CZ2010629A3 - Aktivace poplachu u osob v ohrožení - Google Patents

Abstract

Zarízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení zahrnuje detektor pohybu 1 komunikující s rídící jednotkou 2, která spustí poplach vysílaný do dohledové centrály 22 v prípade, že detektor pohybu nezaznamená pohyb v case, který monitorovaná osoba muže nastavit knoflíkem 24. V prípade, že není v ohrožení, muže resetovat cas k poplachu tlacítkem 13 na bezdrátovém ovladaci 11 ješte pred vyhlášením poplachu.

Description

Aktivace poplachu u osob v ohrožení

Oblast techniky

Vynález se týká aktivace poplachu osob v ohrožení, kde monitorovací systém hlásí poplach v případě, když sledované osoby nevykazují bdělost, pohyb nebo jiné monitorované funkce jsou mimo nastavené rozmezí a tedy jsou v ohrožení, s možností nastavit prodlevu spuštění poplachu u pohybů a bdělosti, kde před vyhlášením poplachu je možné při varovném signálu provést manuální reset vyhlášení poplachu sledovanou osobou jako potvrzení normálního stavu, takže se tato doba k vyhlášení poplachu počítá opět od „nulového“ stavu a u monitorovaných funkcí možnost řešetu poplachu, přičemž se poplach opakuje v nastavitelném čase s možností automaticky udat polohu sledované osoby při přivolání záchranáře.

Dosavadní stav techniky

U stacionárního zařízení stávající technika umožňuje vyhlášení poplachu na základě monitorování osob v místnosti, kde se většinou nachází, pomocí pohybového čidla, u kterého je technikem a. nikoliv uživatelsky osobou, která je monitorována, nastaven čas, ve kterém systém musí zaznamenat pohyb monitorované osoby, jinak spustí alarm, který se přenáší do dohledové centrály. Nevýhodou je, že v případě, že se monitorovaná osoba v nastavené době nepohne, alarm se spustí bez možností monitorované osoby tomu zamezit. Z toho důvodu jsou monitorovací časy nastaveny na poměrně dlouhou dobu 10-12 hodin. Při takto dlouhé době, když nastane případ zneschopnění monitorované osoby, zejména když se tak stane na začátku monitorované doby, trvá hodinky, než je poplach vyhlášen, takže takto přivolaná pomoc může přijít pozdě. Dobu k vyhlášení poplachu nelze nastavit na kratší interval, protože by docházelo k příliš častým poplachům a každá změna vyžaduje výjezd technika, tedy je nákladná a monitorovaná osoba nemá možnost re seto vat a tím anulovat poplach před jeho vysláním, což zatěžuje centrálu, která musí každý poplach prověřovat. Pro zjištění pohybu se používá jen čidlo, indikující celkový pohyb sledované osoby, což nemusí být dostatečně přesné a může selhat v určitých případech. Před výjezdem se služba z centrálního pultu • · · · monitorování může spojit s monitorovanou osobou, aby se ujistila, že tato je zneschopněna. K tomu účelu se využívá hlasitý telefon, který při přicházejícím volání z centrály se automaticky aktivuje. V případě, že objekt monitorované osoby má více prostor, je zapotřebí rozmístit tyto telefony ve všech prostorách, aby bylo všade zajištěno spojení, což je nákladné. Taktéž monitorovací pohybová čidla je zapotřebí umístit do všech prostor, ve kterých se vyžaduje dohled. Používaný monitorovací systém s možností monitorovat zda se sledovaná osoba pohybuje a tudíž je aktivní, je při stávající technice stacionární, takže jej monitorovaná osoba nemůže použít při opuštění prostor, ve kterých je nainstalován. Přitom monitorovaná osoba může být zneschopněna mimo monitorovaný prostor. Ve stávajících zařízeních není sledována normální reakce sledované osoby, ale jen pohyb. Ten sám o sobě, např. při záchvatu, který je doprovázen nuceným pohybem, nebo pohyb osoby, která se nekontroluje pro psychickou indispozici, neznamená, že sledovaná osoba je plně při smyslech a není tedy ve stavu ohrožení. Také není monitorován srdeční tep a další funkce, které informují o zdravotním stavu sledované osoby s jejich automatickým hlášením, když zjištěné hodnoty se pohybují mimo nastavené limity a tedy nastává stav ohrožení. Pult centrálního dohledu u stacionárního zařízení se nemůže z vlastní iniciativy napojit na monitorovací systém pro zjištění zdravotních funkcí, zejména pro zjištění stupně ohrožení. U mobilního zařízení při použití mobilních telefonů nebo jiných přenosových zařízení jako transceiverů a tak podobně, tyto slouží pouze k přenosu různých zdravotních údajů nepřetržitě nebo periodicky a neslouží k hlášení stavu ohrožení, které není v místě sledované osoby vyhodnocováno. Zejména chybí vyhlášení poplachu a automatický přenos dat, jsou-li monitorované funkce mimo normu a tedy monitorovaná osoba je ve stavu ohrožení. U systémů s mobilními telefony také úplně chybí výše uvedené funkce k monitorování pohybu a potvrzení normální reakce a dalších stavů sledované osoby s vyhodnocením v místě sledované osoby automatickým hlášením poplachu, indikující stav ohrožení, jakož i možnost nastavení doby ke spuštění poplachu s možností řešetu před spuštěním hlášení, U mobilních telefonů, sloužících k vyslání tísňového signálu ve stavu ohrožení monitorovanou osobou se u současného stavu techniky do dohledové centrály může vyslat i lokace ohrožené osoby, zaměřená GPS. Nevýhodou je, že GPS funguje jen ve volném prostoru, kde je přímá viditelnost na potřebný počet satelitů, tedy v budovách a jejich stínu je nefunkční. Tyto nedostatky současného stavu techniky řeší částečně vynálezcem přihlášený patent č. PV 2010-419. Nyní je přihlašován další vynález, který uvedené nedostatky řeší v těch částech, které uvedeným patentem nebyly vyřešeny, u řešených se řeší vylepšeným způsobem a do větších podrobností takže s výhodou umožňují lepší výsledky, Zejména je to v oblasti testu normální reakce, v oblasti zaměření sledované osoby, pohotové zobrazování zdravotních funkcí na příklad na náramku, přidáním dalších čidel na příklad s možností zobrazit průběh srdečního tepu a EKG křivku a jejich vyhodnocování s automatickým hlášením poplachu v případě stanovení odchylky od normálu a dalších oblastí. Tyto nové prvky vynálezu jsou současně cílem přihlašovaného vynálezu, v jehož popisu se objevují částečně popisy funkcí řešených již v minulém vynálezu a jsou doplněny novými prvky, které původní řešení zlepšují. Tento způsob byl zvolen pro umožnění úplného a lépe srozumitelného vysvětlení podstaty nově přihlašovaného vynálezu, o což by byla současná přihláška úplným vynecháním částí popisu předchozího vynálezu uvedeného v přihlášce ochuzena.

Cílem vynálezu je vytvoření zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde by monitorovaná osoba mohla zamezit spuštění planého poplachu zejména u monitorování pohybu v případě, kdy by k němu nedošlo v nastavené době, ale nebyla ohrožena, a kde dobu ke spuštění by bylo možno nastavit monitorovanou osobou. Dále monitorování normální reakce taktéž s možností zamezení poplachu a nastavení doby k jeho vyhlášení monitorovanou osobou. Dále vytvoření zařízení, které by umožňovalo monitorování a komunikací v celém monitorovaném objektu bez toho, aby telefony a čidla bylo nutno instalovat ve všech místnostech prostoru. Dále vytvořit zařízení, které by sloužilo k monitorování důležitých funkcí, jejich vyhodnocení v místě monitorované osoby a vyslání poplachu v případě ohrožení nejenom v místnostech monitorovaného objektu, ale i mimo něj, kdekoliv se monitorovaná osoba pohybuje. Dále umožnit monitorování srdečního tepu a dalších zdravotních a jiných funkcí, důležitých pro monitorování stavu sledované osoby s automatickým hlášením poplachu v případě, že jsou mimo stanovenou normu, což by se vyhodnocovalo v místě sledované osoby, která by měla možnost zamezit vyslání planého poplachu. Dále umožnit lokalizování zneschopněné osoby i jinými metodami než GPS.

• · ······· · • · · · · · · ··· · · ·· «0 «·· ···

Podstata vynálezu

Nevýhody dosavadního stavu techniky odstraňuje a cíl vynálezu splňuje zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, jehož podstata spočívá v tom, že se automaticky hlásí připravenost k vyslání poplachu do pultu centrálního dohledu varovným signálem v případě, že pohybová čidla nezaznamenají pohybovou aktivitu sledované osoby a že zahrnuje další čidla monitorující zdravotní funkce sledované osoby, která se s výhodou vyhodnocují vmiste sledované osoby, kde při překročení nastaveného limitu se okamžitě také hlásí připravenost k vyslání poplachu varovným signálem nastavitelné délky a dále obsahuje řešetovou jednotku která umožní před odesláním poplachu provést jeho reset monitorovanou osobou během varovného signálu, jinak zařízení vyšle poplach, přičemž časový interval ke spuštění varovného signálu u sledování pohybové aktivity je možné nastavit sledovanou osobou. To znamená časový interval, ve kterém musí vykázat pohyb. V případě, že je vykázán pohyb, pohybová a další čidla, která sledují pohybovou aktivitu resetují nastavený časový interval, takže běží opět od nuly. V případě, že není zaznamenána pohybová aktivita v nastaveném časovém intervalu, následuje aktivace varovného signálu. U sledování normální reakce je s výhodou reset času k poplachu pohybovými a jinými čidly vypnut, takže reset musí být proveden sledovanou osobou po uplynutí nastavitelného časového intervalu pro potvrzení normální reakce bez ohledu na to, jestli vykazuje pohyb. Zařízení umožňuje také monitorování srdečního rytmu a dalších zdravotních funkcí, u kterých se v případě, že hodnoty překročí povolený nastavitelný limit, s výhodou před poplachem okamžitě aktivuje varování sledované osoby varovným signálem, při kterém tato může poplach resetovat, takže není vyslán. V případě řešetu u monitorování pohybu čas automaticky běží opět od nuly po nastavenou dobu k vyhlášení dalšího varovného signálu před poplachem. U monitorování srdečního rytmu a dalších zdravotních funkcí v případě, že překročí nastavený limit, je obdobně s výhodou vysílán, tentokrát okamžitě, varovný signál, během kterého je možné provést reset poplachu monitorovanou osobou. V případě, že po řešetu kritéria pro vyhlášení poplachu nepominou, zařízení vyhlásí další upozornění na poplach varovným signálem za monitorovanou osobou nastavitelný časový interval. Ten může nastavit také pult centrálního dohledu, po případě exclusivně. V případě, že reset není aktivován, je vyslán poplach. Možnost řešeto vání poplachu na základě překročení limitu zdravotních funkcí je možné

J • * · · « · • · · · · · · ·· · • · · · · · ·· ♦ · «·*··*· φ· • · · ♦ · «· ··· · · ·· ·· «·· ··· pultem centrálního dohledu zrušit. Data z čidel jsou pro vyhodnocení poplachu soustředěna v jednotce centrálního řízení, u stacionárního zařízení komunikujícího po telefonních linkách umístěné s výhodou v monitorovaném prostoru, odkud po vyhodnocení jsou směrovány do pultu centrálního dohledu s výhodou po telefonní lince na vyžádání nebo v případě poplachu je možnost je s výhodou posílat automaticky. Podstatné je, že stav ohrožení se může vyhodnotit v monitorovacím zařízení na straně monitorované osoby a poplach se vysílá s výhodou jen v případě ohrožení s možností vyslat současně data z čidel, indikujících ohrožení. To znamená ekonomickou úsporu v čase použití komunikačních kanálů oproti systému s vyhodnocováním dat v pultu centrálního dohledu, kam data proudí nepřetržitě nebo v relativně krátkých intervalech pro možnost vyhodnocení stavu ohrožení, ale i tak u těchto systémů nastávají prodlevy s vyhlášením pohotovosti, závisející na častosti vysílání dat. U zařízení splňující cíl vynálezu je možné přenést jen signál poplachu a ne kompletní data, což je komunikačně nenáročné a data stavu monitorované osoby se s výhodou mohou přenést jen při vyžádání. Pohybová aktivita může být s výhodou monitorována nejen pohybovými čidly, ale také různými dalšími čidly jako například otřesovým čidlem nebo čidlem pro registraci kroků, které monitorovaná osoba s výhodou nosí na sobě, čímž se eliminují chyby jen z jednoho typu pohybového čidla.

Možnost nastavení časového intervalu ke spuštění poplachu a jejího řešetu sledovanou osobou s výhodou umožní nastavit kratší čas na vyhlášení poplachu oproti systémům, kde nastavení se provádí při výjezdu technika, tedy je nákladné a není možné provést okamžitě a kde není možnost řešetu sledovanou osobou při falešném poplachu. Sledovaná osoba jej může měnit operativně dle potřeby, např. na kratší při běžné činnosti a na delší při spánku. Kratší čas k vyhlášení poplachu má tu výhodu, že v případě zneschopnění pomoc může být uvědoměna dříve, než při stávajícím systému, kdy je nastaveno delší zpoždění, aby nedocházelo k planým poplachům, protože reset není možný. V případě, že monitorovací systém zaznamenává důvod k poplachu, může monitorovaná osoba řešetem zamezit vyslání poplachu v případě, že byl planý. Tím se zlevní provoz centrálního pultu dozoru, zejména když dohlíží na velké množství monitorovaných osob. Centrální pult se může, s použitím této nové techniky, s výhodou věnovat jenom skutečným a ne planým poplachům. S výhodou může být reset vyslán na dálku bezdrátovým zařízením, který může vyslat monitorovaná osoba kdekoliv z monitorovaného objektu z bloku řešetu.

• · *··· • · · · · · ··«· ·· ««·· ·a • · ··«···· aa • · · · · ·· ···· · ·· ·· ··· ···

Protože registrace pohybu sama o sobě ještě neznamená, že sledovaná osoba není zneschopněna, např. u záchvatů, kdy se vyvolá nucený pohyb a také z jiných důvodů, je možné s výhodou resetování pohybovými a dalšími čidly monitorovanou osobou vypnout a tedy na varovný signál, který je monitorovacím zařízením pravidelně vysílán, sledovaná osoba musí sama reagovat stisknutím tlačítka řešetu, čímž potvrdí, že je schopna normálně reagovat, jinak zařízení vyhlásí poplach. Čas mezi varovnými signály je s výhodou uživatelsky nastavitelný monitorovanou osobou a úplné zrušení varovných signálů je možné. V tom případě se při překročení nastavených limitů času u pohybové aktivity v případě, že není čidly aktivován reset a ve zdravotních funkcích mimo limit, vysílá ihned poplach Jeho vysílání je možné též vypnout.

S výhodou monitorovaná osoba může u sebe nosit bezdrátový telefon, přes který může komunikovat s pultem centrálního dohledu přes základní telefonní stanici, umístěnou v monitorovaném objektu, takže se nemusí rozmisťovat hlasité telefony po celém objektu. Pohybové čidlo může s výhodou monitorovaná osoba nosit na sobě a může být bezdrátově napojeno na zabezpečovací ústřednu v monitorovaném objektu nebo jednotku pro vyhodnocení pohybového čidla, která může předávat informace o pohybu monitorované osoby pro vyhodnocení do jednotky centrálního řízení. Tím se uspoří rozmístění pohybových čidel v celém monitorovaném objektu. Čidlo, umístěné na monitorované osobě, registruje i daleko menší pohyby, třeba natáčení, předklon, což by stacionární čidlo, umístěné na stěně monitorované místnosti, nezaznamenalo. Mimo pohybových čidel může monitorovací zařízení, obsahovat v další čidla jako na příklad na monitorování tepu, otřesu, kroků a dalších.

Monitorovaná osoba může mít na sobě upevněná zařízení pro měření srdečního tepu, EKG, krevního tlaku, TK, dechu, tělesné teploty, kyslíku v krvi a měřiče dalších zdravotních funkcí, důležitých pro vyhodnocení stavu ohrožení monitorované osoby a jejího zdravotního stavu.

Tyto údaje jsou soustředěny do jednotky pro vyhodnocení čidel, s výhodou umístěné na monitorované osobě, která vyšle dálkově příslušná data do jednotky centrálního řízení ve stacionárním provedení umístěné v monitorovaném objektu, která je vyhodnocuje pro eventuální vyslání poplachu a přenáší do pultu centrálního dohledu s výhodou automaticky v případě poplachu nebo jen na popud pultu centrálního dohledu. Uvedené zdravotní údaje

J ♦ · ···· ·« • · · « · · • * ·· · · • * · *····· • · «· · ···· * ·· ·· ( mohou být přenášeny s výhodou pres telefonní linku akustickými signály, daty pomocí modemu nebo pomocí internetu.

Zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, které plní výše uvedené funkce ve stacionárním provedení, kde komunikace s pultem centrálního dohledu probíhá po telefonní lince, se s výhodou sestává z bloku čidel, z bloku centrálního řízení, z bloku řešetové jednotky a z komunikačního bloku.

