CZ200496A3 - Název neuveden - Google Patents

Description

Opticky proměnný plošný vzor

Oblast techniky

Vynález se týká opticky proměnného plošného vzoru z dílčích ploch s odraznými difrakčními strukturami a odraznými dílčími plochami pro vytvoření dvou nebo více zobrazení, která jsou při osvětlení světlem dopadajícím kolmo na plošný vzor odděleně rozpoznatelná pozorovatelem ze vzdálenosti 30 cm pod různými úhly pozorování.

Dosavadní stav techniky

Takové plošné vzory obsahují struktury, většinou ve formě mikroskopicky jemných reliéfních struktur, které odrážejí dopadající světlo. Tyto difrakční vzory jsou vhodné například jako znak pravosti a bezpečnostní znak pro zvýšení zajištění proti padělání. Hodí se zejména pro ochranu cenných papírů, bankovek, platebních prostředků, identifikačních karet, pasů atd.

Funkcí tohoto znaku pravosti je zprostředkovat příjemci předmětu opatřeného takovým znakem pravosti, například bankovky, pocit jistoty, že tento předmět je pravý a není padělkem. Funkcí tohoto bezpečnostního znaku dále je zabránit nebo alespoň mimořádně znesnadnit neoprávněnou manipulaci.

Takové plošné vzory jsou známé z mnoha zdrojů, například ze spisů EP 0 105 099 Bl, EP 0 330 738 Bl a EP 0 375 833 Bl. Tyto plošné vzory se vyznačují brilancí vzorů a pohybovým efektem ve vzoru, jsou uloženy v tenkém laminátu z plastu a ve formě značky se umísťují, respektive lepí, na dokumenty, jako jsou bankovky, cenné papíry, osobní průkazy, pasy, víza, identifikační karty atd. Materiály použitelné na výrobu bezpečnostních prvků jsou souhrnně uvedeny ve spise EP 0 201 323 Bl.

Opticky proměnný plošný vzor orientovaný na pixely, neboli obrazové body, je známý z evropského patentu EP 0 375 833 Bl. Tento plošný vzor obsahuje předem stanovený počet N různých obrazců. Plošný vzor je rozdělen na pixely. Každý pixel je dále rozdělen na N podpixelů, přičemž každému z N podpixelů jednoho pixelu je přiřazen obrazový bod jednoho z N obrazců. Každý podpixel obsahuje difrakční strukturu ve formě mikroskopicky jemného reliéfu, která obsahuje informace o barevné hodnotě, o stupni hodnoty jasu a o směru pozorování. Pozorovateli plošného vzoru se vytvoří vždy jeden jediný obraz, přičemž tento viditelný obraz se může měnit naklápěním nebo natáčením plošného vzoru nebo změnou úhlu pozorování.

Další opticky proměnný plošný vzor je známý z patentu US 6,157,487. U tohoto plošného vzoru obsahují mikroskopicky jemné reliéfní struktury poměrně malý počet čar na milimetr,, takže dopadající světlo se odráží téměř achromaticky.

Rovněž je známá myšlenka založená na rozdílech ve spektrální citlivosti lidského oka a barevné kopírky, spočívající v opatření dokumentů barevným pozadím a na tomto pozadí natisknout informace v jiné barvě, přičemž informace a pozadí mají kontrast vnímatelný lidským okem, který však nemůže být barevnou kopírkou reprodukován.

Úkolem vynálezu je navrhnout opticky proměnný plošný vzor, který bude mít zlepšenou ochranu proti kopírování.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje opticky proměnný plošný vzor z dílčích ploch s odraznými difrakčními strukturami a odraznými dílčími plochami pro vytvoření dvou nebo více zobrazení, která jsou při osvětlení světlem dopadajícím kolmo na plošný vzor odděleně rozpoznatelná pozorovatelem ze vzdálenosti 30 cm pod různými úhly pozorování, podle vynálezu, jehož podstatou je, že dílčí plochy obsahují achromaticky difrakční zubovité reliéfní struktury s úhly sklonu pilových zubů vůči rovině plošného vzoru, přičemž reliéfní struktury přiřazené různým zobrazením mají různé úhly sklonu, a přičemž hodnota největšího úhlu sklonu činí nejvýše 25°, takže rozdíl úhlů na reliéfních strukturách odražených světelných paprsků alespoň dvou zobrazení je menší než úhlový rozdíl 30° zjištěný fotosenzorem kopírky, čímž kopie vyrobená prostřednictvím kopírky zreprodukuje alespoň dvě zobrazení na sobě.

Difrakčně účinný plošný vzor obsahuje alespoň dvě zobrazení, která jsou na plošném vzoru uspořádána jako vložená do sebe. Tato zobrazení obsahují difrakční odrazné struktury, které dopadající světlo za obvyklých podmínek osvětlení odrážejí do různých směrů, takže pozorovatel může vidět pouze jedno ze zobrazení. Natáčením a/nebo nakláněním plošného vzoru nebo změnou úhlu pozorování může pozorovatel vidět jedno nebo druhé zobrazení. Vynález je založen na myšlence vytvořit rozdíly ve směrech odrazu tak malé, aby zobrazení byla na jedné straně pozorovatelem rozlišitelná z obvyklé vzdálenosti 30 cm, aby se však na druhé straně při kopírování barevnou kopírkou buď zkopírovala všechna zobrazení, takže na kopii vznikne obraz, který odpovídá superpozici všech zobrazení, nebo aby se nezkopírovalo žádné zobrazení.

• · · · · · • · «» · • «

Jako difrakční struktury se s výhodou použijí symetrické nebo asymetrické zubovité reliéfní struktury, které mají vůči vlnové délce viditelného světla relativně velkou délku periody, avšak různé úhly sklonu. Délka periody může být pro reliéfní struktury všech zobrazení stejná, může však rovněž být i různá. Délka L periody činí obvykle 5 pm nebo i více. Čím větší tato délka periody je, tím více působí reliéfní struktura jako nakloněné zrcadlo, od něhož se dopadající světlo spíše odráží než jím ohýbá. To znamená, že reliéfní struktura stále více achromaticky odráží světlo a difrakční úhel je určen zákonem o odrazu a zákonem o ohybu a pro kolmo dopadající světlo je alespoň dvojnásobkem úhlu sklonu.

Jako difrakční struktury mohou být použity i achromatické difrakční mřížky s délkou L periody více než 5 pm a se sinusovitým profilem reliéfu, například s profilem reliéfu ve tvaru sinusovky. Reliéfní struktury různých zobrazení se liší délkou L periody a/nebo hloubkou struktury profilu reliéfu, aby zobrazení byla rozpoznatelná pozorovatelem jako oddělená.

Difrakční struktury mohou však být realizovány i ve formě objemového hologramu.

Plošný vzor podle vynálezu může být tedy charakterizován tím, že různá zobrazení jsou při osvětlení světlem dopadajícím kolmo na plošný vzor vnímána pozorovatelem odděleně pod různými úhly pozorování, přičemž rozdíl úhlů pozorování alespoň dvou zobrazení je tak malý, aby kopie vyrobená na kopírce zreprodukovala alespoň tato dvě zobrazení na sobě.

• · · · * <

» · ♦ · · « ·· · · · ·

Směry odrazu jsou u předem stanoveného směru osvětlení závislé na orientaci plošného vzoru. Aby se při kopírování prostřednictvím barevné kopírky zkopírovala na kopii všechna zobrazení nezávisle na orientaci plošného vzoru, může být pro každé zobrazení použito více zobrazení stejného obsahu, která jsou tvořena lineárními, avšak i vůči sobě pootočenými, mřížkovými strukturami. Jiné řešení spočívá v tom, že jako mřížka se použije kruhová mřížka.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v nárysu strukturu plošného vzoru s orientovanými pixely, obr. 2 grafická zobrazení, obr. 3 v řezu plošný vzor, obr. 4 barevnou kopírku, obr. 5, 6 světelné poměry při kopírování, obr. 7 mřížku s kruhovými drážkami, obr. 8 reliéfní strukturu se symetrickým tvarem profilu a obr. 9 plošný vzor s neorientovanými pixely.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje jako první příkladné provedení v nárysu strukturu plošného vzoru 1_ s orientovanými pixely, který obsahuje například k - 3 obrazových motivů, které jsou pozorovatelem vnímány odděleně pod různými úhly pozorování. Obrazové motivy budou dále označeny jako grafická zobrazení 2, 3 a4 (obr. 2). Plošný vzor 1. je rozdělen na způsob matrice na n*m pixelů neboli polí 5., