CZ2008634A3 - Mechanismus odstávky sklárského tvarovacího stroje - Google Patents

Abstract

Mechanismus (20) odstávky sklárského tvarovacího stroje, sestávající z pohonu, propojeného prevody s presouvacím clenem celistí (29) pro presouvání vytvarovaných sklenených výrobku (30) z odstávkové desky (24) na dopravník (33), kde pohon je tvoren první hnací jednotkou a druhou hnací jednotkou, jejichž výstupní hrídele jsou rovnobežné, pricemž výstupní hrídel první hnací jednotky je prvním prevodovým ústrojím propojena s dutou hrídelí, otocne uloženou v základovém rámu, kde dutá hrídel nese unašec, obsahující výstupní cep (26), otocne uložený v rámu unášece, pricemž s výstupním cepem (26) je pevne spojen presouvací clen, tvorený držákem (27) a tvarovým profilem (28), nesoucím na sobe príslušný pocet celistí (29), které jsou na tvarovém profilu (28) upevneny prestavitelne, a každá celist (29) je opatrena alespon jednou tryskou (82) s alespon jednou usmernovací šterbinou (84) a alespon dvema otvory (83) pro prívod tlakového vzduchu (90) z centrálního prívodu do prostoru podtlakového kanálu.

Description

Mechanismus odstávky sklářského tvarovacího stroje

Oblast techniky

Vynález se týká mechanismu odstávky sklářského tvarovacího stroje zahrnujícího dvě rotační hnací jednotky uložené na rámu a propojené pomocí převodů s přesouvacím členem. Přesouvací člen zahrnuje alespoň jednu čelist se základnou a ramenem, kdy do oblasti čelistí je zaústěna tryska pro přívod tlakového vzduchu.

Dosavadní stav techniky

Mechanismus odstávky sklářského tvarovacího stroje slouží k přemisťování vytvarovaného skleněného výrobku nebo skupiny vytvarovaných skleněných výrobků z pevné odstávkové desky sklářského tvarovacího stroje na pohybující se dopravní pás. K tomuto účelu je mechanismus odstávky vybaven přesouvacím členem, jehož úkolem je zachytit skleněné výrobky na odstávkové desce sklářského tvarovacího stroje a po celou dobu jejich přesunu na dopravní pás zajišťovat jak jejich vzájemnou polohu, tak ale také i jejich polohu vůči mechanismu. To vše za účelem zajištění jejich bezpečného, co nej rychlejšího a nejpřesnějšího přesunu z odstávkové desky na dopravní pás stroje. Požadované pohyby mechanismu a nastavení jeho přesouvacího členu jsou přímo závislé na počtu sekcí a výrobní rychlosti řadového tvarovacího stroje, rozměrech, výchozí a požadované cílové poloze výrobků na dopravním pásu.

Z dřívější doby jsou známa řešení mechanismu odstávky s mechanickým pohonem, který je odvozen od pohonu tvarovacího stroje pomocí vačky, čtyřkloubového nebo jiného mechanismu s nerovnoměrným chodem.

-2• · ·»··*» • · * ······>· ·· ·»····♦ ·«« · ··♦ >· ·· ··

Mezi hlavni nevýhody všech takovýchto řešeni patří především pracnost mechanických součástí, velká složitost a prostorová náročnost samotného mechanismu.

Další nevýhodou je, že vůle v takovýchto mechanismech se při změnách směru a směru pohybu projevují nerovnoměrnosti chodu přesouvacího členu, což má nepříznivý vliv na stabilitu přesouvaných výrobků.

Výrazným nedostatkem takovýchto řešení je také jejich neschopnost přizpůsobit se změně režimu činnosti tvarovacího stroje, např. při provozu se sníženým počtem sekcí v chodu.

Jiná známá provedení mechanismu odstávky používají pro přiblížení přesouvacího členu k vytvarovaným výrobkům a k jeho opětovnému vysunutí z řady výrobků na dopravním páse pneumatického nebo hydraulického válce, lineární elektromotor, popř. mechanismy převádějící rotační pohyb na pohyb přímočarý. Takováto řešení, využívající pneumatické nebo hydraulické válce, sebou nesou řadu nevýhod. Mezi ty zásadní nevýhody pak patří jak nutnost existence složitého a také často snadno poškodítelného přívodu média do pohybujícího se pneumatického nebo hydraulického válce, tak také zvýšené nároky na těsnění médií mezi rotační a lineární jednotkou.