Blok čidel se s výhodou skládá z jednotlivých čidel a jednotek pro vyhodnocování čidel. Blok čidel má s výhodou za úkol snímat pohybovou aktivitu nebo zdravotní funkce, jako na příklad srdeční tep, EKG, teplotu těla, dýchání a další. Jednotky pro vyhodnocení čidel je vyhodnocují a zpracovaná data z nich posílají do bloku centrálního řízení, kde jsou vyhodnoceny v jednotce centrálního řízení, přičemž je zohledněno nastavení času k vyhlášení poplachu u pohybové aktivity a potvrzení normální reakce, dále limity zdravotních funkcí a reset poplachu z řešetové jednotky. V případě překročení nastavených limitů času nebo zdravotních funkcí, jednotka centrálního řízení inicializuje vysílání varovného signálu a v případě, že není resetováno, aktivuje poplach. Jednotka centrálního řízení je hlavním prvkem v zařízení, která je konstruována tak, aby spolu s ostatními bloky plnila cíl vynálezu. Komunikační blok zajišťuje komunikaci s monitorovanou osobou a vyslání poplachu do pultu centrálního dohledu prostřednictvím pevných linek. Řešetový blok je s výhodou tvořen dálkovou řešetovou jednotkou, která slouží sledované osobě k řešeto vání poplachu během varovného signálu.

S výhodou mohou být výše uvedená data a informace o monitorované osobě přenášeny datově nebo hlasově přes síť mobilního operátora mobilním telefonem, který monitorovaná osoba nosí u sebe, přičemž monitorovací systém může být mobilní, což je umožněno tím, že monitorovací čidla s řídící jednotkou čidel a jednotku centrálního řízení má monitorovaná osoba umístěna na sobě a poplach a eventuální další informace se přenáší mobilním telefonem, přes který se také s výhodou komunikuje s pultem centrálního dohledu. Tím monitorovací zařízení může být využíváno i mimo monitorovaný objekt, tam kde se monitorovaná osoba pohybuje.

Monitorovací zařízení může být kombinované, kdy v monitorovaném objektu může být využito popsané stacionární zařízení, mimo prostor se může využít mobilní telefon a čidla, umístěná na monitorované osobě.

·· ·**·

S výhodou pak mobilní, tak i stacionární nebo kombinované zařízení varovným signálem upozorní monitorovanou osobu o monitorovaných funkcích a času mimo stanovený limit a tedy stav ohrožení, během kterého může tato řešetem vyslání poplachu zabránit. To má výhodu v tom, že dohledová centrála nemusí všechny funkce monitorovat nepřetržitě nebo periodicky, ale jen když se vyšle poplach. Funkce mimo limit se mohou s výhodou automaticky přenášet do pultu centrálního dohledu současně s poplachem nebo na vyžádání. V případě použití mobilního telefonu pro hlasovou komunikaci a přenos dat, sledovaná osoba s výhodou má na sobě všechna potřebná čidla a monitorovací zařízení napojené na jednotkou centrálního řízení, která je vyhodnocuje a je dále napojena s výhodou přes bluetooth nebo jiné médium do zmíněného mobilního telefonu pro přenos poplachu dat do pultu centrálního dohledu. V mobilním telefonu s výhodou může být umístěna jednotka centrálního řízení, která může být alternativně umístěna odděleně od mobilního telefonu, Do uvedeného zařízení pro aktivaci poplachu může s výhodou být zapojeno i zařízení GPS, které sleduje pohyby osoby a může doplnit pohybová a jiná čidla, která resetují dobu k vyhlášení poplachu v případě registrace změny lokace a tedy pohybu v prostoru a resetovat tento čas v případě, že GPS zaznamená, že se sledovaná osoba přemisťuje. GPS může také vyslat přes mobilní telefon polohu monitorované osoby v případě vyhlášení poplachu. Tak může centrální pult dohledu vyslat záchranáře přímo na místo, kde se monitorovaná osoba nachází. Protože systém GPS funguje jen ve volném prostoru, kde je přímá viditelnost družic, ukládají se údaje GPS s výhodou v paměti, aby bylo možné určit trasu, po které se monitorovaná osoba pohybovala až do ztráty sledování GPS pro snazší určení lokality, kde se nachází. Od okamžiku, kdy se ztratilo spojení s GPS, může systém pravidelně monitorovanou osobu vyzývat, aby hlásila, kudy se pohybuje. Hlášení je možné provést s výhodou hlasově nebo pomocí klávesnice. Nahrané údaje se přenáší do centrály v případě nutnosti vyslat záchranáře. Tam kde GPS nefunguje, mohou s výhodou lokalitu určit mobilní operátoři zaměřením z vysílačů mobilního signálu, například BTS, na vyžádání dohledového centra nebo automaticky na pokyn jednotky centrálního řízení přes mobilní telefon. Protože takto získané zaměření nemusí být dostatečně přesné, pro detailní zaměření sledované osoby s výhodou může tato mít u sebe vysílač, který vysílá signály, které pro úsporu energie baterií a zvýšení výkonu mohou být impulzní. Vysílač se zapíná automaticky při vyslání poplachu nebo na požadavek z dohledové centrály. Záchranáři jej mohou zaměřit speciálním přijímacím zařízením s otočnými anténami, kde se • · ···· * · • · *······ · · • · · · · · · ···· · ·· ·· ·♦· *«· zaměří směr signálu největší intenzity ze dvou lokalit a jejich průsečík udává lokalitu monitorované osoby. V budově se s výhodou zaměřuje směr největší intenzity jedinou anténou a v tomto směru záchranný tým postupuje při hledání sledované osoby. To usnadní identifikaci lokace monitorované osoby. S výhodou se může příslušnými čidly a přístroji monitorovat pohybová aktivita, srdeční tep a jiné zdravotní funkce, důležité pro monitorování ohrožení a s výhodou automaticky, při poplachu nebo na vyžádání se tyto informace mohou vysílat přes mobilní telefon, na pult centrálního dohledu, v případě, že překročí nastavený limit nebo dosáhnou kriteria stanoveného k poplachu. Reset před poplachem monitorovanou osobou, jakož i nastavení časového intervalu k poplachu a další funkce tak jak výše uvedeno pro stacionární zařízení, je i při použití mobilního telefonu možné aplikovat. Pult centrálního dohledu se, zejména po vyhlášení poplachu, může s výhodou připojit na monitorovací stacionární zařízení, umístěné v prostoru monitorované osoby nebo mobilní zařízení umístěné přímo na ní, pro zjištění stavu monitorovaných funkcí a pro komunikaci s monitorovanou osobou. Hlasitý telefon, s výhodou může být zapnutý na popud centrály nebo monitorovanou osobou. Na popsaném zařízení pro aktivaci poplachu může být s výhodou umístěno tlačítko pro vyvolání poplachu v nouzi, ovládané monitorovanou osobou. Při něm se s výhodou vysílá lokalita monitorované osoby. Poplach v nouzi je s výhodou možno aktivovat hlasem.

Pro zjištění správné funkce srdce je podstatný pravidelný rytmus tepů. Je nutné stanovit meze, kdy se rytmus považuje za nepravidelný. S výhodou je za limitní stav brán určitý počet pulzů za časovou jednotku, ve které se sleduje počet pulsů lišících se časem pulzu od průměrných pulzů, kde se měří čas mezi pulzy. Z kalkulace průměrné délky pulzu se mohou vyřadit pulzy s odchylkou. Překročí-li se limitní stav, zařízení vyhlásí poplach. Výše limitu se dá nastavit. S výhodou je možné vyloučit zrychlení nebo zpomalení tepu zvýšenou nebo sníženou tělesnou námahou posuzováním pravidelnosti změněného počtu pulzů za časovou jednotku, kde se průměrná doba pulzu vypočítá při nastavení kratšího úseku.SW program,, který odchylky stanovuje, je umístěn v centrální řídící jednotce, kterou ovládá a je k tomu účelu napsán.

V některých případech na posouzení, zda srdeční činnost je v normálu, nestačí jen sledování pravidelnosti tepu. Při některých arytmiích, zejména tachykardii, může tep být relativně pravidelný a normální frekvence, ale síň kmitá ve vysoké frekvenci, což je nežádoucí stav a

J • · naopak při sinusovém, tedy normálním rytmu, tep může být nepravidelný, způsobený extrasystolami nebo předčasnou kontrakcí.

Proto popisované zařízení může s výhodou porovnávat nejen tepovou frekvenci, ale pomocí dvousvodového EKG i normální sinusový průběh tepu, vzatý jako norma, s naměřenými odchylkami, zejména ve větším počtu pravidelných vlnek nebo vlnek P u tachykardie nebo vlnek F u fibrilace nebo jiných změn oproti normálu, svědčícím o kmitání síně ve vyšším nebo nepravidelném rytmu. Také posuzuje vymizení vlny P, svědčící o arytmii, zejména fibrilací síní. Tyto abnormality a další, které mohou svědčit o závažném stavu, jako ja např. infarkt myokardu, způsobí poplach a vyslání křivky EKG na pokyn centrálního dohledu nebo automaticky.

Hlášení poplachu, způsobené výše uvedeným porovnáváním křivek nebo nepravidelností rytmu je možné vypnout v případě, že sledována osoba je ve stavu arytmie, to znamená, že má trvale nepravidelný pulz nebo jinou anomálii. Sledování minimálního a maximálního tepu je i ve stavu arytmie důležité a při překročení limituje nutné vyvolat poplach, neboť to mohou být život ohrožující stavy. U osob se sinusovým rytmem je včasné zjištění odchylek křivek s vyvoláním poplachu důležité pro urychlené lékařské posouzení a eventuálního lékařského zákroku, kterým je možno se pokusit tuto vadu odstranit. Lékař na základě zaslaných křivek může určit, zda se jedná o život ohrožující stav, a nechat monitorovanou osobu urychleně převézt do lékařského zařízení.

V přehledu funkcí zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení umožňuje v bloku řízení nastavit časový úsek, na konci kterého je spuštěn varovný signál, na který musí sledovaná osoba reagovat na důkaz normální reakce řešetem z bloku řešetu jinak blok řízení inicializuje poplach, který vyšle přes blok komunikace do pultu centrálního dohledu. Reset může s výhodou též provádět blok čidel zejména z čidel pohybové aktivity například pohybového čidla, krokového čidla, polohového čidla a jiných čidel indikující, že sledovaná osoba je fyzicky aktivní a tedy že není v ohrožení. Řídící blok s výhodou může také vyhodnotit zdravotní funkce předávané z bloku čidel, jako na příklad srdeční tep, EKG, tělesnou teplotu a dalších, kde okamžitě spustí varovný signál v případě, že jsou mimo limit, na který obdobně sledovaná osoba může reagoval řešetem, když vyhodnotí avizovaný poplach jako planý. Jinak blok řízení spustí avizovaný poplach. Řídící blok může aktivovat blok zaměření, kde vysílač, který je jeho součástí, umožní jeho zaměřením minimálně dvěmi směrovými anténami ·· ··· ·· ·· • · · · « • · · · · · • · · · · ··· · • · · · · ···· · ·· .« s přijímačem určit polohu sledované osoby. Blok zobrazování a ovládání je s výhodou vybaven displejem v náramku pro okamžité sledování zdravotních funkcí sledovanou osobou na zápěstí bez nutnosti vyjímat mobilní telefon, který také funkce může zobrazit. S výhodou zde mohou být umístěny důležité ovládací prvky, které zdvojují ovládání například v bloku řízení, řešetu a komunikace pro okamžité ovládání z náramku. Jsou to s výhodou například tlačítko řešetu, volání v nouzi a jiné. V náramku také mohou být s výhodou umístěny prvky pro akustickou komunikaci, jako sluchátko, mikrofon nebo reproduktor pro hlasitou komunikaci, která se může bezprostředně využívat pomocí ovládacích prvků v náramku bez manipulace s mobilním telefonem. Rozdíl mezi stacionárním a mobilním zařízením pro aktivaci poplachu osob v ohrožení je v použití telefonních linek pro stacionární a mobilní telefon pro mobilní zařízení. Důležitou vlastností zařízení pro aktivaci poplachu je, že v případě výpadku spojení mezi jednotlivými bloky automaticky inicializuje reset spojení a o jeho znovunavázání. Po několika marných pokusech blok řízení vyšle s výhodou varovný signál upozorňující sledovanou osobu, že určité zdravotní funkce a jiné nejsou sledovány. Blok řízení může být realizován jako samostatná jednotka nebo může být s výhodou umístěn v některém z dalších bloků například komunikačním a s výhodou pracovat na pozadí hlavního programu mikroprocesoru, který ovládá například mobilní telefon v tomto bloku. Práce na pozadí je umožněna na základě pro tento účel napsaného programu. Hlavní program přitom plní s výhodou úlohu ovládání mobilního telefonu. Dále k provedení jednotlivých bloků, blok čidel se sestává z jednotlivých čidel, která jsou z části běžně dostupná na trhu, jiná upravená nebo vyvinutá pro účel vynálezu. Upravená čidla jsou například pohybové čidlo upravené pro nošení na oděvu pro detekci pohybu u mobilního zařízení. Blok řízení řídí ostatní bloky, vyhodnocuje data, inicializuje vyslání varovného signálu nebo poplachu. S výhodou je tvořen centrální řídící jednotkou řízenou mikroprocesorem. Pro ten je řízen k tomu účelu napsaným programem, který plní principy vynálezu. Blok řešetu je s výhodou tvořen řešetovou jednotkou s dálkovým ovládáním řídící jednotky. S výhodou mohou být ovládací tlačítka zdvojena a reset a volání v nouzi se může aktivovat i s pomocí řídící jednotky nebo mobilního telefonu. Blok zobrazování je tvořen s výhodou hodinkami s displejem a je umístěn na náramku na zápěstí, kde se mohou pohotovostně sledovat, v číselném vyjádření nebo pomocí křivek, různé údaje, na příklad srdeční tep a jeho průběh. V případě, že jsou mimo normu je možné nastavit vysílání varovného signálu. Zobrazení funkcí se uskuteční za pomocí

J

• · ··· ·	··	··
* «	• ·	• ·		• ·
• *	• ·	• ·	•	•
• *	• ♦	··· ·	•	•
• ·	• ·	•	•	•
·· · · ·	··	• ·	·· ·	• M

mikroprocesorové jednotky umístěné v hodinkách. S výhodou může být blok zobrazování vybaven ovládáním, které se pohotovostně může dálkově provádět z náramku na zápěstí. Další výhodou je vybavit blok zobrazení možností hlasité komunikace a vést telefonní konverzaci hlasitým telefonem. To se realizuje s výhodou dálkovým spojením mezi komunikačním blokem a blokem zobrazování. Komunikace mezi blokem zobrazení a dalšími bloky je s výhodou realizována pomocí radiového spojení nebo bluetooth. Blok zaměřování je realizován radiofrekvenčním vysílačem aktivovaným blokem řízení, kdy je jej možné zaměřit směrovými anténami.

•4 ···· « 4

* · • · *· •4 ··· ··

Objasnění výkresů

Obr. 1 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení s řešetem monitorovanou osobou nastavené doby k vyhlášení poplachu v monitorované místnosti.

Na obr. 2 je znázorněno zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení s bezdrátovým detektorem a telefonem v monitorovaném objektu.

Obr. 3 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení s mobilním telefonem, všude tam, kde je pokrytí mobilní sítí GSM.

Obr. 4 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde komunikace v rámci zařízení je realizována pomocí bluetooth.

Obr. 5 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde komunikace v rámci zařízení je částečně realizována pomocí radiových vln.

Obr. 6 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka pulsů srdečního tepu a srdeční pulzy pro kalkulaci mimo limitního stavu.

Obr. 7 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka pulsů srdečního tepu s označenými úseky.

Obr. 8 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka nepravidelného tepu s limity.

Obr. 9 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka normálního EKG

Obr. 10 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka tachykardie.

Obr. 11 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka fibrilace síní.

Obr. 12 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je uvedena křivka flutteru.

Obr. 13 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde stacionární provedení je rozčleněno do bloků.

	··	• *
* >	* «	• ·
* ♦	« *
4 *	• «	« 4 · *
• ·	*	•
»·· *	·*

Obr. 14 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení , kde jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla, jednotka pro vyhodnocování čidla srdečního tepu a jednotka pro vyhodnocování čidel je sloučena v jedné skříňce s centrální řídící jednotkou a komunikační jednotka je sloučena se stacionárním telefonním přístrojem, a který se nachází ve společné skříňce.

Obr. 15 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení , kde je znázorněno sloučení jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla s centrální řídící jednotkou, jednotkou pro vyhodnocení čidel, jednotkou pro vyhodnocování čidla srdečního tepu, komunikační jednotkou a stacionárním telefonním přístrojem, ve kterém se nachází.

Obr. 16 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení , kde jsou části zařízení uskupené do bloků čidel, bloků centrálního řízení, bloku řešetu a komunikačního bloku.

Obr. 17 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení , kde je znázorněno sdružení jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla, jednotky pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla, jednotky pro vyhodnocování čidel, jednotky pro vyhodnocování čidla srdečního tepu, centrální řídící jednotky a základna bezdrátového telefonu jsou sloučeny do společné multifunkční jednotky.

Obr. 18 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, které znázorňuje blokové schéma mobilního zařízení,.

Obr. 19 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení v seskupení do bloku čidel, bloku centrálního řízení, komunikačního bloku a bloku řešetu, bloku zaměření a bloku ovládání a zobrazení.

Obr. 20 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení sestávající se z bloku čidel, řízení, komunikace, řešetu zobrazování a ovládání a řízení.

