití přízí Či vláken tvořících spojovací stehy. Vlákna mohou být přírodního i syntetického původu, přičemž se může jednat o staplová vlákna, spojitá vlákna nebo o vlákna vytvářená přímo v místě zpracování. Běžně dostupná vlákna mají průměry v rozsahu od méně než 0,001 mm po více než asi 0,2 mm a dodávají se v několika různých formách: krátká vlákna (známá také jako staplová nebo kusá), spojitá jednotlivá vlákna (filamenty nebo monofilamenty), rozkroucené svazky spojitých vláken (tzv. koudel nebo kabílky) a kroucené svazky spojitých vláken (příze). Netkané textilie lze vytvářet mnoha postupy, včetně technologií meltblown, spunbond, spunmelt, zvlákňování z rozpouštědel, elektrostatického zvlákňování (elektrospinning), mykání, fibrilace filmu, fibrilace filmu z taveniny, kladení vrstev pomocí proudu vzduchu, kladení vrstev za sucha, kladení vrstev mokrých staplových vláken a různých kombinací těchto postupů, které jsou v oblasti techniky známy. Plošná hmotnost netkaných textilií se obvykle vyjadřuje v gramech na čtvereční metr (gsm). “Plenkové kalhotky” nebo také “natahovací plenkové kalhotky” ve zde používaném smyslu označují jednorázově použitelné spodní prádlo, které je opatřeno otvorem pro pas a otvory pro nohy a je určeno pro malé děti, případně i pro dospělé uživatele.

Je-li použit jako přídavné jméno ve spojení se složkou materiálu, znamená pojem “převážný”, že se tato složka podílí na celkové skladbě materiálu více než 50 hmotnostními procenty. Je-li použit jako příslovce ve spojení se směrovou orientací fyzikální nebo geometrické vlastnosti materiálu, znamená pojem “převážně”, že tato vlastnost je vyjádřena jako průmět ležící na přímce procházející uvedeným směrem, přičemž délka tohoto průmětu je větší než délka průmětu ležícího na přímce, která je k výše uvedené přímce kolmá. V ostatních souvislostech se -11 - pojmem “převážně” označuje stav, který má podstatný vliv na určitou vlastnost nebo určitý rys. Jestliže tedy materiál “převážně” obsahuje určitou složku, jedná se o takovou složku, která tomuto materiálu uděluje vlastnost, kterou by jinak neměl. Jestliže materiál například “převážně” obsahuje tepelně tavitelná vlákna, musí být tato vlákna obsažena v převažujícím množství a sama 5 přitom musí obsahovat odpovídající složky v množství, které je dostačující k tepelnému tavení vláken. “Pojící výstupek” nebo “výstupek” je tvarový prvek na povrchu pojícího válce, který je nejvíce radiálně vzdálen od osy válce a je obklopen zahloubenými oblastmi. Pojící výstupek má tedy pojící povrch, který má největší radiální vzdálenost vzhledem k ose otáčení pojícího válce a 10 má určitý tvar, přičemž plocha tohoto pojícího povrchu má definovaný tvar a je obecně součástí vnější válcové plochy a má tak v podstatě konstantní poloměr a tudíž i konstantní vzdálenost od osy otáčení pojícího válce; nespojitě uspořádané výstupky mající samostatné tvary pojícího povrchu jsou však často natolik malé vzhledem k poloměru pojícího válce, že se pojící povrchy jeví jako rovný či rovinný celkový povrch. Plochu povrchu pojícího výstupku daného tvaru na 15 válci je tak možno s dostatečnou přesností aproximovat rovinnou plochou stejného tvaru. Jednotlivé pojící výstupky mohou mít boky, které jsou kolmé k pojícímu povrchu, i když obvykle jsou uspořádány s šikmým sklonem vůči pojícímu povrchu výstupku, takže průřez základny pojícího výstupku je větší než plocha pojícího povrchu téhož výstupku. Pojící výstupky mohou být na kalandrovacím válci vytvořeny ve velkém množství, přičemž mohou být uspořádány 20 v určitém vzoru. Toto velké množství pojících výstupků má pak pojící plochu připadající na jednotku plochy vnějšího válcového povrchu, kterou lze vyjádřit jako procentuální poměr, konkrétně pak jako poměr součtu ploch tvarovaných pojících povrchů všech výstupků vytvořených na válci ku celkové ploše tohoto válce neboli ploše jeho obvodového pláště. “Řádek” pojících bodů v netkané textilii je skupina pojících bodů stejného tvaru a stejné 25 úhlové orientace, které jsou uspořádány podél přímky orientované převážně v příčném směru. “Pevnost v tahu” je veličina, která udává maximální (špičkovou) tahovou sílu, kterou je materiál schopen snést před selháním pevnosti neboli přetržením. Určuje se níže vysvětlenou metodou měření pevnosti v tahu.

Pojmy “tloušťka” a “caliper” (měřená výška) jsou ve zde používaném smyslu vzájemně 30 zaměnitelné. -12- ·♦· ♦ · · “Objemová hmotnost” je poměr plošné hmotnosti a tloušťky, který udává objemnost a načechranost výrobku, což jsou důležité vlastnosti netkané textilie podle vynálezu. Čím je tato hodnota nižší, tím je netkaná textilie objemnější.

Objemová hmotnost [kg/m3] = plošná hmotnost [g/m2] / tloušťka [mm].

Pojem “šířka” použitý v různých gramatických tvarech ve vztahu k plence nebo plenkovým kalhotkám, označuje rozměr měřený ve směru rovnoběžném s koncovými partiemi boků těla a/nebo kolmém k podélné ose.

Pojem “směr osy Z”, je-li použit ve vztahu k netkané textilii, znamená směr, který je obecně pravoúhlý čili kolmý k přibližné rovině netkané textile rozprostírající se ve směru pohybu stroje a současně k rozměrům určovaným v příčném směru.

Netkané textilie podle tohoto vynálezu mohou být při výrobě předmětů s absorpčními vlastnostmi používány k vytváření svrchních vnitřních vrstev (topsheet), krycích vnějších vrstev (backsheet) nebo smyčkových součástí zapínacího systému tvořeného háčky a smyčkami (hook-and-loop), případně jakýchkoli jiných částí těchto předmětů, kterými mohou být kromě výrobků určených pro osobní hygienu a očistu také oprašovací pomůcky a prachovky, úklidové textilie a utěrky určené k použití v domácnosti, pytle na prádlo, sáčky do vysoušečů a pokrývky a obdobné předměty obsahující vrstvu vytvořenou z netkané textilie.

Obzvláště upřednostňováno je použití v oblasti jednorázových předmětů s absorpčními vlastnostmi, u kterých zdokonalená skladba netkaných materiálů zlepšuje ty z charakteristických vlastností uvedených předmětů, které souvisejí s vnímáním měkkosti.

Netkané textilní materiály, které jsou vhodné k použití v souladu s tímto vynálezem, zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na netkané textilní materiály vyráběné pomocí technologií spunbond, meltblown či spunmelt, dále zvlákňováním z rozpouštědel, elektrostatickým zvlákňováním, mykáním, fibrilací filmů, fibrilací roztavených filmů, kladením vrstev staplových vláken pomocí proudu vzduchu (air-laid), kladením vrstev za sucha (dry-laid) nebo kladením vrstev za mokra (wet-laid) a mnoha dalšími způsoby, které jsou v oblasti techniky známy, přičemž se může jednat o netkané textilní materiály, které jsou zčásti nebo zcela vytvářeny z polymemích vláken. Vhodným netkaným textilním materiálem může být také kombinovaný materiál typu SMS zahrnující vrstvu vytvořenou metodou spunbond, vrstvu vytvořenou metodou meltblown a další vrstvu vytvořenou metodou spunbond, nebo i jakýkoli další obdobní kombinovaný materiál, například materiál typu SMMS, SSMMS atd. Další příklady zahrnují -13 - • « materiály mající jednu nebo více vrstev vláken s průměry menšími než 1 mikrometr (tj. vrstvu či vrstvy tvořené nanovlákny), což jsou kombinované materiály označované jako netkané textilie typu SMS, SMNS, SSMNS nebo SMNMS (kde ”N” označuje vrstvu tvořenou nanovlákny). V některých případech mohou být požadovány trvale hydrofilní netkané textilie, zejména netkané textilie s trvale hydrofilní povrchovou úpravou. Vhodná netkaná textilie je zpravidla prodyšná. Vhodná netkaná textilie je zpravidla propustná pro vodu nebo tekutiny, může však být také nepropustná pro vodu, a to z důvodu velikosti, hustoty a hydrofobních vlastností vláken. Propustnost pro vodu nebo tekutiny je možno zvýšit úpravami, které vláknům dodávají hydrofilní vlastnosti a o kterých je pojednáno mze.

Netkaná textilie může být vytvořena převážné z polymemích vláken. Jako příklady materiálů vhodných pro výrobu netkaných textilií je možno uvést zejména vlákna z polymemích materiálů, kterými jsou polyolefmy, polyestery, polyamid, konkrétněji pak polypropylén (PP), polyetylén (PE), kyselina polymléčná (PLA), polyetylén tereftalát (PET), a/nebo směsi těchto materiálů. Vlákna pro výrobu netkaných textilií mohou být vytvořena například také ze složek, jakými jsou alifatické polyestery, termoplastické polysacharidy nebo jiné biopolymery (polymery biologického původu neboli obnovitelné polymery), případně mohou tyto látky obsahovat jako přísady nebo modifikátory.

Jednotlivá vlákna mohou být jednosložková nebo vícesložková. Mezi vícesložková vlákna patří zejména dvousložková vlákna, jako například vlákna v uspořádání jádro-plášť nebo strana-strana. Jednotlivé složky často zahrnují alifatické polyolefmy, jako například polypropylen nebo polyetylén, případně jejich kopolymery, alifatické polyestery, termoplastické polysacharidy nebo jiné biopolymery.

Další konvenční netkané textilie použitelné k výrobě výše uvedených předmětů, složení a tvary vláken, složení samotných netkaných textilií a související způsoby výroby jsou popsány v patentových spisech U.S. 6,645,569 (Cramer a kol.), U.S. 6,863,933 (Cramer a kol.), U.S. 7,112,621 (Rohrbaugh a kol.) a v patentových přihláškách US 10/338,603 a 10/338,610 (Cramer a kol.) a US 13/005,237 (Lu a kol.), na jejichž obsah se tento popis odkazuje. Některé polymery používané k výrobě vláken pro netkané textilie mohou být svojí vlastní podstatou hydrofobní a pro některé způsoby použití proto mohou být opatřeny povrchovou úpravou nebo povlakem za použití různých činidel, která jim dodávají hydrofilní vlastnosti. Povrchová úprava může spočívat v nanesení povlaku tvořeného povrchově aktivní látkou či -14- * » smáčedlem. Jednu takovou povrchově aktivní látku vhodnou k úpravě vláken dodává společnost Schill & Silacher GmbH, Boblingen, Německo, pod obchodním názvem Silastol PHP 90.

Jiný způsob výroby netkaných textilií s trvale hydrofilní povrchovou úpravou se uskutečňuje nanášením hydrofilního monomeru a radikálovou polymerací iniciovanou na textilii, řízenou a aktivovanou UV světlem, která má za následek vytvoření chemické vazby mezi monomerem a povrchem netkané textilie. Tento způsob je popsán v patentové přihlášce podané v USA podč. 2005/0159720.

Další způsob výroby hydrofilních netkaných textilií převážně z hydrofobních polymerů spočívá v přidávání hydrofilních přísad do roztavené hmoty před protlačováním.

Další způsob výroby netkaných textilií s trvale hydrofilní povrchovou úpravou spočívá v tom, že se na netkanou textilii nanáší povlak obsahující hydrofilní nanočástice. Tento způsob je popsán v patentové přihlášce US č. 7,112,621 (Rohrbaugh a kol.) a ve zveřejněné přihlášce PCT WO 02/064877.

Nanočástice mají zpravidla největší rozměr menší než 750 nm. Hospodárným způsobem lze vyrábět nanočástice o velikostech v rozsahu od 2 do 750 nm. Výhoda nanočástic spočívá vtom, že mnohé z nich je možno snadno dispergovat ve vodě, což umožňuje jejich nanášení na netkanou textilii, na které zpravidla vytvářejí průhledné povlaky, přičemž tyto povlaky nanášené ve formě vodných roztoků jsou zpravidla dostatečně odolné proti účinkům vody, jimž jsou následně vystavovány. Nanočástice mohou být organického nebo anorganického, syntetického nebo přírodního původu. Anorganické nanočástice obecně existují ve formě oxidů, křemičitanů a/nebo uhličitanů. Typickými příklady vhodných nanočástic jsou vrstvené jílové minerály (např. LAPONITE™ vyráběný společností Southern Clay Products, lne., USA) a oxid hlinitý obsažený v boehmitu (např. Disperal P2™ vyráběný společností North American Sasol lne.). Jako vhodný příklad je možno uvést netkanou textilii s naneseným povlakem z nanočástic, která je popsána v patentové přihlášce US č. 10/758,066 s názvem “Jednorázově použitelný předmět s absorpčními vlastnostmi zahrnující trvanlivý hydrofilní obal jádra” (Ponomarenko a Schmidt). V některých případech může být povrch netkané textilie před nanesením povlaku tvořeného nanočásticemi předupraven vysokoenergetickým postupem (korónový výboj, plazma). Tato vysokoenergetická povrchová předúprava zpravidla dočasně zvyšuje povrchovou energii vláken, která mají obecně nízkou povrchovou energii (například PP), čímž umožňuje účinnější smáčení netkané textilie vodní disperzí nanočástic. -15-

Zmínit je třeba i skutečnost, že netkané textilie jsou použitelné i v jiných částech předmětu s absorpčními vlastnostmi. Osvědčily se například svrchní vnitřní vrstvy a absorpční vrstvy tvořící jádro těchto předmětů, které zahrnují výše popsané hydrofilní netkané textilie.

Netkané textile mohou být opatřeny i jinými druhy povrchové úpravy. Jedním z příkladů 5 je povrchová úprava spočívající v nanesení povlaku obsahujícího přísadu modifikující povrchové vlastnosti vláken, konkrétně snižující povrchové tření a zvyšující kluzkost při omaku. Přednostně používané modifikátory povrchových vlastností jsou popsány v patentových spisech U.S. 6,632,385 a U.S. 6,803,103 a ve zveřejněné patentové přihlášce podané v USA pod č. 2006/0057921. 10 V některých formách provedení mohou být vlákna v alespoň části své délky spirálovitě svinuta a mít tak tvar šroubovice. Jako další příklad lze uvést netkanou textilii vyrobenou z vláken, která zahrnují dvousložková vlákna, což jsou jednotlivá vlákna, z nichž každé zahrnuje různé materiály, obvykle první a druhý polymemí materiál. V této souvislosti se má za to, že použití dvousložkových vláken typu strana-strana je výhodné při vytváření spirálového tvaru 15 vláken.

Netkaná textilie může být upravena také za použití mechanismu “vlastní přidané vrstvy”. Při tomto způsobu úpravy netkaných textilií se vytvářejí smyčky o vysoké hustotě (> 150 na čtverečný palec), které vyčnívají z povrchu podkladní netkané textilie. Poněvadž tyto smyčky působí jako malé kartáčky, vytvářejí přídavnou, elasticky objemnou vrstvu, která může zlepšovat 20 vnímanou měkkost materiálu. Netkané textilie upravené tímto způsobem jsou popsány ve zveřejněné patentové přihlášce podané v USA pod č. 2004/0131820.

Netkaná textilie podle nového vynálezu vykazuje specifickou kombinaci měkkosti, příjemného omaku a hmatových vjemů s mechanickými vlastnostmi materiálu, což zajišťuje její snadnou zpracovatelnost na stávajícím zařízení zpracovatelských firem. Lidem z oboru je dobře 25 známo, že zde popsané vlastnosti, mimo jiné, výrazně ovlivňuje druh použitého polymeru, způsob výroby vrstev vláken a vzor vytvářený v průběhu tepelného tavení netkané textilie.

Polymery používané k výrobě netkaných textilií mají charakteristické vlastnosti. Zvlášť užitečné mohou být, například, polymery obsahující polypropylen díky relativně nízkým nákladům na pořízení polypropylenu a povrchovému tření vláken, která vytvářejí (tzn., že mají 30 relativně hladký, kluzký hmatový vjem), polyemry obsahující polyetylén mohou být také žádané díky relativní měkkosti/ohebnosti a vyšší hladkému/kluzkému povrchovému tření. Porovnáním -16- • * · · * * ·* ** ι ·*c • » » * * « těchto dvou zjistíme, že PP představuje nižší náklady a vlákna z něj vytvořená mají vyšší pevnost v tahu, zatímco PE má aktuálně vyšší náklady a vlákna z něj vytvořená mají nižší pevnost v tahu, ale zato vyšší ohebnost a hladší/kluzčí vjem. Proto by mohlo být vhodné vytvořit vlákna netkané textilie použitím kombinace polymerů s PP a PE, abychom zajistili ty nejlepší vlastnosti výsledné textilie.

Jednou známou možností, jak tohoto docílit, je, například, kombinace obou polymerů ve dvousložkových vláknech typu jádro/plášť. Netkaná textilie vyrobená z takových vláken si zhruba udržuje pevnost polypropylenu a omak a vjem typický pro polyetylén, avšak kvůli špatné mísitelnosti polypropylenu s polyetylénem, zejména u objemného materiálu, může z důvodu mechanického namáhání dojít k určitému rozvláknění (linting), což může následně způsobit problémy v průběhu procesu dalšího zpracování a zároveň to může být negativně vnímáno konečným uživatelem jako vada materiálu. Stupeň rozvláknění lze odhadnout pomocí metody “Fuzz”.

