CZ2011163A3 - Zpusob vytvárení pojené netkané textilie a netkaná textilie - Google Patents
Zpusob vytvárení pojené netkané textilie a netkaná textilie Download PDFInfo
- Publication number
- CZ2011163A3 CZ2011163A3 CZ20110163A CZ2011163A CZ2011163A3 CZ 2011163 A3 CZ2011163 A3 CZ 2011163A3 CZ 20110163 A CZ20110163 A CZ 20110163A CZ 2011163 A CZ2011163 A CZ 2011163A CZ 2011163 A3 CZ2011163 A3 CZ 2011163A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- nonwoven fabric
- fibers
- bonding
- shape
- shapes
- Prior art date
Links
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 title description 27
- 239000004744 fabric Substances 0.000 title description 25
- 239000004745 nonwoven fabric Substances 0.000 claims abstract description 239
- 239000000835 fiber Substances 0.000 claims abstract description 229
- 238000000034 method Methods 0.000 claims abstract description 90
- 239000000463 material Substances 0.000 claims description 93
- -1 polypropylene Polymers 0.000 claims description 55
- 239000004743 Polypropylene Substances 0.000 claims description 51
- 229920001155 polypropylene Polymers 0.000 claims description 51
- 239000000203 mixture Substances 0.000 claims description 17
- 239000004698 Polyethylene Substances 0.000 claims description 16
- 229920000573 polyethylene Polymers 0.000 claims description 16
- 229920001169 thermoplastic Polymers 0.000 claims description 11
- 239000004416 thermosoftening plastic Substances 0.000 claims description 11
- 239000000654 additive Substances 0.000 claims description 6
- 229920003232 aliphatic polyester Polymers 0.000 claims description 6
- 229920001222 biopolymer Polymers 0.000 claims description 6
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 claims description 6
- 150000004676 glycans Chemical class 0.000 claims description 6
- 229920000098 polyolefin Polymers 0.000 claims description 6
- 229920001282 polysaccharide Polymers 0.000 claims description 6
- 239000005017 polysaccharide Substances 0.000 claims description 6
- 229920001577 copolymer Polymers 0.000 claims description 5
- 238000004381 surface treatment Methods 0.000 claims description 5
- 239000003607 modifier Substances 0.000 claims description 4
- 230000001154 acute effect Effects 0.000 claims 2
- 239000000975 dye Substances 0.000 claims 2
- 238000003825 pressing Methods 0.000 abstract description 8
- 239000010410 layer Substances 0.000 description 92
- 239000003570 air Substances 0.000 description 51
- 230000002745 absorbent Effects 0.000 description 41
- 239000002250 absorbent Substances 0.000 description 41
- 230000008569 process Effects 0.000 description 35
- 229920000642 polymer Polymers 0.000 description 34
- 230000001965 increasing effect Effects 0.000 description 24
- 238000005303 weighing Methods 0.000 description 19
- 238000005259 measurement Methods 0.000 description 15
- 230000000052 comparative effect Effects 0.000 description 13
- 239000010408 film Substances 0.000 description 13
- 230000008447 perception Effects 0.000 description 13
- 238000003490 calendering Methods 0.000 description 12
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 12
- 238000012360 testing method Methods 0.000 description 12
- 239000002245 particle Substances 0.000 description 11
- 238000000576 coating method Methods 0.000 description 10
- 239000002131 composite material Substances 0.000 description 10
- 239000002105 nanoparticle Substances 0.000 description 10
- 230000009286 beneficial effect Effects 0.000 description 8
- 239000011248 coating agent Substances 0.000 description 8
- 230000006835 compression Effects 0.000 description 8
- 238000007906 compression Methods 0.000 description 8
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 8
- 238000009987 spinning Methods 0.000 description 7
- 230000000007 visual effect Effects 0.000 description 7
- 238000010924 continuous production Methods 0.000 description 6
- 230000002349 favourable effect Effects 0.000 description 6
- 239000012530 fluid Substances 0.000 description 6
- 239000004094 surface-active agent Substances 0.000 description 6
- 230000009471 action Effects 0.000 description 5
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 5
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 description 5
- 238000004140 cleaning Methods 0.000 description 5
- 238000000691 measurement method Methods 0.000 description 5
- 238000010998 test method Methods 0.000 description 5
- 239000000853 adhesive Substances 0.000 description 4
- 230000001070 adhesive effect Effects 0.000 description 4
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 4
- 238000004364 calculation method Methods 0.000 description 4
- 206010061592 cardiac fibrillation Diseases 0.000 description 4
- 238000000151 deposition Methods 0.000 description 4
- 210000000416 exudates and transudate Anatomy 0.000 description 4
- 230000002600 fibrillogenic effect Effects 0.000 description 4
- 239000008187 granular material Substances 0.000 description 4
- 238000005304 joining Methods 0.000 description 4
- 238000012986 modification Methods 0.000 description 4
- 230000004048 modification Effects 0.000 description 4
- 239000004626 polylactic acid Substances 0.000 description 4
- 230000002829 reductive effect Effects 0.000 description 4
- 239000000126 substance Substances 0.000 description 4
- 206010021639 Incontinence Diseases 0.000 description 3
- 238000004458 analytical method Methods 0.000 description 3
- 238000013459 approach Methods 0.000 description 3
- 238000009960 carding Methods 0.000 description 3
- 238000005530 etching Methods 0.000 description 3
- 230000006872 improvement Effects 0.000 description 3
- 238000003754 machining Methods 0.000 description 3
- 230000007246 mechanism Effects 0.000 description 3
- 229920000139 polyethylene terephthalate Polymers 0.000 description 3
- 239000005020 polyethylene terephthalate Substances 0.000 description 3
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 3
- VTYYLEPIZMXCLO-UHFFFAOYSA-L Calcium carbonate Chemical compound [Ca+2].[O-]C([O-])=O VTYYLEPIZMXCLO-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 2
- 239000004594 Masterbatch (MB) Substances 0.000 description 2
- 239000004952 Polyamide Substances 0.000 description 2
- 229910010413 TiO 2 Inorganic materials 0.000 description 2
- 238000005299 abrasion Methods 0.000 description 2
- 230000000996 additive effect Effects 0.000 description 2
- 125000001931 aliphatic group Chemical group 0.000 description 2
- 238000009739 binding Methods 0.000 description 2
- 230000027455 binding Effects 0.000 description 2
- 210000000481 breast Anatomy 0.000 description 2
- 239000011258 core-shell material Substances 0.000 description 2
- 230000008878 coupling Effects 0.000 description 2
- 238000010168 coupling process Methods 0.000 description 2
- 238000005859 coupling reaction Methods 0.000 description 2
- 230000008021 deposition Effects 0.000 description 2
- 238000010410 dusting Methods 0.000 description 2
- 238000010041 electrostatic spinning Methods 0.000 description 2
- 230000002708 enhancing effect Effects 0.000 description 2
- 210000003608 fece Anatomy 0.000 description 2
- 238000010438 heat treatment Methods 0.000 description 2
- 230000002209 hydrophobic effect Effects 0.000 description 2
- FAHBNUUHRFUEAI-UHFFFAOYSA-M hydroxidooxidoaluminium Chemical compound O[Al]=O FAHBNUUHRFUEAI-UHFFFAOYSA-M 0.000 description 2
- 239000004615 ingredient Substances 0.000 description 2
- 239000007788 liquid Substances 0.000 description 2
- 230000014759 maintenance of location Effects 0.000 description 2
- 238000002844 melting Methods 0.000 description 2
- 230000008018 melting Effects 0.000 description 2
- 239000000178 monomer Substances 0.000 description 2
- 239000002121 nanofiber Substances 0.000 description 2
- 230000003287 optical effect Effects 0.000 description 2
- 230000003954 pattern orientation Effects 0.000 description 2
- 230000035515 penetration Effects 0.000 description 2
- 230000035699 permeability Effects 0.000 description 2
- 229920000747 poly(lactic acid) Polymers 0.000 description 2
- 229920002647 polyamide Polymers 0.000 description 2
- 229920000728 polyester Polymers 0.000 description 2
- 229920002959 polymer blend Polymers 0.000 description 2
- 229920005594 polymer fiber Polymers 0.000 description 2
- 238000002310 reflectometry Methods 0.000 description 2
- 230000003252 repetitive effect Effects 0.000 description 2
- 239000000243 solution Substances 0.000 description 2
- 239000002904 solvent Substances 0.000 description 2
- 230000003595 spectral effect Effects 0.000 description 2
- 239000007921 spray Substances 0.000 description 2
- 239000004753 textile Substances 0.000 description 2
- 239000010409 thin film Substances 0.000 description 2
- 210000002700 urine Anatomy 0.000 description 2
- MUTDXQJNNJYAEG-UHFFFAOYSA-N 2-[4-[2-(2,3-dihydro-1H-inden-2-ylamino)pyrimidin-5-yl]-3-(dimethylamino)pyrazol-1-yl]-1-(2,4,6,7-tetrahydrotriazolo[4,5-c]pyridin-5-yl)ethanone Chemical compound C1C(CC2=CC=CC=C12)NC1=NC=C(C=N1)C=1C(=NN(C=1)CC(=O)N1CC2=C(CC1)NN=N2)N(C)C MUTDXQJNNJYAEG-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- JJPWJEGNCRGGGA-UHFFFAOYSA-N 4-[[2-[5-[2-(2,3-dihydro-1H-inden-2-ylamino)pyrimidin-5-yl]-1,3,4-oxadiazol-2-yl]acetyl]amino]benzoic acid Chemical compound C1C(CC2=CC=CC=C12)NC1=NC=C(C=N1)C1=NN=C(O1)CC(=O)NC1=CC=C(C(=O)O)C=C1 JJPWJEGNCRGGGA-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 206010064503 Excessive skin Diseases 0.000 description 1
- 208000034530 PLAA-associated neurodevelopmental disease Diseases 0.000 description 1
- GWEVSGVZZGPLCZ-UHFFFAOYSA-N Titan oxide Chemical compound O=[Ti]=O GWEVSGVZZGPLCZ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 239000004904 UV filter Substances 0.000 description 1
- 206010046555 Urinary retention Diseases 0.000 description 1
- 239000003082 abrasive agent Substances 0.000 description 1
- 230000001133 acceleration Effects 0.000 description 1
- 230000004913 activation Effects 0.000 description 1
- 238000004026 adhesive bonding Methods 0.000 description 1
- PNEYBMLMFCGWSK-UHFFFAOYSA-N aluminium oxide Inorganic materials [O-2].[O-2].[O-2].[Al+3].[Al+3] PNEYBMLMFCGWSK-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 239000012080 ambient air Substances 0.000 description 1
- 238000004164 analytical calibration Methods 0.000 description 1
- 230000003466 anti-cipated effect Effects 0.000 description 1
- 239000007864 aqueous solution Substances 0.000 description 1
- 239000011230 binding agent Substances 0.000 description 1
- 230000005540 biological transmission Effects 0.000 description 1
- 210000004369 blood Anatomy 0.000 description 1
- 239000008280 blood Substances 0.000 description 1
- 229910001593 boehmite Inorganic materials 0.000 description 1
- 229910000019 calcium carbonate Inorganic materials 0.000 description 1
- 150000004649 carbonic acid derivatives Chemical class 0.000 description 1
- 210000003756 cervix mucus Anatomy 0.000 description 1
- 239000004927 clay Substances 0.000 description 1
- 239000002734 clay mineral Substances 0.000 description 1
- 239000003086 colorant Substances 0.000 description 1
- 230000002860 competitive effect Effects 0.000 description 1
- 238000011109 contamination Methods 0.000 description 1
- 230000008602 contraction Effects 0.000 description 1
- 238000007796 conventional method Methods 0.000 description 1
- 239000012792 core layer Substances 0.000 description 1
- 238000005520 cutting process Methods 0.000 description 1
- 230000007423 decrease Effects 0.000 description 1
- 230000000994 depressogenic effect Effects 0.000 description 1
- 238000001514 detection method Methods 0.000 description 1
- 230000006866 deterioration Effects 0.000 description 1
- 230000002542 deteriorative effect Effects 0.000 description 1
- 230000001627 detrimental effect Effects 0.000 description 1
- 229910003460 diamond Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000010432 diamond Substances 0.000 description 1
- 239000006185 dispersion Substances 0.000 description 1
- 238000009826 distribution Methods 0.000 description 1
- 239000013013 elastic material Substances 0.000 description 1
- 238000005265 energy consumption Methods 0.000 description 1
- 238000001125 extrusion Methods 0.000 description 1
- 230000006870 function Effects 0.000 description 1
- 239000003292 glue Substances 0.000 description 1
- 230000036541 health Effects 0.000 description 1
- 239000012943 hotmelt Substances 0.000 description 1
- 210000004251 human milk Anatomy 0.000 description 1
- 235000020256 human milk Nutrition 0.000 description 1
- 230000005660 hydrophilic surface Effects 0.000 description 1
- 229920001600 hydrophobic polymer Polymers 0.000 description 1
- 238000005286 illumination Methods 0.000 description 1
- 230000003100 immobilizing effect Effects 0.000 description 1
- 238000007373 indentation Methods 0.000 description 1
- 239000004790 ingeo Substances 0.000 description 1
- 238000009940 knitting Methods 0.000 description 1
- 239000002648 laminated material Substances 0.000 description 1
- 238000003475 lamination Methods 0.000 description 1
- 229940094522 laponite Drugs 0.000 description 1
- XCOBTUNSZUJCDH-UHFFFAOYSA-B lithium magnesium sodium silicate Chemical compound [Li+].[Li+].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[OH-].[Na+].[Na+].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].[Mg+2].O1[Si](O2)([O-])O[Si]3([O-])O[Si]1([O-])O[Si]2([O-])O3.O1[Si](O2)([O-])O[Si]3([O-])O[Si]1([O-])O[Si]2([O-])O3.O1[Si](O2)([O-])O[Si]3([O-])O[Si]1([O-])O[Si]2([O-])O3.O1[Si](O2)([O-])O[Si]3([O-])O[Si]1([O-])O[Si]2([O-])O3.O1[Si](O2)([O-])O[Si]3([O-])O[Si]1([O-])O[Si]2([O-])O3.O1[Si](O2)([O-])O[Si]3([O-])O[Si]1([O-])O[Si]2([O-])O3 XCOBTUNSZUJCDH-UHFFFAOYSA-B 0.000 description 1
- 238000011068 loading method Methods 0.000 description 1
- 239000012528 membrane Substances 0.000 description 1
- 230000003340 mental effect Effects 0.000 description 1
- 230000019612 pigmentation Effects 0.000 description 1
- 229920003023 plastic Polymers 0.000 description 1
- 239000004033 plastic Substances 0.000 description 1
- 229920006254 polymer film Polymers 0.000 description 1
- 230000036316 preload Effects 0.000 description 1
- 238000002360 preparation method Methods 0.000 description 1
- 238000011002 quantification Methods 0.000 description 1
- 238000010526 radical polymerization reaction Methods 0.000 description 1
- 230000009467 reduction Effects 0.000 description 1
- 230000001172 regenerating effect Effects 0.000 description 1
- 230000000717 retained effect Effects 0.000 description 1
- 230000000979 retarding effect Effects 0.000 description 1
- 238000007665 sagging Methods 0.000 description 1
- 230000035807 sensation Effects 0.000 description 1
- 150000004760 silicates Chemical class 0.000 description 1
- 230000037067 skin hydration Effects 0.000 description 1
- 239000010802 sludge Substances 0.000 description 1
- 239000007787 solid Substances 0.000 description 1
- 239000000758 substrate Substances 0.000 description 1
- 210000004243 sweat Anatomy 0.000 description 1
- 230000002195 synergetic effect Effects 0.000 description 1
- KKEYFWRCBNTPAC-UHFFFAOYSA-L terephthalate(2-) Chemical compound [O-]C(=O)C1=CC=C(C([O-])=O)C=C1 KKEYFWRCBNTPAC-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 1
- 238000009966 trimming Methods 0.000 description 1
- 238000002604 ultrasonography Methods 0.000 description 1
- 230000003313 weakening effect Effects 0.000 description 1
- 238000009941 weaving Methods 0.000 description 1
- 230000004580 weight loss Effects 0.000 description 1
- 238000009736 wetting Methods 0.000 description 1
- 239000000080 wetting agent Substances 0.000 description 1
- 239000002759 woven fabric Substances 0.000 description 1
Classifications
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H3/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length
- D04H3/08—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating
- D04H3/10—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating with bonds between yarns or filaments made mechanically
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B27/00—Layered products comprising a layer of synthetic resin
- B32B27/12—Layered products comprising a layer of synthetic resin next to a fibrous or filamentary layer
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B5/00—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts
- B32B5/02—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by structural features of a fibrous or filamentary layer
- B32B5/022—Non-woven fabric
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/54—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving
- D04H1/541—Composite fibres, e.g. sheath-core, sea-island or side-by-side; Mixed fibres
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/54—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving
- D04H1/542—Adhesive fibres
- D04H1/544—Olefin series
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/54—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving
- D04H1/56—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by welding together the fibres, e.g. by partially melting or dissolving in association with fibre formation, e.g. immediately following extrusion of staple fibres
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H3/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length
- D04H3/005—Synthetic yarns or filaments
- D04H3/007—Addition polymers
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H3/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length
- D04H3/08—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating
- D04H3/14—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating with bonds between thermoplastic yarns or filaments produced by welding
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H3/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length
- D04H3/08—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating
- D04H3/14—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating with bonds between thermoplastic yarns or filaments produced by welding
- D04H3/147—Composite yarns or filaments
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B2250/00—Layers arrangement
- B32B2250/02—2 layers
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B2262/00—Composition or structural features of fibres which form a fibrous or filamentary layer or are present as additives
- B32B2262/02—Synthetic macromolecular fibres
- B32B2262/0253—Polyolefin fibres
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B2262/00—Composition or structural features of fibres which form a fibrous or filamentary layer or are present as additives
- B32B2262/02—Synthetic macromolecular fibres
- B32B2262/0276—Polyester fibres
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B2262/00—Composition or structural features of fibres which form a fibrous or filamentary layer or are present as additives
- B32B2262/04—Cellulosic plastic fibres, e.g. rayon
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B2262/00—Composition or structural features of fibres which form a fibrous or filamentary layer or are present as additives
- B32B2262/06—Vegetal fibres
-
- Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
- Y10—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
- Y10T—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER US CLASSIFICATION
- Y10T428/00—Stock material or miscellaneous articles
- Y10T428/24—Structurally defined web or sheet [e.g., overall dimension, etc.]
- Y10T428/24479—Structurally defined web or sheet [e.g., overall dimension, etc.] including variation in thickness
Landscapes
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Textile Engineering (AREA)
- Mechanical Engineering (AREA)
- Nonwoven Fabrics (AREA)
- Absorbent Articles And Supports Therefor (AREA)
- Treatment Of Fiber Materials (AREA)
- Outer Garments And Coats (AREA)
Abstract
Zpusob vytvárení pojené mekké objemné netkané textilie (21) z vrstvy (21a) tepelne pojitelných vláken, která se zavádí do lisovací mezery (52) mezi dvojicí válcu (50, 51), z nichž alespon jeden zahrnuje pojící výstupky, které mají pomer nejvetší meritelné šírky (W) ku nejvetší meritelné délce (L) alespon 1:2,5, a jejichž obvod zahrnuje úsek vypouklého tvaru. Mezi vlákny jsou tak vytvorena spojení daná pojícími výstupky, které mají nesoumerný tvar nebo sklon .alfa..sub.T.n.vuci smeru (MD) pohybu stroje v rozsahu 1.degree. až 40.degree.. Netkaná textilie (21) zahrnující vlákna pojená soustavou pojících vtisku, které mají tvar (100), jehož obvod zahrnuje vypouklý úsek a má nejvetší meritelnou délku (L) a nejvetší meritelnou šírku (W), jejichž pomer je alespon 2,5. Tvar pojícího vtisku (100) je nesoumerný nebo má sklon vzhledem ke smeru (MD) pohybu stroje pod úhlem .alfa..sub.T.n.v rozsahu 1.degree. až 40.degree..
Description
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ POJENÉ NETKANÉ TEXTILIE A NETKANÁ TEXTILIE
OBLAST TECHNIKY
Tento vynález se týká způsobu výroby netkaného textilního materiálu vykazujícího zlepšené vlastnosti, jakož i samotného netkaného materiálu uvedeného druhu. Takový materiál může být použitelný pro řadu účelů, například k výrobě čisticích pomůcek, jakými jsou utěrky nebo prachovky, nebo zejména předmětů určených kjednorázovému použití, jako například předmětů s absorpčními vlastnostmi určených k jednorázovému použití
STAV TECHNIKY
V příslušném průmyslovém oboru je dobře známá skutečnost, že konečné vlastnosti netkaných textilií vyráběných za použití termoplastického pojení lze významnou měrou ovlivňovat použitím vhodného vzoru, ve kterém jsou uspořádány pojící body nebo pojící vtisky, stejně jako celkovou pojící plochou a jejich uspořádáním v rovině do daného vzoru. Zvolením vhodných parametrů tohoto vzoru je možno za použití téhož vstupního materiálu vyrábět například jak pevnou, kompaktní textilii, která je odolná proti otěru, tak i objemnou textilii se zlepšenou měkkostí. V průmyslovém oboru je známo několik způsobů, kterými lze dosáhnout zejména zvýšené měkkosti a zlepšeného omaku hotového materiálu.
Jeden z těchto způsobů, který je popsán v dokumentu US4333979 zveřejněném v roce 1982 nebo v dokumentu JP2004113489 zveřejněném v roce 2004, spočívá ve vytvoření textilie s takzvanou trojrozměrnou strukturou. V obou případech se k vytváření vazby používá dvojice válců opatřených vhodnými vzory. Dosažená tloušťka a struktura výsledného materiálu však nejsou vhodné pro všechny způsoby použití.
Další známý způsob spočívá v omezení celkové pojící plochy materiálu a ve zvýšení podílu takzvaných volných vláken. Tímto způsobem lze vyrábět měkký, objemný materiál, avšak za cenu podstatné ztráty jeho pevnosti. Z tohoto důvodu se pozornost zaměřuje na tvar jednotlivých pojících bodů, který může zvýšit pevnost materiálu.
Například v dokumentu WO0001215 zveřejněném v roce 2000 jsou v této souvislosti popsány obdélníkové pojící body, které jsou svojí delší stranou orientovány v příčném směru (CD), přičemž je zvýrazněn význam řad orientovaných v příčném směru a svírajících úhel o
-2velikosti 45°, které neobsahují žádné pojící body. Plocha vazby přitom představuje přibližně 20% celkové plochy textilie.
Další strategie je názorně vyložena například v dokumentu WO941I186 zveřejněném v roce 1994, kde pojící body tvoří obvod pravidelných šestiúhelníků uspořádaných ve struktuře 5 podobné voštinovému schématu. Podle popisu obsaženého v uvedeném dokumentu se tímto uspořádáním dosahuje zvýšeného pocitu pohodlí při styku s lidskou pokožkou.
Další dokument WO1999/014415, zveřejněný v roce 1999, popisuje protáhlé, mírně prohnuté (prověšené) pojící body orientované pod úhlem přibližně 45° vůči směru pohybu stroje (MD), přičemž tato orientace pojících bodů se pravidelně mění tak, že vzniká struktura vzdáleně 10 připomínající tkanou textilii. Podle popisu, obsaženém v tomto dokumentu, zvyšuje použití tohoto vzoru míru poddajnosti výsledné textilie.
Kombinace protáhlých pojících bodů s vypouklými ohraničeními těchto pojících bodů je popsána například v dokumentu WO2008/129138 zveřejněném v roce 2008, kde obvod jednotlivých pojících bodů má navíc oválný tvar. Orientace delší osy tohoto oválu se přitom 15 pravidelně mění v MD a CD směru. Podle popisu obsaženého v tomto dokumentu se tímto uspořádáním zlepšuje odolnost proti otěru, aniž by to bylo na úkor měkkosti textilie a jejího splývavého vzhledu.
Dobře známým řešením je také použití protáhlých pojících bodů orientovaných pouze ve směru MD, které je popsáno například v patentové přihlášce WO 2009/021473 zveřejněné v roce 20 2009. U výsledného materiálu je dosaženo lepšího omaku než při použití standardního jehlanovitého vzoru, jehož pojící body jsou podobné pravidelnému kosočtverci, avšak jehož měkkost měřená pomocí HandleOMeter nedosahuje hodnot, které lze získat při použití popsaného řešení. Na základě tohoto dokumentu byl vyroben materiál se standardním omakem určený k použití ve srovnávacích příkladech.
Specifickou oblast použití netkaných textilií představují předměty s absorpčními vlastnostmi, jako například jednorázové pleny, plenkové kalhotky, spodní prádlo určené pro dospěle osoby trpící inkontinencí, dámské hygienické výrobky, prsní vložky, přebalovací podložky, bryndáky, obvazy a podobné výrobky. Výrobci takových předmětů se musí nepřetržitě 30 snažit zdokonalovat své výrobky takovými způsoby, které je odliší od výrobků jejich konkurentů,
-3a současně udržovat náklady na úrovni, která jim umožňuje stanovovat konkurenceschopné ceny a přicházet na trh s nabídkou přitažlivého poměru mezi hodnotou a cenou výrobků.
Jedním ze způsobů, jakým mohou někteří výrobci usilovat o zdokonalení takových výrobků, je zlepšování jejich měkkosti a omaku.
Obecně se má za to, že lidské vnímání měkkosti netkaného textilního materiálu může být ovlivňováno hmatovými podněty, sluchovými podněty a zrakovými podněty.
Hmatové podněty mohou být ovlivňovány rozmanitými vlastnostmi a funkcemi materiálu, které ovlivňují hmatové vjemy, včetně, ale ne pouze, samotného omaku, tloušťky a hustoty vláken, plošné hmotnosti, mikroskopické ohebnosti a pružnosti jednotlivých vláken, makroskopické splývavosti a pružnosti netkané textilie tvořené vlákny, vlastností určujících povrchové tření, počtu volných vláken a konců dlouhých vláken a řady dalších vlastností.
Vnímání měkkosti či poddajnosti muže být ovlivňováno také sluchovými podněty, například tím, zda a do jaké míry materiál při dotyku nebo manipulaci způsobuje či vydává slyšitelné šustivé, praskavé nebo jiné zvuky.
Kromě toho se má za to, že vnímání měkkosti či poddajnosti materiálu může být ovlivňováno také zrakovými podněty, tj. jeho optickým vzhledem. Předpokládá se, že pokud je netkaný materiál určitou osobou vzhledově vnímán jako relativně měkký, je mnohem pravděpodobnější, že tato osoba jej bude vnímat jako relativně měkký rovněž při vyhodnocování hmatových podnětů. Vizuální dojem měkkosti může být ovlivňován rozmanitými rysy a vlastnostmi, mezi které patří například barva, neprůsvitnost, schopnost odrážet, lámat nebo pohlcovat světlo jakož i omak, na který pak může mít vliv zdánlivá či měřitelná tloušťka, velikost, hustota vláken a makroskopická fyzická povrchová struktura.
Vzhledem ke složitosti výše uvedených nesourodých a vzájemně se ovlivňujících charakteristik může být v případě měkkosti či poddajnosti, která je posuzována jako nezbytná vlastnost netkaného textilního materiálu, vyloučena možnost použití přesného měření nebo kvantifikace. Ačkoli bylo vyvinuto několik způsobů měření a vyhodnocování vlastností materiálu, u kterých se má za to, že ovlivňují podněty určující vnímání měkkosti, všeobecně uznávané jednotky nebo způsoby měření měkkosti dosud neexistují. Jedná se o subjektivní, relativní koncepci, kterou lze obtížně charakterizovat jakýmkoli objektivním způsobem. Protože je vlastnost označovanou jako měkkost obtížné přesněji charakterizovat, může jí být také obtížné
-4jakymkoli předvídatelným způsobem ovlivňovat, a to jak změnami nebo úpravami specifikací materiálů tak i používanými výrobními postupy.
Další skutečností, která komplikuje snahy o definování a zlepšování měkkosti, je to, že různí jednotlivci budou mít různé fyziologické i empirické založení, které bude určovat způsob nazírání na rysy a vlastnosti materiálů, zejména pak způsob vnímání těch vlastností, které jsou rozhodující pro subjektivní dojem měkkosti určitého materiálu, včetně porovnání s jinými materiály.
Objemnost netkaných textilií může být významná i z jiných důvodů než pouze v souvislosti s vytvářením dojmu měkkosti. V některých případech mohou být netkané textilie používány jako součásti čisticích pomůcek, jakými jsou například utěrky nebo prachovky. Zlepšení objemnosti u takových netkaných textilií může přispět také ke zvýšení jejich účinnosti jakožto čisticího prvku. V dalším konkrétním praktickém případě může být netkaná textilie použita k vytvoření smyčkové části upevňovacího systému tvořeného háčky a smyčkami. Zlepšení objemnosti u takové netkané textilie může zlepšit její vhodnost pro tento účel.
V řadě případů bylo vynaloženo úsilí zaměřené na vytvoření nebo pozměnění určitých vlastností netkaných textilních materiálů s cílem zlepšit objemnost a/nebo vnímání měkkosti spotřebitelem. Tyto snahy zahrnovaly výběr a/nebo úpravy různých chemických složení vláken, plošné hmotnosti, způsobu vrstvení vláken, hustoty vláken, uspořádání a velikosti vláken, pigmentace a/nebo zneprůhlednění vláken, vytlačování různých vzorů, používání různých druhů vazeb atd.
Jeden z přístupů ke zlepšení vnímané měkkosti netkané textilie například zahrnoval prosté zvýšení plošné hmotnosti textilie, která se jinak vyráběla za použití známého postupu spunlaid/spunbond, který zahrnuje vytvoření vrstvy volných vláken pod tryskou a/nebo tryskami a její následné pojení odpovídající požadovanému vzoru pomocí kalandru. Protože všechny ostatní proměnné zůstávají konstantní, projeví se zvýšení plošné hmotnosti takové textilie zvýšením počtu vláken připadajícího na jednotku plochy a v souladu s tím i zvětšením zdánlivé tloušťky textilie, zvýšením hustoty vláken a/nebo zlepšením omaku. Tento postup by mohl být pokládán za účinný, pokud by jediným cílem bylo zvětšení tloušťky a/nebo objemnosti vedoucí k zesílení podnětů určujících způsob vnímání měkkosti, tj. pokud by prosté zvýšení plošné hmotnosti netkané textilie vyráběné metodou spunbond bylo možno považovat za jeden ze způsobů vedoucích ke zvětšení její tloušťky a/nebo objemnosti. Náklady na polymerový granulát,
-5z něhož se vlákna tvoří, však představuje významnou položku celkových nákladů při výrobě netkaných textilií z polymerových vláken. Vyšší plošná hmotnost netkané textilie je tedy spojena s větší spotřebou polymeru při výrobě a tudíž i s vyššími jednotkovými náklady. Úsilí o zlepšení objemnosti a/nebo vnímané měkkosti prostřednictvím zvýšení plošné hmotnosti netkané textilie je tedy neslučitelné s trvale sledovaným cílem, kterým je zachování kontroly nad náklady nebo snižování těchto nákladů.
Jiný postup, který spočíval ve vytvoření netkané textilie z „dvousložkových“ polymerových vláken, zahrnoval kroky, kterými bylo vytvoření takových vláken pod tryskou, jejich uložení za vzniku vrstvy vláken a následné pojení pomocí kalandru se vzorem, vybraným pro dosažení určitého vzhledového efektu. Takováto dvousložková vlákna je možno vytvářet pomocí zvlákňovacích trysek opatřených dvěma přiléhajícími úseky, z nichž jedním je přiváděn první polymer a druhým je přiváděn druhý polymer tak, aby vznikalo vlákno mající jednu část průřezu tvořenou prvním polymerem a druhou část průřezu tvořenou druhým polymerem (odtud pojem „dvousložkové“). Příslušné polymery je přitom možno vybírat tak, aby měly rozdílné teploty tavení a/nebo hodnoty měrné roztažnosti či smrštitelnosti. Tyto rozdílné charakteristické vlastnosti obou polymerů umožňují v kombinaci strana / strana nebo asymetrické geometrii jádro / plášť způsobují zkadeření bikomponentních vláken v průběhu zvlákňování, jak jsou ochlazována a odtahována zpod trysky. Výsledná zkadeřená vlákna je pak možno uložit za vzniku vrstvy a následně pojit pomocí kalandru za vzniku určitého vzoru. Předpokládá se, že kadeřavý tvar vláken přispívá ke zlepšení omaku a zvýšení objemnosti textilie, čímž se zesilují zrakové a hmatové podněty při vnímání její měkkosti.
Další způsob zahrnoval vystavení netkané textilie po pojení kalandrem působení vodního paprsku (hydroenhancing nebo hydroentangelment), aby došlo k načechrání vláken a zvětšení měřené tloušťky. Tento způsob byl založen na předpokladu, že právě proces hydroenhancing/hydroentangelment dokáže zlepšit objemnost a zvětšit tloušťku struktury textilie způsobem, který zintenzívní zrakové a hmatové podněty při vnímání její měkkosti.
Výše popsané i další postupy sice dosáhly různých úrovní úspěchu, zanechaly však také prostor pro další zdokonalování netkaných textilií zaměřené na získání lepšího omaku a zesílení zrakových a/nebo hmatových podnětů určujících způsob vnímání měkkosti výrobků. Kromě toho má řada současných způsobů zaměřených na zesilování podnětů při vnímání měkkosti netkané textilie nežádoucí účinek, kterým je zhoršení požadovaných mechanických vlastností, zejména
-6pevnosti v tahu. Mnohé z těchto způsobů také zvyšují náklady při výrobě netkaných textilií tím, že vyžadují použití přídavných materiálů nebo technologických zařízení a zvyšují spotřebu energie během výrobního postupu.
Úkol, kterým je zlepšení omaku a/nebo měkkosti, se stává ještě obtížnějším tehdy, je-li současně třeba snížit plošnou hmotnost netkané textilie, protože následkem tohoto snížení plošné hmotnosti je k dispozici méně vláken připadajících na jednotkovou plochu povrchu a podílejících se na tloušťce měkké struktury a neprůhlednosti textilie.
PODSTATA VYNÁLEZU
Předmětem tohoto vynálezu je způsob výroby netkaného textilního materiálu vykazujícího větší měkkost a objemnost, jakož i samotného netkaného materiálu uvedeného druhu.
Způsob vytváření pojené textilie z vrstvy uložených vláken zahrnuje následující kroky:
a. Příprava vrstvy uložených vláken obsahující jednotlivá tepelně pojitelná vlákna
b. Přivedení této vrstvy vláken ve směru pohybu stroje k lisovací mezeře mezi prvním a druhým povrchem prvního, resp. druhého válce, přičemž alespoň první z těchto povrchů obsahuje pojící výstupky uspořádané ve vzájemných rozestupech a obklopené zahloubenými oblastmi, přičemž tyto pojící výstupky mají poměr největší měřitelné šířky W ku největší měřitelné délce L činící alespoň 1:2,5 a přičemž obvod povrchu těchto pojících výstupků zahrnuje úsek vypouklého tvaru;
c. zavedení této vrstvy vláken do mezery mezi prvním a druhým válcem a následné stlačení vrstvy vláken v této lisovací mezeře, při kterém dojde k ovlivnění polohy vláken danými pojícími výstupky, které mají buď nesouměmý tvar nebo vykazují úhel sklonu ατ vůči směru pohybu stroje v rozsahu 1° až 40°;
d. pojení vrstvy vláken uvnitř lisovací mezery uvedením vláken do styku s s pojícími výstupky prvního povrchu a s druhým povrchem za vzniku pojících bodů;
e. vyjmutí textilie z lisovací mezery.
Netkaná textilie obsahuje tepelně pojitelná vlákna a velké množství pojících vtisků (pojících bodů). Tyto pojící body přitom vytvářejí pravidelný vzor. Pojící body mají tvar, přičemž obvod tohoto tvaru zahrnuje vypouklý úsek a má určitou největší měřitelnou délku a určitou největší
-7měřitelnou šířku s tím, že poměr této největší měřitelné délky vůči této největší měřitelné šířce činí alespoň 2,5. Tvar pojících bodů je buď nesouměmý nebo je orientován tak, že přímka, která protíná jeho obvod a která je orientována ve směru největší měřitelné délky plochy pojícího bodu, se protíná s osou, která leží na povrchu ve směru pohybu stroje, pod úhlem ατ v rozsahu 1° až 40°.
STRUČNÝ POPIS VÝKRESŮ
Obr. 1A obsahuje perspektivní pohled na jednorázovou plenku, která je zobrazena ve vodorovně rozloženém, uvolněném stavu, přičemž povrchy přicházející do styku s tělem směřují nahoru;
Obr. 1B obsahuje pohled shora na jednorázovou plenku, která je zobrazena ve vodorovně rozloženém, napnutém a zploštělém stavu (je napnuta proti směru působení vnitřních elastických stahovacích prvků), přičemž povrchy přicházející do styku s tělem směřují k pozorovateli;
Obr. 2A znázorňuje příčný řez plenkou zobrazenou na obr. 1A a 1B, který je veden rovinou 2-2 vyznačenou na uvedených obrázcích;
Obr. 2B znázorňuje schématický průřez částí vrstveného materiálu tvořeného polymemí fólií a netkanou textilií, přičemž rovina řezu prochází vzorem sestávajícím z pojících vtisků vzniklých v netkané textilii;
Obr. 3 obsahuje zjednodušený schématický pohled na vrstvu vláken procházející lisovací mezerou mezi kalandrovacími válci za vzniku netkané textilie s vazbou mezi vlákny vytvořenou tlakem kalandru;
Obr. 4 A obsahuje pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;
Obr. 4B obsahuje pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;
Obr. 5A obsahuje pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;
-8Obr. 5B obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků nebo pojících vtisků majících pojící tvary znázorněné na obr. 5A;
Obr. 5C obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků nebo pojících vtisků ve tvaru znázorněném na obr. 5A;
Obr. 6A obsahuje pohled na jiný vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků, kterými může být opatřen povrch kalandrovacího válce za účelem vytváření jiného odpovídajícího vzoru zahrnujícího pojící vtisky o shodném tvaru, vzniklé v netkané textilii;
Obr. 6B obsahuje zvětšený pohled na vzor tvořený povrchovými tvary pojících výstupků nebo pojících vtisků majících tvary znázorněné na obr. 6A.
PODROBNÝ POPIS PŘÍKLADŮ VÝHODNÝCH FOREM PROVEDENÍ VYNÁLEZU
Definice
Pojem „předmět s absorpčními vlastnostmi“ zde označuje předměty nebo pomůcky, které pohlcují a zadržují tělesné výměšky, konkrétněji pak předměty nebo pomůcky, které se přikládají k tělu nebo umísťují v blízkosti těla uživatele tak, aby pohlcovaly a zadržovaly různé tělesné výměšky. Předměty s absorpčními vlastnostmi mohou zahrnovat jednorázové pleny, plenkové kalhotky, spodní prádlo a vložky určené pro dospělé osoby trpící inkontinencí, dámské hygienické vložky, prsní vložky, přebalovací podložky, bryndáky, obvazy a obdobné výrobky. Pojem „výměšky“ označuje ve smyslu, ve kterém je zde použit, zejména moč, krev, vaginální sekrety, mateřské mléko, pot a výkaly.
Pojem „vrstva vláken“ zde označuje materiály ve formě vláken, které se nacházejí ve stavu před pojením prováděným během zde popisovaného procesu kalandrování. „vrstva vláken“ zahrnuje jednotlivá vlákna, mezi nimiž obvykle ještě není vytvořena vzájemná pevná vazba, i když mohou být určitým způsobem předběžně spojena, přičemž k tomuto předběžnému spojení může dojít během nebo krátce po ukládání vláken ve spunlace procesu, případně jej může být dosaženo předběžným kalandrováním. Toto předběžné spojení však stále umožňuje volný pohyb podstatného počtu vláken, která je tedy možno přemísťovat. Uvedená „vrstva vláken“ může zahrnovat několik vrstev vzniklých pokládáním vláken z několika zvlákňovacích hlav ve spunlace procesu.
Pojem „dvousložkové vlákno“ označuje vlákno, jehož průřez zahrnuje dvě samostatné polymerní složky, dvě samostatné směsné polymerní složky nebo jednu samostatnou polymerní
-9složku a jednu samostatnou směsnou polymerní složku. Pojem „dvousložkové vlákno“ spadá pod souhrnný pojem „vícesložkové vlákno“. Dvousložkové vlákno může mít průřez rozdělen do dvou nebo několika částí tvořených rozdílnými složkami jakéhokoli tvaru či uspořádání, včetně například souosého uspořádání, uspořádání jádro-plášť, strana-strana, radiálních uspořádání průřezům atd.
„Procentuální podíl celkové pojící plochy“ představuje u netkané textilie poměr plochy zaujímané pojícími vtisky ku celkové ploše netkané textilie vyjádřený jako procentuální hodnota a měřený níže vysvětlenou metodou procentuálního podílu celkové pojící plochy.
Pojmy „pojící válec“, „kalandrovací válec“ a „válec“ jsou zde vzájemně zaměnitelné.
„Pojící vtisk“ vytvořený v netkané textilii je povrchová struktura vzniklá vtisknutím pojícího výstupku kalandrovacího válce do zpracovávané netkané textilie. Pojící vtisk představuje místo, ve kterém jsou zdeformovaná, propletená nebo vzájemně zapředená, a rozpuštěná nebo tepelně roztavená vlákna materiálu navrstvena nad sebou a stlačena ve směru osy Z působením pojícího výstupku za vzniku pevného pojícího bodu. Jednotlivé pojící body, které jsou v netkané struktuře takto vytvořeny, pak mohou být vzájemně propojeny volnými vlákny. Tvar a velikost pojících vtisků přibližně odpovídají tvaru a velikosti pojícího povrchu příslušného pojícího výstupku kalandrovacího válce.
„Sloupec“ pojících bodů v netkané textilii je skupina nejblíže sousedících vazeb stejného tvaru a stejné úhlové orientace, které jsou uspořádány podél přímky orientované převážně ve směru pohybu stroje.
V souvislosti s výrobou netkaného textilního materiálu i se samotným netkaným textilním materiálem označuje pojem „příčný směr“ (CD) směr, který je v podstatě kolmý ke směru dopředného pohybu textilního materiálu výrobní linkou, ve které je tento vyráběn. Ve vztahu k vrstvě vláken procházející lisovací mezerou dvojice kal andro vacích válců za vzniku netkané textilie s pevnými vazbami mezi vlákny je pak příčný směr kolmý ke směru průchodu vláken lisovací mezerou a současně rovnoběžný s touto lisovací mezerou.
Pojem „předmět kjednorázovému použití“ se ve svém běžném smyslu používá k označení předmětu, který je po omezeném počtu jednotlivých použití o různé době trvání spotřebován nebo vyřazen a zlikvidován, přičemž tento počet použití může být nižší než 20, nižší než 10, nižší než 5 nebo nižší než 2.
- 10„Plenka“ je předmět s absorpčními vlastnostmi, který je obecně určen pro malé děti a pro dospělé osoby postižené inkontinencí, přičemž se přikládá k dolní části trupu tak, aby obemknul boky a horní část nohou uživatele, a je speciálně uzpůsoben k pohlcování a zadržování moči a výkalů. Ve smyslu, ve kterém je použit pro účely tohoto popisu, zahrnuje pojem „plenka“ také takzvané „plenkové kalhotky“.
Pojmy „vlákno“ a „filament“ jsou zde vzájemně zaměnitelné.
K vyjádření „průměru vlákna“ se používají jednotky, kterými jsou pm. Pojmy „počet gramů vlákna na 9000 m“ (také denier nebo den) nebo „počet gramů vlákna na 10000 m“ (dTex) se používají k vyjádření stupně jemnosti nebo hrubosti vlákna, přičemž jsou vztaženy k průměru vlákna (předpokládá-li se vlákno kruhového průřezu) vynásobenému hustotou použitého materiálu či použitých materiálů.
