CZ2010419A3 - Aktivace poplachu u osob v ohrožení - Google Patents

Abstract

Zarízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení zahrnuje detektor pohybu 1 komunikující s rídící jednotkou (2), která spustí poplach vysílaný do centrálního pultu (22) dohledu v prípade, že detektor pohybu nezaznamená pohyb v case, který monitorovaná osoba muže nastavit knoflíkem (24). V prípade, že není v ohrožení, muže resetovat cas k poplachu tlacítkem (13) na bezdrátovém ovladaci (11) ješte pred vyhlášením poplachu nebo tlacítkem (14) privolat pomoc. Tyto signály se predávají bezdrátovým spojením (12) na casovac (9), který pomocí drátového spojení (7) predá signál na komunikacní jednotku (5), která vyšle hlasový poplach po telefonní lince (8) na centrální pult (22) dohledu. Centrální pult (22) dohledu se muže zpetne spojit s monitorovanou osobou pres komunikacní jednotku (5) a spojení (6) hlasitým telefonem (4), v prípade více místností dalšími telefony (31) pres spojení (34). Zarízení muže také obsahovat další cidla (32), napojená drátovým spojem (33) na rídící jednotku (2).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká aktivace poplachu osob v ohrožení, kde monitorovací systém hlásí poplach v případě, když sledované osoby nevykazují bdělost, pohyb nebo jiné monitorované funkce jsou mimo nastavené rozmezí a tedy jsou v ohrožení, s možností nastavit prodlevu spuštění poplachu u pohybů a bdělosti, kde před vyhlášením poplachu je možné při varovném signálu provést manuální reset vyhlášení poplachu sledovanou osobou jako potvrzení normálního stavu, takže se tato doba k vyhlášení poplachu počítá opět od „nulového“ stavu a u monitorovaných funkcí nemožnost řešetu poplachu, přičemž se poplach opakuje v nastavitelném čase s možností automaticky udat polohu sledované osoby při přivolání záchranáře.

Dosavadní stav techniky

Stávající technika umožňuje vyhlášení poplachu na základě monitorování osob v místnosti, kde se většinou nachází, pomocí pohybového čidla, u kterého je technikem a nikoliv uživatelsky osobou, která je monitorována, nastaven čas, ve kterém systém musí zaznamenat pohyb monitorované osoby, jinak spustí alarm, který se přenáší do dohledové centrály. Nevýhodou je, že v případě, že se monitorovaná osoba v nastavené době nepohne, alarm se spustí bez možností monitorované osoby tomu zamezit. Z toho důvodu jsou monitorovací časy nastaveny na poměrně dlouhou dobu 10-12 hodin. Při takto dlouhé době, když nastane případ zneschopnění monitorované osoby, zejména když se tak stane na začátku monitorované doby, trvá hodinky, než je poplach vyhlášen, takže takto přivolaná pomoc může přijít pozdě. Dobu k vyhlášení poplachu nelze nastavit na kratší interval, protože by docházelo k příliš častým poplachům a každá změna vyžaduje výjezd technika, tedy je nákladná a monitorovaná osoba nemá možnost resetovat a tím anulovat poplach před jeho vysláním, což zatěžuje centrálu, která musí každý poplach prověřovat. Pro zjištění pohybu se používá jen čidlo, indikující celkový pohyb sledované osoby, což nemusí být dostatečně přesné a může selhat v určitých případech. Před výjezdem se služba z centrálního pultu monitorování může spojit í s monitorovanou osobou, aby se ujistila, že tato je zneschopněna. K tomu účelu se využívá hlasitý telefon, který při přicházejícím volání z centrály se automaticky aktivuje. V <. ή

C ' t ri

C O χ (5 C f f. . C.G

D <. r «.· <5 c r. r, n«?

c O »:?·!< r-n * ř <·, É: r (- < < r· í r· r € C O

-2 případě, že objekt monitorované osoby má více prostor, je zapotřebí rozmístit tyto telefony ve všech prostorách, aby bylo všade zajištěno spojení, což je nákladné. Taktéž monitorovací pohybová čidla je zapotřebí umístit do všech prostor, ve kterých se vyžaduje dohled. Používaný monitorovací systém s možností monitorovat zda se sledovaná osoba pohybuje a tudíž je aktivní, je při stávající technice stacionární, takže jej monitorovaná osoba nemůže použít při opuštění prostor, ve kterých je nainstalován. Přitom monitorovaná osoba může být zneschopněna mimo monitorovaný prostor. Ve stávajících zařízeních není sledována bdělost osoby, ale jen pohyb. Ten sám o sobě, např. při záchvatu, který je doprovázen nuceným pohybem, nebo pohyb osoby, která se nekontroluje pro psychickou indispozici, neznamená, že sledovaná osoba je plně při smyslech a není tedy ve stavu ohrožení. Také není monitorován srdeční tep a další funkce, které informují o zdravotním stavu sledované osoby s jejich automatickým hlášením, když zjištěné hodnoty se pohybuji mimo nastavené limity a tedy nastává stav ohrožení. Dohledová centrála se nemůže z vlastní iniciativy napojit na monitorovací systém pro zjištění zdravotních funkcí, zejména pro zjištění stupně ohrožení. Při použití mobilních telefonů nebo jiných přenosových zařízení jako transceiverů a tak podobně, které slouží pouze k přenosu různých zdravotních údajů a neslouží k hlídání stavu ohrožení. Zejména chybí vyhlášení poplachu a automatický přenos dat, jsou-li monitorované funkce mimo normu a tedy monitorovaná osoba je ve stavu pohrožení. U mobilních telefonů také úplně chybí výše uvedené funkce k monitorování pohybu a bdělosti a dalších stavů sledované osoby s automatickým hlášením, indikující stav ohrožení, jakož i možnost nastavení doby ke spuštění poplachu s možností řešetu před spuštěním hlášení. U mobilních telefonů, sloužících k vyslání tísňového signálu ve stavu ohrožení se u současného stavu techniky do dohledové centrály může vyslat i lokace ohrožené osoby, zaměřená GPS. Nevýhodou je, že GPS funguje jen ve volném prostoru, kde je přímá viditelnost na potřebný počet satelitů, tedy v budovách a jejich stínuje nefunkční.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je vytvoření zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde by monitorovaná osoba mohla zamezit spuštění planého poplachu u monitorování pohybu v případě, kdy by k němu nedošlo v předpokládané době, ale nebyla ohrožena, a kde dobu ke spuštění by bylo možno nastavit monitorovanou osobou. Dále monitorování bdělosti a zdravotních funkcí taktéž s možností zamezení poplachu a nastavení výše uvedené doby k jeho vyhlášení monitorovanou osobou. Dále vytvoření zařízení, které by umožňovalo c «

-3 monitorování a komunikace v celém monitorovaném objektu bez toho, aby telefony a čidla bylo nutno instalovat ve všech místnostech prostoru. Dále vytvořit zařízení, které by sloužilo k monitorování potřebných funkcí nejenom v místnostech monitorovaného objektu, ale i mimo něj, kdekoliv se monitorovaná osoba pohybuje. Dále umožnit monitorování srdečního tepu a dalších zdravotních a jiných funkcí, důležitých pro monitorování stavu sledované osoby s jejich automatickým hlášením v případě, že jsou mimo stanovenou normu. Dále umožnit lokalizování zneschopněné osoby.

Nevýhody dosavadního stavu techniky odstraňuje a cíl vynálezu splňuje zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde se automaticky hlásí, když pohybová čidla nezaznamenají pohybovou aktivitu v nastavené době a v dalších čidlech, když monitorované zdravotní funkce jsou mimo nastavený limit, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje řešetové zařízení, které umožní před ohlášením poplachu provést reset monitorovanou osobou při varovném signálu, vysílaném zařízením před spuštěním poplachu, přičemž dobu k vyhlášení poplachu je možné nastavit sledovanou osobou. U monitorování pohybu se nastavuje čas, ve kterém sledovaná osoba musí vykázat pohyb, jinak následuje poplach. Zařízení umožňuje také monitorování srdečního rytmu a dalších zdravotních funkcí, u kterých se v případě, že hodnoty překročí povolený nastavitelný limit, poplach vyhlásí okamžitě. Před poplachem je aktivováno varování sledované osoby signálem, pří kterém tato může poplach resetovat, takže není vyslán. V případě řešetu u monitorování pohybu čas automaticky běží opět od nuly po nastavenou dobu k vyhlášení poplachu. U monitorování srdečního rytmu a dalších zdravotních funkcí v případě, že po řešetu kritéria pro vyhlášení poplachu nepominou, zařízení vyhlásí další upozornění na poplach za nastavitelnou dobu, což může provést také monitorovaná osoba. Poplachy jsou soustředěny v centrálním zařízení, umístěném v monitorovaném prostoru, odkud jsou směrovány do dohledové centrály např. po telefonní lince, kde se vyhodnocují. Podstatné je, že stav ohrožení se může vyhodnotit v monitorovacím zařízení na straně monitorované osoby a poplach se vysílá jen v případě ohrožení s možností vyslat současně data z čidel, indikujících ohrožení. To znamená ekonomickou úsporu v čase použití komunikačních kanálů oproti systému s vyhodnocením v centrále, kde data by musela proudit nepřetržitě pro možnost vyhodnocení stavu ohrožení. Navíc je možné přenést jen signál poplachu a ne kompletní data, což je komunikačně nenáročné. Pohybová aktivita může být s výhodou monitorována nejen pohybovými čidly, ale současně také otřesovým čidlem nebo čidlem pro registraci kroků, které monitorovaná osoba nosí na sobě, čímž se eliminují chyby jen z jednoho typu pohybového čidla.

ο « o <

ť · e o € ·c < *C t» »c r ·o w f e * ·

-4Možnost nastavení doby ke spuštění poplachu a jejího řešetu monitorovanou osobou s výhodou umožní nastavit kratší čas na vyhlášení poplachu oproti systémům, kde nastavení se provádí pri výjezdu technika, tedy je nákladné a není možné provést okamžitě. Sledovaná osoba jej může měnit operativně dle potřeby, např. na kratší pri běžné činnosti a na delší při spánku. Kratší čas k vyhlášení poplachu má tu výhodu, že v případě zneschopnění pomoc může být uvědoměna drive, než při stávajícím systému, kdy je nastaveno delší zpoždění, aby nedocházelo k planým poplachům, protože reset není možný. V případě, že monitorovací systém zaznamenává důvod k poplachu, může monitorovaná osoba řešetem zamezit vyslání poplachu v případě, že byl planý. Tím se zlevní provoz centrálního pultu dozoru, zejména když dohlíží na velké množství monitorovaných osob. Centrální pult může s použitím této nové techniky se totiž věnovat jenom skutečným a ne planým poplachům. S výhodou může být reset vyslán na dálku bezdrátovým zařízením, který může vyslat monitorovaná osoba kdekoliv z monitorovaného objektu. Protože registrace pohybu sama o sobě ještě neznamená, že sledovaná osoba není zneschopněna, např. u záchvatů, kdy se vyvolá nucený pohyb, je možné resetování pohybovými čidly monitorovanou osobou vypnout a tedy na signál, který je monitorovacím zařízením pravidelně vysílán, sledovaná osoba musí reagovat stisknutím tlačítka řešetu, čímž potvrdí, že je schopna normálně reagovat, jinak zařízení vyhlásí poplach. Čas mezi signály je uživatelsky nastavitelný a úplné zrušení signálů bdělosti je možné. S výhodou monitorovaná osoba může u sebe nosit bezdrátový telefon, přes který může komunikovat s dohledovou centrálou přes základní telefonní stanici, umístěnou v monitorovaném objektu, takže se nemusí rozmisťovat hlasité telefony po celém objektu. Pohybové čidlo může s výhodou monitorovaná osoba nosit na sobě a může být bezdrátově napojeno na zabezpečovací ústřednu v monitorovaném objektu, která může předávat informace o pohybu monitorované osoby pro vyhodnocení do řídicí jednotky. Tím se uspoří rozmístění pohybových čidel v celém monitorovaném objektu. Čidlo, umístěné na monitorované osobě, registruje i daleko menší pohyby, třeba natáčení, předklon a tak podobně, což by stacionární čidlo, umístěné na stěně pri monitorování takto se pohybující osoby, nezaznamenalo.

Monitorovaná osoba může mít na sobě upevněná zařízení pro měření srdečního tepu, EKG, krevního tlaku, TK, dechu, tělesné teploty, kyslíku v krvi a měřiče dalších zdravotních funkcí, důležitých pro vyhodnocení stavu ohrožení monitorované osoby a jejího zdravotního stavu.

Tyto údaje jsou soustředěny do vyhodnocovací jednotky, umístěné na monitorované osobě, která vyšle bezdrátově poplach, jsou-li mimo nastavený limit, do centrální jednotky

n C to to << to · r · c

C « 6 © <i t> e o

-5v monitorovaném objektu, která je přenáší po telefonní lince do dohledové centrály automaticky nebo na popud centrály. Uvedené zdravotní údaje mohou být do dohledové centrály vyslány přes telefonní linku akustickými signály nebo pomocí internetu v případě poplachu nebo potřeby.

S výhodou mohou být výše uvedená data a informace o monitorované osobě přenášeny datově nebo hlasově přes síť mobilního operátora mobilním telefonem, který monitorovaná osoba nosí u sebe, přičemž monitorovací systém může být mobilní, což je umožněno tím, že monitorovací čidla a zařízení má monitorovaná osoba umístěna na sobě a informace se přenáší mobilním telefonem přímo do dohledové centrály. Tím monitorovací zařízení může být využíváno i mimo monitorovaný objekt, všade, kde se monitorovaná osoba ohybuje.

Monitorovací zařízení může být kombinované, kdy v monitorovaném objektu může být využito popsané stacionární zařízení, mimo prostor se může využít mobilní telefon a čidla, umístěná na monitorované osobě.

S výhodou pak mobilní, tak i stacionární a kombinované zařízení poplašným signálem upozorní monitorovanou osobu i dohledovou centrálu o monitorovaných funkcích mimo stanovený limit a tedy stav ohrožení. To má výhodu v tom, že centrální dohled nemusí všechny funkce monitorovat nepřetržitě nebo periodicky, ale jen když se vyšle poplach. Funkce mimo limit se mohou automaticky přenášet do ústředny pro vyhodnocení současně s poplachem nebo při nepřetržitém přenosu funkcí označit pro snadné vyhledání. V případě použití mobilního telefonu pro hlasovou komunikaci a přenos dat sledovaná osoba má na sobě všechna potřebná čidla a monitorovací zařízení, která jsou napojena s výhodou přes bluetooth nebo jiné médium do zmíněného mobilního telefonu pro další zpracování a přenos do centrály. Toto zpracování a vyhodnocení informací pro další přenos a vyhlášení poplachu může být provedeno v mobilním telefonu nebo i zvláštním zařízením, do kterého jsou informace z monitorovacích zařízení přiváděny, dále napojeným na mobilní telefon pomocí bluetooth nebo jinými médii a odtud přímo do dohledové centrály. Mobilní telefon může být nahrazen zařízením, které zpracuje přiváděná data a vyšle je pomocí SIM-karty a mobilní sítě do centrály a nemusí mít náležitosti mobilního telefonu, jako např. klávesnici nebo displej. Do tohoto přenosného systému může s výhodou být zapojeno i zařízení GPS, které sleduje pohyby osoby a může doplnit pohybová a jiná čidla, která resetují dobu k vyhlášení poplachu v případě registrace pohybu a řešeto vat tento čas v případě, že GPS zaznamená, že se sledovaná osoba přemisťuje, to znamená, že mění lokalitu. GPS může také vyslat přes mobilní telefon polohu monitorované osoby v případě vyhlášení poplachu. Tak může

Γ ο

- 6 centrální pult dohledu vyslat záchranáře přímo na místo, kde se monitorovaná osoba nachází. Protože systém GPS funguje jen ve volném prostoru, kde je přímá viditelnost družic, ukládají se údaje GPS v paměti, aby bylo možné určit trasu, po které se monitorovaná osoba pohybovala až do ztráty sledování GPS pro snazší určení lokality, kde se nachází, od okamžiku, kdy se ztratilo spojení sGPS, může systém pravidelně monitorovanou osobu vyzývat, aby hlásila, kudy se pohybuje. Hlášení je možné hlasově nebo pomocí klávesnice. Nahrané údaje se přenáší do centrály v případě nutnosti vyslat záchranáře. Tam kde GPS nefunguje, mohou lokalitu určit mobilní operátoři zaměřením z vysílačů mobilního signálu, např. BTS, na vyžádání dohledového centra nebo automaticky z monitorovacího zařízení přes mobilní telefon. Protože takto získané zaměření nemusí být dostatečně přesné, pro detailní zaměření sledované osoby může mít u sebe vysílač, který vysílá signály, které pro úsporu energie a zvýšení výkonu mohou být impulzní. Vysílač se zapíná automaticky při vyslání poplachu nebo na požadavek z dohledové centrály. Záchranáři jej mohou zaměřit speciálním přijímacím zařízením. To usnadní identifikaci lokace monitorované osoby. S výhodou se může příslušnými čidly a přístroji monitorovat pohybová aktivita, srdeční tep a jiné zdravotní funkce, důležité pro monitorování ohrožení a automaticky nebo na vyžádání se tyto informace mohou vysílat přes mobilní telefon, při vyhlášení poplachu na centrální pult dohledu, v případě, že překročí nastavený limit nebo dosáhnou kriteria stanoveného k poplachu. Reset před poplachem monitorovanou osobou, jakož i nastavení doby k poplachu a další funkce tak jak výše uvedeno pro stacionární zařízení, je i při použití mobilního telefonu možné aplikovat. Dohledová centrála se zejména po vyhlášení poplachu může s výhodou připojit na monitorovací stacionární nebo mobilní zařízení, umístěné v prostoru monitorované osoby nebo přímo na ní, pro zjištění stavu monitorovaných funkcí a pro komunikaci s monitorovanou osobou hlasitým telefonem, zapnutým na popud centrály nebo monitorovanou osobou. To má výhodu oproti systému, kde se data vyhodnocují v dohledové centrále, že se přenáší jen v době poplachu. Na zařízení pro monitorování stavu může být s výhodou umístěno tlačítko pro vyvolání poplachu v nouzi, ovládané monitorovanou osobou. Při něm se vysílá lokalita monitorované osoby. Poplach v nouzi je možno aktivovat hlasem.

Pro zjištění správné funkce srdce je podstatný pravidelný rytmus tepů. Je nutné stanovit meze, kdy se rytmus považuje za nepravidelný. S výhodou je za limitní stav brán určitý počet pulzů za časovou jednotku, lišících se časem pulzu od průměrných pulzů, kde se měří Čas mezi pulzy. Z kalkulace průměrné délky pulzu se mohou vyřadit pulzy s odchylkou. Překročí-li se limitní stav, zařízení vyhlásí poplach. Výše limitu se dá nastavit. Je možné *» Ο

-7nastavit výši tolerance do plusu nebo minusu, nad kterou se pulzy považují za mimolimitní. S výhodou je možné vyloučit zrychlení nebo zpomalení tepu zvýšenou nebo sníženou tělesnou námahou posuzováním pravidelnosti změněného počtu pulzů za časovou jednotku, kde se průměrná doba pulzu vypočítá z kratšího úseku vhodným upravením SW, který odchylky stanovuje.

V některých případech na posouzení, zda srdeční činnost je v normálu, nestačí jen sledování pravidelnosti tepu. Při některých arytmiích, zejména tachykardii, může tep být relativně pravidelný a síň kmitá ve vysoké frekvenci, což je nežádoucí stav a naopak při sinusovém, tedy normálním rytmu, tep může být nepravidelný, způsobený extrasystolami nebo předčasnou kontrakcí.

Proto popisované zařízení porovnává nejen tepovou frekvenci, ale pomocí dvousvodového EKG i normální sinusový průběh tepu, vzatý jako norma s naměřenými odchylkami, zejména ve větším počtu pravidelných vlnek u tachykardie nebo vlnek F u fibrilace nebo jiných změn oproti normálu, svědčícím o kmitání síně ve vyšším nebo nepravidelném rytmu a také posuzuje vymizení vlny P, svědčící o arytmii, zejména fibrílací síní. Tyto abnormality a další, které mohou svědčit o závažném stavu, jako ja např. infarkt myokardu, způsobí poplach a vyslání křivky EKG na pokyn centrálního dohledu nebo automaticky.

Hlášení poplachu, způsobené výše uvedeným porovnáváním křivek nebo nepravidelností rytmu je možné vypnout v případě, že sledována osoba je ve stavu arytmie, to znamená, že má trvale nepravidelný pulz. Sledování minimálního a maximálního tepu je i ve stavu arytmie důležité a při překročení limitu je nutné vyvolat poplach, neboť to mohou být život ohrožující stavy. U osob se sinusovým rytmem je včasné zjištění odchylek křivek s vyvoláním poplachu důležité pro urychlené lékařské posouzení a eventuálního lékařského zákroku, kterým je možno se pokusit tuto vadu odstranit. Lékař na základě zaslaných křivek může buďto určit, zda se jedná o život ohrožující stav, a nechat monitorovanou osobu převézt do lékařského zařízení nebo tak učinit preventivně pro upřesnění diagnosy.

c c r c

β, ro * < r> o cC

O r f¹ rC r r· c r o < r »*

-8Objasnění výkresů

Obrázek 1 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení s řešetem monitorovanou osobou nastavené doby k vyhlášení poplachu v monitorované místnosti.

Na obrázku 2 je znázorněno zařízení k aktivaci poplachu s bezdrátovým detektorem a telefonem v monitorovaném objektu.

Obr. 3 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení s mobilním telefonem, všude tam, kde je pokrytí mobilní sítí GSM.

Obr. 4 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde komunikace v rámci zařízení je realizována pomocí bluetooth.

Obr. 5 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde komunikace v rámci zařízení je částečně realizována pomocí radiových vln.

Obr. 6 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka pulsů srdečního tepu a srdeční pulzy pro kalkulaci mimo limitního stavu.

Obr. 7 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka pulsů srdečního tepu s označenými úseky.

Obr. 8 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka nepravidelného tepu s limity.

Obr. 9 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka normálního EKG

Obr. 10 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka tachykardie.

Obr. 11 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka fibrilace síní.

-9Obr. 12 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka flutteru.

β β e · · ο * ♦ • · r. »·<·.·» · « Φ e » · · r o · ·* « · rt « · < 4 ** t«t ío e· e ·ο ·» f· w «

- 10Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno blokové schéma stacionárního monitorovacího zařízení, sestávajícího z detektoru pohybu 1, komunikujícího s řídící jednotkou 2, s kterou je propojen drátovým spojem X která registruje hlášení pohybu a posílá je přes spojení 10 do zařízení pro nastavení času 9, ve kterém, když detektor pohybu nezaznamená pohyb v nastaveném čase, se spustí zvukový varovný signál ze sirény 37. Čas se může nastavit uživatelsky monitorovanou osobou pomoci knoflíku 24 s časovou stupnicí. Monitorovaná osoba u sebe nosí dálkový ovladač 11. kterým může vyslat bezdrátově 12 signál řešetu časové jednotce 9, inicializovaný tlačítkem 13 nejpozději když časová jednotka 9 vysílá zvukový varovný signál upozorňující, že nebude-li vyslán signál řešetu, jednotka spustí alarm. Pokud monitorovaná osoba není zneschopněna, při vyslání tohoto varovného signálu zmáčkne tlačítko řešetu 13, čímž se měření Času k vyhlášení poplachu resetuje zpět na nulu a další varovný signál přijde opět za nastavený čas. Reset tohoto času inicializuje také detektor pohybu 1, který při každém zaznamenaném pohybu vrátí měřený čas na nulu přes spojení 3 na řídící jednotku 2 a dále drátovým spojením 10 na časovou jednotku 9. To znamená, že v nastaveném čase je spuštěn varovný signál v případě, že během této doby detektor 1 nezaznamená pohyb a na alarm, když monitorovaná osoba na něj nereaguje řešetem. V případě potřeby může monitorovaná osoba vyslat dálkovým ovladačem volání o pomoc pomocí tlačítka 14 a bezdrátovým spojením 12 na časovač 9, který tento signál předá přes drátové spojení 7 na komunikační jednotku 5, která vyšle hlasový poplach po telefonní lince 8 na centrální pult 22 dohledu automatickým vytočením jeho telefonního Čísla a hlasovou hláškou. Touto cestou zařízení pro nastavení času také vyšle alarm v případě, že není v nastaveném čase zaznamenán pohyb monitorované osoby, která nevyšle reset. Centrální pult 22 dohledu se může po telefonní lince 8 spojit s monitorovanou osobou přes komunikační jednotku 5 a přes spojení 6 a hlasitý telefon 4, který v případě příchozího volání automaticky přijme hovor a přepojí na hlasitý provoz, na který se přepne i při hlášení poplachu při vysílání zvukové hlásky a zůstane tak přepnutý i po jejich doznění. Tím si může centrální pult dohledu komunikací s monitorovanou osobou ověřit její stav, zejména při poplachu, aby se zamezilo planým výjezdům. Ta může hlasitý provoz zrušit a přepnout na telefon přidržením tlačítka 13 po dobu 2 vteřin. Při více místnostech monitorovaného prostoru může být s výhodou rozmístěno více telefonů, jako např. při dvou místnostech další telefon 31, napojený přes linku 34 a více čidel jako např. čidlo 32, napojené přes drátový spoj 33.

« to π ·

- 11 V časové jednotce 9 může monitorovaná osoba vypojit resetovánf nastaveného času pohybovým čidlem 1 nebo 32 vypínačem 36. V tom případě, bez ohledu na to, jestli se pohybuje, musí v nastaveném čase manuálně resetovat čas tlačítkem 13 pro indikaci bdělosti, jinak časová jednotka vyšle poplach. Časová jednotka 9 může být sdružena s řídicí jednotkou 2 v krabici 38. Ta může obsahovat zabezpečovací centrálu pro komunikaci s pohybovými čidly, která může současně sloužit pro zabezpečení objektu proti vloupání. Komunikační jednotka 5 může být tvořena telefonní ústřednou, když je napojeno více telefonů. Při použití jen jednoho telefonu může hlasitý telefon 4 přebrat funkci ústředny. V tom případě je do něj přímo zapojeno vedení 7 a telefonní linka 8 a je upraven tak, že může vyslat zvukový poplach, který je do něj přiveden přes linku 7 dále do dohledové centrály jejím vytočením a hlasovou hláškou přes telefonní linku 8. Je upraven i pro automatické přepnutí na hlasitý provoz v případě příjmu příchozího volání přes linku 8, který příjme automaticky při vyzvánění.

Dle obr. 2, kteiý zobrazuje zařízení pro aktivaci poplachu u ohrožených osob, kde bezdrátový pohybový detektor 38 spolu s bezdrátovým telefonem 26 a bezdrátovým ovladačem 11 je umístěn v pouzdře 28, které nosí monitorovaná osoba u sebe, takže má jak telefonické spojení, tak i signalizaci pohybovým čidlem a i možnost řešetu všude tam, kam dosáhne spojení se základnami;bezdrátového telefonu 25, pohybového detektoru 38 a ovladače 11. Není tedy třeba provádět nákladnou instalaci telefonů a pohybových čidel ve všech místnostech monitorovaného prostoru, pokud má bezdrátové spojení dostatečný dosah. Detektor pohybu 38 je uzpůsoben pro mobilní použití a je propojen pomocí bezdrátových vln 129 s řídicí jednotkou 39. Bezdrátový telefon 26, který je možné z pouzdra 28 vyjmout, je propojen pomocí bezdrátových vln 29 se stacionární základnou 25 telefonu, která komunikuje s pultem 22 centrálního dohledu pomocí telefonní linky 8. Pult centrálního dohledu má možnost při volání monitorované osobě inicializovat dálkově přepojení telefonu 26 na hlasitý provoz. Popsané bezdrátové zařízení funguje na stejných principech jako stacionární zařízení, popsané v obr. 1 s rozdílem, že se používá bezdrátový telefon 26 místo stacionárního telefonu 4, 31 a bezdrátového čidla 38, místo drátového £, 32. Navíc je znázorněn hrudní pás s čidlem 31 pro monitorování srdečního tepu 220 monitorované osoby, který je vysílán bezdrátově 30 jako modulované akustické pulzy do řídicí jednotky monitorování tepu 41, která vyhodnocuje pulz a v případě vybočení z minima nebo maxima nastaveného monitorovanou osobou vyšle drátovým spojením 40 bez zpoždění poplach do časové jednotky 9 poplach, který tato jednotka zpracuje na varovný signál pomocí akustického signálu nebo hlášky a pošle jej pomocí spoje 7 přes základnu telefonu 25 do dohledové centrály 22 přes telefonní linku 8 c< e * e

eventuálně s údajem o hodnotě tepu nebo údery srdce při nepravidelném tepu pomocí signálu pro každý tep, které může odborný zdravotnický personál vyhodnotit a také dálkově posílání pulzů vypojit vysláním kódu po telefonní lince 8, aby ji bylo možné využít pro hlasovou komunikaci. Hrudní pás je možné aplikovat i v příkladu, popsaném v obr. 1. Poplach může monitorovaná osoba resetovat tlačítkem 13 před jeho vysláním při avízu poplachu výstražným signálem sirénou 37. Když stav mimo limit trvá, vysílá se poplach znovu v monitorovanou osobou přednastavenou dobu knoflíkem 24, který se povytáhne do polohy pro toto nastavení. Knoflík má tedy dvojí funkci časového nastavení, ještě nastavení času pro vyhlášení poplachu při nezaznamenání pohybu čidlem 38.

Analogicky s činností, objasněnou v popisu Obr. 1, pohybový detektor 38 předává informaci o pohybu monitorované osoby přes bezdrátové spojení 129 do základové jednotky 39 a odtud přes spoj 10 do časové jednotky 9, která vysílá varovný signál pomocí sirény 37 v případě, že v čase nastaveném monitorovanou osobou nezaznamená pohyb. Monitorovaná osoba má možnost provést reset tlačítkem 13 a čas běží znovu od nuly; jinak časová jednotka vyšle poplach obdobně, jak bylo popsáno u měřiče srdečního tepu 31. Reset času do nuly provede i každý zaznamenaný pohyb bezdrátovým pohybovým čidlem 38, které je na monitorované osobě umístěno tak, aby bylo namířeno do prostoru a mohlo zaznamenat pohyb proti okolním předmětům. V případě, že je v místnosti další osoba, zvíře nebo jiné objekty, které se pohybují, může monitorovaná osoba vypnout bezdrátové pohybové čidlo 38 vypínačem 36. a pohybem se tedy čas již neresetuje, ale jen řešetem pomocí tlačítka 13 monitorovanou osobou, která během nastavené doby musí provést reset v případě, že není ohrožena, aby nenastal poplach. Tlačítkem 14 může monitorovaná osoba provést volání v nouzi.

S výhodou podle obr. 3 a tam znázorněných potřebných zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení, vč. mobilního telefonu 18, která jsou umístěna v taštičce 23, kterou nosí monitorovaná osoba u sebe. Mobilní telefon 18 je možné z ní vyjmout pro komunikaci. Tím je možné rozšířit monitorování z objektu na oblasti, pokryté signálem mobilních operátorů. Pohybový detektor 1 dává signály o pohybu monitorované osoby přes propojení 3 do řídicí jednotky 16, ve které je umístěno zařízení pro časování nastavitelné uživatelsky knoflíkem 24. Když během nastaveného času není registrován pohyb monitorované osoby, řídicí jednotka vyšle akustický varovný signál pomocí sirény 37, a když ani po něm monitorovaná osoba pomocí tlačítka 13 neprovede reset tlačítkem 13, jednotka vyšle alarm propojením přes bluetooth 32 do mobilního GSM telefonu 18, který jej vyšle pultu centrálního dozoru přes síť mobilního operátora automatickým vytočením jeho čísla a hlasovou hláskou nebo kódem.

- 13 Reset časovače provádí automaticky, pokud není vypnut vypínačem 36 také každý signál, indikující pohyb z detektoru pohybu 1, který je uzpůsoben pro nošení v taštičce monitorované osoby, tak, aby jeho monitorovací paprsky měly volný přístup do prostoru. Monitorovaná osoba může vyslat signál o pomoc pomocí tlačítka 14 přes řídicí jednotku 16 a mobilní telefon

18. Pult centrálního dozoru se může spojit přes mobilní telefon s monitorovanou osobou pro zjištění jejího stavu, aby nedošlo k marným výjezdům. S výhodou je možné mobilní telefon uzpůsobit tak, aby při volání ústředny centrálního dohledu byl automaticky hovor přijat a po vyhodnocení čísla nastaven na hlasitý telefon a u ostatních účastníků akustickým signálem avizoval příchozí hovor.

V mobilním telefonu umístěné zařízení 21 pro vyhodnocení geografických souřadnic GPS může automaticky, v případě ohrožení a tedy poplachu, anebo na vyžádání dohledovým centrem, vyslat polohu monitorované osoby.

To a jiné funkce, které pro mobilní telefon nejsou běžné, se umožní pomocí SW, pro tento účel napsaného, nataženého do paměti mobilního telefonu mimo běžný SW, který ovládá funkce mobilního telefonu. Hrudní pás pro měření srdečního tepu 34 je připojen bezdrátově 35 do řídicí jednotky 16, která jej vyhodnocuje a v případě překročení minimálního nebo maximálního limitu hlásí hlasový alarm s udáním hodnoty tepu přes bluetooth 32 do mobilního telefonu 18, který jej bezprostředně vyšle do dohledové centrály. Pro vyloučení nepřesností pohybového čidla je použito krokové čidlo 42, které zaznamenává jednotlivé kroky a tím dává informaci o aktivitě monitorované osoby. Krokové čidlo 42 je napojeno na řídicí jednotku 16 pomocí bluetooth 53. Mimo to je použito i otřesové čidlo 43. napojené na řídicí jednotku 16 pomocí bluetooth 54, které sleduje otřesy, způsobované aktivitou monitorované osoby. Krokové čidlo 42 a otřesové čidlo 43 resetuje čas k poplachu obdobně, jako pohybové čidlo L Tato čidla, krokové čidlo 42 a otřesové čidlo 43 mohou být doplněna polohovým čidlem 50, napojeným pomocí bluetooth 51 na řídicí jednotku 16, která udává polohu těla monitorované osoby od vzpřímené do ležící. V případě rozdílu polohy a tedy indikace aktivity monitorované osoby kdy také čidlo 50 vysílá signál řešetu. V případě, že monitorovaná osoba je určitý nastavený čas ve vodorovné poloze, čidlo 50 hlásí poplach, to znamená, že v případě, že monitorovaná osoba chce ulehnout, musí vypnout dočasně polohové čidlo 50, jinak by hlásilo poplach jako předpoklad, že monitorovaná osoba upadla a je zneschopněna. Více čidel, která jsou uvedena, monitorujících aktivitu monitorované osoby, zmenšují chybovost systému oproti použití jen jednoho pohybového čidla L Přídavná čidla, krokové čidlo 42, otřesové čidlo 43 a polohové čidlo 50 mohou být vypnuta vypínačem 40, pohybové čidlo 1 vypínačem 36.

í o c β e o n η β r. c n o e e n

CG Ol Cl *

c o • ř>* β oo oco β Cť>

β G β r Γ·

- 14Pro případ, že nebude možné přesné zaměření polohy monitorované osoby pomocí zařízení 21 pro vyhodnocení geografických souřadnic GPS v mobilním telefonu 18, je k dispozici vysílač rádiových vln 45, který je aktivován buďto automaticky při vyslání poplachu nebo dálkově z dohledového centra přes řídicí jednotku 16 a bluetooth 56. Tento rádiový signál může být zaměřen přijímači s natáčivou směrovou anténou a měřičem síly elektromagnetického pole, měřených z různých poloh. Hledaná osoba se nachází v průsečíku směrů nejsilnějšího signálu obou přijímačů. Zaměření je možné použít i v objektu, kde při procházení objektem se měn, odkud přichází nejsilnější signál a postupuje se v tomto směru. Tím se zpřesňuje zaměření mobilním operátorem pomocí mobilní sítě, které je možné také použít.

Pro snadnější ovládání je možné část funkcí umístit externě mimo řídicí jednotku 16 s výhodou např. do náramku 44. Tam jsou umístěna tlačítka řešetu 13 a volání v nouzi 14, která zdvojují tlačítka 13 a 14 na řídicí jednotce. Protože náramek 41 může být umístěn těsně na zápěstí, kde není přikryt rukávem, je možné na něm umístit reproduktor 47 a mikrofon 46 hlasitého provozu hlasové telefonní komunikace přes mobilní síť, která v případě aktivace přebírají funkci mikrofonu a reproduktoru, umístěných v mobilním telefonu 18. Hlasová komunikace mobilního telefonu 18, upraveného pro tento účel, se přenáší přes bluetooth 32 do řídicí jednotky 16 a odtud přes bluetooth 52 do náramku 41. Výhodou je dobrá slyšitelnost, neboť zvuk u hlasitého provozu není tlumen šatstvem, což je zejména výhoda v případě, že monitorovaná osoba je zneschopněna natolik, že není schopna použít mobilní telefon 18 a vyjmout ho z ošacení. Z toho důvodu je v náramku 41 také umístěna siréna 37, která zdvojuje sirénu 37 v řídicí jednotce 16. Stlačením tlačítka 57 se aktivuje siréna 37 se zvýšenou hlasitostí a reproduktor 34, také se zvýšenou hlasitostí s hlášením volání o pomoc z hlásky, která se střídavě automaticky zapojují. Deaktivace je možná opětovným stlačením tlačítka 57 nebo dálkově z pultu 22 centrálního dohledu. Ten může také aktivovat vyšší hlasitost reproduktoru 47 v případě, že na volání není ohlas, aby mohl zkusit přivolat pomoc osob, nacházejících se v prostoru monitorované osoby. S výhodou je možné připojit přes bluetooth 55 multifunkční hrudní pás 44, který obsahuje Čidla 73 pro srdeční tep a dvousvodové EKG čidlo 73 pro tělesnou teplotu 75, Čidlo 74 pro rytmus a hloubku dechu, čidlo 76 pro polohu těla, čidlo 77 pro otřesy a tělesnou aktivitu. Ta jsou vyhodnocována v centrální jednotce 52 hrudního pásu a přenášena souhrnně pomocí bluetooth 55 do řídicí jednotky 16 pro další zpracování.

S výhodou je na obr. 4 použito částečně kombinované spojení drátového a pomocí rádiových vln místo bluetooth, použitého podle obr. 3. Tak v náramku 1010 je mikrofon 46 a • ·

Γ· » ο Ο ο

η e e nor

- 15 reproduktor 47 napojen na řídicí jednotku 16, přes radiový spoj 98 pomocí zařízení pro bezdrátový telefon, kde základna 63 je umístěna v řídicí jednotce 16, součástí vzdáleného telefonu 64 v náramku. Ovládací prvky 13. 14, 57 a siréna 37 jsou napojeny na řídicí jednotku 16 pomocí rádiových vln 58, modulovaných signály pro jednotlivé prvky, kde v náramku je transceiver 65, komunikující transceiverem 66 v řídicí jednotce, předávající příslušné povely. Obdobně je otřesové čidlo 43 a polohové čidlo 50 spojeno s řídicí jednotkou 16 pomocí přijímače 68 rádiových vln 60 a vysílače 67, umístěného ve společném pouzdře těchto dvou čidel 69, které může být umístěno v taštičce 23. Tam je také umístěno pohybové čidlo 1, napojené na řídicí jednotku 16 spojem 3. Alternativně může být použito bezdrátové čidlo 38, napojené přes bezdrátový spoj 129 na řídící jednotku pohybového čidla 29, která je umístěna v řídicí jednotce 16. která jej vyhodnocuje. Bezdrátové pohybové čidlo 38 může být s výhodou umístěno na šatech tak, aby sledovalo volný prostor kolem sledované osoby. Zapnutí vysílače 45 je umožněno vysílačem 70 rádiového signálu s povelovou modulací 61, umístěného v řídicí jednotce 16 a přijímače 69 ve vysílači 45.

V zobrazeném zařízení je možné alternativně použít multifunkční hrudní pás 44, napojený vícežilovým kabelem 62 na vyhodnocovací jednotku 52, umístěnou v řídicí jednotce

16. Tento hrudní pás má senzory, které mimo srdečního tepu měří také dvousvodovou křivku EKG čidlem 73, rytmus a trend dýchání čidlem 74, tělesnou teplotu čidlem 75, aktivitu polohy těla čidlem 76 a otřesy Čidlem 77. Z vyhodnocovací jednotky 52 se výsledky dále vyhodnocují v řídicí jednotce 16. kam jsou předávány, a pokud jsou mimo limit, vyšle se přes bluetooth 32 mobilním telefonem 18 poplach do dohledové centrály 22. která se může na uvedené funkce živě napojit pro jejich sledování a vyžádat si i historii z paměti. Ty se mohou také v případě poplachu automaticky vyslat. Mohou se také zobrazit na displeji mobilního telefonu 18, jakož i na PC centrálního dohledu 22 jako křivky a jako okamžité číselné hodnoty. Zobrazení na PC 72 v místě monitorované osoby je možné pomocí infračerveného spojení 71.

Rádiovým modulovaným spojem 79, vysílačem 81 a přijímačem 82 mohou také být na řídicí jednotku 16 připojeny digitální hodinky 78 s displejem 80, kde může být zobrazena okamžitá hodnota srdečního pulzu, křivka průběhu pulzu za určitý časový úsek s možností listovat v historii a určit délku časového úseku pomocí ovládacích tlačítek na hodinách. Tyto hodnoty kalkuluje procesor v hodinách na základě pulzů, zasílaných rádiovým spojením 79. Hodinky se dají přepnout na běžný hodinový provoz.

V řídicí jednotce 16 je umístěn rádiový vysílač 81, který moduluje rádiový signál 79 pulzy v rytmu srdečního tepu, přijímané přijímačem 82 a vyhodnocované v hodinách 78 e

η e>

<1 O 0

- 16pomocí mikroprocesoru a speciálního SW. Hodinky 78 mohou produkovat i další údaje, jako délku prošlého nebo uběhnutého úseku pomocí přijímaných pulzů pro každý krok z krokového čidla 42 přes vysílač 89, rádiové spojení 59 a přijímač 90, které dále předává řídicí jednotka 16 přes rádiový spoj 79. také pro náramek 41 přes přijímač 50, který je může obdobně i se srdečními pulzy zpracovat a zobrazit na displeji 63.

Hodinky se mohou připojit na PC 84 pomocí infračerveného signálu 83 pro detailní rozbor změřených dat z paměti hodin, ze kterého se mohou i programovat funkce. Obdobné spojení 380 je také pro náramek 41. Ovládací elementy 36, 40 mají funkce, které byly již dříve popsány. V mobilním telefonu 18 je umístěno zařízení 21 pro vyhodnocení geografických souřadnic, které určuje polohu monitorované osoby, která na vyžádání centrálním dohledem 22 může být vyslána přes mobilní síť 994.

Obr. 5 popisuje multifunkční hrudní pás 44, na němž je s výhodou umístěna vyhodnocovací jednotka 52, napojená drátově 995 na čidla 73 tepové frekvence a EKG, čidlo 74 rytmu dýchání, čidlo 75 tělesné teploty, čidlo 76 polohy těla a čidlo 77 otřesů. Na vyhodnocovací jednotku přídavných zařízení 89 je připojeno krokové čidlo 42 přes vysílač 360. rádiový spoj 92 a přijímač 90, dále vysílač 45 pro zaměření polohy přes rádiový vysílač 70, přijímač 69 a rádiový spoj 61. dále bezdrátové pohybové čidlo 38 přes spoj 129 s řídící jednotkou 39 detektoru pohybu, dále náramek 41 se základnovou stanicí bezdrátového telefonu 91 v jednotce 89, rádiovým spojem 98 a přijímačem vzdáleného telefonu 64 v náramku 41, v němž se také nachází transceiver 65 pro ovládací tlačítka řešetu 13 a volání v nouzi 14 a tlačítko 57 a také pro sirénu 37, který komunikuje přes rádiový spoj 58 s transceiverem 66 a dále data pro displej 63 se přenáší přes vysílač 81, rádiový signál 79 a přijímač 50. Data pro hodinky 78 se přenáší také přes vysílač 81, rádiový spoj 79 a dále přijímač 82 pro displej 80. Na displejích 63 a 80 se může zobrazovat např. hodnota srdečního tepu a další křivky obdobně jak popsáno na obr.4. Tyto se mohou také zobrazovat na PC 84 přes infračervené spojení 83 nebo 380, ze kterého je také možné funkce hodin 78 a náramku 41 nastavovat, což je také možné z mobilního telefonu 87 nebo PC 88.

Vyhodnocovací jednotka 89 přídavných zařízení je propojena spojem 302 s vyhodnocovací jednotkou 52, která předává souhrnné informace přes bluetooth 95 do mobilního telefonu 87, který je přeposílá do pultu centrální ochrany 22 přes síť mobilního operátora 135. Mobilní telefon 87 zpracovává údaje z vyhodnocovací jednotky 52 a také vysílá příkazy do této jednotky 52 z pultu 22 centrálního dohledu, nebo zadané na klávesnici 97.

* *

- 17ProtoŽe vyhodnocovací jednotka 52 je umístěna na hrudním pásu, nejsou na ní umístěny žádné ovládací prvky, které jsou místo toho umístěny na mobilním telefonu 87. K získání dostatečného počtu tlačítek je mobilní telefon 87 naprogramován tak, aby stlačením příslušného tlačítka se běžné funkce tlačítek mobilního telefonu změnily na funkce, potřebné pro ovládání zařízení pro aktivaci poplachu u osob v ohrožení.