Dalším způsobem je použití kopolymeru propylenu. “Kopolymer propylenu” obsahuje minimálně dva různé druhy monomerových jednotek, z nichž jeden je propylen. Mezi různé vhodné monomerové jednotky patří, mimo jiné, etylen a vyšší alfa-olefmy v rozsahu od C.sub.4-C.sub.20, například, 1-buten, 4-metyl-l-penten, 1-hexen nebo 1-okten a 1-decen, nebo například jejich směsi. Výhodná je kopolymerace etylenu s propylenem tak, aby kopolymer propylenu obsahoval jednotky propylenu (jednotky v polymerovém řetězci odvozené z monomerů propylenu) a jednotky etylenu (jednotky v polymerovém řetězci odvozené z monomerů etylenu).

Obvykle se jednotky neboli komonomery, odvozené alespoň z jedné jednotky etylenu nebo C4-10 alfa-olefinu mohou vyskytovat v množství cca 1 až cca 35 % nebo cca 5 až cca 35 %, lépe v rozsahu cca 7 až cca 32 %, ještě lépe v rozsahu cca 8 až cca 25 %, nejlépe v rozsahu cca 8 až cca 20 % a úplně nejlépe v rozsahu cca 8 až cca 18 % hmotnosti propylen-alfa-olefin kopolymeru. Obsah komonomeru lze upravit tak, aby propylen-alfa-olefin kopolymer měl nejlépe skupenské teplo tání cca 75 J/g a méně, bod tání cca 100°C a méně, krystaličnost cca 2 % až cca 65 % izotaktického polypropylenu a nejlépe rychlost tečení taveniny (MFR) cca 0,5 až cca 90 dg/min. V jedné formě se propylen-alfa-olefin kopolymer skládá z jednotek odvozených z etylenu. Propylen-alfa-olefin kopolymer může obsahovat cca 5 až cca 35 %, nejlépe cca 5 až cca 20 %, cca 10 až cca 12 % nebo cca 15 až cca 20 % jednotek odvozených z etylenu hmotnosti propylen- -17- • · alfa-olefin kopolymeru. V některých formách se propylen-alfa-olefin kopolymer skládá v zásadě z jednotek odvozených zpropylenu a etylenu, tzn. propylen-alfa-olefin kopolymer neobsahuje žádný jiný komonomer v množství, které se obvykle vyskytuje jako nečistoty v přísadách etylenu anebo propylenu používaných při polymerizaci, nebo v množství, které by zásadním způsobem ovlivnilo skupenské teplo tání, bod tání, krystaličnost nebo rychlost tečení taveniny propylen-alfa-olefin kopolymeru nebo jiného komonomeru záměrně přidávaného v procesu polymerizace.

Propylen-alfa-olefin kopolymer může mít takticitu triády tří propylenových jednotek, podle měření 13C NMR, minimálně cca 75%, minimálně cca 80%, minimálně cca 82%, minimálně cca 85% nebo minimálně cca 90%. Propylen-alfa-olefin kopolymer má skupenské teplo tání (“Hf’), jak bylo zjištěno při diferenční kompenzační kalorimetrií (“DSC”), cca 75 J/g a méně, nejlépe cca 70 J/g a méně, cca 50 J/g a méně nebo cca 35 J/g a méně. Propylen-alfa-olefin kopolymer může mít spodní mez Hf cca 0,5 J/g, cca 1 J/g nebo cca 5 J/g.

Podle stanovení diferenční kompenzační kalorimetrií (DSC) může mít propylen-alfa-olefin kopolymer jeden nejvyšší bod přeměny tavením. V jedné formě má kopolymer primární nej vyšší bod přeměny cca 90°C a méně, s širokým přechodem konce tavby cca 110°C a více. Maximální (špičková) hodnota “bodu tání” (“Tm”) je definována jako teplota nejvyšší absorpce tepla v tavícím rozsahu vzorku. Kopolymer však může kromě primárního nej vyššího vykazovat i sekundární nejvyšší body tavení nebo přechod na konci tavby. Pro naše účely se takové sekundární nejvyšší body tavení zvažují společně jako jeden bod tání, přičemž nejvyšší z těchto bodů je považován za bod tání Tm propylen-alfa-olefin kopolymeru. Propylen-alfa-olefin kopolymer může mít hodnotu bodu tání Tm cca 100°C a méně, cca 90°C a méně, cca 80°C a méně nebo cca 70°C a méně. Propylen-alfa-olefin kopolymer může mít hustotu cca 0,850 až 0,920 g/cm3, cca 0,860 až cca 0,900 g/cm3, nejlépe cca 0,860 až cca 0,890 g/cm3, při měření při pokojové teplotě podle ASTM D-1505.

Propylen-alfa-olefin kopolymer může mít rychlost tečení taveniny (“MFR”), měřenou podle ASTM Dl238, 2,16 kg při teplotě 230°C, minimálně cca 0,2 dg/min. U jedné formy propylen-alfa-olefin kopolymeru je hodnota rychlosti tečení taveniny cca 0,5 až cca 5000 dg/min, cca 1 až cca 2500 dg/min, cca 1,5 až cca 1500 dg/min, cca 2 až cca 1000 dg/min, cca 5 až cca 500 dg/min, cca 10 až cca 250 dg/min, cca 10 až cca 100 dg/min, cca 2 až cca 40 dg/min nebo cca 2 až cca 30 dg/min. - 18- • · · · · ·

Na základě měření podle ASTM D412 může mít propylen-alfa-olefm kopolymer tažnost menší než cca 2 000 %, menší než cca 1 000 % nebo menší než cca 800 %.

Propylen-alfa-olefm kopolymer může mít průměrnou molekulární hmotnost hmotnostní (Mw) cca 5 000 až cca 5 000 000 g/mol, lépe cca 10 000 až cca 1 000 000 g/mol a ještě lépe cca 50 000 až cca 400 000 g/mol; průměrnou molekulární hmotnost číselnou (Mn) cca 2 500 až cca 2 500 000 g/mol, lepé cca 10 000 až cca 250 000 g/mol a ještě lépe cca 25 000 až cca 200 000 g/mol; a/nebo průměrnou molekulární hmotnost z (Mz) cca 10 000 až cca 7 000 000 g/mol, lépe cca 80 000 až cca 700 000 g/mol a ještě lépe cca 100 000 až cca 500 000 g/mol.

Propylen-alfa-olefm kopolymer může mít distribuci molekulární hmotnosti (“MWD”) cca 1,5 až cca 20, cca 1,5 až cca 15, lépe cca 1,5 až cca 5, ještě lépe cca 1,8 až cca 5 a nejlépe cca 1,8 až cca 3 nebo cca 4. Příklady upřednostňovaných propylen-alfa-olefm kopolymerů jsou dostupné na trhu pod obchodními názvy VISTAMAXX® (ExxonMobil Chemical Company, Houston, Tex., USA), VERSIFY® (The Dow Chemical Company, Midland, Mich., USA), některé druhy TAFMER® XM nebo ΝΟΤΙΟ® (Mitsui Company, Japonsko) a některé druhy SOFTEL® (Basell Polyolefms, Nizozemí). Konkrétní druh(y) komerčně dostupného(ých) propylen-alfa-olefm kopolymerů, vhodné pro použití ve vynálezu, lze snadno určit metodami na základě výše uvedených výběrových kritérií.

Kopolymery propylenu mají dobrou mísitelnost s homopolymery propylenu, kdy je na základě vzájemného poměru obou složek možné připravit materiály s různými vlastnostmi. Kopolymer propylenu je měkký na dotek a z něj vyráběné netkané textilie mají splývavý vzhled a jsou snadno ohebné. Polypropylen zároveň poskytuje pevnost a snižuje plastičnost materiálu. Typické směsi pro výrobu netkaných textilií použitelných v hygienickém průmyslu obsahují alespoň 60 % polypropylenu, lépe alespoň 70 % polypropylenu a ještě lépe alespoň 75 % polypropylenu a alespoň 10 %, lépe 14 % kopolymerů propylenu. Výše popsané složení zajišťuje splývavý vzhled a měkkost, ale uchovává si požadované mechanické vlastnosti. Takové textilie jsou však drsné na dotek a můžeme je popsat jako “gumové”.

Kopolymery propylenu mohou být často pružné nebo vykazovat vysokou tažnost, takže ve spojení s homopolymerem polypropylenu může osoba znalá oboru předpokládat, že zvýšením množství kopolymeni propylenu bude i daná směs vykazovat zvýšenou tažnost a nižší tuhost, - 19- • * ··· ··· ···*··· což může být pro výrobní účely nežádoucí. Směs ve složení podle vynálezu by měla obsahovat méně než 20 % kopolymeru propylenu, nejlépe méně než 18 % kopolymeru propylenu.

Bylo zjištěno, že přidání změkěovací přísady může být výhodné ke snížení lepkavého či gumového vjemu vláken, jejichž složení obsahují směs prvního a druhého polyolefmu uvedeného výše. Změkěovací přísadu lze přidat do směsi v čisté formě, rozpuštěnou nebo jako předsměs (masterbatch), například, polyolefmových polymerech, např. polypropylen, polyetylén o nízké hmotnosti, polyetylén o vysoké hmotnosti nebo propylen-alfa-olefin kopolymery.

Směs vhodná k výrobě vláken popsaných v tomto dokumentu obsahuje jednu nebo více změkčovacích přísad, které se mohou ve směsi vyskytovat v množství od 0,01 % do 10 %; lépe od 0,03 % do 5 %, ještě lépe od 0,05 % do 1 % a nejlépe od 0,1 % do 0.5 % hmotnosti vyráběných vláken. Jakmile je pod tryskou zformováno vlákno, určené k vytvoření netkaná textilie, některé změkčující přísady se mohou vypařit, čímž se změní množství, ve kterém se ve vláknech tvořících netkanou textilii vyskytují. Má se za to, že některé změkčující přísady mohou migrovat z vnitřní části vlákna na jeho vnější povrch. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že takový přesun změkčovacích přísad na vnější povrch vlákna může přispívat k lepšímu vnímání měkkosti uživatelem při dotyku netkaného materiálu. V jednom uspořádání je změkěovací přísada organickou aminosloučeninou, což znamená, že obsahuje aminoskupinu vázanou na uhlovodíkovou skupinu. V jiném uspořádání je změkěovací přísada amid mastné kyseliny. V některých formách může mít změkěovací přísada jednu nebo více parafínických nebo olefínických skupin vázaných na to atom dusíku, vytvářející sloučeninu aminu nebo amidu. Parafinická nebo olefinická skupina může být, například, polární nebo iontová polovina jako vedlejší řetězec nebo v rámci páteře amin/amid. Takové polární nebo iontové podíly mohou obsahovat hydroxylové skupiny, karboxylátové skupiny, éterové skupiny, ester skupiny, síranové skupiny, siřičitanové skupiny, dusičnanové skupiny, dusitanové skupiny, fosfátové skupiny a jejich kombinace. V jedné formě je změkěovací přísada alkyl-ether amin se vzorcem (R'OH)3-xNRx, kde R se volí ze skupiny skládající se z vodíku, Cl-40 alkyl radikálů, C2-40 alkyletherů, Cl-40 alkylkarboxylových kyselin a C2-40 alkylesterů; R' se volí ze skupiny skládající se z Cl-40 alkyl radikálů, C2-40 alkyletherů, Cl-40 karboxylových kyselin a C2-40 alkylesterů; a x je 0,1,2 nebo 3, lépe 0 nebo 1, ještě lépe 1. V jedné formě se R volí ze skupiny obsahující vodík a C5-40 alkyl radikály; R' se volí ze skupiny obsahující C5-40 alkyl radikály a C5-40 alkylethery. -20- -20- « · • « V jedné formě je změkčovací přísada sloučenina obsahující amid s následujícím vzorcem: RCONH2, kde R je C5-23 alkyl nebo alken. V jiné formě je změkčovací přísada amid mastné kyseliny s následujícím vzorcem: (R'CO)3-xNR"x, kde R" se volí ze skupiny obsahující vodík, Cl0-60 alkyl radikály a Cl0-60 alken radikály a jejich substituované varianty; R' se volí ze skupiny obsahující Cl 0-60 alkyl radikály, Cl0-60 alken radikály a jejich substituované varianty; a x je 0, 1, 2 nebo 3, lépe 1 nebo 2, ještě lépe 2. Pro účely tohoto dokumenty je “alken” radikál radikálem s jedním nebo více nenasycenými dvojnými vazbami v základním řetězci (např., -CH2CH2CH2CH2CH=CHCH2CH2CH2CH.sub- .2CH2CH3), kde “substituovaný” znamená náhrada v uhlovodíkovém řetězci hydroxylové skupiny, karboxylové skupiny, halogenidové nebo síranové skupiny. V některých uspořádáních obsahuje změkčovací přísada nenasycený amid. V jedné formě má změkčovací přísada obsahující nenasycený amid následující vzorec: RCONH2, kde R je C5-23 alken. V jiné formě má změkčovací přísada obsahující nenasycený amid následující vzorec: (R'CO)3-xNR"x, kde R" se volí ze skupiny obsahující vodík, C10-60 alkyl radikály a C10-60 alken radikály a jejich substituované varianty; R' se volí ze skupiny obsahující Cl0-60 alken radikály a jejich substituované varianty; a x je 0, 1, 2 nebo 3, lépe 1 nebo 2 a ještě lépe 2. V některých uspořádáních je změkčovací přísada obsahující nenasycený amid alespoň buď palmitoleamid, oleamid, linoleamid nebo erucamid. V jiných uspořádáních je změkčovací přísada obsahující nenasycený amid buď oleamid nebo erucamid. V upřednostňované formě obsahuje kluzný prostředek erucamid.

Neohraničené příklady změkčovací přísady zahrnují bis(2-hydroxyethyl) isodecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isodecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) isotridecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isotridecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lineární alkyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) sója amin, poly(15)oxyethylen sója amin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecylamin, poly(5)oxyethylen oktadecylamin, poly(8)oxyethylen oktadecylamin, poly(10)oxyethylen oktadecylamin, poly(15)oxyethylen oktadecylamine, bis(2-hydroxyethyl) oktadecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) tallow amin, poly(5)oxyethylen tallow amin, poly(l5)oxyethylen tallow amin, poly(3)oxyethylen-l,3-diaminopropan, bis(2-hydroxyethyl) cocoamin, bis(2-hydroxyethyl)isodecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isodecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) isotridecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isotridecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lineární alkyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) -21 - • · sója amin, poly(15)oxyethylen sója amin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecylamin, poly(5)oxyethylen oktadecy lamin, poly(8)oxy ethylen oktadecylamin, poly(10)oxy ethylen oktadecylamin, poly(15)oxyethylen oktadecylamin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) tallow amin, poly(5)oxyethylen tallow amin, poly(15)oxyethylen tallow amin, poly(3) oxyethylen-l,3-diaminopropan, bis(2-hydroxethyl) cocoamin, valeramid, kapronamid, erukamid, kaprylamid, pelargonamid, kaprinamid, lauroamid, lauramid, myristoamid, myristamid, palmiticamid, palmitoleamid, palmitamid, margaro (daturic) amid, stearicamid, arachidicamid, behenicamid, behenamid, lignocericamid, linoleamid, ceroticamid, carbocericamid, montanicamid, melissicamid, lacceroicamid, ceromelissic (psyllic) amid, geddicamid, 9-octadecenamid, oleamid, stearamid, tallow bis(2-hydroxyethyl)amin. kokobis(2-hydroxyethyljamin, octadecylbis(2-hydroxyethyl)amin, oleylbis(2-hydroxyethyl)amin, ceroplastic amid a jejich kombinace.

Mezi komerční příklady změkčovacích přísad patří sloučeniny ATMER® (Ciba Specialty Chemicals), sloučeniny ARMID®, ARMOFILM® a ARMOSLIP® a koncentráty NOURYMIX (Akzo Nobel Chemicals), sloučeniny CROTAMID® (Croda Universal lne), sloučeniny CESA SLIP® (Clariant). Mezi další příklady kluzných prostředků patří sloučeniny od firem A.Schulman z, Německa, Techmer z USA nebo Ampacet z USA.

Směsi použitelné v tomto vynálezu mohou obsahovat jednu nebo více změkčovacích přísad. Například, v jednom uspořádání může směs obsahovat jednu nebo více změkčovacích přísad obsahujících nenasycený amid a v jiném uspořádání jednu nebo více změkčovacích přísad obsahujících nenasycený amid a jednu nebo více změkčovacích přísad obsahujících nasycený amid. V jednom uspořádání obsahuje směs kombinaci amidů s nízkou molekulární hmotností (Mw), které se v důsledku toho přesunují rychleji, např. erukamid nebo oleamid, nebo s vyšší molekulární hmotností (Mw), které se v důsledku toho přesunují pomaleji, např. behenamid nebo stearamid.