Obr. 21 znázorňuje princip zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, které se s výhodou sestává z bloku čidel, bloku centrálního řízní, bloku zaměřování, bloku zobrazování, obsahující s výhodou dálkové ovládání a hlasovou komunikaci.

Obr. 22 znázorňuje využití popsaných principů vynálezu zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde centrální řídící jednotka je s výhodou umístěna v mobilním telefonu, který je spojen s čidly a řešetovou jednotkou v náramku a s výhodou pomocí bluetooth znázorněného čerchovaně

Obr. 23 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde je pro komunikační blok využit mobilní telefon v náramku místo mobilního telefonu.

·· «««v ·*

> ·		•	• w	• *	v ·
* ·	• ·	• ·	•
	• ·	•			•
• *	«	•	•	*	•
	4*	«*		···

Obr. 24 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení s možností snadno a bezprostředně monitorovat srdeční tep na displeji v hodinách na zápěstí, kde se též nachází řešetová jednotka v náramku, s centrální řídící jednotkou umístěnou v mobilním telefonu.

Obr. 25 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde se v konvertoru provádí konverze signálů z různých zdrojů na bluetooth a přivádí se do centrální řídící jednotky.

Obr. 26 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde signály z různých zdrojů jsou do centrální řídící jednotky přivedeny pomocí bluetooth signálů.

Obr. 27 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení, kde ke zdrojům uvedených na obr.25 je přidán ještě hrudní pás přivedený přímo do centrální řídící jednotky pomocí bluetooth.

· · · · • · · · · · *«· · • · ···· ·· • · ·*····· ·· • * · ♦ · ·· ···· · · · · · ·· ···

Příklad provedení

Na obr. 1 je znázorněno stacionární zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, sestávajícího z pohybového čidla 1, komunikujícího s jednotkou pro vyhodnocování pohybového čidla 2, s kterou je spojem 3 propojen, která registruje hlášení pohybu a posílaje přes drátový spoj 10 do centrální řídící jednotky 9, ve které, když detektor pohybu nezaznamená pohyb v nastaveném čase, se spustí zvukový varovný signál ze sirény 37. Čas se může nastavit uživatelsky monitorovanou osobou pomocí knoflíku s časovou stupnicí 24. Monitorovaná osoba u sebe nosí řešetovou jednotku 11. kterou může vyslat bezdrátovým spojením 12 signál řešetu centrální řídící jednotce 9, inicializovaný tlačítkem 13 řešetu, v době, kdy centrální řídící jednotka 9 vysílá zvukový varovný signál upozorňující, že nebude-li vyslán signál řešetu, centrální řídící jednotka 9 spustí alarm. Pokud monitorovaná osoba není zneschopněna, při vyslání tohoto varovného signálu stiskne tlačítko 13 řešetu, čímž se měření času k vyhlášení poplachu resetuje zpět na nulu a další varovný signál přijde opět za nastavený čas. Reset tohoto času inicializuje také pohybové čidlo 1, který při každém zaznamenaném pohybu vrátí měřený čas na nulu přes spoj 3 na jednotku pro vyhodnocování pohybového čidla 2 a dále drátovým spojem 10 na centrální řídící jednotku 9. To znamená, že v nastaveném čase je spuštěn varovný signál v případě, že během této doby pohybové čidlo 1 nezaznamená pohyb a na alarm, když monitorovaná osoba v době vysílání varovného signálu na něj nereaguje řešetem. S výhodou mohou být použity další detektory například čidlo srdečního tepu 220 umístěné s výhodou v hrudním pásu 221 který je bezdrátovým spojem 30 spojen s jednotkou pro vyhodnocování čidla srdečního tepu 100 a dále spojem 93 s centrální řídící jednotkou 9 a dalších čidel 2002. 2003. 2004 kontrolujících další zdravotní funkce jako například dech, polohu těla, teplotu těla, která má monitorovaná osoba umístěna na sobě, umístěné s výhodou v hrudním pásu, zapojených s výhodou bezdrátovým spojem 2005. 2006, 2007 do jednotky pro vyhodnocování čidel 2008 a odtud drátovým spojením 2009 do centrální řídící jednotky 9. V případě potřeby může monitorovaná osoba vyslat řešetovou jednotkou 11 volání o pomoc pomocí tlačítka volání v nouzi 14 a bezdrátovým spojením 12 na centrální řídící jednotku 9, která tento signál předá přes linku 7 na komunikační jednotku 5, která vyšle hlasový poplach s výhodou po telefonní lince 8 na pult 22 centrálního dohledu automatickým vytočením jeho telefonního čísla a hlasovou hláškou. Touto cestou centrální řídící jednotka 9 také vyšle poplach v případě, že není v nastaveném čase zaznamenán pohyb monitorované osoby, která neaktivuje reset. Pult 22 centrálního dohledu se může po telefonní lince 8 spojit s monitorovanou osobou přes komunikační jednotku 5 a přes linku 6 na stacionární telefonní přístroj 4, který v případě příchozího volání automaticky přijme hovor a přepojí na hlasitý provoz. Tím si může centrální pult dohledu komunikací s monitorovanou osobou ověřit její stav, zejména při poplachu, aby se zamezilo planým výjezdům. Ta může hlasitý provoz zrušit a přepnout na telefon přidržením tlačítka 13 řešetu po dobu 2 vteřin. Při více místnostech monitorovaného prostoru může být s výhodou rozmístěno více telefonů, jako např. při dvou místnostech další stacionární telefon 19, napojený přes linku 34 a více pohybových čidel, jako např. pohybové čidlo 32, napojené přes drátový spoj 33.

V centrální řídící jednotce 9 může monitorovaná osoba vypojit vypínačem řešetu z pohybového čidla 36 resetování nastaveného času pro spuštění varovného signálu pohybovým čidlem 1 nebo pohybovým čidlem 32. V tom případě, bez ohledu na to, jestli se pohybuje, musí sledovaná osoba v nastaveném čase pro vysílání varovného signálu manuálně resetovat čas tlačítkem 13 řešetu pro indikaci normální reakce znamenající, že není ohrožena, jinak centrální řídící jednotka 9 vyšle poplach. Komunikační jednotka 5 může být tvořena telefonní ústřednou, když je napojeno více telefonů jako například stacionární telefon 3L Při použití jen jednoho telefonu může stacionární telefonní přístroj 4 přebrat funkci komunikační jednotky. V tom případě je do něj přímo zapojena linka 7 a telefonní linka 8 a je upraven tak, že může vyslat zvukový poplach, který je do něj přiveden přes linku 7 dále do dohledové centrály jejím vytočením a hlasovou hláškou přes telefonní linku 8. Je upraven i pro automatické přepnutí na hlasitý provoz v případě příjmu příchozího volání přes telefonní linku 8, který přijme automaticky při vyzvánění.

Dle obr. 2, který zobrazuje zařízení pro aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde bezdrátové pohybové čidlo 38 spolu s bezdrátovým telefonem 26 a řešetovou jednotkou 11 nosí monitorovaná osoba u sebe a mohou být s výhodou umístěné v pouzdře 28, takže monitorovaná osoba má jak telefonické spojení, tak i signalizaci pohybovým čidlem a i možnost řešetu všude tam, kam dosáhne bezdrátové spojení se základnou bezdrátového telefonu 25, jednotkou pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla 39 a přijímačem 4001 řešetové jednotky 11 umístěném v centrální řídící jednotce 9. Není tedy třeba provádět nákladnou instalaci telefonů a pohybových čidel ve všech místnostech monitorovaného prostoru, pokud má bezdrátové spojení dostatečný dosah. Bezdrátové pohybové čidlo 38 je

• · * « · ·	• * · « ·
	• · · ·	•
• ·	• · · · · · ·	•
• ·	• · ·	9
• ·· · 9	·« · ·	*1* 9

uzpůsobeno pro mobilní použití, aby jej monitorovaná osoba mohla nosit u sebe a je propojen pomocí bezdrátového spoje 129 s jednotkou pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla 39. Bezdrátový telefon 26, který je možné z pouzdra 28 vyjmout, je propojen pomocí bezdrátového spoje 15 se základnou bezdrátového telefonu 25, která komunikuje s pultem 22 centrálního dohledu pomocí telefonní linky 8. Pult 22 centrálního dohledu má možnost při volání monitorované osobě inicializovat dálkové přepojení bezdrátového telefonu 26 na hlasitý provoz. Popsané bezdrátové zařízení pro aktivaci poplachu u osob v ohrožení funguje na stejných principech jako stacionární zařízení, popsané v obr. 1 s rozdílem, že se používá bezdrátový telefon 26, místo stacionárního telefonního přístroje 4, stacionárního telefonu 31 a také bezdrátového čidla 38, místo pohybového čidla 1, 32. Také, jako na obr. 1, je znázorněn hrudní pás s čidlem srdečního tepu 220 monitorované osoby, který je vysílán bezdrátovým spojem 30 jako modulované akustické pulzy do jednotky pro vyhodnocování čidla srdečního tepu WO, která v případě vybočení z minima nebo maxima tepu nastaveného monitorovanou osobou, vyšle spojem 93 bez zpoždění indikaci k poplachu do centrální řídící jednotky 9, který tato jednotka zpracuje na varovný signál v podobě akustického signálu nebo hlášky a v případě, že sledovaná osoba neaktivuje reset tlačítkem 13 řešetu a pošle signál poplachu pomocí linky 7 přes základnu bezdrátového telefonu 25 do pultu 22 centrálního dohledu _ přes telefonní linku 8 s výhodou s údajem o hodnotě tepu nebo údery srdce při nepravidelném tepu pomocí signálu pro každý tep, které může odborný zdravotnický personál vyhodnotit a také dálkově posílání pulzů vypojit vysláním kódu po telefonní lince 8, aby ji bylo možné využít pro hlasovou komunikaci. Poplach může s výhodou monitorovaná osoba resetovat tlačítkem 13 řešetu před jeho vysláním při avízu poplachu varovným signálem sirénou 37. Když stav mimo limit trvá, aktivuje se varovný signál znovu za monitorovanou osobou přednastavený čas knoflíkem s časovou stupnicí 24, který se povytáhne do polohy pro toto nastavení. Knoflík má tedy dvojí funkci časového nastavení, mimo výše uvedené ještě nastavení času pro aktivaci varovného signálu při nezaznamenání pohybu bezdrátovým pohybovým čidlem 38. Analogicky s činností, objasněnou v popisu Obr. 1 u pohybového čidla 1, bezdrátové pohybové čidlo 38 předává informaci o pohybu monitorované osoby přes bezdrátový spoj 129 do jednotky pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla 39 a odtud přes drátový spoj 10 do centrální řídící jednotky 9, která vysílá varovný signál s výhodou pomocí sirény 37 v případě, že v čase nastaveném monitorovanou osobou nezaznamená pohyb. Monitorovaná • *· · • · · · · · · * • · «······ · * • · · · · · · ···· · ·· ·· ··· ·♦· osoba má možnost provést reset tlačítkem 13 řešetu a čas běží znovu od nuly, jinak centrální řídící jednotka 9 vyšle poplach obdobně, jak bylo popsáno u čidla srdečního tepu 220. Reset času do nuly provede i každý zaznamenaný pohyb bezdrátovým pohybovým čidlem 38. Tento je na monitorované osobě umístěn s výhodou tak, aby byl namířen do prostoru a mohl zaznamenat pohyb proti okolním předmětům. V případě, zeje v prostoru monitorované osoby další osoba, zvíře nebo jiné objekty, které se pohybují, nebo z jiných důvodů, může monitorovaná osoba s výhodou vypnout bezdrátový detektor pohybu vypínačem řešetu z pohybového čidla 36, a pohybem se tedy čas již neresetuje, ale jen řešetem pomocí tlačítka 13 řešetu monitorovanou osobou, která při varovném signálu který zazní během nastavené doby musí provést reset na důkaz normální reakce, aby nenastal poplach. Varovný signál je tedy testem, jestli je monitorovaná osoba v ohrožení. Tlačítkem volání v nouzi 14 může monitorovaná osoba provést volání v nouzi. Základna bezdrátového telefonu 25 s výhodou může obsahovat stacionární telefonní přístroj 301, kterým se může mimo jiné navázat spojení s bezdrátovým telefonem 26 a také s pultem 22 centrálního dohledu. Může se též místo bezdrátového telefonu použít stacionární telefonní přístroj 4 s komunikační jednotkou 5, tak jak je to popsáno na obr. 1, 14 a 15.

S výhodou mohou být použita pohybová čidla 1, 32 a další spolu s jednotkou pro vyhodnocování pohybového čidla 2 v kombinaci a bezdrátovým pohybovým čidlem 38 nebo samostatně. S výhodou mohou být použito krokové čidlo 305, otřesové čidlo 303 a další čidla 304 popsaná na dalších obrázcích spojena přes bezdrátové spoje 2100, 2101, 2102 s jednotkou pro vyhodnocování bezdrátových čidel 1300.

S výhodou podle obr. 3 a tam znázorněných potřebných zařízení k aktivaci poplachu osob v ohrožení, je komunikace s pultem 22 centrálního dohledu realizované pomocí mobilního telefonu 18. který je umístěný v taštičce 23, kterou nosí monitorovaná osoba u sebe. Mobilní telefon 18 je možné zní vyjmout pro komunikaci. Tím je možné rozšířit monitorování z objektu na oblasti pokryté signálem mobilních operátorů. Pohybové čidlo 1 dává signály o pohybu monitorované osoby přes spoj 3 do centrální řídicí jednotky 9, ve které je umístěna řešetová jednotka 11 a v ní je umístěno zařízení pro časování nastavitelné uživatelsky knoflíkem s časovou stupnicí 24. Když během nastaveného času není registrován pohyb monitorované osoby, řídicí jednotka vyšle akustický varovný signál pomocí sirény 37 a když ···· • · *· · • · ·· * · · · · · ♦ ·· • ·· · ani po něm monitorovaná neprovede reset tlačítkem 13 řešetu, jednotka vyšle poplach propojením s výhodou přes bluetooth 138 do mobilního telefonu 18, který jej vyšle pultu 22 centrálního dohledu přes síť mobilního operátora 135 automatickým vytočením jeho čísla hláskou nebo kódem. Reset časovače provádí automaticky, pokud není vypnut vypínačem řešetu z pohybového čidla 36, také každý signál o pohybu z pohybového čidla 1, řešetová jednotka 11 je s výhodou umístěna v pouzdře centrální jednotky řízení a je s ní drátově propojen. Pohybové čidlo 1, je uzpůsobeno pro nošení v taštičce monitorované osoby, která se nosí tak, aby jeho monitorovací paprsky měly volný přístup do prostoru. V případě nošení taštičky tak, že neumožňuje monitorovacím paprskům přístup do prostoru, tento je s výhodou propojen delším kabelem nebo bezdrátovým spojem, který umožňuje upevnění pohybového čidla 1 s výhodou na oděvu tak, aby jeho akční rádius zabíral volný prostor. Monitorovaná osoba může vyslat signál o pomoc pomocí tlačítka volání v nouzi 14 přes centrální řídicí jednotku 9 a mobilní telefon 18. Pult 22 centrálního dohledu se může spojit přes mobilní telefon s monitorovanou osobou pro zjištění jejího stavu, aby nedošlo k marným výjezdům. S výhodou je možné mobilní telefon uzpůsobit tak, aby při volání pultu 22 centrálního dohledu byl automaticky hovor přijat a po vyhodnocení čísla v případě, že volá pult 22 centrálního dohledu, nastaven na hlasitý telefon a u ostatních volajících účastníků akustickým signálem avizoval přijatý příchozí hovor.

V mobilním telefonu umístěné zařízení pro vyhodnocení geografických souřadnic GPS 21 může automaticky, v případě ohrožení a tedy poplachu, anebo na vyžádání pultem centrálního dohledu, vyslat polohu monitorované osoby.

To a jiné funkce, které pro mobilní telefon nejsou běžné, se umožní pomocí SW, pro tento účel napsaného, instalovaného do paměti mobilního telefonu a pracuje na pozadí, běžného SW, který ovládá funkce mobilního telefonu. Hrudní pás pro měření srdečního tepu 221 je připojen spojem bluetooth 35 do centrální řídicí jednotky 9, která jej vyhodnocuje a v případě překročení minimálního nebo maximálního limitu hlásí hlasový alarm s udáním hodnoty tepu přes bluetooth 138 do mobilního telefonu 18, který jej bezprostředně vyšle do pultu 22 centrálního dohledu.