Pro urychlené ovládání je možné mít na mobilním telefonu umístěna zvláště důležitá tlačítka, která nemění funkci, jako např. tlačítko řešetu 13 a volání v nouzi 14, tlačítka 131 pro funkci - a 132 pro funkci +, která nastavují čas k vyhlášení poplachu a nahradí otočný knoflík 31 z obr. 4, Dále vypínač řešetu z pohybového čidla 36 a z přídavných zařízení 40. Je použit telefon 87 s výsuvnou klávesnicí 97 pro rozměrnější displej 96 a možnost měnit funkce tlačítek 997 designovaným tlačítkem 996. Alternativně je možné použít dotykový displej, který je rozměrný a umožňuje programovat a měnit ovládací prvky dle potřeby.

Křivky a data je možné stáhnout přes infračervené spojení 85 do PC 88 nebo je sledovat na displeji mobilu, což je také možné na PC 410 v pultu centrálního dohledu 22 z dat tam vyslaných přes mobilní síť 135 na mobilní GSM bránu 411 a bluetooth 412 mobilním telefonem 87 na vyžádání nebo automaticky při poplachu. Mobilní telefon 87 zpracovává data a vysílá poplach do pultu centrálního dohledu v případě, že jsou mimo stanovený limit. Akusticky také upozorňuje monitorovanou osobu, která může hodnoty mimo limit, jakož i další pozorovat na displeji mobilního telefonu 87, náramku 41 nebo hodin 81. Všechny funkce již popsané v obrázcích 1 až 4 zůstávají zachovány. Hlavní rozdíl je v tom, že původní ovládání z řídicí jednotky 16 se nyní provádí z mobilního telefonu 87, kde se také finálně zpracovávají data speciálním SW programem, nainstalovaným do mobilního telefonu 87 mimo běžný SW pro ovládání telefonu. Mobilní telefon 87 tedy plní mimo běžné funkce telefonu ještě funkce pro zařízení pro aktivaci poplachu pro osoby v ohrožení.

S výhodou je možné alternativně náramek 136 připojit k vyhodnocovací jednotce 52 přes bluetooth 130 a umístit do něj SIM-kartu 136 se všemi potřebnými elektronickými prvky, nutnými pro provoz mobilního GSM telefonu. To umožňuje náramku 136 komunikovat přes mobilní síť 131 s GSM bránou 411 v centrálním dohledu 22 a s PC 410 přes bluetooth 412. Aby se docílilo více plochy pro displej 63, pod kterým je umístěna SIM-karta 136, díly mobilnímu telefonu 485 a siréna 37 a další díly 485 jsou ovládací tlačítka z boku těla pouzdra náramku 300, v kterém jsou díly 485 a SIM-karta 136, siréna 39, mikrofon 46 a reproduktor 47 uloženy. Zde jsou např. umístěna tlačítka pro reset 13, volání v nouzi 14, nastavení ± času 131. 132, ovládání sirény 57, vypínač pohybového čidla 36, vypínač přídavných zařízení 40 a dle potřeby další pro ovládání dat a křivek, které se mají na displeji 63 zobrazit.

- 18 Na displejích mobilního telefonu 87, PC 88, PC 410 v pultu centrálního dohledu 22 ochrany, náramku 136. napojeného přes bluetooth 130, lze sledovat následující údaje a křivky.

U srdečního tepu okamžitou hodnotu, dále křivku hodnot tepu v posledním časovém úseku, lze listovat v předcházejících časových úsecích, lze měnit časový úsek na větší nebo menší, lze zobrazit automaticky jen úseky mimo volitelný limit, min. nebo max. hodnoty tepu, nepravidelnosti tepu, extra systolii. Dále lze sledovat EKG posledního časového úseku, lze listovat v předchozích úsecích, lze měnit zobrazený časový úsek na větší nebo menší, lze zobrazit automaticky úseky mimo nastavitelnou normu min. nebo max. tepu, nepravidelností, extra systolii a úseky se závažnou odchylkou proti normálnímu EKG.

U dechu a teploty okamžitou hodnotu a křivku hodnot, nastavitelnou obdobně jako u srdečních činností, např. v časovém úseku, historii, limitů. U polohy těla a otřesů okamžitou hodnotu, křivky průběhu s možností listovat v historii a měnit časový úsek.

Tyto údaje a křivky se kalkulují v SW řídicí jednotky a v jednotce 52 a mobilu 87. U náramku 41 a hodinek 78 lze sledovat okamžitou hodnotu srdečního tepu, křivku průběhu tepu, úseky nepravidelnosti, tak jak bylo výše popsáno. Tyto hodnoty a křivky se kalkulují v náramku 41 a hodinách 78 z pulzů srdečního tepu, vysílaného pomocí modulovaných vln. Nastavení zobrazovaných údajů se provádí pomocí tlačítek, uvedených jednotek k tomu určených.

Poplach se hlásí, když některá ze sledovaných funkcí je mimo limit, u srdečního tepu nejen min. a max., ale i mimo nastavené hranice nepravidelností tepů nebo extrasystolií za daný časový úsek a u EKG, když křivka vykazuje závažné změny. Náramek 136 a mobilní telefon 87 mohou spolu komunikovat přes bloetooth 95 a 130, v případě, že jsou oba nasazeny. To má výhodu ve vyhrazení příjmu náramku jen pro pohotovostní hovory, které nejsou blokovány běžnými hovory, které převezme mobilní telefon 87. Uvedeným spojením lze hovory, přicházející na mobilní telefon 87 převzít náramkem pomocí tlačítka 500. Tlačítko 501 je pro příjem hovoru z mobilní sítě 502 pro ukončení hovoru 503 na přednastavenou volbu centrálního dohledu 22, 504 na změnu vybraných tlačítek na jinou funkci, např. ovládání dipleje 63 a zobrazovaných veličin a křivek nebo volbu přednastavených čísel.

Funkce náramku je možno programovat z mobilního telefonu 87. PC 410 v centrále 22, PC 85 v místě monitorované osoby. Pro provoz zařízení je možné použít jen náramek 136 nebo mobilní telefon 87 samostatně, bez druhého zařízení.

Náramek 136 je uzpůsoben na hlasitý provoz, který se aktivuje automaticky při příjmu hovoru. Tlačítkem 505 je možné přepnout na extra hlasitost. Náramek je vybaven sluchátkem a o · a · © ti · e · · « r * o e o · o · e e · · o íi · ř e « e e

« e e

- 19do ucha 506 s drátovým připojením s konektorem 507 do zdířky 508, kde zasunutím konektoru se automaticky zruší hlasitý provoz a přepne na sluchátko 506. Připojení pomocí bluetooth 509 na sluchátko do ucha s mikrofonem 510 je možné a aktivuje se aktivováním sluchátka 510.

Na obr. 6 u křivky 107 na jsou znázorněny pravidelné srdeční pulzy 101 a nepravidelné srdeční pulzy 102. vysílané hrudním pásem 31 nebo 44. Časový úsek pro výpočet arytmie 103 se dá nastavit. Také se dá nastavit minimální počet nepravidelných pulzů 102 za časový úsek, který spouští poplach.

Na obr. 7 je znázorněno, jak při poplachu, zaviněném srdečním rytmem mimo limit, na vyžádání pultem centrálního dohledu nebo automaticky se vyšle po komunikační trase poslední úsek 104 křivky 109. a to zobrazení pulzů pro posouzení nepravidelností odborníkem. Délka úseku zobrazení pulzů 104, 105. 106 se dá nastavit z místa monitorované osoby nebo z centrály. Na pokyn je možné listovat v předcházejících úsecích 105, 106 a dalších. Na pokyn mohou být zobrazovány jen úseky se zadanou odchylkou, přičemž úseky v normě budou přeskočeny. Časový úsek výpočtu arytmie 103 z obr. 6 se může lišit od časových úseků zobrazení 104, 105, 106.