„Film“ znamená obalovou či membránovitou vrstvu materiálu vytvořenou z jednoho či více polymerů, která je však převážně odlišná od struktury netkané textile tvořené scelenými polymerovými a/nebo jinými vlákny.
Pojem „délka“ použitý v různých gramatických tvarech ve vztahu k plence nebo plenkovým kalhotkám, označuje rozměr měřený ve směru kolmém ke koncovým partiím boků těla a/nebo rovnoběžně s podélnou osou.
V souvislosti s výrobou netkaného textilního materiálu i se samotným netkaným textilním materiálem označuje pojem „směr pohybu stroje“ (MD) směr, který jev podstatě rovnoběžný se směrem dopředného pohybu textilního materiálu výrobní linkou, ve které je tento vyráběn. Ve vztahu k vrstvě vláken procházející lisovací mezerou dvojice kalandrovacích válců za vzniku netkané textilie s pevnými vazbami mezi vlákny je pak směr pohybu stroje rovnoběžný se směrem průchodu vláken lisovací mezerou a současně kolmý k této lisovací mezeře.
Pojmem Jednosložkové vlákno“ se označuje vlákno tvořené jedinou polymerni složkou nebo jedinou směsnou polymerni složkou, čímž se toto odlišuje od dvousložkového nebo vícesložkového vlákna.
Pojem „vícesložkové vlákno“ označuje vlákno, jehož průřez zahrnuje více než jednu samostatnou polymerni složku, více než jednu směsnou polymerni složku nebo alespoň jednu samostatnou polymerni složku a alespoň jednu samostatnou směsnou polymerni složku. Pojem „vícesložkové vlákno“ je tedy nadřazeným pojmem, který zahrnuje mj. i „dvousložkové vlákno“. Vícesložkové vlákno může mít průřez rozdělen do několika částí tvořených rozdílnými složkami
- 11 jakéhokoli tvaru Či uspořádání, včetně například souosého uspořádání ,uspořádání jádro-plášť, strana-strana, radiálního uspořádání, takzvané uspořádání ostrovy-v-moři atd.
„Netkaná textilie“ je struktura ve formě rouna nebo síťoviny, která je vyrobena z usměrněných nebo náhodně orientovaných vláken, z kterých je nejprve vytvořena vrstva vláken, která se následně sceluje a vlákna se vzájemně spojují třením, působením kohezních sil, lepením nebo obdobným způsobem za vzniku jednoho nebo více pojících vzorů sestávajících z pojících vtisků vytvářených ohraničeným stlačováním a/nebo působením tlaku, ohřevu, ultrazvuku nebo tepelné energie, případně kombinací těchto účinků. Pojem nezahrnuje látky, které jsou vyrobeny tkaním a pletením nebo za použití přízí či vláken tvořících spojovací stehy. Vlákna mohou být přírodního i syntetického původu, přičemž se může jednat o staplová vlákna, spojitá vlákna nebo o vlákna vytvářená přímo v místě zpracování. Běžně dostupná vlákna mají průměry v rozsahu od méně než 0,001 mm po více než asi 0,2 mm a dodávají se v několika různých formách: krátká vlákna (známá také jako staplová nebo kusá), spojitá jednotlivá vlákna (fílamenty nebo monofilamenty), rozkroucené svazky spojitých vláken (tzv. koudel nebo kabílky) a kroucené svazky spojitých vláken (příze). Netkané textilie lze vytvářet mnoha postupy, včetně technologii meltblown, spunbond, spunmelt, zvlákňování z rozpouštědel, elektrostatického zvlákňování (elektrospinning), mykání, fibrilace filmu, fibrilace filmu z taveniny, kladení vrstev pomocí proudu vzduchu, kladení vrstev za sucha, kladení vrstev mokrých staplových vláken a různých kombinací těchto postupů, které jsou v oblasti techniky známy. Plošná hmotnost netkaných textilií se obvykle vyjadřuje v gramech na čtvereční metr (gsm).
„Neprůhlednost“ (opacita) je vlastnost, která se vyjadřuje číselnou hodnotou a která souvisí se schopností textilního materiálu propouštět světlo. Určuje se níže vysvětlenou metodou měření opacity.
„Plenkové kalhotky“ nebo také „natahovací plenkové kalhotky“ ve zde používaném smyslu označují jednorázově použitelné spodní prádlo, které je opatřeno otvorem pro pas a otvory pro nohy a je určeno pro malé děti, případně i pro dospělé uživatele.
Je-li použit jako přídavné jméno ve spojení se složkou materiálu, znamená pojem „převážný“, že se tato složka podílí na celkové skladbě materiálu více než 50 hmotnostními procenty. Je-li použit jako příslovce ve spojení se směrovou orientací fyzikální nebo geometrické vlastnosti materiálu, znamená pojem „převážně“, že tato vlastnost je vyjádřena jako průmět ležící na přímce procházející uvedeným směrem, přičemž délka tohoto průmětu je větší než délka
-12průmětu ležícího na přímce, která je k výše uvedené přímce kolmá. V ostatních souvislostech se pojmem „převážně“ označuje stav, který má podstatný vliv na určitou vlastnost nebo určitý rys. Jestliže tedy materiál „převážně“ obsahuje určitou složku, jedná se o takovou složku, která tomuto materiálu uděluje vlastnost, kterou by jinak neměl. Jestliže materiál například „převážně“ obsahuje tepelně tavitelná vlákna, musí být tato vlákna obsažena v převažujícím množství a sama přitom musí obsahovat odpovídající složky v množství, které je dostačující k tepelnému tavení vláken.
„Pojící výstupek“ nebo „výstupek“ je tvarový prvek na povrchu pojícího válce, který je nejvíce radiálně vzdálen od osy válce a je obklopen zahloubenými oblastmi. Pojící výstupek má tedy pojící povrch, který má největší radiální vzdálenost vzhledem k ose otáčení pojícího válce a má určitý tvar, přičemž plocha tohoto pojícího povrchu má definovaný tvar a je obecně součástí vnější válcové plochy a má tak v podstatě konstantní poloměr a tudíž i konstantní vzdálenost od osy otáčení pojícího válce; nespojitě uspořádané výstupky mající samostatné tvary pojícího povrchu jsou však často natolik malé vzhledem k poloměru pojícího válce, že se pojící povrchy jeví jako rovný či rovinný celkový povrch. Plochu povrchu pojícího výstupku daného tvaru na válci je tak možno s dostatečnou přesností aproximovat rovinnou plochou stejného tvaru. Jednotlivé pojící výstupky mohou mít boky, které jsou kolmé k pojícímu povrchu, i když obvykle jsou uspořádány s šikmým sklonem vůči pojícímu povrchu výstupku, takže průřez základny pojícího výstupku je větší než plocha pojícího povrchu téhož výstupku. Pojící výstupky mohou být na kalandrovacím válci vytvořeny ve velkém množství, přičemž mohou být uspořádány v určitém vzoru. Toto velké množství pojících výstupků má pak pojící plochu připadající na jednotku plochy vnějšího válcového povrchu, kterou lze vyjádřit jako procentuální poměr, konkrétně pak jako poměr součtu ploch tvarovaných pojících povrchů všech výstupků vytvořených na válci ku celkové ploše tohoto válce neboli ploše jeho obvodového pláště.
„Řádek“ pojících bodů v netkané textilii je skupina pojících bodů stejného tvaru a stejné úhlové orientace, které jsou uspořádány podél přímky orientované převážně v příčném směru.
„Pevnost v tahu“ je veličina, která udává maximální (špičkovou) tahovou sílu, kterou je materiál schopen snést před selháním pevnosti neboli přetržením. Určuje se níže vysvětlenou metodou měření pevnosti v tahu.
- 13Pojmy „tloušťka“ a „měřená výška“ (caliper) jsou ve zde používaném smyslu vzájemně zaměnitelné.
„Objemová hmotnost“ je poměr plošné hmotnosti a tloušťky, který udává objemnost a načechranost výrobku, což jsou důležité vlastnosti netkané textilie podle vynálezu. Čím je tato hodnota nižší, tím je netkaná textilie objemnější.
Objemová hmotnost [kg/m3] = plošná hmotnost [g/m2] / tloušťka [mm].
Pojem „šířka“ použitý v různých gramatických tvarech ve vztahu k plence nebo plenkovým kalhotkám, označuje rozměr měřený ve směru rovnoběžném s koncovými partiemi boků těla a/nebo kolmém k podélné ose.
Pojem „směr osy Z“, je-li použit ve vztahu k netkané textilii, znamená směr, který je obecně pravoúhlý čili kolmý k přibližné rovině netkané textile rozprostírající se ve směru pohybu stroje a současně k rozměrům určovaným v příčném směru.
Netkané textilie podle tohoto vynálezu mohou být při výrobě předmětů s absorpčními vlastnostmi používány k vytváření svrchních vnitřních vrstev (topsheet), krycích vnějších vrstev (backsheet) nebo smyčkových součástí zapínacího systému tvořeného háčky a smyčkami (hookand-loop), případně jakýchkoli jiných částí těchto předmětů, kterými mohou být kromě výrobků určených pro osobní hygienu a očistu také oprašovací pomůcky a prachovky, úklidové textilie a utěrky určené k použití v domácnosti, pytle na prádlo, sáčky do vysoušečů a pokrývky a obdobné předměty obsahující vrstvu vytvořenou z netkané textilie.
Obzvláště upřednostňováno je použití v oblasti jednorázových předmětů s absorpčními vlastnostmi, u kterých zdokonalená skladba netkaných materiálů zlepšuje ty z charakteristických vlastností uvedených předmětů, které souvisejí s vnímáním měkkosti. Výhody tohoto vynálezu budou tudíž dále popsány nejprve v souvislosti s právě takovými výrobky.
Obr. 1A obsahuje perspektivní pohled na jednorázovou plenku 10, která je zobrazena v uvolněné, rozložené poloze, ve které se může nacházet tehdy, je-li položena na vodorovném povrchu. Obr. 1B obsahuje pohled shora na tutéž plenku 10, která je zde vyobrazena v rozloženém a zploštělém stavu, kdy není stažena (tj. kdy nepůsobí účinek jejích vnitřních stahovacích prvků), přičemž část této plenky 10 je odříznuta tak, aby byla viditelná vnitřní struktura. U plenky 10 znázorněné na obr. 1B je schématicky doplněna její podélná osa 36 a příčná osa 38. Ty části plenky 10, které přicházejí do styku s tělem uživatele, jsou orientovány ve
-14vyobrazení na obr. 1A směrem nahoru a ve vyobrazení na obr. 1B směrem k pozorovateli. Obr. 2A znázorňuje průřez plenkou podle obr. 1B, přičemž rovina řezu je na obr. 1B označena jako 22.
Plenka 10 může obecně zahrnovat plášť 12 a absorpční jádro 14 uspořádané uvnitř pláště. Plášť 12 přitom může zahrnovat i hlavní těleso plenky 10.
Plášť 12 může dále zahrnovat svrchní vnitřní vrstvu 18, která může být propustná pro tekutiny, a krycí vnější vrstvu 20, která může být naopak nepropustná. Absorpční jádro 14 může být uzavřeno mezi svrchní vnitřní vrstvou 18 a krycí vnější vrstvou 20. Plášť 12 pak může dále zahrnovat postranní chlopně 22, manžety 24 z elastického materiálu, které přiléhají k nohám uživatele, a elastický prvek 26 pro stahování okolo pasu. Plášť 12 může zahrnovat také zapínací systém, který může sestávat z alespoň jednoho zapínacího prvku 46 a alespoň jedné pří ložné oblasti 48. Svrchní vnitřní vrstva 18 a/nebo krycí vnější vrstva 20 přitom mohou zahrnovat vždy alespoň jednu dílčí vrstvu vytvořenou z netkané textilie, která je popsána níže.
Manžety 24, které přiléhají k nohám uživatele i elastický prvek 26 pro stahování okolo pasu zpravidla zahrnují elastické prvky 28. Jedna koncová část plenky 10 může být uspořádána jako první pasová oblast 30 plenky 10. Protější koncová část plenky 10 pak může být uspořádána jako druhá pasová oblast 32 plenky 10. Prostřední část plenky 10 může být uspořádána jako rozkroková oblast 34, která se rozprostírá podélně mezi první a druhou pasovou oblastí 30 resp. 32.
Aby bylo plenku 10 možno ovinout okolo těla uživatele, zapnout a zajistit v potřebné poloze, je druhá pasová oblast 32 opatřena alespoň jedním zapínacím prvkem 46, prostřednictvím kterého se připevňuje k první pasové oblasti 30 za vzniku uzavřených otvorů pro nohy a členěného otvoru pro pas. Po zapnutí pleny přenáší zapínací systém zatížení způsobené tahovou silou orientovanou okolo členěného otvoru pro pas.
Plenka 10 může být opatřena opakovaně uzavíráte Iným zapínacím systémem nebo může být alternativně vytvořena ve formě plenkových kalhotek. U předmětů s absorpčními vlastnostmi vyráběných v jednotně odstupňovaných velikostech mohou plášť 12 a absorpční jádro 14 tvořit hlavní část složené struktury plenky 10, ke které jsou přidány další prvky. Svrchní vnitřní vrstva 18, krycí vnější vrstva 20 a absorpční jádro 14 však mohou být sestaveny také v nej rozmanitějších známých uspořádáních.
-15 Krycí vnější vrstva 20 může být spojena se svrchní vnitřní vrstvou 18. Krycí vnější vrstva 20 přitom může sloužit ktomu, aby zabraňovala znečišťování jiných vnějších předmětů, které mohou s plenkou 10 přicházet do styku, jako například ložního prádla a součástí oděvu, výměšky pohlcovanými absorpčním jádrem 14 a zadržovanými uvnitř plenky 10. 7. uspořádání znázorněného na obr. 2B je zřejmé, že krycí vnější vrstva 20 může být v podstatě nepropustná pro tekutiny (např. moč) a může být vytvořena jako vícevrstvá struktura zahrnující netkanou textilii 21 a tenký polymerní povlak 23, provedený například jako termoplastická fólie o tloušťce Činící asi 0,012 mm (0,5 tisícina palce) až asi 0,051 mm (2,0 tisíciny palce). Netkanou textilií 21 pak může být zde popisovaná netkaná textilie.
V některých formách provedení může mít krycí vnější vrstva hodnotu rychlosti prostupu vodní páry větší než asi 2.000 g/24h/m2, měřenou podle metodiky WSP 70.5 (08) při teplotě 37,8 °C a při relativní vlhkosti vzduchu činící 60%.
Netkané textilní materiály, které jsou vhodné k použití v souladu s tímto vynálezem, zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na netkané textilní materiály vyráběné pomocí technologií spunbond, meltblown či spunmelt, dále zvlákňováním z rozpouštědel, elektrostatickým zvlákňováním, mykáním, fibrilací filmů, fíbrilací roztavených filmů, kladením vrstev staplových vláken pomocí proudu vzduchu (air-laid), kladením vrstev za sucha (dry-laid) nebo kladením vrstev za mokra (wet-laid) a mnoha dalšími způsoby, které jsou v oblasti techniky známy, přičemž se muže jednat o netkané textilní materiály, které jsou zčásti nebo zcela vytvářeny z polymemích vláken. Vhodným netkaným textilním materiálem může být také kombinovaný materiál typu SMS zahrnující vrstvu vytvořenou metodou spunbond, vrstvu vytvořenou metodou meltblown a další vrstvu vytvořenou metodou spunbond, nebo i jakýkoli další obdobní kombinovaný materiál, například materiál typu SMMS, SSMMS atd. Další příklady zahrnují materiály mající jednu nebo více vrstev vláken s průměry menšími než 1 mikrometr (tj. vrstvu či vrstvy tvořené nanovlákny), což jsou kombinované materiály označované jako netkané textilie typu SMS, SMNS, SSMNS nebo SMNMS (kde “N” označuje vrstvu tvořenou nanovlákny). V některých případech mohou být požadovány trvale hydrofilní netkané textilie, zejména netkané textilie s trvale hydrofilní povrchovou úpravou. Vhodná netkaná textilie je zpravidla prodyšná. Vhodná netkaná textilie je zpravidla propustná pro vodu nebo tekutiny, může však být také nepropustná pro vodu, a to z důvodu velikosti, hustoty a hydrofobních vlastností vláken.
-16Propustnost pro vodu nebo tekutiny je možno zvýšit úpravami, které vláknům dodávají hydrofilni vlastnosti a o kterých je pojednáno níže.
Netkaná textilie může být vytvořena převážné z polymerních vláken. Jako příklady materiálů vhodných pro výrobu netkaných textilií je možno uvést zejména vlákna z polymerních materiálů, kterými jsou polyolefmy, polyestery, polyamid, konkrétněji pak polypropylén (PP), polyetylén (PE), kyselina polymléčná (PLA), polyetylén tereftalát (PET), a/nebo směsi těchto materiálů. Vlákna pro výrobu netkaných textilií mohou být vytvořena například také ze složek, jakými jsou alifatické polyestery, termoplastické polysacharidy nebo jiné biopolymery (polymery biologického původu neboli obnovitelné polymery), případně mohou tyto látky obsahovat jako přísady nebo modifikátory.
Jednotlivá vlákna mohou být jednosložková nebo vícesložková. Mezi vícesložková vlákna patří zejména dvousložková vlákna, jako například vlákna v uspořádání jádro-plášť nebo strana-strana. Jednotlivé složky často zahrnují alifatické polyolefiny, jako například polypropylen nebo polyetylén, případně jejich kopolymery, alifatické polyestery, termoplastické polysacharidy nebo jiné biopolymery.
Další konvenční netkané textilie použitelné k výrobě výše uvedených předmětů, složení a tvary vláken, složení samotných netkaných textilií a související způsoby výroby jsou popsány v patentových spisech U.S. 6,645,569 (Cramer a kol.), U.S. 6,863,933 (Cramer a kol.), U.S. 7,112,621 (Rohrbaugh a kol.) a v patentových přihláškách US 10/338,603 a 10/338,610 (Cramer a koi.) a US 13/005,237 (Lu a kol.), na jejichž obsah se tento popis odkazuje.
Některé polymery používané k výrobě vláken pro netkané textilie mohou být svojí vlastní podstatou hydrofobní a pro některé způsoby použití proto mohou být opatřeny povrchovou úpravou nebo povlakem za použití různých Činidel, která jim dodávají hydrofilni vlastnosti. Povrchová úprava může spočívat v nanesení povlaku tvořeného povrchově aktivní látkou či smáčedlem. Jednu takovou povrchově aktivní látku vhodnou k úpravě vláken dodává společnost Schill & Silacher GmbH, Bóblingen, Německo, pod obchodním názvem Silastol PHP 90.
Jiný způsob výroby netkaných textilií s trvale hydrofilni povrchovou úpravou se uskutečňuje nanášením hydrofilního monomeru a radikálovou polymerací iniciovanou na textilii, řízenou a aktivovanou UV světlem, která má za následek vytvoření chemické vazby mezi monomerem a povrchem netkané textilie. Tento způsob je popsán v patentové přihlášce podané v USA pod č. 2005/0159720.
- 17Další způsob výroby hydrofilních netkaných textilií převážně z hydrofobních polymerů spočívá v přidávání hydrofilních přísad do roztavené hmoty před protlačováním.
Další způsob výroby netkaných textilií s trvale hydrofilní povrchovou úpravou spočívá v tom, že se na netkanou textilii nanáší povlak obsahující hydrofilní nanočástice. Tento způsob je popsán v patentové přihlášce US č. 7,112,621 (Rohrbaugh a kol.) a ve zveřejněné přihlášce PCT WO 02/064877.
Nanočástice mají zpravidla největší rozměr menší než 750 nm. Hospodárným způsobem lze vyrábět nanočástice o velikostech v rozsahu od 2 do 750 nm. Výhoda nanočástic spočívá v tom, že mnohé z nich je možno snadno dispergovat ve vodě, což umožňuje jejich nanášení na netkanou textilii, na které zpravidla vytvářejí průhledné povlaky, přičemž tyto povlaky nanášené ve formě vodných roztoků jsou zpravidla dostatečně odolné proti účinkům vody, jimž jsou následně vystavovány. Nanočástice mohou být organického nebo anorganického, syntetického nebo přírodního původu. Anorganické nanočástice obecně existují ve formě oxidů, křemičitanů a/nebo uhličitanů. Typickými příklady vhodných nanočástic jsou vrstvené jílové minerály (např. LAPONITE™ vyráběný společností Southern Clay Products, Inc., USA) a oxid hlinitý obsažený v boehmitu (např, Disperal P2™ vyráběný společností North American Sasol Inc.). Jako vhodný příklad je možno uvést netkanou textilii s naneseným povlakem z nanočástic, která je popsána v patentové přihlášce US č. 10/758,066 s názvem „Jednorázově použitelný předmět s absorpčními vlastnostmi zahrnující trvanlivý hydrofilní obal jádra“ (Ponomarenko a Schmidt).
V některých případech může být povrch netkané textilie před nanesením povlaku tvořeného nanočásticemi předupraven vysokoenergetickým postupem (korónový výboj, plazma). Tato vysokoenergetická povrchová předúprava zpravidla dočasně zvyšuje povrchovou energii vláken, která mají obecně nízkou povrchovou energii (například PP), čímž umožňuje účinnější smáčení netkané textilie vodní disperzí nanočástic.
Zmínit je třeba i skutečnost, že netkané textilie jsou použitelné i v jiných částech předmětu s absorpčními vlastnostmi. Osvědčily se například svrchní vnitřní vrstvy a absorpční vrstvy tvořící jádro těchto předmětů, které zahrnují výše popsané hydrofilní netkané textilie.
Netkané textile mohou být opatřeny i jinými druhy povrchové úpravy. Jedním z příkladů je povrchová úprava spočívající v nanesení povlaku obsahujícího přísadu modifikující povrchové vlastnosti vláken, konkrétně snižující povrchové tření a zvyšující kluzkost při omaku. Přednostně používané modifikátory povrchových vlastností jsou popsány v patentových spisech U.S.
-186,632,385 a U.S. 6,803,103 a ve zveřejněné patentové přihlášce podané v USA pod č. 2006/0057921.
Další typ netkané textilie, který může být použit v předmětech s absorpčními vlastnostmi, může zahrnovat materiál, který má dobré regenerační vlastností při střídavém působení vnějšího tlaku. Netkaná textilie může dále zahrnovat směs různých vybraných vláken, například polymernich vláken výše popsaných druhů. V některých formách provedení mohou být vlákna v alespoň části své délky spirálovitě svinuta a mít tak tvar šroubovice. Jako další příklad lze uvést netkanou textilii vyrobenou z vláken, která zahrnují dvousložková vlákna, což jsou jednotlivá vlákna, z nichž každé zahrnuje různé materiály, obvykle první a druhý polymerní materiál. V této souvislosti se má za to, že použití dvousložkových vláken typu strana-strana je výhodné při vytváření spirálového tvaru vláken.
Aby se dosáhlo dalšího zlepšení při vnímání měkkosti předmětu s absorpčními vlastnostmi, mohou být netkané textilie tvořící jeho krycí vnější vrstvu upraveny hydrofilizací. Netkané textilie upravené hydrofilizací jsou popsány v patentových spisech U.S. 6,632,385 a U.S. 6,803,103 a ve zveřejněné patentové přihlášce podané v USA pod č. 2006/0057921, na jejichž obsah se tento popis odkazuje.
Netkaná textilie může být upravena také za použití mechanismu „vlastní přidané vrstvy“. Při tomto způsobu úpravy netkaných textilií se vytvářejí smyčky o vysoké hustotě (> 150 na čtverečný palec), které vyčnívají z povrchu podkladní netkané textilie. Poněvadž tyto smyčky působí jako malé kartáčky, vytvářejí přídavnou, elasticky objemnou vrstvu, která může zlepšovat vnímanou měkkost materiálu. Netkané textilie upravené tímto způsobem jsou popsány ve zveřejněné patentové přihlášce podané v USA pod č. 2004/0131820.
Absorpční jádro může být obecně uspořádáno mezi svrchní vnitřní vrstvou 18 a krycí vnější vrstvou 20. Může zahrnovat jednu nebo více vrstev, například první absorpční vrstvu 60 a druhou absorpční vrstvu 62.
Absorpční vrstvy 60, 62 mohou zahrnovat příslušné podkladní materiály 64, 72, absorpční materiál 66, 74 tvořený částicemi polymeru a uspořádaný na podkladních materiálech 64, 72 a termoplastický přilnavý materiál 68, 76 uspořádaný na a/nebo uvnitř absorpčního materiálu 66, 74 tvořeného částicemi polymeru a alespoň zčásti i na podkladních materiálech 64, 72 a sloužící
- 19ke znehybnění absorpčního materiálu 66, 74 tvořeného částicemi polymeru na podkladních materiálech 64, 65.
Podkladní materiál 64 první absorpční vrstvy 60 je možno označit jako prachovou vrstvu (dusting layer), přičemž má první povrch, který je přivrácen ke krycí vnější vrstvě 20, a druhý povrch, který je přivrácen k absorpčnímu materiálu 66 tvořenému částicemi polymeru. Podkladní materiál 72 druhé absorpční vrstvy 62 lze analogicky označit jako obal jádra, přičemž má první povrch, který je přivrácen ke svrchní vnitřní vrstvě 18, a druhý povrch, který je přivrácen k absorpčnímu materiálu 74 tvořenému částicemi polymeru.
První a druhý podkladní materiál 64 a 72 mohou být vzájemně po obvodu spojeny lepidlem tak, aby tvořily plášť okolo absorpčních materiálů 66 a 74 tvořenými částicemi polymeru a zadržovaly absorpční materiály 66 a 74 tvořené částicemi polymeru uvnitř absorpčního jádra 14.
Podkladními materiály 64, 72 mohou být netkané textilie jednoho nebo více druhů, které mohou být propustné pro tekutiny.
Jak je znázorněno na obr. 2A, může být absorpční materiál 66, 74 tvořený částicemi polymeru nanesen na příslušných podkladních materiálech 64, 72 ve shlucích 90 částic tak, že tvoří mřížkový vzor zahrnující volné oblasti 94 a spojovací oblasti 96 mezi volnými oblastmi 94. Volnými oblastmi 94 jsou přitom ty oblasti, ve kterých termoplastický přilnavý materiál nepřichází do přímého styku s netkaným textilním podkladním materiálem nebo s pomocným lepidlem, zatímco spojovacími oblastmi 96 jsou ty oblasti, ve kterých termoplastický přilnavý materiál přichází do přímého styku s netkaným textilním podkladním materiálem nebo s pomocným lepidlem. Spojovací oblasti 96 v mřížkovém vzoru obsahují pouze malé nebo žádné množství absorpčního materiálu 66 a 74 tvořeného částicemi polymeru. Volné oblasti 94 a spojovací oblasti 96 mohou mít rozmanité tvary, včetně například kruhových, oválných, čtvercových, obdélníkových, trojúhelníkových a obdobných tvarů. První a druhá vrstva 60, 62 mohou být zkombinovány tak, aby společně tvořily absorpční jádro 14. Předchozí popis se vztahuje k absorpčním vlastnostem předmětu, jejichž jakákoli kombinace může být použita ke zlepšení vnímání měkkosti tohoto předmětu spotřebitelem. Mimo to se však má za to, že použití netkané textilie podle tohoto vynálezu jakožto součásti předmětu s absorpčními vlastnostmi, tedy např. jako materiálu svrchní vnitřní vrstvy 18 a/nebo krycí vnější vrstvy 20 (viz obr. 2A, 2B) podle následujícího popisu, umožňuje zlepšení omaku příslušné součásti výrobku, přičemž má
-20rovněž příznivé synergické účinky, pokud jde o vnímání měkkosti výrobku jakožto celku. Současně lze předpokládat, že níže popsané vlastnosti mohou přispívat ke zvýšení pevnosti netkané textilie v tahu a v důsledku toho i pevnosti svrchní vnitřní vrstvy, krycí vnější vrstvy nebo jiné součásti předmětu, která je z této netkané textilie vytvořena. Při snaze o zesílení podnětů při vnímání měkkosti předmětů s absorpčními vlastnostmi může být obzvláště zajímavé hledisko zachování nebo zvýšení pevnosti netkané textilie v tahu, a to z nejméně dvou důvodů. Za prvé je zpravidla požadováno, aby netkaná textilie byla schopna snášet určité minimální tahové síly a aby u ní současně docházelo k pouze dostatečně malým změnám rozměrů, což jsou předpoklady pro její efektivní zpracování v následných operacích celkového výrobního postupu. Za druhé netkaná textilie zpravidla podstatnou měrou přispívá ke strukturní celistvosti vícedílné krycí vnější vrstvy u výrobků s absorpčními vlastnostmi, jakými jsou například jednorázové plenky, u kterých může být potřebné, aby jejich krycí vnější vrstva byla schopna snášet síly vznikající při přikládání k tělu uživatele (např, tehdy, jestliže osoba, která uživatele ošetřuje, tahá za zapínací prvky při přikládání plenky), při pohybech uživatele a při zatížení hmotností výměšků uživatele, které plenka zadržuje.
Jak již bylo uvedeno s odkazem na obr. 2B, může být krycí vnější vrstva 20 tvořena dílčími vrstvami, kterými jsou netkaná textilie 21 a tenký polymerní povlak (film) 23. Při postupu, během kterého se provádí laminace, mohou být netkaná textilie a tenký film spojeny slepením nebo jakýmikoli jinými vhodnými prostředky. V některých formách provedení může mít polymerní film tloušťku v rozsahu od asi 0,012 mm (0,5 tisíciny palce) do asi 0,051 mm (2,0 tisíciny palce). Aby bylo dosaženo požadovaného celkového vzhledu, může být složená krycí vnější vrstva zlepšena například přidáním uhličitanu vápenatého (CaCO3) do tenkého filmu během postupu jeho vytváření. Přidání jemných částic CaCO3 způsobí vytvoření mikropórů okolo těchto částic při napínání, zejména dvouosém napínání filmu během jeho zpracování, které výslednému filmu dodá požadovanou vlastnost, kterou je propustnost pro vzduch a výpary (tato „prodyšnost“ pak snižuje pravděpodobnost nadměrné hydratace pokožky a tudíž i vzniku opruzenin a obdobných stavů). Částice CaCO3 a výsledné mikropóry vzniklé v tenkém filmu také přispívají ke zvýšení míry jeho neprůhlednosti.
Netkaná textilie podle tohoto vynálezu může být vytvořena z jednoho nebo více granulátů na bázi polymerních materiálů, jakými jsou zejména polyolefiny, polyestery, polyamid, konkrétněji pak polypropylén (PP), polyetylén (PE), kyselina polymléčná (PLA), polyetylén
-21 tereftalát (PET) a/nebo směsi těchto materiálů. Obzvláště vhodné mohou být materiály obsahující polypropylen, protože polypropylen má relativně nízkou cenu a vlákna, která jsou z něho vyrobena, mají příznivé vlastnosti, pokud jde o povrchové tření (tj. mají poměrně hladký povrch, který je na omak kluzký). Vhodné však mohou být také materiály obsahující polyetylén, a to kvůli jeho relativní měkkosti/poddajnosti a ještě lepším třecím vlastnostem jeho hladkého/kluzkého povrchu. Při vzájemném porovnání má PP v současnosti nižší cenu a vlákna, která jsou z něho vyrobena, mají vyšší pevnost v tahu, zatímco PE má v současnosti vyšší cenu a vlákna, která jsou z něho vyrobena, mají nižší pevnost vláken v tahu, zato však větší poddajnost a hladší/klouzavější povrch. V souladu s tím může být žádoucí vytvářet vlákna k výrobě netkané textilie ze směsi materiálů na bázi PP a PE, při současné snaze o nalezení rovnováhy mezi nejlepšími vlastnostmi obou polymerů a rovnováhy mezi jejich výhodami a nevýhodami. Vlákna vytvářená ze směsí PP/PE mohou mít například takové složení, jaké je popsáno v patentovém spisu U.S. 5,266,392. Vlákna pro výrobu netkaných textilií mohou být vytvářena například také ze složek, jakými jsou alifatické polyestery, termoplastické polysacharidy nebo jiné biopolymery, případně mohou tyto látky obsahovat jako přísady nebo modifikátory.
Jednotlivá vlákna mohou být jednosložková nebo vícesložková. Mezi vícesložková vlákna patří zejména dvousložková vlákna, například vlákna typu jádro-plášť nebo strana-strana. Jednotlivé složky často zahrnují alifatické polyolefiny, jako například polypropylen nebo polyetylén, případně jejich kopolymery, alifatické polyestery, termoplastické polysacharidy nebo jiné biopolymery.
Vrstva vláken může být z těchto materiálů vytvářena konvenčními způsoby, jako například mykáním, technologiemi meltblown, spunbond, kladením vrstev pomocí proudu vzduchu (dry-laid), kladením vrstev mokrých vláken (wet-laid) atd. Vrstva vláken zahrnuje jednotlivá vlákna, mezí nimiž obvykle ještě není vytvořena vzájemná pevná vazba, i když mohou být určitým způsobem spojena, přičemž toto předběžné pojení může proběhnout během ukládání vrstvy tvořené volnými vlákny nebo krátce po něm, případně jej může být dosaženo předběžným kalandrováním. Toto předběžné pojení však stále umožňuje volný pohyb podstatného počtu vláken, která je tedy možno přemísťovat. Vrstva vláken přitom může zahrnovat několik vrstev vzniklých ukládáním vláken z několika hlav při spunlaid procesu. Přednostní forma provedení předpokládá použití spunlaid postupů, při kterých se jeden nebo více vstupních materiálů ohřívají a následně se za působení tlaku protlačují zvlákňovacími tryskami. Ze zvlákňovacích trysek
-22vycházejí polymerová vlákna, která jsou pak směrována na pohybující se pás; při dopadu na pohybující pás se mohou ukládat s poněkud nahodilou orientací, častěji jsou však orientována ve směru pohybu stroje nebo v šikmém směru. Tato vrstva vláken může být pojena kalandrem za vzniku netkané textilie.
Netkané textile je možno vyrábět o jakékoli plošné hmotnosti. Již v části pojednávající o stavu techniky bylo uvedeno, že vyšší plošná hmotnost je spojena s větší měřitelnou tloušťkou a zlepšeným omakem výsledné textilie, avšak také s úměrně vyššími náklady. Naproti tomu nižší plošná hmotnost je sice spojena s úměrně nižšími náklady, současně však znesnadňuje vytváření krycí vnější vrstvy, která má výrazný trojrozměrný vzhled, který si zachovává i po stlačení v balíku, a současně má vhodné mechanické vlastnosti. Má se za to, že kombinace vlastností, které jsou zde popisovány, umožňuje dosažení potřebné rovnováhy mezi udržováním nákladů na materiál pod kontrolou na jedné straně a výrazných trojrozměrným vzhledem a vhodnými mechanickými vlastnostmi na straně druhé. Předpokládá se, že vlastnosti a tvary pojících bodů a jimi tvořených vzorů, které jsou zde popisovány, mohou být užitečné zejména v případě použití některých netkaných textilií s poměrně nízkou plošnou hmotností, kdy by takové vlastnosti měly umožňovat zlepšení omaku materiálu při současném snížení jeho hmotnosti nebo alespoň bez současného zvýšení jeho hmotnosti. V souladu s tímto předpokladem je v takových případech možno používat netkanou textilii mající plošnou hmotnost v rozsahu od 6,0 do 50 gramů na čtvereční metr, přednostně v rozsahu od 8,0 do 35 gramů na čtvereční metr, přednostněji v rozsahu od 9,0 do 25 gramů na čtvereční metr, zejména pak v rozsahu od 10 do 25 gramů na čtvereční metr. Je-li netkaná textilie vyrobená z vláken o nižší plošné hmotnosti použita jako součást předmětu s absorpčními vlastnostmi, například jako jeho krycí vnější vrstva, může poskytovat lepší vlastnosti související s průsakem tekutiny než vrstva zhotovená z netkané textilie o vyšší plošné hmotnosti. Netkané textilii o nižší plošné hmotnosti se může dávat přednost před materiálem s vyšší plošnou hmotností například také tehdy, je-li použita jako součást vrstveného výrobku s nulovým rozpínacím napětím, protože se bude lépe přizpůsobovat namáhání vznikající při příslušném aktivačním/přírůstkovém postupu. V jiných případech, například při použití netkaných textilií k výrobě takových předmětů, jako jsou oděvní součásti určené k jednorázovému použití, utěrky nebo prachovky, mohou být požadovány vyšší plošné hmotnosti činící až 100 gramů na čtvereční metr nebo dokonce 150 gramů na čtvereční metr. V této souvislosti se má za to, že vlastnosti pojících výstupků, tvary pojících bodů a pojící vzory,
-23 které jsou zde popisovány, mohou mít prospěšný vliv na omak materiálu a/nebo na vnímání jeho měkkosti, a to i u netkaných textilií o takovýchto vyšších plošných hmotnostech. Optimální plošná hmotnost je určena jednak různými potřebami souvisejícími s jednotlivými způsoby použití a jednak výší ceny materiálu.
Má se za to, že u předmětu s absorpčními vlastnostmi lze žádoucích vizuálních podnětů při vnímání měkkosti obecně lépe dosáhnout tehdy, má-li složená krycí vnější vrstva v podstatě bílou barvu a míru opacity měřenou níže vysvětlenou metodou měření opacity, která činí alespoň 45%, přednostně alespoň 70% nebo lépe alespoň 73%, zejména pak alespoň 75%. V souladu stím může být zapotřebí přidávat do polymeru či polymerů vytvářejícího resp. vytvářejících tenký polymemí film i do polymerů přiváděných do zvlákňovacích trysek za účelem vytváření vláken pro výrobu netkané textilie také bílé tónovací / zneprůhledňující činidlo.
Může být žádoucí přidávat takové bílé tónovací / zneprůhledňující činidlo do granulátu polymeru, který je zvlákňován při výrobě netkané textilie. Přidáváním zneprůhledňujícího činidla je zapotřebí upravit neprůhlednost vláken tak, aby výsledná netkaná textilie měla míru neprůhlednosti činící alespoň 10%, přednostně alespoň 18%, zejména pak 40%.
I když mohou vyhovovat rozmanitá bílá tónovací / zneprůhledňující činidla, předpokládá se, že obzvláště účinný by mohl být oxid titaničitý (TiO2), a to pro svoji vysokou úroveň bělosti a poměrně vysokou hodnotu indexu lomu světla. Konkrétněji se předpokládá, že k dosažení požadovaných výsledků může být účinné přidávání TiO2 do polymerů, ze kterých se mají vytvářet vlákna, v množství odpovídajícím 5 hmotnostním procentům netkané textilie. Protože je však TiO2 poměrně tvrdý, abrazivní materiál, jeho přidávání v množství větším než 5 hmotnostních procent může mít škodlivé účinky, včetně opotřebení a/nebo zanášení zvlákňovacích trysek, přerušování a zeslabování struktury vláken a/nebo vazeb mezi nimi vytvářených kalandrováním, nežádoucího zvyšování povrchového tření vláken (majícího za následek snížení hmatově vnímané hladkosti) a nepřijatelně rychlého opotřebení součástí zařazeného technologického vybavení. Předpokládá se, že zvýšená míra neprůhlednosti dosažená přidáním zjasňovací přísady přispívá k dosazení zřetelně vnímaného měkkého vzhledu netkané textilie. Pro některé aplikace může být žádoucí, aby barvicí nebo tónovací přísada byla přidávána do alespoň jednoho z polymerních granulátů, které budou zvlákněny při výrobě netkané textilie.
Míru neprůhlednosti je možno zvýšit také použitím vláken majících jiný geometrický tvar průřezu než kruhový a plný (nikoli dutý), jmenovitě vláken s průřezy zahrnujícími alespoň tři
-24laloky či výstupky, vláken s dutým průřezy nebo vláken s průřezy zahrnujícími kombinaci těchto prvku. Tyto nekruhové tvary průřezů mohou poskytovat také výhody související se zlepšenou objemností a elastičností při stlačení.
Technologický postup typu spunbond zahrnuje krok vytváření vazeb mezi vlákny tvořícími vrstvu vláken pomocí kalandrovacích válců, při kterém se vlákna do určité míry scelují a vzájemné spojují za vzniku textilie se strukturou připomínající tkaninu a za současného zvyšování hodnot mechanických vlastností, např. pevnosti v tahu, které může být potřebné k tomu, aby si materiál dokázal zachovávat dostatečnou strukturní celistvost a rozměrovou stálost během následných výrobních postupů a také při používám hotového výrobku. Jak je zřejmé z obr. 3, může se vytváření vazby kalandrováním provádět tak, že vrstva vláken 21a prochází lisovací mezerou mezi dvojicí otáčejících se kalandrovacích válců 50, 51, čímž dochází ke stlačování a scelování vláken za vzniku netkané textilie 21. Jeden nebo oba válce mohou být vyhřívané tak, aby podporovaly ohřívám, plastickou deformaci, prolínání a/nebo tepelné tavení/spojování nad sebou navrstvených vláken při jejich stlačování v lisovací mezeře. Válce mohou tvořit funkční součásti spojovacího mechanismu, ve kterém jsou k sobě přitlačovány sílou o regulovatelné velikosti tak, aby vyvíjely požadovanou stlačovací sílu / požadovaný tlak v lisovací mezeře. Při některých postupech může být v pojícím mechanismu začleněn zdroj ultrazvukové energie, který umožňuje přenášení ultrazvukového chvění do vláken, v nichž tím opět vzniká tepelná energie, která zlepšuje pojení.
Na obvodovém povrchu jednoho nebo obou válců může být obrobením, vyleptáním, vyrytím nebo jiným způsobem vytvořen pojící vzor sestávající ze spojovacích výstupků a zahloubených oblastí, následkem čehož se spojovací tlak působící na vrstvu vláken při jejím průchodu lisovací mezerou soustřeďuje na pojících površích pojících výstupků, zatímco v zahloubených oblastech se snižuje nebo podstatně omezuje. Pojící povrchy mají předem stanovené tvary. Následkem toho se vytváří netkaná textilie se vzorem sestávajícím z pojících bodů mezi vlákny tvořícími tuto netkanou textilii, kde jsou tyto pojící body představovány pojícími vtisky, jejichž tvar odpovídá tvaru pojících výstupků uspořádaných ve shodném vzoru na povrchu válce. Jeden válec, například válec 51, může mít hladký válcový povrch beze vzoru, takže představuje přítlačný či dosedací válec, zatímco druhý válec 50 může být opatřen výše popsaným vzorem a představovat tak válec vytvářející pojící vzor ve zpracovávaném materiálu; vzor vytvářený na netkané textilii touto kombinací válců pak bude přesně odpovídat vzoru na
-25uvedenem druhém válci. V některých případech mohou být vzory opatřeny oba válce, přičemž tyto vzory mohou být i rozdílné. V takovém případě se pak působením těchto vzorů na netkané textilu vytváří kombinovaný vzor, jaký je popsán například v patentovém spisu U.S. 5,370,764.
Na pojícím válci 50 (obr. 3) může být vytvořen vzor sestávající z opakujících se pojících 5 výstupku a zahloubených oblastí, jaký je znázorněn například na obr. 4. Na obr. 4 jsou čárkovité pojící tvary 100 znázorňující vyvýšené povrchy pojících výstupků na povrchu válce, zatímco oblasti mezi těmito čárkami znázorňují zahloubené oblasti 101. Působením pojících tvarů 100 pojících výstupků se při kalandrovacím postupu vytvářejí na netkané textilii pojící vtisky/body stejného tvaru.
Pojící výstupky vytvořené na pojícím válci 50 budou mít výšku, kterou je možno vyjádřit jako rozdíl mezi poloměrem vnější plochy válce procházející nej vzdálenějšími (pojícími) povrchy pojících výstupků a poloměrem válce 50 v zahloubených oblastech 101. Tuto výšku je možno přizpůsobit s cílem minimalizovat množství materiálu, který je z povrchu válce nutno odebrat obráběním nebo leptáním při vytváření požadovaných tvarů a požadovaného vzoru při 15 současnem zajištění dostatečné vůle mezi válcem 50 opatřeným pojícími výstupky a protějším válcem 51 v zahloubených oblastech 101, tedy vůle, která je potřebná při průchodu vrstvy vláken 21a lisovací mezerou 52 v těch oblastech, ve kterých nemá být vytvářena vazba mezi vlákny (tj.
v oblastech odpovídajících uvedeným zahloubeným oblastem 101) a ve kterých v podstatě nemá docházet ke stlačování materiálu, protože cílem je zde dosažení maximálního zlepšení omaku / 20 zvětšeni meřené výšky materiálu. U netkaných textilií, jejichž typ a plošná hmotnost pro tento účel pnchazejí v úvahu, může být požadována výška pojících výstupků v rozsahu 0,3 mm až 1,0 mm, spíše však v rozsahu 0,5 až 0,8 mm nebo dokonce v rozsahu 0,6 až 0,7 mm. Pojící povrchy pojících výstupků mohou mít průměrnou plochu v rozsahu 0,3 mm2 až 10 mm2. Pojící výstupky mají zpravidla boční stěny, které jsou při pohledu v řezu, vedeném rovinou orientovanou ve 25 směru výšky, zešikmené,
Netkané textilie zde zvažovaného typu mohou být pojeny kalandrem při rychlosti linky vyšší než 300 m/min nebo 600 m/min nebo dokonce 800 m/min, případně ještě vyšší, kdy tato rychlost závisí na složení netkané textilie, plošné hmotnosti vláken, pojícím vzoru, použitém zařízeni a zvolených procesních proměnných. S opětovným odkazem na obr. 3 lze předpokládat, 30 ze při takových rychlostech budou vrstva vláken 21a a povrchy válců 50, 51 strhávat okolní vzduch a unášet jej směrem k lisovací mezeře 52, jak je naznačeno pomocí šipek. Výše popsané
-26prvky na povrchu spojovacího válce 50 budou tento účinek zesilovat. Přitom se má za to, že při unášení strhávaného vzduchu směrem k lisovací mezeře 52 bude prostor mezi válci 50, 51, který se při přibližování k lisovací mezeře 52 zmenšuje, vytvářet před lisovací mezerou 52 zónu s relativně vyšším a postupně se dále zvyšujícím tlakem vzduchu. Část strhávaného vzduchu o takovémto vyšším tlaku bude vháněna do lisovací mezery 52, ve které bude dále stlačována, a to jednak uvnitř zahloubených oblastí 101 pojícího vzoru vytvořeného na válci 50 a jednak v prostorech mezi vlákny procházejícími lisovací mezerou 52. V této souvislosti se dále předpokládá, že v oblasti, ve které netkaná textilie 21 vychází z lisovací mezery 52, bude stlačený vzduch unášený mezi vlákny po průchodu uvedenou lisovací mezerou 52 přecházet do výstupní zóny s poměrně nižším tlakem a následkem toho se bude od lisovací mezery 52 vzdalovat zvýšenou rychlostí ve všech volných směrech. Proto se rovněž předpokládá, že v důsledku uvedeného strhávám a stlačování vzduchu způsobovaného pohybem vrstvy vláken 21a a otáčením kalandrovacích válců 50, 51 bude při pojení kalandrem uvnitř i okolo vrstvy vláken 21a a výsledné netkané textilie 21 vznikat složité a poměrně velmi rychlé proudění vzduchu.
Předpokládá se, že toto proudění vzduchu přitom bude ovlivňováno povrchovými vlastnostmi spojovacího válce 50, zejména vlastnostmi jeho pojících výstupků. Profily pojících výstupků budou představovat překážky bránící volnému proudění vzduchu zejména v oblasti lisovací mezery 52 mezi válci 50, 51, zatímco zahloubené oblasti 101 obklopující pojící výstupky budou představovat volné průchody. Existuje tudíž předpoklad, že pro určité způsoby uspořádání, tvary a polohy pojících výstupků, které se budou projevovat v uspořádání a tvaru pojících vtisků vytvářených v netkané textilii, bude možno volit orientaci opakujících se vzorů vůči směru otáčení válců 50, 51 a tvary pojících výstupků tak, aby tyto měly příznivý vliv na uvedené proudění vzduchu. Dále se předpokládá, že k usměrňování těchto proudů vzduchu je možno použít také vzory tvořené pojícími výstupky majícími tvary pojících povrchů určitých vlastností, předávaných pojícím bodům, s určitými průřezy v rovinách v podstatě rovnoběžných s těmito pojícími povrchy, s určitou orientací vůči směru otáčení v rovině přibližně odpovídající povrchu netkané textilie a s určitými vzájemnými vzdálenostmi, přičemž toto usměrňování se může dít takovým způsobem, který způsobuje přemísťování vláken těmito proudy vzduchu během postupu vytváření vazeb kalandro váním, jako například rozčesávání nebo čechrání vláken, což umožňuje získávání zdokonalené netkané textilie s vazbami vytvořenými kalandrováním, která má lepší
-27 omak / větší měřenou výšku než obdobná netkaná textilie mající po pojení jiné tvary pojících bodů a jimi tvořených vzorů při jinak shodných ostatních proměnných veličinách.
Obr. 5A, 5B a 5C společně znázorňují jeden příklad pojícího vzoru a pojících tvarů 100 odpovídajících pojícím bodům vytvořených v netkané textilii. Pojící tvary 100 zde současně 5 představují tvary povrchů spojovacích výstupků, které mohou být na povrchu spojovacího válce vytvářeny leptáním, obráběním nebo jinými způsoby. Takové pojící výstupky na povrchu pojícího válce 50 pak budou v netkané textilii vytvářet pojící body, které budou mít stejné tvary a budou uspořádány ve stejném vzoru. Bez ohledu na teoretické předpoklady se má za to, že určité aspekty a prvky znázorněných tvarů a znázorněného vzoru mohou mít výše popsaný příznivý 10 účinek.
Z obr. 5B je patrné, že tvar 100 pojícího bodu má největší měřitelnou délku L, která se měn určením přímky délky tvaru 104 protínající obvod tohoto tvaru v bodech, které se na tomto obvodu nacházejí v největší dosažitelné vzájemné vzdálenosti, což znamená, že se jedná o dva nejvzdálenější body na obvodu. Tvar 100 pojícího bodu má dále největší měřitelnou šířku W, 15 která se měří určením příslušných přímek šířky tvaru 105a, 105b. které jsou rovnoběžné s přímkou délky tvaru 104 a tečné k obvodu tvaru v jednom nebo více nejodlehlejších bodech, tedy v bodech, které jsou nej vzdálenější od přímky délky tvaru 104 po obou jejích stranách, jak je rovněž patrné z obr. 5B. U některých tvarů (např. u půlkruhu) může nastat situace, že jedna z přímek šířky tvaru 105a, 105b může být totožná/kolineámí s přímkou délky tvaru 104. Největší 20 mentelnou šířkou W je vzdálenost mezi přímkami šířky tvaru 105a. 105b. Tvary spadající do rozsahu tohoto vynálezu mají poměr největší měřitelné délky L ku největší měřitelné šířce W činící alespoň 2,5, přednostně alespoň 2,7, zejména pak 2,8. Tvary a velikosti pojících vtisků vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce 50 budou odpovídat uvedeným pojícím tvarům 100 a jejich velikostem.
Z obr. 5B je rovněž patrné, že pojící tvar 100 může mít obvod zahrnující vypouklý úsek
102 nacházející se na jedné straně přímky délky tvaru 104. Na obr. 5B je přitom znázorněn vypouklý úsek s proměnným poloměrem zakřivení. Proměnný poloměr / proměnné poloměry vypouklého úseku 102 může / mohou umožňovat získání tvaru obvodu, který je podobný průřezovému profilu křídla letounu. Tuto skutečnost lze zpětně vyjádřit také tak, že průřezový 30 profil křídla letounu má vypouklý úsek a je asymetrický vzhledem ke kterékoli určitelné přímce, která jím prochází. Vypouklý úsek 102 může mít výšku zakřivení CH měřenou jako vzdálenost
-28mezi přímkou délky tvaru 104 a přímkou šířky tvaru 105b, která je tečnou k vypouklému úseku 102. Má se za to, že pro dosažení maximálního příznivého vlivu na proudění vzduchu je zapotřebí, aby poměr mezi výškou zakřivení CH a největší měřitelnou délkou L činil 0,30 nebo méně, přednostně 0,25 nebo méně, přičemž však má být větší než nula. Předpokládá se, že pojící výstupek, který má průřez v rovině rovnoběžné s pojícím povrchem odpovídající tomuto popisu a který je součástí opakujícího se vzoru, má příznivé účinky na zrychlování a zpomalování proudění vzduchu vrstvou vláken k výrobě netkané textilie a oblastí okolo lisovací mezery. Tvary a velikosti pojících bodů vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce budou opět odpovídat tvarům a velikostem těchto pojících výstupků uspořádaných na povrchu válce.
Obvod tvaru může zahrnovat vypouklý úsek se stálým nebo proměnným poloměrem po obou stranách přímky délky tvaru 104, takže celkový obrys odpovídá průřezu leteckého křídla se symetrickým průběhem zakřivení. V dalším alternativním provedení může obvod tvaru yahrnpyat vypouklý úsek na jedné straně přímky délky tvaru 104 a přímý úsek na druhé straně přímky délky tvaru 104, takže celkový obrys bude odpovídat průřezu leteckého křídla s asymetrickým průběhem zakřivení. V dalším alternativním provedení může obvod tvaru zahrnovat vypouklý úsek na jedné straně přímky délky tvaru 104 a vydutý úsek 103 uspořádaný v podstatě proti vypouklému úseku, jak je znázorněno na obr. 5B, takže celkový obrys bude odpovídat průřezu leteckého křídla s asymetrickým průběhem zakřivení, přičemž bude mít relativně načechrávající vzduch zpomalující vlastnosti.
Velikost zakřivení vydutého úseku 103 může být kvantifikována změřením jeho hloubky a následným určením jejího poměru vůči největší měřitelné délce. Hloubku vydutí D je možno měřit určením přímky hloubky vydutí tvaru 106, která je rovnoběžná s přímkou délky tvaru 104 a tečná k vydutému úseku 103 v jeho nejhlubším bodě. Hloubkou vydutí D je pak vzdálenost mezi přímkou šířky tvaru 105a zakreslenou na straně vydutí a přímkou hloubky vydutí tvaru 106. Velikost zakřivení vydutého úseku 103 je možno vyjádřit jako poměr hloubky D vydutí ku délce L tvaru (dále „poměr hloubky vydutí“). I když přicházejí v úvahu i tvary, které nezahrnují vydutý úsek 103, zpravidla bude zapotřebí, aby pojící tvar zahrnoval vydutý úsek mající hodnotu poměru hloubky vydutí v rozsahu 0,00 až 0,30, přednostně v rozsahu 0,00 až 0,25, zejména pak v rozsahu 0,00 až 0,20. Tvary a velikosti pojících bodů vytvářených v netkané textilii pomocí pojících
výstupků na povrchu válce 50 budou opět odpovídat tvarům a velikostem pojících výstupků uspořádaných na povrchu válce 50.
I když se výše uvedené vysvětlení týká pojících výstupků a výsledných pojících tvarů ve scelené netkané textilii, které mají obvody zahrnující vypouklé a vyduté úseky tvořené hladkými křivkami, je zřejmé, že v podstatě obdobného účinkuje možno dosáhnout i aproximací takových hladkých křivek z řetězců přímkových úseků, tedy úseček. Každý z pojmů „vypouklý“ a „vydutý“, které jsou v tomto popisu použity, se tedy může vztahovat bud’ k úseku obvodu tvaru tvořenému řetězcem 5ti nebo více vzájemně na sebe navazujících úseček, z nichž každá je tětivou hladké, konvexně nebo konkávně zakřivené křivky ležící na jedné straně od přímky délky tvaru, nebo k úseku křivky nezahrnující inflexní bod ležící na jedné straně od přímky délky tvaru.
Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že pojící výstupky kalandrovacího válce mající pojící tvary zahrnující jeden nebo více výše popsaných prvků mají aerodynamické účinky na proudění vzduchu v lisovací mezeře a v oblasti okolo ní, které způsobují zrychlování a zpomalování proudění vzduchu v prostorech mezi vlákny způsobem, při kterém dochází k přemísťování vláken, a které může způsobit rozčesávání nebo načechrávání a dochází tak k zvětšení objemnosti a tloušťky
Dále orientace pojících výstupků vůči směru otáčení válce dodatečně ovlivňuje orientaci vláken při průchodu lisovací mezerou a předpokládá se, že i to má vliv na utváření netkané textilie. Pojící tvary 100 pojících výstupků mohou být uspořádány pod určitým úhlem sklonu vůči směru pohybu stroje a vůči příčnému směru. Bez nutnosti vázat se teorií se má za to, že úhel sklonu tvaru 100 by neměl překračovat určitou hodnotu, má-H mít pojící výstupek maximálně příznivý účinek na proudění vzduchu. Jak je opět patrné z obr. 5B, může být úhel sklonu tvaru α-γ vyjádřen jako menší z úhlů svíraných osou 108 orientovanou ve směru pohybu stroje a přímkou délky tvaru 104. Přepokládá se, že tvar a úhel jeho sklonu ovlivňují proudění vzduchu ve vzájemné součinnosti. V případě asymetrického pojícího tvaru, jakým je například výše popsaný tvar připomínající profil křídla letounu, se předpokládá, že tento asymetrický tvar je postačující k dosažení požadovaných změn proudění vzduchu. Orientace vůči směru otáčení určená úhlem sklonu tvaru větším než nula může efekt posilovat. Pokud jde o tvar pojícího bodu, který není asymetrický, předpokládá se, že má-li úhel αψ sklonu tvaru 100 žádoucím způsobem působit na proudění vzduchu, neměl by být menší než 1 stupeň a současně by neměl být větší než 40 stupňů, přednostně 30 stupňů, zejména pak 20 stupňů. V této souvislosti se má za to, že úhel sklonu tvaru
-30100 mající velikost v uvedeném rozsahu účinně zvyšuje rychlost proudění vzduchu procházejícího lisovací mezerou a současně jednotlivým proudům vzduchu přidává vektorové složky orientované v příčném směru. Úhel sklonu tvaru 100 větší než 40 stupňů může naopak příliš omezovat proudění vzduchu lisovací mezerou 52 na to, aby ještě měl příznivý účinek, a ještě větší úhly sklonu tvaru 100 ve spojení s dostatečnou hustotou spojovacích výstupků již mohou natolik omezovat proudění vzduchu, že toto budou podstatně odklánět od lisovací mezery 52, tj. usměrňovat spíše k bokům pojících válců 50, 51. Tvary a úhlové orientace pojících bodů vytvářených v netkané textilii pomocí pojících výstupků na povrchu válce 50 budou odpovídat tvarům a úhlovým orientacím pojících povrchů těchto výstupků.
Předpokládá se, že proudy vzduchu mající při průchodu vrstvy vláken lisovací mezerou a při odebírání vytvořené netkané textilie z lisovací mezery vektorové složky orientované v příčném směru mohou nucené odklánět vlákna v tomto příčném směru a přispívat tak ke zlepšení omaku, zvětšení měřené výšky netkane textilie a/nebo zvýšení příčné pevnosti netkané textilie v tahu. Je známou skutečností, že vlákna tvořící vrstvu vláken při výrobě mnoha druhů netkaných textilií jsou při technologickém postupu obecně pokládána s orientací ve směru pohybu stroje nebo s touto tendencí, což má převážně za následek, že hotová netkaná textilie má relativně větší pevnost v tahu ve směru pohybu stroje a relativně menší pevnost v tahu v příčném směru. Kterýkoli postup, jenž umožňuje dosažení určité dodatečné orientace vláken v příčném směru, tudíž může být prospěšný ve snaze o zvýšení pevnosti v tahu v příčném směru a o získání lepší rovnováhy mezi pevností v tahu ve směru pohybu stroje a pevnosti v tahu v příčném směru, přičemž navíc může přispívat ke zlepšení omaku materiálu tím, že vhodně přemísťuje vlákna ve směru Z. Má se za to, že pro dosažení nejlepších výsledků může být ještě více zapotřebí, aby úhel sklonu tvaru aT měl velikost v rozsahu 5 až 15 stupňů, přednostně 8 až 12 stupňů, zejména pak 9 až 11 stupňů, při které bude nej účinněji příznivě ovlivňovat proudění vzduchu při předpokládaných rychlostech výrobní linky. Orientace pojícího vzoru vytvářeného v netkané textilii vůči směru otáčení válce bude odpovídat úhlové orientaci vzoru tvořeného pojícími výstupky na povrchu tohoto válce.
Jak bylo naznačeno výše, může být pro co nejúčinnější využití energie vzduchu, který ve značném množství proudí lisovací mezerou, rovněž zapotřebí, aby vzor tvořený spojovacími výstupky příliš neomezoval proudění vzduchu lisovací mezerou ani neodebíral příliš energie proudícímu vzduchu tím, že by jednotlivé proudy vzduchu nadměrně zpomaloval nebo zadržoval
a snižoval tak jejich hybnost při dopředném pohybu (tedy ve směru pohybu stroje). Na obr. 5C je znázorněna osa 107a lisovací mezery procházející napříč vzorem tvořeným pojícími body, přičemž tvary těchto pojících bodů zaujímají největší podíl ze vzdálenosti, kterou je ve vzoru možno vymezit v příčném směru. Osa 107a lisovací mezery nacházející se ve znázorněné poloze tudíž představuje příčně orientovanou přímku, podél které spojovací výstupky vytvářejí maximální omezení proudění vzduchu, kterého lze při průchodu vzduchu během postupu vytváření vazeb dosáhnout. Na obrázku lze rozpoznat opakující se řady tvarů; v tomto konkrétním příkladu každá z těchto opakujících se řad sestává ze čtyř tvarů 100a, 100b, 100c a lOOd. Šířky wj, w2, w3 a W4 uvedených tvarů 100a, 100b, 100c, 100d vyznačené na ose 107a lisovací mezery určují míru omezení proudění vzduchu v opakujících se řadách. Šířka wp je šířka celé opakující se řady, včetně vzdáleností mezi jednotlivými tvary pojících výstupků. Poměr vyjadřující maximální omezení proudění vzorem v oblasti vymezené délkou lisovací mezery je vyjádřen vztahem (wj+ w2+ W3+ W4 . . . + wn)/ wp a je zde konkrétně označován jako poměr omezení proudění vzduchu v lisovací mezeře (kde „w“ je šířka obvodu tvaru pojícího bodu v příčném směru představovaném osou 107a lisovací mezery a „n“ je počet tvarů pojících bodů, které tvoří opakující se řadu, v úseku ležícím na ose 107a lisovací mezery). K tomu, aby pojící vzor umožňoval účinné proudění vzduchu lisovací mezerou potřebné k využití energie pohybujícího se vzduchu, může být zapotřebí nastavit poměr omezení proudění vzduchu v lisovací mezeře na hodnotu 0,40 nebo menší, přednostně 0,30 nebo menší, zejména pak 0,25 nebo menší. Tvary pojících povrchů, úhlová orientace a hustota / četnost na jednotku plochy povrchu netkané textilie budou v případě pojících vtisků odpovídat tvarům pojících povrchů, úhlové orientaci a hustotě / četnosti na jednotku plochy spojovacích výstupků na povrchu válce a budou tedy také vyjadřovat poměr omezení proudění vzduchu.
Na obrázcích 6A a 6B je znázorněn alternativní pojící vzor. Opakovaný tvar 100 pojících bodů a tedy i profil příslušných spojovacích výstupků je složen z dvojice obecně vypouklých / vydutých dílčích tvarů, které jsou spojeny nebo se překrývají příslušnými koncovými body a současně mají vzájemně obrácenou orientaci, takže tvoří otevřený tvar „S“, který je rotačně symetrický okolo svého společného styčného bodu resp. prostředního inflexního bodu. Je však zřejmé, že znázorněný opakovaný tvar „S“ může zahrnovat také některé z tvarových prvků pojícího bodu znázorněného na obr. 5A a 5B a popsaného výše, což je pokládáno za potenciálně prospěšné. Tvar 100 pojícího bodu znázorněný na obr. 6A a 6B má největší měřitelnou délku L a
-32největší měřitelnou šířku W, které se měří pomocí přímky délky tvaru 104, resp. Přímek šířky tvaru 105a, 105b, přičemž tyto přímky se určují a označují stejným způsobem, jaký byl popsán výše. Jak již bylo rovněž uvedeno výše, mají tvary 100 pojících bodů spadající do rozsahu tohoto vynálezu poměr největší měřitelné délky ku největší měřitelné šířce činící alespoň 2,5, 5 přednostně alespoň 2,7, zejména pak 2,8.
Obvod tvaru pojícího bodu znázorněného na obr. 6A a 6B rovněž zahrnuje vypouklé úseky 102a, 102b. Alespoň jeden z těchto vypouklých úseků 102a. 102b přitom může mít proměnný poloměr, přičemž výšky zakřivení těchto úseků jsou označeny jako CHA a CHB. Má se za to, že pro dosažení maximálního příznivého vlivu na proudění vzduchu je zapotřebí, aby 10 poměr mezi výškou zakřivení CH a největší měřitelnou délkou L rovněž činil 0,30 nebo méně, přednostně 0,25 nebo méně, přičemž však má být větší než nula.
Obvod tvaru znázorněného pojícího bodu zahrnuje také vypouklé úseky 103a a 103b. Hloubka vydutí Da je vzdálenost mezi přímkou šířky tvaru 105a zakreslenou na straně vydutí 103a a přímkou hloubky vydutí 106a. Hloubka vydutí Db je vzdálenost mezi přímkou šířky tvaru 15 105b zakreslenou na straně vydutí 103b a přímkou hloubky vydutí 106b. I když přicházejí v úvahu i tvary pojících bodů, jejichž obvody nezahrnují vydutý úsek 103a, 103b. zpravidla bude zapotřebí, aby obvod tvaru pojícího bodu zahrnoval alespoň jeden vydutý úsek 103a. 103b mající hodnotu poměru hloubky stanovenou podle vztahu:
hloubka vydutí / (L*nc) < 0,30, přednostně 0,25 a zejména 0,20, kde nc je počet zcela uzavřených tvarů, které jsou definovány příslušnými úseky obvodu tvaru pojícího bodu a přímkou k měření délky tvaru tak, že zahrnují vyduté části. Například u tvaru “S” znázorněného na obr. 6B je počet nc = 2, protože zde existují dva takové zcela uzavřené tvary 124a a 124b.
Tvary W0 znázorněné na obr. 6A a 6B mohou mít také úhel sklonu tvaru αγ určený výše Ϊ5 uvedeným způsobem a mající velikost v některém z výše uvedených rozsahů. Geometrické vlastnosti tvarů pojících bodů a pojícího vzoru v netkané textilii budou odpovídat tvaru, velikosti, úhlové orientaci, hustotě a uspořádání tvarů 100 spojovacích povrchů spojovacích výstupků na válci.
Přitom se také předpokládá, že uspořádání pojících výstupků ve vzoru, který alespoň Ό částečně umožňuje relativně přímý, volný průchod zahloubenými oblastmi 101 mezi těmito výstupky v oblasti lisovací mezery ve směru pohybu stroje, může mít příznivý účinek. Na
-33obrázcích 5A a 6A je zřejmé, že v obou případech je možno určit přímku 109 orientovanou ve směru proudění vzduchu lisovací mezerou, která neprotíná žádný spojovací tvar a současně protíná příčnou osu 107 lisovací mezery pod určitým úhlem, při kterém zahrnuje vektorovou složku orientovanou ve směru pohybu stroje. Přímka 109 orientovaná ve směru proudění vzduchu lisovací mezerou protíná příčnou osu 107 lisovací mezery tak, že menší z úhlů, které tyto přímky svírají, je zde označen jako úhel proudění vzduchu lisovací mezerou Pa- Přitom se má za to, že úhel proudění vzduchu lisovací mezerou βΑ by měl být větší než 45 stupňů, přednostně v rozsahu 50 až 90 stupňů, zejména pak v rozsahu 60 až 90 stupňů. Dále se předpokládá, že je zapotřebí, aby přímka 109 orientovaná ve směru proudění vzduchu lisovací mezerou byla obecně vedena tak, aby neprotínala žádný tvar 100 spojovacího povrchu, nebo aby procházela alespoň osmi řádky 110 tvarů 100 spojovacích povrchů, aniž by protínala kterýkoli z těchto tvarů. Geometrické vlastnosti tvarů pojících bodů a pojícího vzoru v netkané textilii budou opět odpovídat tvaru, velikosti, úhlové orientaci, hustotě a uspořádání tvarů 100 spojovacích povrchů pojících výstupků na válci.
Pro účely následné manipulace a následných výrobních postupů může být žádoucí zajistit, aby na povrchu netkané textilie neexistovala žádná přímka orientovaná ve směru pohybu stroje, která by byla nekonečně dlouhá, aniž by protínala některý pojící bod. Tento stav (nekonečně dlouhý pruh netkané textilie bez vazeb) může způsobovat vznik poměrně velkých délek nespojených vláken, které mohou mít sklon k odchylování se od nože při provádění ořezu netkané textilie ve směru pohybu stroje, což bude mít za následek nedostatečně definovaný nebo nedbale oříznutý okraj. Kromě toho se taková dlouhá, nespojená vlákna mohou oddělovat od okraje netkané textilie vytvořeného při předchozí výrobě nebo při ořezu (může docházet k třepení), což může způsobovat další obtíže při následných technologických operacích. Pro zamezení vzniku tohoto stavu může být zapotřebí, aby byl pojící vzor vytvářen s úhlem γ? orientace vzoru. Uhel γρ, který je znázorněn na obr. 6A, může být vyjádřen jako menší z úhlů svíraných protínajícími se přímkami, z nichž jednou je přímka, která spojuje stejné body na opakujících se, podobně orientovaných tvarech ve sloupcích 112, a druhou je osa stroje orientovaná ve směru jeho pohybu. Aby se bylo možno vyhnout výše uvedeným problémům, měl by být úhel γΡ orientace tvaru větší než 0 stupňů. Úhel orientace tvaru větší než 0 stupňů zajistí, že ve směru pohybu stroje nebude moci existovat nekonečně dlouhý pruh netkané textilie bez
-34vazeb. Aby se předešlo vzniku komplikací, pokud jde o vlastnosti vzoru, které jsou prospěšné z hlediska proudění vzduchu, může být zapotřebí omezit velikost úhlu γρ orientace vzoru na hodnotu 4 stupně nebo méně, přednostně na hodnotu 3 stupně nebo méně, zejména pak na hodnotu 2,5 stupně nebo méně. Vlastnosti pojícího vzoru v netkané textilii orientovaného pod uvedeným úhlem γρ budou opět odpovídat vlastnostem vzoru vytvořeného na válci a orientovaného pod stejným úhlem.
Výše popsané vlastnosti se týkají tvarů pojících povrchů pojících výstupků na pojícím válci, přičemž je zřejmé, že tyto vlastnosti jsou válcem přenášeny do vrstvy vláken určené k výrobě netkané textilie kalandrováním za vzniku vazeb v místech pojících vtisků majících odpovídající tvary. Pojící body vytvořené vtisknutím pojících výstupků do netkané textilie mají tvary odpovídající tvarům uvedených výstupků a jsou rozpoznatelné a měřitelné v samotné netkané textilii, ve vrstvených materiálech, které takovou netkanou textilii obsahují jako skladební vrstvu, a ve složených výrobcích vyrobených z takové netkané textilie a/nebo z takových vrstvených materiálů.
Dalším hlediskem, které je povazováno za důležité, je pojící plocha válce, která vytváří celkovou pojící plochu v netkané textilii. V případě vzoru tvořeného povrchy pojících bodů majícími tvary znázorněné na obr. 5A a 6A představuje pojící plochu a celkovou pojící plochu příslušná plocha zaujímaná pojícími výstupky na povrchu válce resp. plocha pojících tvarů vytvořených jako pojící vtisky na povrchu netkané textilie. V oboru výroby netkaných textilií se velikost celkové pojící plochy často vyjadřuje jako procentuální podíl z celkové plochy textilie vypočítaný podle vztahu:
Celková pojící plocha = [(plocha pojících bodů připadající na jednotku plochy povrchu) / (celková plocha jednotky plochy povrchu)] * 100%.
Celková pojící plocha udává velikost plochy vytvořené na základě kombinace hustoty pojících výstupků použitého válce (počtu pojících výstupků připadajících na jednotku plochy povrchu) a průměrné velikosti plochy tvarů 100 těchto spojovacích výstupků. Zvětšením počtu pojících výstupků a/nebo zvětšení plochy povrchu jednotlivých tvarů 100 těchto pojících výstupků se tedy zvětšuje pojící plocha a tudíž i celková pojící plocha, a naopak. Má se rovněž za to, že plocha vazby má vliv na strhávání vzduchu materiálem jakož i na poměr množství vzduchu procházejícího lisovací mezerou ku celkovému množství strhávaného vzduchu přiváděného do
-35oblasti lisovací mezery. Je-li celková pojící plocha poměrně velká, znamená to, že se v kterémkoli okamžiku v lisovací mezeře nacházejí pojící výstupky o větší velikosti a/nebo ve větším počtu, které více omezují proudění vzduchu; je-li celková pojící plocha naopak poměrně malá, znamená to, že se v kterémkoli okamžiku v lisovací mezeře nacházejí pojící výstupky o menší velikosti a/nebo v menším počtu, které méně omezují proudění vzduchu. Celková pojící plocha se projevuje i dalším účinkem. Zvětšením celková pojící plochy se zvětšuje počet a poměr vláken v netkané textilii, která jsou vzájemně spojena, a naopak. Zvětšováním celkové pojící plochy se do určité míry může zvětšovat pevnost netkané textilie v tahu ve směru pohybu stroje a/nebo v příčném směru. Přitom však může docházet k odpovídajícímu zvyšování pevnosti v ohybu a následného zhoršování objemnosti netkané textilie, což vede ke ztrátě vnímání měkkosti a/nebo požadovaného vzhledu netkané textilie. Aby bylo co nejlépe využito příznivého účinku proudění vzduchu při jeho stlačování a rozvádění způsobovaného tvary pojících bodů, které jsou zde popsány, ke zlepšení objemnosti netkané textilie při současném zachování jejích uspokojivých pevnostních vlastností, měla by se celková pojící plocha vyjádřená procentuálním podílem pohybovat v rozsahu 4% až 18%, přednostně v rozsahu 6 až 16%, zejména pak v rozsahu 8% až 14%. Při předpokládaných rychlostech výrobní linky ovlivňují celkovou pojící plochu průměrná plocha povrchu pojících výstupků použitého válce a hustota těchto pojících výstupků. V této souvislosti se předpokládá, že průměrná velikost plochy povrchu 100 pojících výstupků a tedy i pojících bodů by měla být v rozsahu 0,3 mm2 až 10 mm2. V souladu s tím je předpoklad, že potřebná hustota pojících výstupků a tedy i pojících bodů vytvářených vtisknutím těchto pojících výstupků by měla být v rozsahu od 0,4 pojícího výstupku na cm2 u plochy pojícího bodu činící 10 mm při podílu celkové pojící plochy činícím 4% do 60 pojících výstupků na cm u plochy pojícího bodu činící 0,3 mm při podílu celkové pojící plochy činícím 18%. K tomu, aby se dosáhlo plochy pojících bodů a celkové pojící plochy ve výše uvedených rozsazích, je zapotřebí provést odpovídající výpočty za účelem stanovení hustoty a průměrné plochy pojících výstupků válce. Plocha povrchu a hustota pojících bodů v netkané textilii budou odpovídat ploše povrchu a hustotě pojících výstupků na válci, což znamená, že i celková pojící plocha v netkané textilii bude odpovídat pojící ploše použitého válce.
Má se za to, že použití kalandrovacího válce opatřeného pojícími výstupky majícími výše popsané tvary a uspořádanými ve výše popsaných vzorech umožňuje využití proudění vzduchu, které je způsobeno strháváním vzduchu při pohybu vrstvy vláken určené k výrobě netkané
-36textilie, a stlačování tohoto vzduchu, ke kterému dochází během vytváření vazby kal androváním, k dosažení zlepšené objemnosti a lépe vnímané měkkosti výsledné netkané textilie. Má se rovněž za to, že není zapotřebí, aby všechny pojící body měly stejný druh orientace vůči směru otáčení válců, nýbrž je možno používat vhodné kombinace rozdílných tvarů zahrnující jak výše popsané tvary tak i jiné volitelné tvary. Použití výše popsaných tvarových prvků však může omezit nebo zcela odstranit potřebu použití dalších postupů zaměřených na zlepšení omaku, jakými jsou například použití vodního paprsku (hydroentanglement atd.), a ušetřit tak náklady spojené s pořizováním přídavných zařízení a prováděním dodatečných technologických operací.
Příklady
V následujících příkladech výroby netkané textilie, byla vrstva vláken - není-li výslovně stanoveno jinak - připravena ze 3 po sobě následujících zvlákňovacích hlav typu spunbond, technologie REICOFIL 4, přičemž byly použity čtyři různé spojovací vzory:
Vzor „křídlovitého tvaru“ podle vynálezu (obr. 5)
- Procentuální podíl celkové pojící plochy = 12,4%
- Počet pojících výstupků / cm2 =3,1
- ÚhelaT = 10°
- Úhel βΑ-90°
- ÚhelYp=l°
- L - 6,2 mm
- W=l,7mm
- D = 0,9 mm
- CH=l,4mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích = 8 mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích = 8 mm
- Výška pojících výstupků = 0,65 mm
Vzor „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 6)
- Procentuální podíl celkové pojící plochy = 12,9%
- Počet pojících výstupků / cm2 = 1,5
- ÚhelaT=10°
- Úhel βΑ= 60°
- ÚhelyP=l°
- L= 12,2 mm
- W = 4,0 mm
- DA = 3,lmm
- Db = 3,1 mm
- CHA=l,9mm
- CHb = 2,1 mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích = 11,4 mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích = 6,0 mm
- Výška pojících výstupků = 0,65 mm
Porovnávací „standardní objemový“ vzor popsaný v patentové přihlášce WO 2009/021473 (obr. 4A).
- Procentuální podíl celkové pojící plochy = 14,0%
- Počet pojících výstupků / cm2 = 9
Úhel «τ - 0°
- Úhel βΑ= 90°
- Úhe^A2=55°
- ÚhelyP = 0°
- L = 3,4mm
- W = 0,4 mm
- D = 0 mm
- CH-0,2mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích = 5,6 mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích = 2,0 mm
- Výška pojících výstupků = 0,7 mm
Porovnávací „standardní“ vzor U2888 používaný společností Ungricht GmbH, Německo (oválný tvar, obr. 4B)
- Procentuální podíl celkové pojící plochy = 18,1 %
- Počet spojovacích výstupků / cm2 = 49,9
- Úhel ατ = 60°
- Uhel βΑ - neexistuje
- ÚhelyP = 0°
- L = 0,9 mm
- W = 0,5 mm
- D - neexistuje
- CH = 0,3 mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů ve sloupcích = 1,5 mm
- Vzdálenost mezi začátky opakujících se tvarů v řádcích = 2,6 mm
- Výška pojících výstupků = 0,6 mm
Rozhodující parametry a výsledky zkoušek jsou shrnuty v Tabulce 1 následující za níže uvedenými příklady.
Příklad 1 - porovnávací standardní objemový vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 12 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní objemový“ vzor (obr. 4A). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 165°C/ 168°C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 2 - porovnávací standardní objemový vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 14 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní objemový“ vzor (obr. 4A). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 165°C/ 168°C a přítlak činí 75 N/mm.
-39Příklad 3 - porovnávací standardní objemový vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní objemový“ vzor (obr. 4A). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C/171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 4 - porovnávací standardní objemový vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 17 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní objemový“ vzor (obr. 4A). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C/171 °C apříttlak činí 75 N/mm.
Příklad 5 - porovnávací standardní vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní“ vzor (obr. 4B). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 170°C/ 173°C a přítlak činí 95 N/mm.
Příklad 6 - porovnávací standardní vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 17 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem
-40označovaným jako „standardní“ vzor (obr. 4B). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 170°C/ 173°C a přítlak činí 95 N/mm.
Příklad 7 — porovnávací standardní vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (HH 450 FB dodávaného společností Borelais) a vláken z kyseliny polymléčné - PLA (Ingeo 6202D dodávaných společností NatureWorks), při kterém se nejprve zhotovují dvousložková vlákna typu jádro / plášť, kde jádro představující 80% průřezu je z PLA a obal je z polypropylénu. Jednotlivá vlákna o průměru 10-20 mikrometrů jsou shromažďována na pohyblivém pásu. Vrstva vláken se připravuje pomocí technologie REICOFIL 3, přičemž vlákna se odebírají z jedné zvlákňovací hlavy.
Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr, který sestává z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní“ vzor (obr. 4B). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 140°C/ 140°C a přítlak čím 75 N/mm.
Příklad 8 - porovnávací standardní vzor
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem ze směsi polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol) a kopolymeru (Vistamaxx 6102 dodávaný společností Exxon) o hmotnostním poměru 81:19, při kterém se zhotovují jednosložková vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Vrstva vláken se připravuje pomocí technologie REICOFIL 3, přičemž vlákna se odebírají ze dvou zvlákňovacích hlav.
Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem označovaným jako „standardní“ vzor (obr. 4B). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 145°C/ 145°C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 9 - tvar „S“
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 12 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem *·.· i ’ j * J. .
-41 „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 6). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 165°C/ 168°C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 10 - tvar „S“
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 14 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem ze směsi polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol) a barevné polymerní směsi tzv. masterbatch (Sanylene PPRC 70, bílé, dodávané společností Clariant) o hmotnostním poměru 99,5:0,5, při kterém se zhotovují jednosložková vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 6). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 165°C / 168°C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 11-tvar „S“
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosazeno vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 6). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C /171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 12 - tvar „S“
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 17 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 6). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C / 171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Zpevněná netkaná textilie se poté impregnuje pomocí hydrofilního povrchově aktivního činidla (Silastol PHP 90 dodávaného společností Schill and Seilacher) za použití namáčecího válce (kiss-42roll) a následně se suší. Dodatečná hmotnost povrchově aktivního činidla v suché formě činí přibližně 0,4%.
Příklad 13 - tvar „S“
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 17 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 6). Teplota kalandro vacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C /171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 14 - „křídlovitý“ tvar
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 12 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „křídlovitého tvaru“ podle vynálezu (obr. 5). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 165°C / 168°C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 15 - „křídlovitý“ tvar
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 14 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem ze směsi polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol) a barevné polymerní směsi tzv. masterbatch (CC10031739BG, zelené, dodávané společností PolyOne) o hmotnostním poměru 99,3:0,7, při kterém se zhotovují jednosložková vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „tvaru S“ podle vynálezu (obr. 5). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 165°C / 168°C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 16 - „křídlovitý“ tvar
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při
-43 kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „křídlovitého tvaru“ podle vynálezu (obr. 5). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C /171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 17 - „křídlovitý“ tvar
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 17 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která jsou následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „křídlovitého tvaru“ podle vynálezu (obr. 5). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C /171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Zpevněná netkaná textilie se poté impregnuje pomocí hydrofilního povrchově aktivního činidla (Silastol PHP 90 dodávaného společností Schill and Seilacher) za použití namáčecího válce (kiss roll) a následně se suší. Dodatečná hmotnost povrchově aktivního činidla v suché formě činí přibližně 0,4%.
Příklad 18 - „křídlovitý“ tvar
Netkaná textilie typu spunmelt o plošné hmotnosti 17 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaný společností Unipetrol), při kterém se zhotovují jednosložková polypropylénová vlákna o průměru 15-25 mikrometrů, která je následně shromažďována na pohyblivém pásu. Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr sestávající z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „křídlovitého tvaru“ podle vynálezu (obr. 5). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 168°C / 171 °C a přítlak činí 75 N/mm.
Příklad 19 - „křídlovitý“ tvar
Netkaná plst typu spunmelt o plošné hmotnosti 15 gramů na čtvereční metr vyráběná přímým kontinuálním postupem z polypropylénu (Mosten NB425 dodávaného společností Unipetrol) a polyetylénu (Liten LS87 dodávaného společností Unipetrol), při kterém se nejprve zhotovují dvousložková vlákna typu jádro / plášť, kde jádro představující 50% průřezu je z polypropylénu a obal je z polyetylénu. Jednotlivá vlákna o průměru 15-25 mikrometrů jsou shromažďována na pohyblivém pásu.
Aby bylo dosaženo vyšší pevnosti, používá se kalandr, který sestává z dvojice vyhřívaných válců, z nichž jeden je opatřen vyvýšeným vzorem „křídlovitého tvaru“ podle vynálezu (obr. 5). Teplota kalandrovacích válců (hladký válec / vzorovaný válec) činí 154°C / 154°C a přítlak činí 75
N/mm.
| Vzor | Netkaná textilie | Modifikovaná tloušťka | Objemová hmotnost | Handle O meter MD | 1' , Poměr pevnosti v tahu ve směrech MD/CD | Doba pronikání kapaliny(STT) | |
| Měrná jednotka | mm | kg/ m3 | mN | - | S | ||
| Příklad 1 | Porovnávací standardní objemový vzor | 12 gsm PP-SSS | 0.21 | 57.1 | 36.0 | 3.07 | >20 |
| Příklad 2 | 14 gsm PP-SSS | 0.23 | 60.9 | 40.0 | 2.64 | >20 | |
| Příklad 3 | 15 gsm PP-SSS | 0.24 | 62.5 | 46.6 | 2.50 | >20 | |
| Příklad 4 | 17 gsm PP-SSS | 0.26 | 65.4 | 61.0 | 2.51 | >20 | |
| Příklad 5 | Porovnávací standardní vzor | 15 gsm PP-SSS | 0.17 | 88.2 | 48.0 | 2.0 | >20 |
| Příklad 6 | 17 gsm PP-SSS | 0.20 | 85.0 | 64.0 | 2.0 | >20 | |
| Příklad 7 | 15 gsmBICO PLA/PP-S | 0.19 | 79.0 | 61.0 | 1.6 | >20 | |
| Příklad 8 | 15 gsm jednosložkový PP + kopolymer-SS | 0.20 | 75.0 | 21.2 | 2.3 | >20 | |
| Příklad 9 | Tvar „S“ | 12 gsm PP-SSS | 0.23 | 52.2 | 33.8 | 2.40 | >20 |
| Příklad 10 | 14 gsm PP-SSS | 0.26 | 53.8 | 36.5 | 2.14 | >20 | |
| Příklad 11 | 15 gsm PP-SSS | 0.27 | 55.6 | 41.9 | 2.08 | >20 | |
| Příklad 12 | 17 gsm PP-SSS hydrofilni | 0.29 | 58.6 | 53.9 | 1.99 | 3.3 | |
| Příklad 13 | 17 gsm PP-SSS | 0.29 | 58.6 | 53.9 | 1.99 | >20 | |
| Příklad 14 | „Křídlovitý“ tvar | 12 gsm PP-SSS | 0.22 | 54.5 | 30.4 | 2.76 | >20 |
| Příklad 15 | 14 gsm PP-SSS | 0.25 | 56.0 | 34.6 | 2.26 | >20 | |
| Příklad 16 | 15 gsm PP-SSS | 0.26 | 57.7 | 41.6 | 2.21 | >20 | |
| Příklad 17 | 17 gsm PP-SSS hydrofilni | 0.29 | 58.6 | 46.0 | 2.21 | 3.2 | |
| Příklad 18 | 17 gsm PP-SSS | 0.29 | 58.6 | 46.7 | 2.21 | >20 | |
| Příklad 19 | „Křídlovitý“ tvar | 15 gsmBICO PP/PE SSS | 0.28 | 53.6 | 30.2 | 2.11 | >20 |
Tabulka 1
-45Zkušební metody „Plošná hmotnost“ netkané textilie se měří pomocí zkušební metody podle evropské normy EN ISO 9073-1:1989 (odpovídá metodice WSP 130.1). K měření se používá 10 vrstev netkané textilie, přičemž velikost vzorků činí 10x10 cm .
„Tloušťka“ netkané textilie se měří pomocí zkušební metody podle evropské normy EN ISO 9073-2:1995 (odpovídá metodice WSP 120.6), která je modifikována následujícím způsobem: celková hmotnost horního ramene zkušebního stroje včetně přídavného závaží činí 130 g.
„Poměr MD/CD“ je poměr maximálních hodnot pevnosti materiálu ve směrech MD a CD. Obě tyto hodnoty pevnosti se měří za použití standardní metody EDANA definované v předpisu WSP 110.4-2005, přičemž šířka vzorku činí 50 mm, vzdálenost čelistí činí 100 mm, rychlost činí 100 mm/min a předběžné zatížení má velikost 0,1 N.
Poměr MD/CD [-] = maximální pevnost v tahu ve směru MD [N/5 cm] / maximální pevnost v tahu ve směru CD [N/5 cm] „Měkkost“ netkané textilie je možno měřit pomocí zkušební metody „Handle-OMeter“. Postup při této zkoušce je stanoven předpisem INDA 1ST 90.3-01. Čím je naměřená hodnota nižší, tím je netkaná textilie měkči.
„Objemová hmotnost“ je poměr plošné hmotnosti a tloušťky, který udává objemnost a objemnost výrobku, což jsou důležité kvalitativní vlastnosti netkané textilie podle vynálezu. Čím je tato hodnota nižší, tím je netkaná textilie objemnější.
Objemová hmotnost [kg/m ] = plošná hmotnost [g/m ] / tloušťka [mm].
„Hydrofilni vlastnosti“ netkané textilie je možno měřit pomocí „doby pronikání kapaliny (STT)“. Při tomto měření se používá zkušební metoda EDANA, která je popsána v předpisu WSP 70.3-2005. Čím je naměřená hodnota nižší, tím více je netkaná textilie hydrofilni.
„Neprůhlednost“ neboli opacita materiálu vyjadřuje stupeň zadržování světla tímto materiálem. Vyšší hodnota neprůhlednosti znamená vyšší stupeň zadržování světla materiálem. Neprůhlednost je možno měřit pomocí spektrálního fotometru s obvodovou optickou geometrií, úhlem osvětlení 0° a úhlem detekce 45°, který je vybaven počítačovým rozhraním, jakým je například HunterLab LabScan XE s univerzálním software (dodávaný společností Hunter Associates Laboratory Inc., Reston, VA). Kalibrace přístroje a měření se provádějí za použití standardních bílých a černých kalibračních destiček dodávaných příslušným prodejcem. Veškeré
zkoušky se provádějí v místnosti, ve které je udržována teplota 23 ± 2 °C a relativní vlhkost vzduchu 50 ± 2 %.
Spektrální fotometr je třeba nakonfigurovat pro barevnou stupnici XYZ, druh světla D65, standardní pozorovací úhel 10° a jmenovité nastavení UV filtru. Standardní nastavení přístroje podle pokynů výrobce používá velikost vstupního otvoru 1,20 palce a velikost oblasti zobrazení 1,00 palce. Po provedení kalibrace je třeba nastavit software pro postup měření neprůhlednosti Y.
Při měření vzorku postupujte tak, že tento položíte naplocho na pracovní stůl tak, aby povrch určený k přilehnutí k tělu směřoval dolů, a změříte celkový podélný rozměr předmětu. Označte první místo ve vzdálenosti odpovídající 33% celkové délky od předního pasového okraje předmětu a druhé místo ve vzdálenosti odpovídající 33% celkové délky od zadního pasového okraje předmětu. Opatrně odstraňte složenou vnější krycí vrstvu sestávající z tenkého povrchového filmu a z netkané textilie z té strany předmětu, která má přiléhat ke svrchnímu oděvu. K oddělení složené vnější krycí vrstvy od předmětu může být použit kryogenní sprej Cyto-Freeze (dodávaný společností Control Company, Houston, Texas). V každém z výše označených míst vyřízněte díl o velikosti 50,8 mm krát 50,8 mm. Takto odebrané vzorky připravte tak, aby se po dobu dvou hodin před zahájením provádění zkoušek nacházely v prostředí s teplotou 23 °C ± 2 C° a relativní vlhkostí vzduchu asi 50% ± 2%.
Umístěte vzorek nad měřicí otvor. Vzorek by měl měřicí otvor zcela zakrývat, přičemž k měřicímu otvoru má směřovat povrch odpovídající povrchu předmětu přiléhajícímu ke svrchnímu oděvu uživatele. Vzorek přikryjte bílou standardní deskou. Proveďte odečtení hodnoty, poté sejměte bílou desku a nahraďte ji černou standardní deskou, aniž byste přitom pohnuli vzorkem. Proveďte odečtení druhé hodnoty a vypočítejte neprůhlednost podle následujícího vztahu:
Neprůhlednost = hodnota Y(£emé pozadí) l hodnota Y(b«é pozadí) x 100
Proveďte analýzu celkem pěti shodných předmětů a zaznamenejte výsledné hodnoty jejich neprůhlednosti. Vypočítejte průměrnou hodnotu neprůhlednosti a standardní odchylku pro 10 měření složené vnější krycí vrstvy. Výsledky zaokrouhlete na nej bližší 0,01% a zaznamenejte je do protokolu.
Za použití stejných vzorků jako při výše popsaném postupu sejměte vrstvu netkané textilie z povrchového filmu. K usnadnění můžete opět použít kryogenní sprej. Takto odebrané : : . : : .·* '* : ' .:. .:
-47vzorky připravte tak, aby se po dobu dvou hodin před zahájením provádění zkoušek nacházely v prostředí s teplotou 23 °C ± 2 C° a relativní vlhkostí vzduchu asi 50% ± 2%. Proveďte analýzu vrstvy netkané textilie za použití stejného postupu, jaký byl popsán výše. Vypočítejte průměrnou hodnotu neprůhlednosti a standardní odchylku pro 10 měření vrstvy netkané textilie. Výsledky zaokrouhlete na nejbližší 0,01% a zaznamenejte je do protokolu.
Při použití „metody měření tvaru pojících bodů“ se měření ploch, vzdáleností a úhlů provádějí na snímcích vytvořených pomocí skeneru s plochým ložem, který je při snímání schopen dosáhnout rozlišení alespoň 4800 dpi v režimu zohledňujícím odrazivost povrchu (vhodným skenerem je například přístroj Epson Perfection V750 Pro vyráběný společností Epson, USA). Měření se provádějí za použití software ImageJ (verze 1.43u, National Institutes of Health, USA) a kalibrace se provádí pomocí pravítka certifikovaného institutem NIST.
K měření se používají vzorky zkoumané netkané textilie o velikosti 80 mm krát 80 mm. Takto odebrané vzorky připravte tak, aby se po dobu dvou hodin před zahájením provádění zkoušek nacházely v prostředí s teplotou 23 °C ± 2 C° a relativní vlhkostí vzduchu asi 50% ± 2%. Určete směr průchodu netkané textilie strojem a na každém vzorku zakreslete tenkou čáru orientovanou v tomto směru a umožňující vyrovnání snímků ve skeneru do společné osy.
Umístěte vzorek, který má být měřen, na skener s plochým ložem tak, aby povrch zahrnující pojící vtisky nebo pojící body směřoval dolů, a do bezprostřední blízkosti vzorku položte pravítko. Toto umístění je třeba zvolit tak, aby rozměr odpovídající směru průchodu netkané textilie strojem byl rovnoběžný s přiloženým pravítkem. Nad vzorek umístěte černé pozadí a zavřete víko skeneru. Pořiďte snímek obsahující netkanou textilii a přiložené pravítko při rozlišení 4800 dpi v režimu zohledňujícím odrazivost materiálu a za použití osmibitové stupnice odstínu šedé a získaný soubor uložte. Soubor obsahující snímek otevřete v programu ImageJ a proveďte lineární kalibraci pomocí pravítka, které je na snímku zobrazeno.
Není-li uvedeno jinak, provádějí se měření rozměrů a ploch trojmo, tedy za použití tří podobných pojících tvarů na každém ze šesti podobných vzorků. Ze získaných 18 hodnot se vypočítá průměr, který se zaznamená do protokolu.
Aniž by následující způsoby měření rozměrů měly být vázány pouze na konkrétní příklady, jsou k jejich vysvětlení použity odkazy na obr. 5A až 6B. Tyto způsoby měření jsou stejnou měrou použitelné i pro jiné pojící tvary a opakující se pojící vzory.
Největší měřitelná délka (L). Tvar pojícího bodu má určitý obvod a určitou největší měřitelnou délku. Určete přímku k měření délky tvaru (např. přímku 104), která protíná obvod tvaru ve dvou nej vzdálenějších bodech. Tuto přímku zakreslete tak, aby uvedenými body procházela. Pomocí měřidla změřte na přímce délku úseku mezi těmito body s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 5B a 6B jsou největší měřitelné délky ležící na příslušných přímkách 104 k měření délek tvarů označeny jako L.
Největší měřitelná šířka (W), Tvar pojícího bodu má také největší měřitelnou šířku, která je orientována ve směru kolmém k přímce k měření délky tvaru, na které leží největší měřitelná délka. Zakreslete dvě přímky, které jsou rovnoběžné s přímkou k měření délky tvaru a které jsou tečnami obvodu tvaru v jednom nebo více bodech majících největší vzdálenost od přímky k měření délky tvaru. Toto jsou přímky k měření šířky tvaru. Pomocí měřidla změřte na největší měřitelnou šířku mezi těmito přímkami jako úsečku kolmou k přímce k měření délky tvaru, opět s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 5B a 6B jsou největší měřitelné šířky, které leží mezi přímkami 105a a 105b a isou kolmé k přímkám délky tvaru 104, označeny jako W.
Výška zakřivení (CH). Má-li tvar pojícího bodu obvod s vypouklým úsekem, leží tento vypouklý úsek v maximální vzdálenosti od přímky k měření délky tvaru, což je vzdálenost, která je zde označována jako výška zakřivení. Zakreslete přímku, která je tečná k vypouklému úseku a současně rovnoběžná s přímkou délky tvaru. Pomocí měřidla změřte vzdálenost, tedy šířkový rozměr, mezi touto tečnou a přímkou délky tvaru ve směru kolmém k přímce délky tvaru, a to s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 5B a 6B jsou výšky zakřivení vypouklých úseků označeny jako CH resp. CHa a CHb.
Hloubka vyduti (D). Má-li tvar pojícího bodu obvod s vydutým úsekem, má tento vydutý úsek určitou maximální vzdálenost od přímky k měření šířky příslušného tvaru. Zakreslete přímku, která je tečná k vydutému úseku profilu v jeho nejhlubším bodě a současně rovnoběžná s přímkou délky tvaru. Tato přímka umožní měření hloubky vydutí tvaru. Pomocí měřidla změřte vzdálenost mezi touto tečnou vydutého úseku a přímkou délky tvaru ve směru kolmém k přímce délky tvaru, a to s přesností na 0,001 mm. Například na obr. 5B a 6B jsou hloubky vydutí označeny jako D resp. Da a Db.
-49Úhel sklonu tvaru (ατ). Tvar pojícího bodu má určitou orientaci vzhledem ke směru pohybu stroje, která je určena úhlem sklonu tvaru ατ. Zakreslete přímku v příčném směru tak, aby se protínala s přímkou délky tvaru. Zakreslete přímku ve směru pohybu stroje, která bude kolmá k uvedené přímce zakreslené v příčném směru a bude protínat jak tuto přímku tak i přímku délky tvaru. Pomocí úhloměru změřte menší z úhlů mezi směrem pohybu stroje a přímkou délky tvaru, a to s přesností na 0,1 stupně. Například na obr. 5B je úhlem sklonu tvaru ατ úhel mezi přímkami 108 a 104.
Uhel sklonu vzoru (γ?). Tvary pojících bodů mohou vytvářet vzor, který je vůči směru pohybu stroje orientován pod úhlem sklonu γΡ. Určete opakující se řadu tvarů pojících bodů v některém sloupci. Zakreslete přímku procházející tímto sloupcem, která bude na jedné straně tečná ve stejné poloze ke dvěma podobným tvarům majícím v příslušném sloupci podobnou úhlovou orientaci. Zakreslete přímku ve směru pohybu stroje, která bude pod určitým úhlem protínat uvedenou přímku procházející sloupcem, pokud taková přímka existuje. Pomocí úhloměru změřte menší z úhlů mezi přímkou procházející sloupcem a směrem pohybu stroje, a to s přesností na 0,1 stupně.
Poměr omezení proudění vzduchu. Pojící tvary tvoří vzor, který určuje maximální míru omezení proudění vzduchu odpovídajícím spojovacím válcem v oblasti lisovací mezery. Určete opakující se řadu pojící tvarů ležících v některém řádku. Zakreslete přímku v příčném směru, která bude tyto pojící tvary protínat v poloze vztažené ke směru pohybu stroje, ve které tvary budou zaujímat největší podíl ze vzdálenosti vymezené příslušným úsekem této přímky. Může nastat situace, že bude nezbytné provést měření za použití několika takových čar zakreslených v příčném směru, aby bylo možno empiricky a/nebo iterační metodou určit tu z nich, na které pojící tvary zaujímají uvedený největší podíl vzdálenosti. Pomocí měřidla změřte délku od počátku opakujících se řad po odpovídající bod na konci opakujících se řad (včetně vzdáleností mezi pojícími tvary) s přesností na 0,001 mm. Toto je délka úseku obsahujícího opakující se řady v příčném směru. Pomocí měřidla změřte každou z délek úseček na přímce zakreslené v příčném směru, které leží nad pojícími tvary, s přesností na 0,001 mm. Sečtete délky všech těchto úseček v úseku obsahujícím opakující se řady a získaný součet vydělte délkou tohoto úseku. Výsledek zaokrouhlete na nejbližší 0,001. Tato výsledná hodnota vyjadřuje poměr omezení proudění vzduchu. Například na obr. 5C se délka wp úseku obsahujícího opakující se řady měří v příčném
-50směru určeném přímkou 107a. Úsečky ležící nad pojícími tvary jsou zde označeny w, až w4. Poměr omezení proudění vzduchu je pak součet délek Wj až w4 vydělený délkou úseku obsahujícího opakující se řady wp.
Úhel dráhy proudění vzduchu lisovací mezerou (Ba). Pojící vzor může vymezovat dráhu proudění vzduchu, jejíž jednou vektorovou složkou je směr pohybu stroje. Zakreslete přímku v příčném směru. Určete přímku, kterou je možno zakreslit jakožto přímku procházející alespoň osmi řádky pojících tvarů, aniž by protínala kterýkoli z těchto tvarů, pokud taková přímka existuje. Tato přímka odpovídá dráze proudění vzduchu lisovací mezerou. Prodlužte ji tak, aby protnula přímku zakreslenou v příčném směru. Pomocí úhloměru změřte menší z úhlů mezi přímkou zakreslenou v příčném směru a přímkou odpovídající dráze proudění vzduchu s přesností na 0,1 stupně. Přímkami odpovídajícími dráze proudění vzduchu a protínajícími přímku 107 pod úhlem BAjsou například přímka 109 na obrázku 5A a přímka 109 na obrázku 6A.
Procentuální podíl celkové pojící plochy. Určete jeden z opakujících se vzorů tvořených pojícími tvary a oblastmi mezi nimi a zobrazení zvětšete tak, aby tento opakující se vzor vyplnil celé zorné pole. V programu pro úpravu grafických objektů Image! zakreslete obdélník, který bude opsán okolo uvedeného opakujícího se vzoru. Vypočítejte plochu obdélníku s přesností na 0,001 mm . Poté pomocí nástroje pro analýzu ploch vyznačte jednotlivé pojící tvary nebo jejich části, které se nacházejí uvnitř opakujícího se vzoru/obdélníku, vypočítejte jejich plochy a hodnoty těchto ploch sečtěte. Výsledek zaokrouhlete na nej bližší 0,001 mm2. Proveďte následující výpočet:
Procentuální podíl celkové pojící plochy % = (součet ploch pojících tvarů uvnitř opakujícího se vzoru) / (celková plocha opakujícího se vzoru) x 100%
Tento výpočet zopakujte pro celkem tři vzájemně nesousedící oblasti, které budou náhodně vybrány na povrchu zkušebního vzorku. Každý z takto vypočítaných procentuálních podílů celkové pojící plochy zaokrouhlete na nejbližší 0,01%. Vypočítejte průměrnou hodnotu a standardní odchylku ze všech 18 měření procentuálních podílů plochy vazby a zaokrouhlete ji na nejbližší 0,01%.
Průměrná velikost ploch jednotlivých pojících bodů (vtisků) . Zvětšete zobrazení oblasti zkušebního vzorku tak, aby bylo možno rozpoznat okraje tvarů pojících bodů. Poté pomocí
-51 nástroje pro analýzu ploch ručně vyznačte obvod pojícího tvaru. Vypočítejte plochu s přesností na 0,001 mm2. Tento výpočet zopakujte pro celkem pět vzájemně nesousedících oblastí, které budou náhodně vybrány na povrchu celého zkušebního vzorku. Měření se provedou na každém ze zkušebních vzorků. Celkově se změří šest zkušebních vzorků. Vypočítejte průměrnou hodnotu a standardní odchylku ze všech 30 měření velikostí ploch jednotlivých pojících bodl a zaokrouhlete ji nanejbližší 0,001 mm2.
***
Každý zde citovaný dokument, včetně veškerých patentů nebo patentových přihlášek zmíněných ve formě vzájemných odkazů nebo jinak souvisejících dokumentů, je tímto do tohoto popisu začleněn v celém svém rozsahu, nem-li některá jeho část výslovně vyloučena nebo není-li stanoveno jakékoli jiné omezení. Citace jakéhokoli dokumentu ještě neznamená, že tento je stavem techniky ve vztahu ke kterémukoli zde popisovanému nebo uplatňovanému vynálezu, nebo že tento dokument sám o sobě či v jakékoli kombinaci s jakýmkoli jiným odkazem či jakýmikoli jinými odkazy poučuje o jakémkoli takovém vynálezu nebo takový vynález navrhuje či zveřejňuje. Dále platí, že v případě, kdy je kterýkoli význam pojmu nebo kterákoli definice pojmu v tomto dokumentu v rozporu s kterýmkoli významem či kteroukoli definicí téhož pojmu v některém z dokumentů, které jsou zde zmíněny formou odkazů, má být určující význam či definice tohoto pojmu, který resp. která jsou uvedeny ve stávajícím dokumentu.
I když byly vysvětleny a popsány konkrétní formy provedení tohoto vynálezu, odborníkům z příslušné oblasti techniky bude zřejmé, že lze realizovat různé další obměny a úpravy, aniž by tím došlo k odchýlení od myšlenky a rozsahu vynálezu. Připojené patentové nároky jsou proto koncipovány tak, aby postihovaly všechny takové obměny a úpravy, které spadají do rozsahu tohoto vynálezu.
Claims (42)
- PATENTOVÉ NÁROKY1. Způsob vytváření pojené netkané textilie (21) z vrstvy vláken (21a), vyznačující se tím, že zahrnuje následující krokya. příprava vrstvy vláken (21a) zahrnující jednotlivá tepelně pojitelná vlákna;b. přivedení uvedené vrstvy vláken (21a) ve směru pohybu stroje k lisovací mezeře (52) mezi prvním povrchem prvního válce (51) a druhým povrchem druhého válce (50),i. kde alespoň první z uvedených povrchů zahrnuje pojící výstupky uspořádané ve vzájemných rozestupech a obklopené zahloubenými oblastmi (101), ii. přičemž uvedené pojící výstupky majíA. poměr největší měřitelné šířky (W) ku největší měřitelné délce (L) činící alespoň 1:2,5, aB. obvod tvaru povrchu spojovacích výstupků zahrnuje úsek vypouklého tvaru,c. zavedení vrstvy vláken (21a) do uvedené lisovací mezery (52),i. čímž se uvedená vrstva vláken (21a) stlačí v uvedené lisovací mezeře (52) mezi uvedeným prvním válcem (51) a uvedeným druhým válcem (50) ii. a čímž se vlákna uvedou do poloh určených uvedenými pojícími výstupky, které mají buď nesouměmý tvar nebo nakloněný tvar s úhlem sklonu αγ vůči směru (MD) pohybu stroje v rozsahu 1° až 40°;d. pojení v uvedené vrstvě vláken (21a) uvnitř uvedené lisovací mezery (52) uvedením vláken do styku s uvedenými pojícími výstupky uvedeného prvního povrchu a s uvedeným druhým povrchem;e. vyjmutí uvedené netkané textilie (21) z uvedené lisovací mezery (52).
- 2. Způsob podle nároku 1, přičemž uvedená vrstva vláken (21 a) zahrnuje samostatná, v podstatě nekonečná vlákna.
- 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, přičemž je vrstva vláken (21a) vyrobená technologií spunlaid.
- 4. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž vrstva vláken (21a) zahrnuje jednosložková vlákna.
- 5. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž vrstva vláken (21a) zahrnuje vícesložková, přednostně dvousložková vlákna.
- 6. Způsob podle nároku 5, přičemž je alespoň část dvousložkových vláken typu jádro-plášť nebo strana-strana
- 7. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž alespoň část vláken obsahuje polyolefiny.
- 8. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž alespoň část vláken obsahuje materiály ze skupiny sestávající z polypropylenu, polyetylénu, kopolymerů, alifatických polyesterů, termoplastických polysacharidů, jiných biopolymerů či směsí těchto materiálů, barviv nebo přísad upravujících povrchové vlastnosti materiálu.
- 9. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž se provádí při rychlostech vrstvy vláken ve směru pohybu stroje činících alespoň 300 m/min, přednostně alespoň 600 m/min, zejména 800 m/min.
- 10. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž má vypoukle tvarovaný úsek obvodu uvedených pojících výstupků proměnlivé poloměry.
- 11. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž uvedený obvod povrchu uvedených pojících výstupků zahrnuje vyduté úseky.
- 12. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž obvod povrchu uvedených pojících výstupků obsahuje několik dvojic vypouklých - vydutých úseků.
- 13. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž se šířka jednotlivých pojících výstupků mění ve směru jejich délky.
- 14. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž uvedené pojící výstupky mají zrcadlově nebo rotačně nesouměmý tvar.