Odborník z oblasti výroby netkaných textilií si je vědom skutečnosti, že teplota zpracování by neměla přesáhnout teploty, při kterých se sloučeniny rozkládají či jinak degradují. Za horní mez se při zpracování obvykle považuje teplota rychlého úbytku na hmotnosti TGA. Teploty rychlého úbytku na hmotnosti TGA najdeme pro různé látky například v dokumentu “Plastics additives: an industrial guide ”, kterou napsal Ernest W.Flick. -22- i Překvapivě však bylo zjištěno, že alespoň u změkčovacích přísad amidového typu přidávaných do procesu odstředivého tavení by měly být teploty zpracování výrazně nižší, než je teplota rychlého úbytku na hmotnosti TGA. V ideálním případě by měla být teplota tání před zvlákňovací hlavou alespoň 20°C a méně, nejlépe více než o 25°C nižší.

Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že je to způsobeno konkrétními jevy v průběhu procesu výroby vláken. Polymerová směs, včetně případných změkčovacích přísad, se nejdříve roztaví, zahřeje na určitou úroveň, protlačí se otvory pro vytvoření vláken a poté se velmi rychle ochladí silným proudem vzduchu působícím na povrch všech jednotlivých vláken. Odborníci vědí, že sublimační úroveň závisí na teplotě látky a parciálním tlaku výparů látky na povrchu. Jakmile se teplota směsi taveniny zvýší na určitou úroveň, dojde k přehřátí změkčovací přísady, která se pak může v průběhu procesu vytváření vláken z povrchu tuhnoucího vlákna vypařovat/sublimovat. Parciální tlak se kvůli proudění chladícího vzduchu udržuje na nízké úrovni a vypařování/sublimace může být mnohem rychlejší, než očekáváme u hodnot TGA. Následující tabulka č. 1 obsahuje hodnoty teploty u několika amidů:

Tabulka č. 1

Typ Produkt Celkový procentuální úbytek hmotnosti Teplota TGA počátku úbytku hmotnosti °C Teplota TGA začátku rychlého úbytku hmotnosti °C Primární Oleamid 99,3 % 195°C 250°C Erukamid 94,8 % 220°C 280°C Sekundární Oleypalmitamid 11,8% 225°C 300°C Bisamid Ethylenbisoleamid 11,6% 220°C 305°C (http://www.tappi.org/Downloads/unsorted/UNTITLED—plc00927pdf.aspx)

Jednotlivá vlákna mohou být jednosložková nebo vícesložková. Mezi vícesložková vlákna patří zejména dvousložková vlákna, například vlákna typu jádro-plášť nebo strana-strana. Jednotlivé složky často zahrnují alifatické polyolefiny, jako například polypropylen nebo -23 - • « % polyetylén, případně jejich kopolymery, alifatické polyestery, termoplastické póly sacharidy nebo jiné biopolymery.

Vrstvu vláken lze vytvořit z kterékoliv takového polymeru klasickými metodami, např. mykáním, technologií meltblown, spunlací, pokládáním vrstev pomocí proudu vzduchu, pokládání vrstev za mokra atd. Upřednostňované provedení závisí procesech technologií typu spunbond, ve kterých se polyemer zahřívá a pod tlakem prochází zvlákftovacími tryskami. Zvlákňovací trysky vytlačují vlákna polymeru(ů), která se prudce ochlazují a poté se nasměrují na pojízdný pás; po dopadu na pohybující se pás mohou být vlákna orientovaná v různých směrech, ale často s orientací ve směru pohybu stroje nebo šikmo, ve kterém pak vytvářejí spunlaid vrstvu vláken. Vrstvu vláken je pak možno pojit pomocí kalandru a vytvářet tak netkanou textilii.

Netkané textilie jakékoliv plošné hmotnosti lze vytvářet pomocí jakýchkoliv výše uvedených směsí. Netkané materiály vyrobené z výše uvedených směsí lze použít k vytváření jednoho nebo několika jednotlivých prvků předmětu s absorpčními vlastnostmi, např. jeho vrstva propustná pro kapaliny, jeho vrstva nepropustná pro kapaliny, jeho boční stěny, manžety nebo opasek. Kvůli vnímané měkkosti takových netkaných textilií může být výhodné vytvářet u těchto netkaných textilií prvky předmětu s absorpčními vlastnostmi, které se mohou dostat do přímého kontaktu s pokožkou uživatele a pokožkou ošetřovatele v okamžiku aplikace. Již však bylo dříve řečeno, že relativně vyšší plošná hmotnost, a s tím spojená relativně větší zjevná tloušťka a omak, je spojena s relativně vyššími náklady.

Naproti tomu nižší plošná hmotnost je sice spojena s úměrně nižšími náklady, současně však znesnadňuje vytváření krycí vnější vrstvy, která má výrazný trojrozměrný vzhled, který si zachovává i po stlačení v balíku, a současně má vhodné mechanické vlastnosti. Má se za to, že kombinace vlastností, které jsou zde popisovány, umožňuje dosažení potřebné rovnováhy mezi udržováním nákladů na materiál pod kontrolou na jedné straně a výrazných trojrozměrným vzhledem a vhodnými mechanickými vlastnostmi na straně druhé. Předpokládá se, že vlastnosti a tvary pojících bodů a jimi tvořených vzorů, které jsou zde popisovány, mohou být užitečné zejména v případě použití některých netkaných textilií s poměrně nízkou plošnou hmotností, kdy by takové vlastnosti měly umožňovat zlepšení omaku materiálu při současném snížení jeho hmotnosti nebo alespoň bez současného zvýšení jeho hmotnosti. V souladu s tímto předpokladem je v takových případech možno používat netkanou textilii mající plošnou hmotnost v rozsahu od -24- t ··«···« · · · · · · 6,0 do 50 gramů na čtvereční metr, přednostně v rozsahu od 8,0 do 35 gramů na čtvereční metr, přednostněji v rozsahu od 9,0 do 25 gramů na čtvereční metr. Je-li netkaná textilie vyrobená z vláken o nižší plošné hmotnosti použita jako součást předmětu s absorpčními vlastnostmi, například jako jeho krycí vnější vrstva, může poskytovat lepší vlastnosti související s průsakem tekutiny než vrstva zhotovená z netkané textilie o vyšší plošné hmotnosti. Netkané textilii o nižší plošné hmotnosti se může dávat přednost před materiálem s vyšší plošnou hmotností například také tehdy, je-li použita jako součást vrstveného výrobku s nulovým rozpínacím napětím, protože se bude lépe přizpůsobovat namáhání vznikající při příslušném aktivačním/přírůstkovém postupu. V jiných případech, například při použití netkaných textilií k výrobě takových předmětů, jako jsou oděvní součásti určené k jednorázovému použití, utěrky nebo prachovky, mohou být požadovány vyšší plošné hmotnosti činící až 100 gramů na čtvereční metr nebo dokonce 150 gramů na čtvereční metr. V této souvislosti se má za to, že vlastnosti pojících výstupků, tvary pojících bodů a pojící vzory, které jsou zde popisovány, mohou mít prospěšný vliv na omak materiálu a/nebo na vnímání jeho měkkosti, a to i u netkaných textilií o takovýchto vyšších plošných hmotnostech. Optimální plošná hmotnost je určena jednak různými potřebami souvisejícími s jednotlivými způsoby použití a jednak výší ceny materiálu.

Technologický postup typu spunbond zahrnuje krok vytváření vazeb mezi vlákny tvořícími vrstvu vláken pomocí kalandrovacích válců, při kterém se vlákna do určité míry scelují a vzájemné spojují za vzniku textilie se strukturou připomínající tkaninu a za současného zvyšování hodnot mechanických vlastností, např. pevnosti v tahu, které může být potřebné k tomu, aby si materiál dokázal zachovávat dostatečnou strukturní celistvost a rozměrovou stálost během následných výrobních postupů a také při používání hotového výrobku. Jak je zřejmé z obr. 1, může se vytváření vazby kalandrováním provádět tak, že vrstva vláken 21a prochází lisovací mezerou mezi dvojicí otáčejících se kalandrovacích válců 50, 51, čímž dochází ke stlačování a scelování vláken za vzniku netkané textilie 21. Jeden nebo oba válce mohou být vyhřívané tak, aby podporovaly ohřívání, plastickou deformaci, prolínání a/nebo tepelné tavení/spoj ování nad sebou navrstvených vláken při jejich stlačování v lisovací mezeře. Válce mohou tvořit funkční součásti spojovacího mechanismu, ve kterém jsou k sobě potlačovány silou o regulovatelné velikosti tak, aby vyvíjely požadovanou stlačovací sílu / požadovaný tlak v lisovací mezeře. Při některých postupech může být v pojícím mechanismu začleněn zdroj ultrazvukové energie, který -25- umožňuje přenášení ultrazvukového chvění do vláken, v nichž tím opět vzniká tepelná energie, která zlepšuje pojení.

Na obvodovém povrchu jednoho nebo obou válců může být obrobením, vyleptáním, vyrytím nebo jiným způsobem vytvořen pojící vzor sestávající ze spojovacích výstupků a zahloubených oblastí, následkem čehož se spojovací tlak působící na vrstvu vláken při jejím průchodu lisovací mezerou soustřeďuje na pojících površích pojících výstupků, zatímco v zahloubených oblastech se snižuje nebo podstatně omezuje. Pojící povrchy mají předem stanovené tvary. Následkem toho se vytváří netkaná textilie se vzorem sestávajícím z pojících bodů mezi vlákny tvořícími tuto netkanou textilii, kde jsou tyto pojící body představovány pojícími vtisky, jejichž tvar odpovídá tvaru pojících výstupků uspořádaných ve shodném vzoru na povrchu válce. Jeden válec, například válec 51, může mít hladký válcový povrch beze vzoru, takže představuje přítlačný či dosedací válec, zatímco druhý válec 50 může být opatřen výše popsaným vzorem a představovat tak válec vytvářející pojící vzor ve zpracovávaném materiálu; vzor vytvářený na netkané textilii touto kombinací válců pak bude přesně odpovídat vzoru na uvedeném druhém válci. V některých případech mohou být vzory opatřeny oba válce, přičemž tyto vzory mohou být i rozdílné. V takovém případě se pak působením těchto vzorů na netkané textilii vytváří kombinovaný vzor, jaký je popsán například v patentovém spisu U.S. 5,370,764.

Na pojícím válci 50 (obr. 1) může být vytvořen vzor sestávající z opakujících se pojících výstupků a zahloubených oblastí, jaký je znázorněn například na obr. 2. Na obr. 2 jsou čárkovité pojící tvary 100 znázorňující vyvýšené povrchy pojících výstupků na povrchu válce, zatímco oblasti mezi těmito čárkami znázorňují zahloubené oblasti 101. Působením pojících tvarů 100 pojících výstupků se při kalandrovacím postupu vytvářejí na netkané textilii pojící vtisky/body stejného tvaru.

Pojící výstupky vytvořené na pojícím válci 50 budou mít výšku, kterou je možno vyjádřit jako rozdíl mezi poloměrem vnější plochy válce procházející nej vzdálenějšími (pojícími) povrchy pojících výstupků a poloměrem válce 50 v zahloubených oblastech 101. Tuto výšku je možno přizpůsobit s cílem minimalizovat množství materiálu, který jez povrchu válce nutno odebrat obráběním nebo leptáním při vytváření požadovaných tvarů a požadovaného vzoru při současném zajištění dostatečné vůle mezi válcem 50 opatřeným pojícími výstupky a protějším válcem 51 v zahloubených oblastech 101, tedy vůle, která je potřebná při průchodu vrstvy vláken 21a lisovací mezerou 52 v těch oblastech, ve kterých nemá být vytvářena vazba mezi vlákny (tj. -26- v oblastech odpovídajících uvedeným zahloubeným oblastem 101) a ve kterých v podstatě nemá docházet ke stlačování materiálu, protože cílem je zde dosažení maximálního zlepšení omaku / zvětšení měřené výšky materiálu. U netkaných textilií, jejichž typ a plošná hmotnost pro tento účel přicházejí v úvahu, může být požadována výška pojících výstupků v rozsahu 0,3 mm až 1,0 mm, spíše však v rozsahu 0,5 až 0,8 mm nebo dokonce v rozsahu 0,6 až 0,7 mm. Pojící povrchy pojících výstupků mohou mít průměrnou plochu v rozsahu 0,3 mm2 a( 10 mm2. Pojkcí výstupky mají zpravidla boční stěny, které jsou při pohledu v řezu, vedeném rovinou orientovanou ve směru výšky, zešikmené.

Netkané textilie zde zvažovaného typu mohou být pojeny kalandrem při rychlosti linky vyšší než 300 m/min nebo 600 m/min nebo dokonce 800 m/min, případně ještě vyšší, kdy tato rychlost závisí na složení netkané textilie, plošné hmotnosti vláken, pojícím vzoru, použitém zařízení a zvolených procesních proměnných. S opětovným odkazem na obr. 1 lze předpokládat, že při takových rychlostech budou vrstva vláken 21a a povrchy válců 50, 51 strhávat okolní vzduch a unášet jej směrem k lisovací mezeře 52, jak je naznačeno pomocí šipek. Výše popsané prvky na povrchu spojovacího válce 50 budou tento účinek zesilovat. Přitom se má za to, že při unášení strhávaného vzduchu směrem k lisovací mezeře 52 bude prostor mezi válci 50, 51, který se při přibližování k lisovací mezeře 52 zmenšuje, vytvářet před lisovací mezerou 52 zónu s relativně vyšším a postupně se dále zvyšujícím tlakem vzduchu. Část strhávaného vzduchu o takovémto vyšším tlaku bude vháněna do lisovací mezery 52, ve které bude dále stlačována, a to jednak uvnitř zahloubených oblastí 101 pojícího vzoru vytvořeného na válci 50 a jednak v prostorech mezi vlákny procházejícími lisovací mezerou 52. V této souvislosti se dále předpokládá, že v oblasti, ve které netkaná textilie 21 vychází z lisovací mezery 52, bude stlačený vzduch unášený mezi vlákny po průchodu uvedenou lisovací mezerou 52 přecházet do výstupní zóny s poměrně nižším tlakem a následkem toho se bude od lisovací mezery 52 vzdalovat zvýšenou rychlostí ve všech volných směrech. Proto se rovněž předpokládá, že v důsledku uvedeného strhávání a stlačování vzduchu způsobovaného pohybem vrstvy vláken 21a a otáčením kalandrovacích válců 50, 51 bude při pojení kalandrem uvnitř i okolo vrstvy vláken 21a a výsledné netkané textilie 21 vznikat složité a poměrně velmi rychlé proudění vzduchu. Předpokládá se, že toto proudění vzduchu přitom bude ovlivňováno povrchovými vlastnostmi spojovacího válce 50, zejména vlastnostmi jeho pojících výstupků. Profily pojících výstupků budou představovat překážky bránící volnému proudění vzduchu zejména v oblasti -27- • · · lisovací mezery 52 mezi válci 50, 51, zatímco zahloubené oblasti 101 obklopující pojící výstupky budou představovat volné průchody. Existuje tudíž předpoklad, že pro určité způsoby uspořádání, tvary a polohy pojících výstupků, které se budou projevovat v uspořádání a tvaru pojících vtisků vytvářených v netkané textilii, bude možno volit orientaci opakujících se vzorů vůči směru 5 otáčení válců 50, 51 a tvary pojících výstupků tak, aby tyto měly příznivý vliv na uvedené proudění vzduchu. Dále se předpokládá, že k usměrňování těchto proudů vzduchu je možno použít také vzory tvořené pojícími výstupky majícími tvary pojících povrchů určitých vlastností, předávaných pojícím bodům, s určitými průřezy v rovinách v podstatě rovnoběžných s těmito pojícími povrchy, s určitou orientací vůči směru otáčení v rovině přibližně odpovídající povrchu 10 netkané textilie a s určitými vzájemnými vzdálenostmi, přičemž toto usměrňování se může dít takovým způsobem, který způsobuje přemísťování vláken těmito proudy vzduchu během postupu vytváření vazeb kalandrováním, jako například rozčesávání nebo čechrání vláken, což umožňuje získávání zdokonalené netkané textilie s vazbami vytvořenými kalandrováním, která má lepší omak / větší měřenou výšku než obdobná netkaná textilie mající po pojení jiné tvary pojících 15 bodů a jimi tvořených vzorů při j inak shodných ostatních proměnných veličinách.

Obr. 3A, 3B a 3C společně znázorňují jeden příklad pojícího vzoru a pojících tvarů 100 odpovídajících pojícím bodům vytvořených v netkané textilii. Pojící tvary 100 zde současně představují tvary povrchů spojovacích výstupků, které mohou být na povrchu spojovacího válce vytvářeny leptáním, obráběním nebo jinými způsoby. Takové pojící výstupky na povrchu 20 pojícího válce 50 pak budou v netkané textilii vytvářet pojící body, které budou mít stejné tvary a budou uspořádány ve stejném vzoru. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že určité aspekty a prvky znázorněných tvarů a znázorněného vzoru mohou mít výše popsaný příznivý účinek. Z obr. 3B je patrné, že tvar 100 pojícího bodu má největší měřitelnou délku L, která se měří určením přímky délky tvaru 104 protínající obvod tohoto tvaru v bodech (vrchol tvaru 25 pojícího bodu) 200, které se na tomto obvodu nacházejí v největší dosažitelné vzájemné vzdálenosti, což znamená, že se jedná o dva nej vzdálenější body na obvodu. Tvar 100 pojícího bodu má dále největší měřitelnou šířku W, která se měří určením příslušných přímek šířky tvaru 105a, 105b, které jsou rovnoběžné s přímkou délky tvaru 104 a tečné k obvodu tvaru v jednom nebo více nej odlehlejších bodech, tedy v bodech, které jsou nej vzdálenější od přímky délky tvaru 30 104 po obou jejích stranách, jak je rovněž patrné z obr. 3B. U některých tvarů (např. u půlkruhu) může nastat situace, že jedna z přímek šířky tvaru 105a. 105b může být totožná/kolineámí -28- * r ······· ··· ··· s přímkou délky tvaru 104. Největší měřitelnou šířkou W je vzdálenost mezi přímkami šířky tvaru 105a. 105b. Tvary spadající do rozsahu tohoto vynálezu mají poměr největší měřitelné délky L ku největší měřitelné šířce W činící alespoň 2,5, přednostně alespoň 2,7, zejména pak 2,8. Tvary a velikosti pojících vtisků vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce 50 budou odpovídat uvedeným pojícím tvarům 100 a jejich velikostem.