Nevýhodou řešení využívajících lineární elektromotor, jako je např. řešení dle CZ 295688 B6, jsou velmi vysoké nároky na rychlost a zrychlení lineárního elektromotoru při jeho zpětném pohybu z řady výrobků. Lineární motory, dle v současnosti známého stavu techniky a příslušné velikosti, splňují tyto požadavky jen velmi obtížně a pouze v omezené míře, a větší lineární elektromotory, které potřebné rychlosti a zrychlení dosahují, se pak nevejdou do zástavbového prostoru, který je obecně k dispozici.

Nevýhody mechanismů odstávky, které využívají k dosažení lineárního pohybu různá převodová ústrojí, jako jsou např. řešení dle US 4, 199,344 nebo GB 2 231 855 A, popřípadě dle US 2004/0050661 AI, pak spočívají především v jejich samotné

-3• * ·« • · ·«·«··· *·· · ·· ·· ·· složitosti, náročnosti na přesnost výroby a montáže, ale také ve vůlích mechanismů projevujících se nerovnoměrností chodu přesouvacích členů.

Jiné řešení mechanismu odstávky dle US 4,414,758 využívá k dosažení výsledné přesouvací trajektorie výrobků skládání dvou rotačních pohybů. Mechanismus je vybaven dvěma hnacími jednotkami, z nichž první prostřednictvím převodového ústrojí zajišťuje rotaci unášeče, na kterém je pak otočně umístěn čep, jehož rotace je zajišťována prostřednictvím druhé hnací jednotky a příslušného převodového ústrojí. Na stejném čepu je následně svěrně připevněn přesouvací člen mechanismu odstávky.

Naprosto stejný princip mechanismu odstávky popsaný v dokumentu US 4,414,758 je zjevně použit v novějším řešení dle US 2007/0187210 Al. Toto řešení se oproti řešení výše uvedenému a již z dřívější doby dostatečně známému liší pouze v použití převodů ozubenými řemeny namísto převodů ozubenými soukolími a v použití servomotorů spolu s planetovými převodovkami jako hnacích jednotek.

Hlavní nevýhodou obou těchto řešení je, že ani jedno z nich nepředpokládá, a ani dost dobře neumožňuje použití přesouvacího členu vybaveného dodatečným přídržným systémem přesouvaných výrobků, jehož použití se v současnosti ukazuje nutnosti pro náročnější způsoby výroby. Řešení dle US 2007/ 0187210 Al je navíc při použití servomotorů a planetových převodovek vybavených výstupní přírubovou hřídelí dosti finančně náročné, což může být diskvalifikujícím momentem pro masivnější rozšíření těchto mechanismů v běžné výrobě skleněných obalů.

Další známé řešení mechanismu odstávky sklářského tvarovacího stroje dle CZ 288848 B6 představuje mechanismus, který zahrnuje pohon s první hnací jednotkou a druhou hnací jednotkou, které jsou uspořádány na základové desce tak, že jejich výstupní hřídele jsou rovnoběžné. Výstupní hřídel první hnací jednotky je prvním převodovým ústrojím propojena s dutou

-4··« • #···*·♦ • · ♦>*♦♦··· • ······· φ ·«· ·· «· ·· hřídeli, která je otočně uložena v základové desce a jejímž středem prochází výstupní hřídel druhé hnací jednotky. Dutá hřídel pak nese paralelogram, zahrnující unášeč, nejméně dvě kliky a přesouvací člen. V unášeči jsou rotačně uloženy nejméně dva čepy, propojené druhým převodovým ústrojím s výstupní hřídelí druhé hnací jednotky. Každý z čepů nese kliku, rotačně připojenou k přesouvacímu členu.

Nedostatkem tohoto řešení je jeho neschopnost, přesouvat výrobky tak, aby trajektorie přesunu všech přesouvaných výrobků byly totožné nebo alespoň málo odlišné. Toto spolu s nemožností využití přesouvacího členu s přidržováním výrobků v čelistech pomocí tlakového vzduchu nebo s využitím jiného přídržného systému, kdy tato nemožnost je dána zejména obtížností přechodu ze základové desky k přesouvacímu členu přes tři rotační vazby, zapříčiňuje, že mechanismus lze s úspěchem použít bez problémů pouze pro přesun jednoho a dvou výrobků najednou. Pro přesun tří a více výrobků je takto sestavený mechanismus použitelný pouze s velkými omezeními, a to zejména s omezeními v rychlosti výroby a stabilitě přesouvaných výrobků.

Z poslední doby jsou také známa provedení mechanismu odstávky sklářského tvarovacího stroje, která pro uskutečnění přesunu výrobků z odstávkové desky na dopravní pás využívají skládání rotačních pohybů dvou ramen a jednoho přesouvacího členu. Jedná se tedy o mechanismy se třemi stupni volnosti. Příklady takovýchto řešení jsou popsány v dokumentech EP1571130 nebo US 2006/0037841 Al.

Nevýhody takovýchto mechanismů lze zejména spatřovat jak v jejich mechanické složitosti, tak ale i v náročnosti jejich řízení. Takovéto mechanismy totiž vyžadují synchronizaci tří hnacích jednotek, a výsledná trajektorie přesunu výrobků pak vzniká skládáním tří rotačních pohybů v čase.

Ani jedno z výše uvedených řešení nevyužívá přesouvací člen s dodatečným přídržným systémem

-5··· · mechanickým, pneumatickým, ani žádným jiným. V důsledku toho jsou všechna výše popsaná řešení limitující především pro rychlost dopravního pásu, a tím tedy i pro výrobní kapacitu celé linky na výrobu skleněných obalů.

Při požadavku na vysoký výrobní výkon řadového sklářského tvarovacího stroje, kdy rychlost dopravního pásu výrazně překračuje 1 m/s, se totiž ukazuje nutnost, vedle použiti mechanismu zaručujícího podobnou trajektorii přesunu pro všechny přesouvané výrobky, i použití dodatečného přídržného systému výrobků v čelistech přesouvacího členu.

Z dřívější doby je známo několik řešení přesouvacího členu mechanismu odstávky sklářského tvarovacího stroje, která využívají dodatečného přídržného systému přesouvaných výrobků v čelistech přesouvacího členu, kdy potřebné přídržné síly je dosaženo pomocí usměrněného proudu tlakového vzduchu.

V zásadě lze v současném známém stavu techniky vysledovat tři základní systémy řešení, které používají vzduchové trysky k udržování výrobků v čelistech přesouvacích členů, nebo k jejich polohování v nich.

První systém řešení přivádí tryskou tlakový vzduch, jehož usměrněný proud polohuje a přitlačuje skleněné výrobky proti stěnám čelistí přesouvacího členu. Příklady takového řešení lze jsou uvedeny např. ve spisech GB 2 292 551, EP 1 213 487 AI, nebo EP 1 627 857 AI.

Druhý systém řešení vytváří pomocí usměrněného proudu tlakového vzduchu podtlak v oblasti mezi přesouvaným skleněným výrobkem a plochami příslušné čelisti přesouvacího členu. Proud tlakového vzduchu je přitom usměrňován výhradně v horizontálním nebo vertikálním směru. Příklady takovýchto řešení jsou uvedeny např, ve spisech EP 0 737 798 (CZ 296595), CZ PV 2006-647, EP 1 921 048 AI, EP 1 914 208 AI, EP 1 772 436 AI nebo US 6,494,063 Bl.

Třetí systém řešení využívá tzv. Coandův efekt, kdy proud tlakového vzduchu je usměrňován v horizontálním směru

-6• ·* · přibližně tečně k povrchu přesouvaného skleněného výrobku. Toto řešeni je zastoupeno např. ve spise US 5,988,355.

Obecně lze konstatovat, že hlavní nevýhodou výše uvedených systémů řešení, u kterých je proud tlakového vzduchu usměrňován v horizontálním směru, je omezená plocha výrobku, která je aktivně využitelná pro vznik přídržné síly. Velikost této aktivní plochy výrobku je totiž při tomto řešení závislá pouze na jeho horizontálním rozměru, nikoliv na jeho rozměru vertikálním.

Další nevýhodou některých výše uvedených řešení je nemožnost, nastavit polohu jednotlivých čelistí, a tím optimálně přizpůsobit přesouvací člen změně výroby, t j. změně velikosti a tvaru přesouvaného výrobku. Z toho vyplývá také nemožnost, měnit rozteč mezi jednotlivými výrobky. Požadované změny lze pak dosáhnout pouze výměnou celého přesouvacího členu.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje mechanismus odstávky sklářského tvarovacího stroje, sestávající z pohonu propojeného převody s přesouvacím členem čelistí pro přesouvání vytvarovaných skleněných výrobků z odstávkové desky na dopravník, kde pohon je tvořen první hnací jednotkou a druhou hnací jednotkou, uspořádanými na základovém rámu tak, že jejich výstupní hřídele jsou rovnoběžné, přičemž výstupní hřídel první hnací jednotky je prvním převodovým ústrojím propojena s dutou hřídelí otočně uloženou v základovém rámu, jejímž středem prochází hřídel propojená druhým převodovým ústrojím s druhou hnací jednotkou, dutá hřídel nese unášeč obsahující výstupní čep otočně uložený v rámu unášeče a prostřednictvím třetího převodového ústroji propojený s hřídelí od druhého převodového ústrojí, podle vynálezu, jehož podstatou je, že s výstupním čepem je pevně spojen • · • · ·

přesouvací člen tvořený držákem a tvarovým profilem, nesoucím na sobě příslušný počet čelistí, které jsou na tvarovém profilu upevněny přestavitelné, a každá čelist je opatřena alespoň jednou tryskou s alespoň jednou usměrňovači štěrbinou a alespoň dvěma otvory pro přívod tlakového vzduchu z centrálního přívodu do prostoru podtlakového kanálu, kdy přívod tlakového vzduchu je realizován prostřednictvím vrtáni v průchozí hřídeli druhého převodového ústrojí, trubky, příslušného počtu rotačních spojek, vrtání ve výstupním čepu, rozváděciho kanálu v držáku, vzduchového kanálu tvarového profilu a vzduchového kanálu základny čelistí, a kdy trysky jsou vždy umístěny v dolní části spojnice mezi základnou a ramenem čelistí, přičemž jejich výstupní otvory i usměrňovači štěrbina jsou orientovány směrem nahoru tak, že osy těchto otvorů a středová rovina štěrbiny svírají se základnou a ramenem čelistí úhel rozdílný od 180° a zároveň s rovinou odstávkové desky sklářského tvarovacího stroje svírají úhel rozdílný od 90°.

V dalším příkladu provedení je proud tlakového vzduchu usměrňován tak, že je od aktivní plochy s narůstající výškou výrobku odkloněn, tj. první úhel je menší než 90°, další úhly jsou rovny 45° a další úhel je roven 90°.

V dalším příkladu provedení jsou základna, rameno a kontaktní vložky čelistí rozděleny v horizontálním směru na libovolný počet částí, kdy alespoň jedna z nich je posuvná podél tvarového profilu a opatřená tryskou, a zbývající části jsou přestavitelné po tvarovém profilu nejméně ve dvou stupních volnosti tak, že vhodným vzájemným nastavením všech částí čelistí lze poskytnout oporu libovolně tvarovanému skleněnému výrobku.

V dalším příkladu provedení jsou základna, rameno a kontaktní vložky čelistí rozděleny v horizontálním směru na spodní část čelisti, posuvnou podél tvarového profilu a opatřenou tryskou, a na horní část čelistí, přestavitelnou po

-8• ΦΦ * • φ» · Φ Φ Φ · ν φ φ φ φ φ φ «φφ φ» ·· φφ tvarovém profilu nejméně ve dvou stupních volnosti tak, že vhodným vzájemným nastavením spodní části a horní části čelistí lze poskytnout oporu jak přesouvanému jednomu výrobku, tak i dalšímu výrobku.

V dalším příkladu provedení jsou základna, rameno a kontaktní vložky čelistí rozděleny v horizontálním směru na horní část čelistí, posuvnou podél tvarového profilu, a na spodní část čelistí, opatřenou tryskou a přestavitelnou po tvarovém profilu nejméně ve dvou stupních volnosti tak, že vhodným vzájemným nastavením spodní části a horní části čelistí lze poskytnout oporu jak přesouvanému jednomu výrobku, tak i dalšímu výrobku.

Hlavní výhodou takovéto konstrukce je, že pohyb přesouvaných skleněných výrobků je naprosto plynulý a umožňuje kontrolované přidržování výrobků v čelistech po celou dobu jejich manipulace.

Výhodou samotného přesouvacího členu podle vynálezu je pak možnost vyvození větší přidržovací síly na přesouvané výrobky než u známých konstrukcí s horizontálně orientovanými tryskami.

Oproti konstrukcím s tryskami orientovanými výhradně horizontálně, tedy rovnoběžně s rameny a základnami čelistí, je výhodou řešení podle vynálezu možný dosahovaný průběh přídržné síly v horizontálním směru, kdy přídržná síla je největší u dna výrobku a směrem nahoru se zmenšuje.

Nutným předpokladem možnosti použití přesouvacího členu vybaveného tryskami pro vyvození přídržné síly je přizpůsobení konstrukce celého mechanismu tak, aby bylo možno jednoduše a bezpečně přivést do přesouvacího členu tlakový vzduch z centrálního rozvodu řadového stroje.

Mechanismus může být navíc velmi snadno přizpůsoben změněným parametrům sklářského tvarovacího stroje, a to při zachování konstrukční jednoduchosti mechanismu.

	-9-	• · «······ • · ·*····» • * * · t« · *· »4 44
Dále	je výhodné,	když j e	přesouvací	člen sestaven
z držáku,	který nese	tvarový	profil, na	kterém jsou
přestavitelně uloženy	čelisti,	které	jsou opatřeny

vyměnitelnými kontaktními vložkami pro styk s horkými skleněnými výrobky.

Výhodné je, když držák čelistí je vůči výstupnímu čepu unášeče upevněn přestavitelně, a to nejméně ve dvou stupních volnosti.

Výhodné dále je, když pro přívod tlakového vzduchu do přesouvacího členu je použito rotačních pneumatických spojek namontovaných v ose otáčení průchozí hřídele a výstupního čepu, průchozí hřídel i výstupní čep jsou vybaveny osovým vrtáním pro rozvod vzduchu, a spojení mezi rotačními spojkami je realizováno pomocí trubky příslušného průměru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen pomocí výkresu, na kterém je na obr.l a obr.2 znázorněn příklad provedeni mechanismu odstávky podle vynálezu, upevněný na dopravníku sklářského tvarovacího stroje mezi odstávkovými deskami dvou sousedních sekcí.

Na obr.3 je pak znázorněn řez tímto mechanismem, včetně řešení přívodu tlakového vzduchu do přesouvacího členu.

Na obr.4, obr.5, obr.6a a obr.6b jsou znázorněny příklady provedeni čelistí přesouvacího členu mechanismu odstávky podle vynálezu, včetně skleněných výrobků.

Na obr.7 a obr.8 je pak v řezech znázorněn přiklad provedení vzduchového rozvodu v držáku čelistí a čelistech podle vynálezu.

Obr.9 znázorňuje detail příkladu provedení trysky čelistí dle vynálezu.

Na obr.10, kde je zobrazen příklad přesouvacího členu dle vynálezu spolu se skleněnými výrobky, je vyznačena aktivní

-10Η· f plocha, na kterou působí usměrněný proud vzduchu silami, jejichž rozloženi je z obr. 10 také patrno.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr.l a obr.2 je mechanismus 20 odstávky sklářského tvarovacího stroje zobrazen upevněný na rámu 21 dopravníku neznázorněného sklářského tvarovacího stroje. K rámu 21 dopravníku je mechanismus připevněn prostřednictvím držáku 22, ve kterém je zasunut rám 23 mechanismu odstávky. Prostor mezi odstávkovými deskami 24 je zakryt pomoci horního krytu 25. Na výstupním čepu 26 unášeče je připevněn držák 27, který nese tvarový profil 28, na kterém jsou přestavitelně upevněny čelisti 29. Každá čelist 29 pak slouží k přesouvání jednoho skleněného výrobku 30. K připojení všech potřebných médií, včetně tlakového vzduchu, slouží konektor 31, připevněný k rámu 23 mechanismu. Dále je zde znázorněn směr přesunu 32. skleněných výrobků na transportní pás 33 dopravníku, jehož směr pohybu je označen 34.

Na obr.3 je znázorněn mechanismus odstávky v řezu, z něhož je zřejmé, že v rámu 23 jsou upevněny dvě hnací jednotky, obě tvořeny sériově uspořádaným motorem a převodovkou. Výstupní hřídel 41 první hnací jednotky 40 je rovnoběžná s výstupní hřídelí 43 druhé hnací jednotky 42.

Výstupní hřídel 41 první hnací jednotky 40 je prvním převodovým ústrojím 44 propojena s dutou hřídelí 45, která je prostřednictvím valivých ložisek uložena v rámu 23. Ve znázorněném provedení sestává první převodové ústrojí £4 z první hnací řemenice 46, uložené na výstupní hřídeli 41 první hnací jednotky 40 a propojené prvním hnacím řemenem 47 s první hnanou řemenicí 48, která je pevně připevněna k duté hřídeli 45.

Uvnitř duté hřídele 45 a v rámu 23 je ve valivých ložiscích uložena průchozí hřídel 50, která je na své jedné

-11Η» « straně propojena pomocí druhého převodového ústroji 51 s výstupní hřídelí 43 druhé hnací jednotky 42, a na své druhé straně zároveň propojena pomocí třetího převodového ústrojí 52 s výstupním čepem unášeče 26. Výstupní čep unášeče 26 je v unášeči 53 uložen ve valivých ložiscích. Unášeč 53 je pak pevně spojen s dutou hřídelí 45.

Ve znázorněném provedení sestává druhé převodové ústrojí z druhé hnací řemenice 54, uložené na výstupní hřídeli 43 druhé hnací jednotky 42 a propojené druhým hnacím řemenem 55 s druhou hnanou řemenicí 56, která je pevně připevněna k průchozí hřídeli 50 na její jedné straně.

Třetí převodové ústrojí 52 ve znázorněném provedení sestává z třetí hnací řemenice 57, uložené na druhém konci průchozí hřídele 50 a propojené třetím hnacím řemenem 58 s třetí hnanou řemenicí 59, která je pevně připevněna k výstupnímu čepu 26 unášeče 53.

Z obr.3 je také zřejmé jakým způsobem je dopravován tlakový vzduch, přivedený z centrálního rozvodu, do držáku 27. Tlakový vzduch je přiveden přes zde neznázorněný vzduchový ventil, který je ovládán řídícím systémem mechanismu odstávky popř. řídícím systémem sklářského tvarovacího stroje tak, aby tlakový vzduch proudil do trysek čelistí 29 pouze v době, kdy je žádoucí, aby skleněný polotovar 30 byl v čelistech 29 přidržován. Z tohoto vzduchového ventilu je tlakový vzduch veden libovolnou trubkou či hadicí, zde neznázorněnou, do vstupní rotační spojky 60 ve směru šipky 61. Tlakový vzduch dále postupuje vrtáním v průběžné hřídeli 50 do rotační spojky 62 na jejím druhém konci. Z rotační spojky 62 je tlakový vzduch následně veden pomocí trubky 63 do rotační spojky 64, kterou tento vstupuje do vrtání ve výstupním čepu 26 unášeče 53. Dále pak tlakový vzduch postupuje přes vzduchové rozvody držáku 27, tvarového profilu 28 a jednotlivých čelistí 29 až do trysek. Přechod mezi vrtáním výstupního čepu 26 a vzduchovým rozvodem držáku 27 je těsněn pomocí o-kroužků 65.

-12« · · · · · · * · * · * · · «·· ·ν ·· ··

Na obr.7 je zobrazen přívod tlakového vzduchu do tvarového profilu 28 ve směru šipky 66 ze vzduchového rozvodu držáku 27, zde neznázorněného. Tlakový vzduch je v tvarovém profilu 28 rozveden prostřednictvím vzduchového kanálu 67, přes těsnění 68 ve směru šipek 69 do čelistí 29, které jsou pak podél tvarového profilu 28 v omezeném rozsahu přestavitelné a ve zvolené poloze i upevnitelné, a to pomocí šroubů 70 a matic 71, vložených do drážek 72 tvarového profilu 28, aniž by byla přerušena dodávka tlakového vzduchu do všech osazených čelistí 29.

Obr, 8 a obr.9 pak zobrazují rozvod tlakového vzduchu v jednotlivé čelisti 29. Tlakový vzduch je zde veden vzduchovým kanálem 80 v základně 81 čelistí 29 až k trysce 82. Z trysky 82 je tlakový vzduch usměrňován pomocí nejméně dvou otvorů 83 a usměrňovači štěrbiny 84 do prostoru mezi kontaktní vložky 85 základny 81 a ramene 86 čelistí 29 a přesouvaný výrobek 30 tak, že osy těchto otvorů 83, potažmo usměrněné proudy tlakového vzduchu 90 a podélná rovina souměrnosti 91 štěrbiny 84 svírají se základnou 81 a ramenem 86 čelistí 29 úhel rozdílný od 180° a zároveň s rovinou odstávkové desky 24 sklářského tvarovacího stroje svírají úhel rozdílný od 90°.

Unáší-li čelist 29 výrobek 30, tvoří prostor mezi základnou 81 a ramenem 86, respektive mezi příslušnými kontaktními vložkami 85, a přilehlým povrchem výrobku 30 podtlakový kanál 92 (viz. obr. 6b), v jehož dolní části je uspořádána tryska 82. Průřez podtlakového kanálu 92 může být upravován tvarováním základny 81 a ramene 86, nebo tvarováním vyměnitelných kontaktních vložek 85.

V okamžiku, kdy čelisti 29 kontaktují výrobek 30 určený k přesunutí a do prostoru podtlakového kanálu 92 jsou současně přivedeny prostřednictvím trysky 82 proudy tlakového vzduchu 90, dojde v prostoru za tryskou, tedy v podtlakovém kanálu 92, v důsledku výrazného zvýšení rychlosti proudu vzduchu 90 z trysky 82, k poklesu celkového tlaku vzduchu v této oblasti,

9

• · · 9 9 9« • · 9 v * 99 9

9» 9 9 9 * «9» *9 «· 99 tedy v podtlakovém kanálu 92. Výsledkem tohoto jevu je vznik sily 93, která vtahuje výrobek 30 do čelisti 29. Tato situace je zobrazena na obr.10.

Na obr.10 je dále vyznačena aktivní plocha 94 výrobku 30, jejíž velikost je určující pro velikost přídržné síly 93. Jak je z obr.10 zřejmé, velikost aktivní plochy 94 je při umístění trysek 82 dle vynálezu závislá nejen na horizontálním rozměru výrobku 30, ale především na jeho rozměru vertikálním. Z trysky 82 jsou proudy tlakového vzduchu 90 usměrňovány tak, že jejich průměty 95 do roviny 96 rovnoběžné s rovinou 97 odstávkové desky 24 svírají s rovinami 98 a 99, které jsou totožné s povrchy kontaktních vložek 85 základny 81 a ramene 86, úhly 100 a 101, které jsou oba rozdílné od úhlu 180°. Zároveň proudy tlakového vzduchu 90 svírají s rovinou 96 úhel 102 rozdílný od 90°. Roviny 98 a 99 spolu navzájem pak svírají úhel 103 rozdílný od 180°.

Při výhodném provedení, zobrazeném na obr.10, je proud tlakového vzduchu 90 usměrňován tak, že se od aktivní plochy 94 s narůstající výškou výrobku 30 odklání, tj. úhel 102 je menší než 90°, úhly 100 a 101 jsou rovny 45° a úhel 103 je roven 90°. Při takovémto uspořádání se pak přídržná síla 93 mění s horizontálním rozměrem výrobku 30 tak, že u jeho dna 105 je největší a směrem k jeho ústí 106 se zmenšuje (viz. obr.10). Takovýto průběh přídržné síly 93 je výhodný vzhledem k ostatním silovým poměrům, které při přesunu výrobků 30 z odstávkové desky 24 na transportní pás 33 obecně vznikají.

Na obr.4, obr.5, obr.6a a obr.6b jsou pak znázorněna výhodná provedení čelistí 29 pro různé typy výrobků 30.

Na obr.4 jsou zobrazeny nízké čelisti 29 vhodné pro přesouvání drobných skleněných výrobků 30.

Na obr.5 je zobrazeno výhodné provedení čelistí 29 určených k přesouvání vyšších výrobků 30.

Obr.6a a obr.6b pak znázorňují další provedení čelistí 29, které umožňuje výhodně přesouvat nejen výrobky 30