- 15. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž jsou uvedené pojící výstupky orientovány tak, že směr (MD) pohybu stroje svírá s přímkou délky tvaru uvedených pojících výstupků ostrý úhel sklonu tvaru ατ v rozsahu 5° až 15°, přednostně v rozsahu 8° až 12°
- 16. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž jsou uvedené pojící výstupky uspořádány v takovém vzoru, který na povrchu válce vytváří přímky (109), které neprotínají žádný jednotlivý pojící výstupek, avšak protínají osu v příčném směru (CD), který je kolmý ke směru (MD) pohybu stroje.
- 17. Způsob podle nároku 16, přičemž uvedené přímky (109), které neprotínají žádný jednotlivý pojící výstupek, svírají s příčným směrem (CD), který je kolmý ke směru (MD) pohybu stroje, úhel βΑ větší než 45°, přednostně v rozsahu 50° až 90°, zejména v rozsahu 60° až 90°.
- 18. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž jsou uvedené pojící výstupky orientovány tak, že úhel γρ mezi příčným směrem (CD) a přímkou definující orientaci kratší strany pojícího výstupku je menší než 4°, přednostně menší než 3°, zejména menší než 2,5°.
- 19. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž je počet pojících výstupků připadající na každý cm uvedených povrchů nižší než 11.
- 20. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků, přičemž je poměr mezi součtem ploch pojících výstupků na uvedeném povrchu a celkovou plochou tohoto povrchu v rozmezí 4% až 18%, přednostně v rozmezí 6% až 16%, zejména v rozsahu 8% až 14%.
- 21. Netkaná textile (21) zahrnující tepelně pojitelná vlákna spojená soustavou pojících bodů,a. přičemž soustava pojících bodů vytváří pravidelný vzor ab. přičemž pojící body mají pojící tvar (100), přičemži. obvod pojícího tvaru (100) zahrnuje vypouklý úsek a ii. má největší měřitelnou délku (L) a největší měřitelnou šířku (W), přičemž poměr této největší měřitelné délky (L) vůči této největší měřitelné šířce (W) činí alespoň 2,5, iii. a přičemž pojící tvar (100) je buď nesouměmý nebo je orientovaný tak, že přímka (104), která protíná jeho obvod a která je orientována ve směru největší měřitelné délky (L) pojícího tvaru (100), se protíná s osou (108), která leží na povrchu ve směru pohybu stroje, pod úhlem ατ v rozsahu od 1 stupně do 40 stupňů.
- 22. Netkaná textilie (21) podle nároku 21, která zahrnuje samostatná, v podstatě nekonečná vlákna.
- 23. Netkaná textilie (21) podle jednoho z nároků 21 nebo 22, která je vyrobená technologií spunlaid.
- 24. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 23, která zahrnuje jednosložková vlákna.
- 25. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 24, která zahrnuje vícesložková, přednostně dvousložková vlákna.
- 26. Netkaná textilie (21) podle nároku 25, přičemž alespoň část dvousložkových je typujádroplášť nebo strana-strana.
- 27. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 26, přičemž alespoň část vláken obsahuje polyolefiny.
- 28. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 26, přičemž alespoň Část vláken obsahuje materiály ze skupiny sestávající z polypropylenu, polyetylénu, kopolymerů, alifatických polyesterů, termoplastických polysacharidů, jiných biopolymerů či směsí těchto materiálů, barvi v nebo přísad upravujících povrchové vlastnosti materiálu.
- 29. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 28, přičemž vypoukle tvarovaný úsek obvodu uvedených pojících tvarů (100) má proměnlivé poloměry.
- 30. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 29, přičemž uvedený obvod povrchu uvedených pojících tvarů (100) zahrnuje vyduté úseky.
- 31. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 30, přičemž uvedený obvod povrchu uvedených pojících tvarů (21) obsahuje několik dvojic vypouklých - vydutých úseků.
- 32. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 31, přičemž se šířka jednotlivých pojících tvarů (100) mění ve směru jejich délky.
- 33. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 32, přičemž uvedené pojící tvary (100) jsou zrcadlově nebo rotačně nesouměmého tvaru.
- 34. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 33, přičemž uvedené pojící tvary (100) jsou orientovány tak, že směr (MD) pohybu stroje svírá s přímkou délky tvaru uvedených pojících tvarů (100) ostrý úhel sklonu tvaru ατ v rozsahu 5° až 15°, přednostně v rozsahu 8° až 12°.
- 35. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 34, přičemž uvedené pojící tvary (100) jsou uspořádány v takovém vzoru, v němž existují přímky (109), které neprotínají žádný jednotlivý pojící tvar (100), avšak protínají osu v příčném směru (CD), který je kolmý ke směru (MD) pohybu stroje.
- 36. Netkaná textilie (21) podle nároku 35, přičemž uvedené přímky (109), které neprotínají žádný jednotlivý pojící tvar (100), svírají s příčným směrem (CD), který je kolmý ke směru (MD) ů? * · U i’ · .-56pohybu stroje, úhel βΑ větší než 45°, přednostně v rozsahu 50° až 90°, zejména v rozsahu 60° až 90°.
- 37. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 36, přičemž uvedené pojící tvary (100) jsou orientovány tak, že úhel γρ mezi příčným směrem (CD) a přímkou definující orientaci 5 kratší strany pojícího boduje menší než 4°, přednostně menší než 3°, zejména menší než 2,5°.
- 38. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 37, přičemž počet jednotlivých pojících tvarů (100) připadající najeden cm2 je nižší než 11.
- 39. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 38, přičemž poměr mezi součtem ploch pojících tvarů (100) na uvedeném povrchu a celkovou plochou tohoto povrchu je 10 v rozmezí 4 % až 18%, přednostně v rozmezí 6 % až 16%, zejména v rozsahu 8 % až 14%.
- 40. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 39, přičemž poměr pevnosti ve směru (MD) stroje ku pevnosti v příčném směru (CD) je menší než 2,5.
- 41. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 40, přičemž je hydrofilní.
- 42. Netkaná textilie (21) podle kteréhokoli z nároků 21 až 41, jejíž plošná hmotnost je menší než 15 150 gramů na čtvereční metr, přednostně menší než 20 gramů na čtvereční metr, zejména v rozsahu mezi 12 gramy na čtvereční metr a 17 gramy na čtvereční metr.
Priority Applications (13)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20110163A CZ2011163A3 (cs) | 2011-03-25 | 2011-03-25 | Zpusob vytvárení pojené netkané textilie a netkaná textilie |
| RU2013147027/12A RU2587790C2 (ru) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Нетканое полотно и способ его изготовления |
| EP12714569.6A EP2689058B1 (en) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Nonwoven webs with enhanced loft and process for forming such webs |
| JP2014500285A JP6148662B2 (ja) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | より高いかさ高性を有する不織ウェブ及び該ウェブを形成する工程 |
| ARP120100966A AR085540A1 (es) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Velos para tela no tejida con loft mejorado y proceso de fabricacion de los mismos |
| CN201280014631.8A CN103459693B (zh) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | 具有提高的蓬松度的无纺织网以及形成这样的网的方法 |
| US14/006,534 US20140072767A1 (en) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Nonwoven webs with enhanced loft and process for forming such webs |
| MX2013011007A MX2013011007A (es) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Entramados para tela no tejidos con loft mejorado y proceso de fabricacion de los mismos. |
| BR112013024590A BR112013024590A2 (pt) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | mantas não tecidas com enchimento de ar intensificado e processo para formar tais mantas |
| PCT/EP2012/001274 WO2012130414A1 (en) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Nonwoven webs with enhanced loft and process for forming such webs |
| KR1020137028230A KR20140029417A (ko) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | 강화된 로프트를 가진 비직조 웹 및 그러한 웹을 형성하기 위한 방법 |
| PE2013002086A PE20141245A1 (es) | 2011-03-25 | 2012-03-23 | Velos para tela no tejida con loft mejorado y proceso de fabricacion de los mismos |
| ZA2013/09347A ZA201309347B (en) | 2011-03-25 | 2013-10-22 | Nonwoven webs with enhanced loft and process for forming such webs |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20110163A CZ2011163A3 (cs) | 2011-03-25 | 2011-03-25 | Zpusob vytvárení pojené netkané textilie a netkaná textilie |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ2011163A3 true CZ2011163A3 (cs) | 2012-10-03 |
Family
ID=45974236
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ20110163A CZ2011163A3 (cs) | 2011-03-25 | 2011-03-25 | Zpusob vytvárení pojené netkané textilie a netkaná textilie |
Country Status (12)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US20140072767A1 (cs) |
| EP (1) | EP2689058B1 (cs) |
| JP (1) | JP6148662B2 (cs) |
| KR (1) | KR20140029417A (cs) |
| AR (1) | AR085540A1 (cs) |
| BR (1) | BR112013024590A2 (cs) |
| CZ (1) | CZ2011163A3 (cs) |
| MX (1) | MX2013011007A (cs) |
| PE (1) | PE20141245A1 (cs) |
| RU (1) | RU2587790C2 (cs) |
| WO (1) | WO2012130414A1 (cs) |
| ZA (1) | ZA201309347B (cs) |
Cited By (1)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| CZ307035B6 (cs) * | 2016-05-02 | 2017-11-29 | Pegas Nonwovens S.R.O. | Netkaná textilie obsahující tepelně pojitelná vlákna a pojicí vtisky |
Families Citing this family (39)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| ITMI20121340A1 (it) | 2012-07-31 | 2014-02-01 | Suominen Corp | Materiale non tessuto disperdibile in acqua |
| WO2014047160A1 (en) | 2012-09-21 | 2014-03-27 | The Procter & Gamble Company | Article with soft nonwoven layer |
| CZ2012655A3 (cs) * | 2012-09-21 | 2014-04-02 | Pegas Nonwovens S.R.O. | Netkaná textilie se zlepšenou měkkostí a způsob výroby této textilie |
| CZ2012757A3 (cs) | 2012-11-06 | 2014-06-11 | Pegas Nonwovens S.R.O. | Netkaná textilie se zlepšeným omakem a mechanickými vlastnostmi |
| US20140127460A1 (en) * | 2012-11-06 | 2014-05-08 | The Procter & Gamble Company | Article(s) with soft nonwoven web |
| CZ201324A3 (cs) | 2013-01-14 | 2014-07-23 | Pegas Nonwovens S.R.O. | Vrstva vláken obsahující obloučkovaná bi-nebo multi-komponentní vlákna a způsob její výroby |
| JP2017510397A (ja) | 2014-03-06 | 2017-04-13 | ザ プロクター アンド ギャンブル カンパニー | ３次元基材 |
| EP3119361B1 (en) * | 2014-03-21 | 2018-06-13 | The Procter and Gamble Company | Spunbond web material with improved tactile softness attributes |
| AU2014390092B2 (en) * | 2014-04-08 | 2017-07-13 | Sca Hygiene Products Ab | Method for producing a flushable hydroentangled moist wipe or hygiene tissue |
| WO2016060922A1 (en) * | 2014-10-14 | 2016-04-21 | The Procter & Gamble Company | Absorbent article with fastening system |
| USD765993S1 (en) | 2015-01-09 | 2016-09-13 | Kimberly-Clark Worldwide, Inc. | Nonwoven web material with embossing pattern |
| EP3090712A1 (en) * | 2015-05-06 | 2016-11-09 | Fitesa Germany GmbH | Non-woven fabric and process for forming the same |
| EP3090711A1 (en) * | 2015-05-06 | 2016-11-09 | Fitesa Germany GmbH | Non-woven fabric and process for forming the same |
| US10973702B2 (en) | 2015-08-26 | 2021-04-13 | The Procter & Gamble Company | Absorbent articles having three dimensional substrates and indicia |
| WO2017095584A1 (en) | 2015-11-30 | 2017-06-08 | The Procter & Gamble Company | Nonwoven thermal bonding pattern with low fuzz |
| WO2017095583A1 (en) | 2015-11-30 | 2017-06-08 | The Procter & Gamble Company | Nonwoven thermal bonding pattern with low fuzz |
| WO2018000410A1 (en) | 2016-07-01 | 2018-01-04 | The Procter & Gamble Company | Absorbent articles with improved topsheet dryness |
| EP3290014A1 (en) | 2016-08-31 | 2018-03-07 | Fibertex Personal Care A/S | Nonwoven fabric sheet and method for making the same |
| CZ307292B6 (cs) | 2016-09-30 | 2018-05-16 | Pegas Nonwovens S.R.O. | Spunbondová netkaná textilie pro akvizičně distribuční vrstvu a absorpční výrobek |
| WO2018112259A1 (en) * | 2016-12-14 | 2018-06-21 | First Quality Nonwovens, Inc. | Hydraulically treated nonwoven fabrics and method of making the same |
| US10767296B2 (en) * | 2016-12-14 | 2020-09-08 | Pfnonwovens Llc | Multi-denier hydraulically treated nonwoven fabrics and method of making the same |
| EP3372212B2 (en) | 2017-03-09 | 2022-08-31 | The Procter & Gamble Company | Absorbent core wrap with a low basis weight nonwoven in the bottom layer |
| KR102554641B1 (ko) | 2017-08-16 | 2023-07-12 | 킴벌리-클라크 월드와이드, 인크. | 부드러운 부직포 웹 및 그 제조 방법 |
| EP3773399B1 (en) | 2018-03-27 | 2024-01-17 | The Procter & Gamble Company | Elastomeric laminate with soft noncrimped spunbond fiber webs |
| USD882276S1 (en) | 2018-05-22 | 2020-04-28 | Berry Global, Inc. | Nonwoven fabric |
| WO2020076907A1 (en) | 2018-10-09 | 2020-04-16 | The Procter & Gamble Company | Absorbent article with a substantially tackifier-free polymeric filler composition |
| EP3848492A4 (en) * | 2018-10-25 | 2022-06-08 | Mitsui Chemicals, Inc. | NONWOVEN LAMINATE BODY, STRETCH NONWOVEN LAMINATE BODY, FIBER PRODUCT, ABSORBENT ARTICLE AND SANITARY MASK |
| FR3088240B1 (fr) * | 2018-11-14 | 2022-07-15 | Aplix Sa | Stratifie comportant un element support et un element a boucles fixes l’un a l’autre, notamment calandres l’un a l’autre. |
| US11020938B2 (en) | 2018-12-20 | 2021-06-01 | The Procter & Gamble Company | Bonded laminate including a formed nonwoven substrate |
| SE543542C2 (en) * | 2019-02-19 | 2021-03-23 | Swedish Match North Europe Ab | Arrangement and method for manufacturing of a web of packaging material for an oral pouched snuff product |
| EP3747979A1 (en) | 2019-06-05 | 2020-12-09 | Glatfelter Gernsbach GmbH | Dye-capturing non-woven fabric and method for producing the same |
| CN114630748B (zh) * | 2019-09-27 | 2024-04-12 | 科尔伯纸巾股份公司 | 用于生产多层纤维素幅材的方法和机器以及所生产的幅材 |
| CN114555743A (zh) | 2019-10-21 | 2022-05-27 | 宝洁公司 | 包含三种具有不同峰值分子量的聚合物的热熔组合物 |
| EP3854365B1 (en) | 2020-01-27 | 2023-07-19 | The Procter & Gamble Company | Absorbent articles comprising a sbc based hotmelt adhesive |
| JP2024532984A (ja) * | 2020-09-29 | 2024-09-12 | ヨル アン，ビョン | ティーバッグ |
| CN116348566A (zh) | 2020-10-30 | 2023-06-27 | 宝洁公司 | 增粘的热熔粘合剂组合物 |
| US20220332985A1 (en) | 2021-04-20 | 2022-10-20 | The Procter & Gamble Company | Tackified hotmelt adhesive |
| RU210568U1 (ru) * | 2021-09-03 | 2022-04-21 | Общество с ограниченной ответственностью «Завод Невохим» | Очищающая салфетка |
| CN118485795B (zh) * | 2024-07-12 | 2024-09-06 | 四川省交通勘察设计研究院有限公司 | 一种路基bim模型高精度边坡相交裁剪方法和系统 |
Family Cites Families (19)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| JPS5036776A (cs) * | 1973-08-02 | 1975-04-07 | ||
| US4333979A (en) * | 1980-08-18 | 1982-06-08 | Kimberly-Clark Corporation | Soft, bulky, lightweight nonwoven web and method of producing; the web has both fused spot bonds and patterned embossments |
| US5266392A (en) | 1991-09-16 | 1993-11-30 | Exxon Chemical Patents Inc. | Plastomer compatibilized polyethylene/polypropylene blends |
| US5370764A (en) | 1992-11-06 | 1994-12-06 | Kimberly-Clark Corporation | Apparatus for making film laminated material |
| MX9300424A (es) | 1992-11-06 | 1994-05-31 | Kimberly Clark Co | Tela laminada fibrosa y metodo y aparato para la fabricacion de la misma. |
| US5964742A (en) * | 1997-09-15 | 1999-10-12 | Kimberly-Clark Worldwide, Inc. | Nonwoven bonding patterns producing fabrics with improved strength and abrasion resistance |
| DE19829276C2 (de) | 1998-07-01 | 2001-01-04 | Krone Bernhard Gmbh Maschf | Aufsammelpresse für landwirtschaftliches Erntegut |
| US6610390B1 (en) * | 1999-08-13 | 2003-08-26 | First Quality Nonwovens, Inc. | Nonwoven with non-symmetrical bonding configuration |
| PL366061A1 (en) * | 2000-08-30 | 2005-01-24 | Kimberly-Clark Worldwide, Inc. | Tear-resistant adhesive/combination bond pattern |
| MXPA03006774A (es) | 2001-01-30 | 2003-10-24 | Procter & Gamble | Composiciones de recubrimiento para modificacion de superficies. |
| US6632385B2 (en) | 2001-03-23 | 2003-10-14 | First Quality Nonwovens, Inc. | Condrapable hydrophobic nonwoven web and method of making same |
| US20030104748A1 (en) * | 2001-12-03 | 2003-06-05 | Brown Kurtis Lee | Helically crimped, shaped, single polymer fibers and articles made therefrom |
| GB0130461D0 (en) | 2001-12-20 | 2002-02-06 | Scimat Ltd | An absorbent hygiene product |
| JP4716638B2 (ja) | 2002-09-26 | 2011-07-06 | 旭化成せんい株式会社 | 柔軟な衛生材料用不織布及び使い捨て衛生材料 |
| TW200427888A (en) | 2002-12-20 | 2004-12-16 | Procter & Gamble | Tufted fibrous web |
| US20050136771A1 (en) * | 2003-12-22 | 2005-06-23 | Hendon Nathan P. | Elastic laminate with directional bonding and method of manufacture |
| US7858544B2 (en) | 2004-09-10 | 2010-12-28 | First Quality Nonwovens, Inc. | Hydroengorged spunmelt nonwovens |
| US7914723B2 (en) | 2007-04-24 | 2011-03-29 | Ahlstrom Corporation | Nonwoven bonding patterns producing fabrics with improved abrasion resistance and softness |
| CZ2007554A3 (cs) | 2007-08-16 | 2009-02-25 | Pegas Nonwovens S. R. O. | Netkaná textilie a zpusob její výroby |
-
2011
- 2011-03-25 CZ CZ20110163A patent/CZ2011163A3/cs unknown
-
2012
- 2012-03-23 WO PCT/EP2012/001274 patent/WO2012130414A1/en active Application Filing
- 2012-03-23 AR ARP120100966A patent/AR085540A1/es unknown
- 2012-03-23 PE PE2013002086A patent/PE20141245A1/es not_active Application Discontinuation
- 2012-03-23 RU RU2013147027/12A patent/RU2587790C2/ru not_active IP Right Cessation
- 2012-03-23 JP JP2014500285A patent/JP6148662B2/ja not_active Expired - Fee Related
- 2012-03-23 KR KR1020137028230A patent/KR20140029417A/ko not_active Ceased
- 2012-03-23 MX MX2013011007A patent/MX2013011007A/es not_active Application Discontinuation
- 2012-03-23 US US14/006,534 patent/US20140072767A1/en not_active Abandoned
- 2012-03-23 BR BR112013024590A patent/BR112013024590A2/pt not_active IP Right Cessation
- 2012-03-23 EP EP12714569.6A patent/EP2689058B1/en active Active
-
2013
- 2013-10-22 ZA ZA2013/09347A patent/ZA201309347B/en unknown
Cited By (1)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| CZ307035B6 (cs) * | 2016-05-02 | 2017-11-29 | Pegas Nonwovens S.R.O. | Netkaná textilie obsahující tepelně pojitelná vlákna a pojicí vtisky |
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| EP2689058A1 (en) | 2014-01-29 |
| PE20141245A1 (es) | 2014-09-29 |
| KR20140029417A (ko) | 2014-03-10 |
| JP6148662B2 (ja) | 2017-06-14 |
| RU2013147027A (ru) | 2015-04-27 |
| AR085540A1 (es) | 2013-10-09 |
| CN103459693A (zh) | 2013-12-18 |
| JP2014514465A (ja) | 2014-06-19 |
| EP2689058B1 (en) | 2016-01-13 |
| MX2013011007A (es) | 2014-03-27 |
| WO2012130414A1 (en) | 2012-10-04 |
| BR112013024590A2 (pt) | 2016-12-20 |
| RU2587790C2 (ru) | 2016-06-20 |
| US20140072767A1 (en) | 2014-03-13 |
| ZA201309347B (en) | 2014-07-30 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ2011163A3 (cs) | Zpusob vytvárení pojené netkané textilie a netkaná textilie | |
| US11033441B2 (en) | Diaper structure with enhanced tactile softness attributes | |
| US10028866B2 (en) | Article with nonwoven web component formed with loft-enhancing calender bond shapes and patterns | |
| JP6313815B2 (ja) | かさばりを改良するカレンダー結合形状及びパターンを伴って形成された不織布ウェブ構成要素を有する物品 | |
| US10064767B2 (en) | Diaper structure with enhanced tactile softness attributes and providing relatively low humidity | |
| CN107920937B (zh) | 被形成有增强蓬松度的压延粘结部形状和图案的非织造纤维网以及包括该纤维网的制品 | |
| CZ2012655A3 (cs) | Netkaná textilie se zlepšenou měkkostí a způsob výroby této textilie |