Pro vyloučení nepřesností pohybového čidla 1 je použito s výhodou krokové čidlo 42, které zaznamenává jednotlivé kroky a tím dává informaci o aktivitě monitorované osoby. Krokové čidlo 42 je s výhodou napojeno na centrální řídicí jednotku 9 pomocí bluetooth 53. Mimo to je použito s výhodou otřesové čidlo 43, napojené na centrální řídicí jednotku 9 s výhodou • ♦ • * * · · « · ·· · * ♦ · ♦ * * ·· • · · · · · · · · · • · · · ·· ·« # · * ♦· · · · · · · pomocí bluetooth 54, které sleduje otřesy, způsobované aktivitou monitorované osoby. Krokové čidlo 42 a otřesové čidlo 43 resetuje čas k poplachu obdobně jako pohybové čidlo 1. Tato čidla mohou být s výhodou doplněna polohovým čidlem 50, napojeným pomocí bluetooth 51 na řídicí jednotku, která udává polohu těla monitorované osoby od vzpřímené do ležící. V případě rozdílu polohy a tedy indikace aktivity monitorované osoby také polohové čidlo 50 vysílá signál řešetu. V případě, že monitorovaná osoba je určitý nastavený čas ve vodorovné poloze, polohové čidlo 50 je vyhodnoceno v centrální řídící jednotce 9, jako důvod k poplachu, který aktivuje, to znamená, že v případě, že monitorovaná osoba chce ulehnout, musí vypnout dočasně polohové čidlo 50, jinak by hlásilo poplach jako předpoklad, že monitorovaná osoba upadla a je zneschopněna. Více čidel, monitorujících aktivitu monitorované osoby, která jsou uvedena s výhodou zmenšují chybovost systému oproti použití jen jednoho čidla. Přídavná čidla mohou být vypnuta vypínačem přídavných čidel pohybové aktivity 40, pohybové čidlo vypínačem řešetu z pohybového čidla 36. To znamená, že neresetují čas nastavený k vyhlášení poplachu, monitorovaná osoba tedy musí provést v době varovného signálu manuální reset na potvrzení normální reakce to znamená, že není ve stavu ohrožení, jinak by byl vyhlášen poplach.

Pro případ, že nebude možné přesné zaměření polohy monitorované osoby pomocí zařízení pro vyhodnocení geografických souřadnic GPS 21 v mobilním telefonu 18, je k dispozici vysílač pro zaměření polohy 45, který je aktivován buďto automaticky při vyslání poplachu nebo dálkově z dohledového centra přes centrální řídicí jednotku 9 a bluetooth 56. Tento rádiový signál může být zaměřen přijímači s natáčivou směrovou anténou a měřičem síly elektromagnetického pole, měřených z různých poloh. Hledaná osoba se nachází v průsečíku směrů nej silnějšího signálu obou přijímačů. Zaměření je možné použít i v objektu, kde při procházení objektem se měří, odkud přichází nej silnější signál a postupuje se v tomto směru. Tím se zpřesňuje zaměření mobilním operátorem pomocí mobilní sítě, které je možné také použít.

Pro snadnější ovládání je možné část funkcí umístit externě mimo centrální řídicí jednotku 9 s výhodou např. do náramku 41. Tam je umístěno tlačítko 13 řešetu a tlačítko volání v nouzi

14. která zdvojují tlačítko 13 řešetu a tlačítko volání v nouzi 14 na řešetové jednotce 11 umístěné na řídicí jednotce. Protože náramek může být umístěn těsně na zápěstí, kde není přikryt rukávem, je možné na něm umístit reproduktor 47 a mikrofon 46 hlasitého provozu hlasové telefonní komunikace přes mobilní síť, které v případě aktivace tlačítkem 216 ·· ·« • · · · • ♦ ♦ ·

« • · * · · • · · ·· ·· přebírají funkci mikrofonu a reproduktoru, umístěných v mobilním telefonu a současně se aktivuje přijetí příchozího hovoru. Hovor se může ukončit tlačítkem 217. Konektorem 218 je možné připojit šňůru pro externí sluchátko do ucha a mikrofon. Hlasová komunikace mobilního telefonu, upraveného pro tento účel, se přenáší přes bluetooth 138 do centrální řídicí jednotky 9 a odtud přes bluetooth 219 do náramku 44. Výhodou je dobrá slyšitelnost, neboť zvuk u hlasitého provozu není tlumen šatstvem, což je zejména výhoda v případě, že monitorovaná osoba je zneschopněna natolik, že není schopna použít mobilní telefon a vyjmout ho z ošacení. Z toho důvodu je v náramku 41 také umístěna siréna 37, která zdvojuje sirénu 37 v centrální řídicí jednotce 9. Stlačením tlačítka pro ovládání sirény 57 se aktivuje siréna 37 se zvýšenou hlasitostí a reproduktor, také se zvýšenou hlasitostí s hlášením volání o pomoc z hlásky, která se střídavě automaticky zapojují. Deaktivace je možná opětovným stlačením tlačítka pro ovládání sirény 57 nebo dálkově z pultu centrálního dohledu. Ten může také aktivovat vyšší hlasitost reproduktoru 47 v případě, že na volání není ohlas, aby mohl zkusit přivolat pomoc osob, nacházejících se v prostoru monitorované osoby. S výhodou je možné připojit přes bluetooth 55 multifunkční hrudní pás 44, který obsahuje čidlo srdečního tepu s elektrodami 73, čidlo pro tělesnou teplotu 75, čidlo pro rytmus a hloubku dechu 74, čidlo pro polohu těla 76, čidlo 77 pro otřesy. Ta jsou vyhodnocována v centrální řídící jednotce hrudního pásu 52 a přenášena souhrnně pomocí bluetooth 55 do centrální řídicí jednotky 9 pro další zpracování.

S výhodou je na obr. 4 použito převážně spojení pomocí rádiových vln místo převážně bluetooth, použitého podle obr. 3. Na příklad náramek 41 v obr. 4 je upraven pro radiofrekvenční spojení, při čemž je mikrofon 46 a reproduktor 47 napojen na centrální řídicí jednotku 9 přes radiový spoj 98 pomocí zařízení pro bezdrátový telefon, kde základnová stanice bezdrátového telefonu 91 je umístěna v centrální řídící jednotce 9, součástí vzdáleného telefonu 64 v náramku 44. Ovládací prvky jako tlačítko 13 řešetu, tlačítko volání v nouzi 14, a siréna 37 umístěná v náramku 41, kde zdvojují tlačítka a centrální řídící jednotky 9 a jsou napojeny na centrální řídicí jednotku 9 pomocí rádiového spoje 58, modulovaných signály pro jednotlivé prvky, kde v náramku je transceiver 65, komunikující s transceiverem 66 v řídicí jednotce, předávající příslušné povely. Srdeční pulzy jsou přijímány přijímačem 94 jako radiosignál vysílaný vysílačem 81 z centrální řídící jednotky 9 odtud jsou předávány do ·♦♦ · * 4 • 4

4	•	• 4	4 4	4 4	4 4
•	o	• 4	4 4	4	4
•	•	• 4 4	4 4 4 4	•	4
•	*	4 ·	4	4	4
• i » ♦	*	4 4	• 4	4 4 4	• 4 4

displeje 63 mikroprocesoru, kde jsou vyhodnoceny a zobrazovány číselně jako okamžitá hodnota srdečního tepu a jako křivky jeho průběhu v čase.

Otřesové čidlo 43 a polohové čidlo 50 spojeno s centrální řídicí jednotkou 9 pomocí přijímače 68 rádiových vln 60 a vysílače 67, umístěného ve společném pouzdře těchto dvou čidel které může být s výhodou umístěno v taštičce 16. Tam je také umístěno pohybové čidlo 1, napojené na centrální řídicí jednotku 9 spojem 3. Alternativně může být použito bezdrátové pohybové čidlo 38, napojené přes bezdrátový spoj 129 na jednotku pro bezdrátové vyhodnocování pohybového čidla 29, která je umístěna v centrální řídicí jednotce 9, která jej vyhodnocuje. Bezdrátové pohybové čidlo 38 může být s výhodou umístěno na šatech tak, aby sledovalo volný prostor kolem sledované osoby.

Zapnutí vysílače pro zaměření polohy 45 je umožněno vysílačem 70 rádiového signálu s povelovou modulací, umístěného v centrální řídicí jednotce 9 propojeného rádiovým spojem 61 s přijímačem 69 ve vysílači pro zaměření polohy 45.

V zobrazeném zařízení je možné alternativně použít multifunkční hrudní pás 44. Tento multifunkční hrudní pás 44 má senzory, které mimo srdečního tepu měří také dvousvodovou křivku čidlem srdečního tepu s elektrodami 73, rytmus dýchání čidlem pro rytmus a hloubku dechu 74, tělesnou teplotu čidlem pro tělesnou teplotu 75, aktivitu polohy těla čidlem pro polohu těla 76 a otřesy čidlem pro otřesy 77. které jsou propojeny do řídící jednotky hrudního pásu 52 odkud se data s výsledky dále vyhodnocují v centrální řídicí jednotce 9, kam jsou předávány spojem 62, a pokud jsou mimo limit, vyšle se přes bluetooth 138 mobilním telefonem 18 poplach do pultu 22 centrálního dohledu, který se může na sledování dat přes mobilní telefon J_8napojit a vyžádat si i historii z paměti centrální řídící jednotky 9. Ty se mohou také v případě poplachu automaticky vyslat. Mohou se také zobrazit na displeji mobilního telefonu 18, jakož i na PC 212 pultu 22 centrálního dohledu jako křivky a jako okamžité číselné hodnoty. Zobrazení na PC 72 v místě monitorované osoby je možné pomocí infračerveného spojení 71. S výhodou centrální řídící jednotka 9 může před vysláním poplachu produkovat varovný signál, během kterého může monitorovaná osoba provést reset poplachu tlačítkem.Rádiovým spojem 79, vysílačem 81 a přijímačem 82 mohou také být na centrální řídicí jednotku 9 připojeny hodinky 78 s displejem 80, kde může být zobrazena okamžitá hodnota srdečního pulzu, křivka průběhu pulzu za určitý časový úsek s možností listovat v historii a určit délku časového úseku pomocí ovládacích tlačítek na hodinách. Tyto ·· «««· «· * · ·* * « *··» ·«· · • · · · · ♦ ·· • · ···«·· · • · · · *· • ·«« · ·» · «««·*» hodnoty kalkuluje procesor v hodinách na základě pulzů srdečního tepu, zasílaných rádiovým spojem 79. Hodinky se dají přepnout na běžný hodinový provoz.

V centrální řídicí jednotce 9 je umístěn vysílač 81, který moduluje rádiový spoj 79 pulzy v rytmu srdečního tepu, přijímané přijímačem 82 a vyhodnocované v hodinkách 78 pomocí mikroprocesoru a speciálního SW. Hodinky 78 mohou produkovat i další údaje, jako délku prošlého nebo uběhnutého úseku pomocí přijímaných pulzů pro každý krok z krokového čidla 42 přes vyhodnocovací jednotku externích čidel a jednotek 89, rádiové spojení 59 a přijímač 90, které dále předává centrální řídicí jednotka 9 přes rádiový spoj 79, také pro náramek 44 přes přijímač 94, který může obdobně srdeční pulzy zpracovat a zobrazit na displeji 63 pomocí mikroprocesoru tam umístěného.

Hodinky se mohou připojit na PC 84 pomocí infračerveného spojení 83 pro detailní rozbor změřených dat zpaměti hodin, ze kterého se mohou i programovat funkce. Obdobný infračervené spojení 380 je také pro náramek 41. Ovládací elementy vypínač řešetu z pohybového čidla 36, vypínač přídavných čidel pohybové aktivity 40 mají funkce, které byly již dříve popsány. V mobilním telefonu 18 je umístěno zařízení pro vyhodnocení geografických souřadnic GPS 21, které určuje polohu monitorované osoby, která na vyžádání pultu 22 centrálního dohledu může být vyslána přes mobilní síť 994.

Obr. 5 popisuje multifunkční hrudní pás 44, na němž je s výhodou umístěna řídící jednotka hrudního pásu 52, napojená drátově 995 na elektrody 73 čidla srdečního tepu, čidlo pro rytmus a hloubku dechu 74. čidlo pro tělesnou teplotu 75, čidlo pro polohu těla 76 a čidlo pro otřesy 77. Na vyhodnocovací jednotku externích čidel a jednotek 89 je připojeno krokové čidlo 42 přes vysílač 360, rádiový spoj 92 a přijímač 90, dále vysílač pro zaměření polohy 45 přes vysílač 70, přijímač 69 a rádiový spoj 61, dále bezdrátové pohybové čidlo 38 přes spoj 93, který je s výhodou radiofrekvenční bezdrátový spoj 129 a přijímač s jednotkou pro vyhodnocování bezdrátového čidla 39, dále náramek 41 s displejem 63, rádiovým spojem 98 a součásti bezdrátového telefonu 27. V náramku 41, se také nachází transceiver 65 pro tlačítko 13 řešetu a tlačítko volání v nouzi 14 a tlačítko pro ovládání sirény 57 a také pro sirénu 37, který komunikuje přes rádiový spoj 58 s transceiverem 66. Data pro displej 63, například srdeční tep, se přenáší přes vysílač 81, rádiový spoj 79 a přijímač 94, ve kterém se nachází mikroprocesorová jednotka pro zpracování dat například srdečního tepu. Data pro hodinky 78 se přenášejí také přes vysílač 81, rádiový spoj 79 a dále přijímač 82, ve kterém se nachází mikroprocesorová jednotka pro zpracování dat například srdečního tepu pro displej ·· ····

1» *» * • · «·«* ··· »· ♦··· ·· • · · · · ··· · ·· • · · · · ··

44·· · ·· ·· «·····

80. Na displejích 63 a 80 se může zobrazovat s výhodou např. hodnota srdečního tepu a další křivky obdobně jak popsáno na obr.4. Tyto se mohou také zobrazovat na PC 84 přes infračervený spoj 83 nebo infračervený spoj 380. Z PC 84 je také možné funkce hodinek 78 a náramku 41 nastavovat, což je také možné z mobilního telefonu 87 nebo PC 88.

Vyhodnocovací jednotka externích čidel a jednotek 89 je propojena spojem 302 s centrální řídící jednotkou 9b, která je také spojena spojem 243 s řídící jednotkou hrudního pásu 52 a předává souhrnná data přes bluetooth 95 do mobilního telefonu 87, který je přeposílá do pultu 22 centrálního dohledu přes mobilní síť 135. Mobilní telefon 87 tedy zpracovává tato data z řídící jednotky hrudního pásu 52 a centrální řídící jednotky 9b a předává je přes mobilní síť 135 pultu 22 centrálního dohledu. Také vysílá příkazy do centrální řídící jednotky 9b přijaté z pultu 22 centrálního dohledu, nebo zadané na výsuvné klávesnici 97.

Protože centrální řídící jednotka 9b je umístěna na hrudním pásu, nejsou na ní umístěny žádné ovládací prvky, které jsou místo toho umístěny na mobilním telefonu 87. K získání dostatečného počtu tlačítek je mobilní telefon 87 s výhodou naprogramován tak, aby stlačením příslušného tlačítka se běžné funkce tlačítek mobilního telefonu změnily na funkce, potřebné pro ovládání zařízení pro aktivaci poplachu u osob v ohrožení.

Tak je možné mít na mobilním telefonu 87 s výhodou umístěna zvláště důležitá tlačítka, která jsou již popsána na obr. 1 - 4, jako např. tlačítko 13 řešetu a tlačítko volání v nouzi 14, tlačítko mínus 131 a tlačítko plus 132, která nastavují čas k vyhlášení poplachu a nahradí knoflík s časovou stupnicí 24 z obr. 1-4. Dále je tam umístěn vypínač řešetu z pohybového čidla 36 a vypínače přídavných čidel pohybové aktivity 40. Je použit mobilní telefon 87 s výsuvnou klávesnicí 97 pro rozměrnější displej 96 a možnost měnit funkce tlačítek 997 designovaným tlačítkem 996. Alternativně je možné s výhodou použít dotykový displej, který je rozměrný a umožňuje programovat a měnit ovládací prvky dle potřeby.

Křivky a data je možné s výhodou stáhnout přes bluetooth 214 z řídící jednotky hrudního pásu 52 přes centrální řídící jednotku 9b do PC 88 nebo je sledovat na displeji mobilu, což je také možné na PC 410 v pultu 22 centrálního dohledu z dat tam mobilním telefonem 87 vyslaných s výhodou přes mobilní síť 135 na mobilní GSM bránu 411 a bluetooth 412 na vyžádání pultu 22 centrálního dohledu nebo automaticky při poplachu. Centrální řídící jednotka 9b zpracovává data z čidel a zohledňuje limit času pro vykázání aktivity a vysílá poplach přes mobilní telefon 87 do pultu 22 centrálního dohledu v případě, že jsou mimo stanovený limit. Akusticky před tím upozorňuje varovným signálem monitorovanou osobu

· ···	• · · 0 · ·
• *	• · ♦ ·	*
• ·	* · · · · · ·
• ·	• · ·	•
	• ·	• · ·	• ·

s výhodou přes mobilní telefon 87 nebo náramek 41 nebo hodinky 78, která může hodnoty mimo limit, jakož i další pozorovat s výhodou na displeji mobilního telefonu 87, nebo náramku 41 nebo hodinek 78 a v případě, že není v ohrožení, řešeto vat poplach tlačítkem 13 řešetu. Všechny funkce již popsané v obrázcích 1 až 4 zůstávají zachovány. Hlavní rozdíl je v tom, že původní ovládání centrální řídicí jednotkou 9 v obrázcích 1 - 4 se nyní provádí z centrální řídící jednotky 9b s výhodou umístěné v hrudním pásu v mobilním telefonu 87 se mohou též finálně zpracovávat data speciálním SW programem, nainstalovaným do mobilního telefonu 87 mimo běžný SW, kde tento speciální program s výhodou běží na pozadí běžného SW, pro ovládání telefonu. Mobilní telefon 87 tedy v tomto případě plní mimo běžné funkce telefonu ještě funkci finálního zpracování dat pro zařízení pro aktivaci poplachu pro osoby v ohrožení a může do určité míry nahradit centrální řídící jednotku 9a.

S výhodou je možné alternativně připojit mobilní telefon v náramku 136 k centrální řídící jednotce 9b přes bluetooth 130. Mobilní telefon v náramku 136 může komunikovat přes mobilní síť 133 s GSM bránou 411 v pultu 22 centrálního dohledu a s PC 410 přes bluetooth 412.Aby se docílilo více plochy pro displej 215. pod kterým je umístěna SIM-karta 137. Ovládací tlačítka jsou umístěna z boku těla pouzdra náramku 300. v kterém jsou díly mobilního telefonu 485 a SIM-karta 137. siréna 37. mikrofon 46 a reproduktor 47 uloženy. Z boku je s výhodou umístěno např. tlačítko 13 řešetu, tlačítko volání v nouzi 14, nastavení času tlačítkem mínus 131 a tlačítkem plus 132. tlačítko pro ovládání sirény 57, vypínač řešetu z pohybového čidla 36, vypínač přídavných čidel pohybové aktivity 40 a dle potřeby další pro ovládání dat a křivek, které se mají na displeji 215 zobrazit.

Na displejích mobilního telefonu 87, PC 88, PC 410 v pultu 22 centrálního dohledu, mobilního telefonu v náramku 136. napojeného přes bluetooth 130. lze s výhodou sledovat následující údaje a křivky.

U srdečního tepu okamžitou hodnotu, dále křivku hodnot tepu v posledním časovém úseku, lze listovat v předcházejících časových úsecích, lze měnit časový úsek na větší nebo menší, lze zobrazit automaticky jen úseky mimo volitelný limit, min. nebo max. hodnoty tepu, nepravidelnosti tepu, extra systolii. Dále lze sledovat EKG posledního časového úseku, lze listovat v předchozích úsecích, lze měnit zobrazený časový úsek na větší nebo menší, lze zobrazit automaticky úseky mimo nastavitelnou normu min. nebo max. tepu, nepravidelností, extra systolii a úseky se závažnou odchylkou proti normálnímu EKG.

• ♦ • · ···· *· ·* ♦ · · · · · · • · v · · · • · ·· · · · · * • · · · · • •v* * *· ·♦ ·

U dechu a teploty okamžitou hodnotu a křivku hodnot, nastavitelnou obdobně jako u srdečních činností, např. v časovém úseku, historii, limitů. U polohy těla a otřesů okamžitou hodnotu, křivky průběhu s možností listovat v historii a měnit časový úsek.

Tyto údaje a křivky se kalkulují v centrální řídící jednotce 9b nebo s výhodou alternativně v mobilním telefonu 87, který v tom případě přebírá roli centrální řídící jednotky 9b, která v tom případě zprostředkovává posílání dat do vyhodnocovací jednotky externích čidel 89 a zpět z ní. Řídící role se v mobilním telefonem 87 odehrává v mikroprocesorové jednotce, kde probíhá na pozadí zpracování hlavního SW programu pomocí spedičního SW programu k tomu účelu napsanému, který řídí funkce mobilního telefonu 87. S výhodou alternativně tak řízení může obdobně převzít i mobilní telefon v náramku 136.

U náramku 41 a hodinek 78 lze sledovat okamžitou hodnotu srdečního tepu, křivku průběhu tepu, úseky nepravidelnosti. Tyto hodnoty a křivky se s výhodou kalkulují v náramku 41 a hodinkách 78 v mikroprocesorech tam umístěných z pulzů srdečního tepu, vysílaného pomocí modulovaných radiových vln, tak jak bylo výše popsáno. Nastavení zobrazovaných údajů se provádí pomocí tlačítek, uvedených jednotek k tomu určených.

Poplach se hlásí, když některá ze sledovaných funkcí je mimo limit, u srdečního tepu nejen min. a max., ale i mimo nastavené hranice nepravidelností tepů nebo extrasystolií za daný časový úsek a u EKG, když křivka vykazuje závažné změny s výhodou s možností řešetu jak výše popsáno. Mobilní telefon v náramku 136 a mobilní telefon 87 mohou spolu s výhodou komunikovat přes bluetooth 95 a 130 pomocí centrální řídící jednotky 9b , v případě, že jsou oba nasazeny. To má výhodu ve vyhrazení příjmu náramku jen pohotovostních hovorů, které nejsou blokovány běžnými hovory, které převezme mobilní telefon 87. Uvedeným spojením lze hovory, přicházející na mobilní telefon 87 převzít náramkem pomocí tlačítka 500. Tlačítko 501 je pro příjem hovorů přicházejících na náramek, tlačítko 502 pro ukončení hovoru. Tlačítko 503 je určené s výhodou pro přednastavenou volbu pultu 22 centrálního dohledu, tlačítko 504 na změnu vybraných tlačítek na jinou funkci, např. diplej 63 a zobrazovaných veličin a křivek nebo volbu přednastavených čísel.

Funkce mobilního telefonu v náramku 136 je možno s výhodou programovat například z mobilního telefonu 87, PC 410 v pultu 22 centrálního dohledu, PC 88. Pro provoz zařízení je možné s výhodou použít mobilní telefon v náramku 136 nebo mobilní telefon 87 samostatně, bez druhého zařízení nebo bez náramku 41, hodinek 78 pro komunikaci s centrální řídící jednotkou 9b a pultem 22 centrálního dohledu. V případě, že se nepoužije • · · · mobilní telefon v náramku 136 a použije se mobilní telefon samostatně, má použití náramku 41 výhodu v tom, že může přijmout příchozí hovor na mobilní telefon 87 stisknutím tlačítka 216. které k tomu dá příkaz přes spoj 58, vyhodnocování jednotkou externích čidel a jednotek 89. řídící jednotkou hrudního pásu 52 a bluetooth 95. Komunikuje se za pomoci reproduktoru 47, mikrofonu 46, rádiového spoje 98, spoje 302 a bluetooth 95. Konektorem 218 je možné připojit šňůru pro externí sluchátko do ucha a mikrofon, který je s výhodou možné připojit alternativně pomocí bluetooth. Mimo uvedená tlačítka a ovládací prvky na náramku 41. mobilního telefonu v náramku 136. mobilního telefonu 87. které jsou možné s výhodou použít, je možné aplikovat další ovládací prvky dle potřeby. Hovor lze ukončit tlačítkem 217. Mobilní telefon v náramku 136 je uzpůsoben na hlasitý provoz, který se aktivuje automaticky při příjmu hovoru. Tlačítkem 505 je možné přepnout na extra hlasitost. Náramek je vybaven sluchátkem 506 s drátovým připojením s konektorem 507 do zdířky 508. kde zasunutím konektoru se automaticky zruší hlasitý provoz a přepne na sluchátko 506. Připojení pomocí bluetooth 509 na sluchátko s mikrofonem 510 je s výhodou možné a aktivuje se zapnutím sluchátka s mikrofonem 510.

Na obr. 6 u grafu 107 jsou znázorněny pravidelné srdeční pulzy 101 a nepravidelné srdeční pulzy 102 vysílané s výhodou hrudním pásem 221 nebo multifunkčním hrudním pásem 44. Časový úsek 103 pro výpočet arytmie se dá nastavit. Také se dá nastavit minimální počet nepravidelných pulzů za časový úsek, který spouští poplach. Na obr. 7 jsou zobrazeny pulzy na grafu 109 pro posouzení nepravidelností srdečního tepu. Délka časových úseků 104. 105, 106, které zobrazují pulzy se dá nastavit z místa monitorované osoby nebo z centrály. Na pokyn z pultu 22 centrálního dohledu je možné zobrazit časový úsek 104 a nebo listovat v předcházejících časových úsecích 105. 106 a eventuelně dalších. Pulsy uvedených úseků znázorněných na grafu 109 jsou pouze informativní a v praxi budou znázorňovat skutečné průběhy pulsů monitorované osoby. Na pokyn mohou být zobrazovány jen úseky se zadanou odchylkou, přičemž úseky v normě nebudou zobrazeny. Při poplachu, zaviněném nepravidelným srdečním rytmem mimo limit, automaticky nebo na vyžádání pultem centrálního dohledu, se s výhodou může vyslat po výše popsané komunikační trase poslední časový úsek 104 na grafu 109.

Na obr. 8 je znázorněn časový úsek 124 mezi pulzy na ose „x“ a hodnota počtu pulzů za minutu na ose „y“ vyjadřující hodnotu tepové frekvence 123. Spojením hodnot počtu pulzů za minutu, tedy tepové frekvence, dostáváme křivku 108. která zobrazuje průběh tepové ·

• 4 4 * 4·

44444 4·

4 4 44 ♦ 4 *4 44«·» · frekvence v časovém úseku. S výhodou je možné sledovat pravidelnost tepu na odstupu pulzů současně s průběhem křivky 108. která znázorňuje tepovou frekvenci, kde nejvyšší a nejnižší hodnotu tepu dávají informaci o místech možné arytmie, na kterou je možné se při analýze arytmie soustředit. Pro snadnou orientaci je možné stanovit minimální 701 a maximální 700 tep, přičemž se s výhodou zobrazuje jen křivka, kde tyto limitní hodnoty jsou překročeny, například v okolí bodů 990 a 702, za určitý časový úsek, přičemž v časových úsecích uložených v paměti je možno listovat. Pokud v určitém úseku nejsou překročeny limity, je možné naprogramovat, že nebude zobrazen. S výhodou je možné rozlišit zvýšený tep na základě zvýšené fyzické námahy anebo na základě arytmie. Pro tento účel je zavedena křivka průměrné hodnoty tepu 1000 například za určitý, nastavitelný časový úsek, 1001, od kterého jsou limity nastaveny buďto procentuálně z průměrné hodnoty tepu nebo jsou minimální a maximální meze vyjádřeny počtem tepů nad a pod průměrnou hodnotu tepů 1000. Průměrná hodnota tepu 1000 je automaticky kalkulována například pro nastavený časový úsek 1001 a s výhodou obnovována po uplynutí tohoto úseku. Při fyzické námaze stoupá průměrný tep a tím se zvyšují spodní a horní meze, které se od něj odvozují, jako stanovené limity pro normální tep. Čím kratší úsek se zvolí, tím přesněji bude změněná námaha zohledněna. Je možné nastavit limitní hodnoty průměrného tepu, a jejich překročení ve stanoveném minimu a maximu sledovat i přesto, že tep je například sinusový, a to pro zjištění funkce srdce při maximální a minimální zátěži. Pult 22 centrálního dohledu může spojením přes mobilní síť GSM nastavit minimum a maximum tepu, a všechny další limity popsané u obr.6,7,8, přičemž při překročení těchto limitů se vyhlásí poplach. Tyto limity může měnit i monitorovaná osoba, aby vyloučila poplachy, způsobené zvýšeným tepem například v důsledku tělesné námahy. Při předpokladu zvýšené tělesné námahy se výhodou může limit zvýšit, při klidu snížit. Tím je možné přesněji zachytit nepravidelnosti tepu oproti stavu, kdy limity jsou pevně nastaveny. Monitorovaná osoba může resetovat popud k poplachu při varovném signálu, když vyhodnotí, že by byl poplach falešný, tlačítkem 13 řešetu. Na obr. 8 je také znázorněn příklad maximálního 700 a minimálního 701 limitu tepu. Poplach by byl spuštěn v bodě 702 nebo 990. Pulzy, pro kalkulaci zobrazení dodává jak hrudní pás 221, tak i mul ti funkční hrudní pás 44. který navíc poskytuje EKG křivku, díky tomu, že řídící jednotka hrudního pásu 52, přejímá data z čidla srdečního tepu s elektrodami 73 v hrudním pásu a posílá je dále pomocí bluetooth centrální řídící jednotce 9. Hrudní pás 221 nemůže EKG křivku poskytnout, neboť posílá jen pulzy v rytmu tepu modulovaným rádiovým signálem.

« · • « · β · ·· · • · · • · · • ♦· * • v· v » · · ·♦ ♦

Na obr. 9 je znázorněna normální EKG křivka 800. která je vyhodnocována v centrální řídicí jednotce 9, např. na obr. 3 a 4. U sledované osoby se snímá EKG křivka, jako například křivka 113 na obr, 10 a je porovnávána k normální křivce zdravého jedince, jako je např. EKG křivka 800 na obr. 9. Závažné odchylky vyvolávají poplach, vysílaný do pultu 22 centrálního dohledu. Pro způsob vyhodnocování je uvedeno několik příkladů abnormální křivky, které se porovnávají s normální EKG křivkou 800 na obr. 9., na které jsou vidět vlnky „R“ 801. „T“ 802 a „P“ 803. Za vlnkou „T“ 802 bývá ještě vlnka „U“, která na zobrazované EKG křivce 800. označované římským číslem I, nebývá někdy vidět, což je znázorněný případ. Za účelem zjištění arytmie se porovnává hlavně úsek 804 mezi vlnku „T“ 802 a „R“ 801. Sleduje se výskyt patologických vlnek, které se v tomto úseku 804 u zdravého jedince, jak patrno z EKG křivky 800, nevyskytují a také chybějící vlnka „P“ 803, kde se oba tyto jevy indikují arytmií.

V případě, že vlnka „P“ 803 je přítomna, je možné změřit P-R interval 860, v opačném případě se jedná pravděpodobně o arytmii, zejména fibrilaci síní a zařízení hlásí poplach. Je-li interval P-R 860 příliš dlouhý,, jedná se o A-V blokádu, která může být životu nebezpečná.

V případě, že P-R interval 860 je delší, než individuálně nastavené maximum sledované osoby, zařízení s výhodou hlásí poplach.

Na obr. 10 je znázorněna abnormální křivka 113 typické tachykardie s pravidelným tepem, která se ve sledovaném úseku 804 vyznačuje vlnkami 116, které se u zdravého jedince v EKG křivce 800 na obr. 9 nevyskytují. Vlnka „P“ 803 chybí.

Na obr. 11 na křivce 114 fibrilace síní je vlnek 115 více a jsou větší amplitudy než vlnky 116 na obr. 10, navíc tep je nepravidelný a o vyšší frekvenci, vlna P chybí. Po vyhodnocení těchto odchylek by s výhodou centrální řídící jednotka 9 inicializovala poplach.

Na obr. 12 u křivky 900 flutteru síní v úseku 804 je patrné množství vlnek 901, chybí vlnka P“ 803 z obr. 9.

Zařízení pro aktivaci poplachu s výhodou porovnává úsek 804. hlavně jestli v něm jsou zaznamenány abnormální vlnky nebo pravidelný tep jak je výše popsáno na obr. 9 až 12 a v případě jejich výskytu nebo chybějící vlnky „P“ 803 hlásí poplach. Tento může být s výhodou trvale deaktivován v případě, že sledovaná osoba je již ve stavu arytmie a z jiných důvodů, které by příliš často zavdávaly příčinu k poplachům. Při výskytu občasných arytmií je možné poplach deaktivovat individuálně řešetem sledovanou osobou. Z EKG křivky se s výhodou při poplachu na vyžádání nebo automaticky zobrazuje poslední časový úsek 104 na • · • *· * • · • · • ♦ • · *« *·· · obr. 7 a poslední úsek mimo normu. Může se vyžádat zobrazení předešlých časových úseků z historie paměti

Zobrazení EKG na obr. 9 - 12 a křivka teploty, postoje, aktivity, otřesů, jakož i jejich momentální absolutní hodnoty je možné s výhodou zobrazit na displeji mobilního telefonu 18 na obr. 3, mobilním telefonu 87 na obr. 5 , na mobilním telefonu v náramku 136, náramku 41 a na pouzdře mobilního telefonu v náramku 300 na obr. 5, které komunikují přes bluetooth, jakož i na PC 72 na obr. 4, PC 88 na obr. 5 a PC 410 na obr. 5 v centrálním dohledu. Tato data se s výhodou zpracovávají na základě dat přijatých ze senzorů například v řídící jednotce. Na náramku 41 na obr. 4 a 5, a hodinkách 78, které komunikují pomocí rádiových vln, se mohou zobrazit, graf 107 na obr. 6, graf 109 na obr. 7 a křivka 108 na obr. 8, které vypočítávají a upraví v mikroprocesoru v nich umístěném z přijatých dat a jejich absolutní hodnoty.

Na obr. 13 je znázorněno zjednodušené blokové schéma stacionárního zařízení pro aktivaci poplachu u osob v ohrožení, které bylo podrobně popsáno na obr. 1. Pohybová čidla 1, 32 jsou běžná čidla, které se používají např. v bezpečnostních zařízeních a může jich být libovolný počet rozmístěných po monitorovaném objektu. Každá detekce pohybu je vedena spojem 3 a drátovým spojem 33 do jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla 2. Ta slučuje hlášení všech čidel a v případě, že je detekován pohyb, posílá impulz nebo signál do centrální řídicí jednotky 9. Jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla 2 pracuje na principu zabezpečovacích ústředen EZS a s pomocí logistické části jednotky vyhodnocuje čidla s výhodou pomocí mikroprocesorové jednotky pro vyhodnocení pohybových čidel 559 nebo TTL logiky nebo pomocí reléového systému. Centrální řídící jednotka 9 je hlavní jednotkou zařízení, konstruovaná tak, aby plnila cíl vynálezu s výhodou pomocí centrální mikroprocesorové jednotky 601, a vyhodnocuje signály pohybu a porovnává je s časem, nastaveným monitorovanou osobou pomocí knoflíku s časovou stupnicí 24, ve kterém se musí zaznamenat pohyb, jinak vyšle varovný signál nastaveného trvání, ve kterém může monitorovaná osoba provést reset s výhodou řešetovou jednotkou H.

V principu se popisované zařízení pro aktivaci poplachu skládá z bloku čidel 1200. bloku centrálního řízení 1201, komunikačního bloku 1202 a bloku řešetu 1203, které jsou znázorněny čárkovaně. Blok čidel 1200 se sestává s výhodou z různých čidel například z pohybového čidla 1, čidla srdečního tepu 220 s výhodou umístěného v hrudním pásu pro měření srdečního tepu 221 a dalších. Dále se sestává s výhodou z jednotek pro ·*«··· ·· · 0 *· • ♦ 0 0 0 * · *♦ * • 0 0 0 0 0 ·· • 0 0000000 0» · 0 0 · ·· ·««« A 4« *··000 vyhodnocování čidel například jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla 2, jednotky pro vyhodnocování čidla srdečního tepu 100 a jednotky pro vyhodnocování různých čidel 141, které zpracovávají údaje z čidel 2002, 2003 a 2004 pomocí mikroprocesorové jednotky pro vyhodnocení čidel 600 a výsledná data se posílají z bloku čidel na příklad pomocí spoje 48 a spoje 3 do bloku centrálního řízení 1201 pomocí spoje, který je konstruován tak, aby plnil principy popsaného patentu a ovládá další bloky. U tohoto příkladu jej s výhodou tvoří centrální řídící jednotka 9, která přijímá data z rádio frekvenčního přijímače 203, který je přijímá pomocí bezdrátového spojení 12 z řešetového bloku 1203 a tam umístěného radiofrekvenčního vysílače 208, napájeného z baterie 99, kde v případě řešetu se v radiofrekvenčním přijímači 203 sepne relé, které pošle 5V impuls do obvodu I/O 200. Centrální řídící jednotka se dále skládá z potenciometru 204 ovládaného knoflíkem s časovou stupnicí 24, z vypínače řešetu z pohybového čidla 36, a napěťového zdroje 5V 205. Ten produkuje napětí do vypínače řešetu z pohybového čidla 36, který při zapnutí přivede napětí na obvod I/O 200. Dále přivádí napětí na potenciometer 204, který přivádí jím regulované napětí na A/D konventor 207 a odtud do obvodu centrální mikroprocesorové jednotky 601. která jej vyhodnocuje dle nastaveného času. Ta se skládá z krystalu 86 pro vnitřní hodiny, takzvaný clock, z mikroprocesoru 201 a pamětí 202. Centrální mikroprocesorová jednotka 601 spolupracuje s IN a OUT obvodem I/O 200 odkterého dostává vstupní data v dibirální podobě. Na jejich základě, jakož i na datech z A/D konvertoru 207 vyhodnocuje přijatá data a informace v souladu s principy popsaného zařízení pro aktivaci poplachu a vysílá varovný signál dle potřeby přes obvod I/O 200 do sirény 37 a v případě , že za jeho trvání nepřijde reset z řešetového bloku 1203, aktivuje příkaz poplachu přes linku 2 do komunikačního bloku 1202, který jej vysílá přes telefonní linku 8 do pultu 22 centrálního dohledu. Blok řízení plní uvedenou funkci pomocí SW programu uloženému v pamětích 202, který je pro tento účel vytvořen tak, aby zařízení plnilo cíle popsaného vynálezu pro aktivaci poplachu. Komunikační blok se s výhodou skládá z komunikační jednotky 5, která na principech telefonní ústředny ovládá stacionární telefonní přístroj 4 a stacionární telefon 31 a v případě příchozího volání, které automaticky příjme, s výhodou přepíná stacionární telefonní přístroj 4 na hlasitý provoz a komunikuje přes síť telefonního operátora s pultem 22 centrálního dohledu. Ten může vyžádat vyslání dat z čidel přes komunikační jednotku signálem po telefonní lince 8 po vytočení telefonního čísla komunikační jednotky 5, posláním příslušných dat příkazu a dále odtud signálem po lince 7 do centrální řídící jednotky.

······ «· · · » * • · · · « · ·· · · v · · · · · · · • · ·····♦· ♦ · • · * · · · · • · ·· ·· ·♦· ♦··

Stacionární telefonní přístroj 4 a stacionární telefon 31, nebo další, jsou s výhodou běžné telefonní přístroje upravené pro možnost automatického hlasitého provozu v případě příchozího hovoru, napojené linkou 6 a Γ7, na komunikační jednotku 5. Blok řešetu 1203 se skládá z radiofrekvenčího vysílače 208, který vyšle s výhodou impuls nebo signál volání v nouzi aktivovaný tlačítkem volání v nouzi 14 nebo v případě řešetu aktivovaný tlačítkem 13 řešetu, umístěných v jednotce řešetu 11 , která je hlavní částí bloku řešetu 1203. V případě, že se používá jen jeden stacionární telefonní přístroj 4, komunikační jednotka může být s výhodou obsažena ve stacionárním telefonním přístroji 4. S výhodou může být jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla 2 umístěna do centrální řídící jednotky 9, která může být dále umístěna do stacionárního telefonního přístroje 4.

Obr. 14, který znázorňuje zjednodušeně zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení již popsané na obr.1, kde jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla 2, jednotka pro vyhodnocování čidla srdečního tepu 100 a jednotka pro vyhodnocení čidel 2008 je sloučena v jedné skříňce s centrální řídící jednotkou 9 a komunikační jednotka 5 je sloučena se stacionárním telefonním přístrojem 4, a který se nachází ve společné skříňce.

Obr. 15 znázorňuje zjednodušeně zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení již popsané na obr. 1, kde je znázorněno sloučení jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla 2 s centrální řídící jednotkou 9, jednotkou pro vyhodnocení čidel 2008, jednotkou pro vyhodnocování čidla srdečního tepu 100, komunikační jednotkou 5 a stacionárním telefonním přístrojem 4, ve kterém se nachází.

Obr. 16 zobrazuje zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení již popsané v obr.2, kde jsou části zařízení uskupené do bloku čidel 1200, bloku centrálního řízení 1201. bloku řešetu 1203 a komunikačního bloku 1202. Praktické provedení bloku čidel řešetu a komunikace je na základě na trhu dostupných dílů, které jsou náležitě upraveny nebo vyvinuty, aby vyhovovaly potřebám zařízení. Bezdrátové pohybové čidlo 38 je s výhodou upraveno pro možnost upevnění na monitorované osobě. V jednotce pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla 39 a v jednotce pro vyhodnocování čidel 1300 jsou umístěny radiofrekvenční vysílače 209, 210, 211 pro příslušná čidla, jejichž výstupy se vedou dále do centrální řídící jednotky 9. Základna bezdrátového telefonu 25 je s výhodou uzpůsobena na příjem signálu poplachu z centrální řídící jednotky 9 a jeho vyslání po telefonní lince 8 do pultu 22 centrálního dohledu. Blok centrálního řízení 1201, který je s výhodou tvořen centrální řídící jednotkou 9, který je konstruován tak, aby plnil cíle vynálezu, byl již ;popsán • · ·· ··«· *« ·· « · · · · · * « · * · · · · · · ····· • · · · · ·« · · · ·· ·· · na obr. 13. Blok čidel 1200 má za úkol snímat data o zdravotním stavu sledované osoby. Tento úkol plní s výhodou v obr. 2 popsaná čidla, jejichž data jsou v bloku detektorů dále zpracovány a předány bloku centrálního řízení 1201. Tam jsou centrální řídící jednotkou 9 vyhodnoceny a porovnány s nastavenými limity a v souladu s principem patentu, v případě, že limity jsou překročeny, je z bloku centrálního řízení 1201 vyslán poplach do komunikačního bloku 1202 v případě, že v době varovného signálu, který blok centrálního řízení před vysláním poplachu generuje, blok řešetu 1203 nevyšle řešetový signál. Komunikační blok posílá poplachový signál dále pultu 22 centrálního dohledu^, který může komunikovat se sledovanou osobou přes komunikační blok 1202. Blok řešetu 1203, který je jedním z hlavních dílů popsaného patentu, je tvořen v uvedeném provedení s výhodou řešetovou jednotkou 11 a radiofrekvenčním vysílačem 208, který vysílá signály tlačítkem 13 řešetu a tlačítkem volání v nouzi 14. Dále je s výhodou tvořen baterií 99. Je uzpůsoben tak, aby sledovaná osoba jej mohla snadno dosáhnout s výhodou je umístěn v náramku, která sledovaná osoba nosí.

Obr. 17 znázorňuje zařízení pro aktivaci poplachu u osob v ohrožení popsané již v obr. 2, kde je znázorněno sdružení jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla 2jednotky pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla 39, jednotky pro vyhodnocování čidel 1300, jednotky pro vyhodnocování čidla srdečního tepu 100. centrální řídící jednotky 9 a základna bezdrátového telefonu 25 jsou sloučeny do společné multifunkční jednotky 1400.

Na obr. 18 je znázorněno zjednodušené blokové schéma mobilního zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, které bylo podrobně popsáno na obr. 3. Principy jsou stejné jako na obr. 1, 2, 13 a 16, rozdíl spočívá vtom, že pro komunikaci spultem 22 centrálního dohledu se využívá mobilní telefon 18. Na obr. 18 jsou znázorněny blok čidel 1200, blok řízení 1201. komunikační blok 1202 a blok řešetu 1203. Ten tvoří řešetová jednotka H, která v tomto příkladu může být s výhodou umístěna do skříňky centrální řídící jednotky 9 a s ním propojena drátovým spojením 19. Protože vtom případě by mohlo být nepraktické a zdlouhavé ovládat tlačítko 13 řešetu na skříňce centrální řídící jednotky 9, která může být na příklad umístěna v kapse, je v tomto příkladu na obr. 18 pro snadný přístup k tlačítku 13 řešetu s výhodou použit náramek 44, který je umístěn na zápěstí a tudíž tlačítko 13 řešetu, které funkčně zdvojuje tlačítko 13 řešetu umístěné na skříňce centrální řídící jednotky 9, jakož i další ovládací prvky tam umístěné, jsou lehce dostupné. Tím přibude další blok dálkového • « ·*·* ·· *· * · · « · * · ·· · • · · · · · ·· « ♦ *· · · · ♦ · ♦· • · · · · ·· *··* « »» ·4 ····«· ovládání a zobrazení 1205. které je náramkem 41 tvořen. Na náramku 41 je totiž umístěn displej 63, kde je možné sledovat hodnoty z čidel a z nich sestavené křivky. Jako další je znázorněn blok pro zaměřování 1204, který je tvořen vysílačem 45. Ten je konstruován pro vysílání radiofrekvenčních vln v přiděleném kmitočtu povoleného výkonu na běžných principech stávající techniky. Jednotky v popsaných blocích jsou v případě provedení dle obr. 18 s výhodou propojeny převážně pomocí bluetooth, část potom drátově nebo radiofrekvenčně. V bloku čidel oproti dříve popsaným provedením přibyl multifunkční hrudní pás, který mimo srdečního tepu monitorovaného čidlem srdečního tepu 226 měří také EKG křivku a další zdravotní funkce drive již popsané.

Je konstruován na principu jednotlivých čidel připevněných na hrudním pásu tak, aby se dotýkaly povrchu těla a snímaly příslušné hodnoty. Čidla jsou propojeny do řídící jednotky hrudního pásu, která je dále propojena pomocí bluetooth 55 do bloku centrálního řízení 1201 a tam do centrální řídící jednotky 9.

Bluetooth spojení umožňuje přenést nejen hodnotu srdečního tepu, ale i křivku EKG. Blok centrálního řízení 1201 s centrální řídící jednotkou byl již podrobně popsán v obr. 13 spolu s blokem čidel a blokem řešetu. V komunikačním bloku 1202 ie změna oproti obr. 1,2, 13 a 16 v použití mobilního telefonu 18 a komunikace přes síť mobilního operátora. Mobilní telefon 18 je konstruován tak, aby komunikoval přes bluetooth 138 s centrální řídící jednotku 9, měl zabudované GPS a umožňoval inzerci SW pro operační systém, který by ovládal zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení ve spolupráci s centrální řídící jednotkou 9 a pracoval na pozadí SW pro ovládání komunikační části mobilního telefonu 18.

Obr. 19 znázorňuje zjednodušeně zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení popsané na obr. 4 v seskupení do bloku čidel 1200. bloku centrálního řízení 1201. komunikačního bloku 1202 a bloku řešetu 1203. bloku zaměření 1204 a bloku ovládání a zobrazení. Toto seskupení je již popsáno v obr, 18 pro obdobu obr. 3 přičemž rozdíl oproti obr. 19 spočívá v tom, že spojení místo převážně bluetooth, popsané v obr. 18, je v obr. 19 s výhodou převážně pomocí radiových vln nebo drátově jako na příklad spojení centrální řídící jednotky 9 s hrudním pásem 44 pomocí spoje 62, s náramkem 41 pomocí rádiového spoje 140 a s vysílačem pro zaměření polohy 45 pomocí rádiového spoje 61. Blok centrálního řízení 1201 ovládá další bloky, je konstruován tak, aby plnil cíle patentu a byl podrobně popsán v obr, 13. Ostatní bloky byly popsány v předchozích obrázcích, zejména v obr. 13 a 18.

·· ·♦*· * ··«····· • · · · · ·· · · · ····· • « · · ·· ····· ·· ····· ·

Na obr 20 je znázorněno zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení sestávající se z bloku čidel 1200, bloku centrálního řízení 1201, komunikačního bloku 1202, bloku řešetu 1203, bloku zobrazování a ovládání 1205. Blok řešetu 1203 je umístěn v bloku zobrazování a ovládání 1205 a obsahuje tlačítko 13 řešetu. Toto je zdvojeno a reset je možno provést i z mobilního telefonu 87 nebo mobilního telefonu v náramku 136 stejnojmenným tlačítkem 13 řešetu, které funguje paralelně. Blok centrálního řízení 1201 tvořený hlavně centrální řídící jednotkou 9b je umístěn s výhodou na hrudním pásu, část funkcí tohoto bloku může převzít mobilní telefon 87 nebo mobilní telefon v náramku 136. kde se využívá v tom případě pro tento účel napsaného SW, který pracuje na pozadí SW, který řídí běžné funkce mobilního telefonu.

Obr. 21 zobrazuje přehledně princip zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení, které se s výhodou sestává z bloku čidel 1200. bloku centrálního řízení 1201. komunikačního bloku 1202. bloku řešetu 1203. bloku zaměřování 1204 a bloku dálkového zobrazování 1205. obsahující s výhodou dálkové ovládání a hlasovou komunikaci. Funkce uvedených bloků byly již popsány v popisné části vynálezu a předešlých obrázcích. Hlavní funkci má blok centrálního řízení 1201, který ovládá ostatní bloky. Realizace je možná v TTL nebo na obr. 21 zobrazeném mikroprocesorovém provedení. To bylo popsáno již na obr. 13. Rozdíl mezi příkladem na obr. 13 a obr. 21 je v komunikačním bloku 1202, kde v obr. 13 je spojení provedeno pomocí telefonních linek, kdy zařízení je stacionární v obr. 21 pomocí mobilního telefonu v komunikačním bloku 1202, tedy zařízení je mobilní. Ten je konstruován tak, aby obsahoval ovládací prvky potřebné pro ovládání popsaného zařízení pro aktivaci poplachu, například tlačítko 13a řešetu, které je zdvojováno tlačítkem 13 řešetu na dalších jednotkách pro snazší ovládání. Dále je proveden tak, aby komunikovali s blokem centrálního řízení 1201 s výhodou pomocí bluetooth. To se dociluje pro tento účel napsaným SW programem, který pracuje upozadí hlavního SW programu mobilního telefonu, který ovládá běžný provoz mobilního telefonu. Blok centrálního řízení 1201 komunikuje s blokem čidel 1200, kde mimo zobrazených čidel je možné přidat další čidla dle potřeby. Komunikační blok 1202 s výhodou zahrnuje možnost zvolit mobilní telefon 87 nebo mobilní telefon v náramku 136. Ten má výhodu ve snadném ovládání a komunikaci z mobilního telefonu umístěného v náramku 136 na zápěstí a nemusí se tedy vyjímat jako například mobilní telefon 87 z kapsy. S výhodou je konstruován s dotykovou nebo výsuvnou klávesnicí a tlačítky ze strany pouzdra. Pro snadnou komunikaci je konstruován s hlasitým telefonem a přídavným sluchátkem 506 s drátovým *· »··· ·· ·♦ * · • * ···· ··· · • · ···· ·· • · ······· ·· • · · · · * · ···« « ·· ·· ··· ··· spojením 507 nebo sluchátko s mikrofonem 510 bluetooth 509 spojením. S výhodou obsahuje dvě SIM karty 137, 139, které umožní spojení přes dvě nezávislá telefonní čísla, kde jedno je vyhrazeno pro nouzové volání, poplach a komunikaci s pultem 22 centrálního dohledu a druhé pro běžné volání, není blokováno běžným telefonním provozem. Příchozí hovor, na lince pro nouzové spojení, je s výhodou automaticky přijat a přepnut na hlasitý provoz k okamžité komunikaci se sledovanou osobou. S výhodou mohou být použity oba mobilní telefony, mobilní telefon v náramku 136 a mobilní telefon 87, kde pohotovostní zobrazovací ovládání a pohotovostní komunikace je realizována mobilním telefonem v náramku 136, podrobné zobrazování, programování a delší běžná komunikace z mobilního telefonu 87, aby se nevybíjela relativně malokapacitní baterie mobilního telefonu v náramku 136. Blok zobrazování 1205, je tvořen hodinkami 78, které jsou konstruovány s displejem jehož pomocí je umožněno zobrazit údaje o zdravotních funkcích, například srdečního tepu a příslušné křivky v časovém průběhu kalkulované v mikroprocesoru umístěném v hodinkách 78. Náramek 41 navíc umožňuje snadné dálkové ovládání a hlasovou komunikaci. Blok čidel je konstruován s různými čidly, které je možné s výhodou zapojit dle individuální potřeby sledované osoby. Blok řešetu 1203 a blok zaměřování 1204 byly již popsány v předchozích obrázcích. Jednotlivé bloky mohou mezi sebou s výhodou komunikovat pomocí bluetooth, radiofřekvenčních vln, drátového nebo jiného vhodného spojení případně jejich kombinací. V případě výpadku spojení mezi bloky, se zařízení pokusí řešetem a inicializačním procesem zabudovaným v SW programu obnovit spojení, v případě, že se to ve stanoveném počtu pokusů nepodaří, vysílá varovný signál pro sledovanou osobu, aby byla uvědomena, že není monitorována.