- 14• « ··*«*·» • « * ·····*· • · ·····*· ··· · ··· «« ·· s konstantním nebo málo proměnným horizontálním rozměrem, ale především i výrobky, jejichž horizontální rozměr se s jejich výškou výrazně mění. Jsou to výrobky 110, které mají větší horizontální rozměr u svého dna 105, ale i výrobky 111, které mají větší horizontální rozměr u svého ústi 106. V tomto výhodném provedeni jsou základna 81, rameno 86 a jejich kontaktní vložky 85 rozděleny v horizontálním směru na spodní část 120 čelistí 29 posuvnou podél tvarového profilu 28 a opatřenou tryskou 82, a na horní část 121 čelistí 29 posuvnou po tvarovém profilu ve dvou, navzájem kolmých směrech 122, Vhodným vzájemným nastavením spodní části 120 a horní části 121 čelistí 29 lze výhodně poskytnout oporu jak přesouvanému výrobku 110 nebo 111, ale i výrobku 30. Funkce trysky £2 přitom zůstává zcela zachována, stejně jako u provedení dle obr.4 a obr.5.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Mechanismus odstávky sklářského tvarovacího stroje, sestávající z pohonu propojeného převody s přesouvacím členem čelistí pro přesouvání vytvarovaných skleněných výrobků z odstávkové desky na dopravník, kde pohon je tvořen první hnací jednotkou a druhou hnací jednotkou, uspořádanými na základovém rámu tak, že jejich výstupní hřídele jsou rovnoběžné, přičemž výstupní hřídel první hnací jednotky je prvním převodovým ústrojím propojena s dutou hřídelí otočně uloženou v základovém rámu, jejímž středem prochází hřídel propojená druhým převodovým ústrojím s druhou hnací jednotkou, dutá hřídel nese unášeč obsahující výstupní čep otočně uložený v rámu unášeče a prostřednictvím třetího převodového ústrojí propojený s hřídelí od druhého převodového ústrojí, vyznačující se tím, žes výstupním Čepem (26) je pevně spojen přesouvací člen tvořený držákem (27) a tvarovým profilem (28), nesoucím na sobě příslušný počet čelistí (29), které jsou na tvarovém profilu (28) upevněny přestavitelně, a každá čelist (29) je opatřena alespoň jednou tryskou (82) s alespoň jednou usměrňovači štěrbinou (84) a alespoň dvěma otvory (83) pro přívod tlakového vzduchu z centrálního přívodu do prostoru podtlakového kanálu (92), kdy přívod tlakového vzduchu je realizován prostřednictvím vrtání v průchozí hřídeli (50) druhého převodového ústroji (51), trubky (63), příslušného počtu rotačních spojek (60), (62) a (64), vrtání ve výstupním čepu (26), rozváděcího kanálu v držáku (27), vzduchového kanálu (67) tvarového profilu (28) a vzduchového kanálu (80) základny (81) čelistí (29), a kdy trysky jsou vždy umístěny v dolní části spojnice mezi základnou (81) a ramenem (86) čelistí (29), přičemž jejich výstupní otvory (83) i usměrňovači štěrbina (84) jsou orientovány směrem nahoru tak, že osy těchto otvorů (83) a středová rovina (91) štěrbiny 84 svírají se základnou 81 a

   -16• · · ramenem 86 čelisti 29 úhel rozdílný od 180° a zároveň s rovinou (97) odstávkové desky (24) sklářského tvarovacího stroje svírají úhel rozdílný od 90°.
2. 2. Mechanismus podle nároku 1, vyznačující se tím, že proud tlakového vzduchu (90) je usměrňován tak, že je od aktivní plochy (94) s narůstající výškou výrobku (30) odkloněn, tj. úhel 102 je menší než 90°, úhly 100 a 101 jsou rovny 45° a úhel 103 je roven 90°.
3. 3. Mechanismus podle kteréhokoliv z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že základna (81), rameno (86) a kontaktní vložky (85) čelistí (29) jsou rozděleny v horizontálním směru na libovolný počet částí, kdy alespoň jedna z nich je posuvná podél tvarového profilu (28) a opatřená tryskou (82), a zbývající části jsou přestavitelné po tvarovém profilu nejméně ve dvou stupních volnosti tak, že vhodným vzájemným nastavením všech částí čelistí (29) lze poskytnout oporu libovolně tvarovanému skleněnému výrobku.
4. 4. Mechanismus podle nároku 3, vyznačující se tím, že základna (81), rameno (86) a kontaktní vložky (85) čelistí (29) jsou rozděleny v horizontálním směru na spodní část (120) čelistí (29), posuvnou podél tvarového profilu (28) a opatřenou tryskou (82), a na horní část (121) čelistí (29), přestavitelnou po tvarovém profilu nejméně ve dvou stupních volnosti tak, že vhodným vzájemným nastavením spodní části (120) a horní části (121) čelistí (29) lze poskytnout oporu jak přesouvanému výrobku (110) nebo (111), tak i výrobku (30) .
5. 5. Mechanismus podle nároku 3, vyznačující tím, že základna (81), rameno (86) a kontaktní vložky (85) čelistí (29) jsou rozděleny v horizontálním směru na

   -17φφφ horní část (121) čelistí (29), posuvnou podél tvarového profilu (28), a na spodní část (120) čelistí (29), opatřenou tryskou (82) a přestavitelnou po tvarovém profilu nejméně ve dvou stupních volnosti tak, že vhodným vzájemným nastavením spodní části (120) a horní části (121) čelistí (29), lze poskytnout oporu jak přesouvanému výrobku (110) nebo (111), tak i výrobku (30).