Na obr. 8 je znázorněn časový interval mezi pulzy 124 na ose „x“ a hodnota počtu pulzů za minutu na ose „y“ vyjadřující hodnotu tepové frekvence 123. Spojením hodnot počtu pulzů za minutu, tedy tepové frekvence, dostáváme křivku 122, která zobrazuje průběh tepové frekvence v časovém úseku. S výhodou je možné sledovat pravidelnost tepu na odstupu pulzů současně s průběhem křivky tepu 124, to je tepovou frekvencí, a to na různých časových úsecích, na příklad jak bylo popsáno na obr. 7, a to na úsecích 104, 105 a 106. kde nejvyšší a nejnižší hodnotu tepu dávají informaci o místech arytmie, na kterou je možné se při analýze arytmie soustředit. Pro snadnou orientaci je možné stanovit minimální 701 a maximální 700 tep, přičemž se s výhodou zobrazuje jen křivka, kde tyto limitní hodnoty jsou překročeny, například v okolí bodů 990 a 702, za určitý časový úsek na příklad 104 z obr. 7, v časových úsecích uložených v paměti, na příklad 105. 106 je možno listovat. Pokud v určitém úseku nejsou překročeny limity, nebude zobrazen. S výhodou je možné rozlišit zvýšený tep na základě zvýšené fyzické námahy anebo na základě arytmie. Pro tento účel je zavedena křivka průměrné hodnoty tepu 1000 za určitý, nastavitelný časový úsek, na příklad 1001, od které jsou limity nastaveny buďto procentuálně z průměrné hodnoty tepu nebo jsou minimální a maximální meze vyjádřeny počtem tepů. Při fyzické námaze stoupá průměrný tep a tím se zvyšují spodní a horní meze, které se od něj odvozují, jako stanovené limity pro normální tep. Čím kratší úsek se zvolí, tím přesněji bude změněná námaha zohledněna. Je možné nastavit < e o « o c« e

v oř r r r o

c eo o

-20limitní hodnoty průměrného tepu, a jejich překročení ve stanoveném minimu a maximu sledovat i presto, že tep je například sinusový, a to pro zjištění funkce srdce při maximální a minimální zátěži. Centrální dohled 22 může spojením přes mobilní síť GSM nastavit minimum a maximum tepu, a všechny další limity popsané u obr.6,7,8, přičemž při překročení těchto limitů se vyhlásí poplach. Tyto limity může měnit i monitorovaná osoba, aby vyloučila poplachy, způsobené zvýšeným tepem v důsledku tělesné námahy. Při předpokladu zvýšené tělesné námahy s výhodou může limit zvýš při klidu snížit. Tím je možné přesněji zachytit nepravidelnosti tepu oproti stavu, kdy limity jsou pevně nastaveny. Monitorovaná osoba může resetovat popud k poplachu při varovném signálu, když vyhodnotí, že by byl poplach falešný, tlačítkem 13.

Na obr. 8 je také znázorněn příklad maximálního 700 a minimálního 701 limitu tepu. Poplach by byl spuštěn v bodě 702 nebo 990. Pulzy, potřebné pro zobrazení a kalkulaci dodává jak hrudní pás 31, tak i 44, který navíc poskytuje EKG křivku, díky vyhodnocovací jednotce 52. která přejímá data ze dvou svodů drátově přímo v hrudním pásu a posílá je dále pomocí bluetooth. Hrudní pás 31 nemůže EKG křivku poskytnout, neboť posílá jen pulzy v rytmu tepu modulovaným rádiovým signálem.

Na obr. 9 je EKG křivka 800, která je vyhodnocována v řídicí jednotce 16 na obr. 3 a 4 nebo mobilním telefonu 87 na obr. 5 a porovnávána k normální křivce zdravého jedince, jako např. křivka 800 na obr. 9. Závažné odchylky vyvolávají poplach, vysílaný do dohledového centra 22. Pro způsob vyhodnocování je uvedeno několik příkladů abnormální křivky, které se porovnávají s normální křivkou 800 na obr. 9.. Na ní je vidět kmit „R“ 801. vlny „T“ 802 a „P“ 803. Za vlnou 802 bývá ještě vlna „U“, která na zobrazené křivce, označované na EKG jako I, nebývá někdy vidět. Za účelem zjištění arytmie se porovnává hlavně úsek 804 mezi vlnou 802 a 801. Sleduje se výskyt vlnek, které se v tomto úseku 804 u zdravého jedince, jak patrno z křivky 800, nevyskytují a také chybějící vlna P 803. kde se oba tyto jevy indikují arytmií.

V případě, že P 803 je přítomno, je možné změřit P-R interval 860. v opačném případě se jedná pravděpodobně o arytmii, zejména fibrilaci síní a zařízení hlásí poplach. Je-li interval P-Ri₁₆ příliš dlouhý, jedná se o A-V blokádu, která může být životu nebezpečná. V případě, že P-R interval 860 je delší, než individuálně nastavené maximum, sledované osoby, zařízení hlásí poplach.

Na obr. 10 je znázorněna abnormální křivka typické tachykardie s pravidelným tepem 113, která se ve sledovaném úseku 804 vyznačuje vlnkami 116, které se u zdravého jedince nevyskytují. Vlna P 803 chybí.

-21 Na obr. 11 na křivce fíbrilace 114 síní je vlnek 115 více a jsou větší amplitudy než na obr. 10, navíc tep je nepravidelný a o vyšší frekvenci, vlna P chybí.

Na obr. 12 u křivky flutteru síní 900 v úseku 804 je patrné množství vlnek 901, chybí vlna P 803 z obr. 9.

Zařízení porovnává úsek 804, hlavně jestli v něm nejsou zaznamenány vlnky jak je výše popsáno a v případě jejich výskytu nebo chybějící vlny P 803 hlásí poplach. Tento může být vypnut v případě, že sledovaná osoba je ve stavu arytmie a z jiných důvodů, které by příliš často zavdávaly příčinu k poplachům.

Z EKG křivky se při poplachu na vyžádání nebo automaticky zobrazuje poslední časový úsek 104 na obr. 10 a úsek mimo normu. Ten se může nastavit a může se vyžádat zobrazení předešlých časových úseků z historie paměti

Zobrazení EKG na obr. 9 - 12 a křivka teploty, postoje, aktivity, otřesů, jakož i jejich momentální absolutní hodnoty je možné zobrazit na displeji mobilu 18 na obr. 3 a 4 a mobilu 87 na obr. 5, a na náramku 41 na obr. 5, které komunikují přes bluetooth, jakož i na PC 72 obr. 4, 88 na obr. 5 a 410, obr. 5 v centrálním dohledu. Tato data se zpracovávají na základě dat přijatých ze senzorů v řídící jednotce 16 znázorněné na obr. 3 a obr. 4, jednotce 52, mobilu 87 a náramku 300 na obr. 5.

Na náramku 1010 obr. 4, 5 a hodinkách 78. které komunikují pomocí rádiových vln, se mohou zobrazit křivky 107 obr. 6, 109 obr. 7, 122 obr. 8, které vypočítávají a upraví v mikroprocesoru v nich umístěném z přijatých dat a jejich absolutní hodnoty.

Claims (5)

1. Patentové nároky

   1) Řešení aktivace poplachu osob v ohrožení vyznačující se tím, že umožňuje monitorované osobě reset času ke spuštění poplachu a jeho nastavení.
2. 2) Řešení podle nároku 1, v y z n a Č u j í c í se tím, že je mobilní v monitorovaném prostoru nasazením bezdrátového telefonu.
3. 3) Řešení podle nároku 1, vyznačující se tím, že je mobilní i mimo monitorovaný prostor nasazením mobilního telefonu.
4. 4) Řešení podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje prvek, umožňující sledování srdeční činnosti včetně tepu a dalších zdravotních funkcí s automatickým poplachem, jsou-li sledované hodnoty mimo limit, a jejich hodnoty a průběhy hodnot se vysílají do pultu centrálního dohledu spolu s daty o funkcích automaticky při poplachu nebo na vyžádání.
5. 5) Řešení podle nároku 4, vyznačující se tím, že před spuštěním poplachu generuje varovný signál, během něhož umožňuje monitorované osobě reset poplachu přičemž se poplach deaktivuje.