Obr. 22 znázorňuje využití popsaných principů vynálezu pro zjednodušené ekonomické provedení zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení kde centrální řídící jednotka 9a je s výhodou umístěna v mobilním telefonu 87 a který je spojen s čidly např. čidlem srdečního tepu 220a a řešetovou jednotkou 1 la s výhodou umístěnou v náramku 240 a s výhodou pomocí bluetooth 241, znázorněného čerchovaně. S výhodou je možné místo hrudního pásu 221 alternativně použít multifunkční hrudní pás 44. Některá z čidel mohou být s výhodou umístěna v mobilním telefonu 87. Centrální řídící jednotka 9a pracuje v mikroprocesorové jednotce mobilního telefonu 87, pomocí SW programu k tomu účelu vytvořeného, na pozadí hlavního operačního systému, který řídí funkce mobilního telefonu 87. Funkce mobilního telefonu byly popsány na obr. 5, navíc s výhodou je možno designovat jedno z tlačítek ·»♦· • « · · · * ···· · ·· ·· ··· · klávesnice, například tlačítko 5000, kde se jeho stlačením na dvě vteřiny docílí změny funkcí tlačítek určených k ovládání mobilního telefonu 87 na vybrané funkce nutné pro ovládání zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení a obdobně zpět. To platí s výhodou pro tlačítka plus 131 a mínus 132 kterými se nastavuje časový interval pro spuštění varovného signálu. Po telefonu je možné rozmístit 2 SIM-karty 137 a 139. tedy pro hovor na dvou nezávislých telefonních číslech, kde jedno je možné využít pro normální telefonní provoz, druhou s výhodou exklusivně pro nouzovou komunikaci, například s pultem 22 centrálního dohledu. Při nouzovém příchozím volání, v případě, že hovor není sledovanou osobou přijat, s výhodou může být po nastavitelném počtu vyzvánění automaticky přijat mobilním telefonem 87 s přepnutím na hlasitý provoz přes reproduktor 47, který se akustickým povelem volajícího může přepnout na extra hlasitost pro upoutání sledované osoby nebo okolí, když tato neodpovídá. Popsané zařízení se sestává z jednotlivých bloků 1200 až 1203 popsaných v předchozích obrázcích. Blok řešetu 1203 s výhodou zdvojuje blok řešetu 1203a v těle mobilního telefonu 87a a nabízí pohotovostní ovládání. Externí zařízení jako například hrudní pás 221. doplňují mobilní telefon 87a. který může plnit základní funkce zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení bez ohledu na to kolik a které externí zařízení jsou použity a nebo úplně bez nich, jak je blíže popsáno na obr. 24.

Obr. 23 znázorňuje obdobu příkladu popsaného na obr. 22 kde v zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení je pro komunikační blok 1202 využit mobilní telefon v náramku 136a místo mobilního telefonu 87a. Reproduktor 47 s výhodou přebírá funkci sirény 37a mimo to zajišťuje zprostředkování akustické komunikace. Ze strany pouzdra mobilního telefonu v náramku 300 je umístěna kamera 5010 která je nasměrována do prostoru ve směru zápěstí a ošacení v tomto místě může být vyhrnuto aby výhled nezastínilo. S výhodou může, pomocí akustických povelů po mobilní lince zejména v případě, že příchozí hovor byl automaticky přijat, pult 22 centrálního dohledu zapnout kameru pro pozorování okolní sledované osoby a také pohybové aktivity v případě, že se obraz v kameře pohybuje. To se s výhodou může využít i pro reset intervalu času pro spuštění varovného signálu. V tom případě se kamera s výhodou nechá zapnuta a v případě, že se obraz mění, tedy sledovaná osoba se pohybuje, provede se reset intervalu času. Uvedená čidla a externí jednotky s výhodou mohou být nasazena dle potřeby, to znamená nemusí být použita všechna nebo v extrémním případě žádná. Mobilní telefon v náramku 136a nebo mobilní telefon 87 může přesto plnit některé důležité funkce popsaného vynálezu, blíže v obr. 24.

·· ··*·

V mobilním telefonu v náramku 136a může být s výhodou umístěno čidlo pro tělesnou teplotu 75a. které je umístěno pod pouzdrem mobilního telefonu v náramku 300. aby se dotýkalo povrchu těla, pohybové čidlo j_b, které je umístěno na pravém boku pouzdra mobilního telefonu v náramku 300 směřujícího do prostoru přes zápěstí, ke kterému je náramek možné posunout, aby rukáv nebránil výhledu.V tomto místě je umístěna i kamera 5010. která může posloužit s výhodou jako pohybové čidlo, kdy centrální řídící jednotka 9a vyhodnocuje jestli se obraz mění, což svědčí o pohybové aktivitě sledované osoby.

Obr. 24 znázorňuje ekonomický příklad provedení zařízení pro aktivaci poplachu osob v ohrožení s možností snadno a bezprostředně monitorovat srdeční tep na displeji 80 v hodinkách 78 na zápěstí, kde se též nachází řešetová jednotka 11a s výhodou umístěná v náramku 240 nebo v hodinkách 78, s pomocí centrální řídící jednotky 9a s výhodou umístěné v mobilním telefonu 1.8. Ta pracuje na pozadí hlavního operačního SW programu mobilního telefonu 18 s pomocí SW programu pro ten účel napsaného tak, aby plnil principy popsaného vynálezu, jak již bylo popsáno v předchozích obrázcích. To znamená úsporu oproti zařízení se samostatnou centrální řídící jednotkou 9. Další významné úspory přináší konversní blok 5020, který převádí klasické radiofrekvenční spojení na spojení bluetooth 5021 například z hrudního pásu 221 konkrétně z vysílače 81 a bezdrátového spoje 5022 a dále z čidel, například pohybového čidla fa s výhodou s možností umístění pro volný záběr okolí na náramku 249 jako čidlo 1c a také z řešetové jednotky 11a. Vysílač 81 přenáší údaje z čidla srdečního tepu 220 současně do přijímačů 82 v hodinkách 78 a v konversním bloku 5020. Konversní blok 5020 může být s výhodou umístěn na hrudním pásu 221. V tom případě může být s výhodou čidlo srdečního tepu 220 připojeno přímo drátově s konversním blokem 5020. Konversní blok 5020 tvoří konversní jednotka 5023 spolu s radiofrekvenčními přijímači, například přijímačem 82. Konversní jednotka 5023 spolupracuje s ostatními bloky pomocí bezdrátového spoje 5022 a bluetooth 5021 . Všechna uvedená čidla na obr 24 a také dalších obrázcích, jako například 22 a 23, mezi jinými pohybové čidlo fa a externí jednotky umístěné mimo tělo mobilního telefonu 1.8, jako například hodinky 78, jsou volitelné a mohou se nasadit dle potřeby. V případě, že nejsou žádná čidla ani externí jednotky použity, plní mobilní telefon 18 nebo mobilní telefon 87 z obr. 22 a mobilní telefon v náramku 136 z obr. 23 stále ještě podstatné funkce zařízení pro vyhlášení poplachu osob v ohrožení, zejména potvrzení normální reakce tlačítka 13 řešetu v době trvání varovného signálu produkovaného reproduktorem umístěným v těchto mobilních telefonech, např. 47. kde časový interval ke

*·Μ · *

spuštění varovného signálu se dá nastavit tlačítkem plus 131 a mínus 132. Volání v nouzi se provádí tlačítkem 14. Při příchozím volání se s výhodou, po nastavitelném počtu vyzvánění, automaticky přijme hovor v režimu hands free, to je s hlasitým provozem, přičemž pult 22 centrálního dohledu může se sledovanou osobou komunikovat bez toho, že by ovládala tlačítka. Dále může pomocí kódovaného signálu z kódovací jednotky 5030 vyslat povel s výhodou akustický nebo datový dekódovaný v dekódovací jednotce 5030, který s výhodou přepne handsfree provoz na zvýšenou hlasitost pro upoutání pozornosti sledované osoby, když nezareaguje, nebo okolí pro přivolání pomoci. Tímto způsobem může s výhodou dálkově ovládat další funkce jako například zapnutí kamery 5010 pro snímání okolí což má význam hlavně v mobilním telefonu v náramku 136 na obr. 4, kde má kamera 5010 odkrytý výhled umístěním na zápěstí. Může zapnout také vysílače 45 pro zaměření, který může být umístěn s výhodou v mobilním telefonu 18, jako vysílač 45a. a dále může zapnout s výhodou sirénu produkovanou v centrální řídící jednotce 9a přenášenou reproduktorem 47, pro přivolání pomoci, s kterou po zpětném přepnutí na hlasitý provoz může komunikovat.

Pomocí popsaného dálkového ovládání a následného spojení kódovaným signálem nebo dat pomocí modemů eventuálně pomocí datového spojení může pult 22 centrálního dohledu přes síť mobilního operátora stahovat data z čidel, obrázky z kamery a jiné údaje. S výhodou je možné použít dvě SIM-karty 137 a 139 kde jedna je určena pro běžný telefonní provoz, druhá vyhrazena pro nouzové volání, sledování, přenos zdravotních a jiných funkcí a jejich dálkové ovládání pomocí telefonní mobilní linky. V mobilním telefonu 18. 87 a mobilním telefonu v náramku 136 z obr. 5, 23 mohou být umístěna s výhodou čidla například otřesové čidlo 43, polohové čidlo 50 a jiné. Realizace těchto a dalších funkcí je umožněna hlavně výše popsanou centrální řídící jednotkou 9a ovládanou SW programem vytvořeným pro tento účel.

Obr. 25 znázorňuje zařízení k aktivaci poplachu u osob v ohrožení, kde se využívá konverzní blok 1206 na přeměnu radiofřekvenčního spojení z externích jednotek, na příklad bezdrátového spoje 5022 z hrudního pásu 221 na bluetooth 5021, pro spojení s blokem centrálního řízení 1201 obsahujícího centrální řídící jednotku 9c. Blok centrálního řízení 1201 s výhodou může obsahovat volitelné interní bloky a jednotky, jako na příklad blok řešetu 1203a, blok zaměřování 1204a, komunikační blok 1202a, blok čidel 1200a. Ten může obsahovat na příklad otřesové čidlo 43a, čidlo pro polohu těla 76a a jiné. Alternativně lze volit tyto bloky a čidla v externím provedení, na příklad otřesové čidlo 43 a další, jako na ·« o·· příklad čidlo srdečního tepu 220 a jiné. Komunikační blok 1202a má všechny potřebné díly pro komunikaci přes síť mobilního operátora 246. Jako volitelné příslušenství má mimo SIM karty 137 ještě druhou SIM kartu 139 pro další telefonní linku. Blok centrálního řízení 1201 s centrální řídící jednotkou 9c má všechny potřebné ovládací elementy, jako na příklad tlačítko plus 131 a tlačítko mínus 132. kterými se dá nastavit časový interval ke spuštění varovného signálu. Dá se také nastavit čas ke kterému je spuštěn varovný signál. Ten se využívá místo časového intervalu k jeho spuštění, zejména při nastavení delší doby, když se plánuje delší nečinnost, na příklad ve spánku, ve kterém sledovaná osoba nechce být rušena. V případě, že sledovaná osoba v nastavený čas nereaguje, blok centrálního řízení 1201 vyšle poplach do pultu 22 centrálního dohledu, který prověří zda sledovaná osoba není v ohrožení. Po volbě telefonního čísla sledované osoby, v případě, že sledovaná osoba nepřijme hovor, nechá pult centrálního dohledu 22 s výhodou proběhnout nastavený počet vyzvánění do automatického přijetí hovoru, inicializované centrální řídící jednotkou 9c. Poté s výhodou automatickými kódovanými akustickými signály pomocí kodéru/dekodéru 5030a a kodéru/dekodéru 5031a může ovládat, přes centrální řídící jednotku 9c, bloky a jednotky v zařízení u sledované osoby. Např. může prověřit data z čidel a také s výhodou vyžádat zaslání obrázků z kamery, kterou sledovaná osoba na sebe s výhodou před spánkem namíří. Dále může s výhodou aktivovat sirénu 37 pro upoutání pozornosti sledované osoby před rozhodnutím o výjezdu. Kodér/dekodér 5030a a 5031a může být s výhodou realizován modemy. S výhodou pro pohotovostní spojení s pultem 22 centrálního dohledu se použijí dvě SIM karty se separátními telefonními čísly, kdy jedna z obou SIM karet se separátní telefonní linkou je exklusivně k dispozici pultu 22 centrálního dohledu. Běžné hovory se s výhodou mohou vést z druhé linky aby pohotovostní linka nebyla blokována. V případě dvou SIM karet je možné po jedné lince dávat příkazy bloku centrálního řízení 1201, které po druhé lince může pultu 22 centrálního dohledu posílat vyžádaná data, na příklad zdravotních údajů nebo obrázky z kamery 5010. To se může realizovat prostřednictvím SMS nebo datových toků po druhé mobilní telefonní lince, což je inicializováno centrální řídící jednotkou 9c na pokyn pultu 22 centrálního dohledu po první lince pomocí kodéru/dekodéru jak výše popsáno. Uvedené předávání dat je možné uskutečnit i pří použití jen jedné linky. V tom případě je možné pro vyslání pokynů pro přenos dat nebo vyslání obrázků spojení ukončit, aby se linka uvolnila pro předání vyžádaných dat. Při využití modemů pro komunikaci při spojení, není třeba linku uvolňovat, ale pokračovat v komunikaci a přenosu dat. Popsané předávání dat ·· »·«· ·· • · * · · * » • · · · · • · · · ······ • « · · ·· • a ·· ·· ···· může zprostředkovat s výhodou i centrální řídící jednotka 9a, na příklad v mobilním telefonu 87a na obr. 22, nebo v mobilním telefonu v náramku 136a na obr. 23, která v těchto příkladech pracuje na pozadí hlavního SW programu, jak bylo popsáno výše. S výhodou se může volit mezi externím komunikačním blokem 1202 s mobilním telefonem 18 propojeným pomocí bluetooth 138a nebo interním komunikačním blokem 1202a s díly pro komunikaci přes síť mobilního operátora 246 umístěným v centrální řídící jednotce 9c, které s výhodou využívá mikroprocesorovou jednotku 601 z centrální řídící jednotky 9a, která jej řídí. Centrální řídící jednotka 9a s výhodou může být alternativně umístěna na náramku 244 na zápěstí pro pohotovostní ovládání a komunikaci. V tom případě není nutné nasazovat hodinky 78. Centrální řídící jednotka 9c je v tom případě menších rozměrů než jednotka do kapsy nebo taštičky. V obou případech má rozměrnější displej 96a s výhodou vysouvací nebo vyklápěcí, nebo touch screen pro dosažení maximálních rozměrů bez nutnosti zvětšit centrální řídící jednotku což by bylo nutné při umístění displeje pevně vedle klávesnice. Centrální řídící jednotka 9c s výhodou může obsahovat konverzní blok 1206a s konversní jednotkou 5020a. Ten může být umístěn také na hrudním pásu 221 jako konversní blok 1206b nebo tvořit samostatnou jednotku konversní blok 1206. Dále je znázorněn blok zaměřování 1204, jako externí jednotka, nebo blok zaměřování 1204a umístěný v centrální řídící jednotce 9c. Dále je znázorněna hlavní ovládací klávesnice 245. tlačítko pro změnu funkcí tlačítek klávesnice 248 pro více funkcí bez nutnosti zvětšit ovládací plochu a ekonomicky získat ovládání všech potřebných funkcí pro potřeby popsaného vynálezu. Blok řešetu 1203a s výhodou může být upevněn na náramku 244a nebo umístěn v hodinkách 78. jako blok řešetu 1203c. nebo v centrální řídící jednotce 9c, jako blok řešetu 1203b. Blok zaměřování 1204a s výhodou může být umístěn v centrální řídící jednotce 9c nebo může být umístěn samostatně jako blok zaměřování 1204.

Na obr. 26 je znázorněno připojení externích jednotek, jako na příklad blok čidel 1200. pomocí bluetooth 250. Je možné volit mezi externím mobilním telefonem 18 anebo interními díly pro komunikaci přes síť mobilního operátora 246.