Abychom získali výhodu energie z podstatného množství proudění vzduchu přes lisovací mezeru, je vhodné, aby vzor pojících výstupků příliš nebránil proudění vzduchu přes lisovací mezeru a neodebíral příliš mnoho energie proudu vzduchu nadměrným zpomalováním nebo zastavením a pohlcováním energie z dopředně (ve směru pohybu stroje) pohybové energie proudu vzduchu. Podle obr. 3C, přímka lisovací mezery 107a v příčném směruje označena podél vzoru, kde tvarované pojící povrchy zabírají největší část vzdálenosti přímky v příčném směru, kterou lze ve vzoru vidět. Proto přímka lisovací mezery 107a, jejíž umístění je označeno, představuje přímku v příčném směru, na které pojící výstupky představovaly největší část překážek, které lze zjistit v příslušném vzoru, proudění vzduchu přes lisovací mezeru v průběhu pojícího procesu. Lze zjistit opakující se řadu tvarovaných povrchů; v tomto se opakující řada skládá ze čtyř tvarovaných povrchů 100a, 100b, 100c a lOOd. Šířky wl, w2, w3 a w4 zjištěných tvarovaných ploch 100a, 100b, 100c, lOOd v opakující se řadě odrážejí omezení proudění vzduchu na přímce v příčném směru 107a. Šířka wp je šířka celé opakující se řady, včetně vzdáleností mezi tvarovanými pojícími prvky. Poměr maximálního omezení po celé délce lisovací mezery daného vzoru vyjadřuje poměr (wl+ w2+ w3+ w4 . . . + wn)/ wp, který se zde uvádí jako poměr omezení proudění vzduchu lisovací mezerou (kde “w” je šířka v příčném směru na přímce lisovací mezery 107a obvodu tvarovaného pojícího povrchu a “n” je počet tvarovaných pojících povrchů na přímce lisovací mezery 107a, které vytvářejí opakující se řadu). Aby mohl pojící vzor umožnit účinné proudění vzduchu přes lisovací mezeru za účelem využití energie proudícího vzduchu, je vhodné, aby byl poměr omezení proudění vzduchu přes lisovací mezeru 0,40 a méně, ještě lépe 0,30 a méně a nejlépe 0,25 a méně. Tvary pojících bodů, směr otáčení a hustota/počet na plochu jednotky pojících vtisků na netkané textilií budou odrážet a shodovat se s tvarovanými pojícími prvky, směry otáčení a hustotou/počtem na plochu jednotky pojících výstupků na válci, čímž budou zároveň odrážet poměr omezení proudění vzduchu. -29- * · · Má se také za to, že může být dosaženo přínosných účinků uspořádáním pojících výstupků do takového vzoru, aby byl vytvořen relativně rovný a volný průchod mezi nimi na zapuštěných plochách 101 v lisovací mezeře, alespoň částečně ve směru pohybu stroje. Z obr. 3A a 4A je patrno, že u každého příkladu lze zjistit přímku proudění vzduchu v lisovací mezeře v příčném směru 109, která neprotíná žádný tvarovaný pojící povrch a protíná osu v příčném směru 107 pod takovým úhlem, aby měla složku vektoru směru pohybu stroje. Přímka proudění vzduchu přes lisovací mezeru v příčném směru 109 protíná osu v příčném směru 107 a tvoří menší úhel, který je zde označen jako úhel dráhy proudění vzduchu lisovací mezerou βΑ. Má se za to, že je lepší, pokud je úhel dráhy proudění vzduchu lisovací mezerou βΑ větší než 45 stupňů, ještě lépe v rozmezí od 50 stupňů do 90 stupňů a nejlépe v rozmezí od 60 stupňů do 90 stupňů. Má se za to, že je žádoucí, aby se přímka dráhy proudění vzduchu lisovací mezerou 109 šířila do nekonečna bez protínání tvarovaného pojícího povrchu 100, ale aby procházela alespoň 8 řadami 110 tvarovaných pojících povrchů 100, aniž by protínala plochu pojícího bodu. Geometrické vlastnosti ploch jednotlivých pojících bodů a vzorů netkaných textilií opět odrážejí a shodují se s těmito vlastnostmi tvaru, velikosti, směru otáčení, hustoty a uspořádání ploch pojících bodů 100. V jedné formě, viz obr. 2A, je každý sloupec stejných ploch pojících bodů kolmý k odsazení přímky vzhledem k oběma sousedícím sloupcům o vzdálenost v rozsahu od 30 % do 70 % největší měřitelné délky stejných ploch pojících bodů. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že v případě, že proudění vzduchu přes průchody mezi sloupci pojících výstupků na lisovací mezeře v MD příliš zesílí, může to způsobit nepříjemné stupňování tloušťky látky. Zde popsané odsazení přímky může nápomoci rozdělit proudění vzduchu do malých turbulentních proudů. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že to může mít výše popsaný přínosný účinek. V jiné formě vrchní části ploch pojících bodů 200 v přilehlých přímkách vytvářejí rovnoramenný trojúhelník symetrický k ose MD, což by mělo mít stejný pozitivní účinek na tloušťku, jako je uvedeno výše. V jiném uspořádání, je z obr. 5B rovněž patrné, že pojící tvar 100 může mít obvod zahrnující vypouklý úsek 102 nacházející se na jedné straně přímky délky tvaru 104. Na obr. 3B je přitom znázorněn vypouklý úsek s proměnným poloměrem zakřivení. Proměnný poloměr / proměnné poloměry vypouklého úseku 102 může / mohou umožňovat získání tvaru obvodu, který je podobný průřezovému profilu křídla letounu. Tuto skutečnost lze zpětně vyjádřit také -30- tak, že průřezový profil křídla letounu má vypouklý úsek a je asymetrický vzhledem ke kterékoli určitelné přímce, která jím prochází. Vypouklý úsek 102 může mít výšku zakřivení CH měřenou jako vzdálenost mezi přímkou délky tvaru 104 a přímkou šířky tvaru 105b. která je tečnou k vypouklému úseku 102. Má se za to, že pro dosažení maximálního příznivého vlivu na proudění vzduchu je zapotřebí, aby poměr mezi výškou zakřivení CH a největší měřitelnou délkou L činil 0,30 nebo méně, přednostně 0,25 nebo méně, přičemž však má být větší než nula. Předpokládá se, že pojící výstupek, který má průřez v rovině rovnoběžné s pojícím povrchem odpovídající tomuto popisu a který je součástí opakujícího se vzoru, má příznivé účinky na zrychlování a zpomalování proudění vzduchu vrstvou vláken k výrobě netkané textilie a oblastí okolo lisovací mezery. Tvary a velikosti pojících bodů vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce budou opět odpovídat tvarům a velikostem těchto pojících výstupků uspořádaných na povrchu válce.

Obvod tvaru může zahrnovat vypouklý úsek se stálým nebo proměnným poloměrem po obou stranách přímky délky tvaru 104» takže celkový obrys odpovídá průřezu leteckého křídla se symetrickým průběhem zakřivení. V dalším alternativním provedení může obvod tvaru zahrnovat vypouklý úsek na jedné straně přímky délky tvaru 104 a přímý úsek na druhé straně přímky délky tvaru 104» takže celkový obrys bude odpovídat průřezu leteckého křídla s asymetrickým průběhem zakřivení. V dalším alternativním provedení může obvod tvaru zahrnovat vypouklý úsek na jedné straně přímky délky tvaru 104 a vydutý úsek 103 uspořádaný v podstatě proti vypouklému úseku, jak je znázorněno na obr. 3B, takže celkový obrys bude odpovídat průřezu leteckého křídla s asymetrickým průběhem zakřivení, přičemž bude mít relativně načechrávající vzduch zpomalující vlastnosti.

Velikost zakřivení vydutého úseku 103 může být kvantifikována změřením jeho hloubky a následným určením jejího poměru vůči největší měřitelné délce. Hloubku vydutí D je možno měřit určením přímky hloubky vydutí tvaru 106, která je rovnoběžná s přímkou délky tvaru 104 a tečná k vydutému úseku 103 v jeho nejhlubším bodě. Hloubkou vydutí D je pak vzdálenost mezi přímkou šířky tvaru 105a zakreslenou na straně vydutí a přímkou hloubky vydutí tvaru 106. Velikost zakřivení vydutého úseku 103 je možno vyjádřit jako poměr hloubky D vydutí ku délce L tvaru (dále “poměr hloubky vydutí”). I když přicházejí v úvahu i tvary, které nezahrnují vydutý úsek 103, zpravidla bude zapotřebí, aby pojící tvar zahrnoval vydutý úsek mající hodnotu poměru hloubky vydutí v rozsahu 0,00 až 0,30, přednostně v rozsahu 0,00 až 0,25, zejména pak v rozsahu -31 - 0,00 až 0,20. Tvary a velikosti pojících bodů vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce 50 budou opět odpovídat tvarům a velikostem pojících výstupků uspořádaných na povrchu válce 50. I když se výše uvedené vysvětlení týká pojících výstupků a výsledných pojících tvarů ve scelené netkané textilii, které mají obvody zahrnující vypouklé a vyduté úseky tvořené hladkými křivkami, je zřejmé, že v podstatě obdobného účinkuje možno dosáhnout i aproximací takových hladkých křivek z řetězců přímkových úseků, tedy úseček. Každý z pojmů “vypouklý” a “vydutý”, které jsou v tomto popisu použity, se tedy může vztahovat buď k úseku obvodu tvaru tvořenému řetězcem 5ti nebo více vzájemně na sebe navazujících úseček, z nichž každá je tětivou hladké, konvexně nebo konkávně zakřivené křivky ležící najedná straně od přímky délky tvaru, nebo k úseku křivky nezahrnující inflexní bod ležící najedná straně od přímky délky tvaru.

Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že pojící výstupky kalandrovacího válce mající pojící tvary zahrnující jeden nebo více výše popsaných prvků mají aerodynamické účinky na proudění vzduchu v lisovací mezeře a v oblasti okolo ní, které způsobují zrychlování a zpomalování proudění vzduchu v prostorech mezi vlákny způsobem, při kterém dochází k přemísťování vláken, a které může způsobit rozčesávání nebo načechrávání a dochází tak k zvětšení objemnosti a tloušťky Dále orientace pojících výstupků vůči směru otáčení válce dodatečně ovlivňuje orientaci vláken při průchodu lisovací mezerou a předpokládá se, že i to má vliv na utváření netkané textilie. Pojící tvary 100 pojících výstupků mohou být uspořádány pod určitým úhlem sklonu vůči směru pohybu stroje a vůči příčnému směru. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že úhel sklonu tvaru 100 by neměl překračovat určitou hodnotu, má-li mít pojící výstupek maximálně příznivý účinek na proudění vzduchu. Jak je opět patrné z obr. 3B, může být úhel sklonu tvaru αχ vyjádřen jako menší z úhlů svíraných osou 108 orientovanou ve směru pohybu stroje a přímkou délky tvaru 104. Přepokládá se, že tvar a úhel jeho sklonu ovlivňují proudění vzduchu ve vzájemné součinnosti. V případě asymetrického pojícího tvaru, jakým je například výše popsaný tvar připomínající profil křídla letounu, se předpokládá, že tento asymetrický tvar je postačující k dosažení požadovaných změn proudění vzduchu. Orientace vůči směru otáčení určená úhlem sklonu tvaru větším než nula může efekt posilovat. Pokud jde o tvar pojícího bodu, který není asymetrický, předpokládá se, že má-li úhel αχ sklonu tvaru 100 žádoucím způsobem působit na -32- proudění vzduchu, neměl by být menší než 1 stupeň a současně by neměl být větší než 40 stupňů, přednostně 30 stupňů, zejména pak 20 stupňů. V této souvislosti se má za to, že úhel sklonu tvaru 100 mající velikost v uvedeném rozsahu účinně zvyšuje rychlost proudění vzduchu procházejícího lisovací mezerou a současně jednotlivým proudům vzduchu přidává vektorové složky orientované v příčném směru. Úhel sklonu tvaru 100 větší než 40 stupňů může naopak příliš omezovat proudění vzduchu lisovací mezerou 52 na to, aby ještě měl příznivý účinek, a ještě větší úhly sklonu tvaru 100 ve spojení s dostatečnou hustotou spojovacích výstupků již mohou natolik omezovat proudění vzduchu, že toto budou podstatně odklánět od lisovací mezery 52, tj. usměrňovat spíše k bokům pojících válců 50, 51. Tvary a úhlové orientace pojících bodů vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce 50 budou odpovídat tvarům a úhlovým orientacím pojících povrchů těchto výstupků. Předpokládá se, že proudy vzduchu mající při průchodu vrstvy vláken lisovací mezerou a při odebírání vytvořené netkané textilie z lisovací mezery vektorové složky orientované v příčném směru mohou nucené odklánět vlákna v tomto příčném směru a přispívat tak ke zlepšení omaku, zvětšení měřené výšky netkané textilie a/nebo zvýšení příčné pevnosti netkané textilie v tahu. Je známou skutečností, že vlákna tvořící vrstvu vláken při výrobě mnoha druhů netkaných textilií jsou při technologickém postupu obecně pokládána s orientací ve směru pohybu stroje nebo s touto tendencí, což má převážně za následek, že hotová netkaná textilie má relativně větší pevnost v tahu ve směru pohybu stroje a relativně menší pevnost v tahu v příčném směru. Kterýkoli postup, jenž umožňuje dosažení určité dodatečné orientace vláken v příčném směru, tudíž může být prospěšný ve snaze o zvýšení pevnosti v tahu v příčném směru a o získání lepší rovnováhy mezi pevností v tahu ve směru pohybu stroje a pevnosti v tahu v příčném směru, přičemž navíc může přispívat ke zlepšení omaku materiálu tím, že vhodně přemísťuje vlákna ve směru Z. Má se za to, že pro dosažení nejlepších výsledků může být ještě více zapotřebí, aby úhel sklonu tvaru αχ měl velikost v rozsahu 5 až 15 stupňů, přednostně 8 až 12 stupňů, zejména pak 9 až 11 stupňů, při které bude nej účinněji příznivě ovlivňovat proudění vzduchu při předpokládaných rychlostech výrobní linky. Orientace pojícího vzoru vytvářeného v netkané textilií vůči směru otáčení válce bude odpovídat úhlové orientaci vzoru tvořeného pojícími výstupky na povrchu tohoto válce. -33- • *

Na obrázcích 6A a 6B je znázorněn alternativní pojící vzor. Opakovaný tvar 100 pojících bodů a tedy i profil příslušných spojovacích výstupků je složen z dvojice obecně vypouklých / vydutých dílčích tvarů, které jsou spojeny nebo se překrývají příslušnými koncovými body a současně mají vzájemně obrácenou orientaci, takže tvoří otevřený tvar “S”, který je rotačně symetrický okolo svého společného styčného bodu resp. prostředního inflexního bodu. Je však zřejmé, že znázorněný opakovaný tvar “S” může zahrnovat také některé z tvarových prvků pojícího bodu znázorněného na obr. 3A a 3B a popsaného výše, což je pokládáno za potenciálně prospěšné. Tvar 100 pojícího bodu znázorněný na obr. 4A a 4B má největší měřitelnou délku L a největší měřitelnou šířku W, které se měří pomocí přímky délky tvaru 104, resp. Přímek šířky tvaru 105a. 105b. přičemž tyto přímky se určují a označují stejným způsobem, jaký byl popsán výše. Jak již bylo rovněž uvedeno výše, mají tvary 100 pojících bodů spadající do rozsahu tohoto vynálezu poměr největší měřitelné délky ku největší měřitelné šířce činící alespoň 2,5, přednostně alespoň 2,7, zejména pak 2,8.

Obvod tvaru pojícího bodu znázorněného na obr. 4A a 4B rovněž zahrnuje vypouklé úseky 102a. 102b. Alespoň jeden z těchto vypouklých úseků 102a. 102b přitom může mít proměnný poloměr, přičemž výšky zakřivení těchto úseků jsou označeny jako CHa a CHb. Má se za to, že pro dosažení maximálního příznivého vlivu na proudění vzduchu je zapotřebí, aby poměr mezi výškou zakřivení CH a největší měřitelnou délkou L rovněž činil 0,30 nebo méně, přednostně 0,25 nebo méně, přičemž však má být větší než nula.