Na obr. 27 je znázorněno kombinované připojení externích jednotek k centrální řídící jednotce 9c pomocí rádio frekvenčních vln, na příklad bezdrátového spoje 5022 z hrudního pásu 221 a bluetooth jako na příklad připojení mul ti funkčního hrudního pásu 44 s bluetooth 55. Dále je znázorněn automatický restart při přerušení spojení mezi jednotkami, nebo bloky, to znamená pokus o znovunavázání spojení. V případě, že se to nepodaří, je s výhodou ·♦·· * · · ♦ · · • · · · · · • · · · · ··· « • · · · · ···« ♦ ·· ·· inicializován varovný signál a v případě, že jej sledovaná osoba neresetuje, poplach. Tuto činnost s výhodou řídí centrální řídící jednotka 9c, která sleduje plynulost proudění dat, které vyhodnocuje pro zobrazení, předání pultu 22 centrálního dohledu, nebo vyvolání poplachu. Když přestanou plynout data z některého z čidel například z dvoubodového čidla srdečního tepu 73, nebo celého multifunčího hrudního pásu 44, centrální řídící jednotka 9c provede re start spojení bluetooth a snaží se navázat znovu od začátku spojení protokolu bluetooth přes „master“ bluetooth jednotku 251, umístěnou v centrální řídící jednotce 9c, spolupracující se „slavě“ bluetooth jednotkou 252, umístěnou v řídící jednotce hrudního pásu 52. V případě neúspěchu provede nastavený počet pokusů restartu, například 3 a v případě, že spojení není znovu obnoveno, spustí specifický varovný signál, aby sledovaná osoba věděla, že z touho čidla neplynou informace. Poté může následovat pokus manuálního restartování, eventuelně při neúspěchu, oprava příslušných prvků pro docílení spojení. Obdobně by se postupovalo například u hrudního pásu 221, kde centrální řídící jednotka 9c přes konverzní blok blok 1207 a tam umístěné „slavě“ bluetooth jednotky 252a. dále přes konverzní jednotku 5020 by inicializovala restart příjmače 82. V případě, že je závada na radiovém vysílači 81, nebo hrudním pásu 221, ten nelze popsanou cestou restartovat. Centrální řídící jednotka by v tom případě inicializovala varovný signál sledovaná osoba by se mohla pokusit provést reset hrudního pásu s rádiovým vysílačem 81, manuálně.

V případě požadavku automatického řešetu bz řešení s výhodou bylo například v použití transceiverů místo rádiového vysílače 81 a přijímače 82, aby centrální řídící jednotka 9c mohlas vyslat bezdrátově příkaz k restartování hrudnímu pásu 221. Obdobně by reset probíhal i u ostatních čidel. Popsaný příklad restartu je jen jeden z možných a restart jiným způsobem by se mohl provést tak, aby se splnil účel, to je obnovení ztraceného posílání dat zejména z čidel a vyslání varovného signálu v případě, že se to nepodařilo.

·· ·♦#· ·· · • · · · · ♦ ·· · • · · · · · · • · · · · ··· · · • « · · · · *·*· · ·· ·· ··· ·

Průmyslové využití

Toto technické řešení je dobře využitelné pro osoby, které ze zdravotních, nebo jiných důvodů potřebují zařízení, které sleduje jejich pohybovou aktivitu, nebo zdravotní stav, který jednak můžou živě sledovat na displeji, jednak se posílá do pultu centrálního dohledu v případě poplachu, který se vysílá v případě že sledovaná osoba neresetuje varovný signál.

Dále je využitelné pro sportovce, příslušníky obranných policejních nebo hasičských sborů a dalších osob, které vyžadují sledování. Dále je dobře využitelné pro instituce, které mají potřebu sledovat vybrané osoby jako například nemocnice, sportovní kluby, domovy důchodců apod.

• ♦· • · · • · · • · · · · • «	• ·* ·· · · • · · • · · · • · ·	• • · • • •	··
*· ··	··· ··	♦ ··	• ·'

P\J TjdAO

Objasnění výkresů:

Obr. 1 znázorňuje příklad řešení řešetu nastavené doby k vyhlášení poplachu v monitorované místnosti, a to monitorovanou osobou.

Na obr. 2 je znázorněno řešení s bezdrátovým detektorem a telefonem v monitorovaném objektu.

Obr. 3 znázorňuje řešení s mobilním telefonem, vhodné všude tam, kde je pokrytí signálem mobilních sítí.

Obr. 4 znázorňuje řešení s komunikací v rámci zařízení realizovanou pomocí bluetooth.

Obr. 5 znázorňuje řešení, při kterém je komunikace v rámci zařízení částečně realizována pomocí radiových vln.

Obr. 6 znázorňuje křivku pulsů srdečního tepu a srdeční pulzy pro kalkulaci mimolimitního stavu.

Obr. 7 znázorňuje křivku pulsů srdečního tepu s označenými úseky.

Obr. 8 znázorňuje křivku nepravidelného tepu s limity.

Obr. 9 znázorňuje křivku normálního EKG

Obr. 10 znázorňuje křivku tachykardie.

Obr. 11 znázorňuje křivku fibrilace síní.

Obr. 12 znázorňuje křivky flutteru.

Obr. 13 znázorňuje stacionární provedení s rozčleněním do bloků.

iíf-

♦ ··
·· ♦ ·	·· · ·	• ·	Φ ·
• ♦ ·	• · ·	•
• ··· ·	• · · ·	•
• ·	• · ·	•
··· ··	«· ··	• M	··

Obr. 14 znázorňuje řešení, kde jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla, jednotka pro vyhodnocování čidla srdečního tepu a jednotka pro vyhodnocování čidel je sloučena v jedné skříňce s centrální řídící jednotkou a komunikační jednotka je sloučena se stacionárním telefonním přístrojem, a který se nachází ve společné skříňce.

Obr. 15 znázorňuje řešení sloučením jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla s centrální řídící jednotkou, jednotkou pro vyhodnocení čidel, jednotkou pro vyhodnocování čidla srdečního tepu, komunikační jednotkou a stacionárním telefonním přístrojem, ve kterém se nachází.

Obr. 16 znázorňuje řešení s uskupením části zařízení do bloků čidel, bloků centrálního řízení, bloku řešetu a komunikačního bloku.

Obr. 17 znázorňuje řešení, kde jsou jednotky pro vyhodnocování pohybového čidla, jednotky pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla, jednotky pro vyhodnocování čidel, jednotky pro vyhodnocování čidla srdečního tepu, centrální řídící jednotky a základna bezdrátového telefonu jsou sdruženy do společné multifunkční jednotky.

Obr. 18 znázorňuje blokové schéma mobilního zařízení.

Obr. 19 znázorňuje seskupení jednotek a modulů do bloku čidel, bloku centrálního řízení, komunikačního bloku, bloku řešetu, bloku zaměření a bloku ovládání a zobrazení.

Obr. 20 znázorňuje řešení sestávající se z bloku čidel, řízení, komunikace, řešetu zobrazování a ovládání a řízení.

Obr. 21 znázorňuje princip řešení, které se s výhodou sestává z bloku čidel, bloku centrálního řízní, bloku zaměřování, bloku zobrazování, obsahující s výhodou dálkové ovládání a hlasovou komunikaci.

Obr. 22 znázorňuje využití popsaných principů vynálezu, kde centrální řídící jednotka je s výhodou umístěna v mobilním telefonu, který je spojen s čidly a řešetovou jednotkou v náramku a s výhodou pomocí bluetooth znázorněného čerchovaně

• «4 • 4 ·	• ·« ·	4 4
·· · ·	44
4 4 4	• · ·	a
4 444 4	• * · ·	4
• a	• · ·	a
«· 4·	··· ·*	44 *	4 4

Obr. 23 znázorňuje řešení, kde je pro komunikační blok využit mobilní telefon v náramku namísto klasického mobilního telefonu.

Obr. 24 znázorňuje řešení s možností snadno a bezprostředně monitorovat srdeční tep na displeji v hodinách na zápěstí, kde se též nachází řešetová jednotka v náramku, s centrální řídící jednotkou umístěnou v mobilním telefonu.

Obr. 25 znázorňuje řešení konvertoru převádějícího různé druhy signálů do bluetooth, pomocí něhož komunikuje s centrální řídící jednotkou.

Obr. 26 znázorňuje řešení komunikace čidel sdružených v bloku čidel pomocí bluetooth.

Obr. 27 znázorňuje řešení, kde signál z hrudního pásuje současně přijímán, vyhodnocován a zobrazován jak hodinkami, tak centrálními řídícími jednotkami, pro které konvertor převádí signál.

·· ···· ?\1 2β)Λ0 ~GZA\

Seznam vztah, značek pro PV 2010 - 629
Číslo Název
1 pohybové čidlo
2 jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla
3 spoj
4 stacionární telefonní přístroj
5 komunikační jednotka
6 linka
7 linka
8 telefonní linka
9 centrální řídící jednotka
10 drátový spoj
11 řešetová jednotka
12 bezdrátový spojení
13 tlačítko řešetu
14 tlačítko volání v nouzi
15 bezdrátový spoj
16 taštička
17 linka
18 mobilní telefon
19	drátové spojení
21	GPS
22	pult centrálního dohledu
23	taštička
24	knoflík s časovou stupnicí
25	základna bezdrátového telefonu
26	bezdrátový telefon
27	součásti bezdrátového telefonu
28	pouzdro
29	jednotka pro vyhodnocování pohybového čidla
30	bezdrátový spoj
31	stacionární telefon
32	pohybové čidlo
33	drátový spoj
34	linka
35	bluetooth
36	vypínač řešetu z pohybového Čidla
37	siréna
38	bezdrátové pohybové čidlo
39	jednotka pro vyhodnocování bezdrátového pohybového čidla
40	vypínač přídavných čidel pohybové aktivity
41	náramek
42	krokové čidlo
43	otřesové čidlo
44	multifunkční hrudní pás
45	vysílač pro zaměření polohy
46	mikrofon
47	reproduktor
48	spoj
50	polohové čidlo
51	bluetooth
52	řídící jednotka hrudního pásu

• · · · · ♦ • · • *	• ·· *	» ·· •
·· · · • · ·	• · •
• ·	• · ·	•	•
··»· ♦	·«« ··		• · ·

Číslo Název
53	bluetooth
54	bluetooth
55	bluetooth
56	bluetooth
57	tlačítko pro ovládání sirény
58	radiový spoj
59	rádiové spojení
60	radiové vlny
61	radiový spoj
62	spoj
63	displej
64	vzdálený telefon
65	transciever
66	transciever
67	vysílač
68	přijímač
69	přijímač
70	vysílač
71	infračervené spojení
72	PC
73	elektrody
74	čidlo pro rytmus a hloubku dechu
75	čidlo pro tělesnou teplotu
76	čidlo pro polohu těla
77	čidlo pro otřesy
78	hodinky
79	rádiový spoj
80	displej
81	rádiový vysílač
82	přijímač
83	infračervený spoj
84	PC
86	krystal
87	mobilní telefon
88	PC
89	vyhodnocovací jednotka externích čidel a jednotek
90	přijímač
91	základnová stanice bezdrátového telefonu
92	rádiový spoj
93	spoj
94	přijímač
95	bluetooth
96	rozměrnější displej
97	výsuvná klávesnice
98	radiový spoj
99	baterie
100	jednotka pro vyhodnocování čidla srdečního tepu
101	pravidelné srdeční pulzy
102	nepravidelné srdeční pulzy
103	časový úsek
104	časový úsek
105	časový úsek
106	časový úsek
107	graf
108	křivka

5ο

·· ···· • · • ·	* ·· ·	··
·· · · • · ·	• * •
• ·	• · ·	•
• · ·· »	·· « ·	♦ · ♦	··

Číslo	Název
109	graf
113	křivka
114	křivka
115	vlnky
116	vlnky
123	tepová frekvence
124	časový úsek
129	bezdrátový spoj
130	bluetooth
131	tlačítko plus
132	tlačítko mínus
133	síť mobilního operátora
135	síť mobilního operátora
136	mobilní telefon v náramku
137	SIM-karta
138	bluetooth
139	SIM karta
140	rádiový spoj
141	jednotka pro vyhodnocování různých čidel
200	obvod l/O
201	mikroprocesor
202	paměti
203	radiofrekvenční přijímač
204	potenciometr
205	napěťový zdroj 5V
207	A/D konventor
208	radiofrekvenční vysílač
209	radiofrekvenční vysílač
210	radiofrekvenční vysílač
211	radiofrekvenční vysílač
212	PC
214	bluetooth
215	displej
216	tlačítko
217	tlačítko
218	konektor
219	bluetooth
220	čidlo srdečního tepu
221	hrudní pás
240	náramek
241	bluetooth
242	spoj
244	náramek
245	hlavní ovládací klávesnice
246	díly pro komunikaci přes síť mobilního operátora
248	tlačítko pro změnu funkcí tlačítek klávesnice
250	bluetooth
251	master bluetooth jednotka
252	slava bluetooth jednotka
300	pouzdro mobilního telefonu v náramku
301	stacionární telefonní přístroj
302	spoj
303	otřesové čidlo
304	čidlo
305	krokové čidlo

>*	' ·*·· 9 9 9 9	* 99 • 9 9 9 • •9	9 • · 9 9
	9 9	• · «	9
	♦	«« · · ·	9 99 ·

Číslo Název
360	vysílač
380	infračervený spoj
410	PC
411	GSM brána
412	bluetooth
485	díly mobilního telefonu
500	tlačítko
501	tlačítko
502	tlačítko
503	tlačítko
504	tlačítko
505	tlačítko
506	sluchátko
507	drátové připojení s konektorem
508	zdířka
509	bluetooth
510	sluchátko s mikrofonem
559	mikroprocesorová jednotka pro vyhodnocení pohybových čidel
600	mikroprocesorová jednotka pro vyhodnocení čidel
601	centrální mikroprocesorová jednotka
700	maximální
701	minimální
702	bod
800	EKG křivka
801	vlnka R
802	vlnka Τ’
803	vlnka P
804	úsek
860	P-R interval
900	křivka
901	vlnky
990	bod
994	mobilní síť
995	drátově
997	tlačítko
1000	průměrná hodnota tepu
1001	časový úsek
1200	blok čidel
1200	blok čidel
1201	blok centrálního řízení
1202	komunikační blok
1203	blok řešetu
1204	blok pro zaměřování
1205	blok dálkového ovládání a zobrazování
1207	konverzní blok
1300	jednotka pro vyhodnocování čidel
1400	společná multifunkční jednotka
2002	čidlo
2003	čidlo
2004	čidlo
2005	bezdrátový spoj
2006	bezdrátový spoj
2007	bezdrátový spoj
2008	jednotka pro vyhodnocování čidel
2009	drátový spoj

·· «tyl
* *	··
« *	•
< · ·	•
• ·	•
·«·· f	«•I

·· · * · ···· • « ·r • · 4 «V • » ·· ·· r·· *»·

Číslo	Název
2100	bezdrátový spoj
2101	bezdrátový spoj
2102	bezdrátový spoj
4001	přijímač
5000	tlačítko
5010	kamera
5020	konverzní blok
5021	bluetooth
5022	radiofrekvenční spojení
5030	kodér/de kodér
5031	kodér/dekodér

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob vyhodnocování kritérií pro aktivaci poplachu osob v ohrožení vyznačující se tím, že se vyhodnocují kritéria pro vyhlášení poplachu z obdržených informací o zdravotních funkcích monitorované osoby a údajů o uplynulém čase, ve které měla být monitorovanou osobou vykázána pohybová aktivita nebo bdělost předepsaným způsobem a v případě, že se překračují nastavená kritéria, nebo limity, je vyhlášen poplach.
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že pro vyhlášení poplachu se nastaví kriteria, nebo limity monitorovanou osobou.
3. 3. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se monitorovanou osobou aktivuje vysílání výstražného signálu, který je spuštěn před vyhlášením poplachu a v případě, že v nastavené době od výstražného signálu je resetován poplach monitorovanou osobou, nespustí se poplach přičemž čas k vyhlášení dalšího poplachu běží opět od nuly a varovný signál se znovu vyhlásí za nastavitelnou dobu.
4. 4. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že poplach se vyšle po komunikačním mediu do pultu (22) centrálního dohledu.
5. 5. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že komunikační médium je telefonní linka (8).
6. 6. Zařízení podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že komunikační médium je mobilní telefonní síť.
7. 7. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že nastavitelným kritériem je čas, po který zařízením nebyla nezaznamenána pohybová aktivita, nebo reset sledovanou osobou.
8. 8. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m, že kriteria jsou nastavitelné limity srdečního tepu a/nebo stupně arytmie, a/nebo dalších kritérií pro normální srdeční činnost nebo zdravotní stav.
9. 9. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že pohybová aktivita se zaznamenává minimálně jedním pohybovým čidlem, umístěným v místnosti, kde se monitorovaná osoba vyskytuje , nebo které má upevněno na sobě.
10. 10. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že reset se provádí dálkovou řešetovou jednotkou (11).

    «· ····

    ···· «· »» • • • • · • · ·· • • · • · • • • • · · ··· · • • • • · • • e • ·« ·» *·· ·· ·
11. 11. Zařízení podle nároku 1, v y z n a č u j i c í se t í m, že hlasová komunikace probíhá pomocí bezdrátového telefonu (26).
12. 12. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že žádost pultu (22) centrálního dohledu se telefonní komunikaci mezi ním a sledovanou osobou se přepojí na hlasitý provoz.
13. 13. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že komunikace mezi pultem (22) centrálního dohledu a sledovanou osobou probíhá po mobilním telefonu (18).