Obvod tvaru znázorněného pojícího bodu zahrnuje také vypouklé úseky 103a a 103b. Hloubka vydutí Da je vzdálenost mezi přímkou šířky tvaru 105a zakreslenou na straně vydutí 103a a přímkou hloubky vydutí 106a. Hloubka vydutí Db je vzdálenost mezi přímkou šířky tvaru 105b zakreslenou na straně vydutí 103b a přímkou hloubky vydutí 106b. I když přicházejí v úvahu i tvary pojících bodů, jejichž obvody nezahrnují vydutý úsek 103a. 103b. zpravidla bude zapotřebí, aby obvod tvaru pojícího bodu zahrnoval alespoň jeden vydutý úsek 103a. 103b mající hodnotu poměru hloubky stanovenou podle vztahu: hloubka vydutí / (L*nc) < 0,30, přednostně 0,25 a zejména 0,20, kde nc je počet zcela uzavřených tvarů, které jsou definovány příslušnými úseky obvodu tvaru pojícího bodu a přímkou k měření délky tvaru tak, že zahrnují vyduté Části. Například u tvaru ”S” znázorněného na obr. 4B je počet nc = 2, protože zde existují dva takové zcela uzavřené tvary 124a a 124b. -34- • * * * • · # · * ·

Tvary 100 znázorněné na obr. 4A a 4B mohou mít také úhel sklonu tvaru αχ určený výše uvedeným způsobem a mající velikost v některém z výše uvedených rozsahů. Geometrické vlastnosti tvarů pojících bodů a pojícího vzoru v netkané textilii budou odpovídat tvaru, velikosti, úhlové orientaci, hustotě a uspořádání tvarů 100 spojovacích povrchů spojovacích výstupků na válci.

Dalším aspektem tvarovaných pojících povrchů a vzorů popsaným, například, na obr. 3A - 5, je, že mohou mít jakoukoliv kombinaci výše uvedených poměrů, maximální poměr omezení proudění vzduchu lisovací mezerou (0,40 a méně), tvarovou asymetrii, úhel sklonu tvaru a jiné vlastnosti a mohou také odrážet použití přilehlých dvojic pojících výstupků, které definují proudění vzduchu přes lisovací mezeru, které se mohou popřípadě zužovat nebo rozšiřovat, sbíhat se nebo se rozcházet, jako venturiho trubice. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že takové průchody v podobě venturiho průchodů způsobují lokalizované pásma zrychlení a zpomalení, zvyšování a snižování tlaku i turbulence vzduchu procházejícího lisovací mezerou. Má se za to, že tyto účinky slouží k rozčesávání nebo čechrání vláken vrstvy a tkaniny okolo lisovací mezery.

Pro účely následné manipulace a následných výrobních postupů může být žádoucí zajistit, aby na povrchu netkané textilie neexistovala žádná přímka orientovaná ve směru pohybu stroje, která by byla nekonečně dlouhá, aniž by protínala některý pojící bod. Tento stav (nekonečně dlouhý pruh netkané textilie bez vazeb) může způsobovat vznik poměrně velkých délek nespojených vláken, které mohou mít sklon k odchylování se od nože při provádění ořezu netkané textilie ve směru pohybu stroje, což bude mít za následek nedostatečně definovaný nebo nedbale oříznutý okraj. Kromě toho se taková dlouhá, nespojená vlákna mohou oddělovat od okraje netkané textilie vytvořeného při předchozí výrobě nebo při ořezu (může docházet k třepení), což může způsobovat další obtíže při následných technologických operacích. Pro zamezení vzniku tohoto stavu může být zapotřebí, aby byl pojící vzor vytvářen s úhlem γρ orientace vzoru. Úhel γρ, který je znázorněn na obr. 4A, může být vyjádřen jako menší z úhlů svíraných protínajícími se přímkami, z nichž jednou je přímka, která spojuje stejné body na opakujících se, podobně orientovaných tvarech ve sloupcích 112, a druhou je osa stroje orientovaná ve směru jeho pohybu. Aby se bylo možno vyhnout výše uvedeným problémům, měl by být úhel ýp orientace tvaru větší než 0 stupňů. Úhel orientace tvaru větší než 0 stupňů zajistí, -35- že ve směru pohybu stroje nebude moci existovat nekonečně dlouhý pruh netkané textilie bez vazeb. Aby se předešlo vzniku komplikací, pokud jde o vlastnosti vzoru, které jsou prospěšné z hlediska proudění vzduchu, může být zapotřebí omezit velikost úhlu Jp orientace vzoru na hodnotu 4 stupně nebo méně, přednostně na hodnotu 3 stupně nebo méně, zejména pak na hodnotu 2,5 stupně nebo méně. Vlastnosti pojícího vzoru v netkané textilii orientovaného pod uvedeným úhlem jp budou opět odpovídat vlastnostem vzoru vytvořeného na válci a orientovaného pod stejným úhlem. Výše popsané vlastnosti se týkají tvarů pojících povrchů pojících výstupků na pojícím válci, přičemž je zřejmé, že tyto vlastnosti jsou válcem přenášeny do vrstvy vláken určené k výrobě netkané textilie kalandrováním za vzniku vazeb v místech pojících vtisků majících odpovídající tvary. Pojící body vytvořené vtisknutím pojících výstupků do netkané textilie mají tvary odpovídající tvarům uvedených výstupků a jsou rozpoznatelné a měřitelné v samotné netkané textilii, ve vrstvených materiálech, které takovou netkanou textilii obsahují jako skladební vrstvu, a ve složených výrobcích vyrobených z takové netkané textilie a/nebo z takových vrstvených materiálů.

Dalším hlediskem, které je povazováno za důležité, je pojící plocha válce, která vytváří celkovou pojící plochu v netkané textilii. V případě vzoru tvořeného povrchy pojících bodů majícími tvary znázorněné na obr. 3A a 4A představuje pojící plochu a celkovou pojící plochu příslušná plocha zaujímaná pojícími výstupky na povrchu válce resp. plocha pojících tvarů vytvořených jako pojící vtisky na povrchu netkané textilie. V oboru výroby netkaných textilií se velikost celkové pojící plochy často vyjadřuje jako procentuální podíl z celkové plochy textilie vypočítaný podle vztahu:

Celková pojící plocha = [(plocha pojících bodů připadající na jednotku plochy povrchu) / (celková plocha jednotky plochy povrchu)] * 100%.

Celková pojící plocha udává velikost plochy vytvořené na základě kombinace hustoty pojících výstupků použitého válce (počtu pojících výstupků připadajících na jednotku plochy povrchu) a průměrné velikosti plochy tvarů 100 těchto spojovacích výstupků. Zvětšením počtu pojících výstupků a/nebo zvětšení plochy povrchu jednotlivých tvarů 100 těchto pojících výstupků se tedy zvětšuje pojící plocha a tudíž i celková pojící plocha, a naopak. Má se rovněž za to, že plocha vazby má vliv na strhávání vzduchu materiálem jakož i na poměr množství vzduchu -36-

procházejícího lisovací mezerou ku celkovému množství strhávaného vzduchu přiváděného do oblasti lisovací mezery. Je-li celková pojící plocha poměrně velká, znamená to, že se v kterémkoli okamžiku v lisovací mezeře nacházejí pojící výstupky o větší velikosti a/nebo ve větším počtu, které více omezují proudění vzduchu; je-li celková pojící plocha naopak poměrně malá, znamená to, že se v kterémkoli okamžiku v lisovací mezeře nacházejí pojící výstupky o menší velikosti a/nebo v menším počtu, které méně omezují proudění vzduchu. Celková pojící plocha se projevuje i dalším účinkem. Zvětšením celkové pojící plochy se zvětšuje počet a poměr vláken v netkané textilii, která jsou vzájemně spojena, a naopak. Zvětšováním celkové pojící plochy se do určité míry může zvětšovat pevnost netkané textilie v tahu ve směru pohybu stroje a/nebo v příčném směru. Přitom však může docházet k odpovídajícímu zvyšování pevnosti v ohybu a následného zhoršování objemnosti netkané textilie, což vede ke ztrátě vnímání měkkosti a/nebo požadovaného vzhledu netkané textilie. Aby bylo co nejlépe využito příznivého účinku proudění vzduchu při jeho stlačování a rozvádění způsobovaného tvary pojících bodů, které jsou zde popsány, ke zlepšení objemnosti netkané textilie při současném zachování jejích uspokojivých pevnostních vlastností, měla by se celková pojící plocha vyjádřená procentuálním podílem pohybovat v rozsahu 4% až 18%, přednostně v rozsahu 6 až 16%, zejména pak v rozsahu 8% až 14%. Při předpokládaných rychlostech výrobní linky ovlivňují celkovou pojící plochu průměrná plocha povrchu pojících výstupků použitého válce a hustota těchto pojících výstupků. V této souvislosti se předpokládá, že průměrná velikost plochy povrchu 100 pojících Λ Λ výstupků a tedy i pojících bodů by měla být v rozsahu 0,3 mm až 10 mm . V souladu s tím je předpoklad, že potřebná hustota pojících výstupků a tedy i pojících bodů vytvářených vtisknutím těchto pojících výstupků by měla být v rozsahu od 0,4 pojícího výstupku na cm u plochy pojícího bodu činící 10 mm2 při podílu celkové pojící plochy činícím 4% do 60 pojících výstupků na cm u plochy pojícího bodu činící 0,3 mm při podílu celkové pojící plochy činícím 18%. Ktomu, aby se dosáhlo plochy pojících bodů a celkové pojící plochy ve výše uvedených rozsazích, je zapotřebí provést odpovídající výpočty za účelem stanovení hustoty a průměrné plochy pojících výstupků válce. Plocha povrchu a hustota pojících bodů v netkané textilii budou odpovídat ploše povrchu a hustotě pojících výstupků na válci, což znamená, že i celková pojící plocha v netkané textilii bude odpovídat pojící ploše použitého válce.Má se za to, že důležitá je i rychlost pohybu vrstvy vláken směrem k pojící mezeře (rychlost výrobní linky vrstvy vláken). Je žádoucí si uvědomit, že pokud bude rychlost linky vrstvy vláken příliš nízká, nebude mít masa tt· > · «· • · * Μ « -37- vzduchu při přibližování k mezeře dostatečnou lineární pohybovou energii, aby udržela dostatečně velké pásmo dostatečně vysokého tlaku vzduchu na účinné vstupní straně, aby bylo zajištěno, že lisovací mezerou bude procházet dostatečně velká masa vzduchu, než aby cestou pouze procházela okolo lisovací mezery a okolo válců. Proto se má za to, že rychlost linky, při které se vrstva vlákna pohybuje směrem k lisovací mezeře, by měla být 300 metrů za minutu a vyšší, lépe 600 metrů za minutu a vyšší a nejlépe 800 metrů za minutu a vyšší. Má se za to, že použití kalandrovacího válce opatřeného pojícími výstupky majícími výše popsané tvary a uspořádanými ve výše popsaných vzorech umožňuje využití proudění vzduchu, které je způsobeno strháváním vzduchu při pohybu vrstvy vláken určené k výrobě netkané textilie, a stlačování tohoto vzduchu, ke kterému dochází během vytváření vazby kalandrováním, k dosažení zlepšené objemnosti a lépe vnímané měkkosti výsledné netkané textilie. Má se rovněž za to, že není zapotřebí, aby všechny pojící body měly stejný druh orientace vůči směru otáčení válců, nýbrž je možno používat vhodné kombinace rozdílných tvarů zahrnující jak výše popsané tvary tak i jiné volitelné tvary. Použití výše popsaných tvarových prvků však může omezit nebo zcela odstranit potřebu použití dalších postupů zaměřených na zlepšení omaku, jakými jsou například použití vodního paprsku (hydroentanglement atd.), a ušetřit tak náklady spojené s pořizováním přídavných zařízení a prováděním dodatečných technologických operací. Má se také za to, že existuje několik dalších charakteristik, které mohou mít vliv na to, jak bude uživatel vnímat netkanou textilii. Jednou z takových charakteristik je vnímání měkkosti netkaného materiálu konečným uživatelem. “Vnímání měkkosti” alespoň částečně souvisí s vnímáním materiálu uživatelem přejetím povrchu netkané textilie prstem. Má se však také za to, že vnímání materiálu uživatelem mohou ovlivnit i jiné vlastnosti či charakteristiky netkaného materiálu. Caliper (nebo tloušťka pod tlakem), splývavá schopnost materiálu, ale i součinitel tření materiálu (COF), jsou fyzikální vlastnosti, které lidé používají k hodnocení měkkosti materiálu. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že vhodným způsobem rozlišování různých materiálů je výpočet Sofitness Faktoru konkrétního materiálu pomocí následujícího vzorce.

Handle — O — Meter(in MD of materiál) * COF (Static in MD of materiál) caliper 2

Softness Factor = -38-

Softness Faktor je vyjádřen v jednotkách kN/m, Handle-o-Meter (splývavost) je vyjádřen v jednotkách mN, u součinitele tření (COF) se jednotky neuvádějí a měřená tloušťka (caliper) je vyjádřena v mm.

Zkoušeli jsme různé vlastnosti u několika vzorků netkaných materiálů vyráběných technologií 5 spunbond. Výsledky těchto zkoušek jsou shrnuty v následující tabulce č. 2.

Tabulka č. 2

Vzorek Složení materiálu Obsah kopolymeru polypropylenu (hmotnostní %) Obsah aktivní látky změkčovací přísady (hmotnostní %) Vzor Plošná hmotnost A PP+PPCo +SEA 16 0,2% PÍ 24,9 B 100% PP NA 0,0% P2 25,2 C PP+PP Co +SEA 16 0,2% P2 24,5 D PP/PE 50/50 NA 0,0% P3 26,8 E PP+PP Co +SEA 16 0,2% P3 26,9 F 100% PP NA 0,0% P3 25,4 G PP+PP Co +SEA 16 0,2% P3 24,8 H PP+PP Co 16 0,0% P2 24,23

Tabulka č. 2 (pokračování)

Tloušťka Fuzz Handle-O- Součinitel Vzor materiálu (mg/cm2) - Meter MD tření Softness Jcaliper) gravurovaná (mN) (COF) - Factor -39- (mm) strana netkané textilie stát. hladký MD A 0,297 0,14 59,06 0,31262 209 B 0,386 0,13 127,63 0,4611 395 C 0,34 0,15 50,91 0,3049 134 D 0,387 0,3 52,97 0,2988 106 E 0,37 0,17 45,42 0,359 119 F 0,447 0,22 137,24 0,6192 425 G 0,365 0,09 45,22 0,3403 116 H 0,335 0,12 66,6 0,4914 292

Pro ujasnění uvádíme, že PP+PPCo+SEA označuje netkaný materiál s vlákny vyrobenými z takové směsi, která obsahuje homopolymer polypropylenu , kopolymer propylenu a změkčovací přísadu. PP/PE 50/50 označuje netkaný materiál s dvousložkovými vlákny, jejichž 5 jádro je vyrobeno z polypropylenu a plášť je vyroben z polyetylénu. PP+PP Co označuje netkané materiály, jejichž vlákna jsou vyrobena ze směsi obsahující homopolymer polypropylenu a kopolymer polypropylenu a žádné změkčovací přísady. 100% PP označuje netkaný materiál s vlákny vyrobenými z polypropylenu bez kopolymeru či změkčovací přísady. PÍ odpovídá kalandrovacímu vzoru s pojícími body oválného tvaru, podobného tvaru zobrazenému na obr. 2C 10 a s poměrem stran 1,74. P2 odpovídá kalandrovacímu vzoru s pojícími body lineárního tvaru segmentů, podobného tvaru zobrazenému na obr. 2A a s poměrem stran 9,98. P3 odpovídá kalandrovacímu vzoru s pojícími body tvaru písmena S, podobného tvaru zobrazenému na obr. 4A a s poměrem stran 18,5.

Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že netkané materiály s Softness Faktorem nižším než 15 180 kN, nižším než 170 kN, nižším než 160 kN nebo dokonce nižším než 150 kN zajišťují nejlepší vnímání měkkosti nejen díky dotyku, ale také z hlediska vizuálního vjemu a tloušťky. Může být také výhodné materiál s Fuzz menším než 0,3 g, menším než 0,25 g nebo dokonce menším než 0,2 g. Materiály s větší hodnotou Fuzz jsou uživateli vnímány jako nekvalitní -40- materiály. Materiály s větší hodnotou Fuzzmohou navíc představovat riziko vdechnutí, pokud se používají u produktů, které mají nosit malé děti. Měření Handle-O-Meter v MD směru se používá ke stanovení Sofitness Faktoru. U netkaných materiálů může být výhodné, pokud mají splývavost nebo Flandle-O-Meter v MD směru nižší než 100 mN, nižší než 80 mN nebo dokonce nižší než 70 mN. Flandle-O-Meter v MD směru může být také vyšší než 10 mN, vyšší než 15 mN nebo dokonce vyšší než 20 mN.

Statický součinitel tření (COF) v MD směru na povrchu nebo strany materiálu, který je určen k dotyku spotřebitelem nebo uživatelem (lze na hladké i gravurované straně) se používá ke stanovení Softness Factoru. U netkaných materiálů může být výhodné, aby měly statický součinitel tření (COF) ve směru pohybu stroje nižší než 0,55, nižší než 0,5 nebo dokonce nižší než 0,45. Staticky součinitel tření (COF) ve směru pohybu stroje může být také větší než 0,2, větší než 0,25 nebo dokonce větší než 0,3. U netkaného materiálu může být výhodné, aby měl Tloušťku (caliper) alespoň 0,1 mm, alespoň 0,15 mm nebo dokonce alespoň 0,2 mm. Tloušťka materiálu může být také menší než 2 mm, menší než 1 mm nebo dokonce menší než 0,6 mm. Příklady

Pokud není uvedeno jinak, je v následujících příkladech výroby netkaných textilií vrstva vyrobena ze tří zvlákňovacích hlav procesu spunbond technologie REICOFIL 4, za použití následujících pojících vzorů:

Vzor P3 “Tvar písmene S v2” (obr. 5) - Procentuální podíl celkové pojící plochy = 13 % - Počet pojících výstupků / cm = 2,4 - Úhel aT =10° - Úhel βΑ= 63° - Úhel γΡ = 10 L = 9,2 mm W = 3,0 mm -41 - - Da = 2,3 mm - Db = 2,3 mm - CHa = 1,3 mm - CHB=l,6mm - Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích (DRC) = 8,8 mm - Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích (DRR) = 4,65 mm - Výška pojících výstupků= 0,75 mm

Vzor P2 "Bulky” (Fig. 2A). - Procentuální podíl celkové pojící plochy = 14,0% - Počet pojících výstupků / cm = 9 - Úhel aT = 0° - Úhel βΑ= 90° - Úhel βΑ2= 55° - Úhel γρ = 0° - L = 3,4 mm - W = 0,4 mm - D = 0 mm - CH = 0,2 mm - Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích = 5,6 mm - Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích = 2,0 mm - Výška pojících výstupků = 0,7 mm

Porovnávací PÍ “standardní” vzor U2888 používaný společností Ungricht GmbH, Německo (oválný tvar, obr. 2B) - Procentuální podíl celkové pojící plochy = 18,1 % Λ - Počet spojovacích výstupků / cm = 49,9 - Úhel Oty - 60° - Úhel βΑ- neexistuje -42- - Úhel γΡ = 0° - L = 0,9 mm - W = 0,5 mm - D - neexistuje - CH = 0,3 mm - Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích =1,5 mm - Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích = 2,6 mm - Výška pojících výstupků = 0,6 mm

Rozhodující parametry a výsledky zkoušek jsou shrnuty v Tabulce 2 předcházející výše.

Příklad č. 1 - vzorek A

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená online v kontinuálním procesu ze směsi, která obsahuje homopolymer polypropylenu (Tatren HT2511 od výrobce Slovnaft Petrochemicals), 16 % kopolymeru propylenu (Vistamaxx 6202 od Exxon) a 2 % změkčovací přísady obsahující 10 % erukamidu (CESA PPA0050079 od Clariant). Maximální teplota tavení měřená po extruzi je 252 °C. Jednosložková vlákna typu spunmelt s průměrem vlákna 15-25 pm se vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Po použití vzorovaného kalandru, skládajícího se z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený porovnávací vzor PÍ (obr. 2B). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 160°C / 164°C a tlak je 75 N/mm.

Příklad č. 2 - vzorek B

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená online v kontinuálním procesu z polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals), kde se jednosložková vlákna z polypropylenu s průměrem vlákna 15-25 pm vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Pro účely zvýšení pevnosti se používá vzorovaný kalandr, který se skládá z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený vzor P2 (obr. 2A). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 165°C / 168°C a tlak je 75 N/mm. -43 -

··· ··· ··#·«··

Příklad č. 3 - vzorek C

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená Online v kontinuálním procesu ze směsi, která obsahuje homopolymer polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals), 16 % kopolymeru propylenu (Vistamaxx 6202 od Exxon) a 2 % změkčovací přísady obsahující 10 % erukamidu (CESA PPA0050079 od Clariant). Maximální teplota tavení měřená po extruzi je 252°C. Jednosložková vlákna typu spunmelt s průměrem vlákna 15 - 25 pm se vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Po použití vzorovaného kalandru, skládajícího se z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený porovnávací vzor P2 (obr. 2 A). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 160°C / 164°C a tlak je 75 N/mm.

Příklad č. 4 - vzorek D

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená online v kontinuálním procesu z polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals) a polyetylénu (Liten LS87 od Unipetrol), kde se nejdříve vyrábějí jednosložková vlákna typu jádro/plášť, kde jádro představující 50 % je vyrobeno u polypropylenu a plášť je vyroben z polyetylénu. Jednotlivá vlákna o průměru vlákna 15-25 pm se shromažďují na pohyblivém pásu.

Pro účely zvýšení pevnosti se používá vzorovaný kalandr, který se skládá z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený vzor P3 (obr. 5). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 154°C / 154°C a tlak je 75 N/mm.

Příklad č. 5 - vzorek E

Netkaná vrstva vláken typu spunmelt 25 gsm vyráběna na pilotní lince ze dvou výrobních zvlákňovacích hlav, jedna technologie Reicofil 4 a druhá technologie Reicofil 3. Vrstva vláken byla vyrobena online v kontinuálním procesu ze směsi, která obsahuje homopolymer polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals), 16 % kopolymeru propylenu (Vistamaxx 6202 od Exxon) a 2 % změkčovací přísady obsahující 10 % erukamidu (CESA PPA0050079 od Clariant). Maximální teplota tavení měřená po extruzi je 252°C. Jednosložková vlákna typu spunmelt s průměrem vlákna 15 - 25 pm se vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Po použití vzorovaného kalandru, skládajícího se z dvojice nahřátých válců, -44- • · « f kde jeden válec má zvýšený porovnávací vzor P3 (obr. 5). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 160°C / 164°C a tlak je 75 N/mm.

Příklad č. 6 - vzorek F

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená online v kontinuálním procesu z polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals), kde se jednosložková vlákna z polypropylenu s průměrem vlákna 15-25 pm vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Pro účely zvýšení pevnosti se používá vzorovaný kalandr, který se skládá z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený vzor P3 (obr. 5). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 165°C / 168°C atlakje 75 N/mm.

Příklad ě. 7 - vzorek G

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená online v kontinuálním procesu ze směsi, která obsahuje homopolymer polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals), 16 % kopolymeru propylenu (Vistamaxx 6202 od Exxon) a 2 % změkěovací přísady obsahující 10 % erukamidu (CESA PPA0050079 od Clariant). Maximální teplota tavení měřená po extruzi je 252°C. Jednosložková vlákna typu spunmelt s průměrem vlákna 15 - 25 pm se vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Po použití vzorovaného kalandru, skládajícího se z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený porovnávací vzor P3 (obr. 5). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 160°C / 164°C a tlak je 75 N/mm.

Příklad č. 8 - vzorek H

Vrstva vláken netkané textilie typu spunmelt 25 gsm vyrobená online v kontinuálním procesu ze směsi, která obsahuje homopolymer polypropylenu (Tatren HT2511 od Slovnaft Petrochemicals) a 16 % kopolymeru propylenu (Vistamaxx 6202 od Exxon). Jednosložková vlákna typu spunmelt s průměrem vlákna 15 - 25 pm se vyrábějí a následně shromažďují na pohyblivém pásu. Po použití vzorovaného kalandru, skládajícího se z dvojice nahřátých válců, kde jeden válec má zvýšený porovnávací vzor P2 (obr. 2A). Teplota válců kalandru (hladký válec / vzorovaný válec) je 160 °C /164 °C a tlak je 75 N/mm.

Zkušební metody -45- • · * · • · · · · · “Plošná hmotnost” netkané textilie se měří podle evropské normy pro provádění zkoušek EN ISO 9073-1:1989 (odpovídá normě WSP 130.1). Pro účely měření se používá 10 vrstev netkané textilie, velikost vzorku 10 x 10 cm . “Poměr MD/CD” je poměr maximální pevnosti materiálu v tahu ve směru pohybu stroje a v příčném směru. Obě hodnoty se měřily podle standardní metody EDANA WSP 110.4-2005, kde šířka vzorku byla 50 mm, vzdálenost čelistí 100 mm, rychlost 100 mm/min a předpětí 0,1 N. Poměr MD/CD [-] = maximální pevnost v tahu v MD směru [N/5cm] / maximální pevnost v tahu v CD směru [N/5cm] “Objemová hmotnost” je poměr plošné hmotnosti a tloušťky a udává objemnost a načechranost výrobku, což jsou důležité vlastnosti netkané textilie podle vynálezu. Čím nižší je tato hodnota, tím je netkaná textilie objemnější. T Λ

Objemová hmotnost [kg/m ] = plošná hmotnost [g/m ] / tloušťka [mm]. “Hydrofilní vlastnosti” netkané textilie lze měřit pomocí měření “doby průsaku kapaliny". Zde byla použita standardní zkouška podle EDANA WSP 70.3-2005. Čím nižší je tato hodnota, tím více je netkaná textilie hydrofilní. “ Handle-O-Meter” se stanovuje pomocí zkušební metody popsané v dokumentu INDA IST 90.3-01. Sílu Handle-O-Meter lze měřit u materiálu ve směru pohybu stroje (MD) nebo v příčném směru (CD). Síla Handle-O-Meter materiálu ve směru pohybu stroje se používá ke stanovení Softness Faktoru. “Statický součinitel tření (COF)” lze měřit použitím metody podle ASTM D 1894-01 s následujícími specifikacemi. Zkouška se provádí při konstantní rychlosti na nástavbě zařízení pro měření pevnosti v tahu s počítačovým rozhraním (vhodným nástrojem je MTS Alliance s použitím softwaru Testworks 4, který prodává společnost MTS Systems Corp., Eden Prarie, MN) s odpovídající armaturou pro součinitele třem a sáněmi popsanými v dokumentu D 1894-01 (vhodnou armaturou je "Coefficient of Friction Fixture" a sáně, které prodává společnost Instron Corp., Canton, MA). Přístroj je nakonfigurován podle ilustrace na obr. lc obsaženého v normě ASTM 1894-01 za použití plechu z nerezavějící oceli se zrnitostí povrchu o velikosti zrna 320, což je hodnota zrnitosti cílové plochy. Siloměr se volí tak, aby byly naměřené hodnoty síly v rozmezí od 10 % do 90 % rozsahu siloměru. Trhací stroj je naprogramován na rychlost křížové hlavy 127 mm/min a celkový zdvih o velikosti 130 mm. Údaje se zaznamenávají rychlostí 100 Hz. Vzorek se seřízne na menší velikost 63,5 m x 63,5 mm (přičemž uřezané hrany musí být opět -46- • * • · · ··· vodorovné, popřípadě kolmé k podélné ose plenky) a pomocí oboustranné lepicí pásky se připevní na stranu saní s molitanem (použitá lepicí páska musí být dostatečně široká, aby pokryla 100 % plochy saní). Vzorek je na saních nasměrován tak, aby povrch směrem k uživateli nebo ven směřující povrch (podle umístění na plence, podle toho, zda byl vzorek odebrán z horní nebo ze zadní části) ležel proti cílové ploše a podélná orientace vzorku, popřípadě podélná osa plenky, byla vodorovná se směrem tahu saní. Hmotnost saní s připevněným vzorkem se zaznamenává na 0,1 gramu. Cílová plocha plechu z nerezavějící oceli se vždy před každou zkouškou očistí isopropanolem. Abychom zjistili hodnotu součinitele tření mezi netkanými textiliemi, zajistěte druhý vzorek, stejný, jako je připevněn na saních, který bude dostatečně velký, aby zakryl celou cílovou plochu. Druhý vzorek umístěte na cílovou plochu tak, aby stejné plochy těchto dvou vzorků v průběhu zkoušky směřovaly proti sobě, přičemž směr pohybu stroje musí být vodorovný se směrem tahu saní. Vzorek na cílové ploše umístěte tak, aby byl ve stejné vzdálenosti od okrajů. Konec vzorku seřiďte podle vyčnívající části plošiny a připevněte ho lepicí páskou nebo svorkami pouze po celém konci, který vyčnívá, přičemž druhý konec vzorku nechte volně nezajištěný, aby nedocházelo k deformaci materiálu v průběhu zkoušek.

Statické a kinetické součinitele tření vzorku se vypočítá následujícím způsobem:

Statický koeficient tření = AS / B AS = maximální horní mez síly jako grams force (gf) pro první maximum B = hmotnost saní v gramech

Kinetický součinitel tření = AK / B AK = průměrná síla jako grams force (gf) mezi 20 mm a 128 mm B = hmotnost saní v gramech

Statický součinitel tření lze měřit v materiálech ve směru pohybu stroje (MD) i v příčném směru (CD). Statický součinitel tření ve směru pohybu stroje materiálu se používá ke stanovení Softness Faktoru. “caliper” nebo “tloušťka” netkaných materiálů se měří dle evropské normy pro provádění zkoušek EN ISO 9073-2:1995 (odpovídá normě WSP 120.6) s následující úpravou: 1. materiál je nutno měřit na vzorku odebraném z výroby, aniž by byl vystaven vyšším tahům nebo byl vystaven tlaku více než po dobu jednoho dne (např. na roli výrobku), jinak musí materiál před zahájením měření ležet volně po dobu minimálně 24 hodin. -47- 2. Celková hmotnost horního ramene stroje včetně přidané hmotnosti je 130 g.

Zkouška “Fuzz” se provádí pro účely gravimetrického změření množství volných vláken posbíraných z netkaného materiálu po obroušení smirkovým papírem. Při zkoušce může být netkaný materiál orientován v příčném směru CD nebo ve směru pohybu stroje MD. Zkouška se provádí pomocí zkušebního zařízení Sutherland Rub Tester, model SR 550 (který dodává Chemsultants, Fairfield OH) se závažím 906 g, které je dodáváno společně se zařízením. K obroušení povrchu se používá hadřík o šířce 50,8 mm, smirkový papír 320 s oxidem hlinitým (který pod číslem dílu 4687A51 dodává společnost McMaster-Carr Supply Co., Elmhurst, IL). Vlákna se sbírají pomocí polyetylenové ochranné pásky o šířce 50,8 mm (k dostání pod označením 3M Part No. 3187C). Netkaná textilie se připevní k základní desce zkušebního zařízení Rub (ocel, délka 205 mm x šířka 51 mm x tloušťka 3 mm) pomocí oboustranné lepicí pásky o šířce 50,8 mm (k dostání pod označením 3M Part No. 9589). Před zahájením zkoušky se všechny materiály pásek po dobu dvou hodin nechají v prostředí o teplotě 23°C ± 2 C° a o relativní vlhkosti 50 % ± 2 %. Také veškeré rozbory se provádějí ve zkušebně při teplotě 23 °C ± 2 C° a relativní vlhkosti 50 % ± 2 %. Uřežte kus smirkového papíru o velikosti 160 mm x 50,8 mm. Smirkový papír připevněte na závaží pomocí bočních svorek. U každého vzorku použijte nový kus smirkového papíru. Uřežte kus pásky na sběr vláken, přibližně o délce 165 mm a šířce 50,8. Na obou koncích o šířce 50,8 přeložte přibližně 6 mm pásky přes sebe (tzn., lepicí stranu k lepicí straně), aby se na každém konci vytvořila klopa k přichycení pásky bez kontaktu s lepidlem. Pro každý vzorek si připravte dvě pásky na sběr vláken.

Testovaný vzorek umístěte rovně na zkušební zařízení tak, aby plocha směřující ven, příslušná danému předmětu, byla natočena směrem dolů. Označte příčný směr netkané textilie. Uřežte kus pásky na připevnění vzorku, přibližně o délce 130 mm a šířce 50,8 mm. Volnou lepicí stranu pásky položte na plochu netkané textilie, a to její nej delší stranou vodorovně k příčnému směru netkané textilie. Řezačkou na papír uřízněte z netkané textilie s lepicí páskou pás 110 mm ± 1 mm v příčném směru a 40 mm ± 1 ve směru pohybu stroje. Ze vzorku odlepte papírek a vzorek přiložte k ocelové základní desce tak, aby byl vycentrován po délce i po šířce. Opatrně položte závaží 2,2 kg (s plochým dnem, obdélníkového tvaru o šířce 50 mm a délce 150 mm) na vzorek na dobu 20 s ± 1 s. Poté závaží odstraňte. -48- Základní desku připevněte na zkušební zařízení Sutherland Rub Tester. Závaží připevněte na pístové rameno. Spusťte zkušební zařízení Rub tester a počkejte do provedení 20 cyklů při rychlosti 42 cyklů za minutu. Pomocí analytické váhy změřte hmotnost každé pásky na sběr vláken na nejbližší 0,0001 g. Hodnoty zaznamenávejte zvlášť jako čistou hmotnost pásky se smirkovým papírem (STW) a čistou hmotnost pásky s netkanou textilií (NTW).

Po provedení 20 cyklů opatrně zvedněte závaží a položte ho na zkušební zařízení stranou se smirkovým papírem nahoru. Uchopte předem zváženou pásku se smirkovým papírem na sběr vláken a lehce se dotkněte lepicím povrchem pásky volných vláken na povrchu smirkového papíru. Dbejte na to, abyste odstranili všechna volná vlákna z celého drsného povrchu smirkového papíru. Změřte hmotnost pásky na sběr vláken / hmotnost volných vláken na nejbližší 0,0001 g. Zaznamenejte hmotnost kombinace pásky a smirkového papíru (SCW).

Opatrně odstraňte základní desku se zdrsněným vzorkem a položte ji na zkušební zařízení netkanou textilií nahoru. Uchopte předem zváženou pásku na sběr vlákna s netkanou textilií a na povrch netkané textilie položte lepicí stranu pásky naproti netkané textilie. Opatrně položte závaží 2,2 kg (s plochým dnem, obdélníkového tvaru o šířce 50 mm a délce 150 mm) na vzorek na dobu 20 s ± 1 s. Poté závaží odstraňte.

Dbejte na to, abyste odstranili všechna volná vlákna z celého povrchu netkané textilie. Odlepte papírek a změřte hmotnost pásky na sběr vláken s netkanou textilií / hmotnost volných vláken na nejbližší 0,0001 g. Hodnotu zaznamenejte jako hmotnost kombinace pásky a netkané textilie (NCW). Úroveň Fuzz (mg/cm2) = 1000 x [(SCW - STW) + (NCW - NTW)] / 44

Zkoušku opakujte s celkem třemi stejnými vzorky. Spočítejte průměr získaných výsledků a zjistěte úroveň Fuzz v příčném směru na nejbližší 0,001 mg/cm2.

Stejným způsobem opakujte měření Fuzz se třemi v podstatě stejnými vzorky, při kterém bude vzorek pro účely rozboru umístěn vodorovně ke směru pohybu stroje. Spočítejte průměr tří výsledku zkoušek ve směru pohybu stroje a stanovte úroveň Fuzz ve směru pohybu stroje na nejbližší 0,001 mg/cm2. “Molekulární hmotnost (Mn, Mw, and Mz)” a "distribuce molekulární hmotnosti (MWD)” se stanovuje podle následujícího postupu a podle postupu popsaného v dokumentu Verstate et al., 21 MACROMOLECULES 3360 (1988). Podmínky popsané v tomto dokumentu mají přednost před zveřejněnými podmínkami zkoušek. Molekulární hmotnost a distribuce -49- • * • · · · · · molekulární hmotnosti se měří pomocí gelového permeačního chromatografu Waters 150, vybaveného fotometrem s rozptylem světla Chromatix KMX-6 on-line. Systém se používá při 135[stupních] C s 1,2,4-trichlorobenzem jako mobilní fází. Používají se sloupce polystyrénového gelu Showdex (Showa-Denko America, lne.) 802, 803, 804 a 805. Tato technika je popsána v dokumentu Verstate et al., 21 MACROMOLECULES 3360 (1988). Neprovádí se žádné korekce rozprostření sloupců; avšak údaje ze všeobecně akceptovaných norem, např. norem Národního úřadu pro normy polyetylénu (National Bureau of Standards Polyethylene 1484) a údaje o anioaktivně vyráběných hydrogenovaných polyisoprenů (náhradní kopolymer ethylenepropylenu) dokazují, takové korekce Mw/Mn nebo Mz/Mw jsou menší než 0,05 jednotek. Mw/Mn se vypočítalo na základě času propírání a molekulárního vztahu, přičemž Mz/Mw bylo hodnoceno pomocí fotometru s disperzí světla. Numerickou analýzu lze provést pomocí komerčně dostupného počítačového softwaru GPC2, MOLWT2, který dodává LDC/Milton Roy-Rivera Beach, Fla. “Diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC)” se stanovuje následujícím způsobem. Odváží se přibližně 0,5 gramu polymeru, který se stiskne na tloušťku přibližně 15 až 20 tisícin palce (přibližně 381-508 mikronů) při teplotě přibližně 140 - 150[stupňů] C, za pomocí “formy DSC" a filmu MYLAR(TM) jako předsádkového listu. Stlačený polymerový vzorek se může nechat vychladnout na pokojovou teplotu zavěšením na vzduchu (předsádkový list z filmu MYLAR(TM) se neodstraňuje). Stlačený polymerový vzorek se poté žíhá při pokojové teplotě (přibližně 23 - 25[stupňů] C) po dobu přibližně osmi dnů. Na konci této doby se ze stlačeného polymerového vzorku pomocí upínacího razidla odebere kus o hmotnosti 15-20 mg, který se položí do hliníkové vzorové pánve o objemu 10 mikrolitru. Kruhový vzorek se poté položí do DSC (systém tepelné analýzy Perkin Elmer Pyris 1) a nechá se vychladnout na teplotu přibližně -100 [stupňů] C. Vzorek se zahřívá rychlostí přibližně 10 [stupňů] C/min až do dosažení konečné teploty o velikosti přibližně 165 [stupňů] C. Tepelný výstup, zaznamenaný jako plocha pod špičkou tavení kruhového vzorku, je měřítkem skupenského tepla tání, které lze vyjádřit v počtech joulů na 1 gram (J/g) polymeru. Tuto hodnotu systém Perkin Elmer počítá automaticky. Za těchto podmínek ukazuje tavící profil dvě (2) maxima, maximum při nejvyšší teplotě se bere jako bod tání v rozsahu tání kruhového vzorku vztažený k základnímu měření pro zvýšenou tepelnou kapacitu polymeru v závislosti na teplotě. -50-

“Takticita trojice” se stanovuje následujícím způsobem. Index takticity, který je zde vyjádřen jako “m/r", se stanovuje 13C nukleární magnetickou rezonancí (“NMR"). Index takticity m/r se počítá podle definice Η. N. Cheng obsažené v dokumentu 17 MACROMOLECULES 1950 (1984), která je zde uvedena formou odkazu. Označení “m" nebo “r" popisuje stereochemii dvojic sousedních propylenových skupin, kde “m" označuje meso a “r" racemickou formu. Poměr m/r o hodnotě 1,0 obecně popisuje syndiotaktický polymer a poměr m/r o hodnotě 2,0 obecně popisuje ataktický materiál. Isotaktický materiál může mít teoreticky poměr m/r do nekonečna a mnoho ataktických polymerů vedlejších produktů má dostatečný izotaktický obsah, aby byl výsledný poměr m/r vyšší než 50. Při použití “metody měření tvaru pojících bodů” se měření ploch, vzdáleností a úhlů provádějí na snímcích vytvořených pomocí skeneru s plochým ložem, který je při snímání schopen dosáhnout rozlišení alespoň 4800 dpi v režimu zohledňujícím odrazívost povrchu (vhodným skenerem je například přístroj Epson Perfection V750 Pro vyráběný společností Epson, USA). Měření se provádějí za použití software ImageJ (verze 1.43u, National Institutes of Health, USA) a kalibrace se provádí pomocí pravítka certifikovaného institutem NIST. K měření se používají vzorky zkoumané netkané textilie o velikosti 80 mm krát 80 mm. Takto odebrané vzorky připravte tak, aby se po dobu dvou hodin před zahájením provádění zkoušek nacházely v prostředí s teplotou 23 °C ± 2 C° a relativní vlhkostí vzduchu asi 50% ± 2%. Určete směr průchodu netkané textilie strojem a na každém vzorku zakreslete tenkou čáru orientovanou v tomto směru a umožňující vyrovnání snímků ve skeneru do společné osy.

Umístěte vzorek, který má být měřen, na skener s plochým ložem tak, aby povrch zahrnující pojící vtisky nebo pojící body směřoval dolů, a do bezprostřední blízkosti vzorku položte pravítko. Toto umístění je třeba zvolit tak, aby rozměr odpovídající směru průchodu netkané textilie strojem byl rovnoběžný s přiloženým pravítkem. Nad vzorek umístěte černé pozadí a zavřete víko skeneru. Pořiďte snímek obsahující netkanou textilii a přiložené pravítko při rozlišení 4800 dpi v režimu zohledňujícím odrazivost materiálu a za použití osmibitové stupnice odstínu šedé a získaný soubor uložte. Soubor obsahující snímek otevřete v programu ImageJ a proveďte lineární kalibraci pomocí pravítka, které je na snímku zobrazeno. -51 - • «

Není-li uvedeno jinak, provádějí se měření rozměrů a ploch trojmo, tedy za použití tří podobných pojících tvarů na každém ze šesti podobných vzorků. Ze získaných 18 hodnot se vypočítá průměr, který se zaznamená do protokolu.

Aniž by následující způsoby měření rozměrů měly být vázány pouze na konkrétní příklady, jsou kjejich vysvětlení použity odkazy na obr. 3A až 4B. Tyto způsoby měření jsou stejnou měrou použitelné i pro jiné pojící tvary a opakující se pojící vzory.

Největší měřitelná délka ÍL). Tvar pojícího bodu má určitý obvod a určitou největší měřitelnou délku. Určete přímku k měření délky tvaru (např. přímku 104), která protíná obvod tvaru ve dvou nej vzdálenějších bodech. Tuto přímku zakreslete tak, aby uvedenými body procházela. Pomocí měřidla změřte na přímce délku úseku mezi těmito body s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 3B a 4B jsou největší měřitelné délky ležící na příslušných přímkách 104 k měření délek tvarů označeny jako L.

Největší měřitelná šířka ÍW). Tvar pojícího bodu má také největší měřitelnou šířku, která je orientována ve směru kolmém k přímce k měření délky tvaru, na které leží největší měřitelná délka. Zakreslete dvě přímky, které jsou rovnoběžné s přímkou k měření délky tvaru a které jsou tečnami obvodu tvaru v jednom nebo více bodech majících největší vzdálenost od přímky k měření délky tvaru. Toto jsou přímky k měření šířky tvaru. Pomocí měřidla změřte na největší měřitelnou šířku mezi těmito přímkami jako úsečku kolmou k přímce k měření délky tvaru, opět s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 3B a 4B jsou největší měřitelné šířky, které leží mezi přímkami 105a a 105b a jsou kolmé k přímkám délky tvaru 104. označeny jako W. Výška zakřivení (CH). Má-li tvar pojícího bodu obvod s vypouklým úsekem, leží tento vypouklý úsek v maximální vzdálenosti od přímky k měření délky tvaru, což je vzdálenost, která je zde označována jako výška zakřivení. Zakreslete přímku, která je tečná k vypouklému úseku a současně rovnoběžná s přímkou délky tvaru. Pomocí měřidla změřte vzdálenost, tedy šířkový rozměr, mezi touto tečnou a přímkou délky tvaru ve směru kolmém k přímce délky tvaru, a to s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 3B a 4B jsou výšky zakřivení vypouklých úseků označeny jako CH resp. CHa a CHb-

Hloubka vydutí (Ό). Má-li tvar pojícího bodu obvod s vydutým úsekem, má tento vydutý úsek určitou maximální vzdálenost od přímky k měření šířky příslušného tvaru. Zakreslete přímku, která je tečná k vydutému úseku profilu v jeho nejhlubším bodě a současně rovnoběžná s přímkou délky tvaru. Tato přímka umožní měření hloubky vydutí tvaru. Pomocí měřidla změřte -52- vzdálenost mezi touto tečnou vydutého úseku a přímkou délky tvaru ve směru kolmém k přímce délky tvaru, a to s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 3B a 4B jsou hloubky vydutí označeny jako D resp. Da a Db. Úhel sklonu tvaru (α-r). Tvar pojícího bodu má určitou orientaci vzhledem ke směru pohybu stroje, která je určena úhlem sklonu tvaru αχ. Zakreslete přímku v příčném směru tak, aby se protínala s přímkou délky tvaru. Zakreslete přímku ve směru pohybu stroje, která bude kolmá k uvedené přímce zakreslené v příčném směru a bude protínat jak tuto přímku tak i přímku délky tvaru. Pomocí úhloměru změřte menší z úhlů mezi směrem pohybu stroje a přímkou délky tvaru, a to s přesností na 0,1 stupně. Například na obr. 3B je úhlem sklonu tvaru αχ úhel mezi přímkami 108 a 104. Úhel sklonu vzoru (γρ). Tvary pojících bodů mohou vytvářet vzor, který je vůči směru pohybu stroje orientován pod úhlem sklonu γρ. Určete opakující se řadu tvarů pojících bodů v některém sloupci. Zakreslete přímku procházející tímto sloupcem, která bude najedná straně tečná ve stejné poloze ke dvěma podobným tvarům majícím v příslušném sloupci podobnou úhlovou orientaci. Zakreslete přímku ve směru pohybu stroje, která bude pod určitým úhlem protínat uvedenou přímku procházející sloupcem, pokud taková přímka existuje. Pomocí úhloměru změřte menší z úhlů mezi přímkou procházející sloupcem a směrem pohybu stroje, a to s přesností na 0,1 stupně.

Poměr omezení proudění vzduchu. Pojící tvary tvoří vzor, který určuje maximální míru omezení proudění vzduchu odpovídajícím spojovacím válcem v oblasti lisovací mezery. Určete opakující se řadu pojící tvarů ležících v některém řádku. Zakreslete přímku v příčném směru, která bude tyto pojící tvary protínat v poloze vztažené ke směru pohybu stroje, ve které tvary budou zaujímat největší podíl ze vzdálenosti vymezené příslušným úsekem této přímky. Může nastat situace, že bude nezbytné provést měření za použití několika takových čar zakreslených v příčném směru, aby bylo možno empiricky a/nebo iterační metodou určit tu z nich, na které pojící tvary zaujímají uvedený největší podíl vzdálenosti. Pomocí měřidla změřte délku od počátku opakujících se řad po odpovídající bod na konci opakujících se řad (včetně vzdáleností mezi pojícími tvary) s přesností na 0,001 mm. Toto je délka úseku obsahujícího opakující se řady v příčném směru. Pomocí měřidla změřte každou z délek úseček na přímce zakreslené v příčném směru, které leží nad pojícími tvary, s přesností na 0,001 mm. Sečtete délky všech těchto úseček v úseku obsahujícím opakující se řady a získaný součet vydělte délkou tohoto úseku. Výsledek -53 - «► · * • # zaokrouhlete na nejbližší 0,001. Tato výsledná hodnota vyjadřuje poměr omezení proudění vzduchu. Například na obr. 3C se délka wp úseku obsahujícího opakující se řady měří v příčném směru určeném přímkou 107a. Úsečky ležící nad pojícími tvary jsou zde označeny wi až W4. Poměr omezení proudění vzduchu je pak součet délek wi až W4 vydělený délkou úseku obsahujícího opakující se řady wp. Úhel dráhy proudění vzduchu lisovací mezerou (βΑ Pojící vzor může vymezovat dráhu proudění vzduchu, jejíž jednou vektorovou složkou je směr pohybu stroje. Zakreslete přímku v příčném směru. Určete přímku, kterou je možno zakreslit jakožto přímku procházející alespoň osmi řádky pojících tvarů, aniž by protínala kterýkoli z těchto tvarů, pokud taková přímka existuje. Tato přímka odpovídá dráze proudění vzduchu lisovací mezerou. Prodlužte ji tak, aby protnula přímku zakreslenou v příčném směru. Pomocí úhloměru změřte menší z úhlů mezi přímkou zakreslenou v příčném směru a přímkou odpovídající dráze proudění vzduchu s přesností na 0,1 stupně. Přímkami odpovídajícími dráze proudění vzduchu a protínajícími přímku 107 pod úhlem Pa jsou například přímka 109 na obrázku 5 A a přímka 109 na obrázku 6A.

Procentuální podíl celkové pojící plochy. Určete jeden z opakujících se vzorů tvořených pojícími tvary a oblastmi mezi nimi a zobrazení zvětšete tak, aby tento opakující se vzor vyplnil celé zorné pole. V programu pro úpravu grafických objektů ImageJ zakreslete obdélník, který bude opsán okolo uvedeného opakujícího se vzoru. Vypočítejte plochu obdélníku s přesností na Λ 0,001 mm . Poté pomocí nástroje pro analýzu ploch vyznačte jednotlivé pojící tvary nebo jejich části, které se nacházejí uvnitř opakujícího se vzoru/obdélníku, vypočítejte jejich plochy a Λ hodnoty těchto ploch sečtěte. Výsledek zaokrouhlete na nejbližší 0,001 mm . Proveďte následující výpočet:

Procentuální podíl celkové pojící plochy % = (součet ploch pojících tvarů uvnitř opakujícího se vzoru) / (celková plocha opakujícího se vzoru) x 100%

Tento výpočet zopakujte pro celkem tři vzájemně nesousedící oblasti, které budou náhodně vybrány na povrchu zkušebního vzorku. Každý z takto vypočítaných procentuálních podílů celkové pojící plochy zaokrouhlete na nejbližší 0,01%. Vypočítejte průměrnou hodnotu a standardní odchylku ze všech 18 měření procentuálních podílů plochy vazby a zaokrouhlete ji na nejbližší 0,01%.

Průměrná velikost ploch jednotlivých pojících bodů fvtiskú) . Zvětšete zobrazení oblasti zkušebního vzorku tak, aby bylo možno rozpoznat okraje tvarů pojících bodů. Poté pomocí -54- nástroje pro analýzu ploch ručně vyznačte obvod pojícího tvaru. Vypočítejte plochu s přesností 'y na 0,001 mm . Tento výpočet zopakujte pro celkem pět vzájemně nesousedících oblastí, které budou náhodně vybrány na povrchu celého zkušebního vzorku. Měření se provedou na každém ze zkušebních vzorků. Celkově se změří šest zkušebních vzorků. Vypočítejte průměrnou hodnotu 5 a standardní odchylku ze všech 30 měření velikostí ploch jednotlivých pojících bodl a Λ zaokrouhlete ji nanejbližší 0,001 mm .

Claims (24)

1. áfi.-飣~ -55- PATENTOVÉ NÁROKY 1. Netkaná textilie (21) obsahující tepelně pojitelná vlákna a množství pojících bodů (100) majících tvar pojícího bodu; a. vyznačující se tím, že uvedená tepelně pojitelná vlákna obsahují kopolymer propylenu, změkčovací přísadu a polypropylen, b. kde množství pojících bodů (100) majících tvar vytváří pravidelný vzor, a kde uvedené tvary pojících bodů (100) mají největší měřitelnou délku (L) a největší měřitelnou šířku (W), přičemž poměr největší měřitelné délky (L) ku největší měřitelné šířce (W) je minimálně 2,5.
2. 2. Netkaná textilie (21) dle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená tepelně pojitelná vlákna obsahují a. od 10 % do 20 % kopolymeru propylenu, s výhodou od 14 do 18 % kopolymeru propylenu; a/nebo b. od 0,01% do 10% změkčovací přísady, lépe v rozmezí od 0,03 % do 5 %, lépe v rozmezí od 0,05 % do 1 % a nejlépe v rozmezí od 0,1 % do 0,5 % hmotnosti vyrobených vláken; a/nebo c. minimálně 60 %, lépe minimálně 70 %, lépe minimálně 80 % homopolymeru polypropylenu.
3. 3. Netkaná textilie (21) dle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jsou uvedené tvary pojících bodů (100) uspořádány do vzoru tak, že existují přímky (109), které neprotínají jednotlivé tvary pojících bodů (100), ale zároveň protínají osu v příčném směru CD (107) kolmou na směr pohybu stroje MD (109) tak, že uvedené přímky tvoří s příčným směrem CD (107) kolmým ke směru pohybu stroje MD (109) úhel (βΑ) větší než 45°, lépe v rozsahu od 50° do 90° a ještě lépe v rozsahu od 60° do 90°.
4. 4. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že je počet jednotlivých tvarů pojících bodů (100) na 1 cm2 menší než 11.
5. 5. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že je poměr tvarů pojících bodů (100) na příslušné ploše vztažené k celkové ploše v rozmezí od 4 % do 18%, lépe v rozmezí od 6 % do 16 % a nejlépe v rozmezí od 8 % do 14 %. -56- * » P ·»·
6. 6. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že uvedené pojící body (100) mají tvar pojícího bodu, přičemž a. obvod tvaru pojícího bodu (100) obsahuje konvexní část a b. kde je tvar pojícího bodu (100) asymetrický a nebo orientován tak, že existuje přímka (104) protínající obvod tvaru pojícího bodu (100) po nejdelší měřitelné délce (L) a že se směrem pohybu stroje (109) dané netkané textilie (21) tvoří úhel (aT) v rozmezí od 1 stupně do 40 stupňů.
7. 7. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že jsou uvedené pojící body (100) mající tvar uspořádány ve vzoru sloupců (112) a řádků (110) tak, že vzor splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: a. každý sloupec (112) podobných pojících bodů (100) je posunut z hlediska obou sousedících sloupců (112) o vzdálenost v rozmezí od 30 % do 70% největší měřitelné délky (L) daného pojícího bodu (100), měřené kolmo k přímce spojující pojící výstupky ve sloupci; b. body ve vrcholcích (200) pojících bodů (100), které tvoří konec pojících bodů (100) ve směru pohybu stroje v přímo sousedících sloupcích (112), vytvářejí rovnoramenný trojúhelník symetrický k ose směru pohybu stroje.
8. 8. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že uvedený kopolymer propylenu splňuje jednu z následujících podmínek: a. skupenské teplo tání přibližně 75 J/g a méně, lépe přibližně 70 J/g a méně, přibližně 50 J/g a méně nebo přibližně 35 J/g a méně podle měření popsanou metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); b. spodní mez Hf přibližně 0,5 J/g, přibližně 1 J/g nebo přibližně 5 J/g podle měření popsanou metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); c. bod tání přibližně 100°C a méně, přibližně 90°C a méně, přibližně 80°C a méně nebo přibližně 70°C a méně podle měření popsanou metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); d. krystalinitu přibližně 2 % až přibližně 65 % izotaktického polypropylenu; e. rychlost tečení taveniny (MFR) přibližně 0,5 až přibližně 5000 dg/min, přibližně 1 až přibližně 2500 dg/min, přibližně 1,5 až přibližně 1500 dg/min, přibližně 2 až přibližně 1000 dg/min, přibližně 5 až přibližně 500 dg/min, přibližně 10 až -57- • · · * # * · přibližně 250 dg/min, přibližně 10 až přibližně 100 dg/min, přibližně 2 až přibližně 40 dg/min nebo přibližně 2 až přibližně 30 dg/min podle měření postupem uvedeným v normě ASTM D1238, 2,16 kg při teplotě 230°C; f. hustota přibližně 0,850 až přibližně 0,920 g/cm3, přibližně 0,860 až přibližně 0,900 g/cm3, lépe přibližně 0,860 až přibližně 0,890 g/cm3, měřeno při pokojové teplotě postupem uvedeným v normě ASTM D-1505; g. Tažnost do bodu přetržení méně než přibližně 2000 %, méně než přibližně 1000 % nebo méně než přibližně 800 %, podle měření postupem uvedeným v normě ASTM D412; h. distribuce molekulární hmotnosti (“MWD") přibližně 1,5 až přibližně 20 nebo přibližně 1,5 až přibližně 15, lépe přibližně 1,5 až přibližně 5, ještě lépe přibližně 1,8 až přibližně 5 a nejlépe přibližně 1,8 až přibližně 3 nebo přibližně 4.
9. 9. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že uvedený kopolymer propylenu obsahuje přibližně 5 až přibližně 35 %, lépe přibližně 5 až přibližně 20 % a nejlépe přibližně 10 až přibližně 20 % jednotek etylen derivátů hmotnosti propylen-alfa-olefin kopolymeru.
10. 10. Netkaná textilie 21 podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že má uvedený kopolymer propylenu takticitu triády tří jednotek propylenu, na základě měření 13C NMR podle popisu minimálně přibližně 75 %, minimálně přibližně 80 %, minimálně přibližně 82 %, minimálně přibližně 85 % nebo minimálně přibližně 90 %.
11. 11. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že změkčující přísada obsahuje chemické sloučeniny s dusíkem vázaným na organický řetězec, nejlépe ve formě organického aminu nebo amidu.
12. 12. Netkaná textilie (21) podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedená změkčující přísada obsahuje jednu nebo více sloučenin obsahujících bis(2-hydroxyethyl) isodecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isodecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) isotridecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isotridecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) -58- lineámí alkyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) sója amin, poly(15)oxyethylen sója amin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecylamin, poly(5)oxyethylen oktadecylamin, poly(8)oxyethylen oktadecylamin, poly(10)oxyethylen oktadecylamin, poly(15)oxyethylen oktadecylamin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lůj amin, poly(5)oxyethylen lůj amin, poly(15)oxyethylen lůj amin, poly(3)oxyethylen-l,3-diaminopropan, bis(2-hydroxyethyl) kokoamin, bis(2-hydroxyethyl)isodecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isodecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) isotridecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isotridecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lineární alkyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) sója amin, poly(15)oxyethylen sója amin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecylamine, poly(5)oxyethylen oktadecylamin, poly(8)oxyethylen oktadecylamin, poly(10)oxyethylen oktadecylamin, poly(15)oxyethylen oktadecylamin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lůj amin, poly(5)oxyethylen lůj amin, poly(15)oxyethylen lůj amin, poly(3) oxyethylen-1,3-diaminopropan, bis(2-hydroxethyl) kokoamin, valeramid, kapronamid, erukamid, kaprylamid, pelargonamid, kaprikamid, lanroamid, lauramid, myristoamid, myristamid, palmiticamid, palmitoleamid, palmitamid, margaro (daturic) amid, stearicamid, arachidicamid, behenicamid, behenamid, lignocericamid, linoleamid, ceroticamid, carbocericamid, montanicamid, melissicamid, lacceroicamid, ceromelissic (psyllic) amid, geddicamid, 9-octadecenamid, oleamid, stearamid, lůj bis(2-hydroxyethyl)amin. kokobis(2-hydroxyethyljamin, octadecylbis(2-hydroxyethyl)amin, oleylbis(2-hydroxyethyl)amin, ceroplastic amid a jejich kombinace.
13. 13. Netkaná textilie (21) podle nároku 11, vyznačující se tím, že změkčující přísada obsahuje erukamid.
14. 14. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že uvedený netkaný materiál vykazuje Softness Faktor menší než 180 kN/m, lépe menší než 170 kN/m, ještě lépe menší než 160 kN/m a nejlépe menší než 150 kN/m. -59- • ·
15. 15. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že má uvedený netkaný materiál má hodnootu Fuzz nižší než 0,3, lépe nižší než 0,25 a nejlépe nižší než 0,2.
16. 16. Způsob výroby netkané textilie (21) zahrnující následující kroky: a. zajištění směsi obsahující homopolymer propylenu, kopolymer propylenu a změkčující přísadu; b. roztavení výše uvedené směsi; c. protlačení směsi extruzním systémem do spunmelt systému a vytvoření v zásadě nekonečných tepelně pojitelných vláken; d. vytvoření vrstvy (21 a) uvedených vláken na pohyblivém pásu; e. zajištění prvního (50) a druhého (51) válce s první a druhou plochou, přičemž alespoň jeden z těchto válců se nahřívá a první (50) a druhý (51) válec společně vytvářejí lisovací mezeru (52), přičemž alespoň jedna plocha obsahuje oddělené pojící výstupky (100) obklopené zapuštěnými plochami (101); a přičemž pojící výstupky (100) mají největší měřitelnou délku (L) a největší měřitelnou šířku (W), kde je poměr největší měřitelné délky (L) k největší měřitelné šířce (L) alespoň 2,5; a dále, kde A. buď i. obvod tvaru výše uvedených pojících výstupků (100) obsahuje konvexní část (103) a ii. tvar výše uvedených pojících výstupků (100) je asymetrický iii. nebo výše uvedené pojící výstupky (100) jsou orientovány tak, aby byla vytvořena přímka (104) protínající obvod tvaru uvedených pojících výstupků (100) po největší měřitelné délce (L) a se směrem pohybu stroje (109) netkané textilie (21) vytvářela úhel (aT) v rozmezí od 1 stupně do 40 stupňů, B. nebo -60- e *

    i. pojící výstupky (100) jsou uspořádány ve vzoru sloupců (112) a řádků (110), příslušný vzor splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: I. každý sloupec (112) pojících výstupků s podobným tvarem (100) je posunut vzhledem k oběma přímo sousedícím sloupcům (112) o vzdálenost v rozmezí od 30 do 70 % největší měřitelné délky (L) podobného pojícího výstupku (100), měřené kolmo k přímce spojující pojící výstupky (100) ve sloupci (H2); II. body vrcholů (200) pojících výstupků (100), které tvoří konec pojících výstupků (100) ve směru pohybu stroje, tří přímo sousedících sloupců (112) tvoří rovnoramenný trojúhelník symetrický k ose směru pohybu stroje (109), f. přivedení uvedené vrstvy vláken (21a) do uvedené lisovací mezery (52), stlačením uvedené vrstvy vláken (21a) v uvedené lisovací mezeře (52) mezi uvedeným prvním (50) a uvedeným druhým (51) válcem tak, že ústavem uvedených vláken uvedené vrstvy (21a) ovlivňují uvedené pojící výstupky (100) přímo či nepřímo ovlivněním proudění vzduchu v uvedené lisovací mezeře; g. pojení uvedené vrstvy vláken (21a) v uvedené lisovací mezeře (52) kontaktem s uvedenými pojícími výstupky (100) první plochy a druhé plochy, přičemž druhá plocha tak vytváří konsolidované pojící body; h. vyjmutí textilie (21) z lisovací mezery (52).
17. 17. Způsob výroby netkané textilie (21) dle nároku 16, vyznačující se tím, že směs obsahující homopolymer propylenu, kopolymer propylenu a změkčovací přísadu obsahuje: a. od 10 % do 20 % kopolymeru propylenu, lépe v rozmezí od 14 do 18 % kopolymeru propylenu; and / or -61 - 9 · Φ b. od 0,01% do 10% změkčovací přísady, lépe v rozmezí od 0,03 % do 5 %, ještě lépe v rozmezí od 0,05 % do 1 % a nejlépe v rozmezí od 0,1 % do 0,5 % hmotnosti vyrobených vláken; a/nebo c. minimálně 60 %, lépe minimálně 70 %, ještě lépe minimálně 80 % homopolymeru polypropylenu.
18. 18. Způsob dle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že teplota uvedené roztavené směsi nepřesahuje maximální teplotu, která je minimálně 20°C pod hodnotou teploty rychlého úbytku na hmotnosti TGA změkčovací přísady, nejlépe alespoň o 25 °C nižší.
19. 19. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že změkčovací přísada obsahuje chemické sloučeniny s dusíkem vázaným na organický řetězec, nejlépe ve formě organického aminu nebo amidu.
20. 20. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 16 až 19, vyznačující se tím, že uvedená změkčovací přísada obsahuje jednu nebo více sloučenin vybranou ze skupiny obsahující bis(2-hydroxyethyl) isodecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isodecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) isotridecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isotridecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lineární alkyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) sója amin, poly(15)oxyethylen sója amin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecylamin, poly(5)oxyethylen oktadecylamin, poly(8)oxyethylen oktadecylamin, poly(10)oxyethylen oktadecylamin, poly(15)oxyethylen oktadecylamin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lůj amin, poly(5)oxyethylen lůj amin, poly(15)oxyethylen lůj amin, poly(3)oxyethylen-l,3-diaminopropan, bis(2-hydroxyethyl) kokoamin, bis(2-hydroxyethyljisodecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isodecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) isotridecyloxypropylamin, poly(5)oxyethylen isotridecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lineární alkyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) sója amin, poly(15)oxyethylen sója amin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecylamin, poly(5)oxyethylen oktadecylamin, poly(8)oxy ethylen oktadecylamin, poly(10)oxy ethylen oktadecylamin, poly(15)oxyethylen oktadecylamin, bis(2-hydroxyethyl) oktadecyloxypropylamin, bis(2-hydroxyethyl) lůj amin, poly(5)oxyethylen lůj amin, poly(15)oxyethylen lůj amin, poly(3) -62- • * »«··*·· ♦ · * «·· *>«>»··»· oxyethylen-l,3-diaminopropan, bis(2-hydroxethyl) kokoamin, valeramid, kapronamid, erukamid, kaprylamid, pelargonamid, kaprinamid, lauroamid, lauramid, myristoamid, myristamid, palmiticamid, palmitoleamid, palmitamid, margaro (daturic) amid, stearicamid, arachidicamid, behenicamid, behenamid, lignocericamid, linoleamid, ceroticamid, carbocericamid, montanicamid, melissicamid, lacceroicamid, ceromelissic (psyllic) amid, geddicamid, 9-octadecenamid, oleamid, stearamid, lůj bis(2-hydroxyethyl)amin. kokobis(2-hydroxyethyljamin, octadecylbis(2-hydroxyethyl)amin, oleylbis(2-hydroxyethyl)amin, ceroplastic amid a jejich kombinace.
21. 21. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 16 až 19, vyznačující se tím, že změkčující přísada obsahuje erukamid.
22. 22. Netkaná textilie (21) podle nároku 16, vyznačující se tím, že kopolymer propylenu splňuje alespoň jednu z následujících podmínek a. skupenské teplo tání přibližně 75 J/g a méně, lépe přibližně 70 J/g a méně, přibližně 50 J/g a méně nebo přibližně 35 J/g a méně podle měření popsanou metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); b. spodní mez Hf přibližně 0,5 J/g, přibližně 1 J/g nebo přibližně 5 J/g podle měření popsanou metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); c. bod tání přibližně 100°C a méně, přibližně 90°C a méně, přibližně 80°C a méně nebo přibližně 70°C a méně podle měření popsanou metodou diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC); d. krystalinitu přibližně 2 % až přibližně 65 % izotaktického polypropylenu; e. rychlost tečení taveniny (MFR) přibližně 0,5 až přibližně 5000 dg/min, přibližně 1 až přibližně 2500 dg/min, přibližně 1,5 až přibližně 1500 dg/min, přibližně 2 až přibližně 1000 dg/min, přibližně 5 až přibližně 500 dg/min, přibližně 10 až přibližně 250 dg/min, přibližně 10 až přibližně 100 dg/min, přibližně 2 až přibližně 40 dg/min nebo přibližně 2 až přibližně 30 dg/min podle měření postupem uvedeným v normě ASTM D1238, 2,16 kg při teplotě 230°C; -63- r · · • · t f. hustota přibližně 0,850 až přibližně 0,920 g/cm3, přibližně 0,860 až přibližně 0,900 g/cm3, lépe přibližně 0,860 až přibližně 0,890 g/cm3, měřeno při pokojové teplotě postupem uvedeným v normě ASTM D-1505; 5 10 g. Tažnost do bodu přetržení méně než přibližně 2000 %, méně než přibližně 1000 % nebo méně než přibližně 800 %, podle měření postupem uvedeným v normě ASTMD412; h. distribuce molekulární hmotnosti (“MWD") přibližně 1,5 až přibližně 20 nebo přibližně 1,5 až přibližně 15, lépe přibližně 1,5 až přibližně 5, ještě lépe přibližně 1,8 až přibližně 5 a nejlépe přibližně 1,8 až přibližně 3 nebo přibližně 4.
23. 23. Způsob podle nároku 16 nebo 22, vyznačující se tím, že kopolymer propylenu obsahuje přibližně 5 až přibližně 35 %, lépe přibližně 5 až přibližně 20 % a nejlépe přibližně 10 až přibližně 20 % jednotek derivátu etylenu hmotnosti propylen-alfa-olefin kopolymeru.
24. 24. Způsob podle nároků 16, 22 nebo 23, vyznačující se tím, že kopolymer propylenu má takticitu triády tří jednotek propylenu, na základě měření 13C NMR podle popisu minimálně přibližně 75 %, minimálně přibližně 80 %, minimálně přibližně 82 %, minimálně přibližně 85 % nebo minimálně přibližně 90 %.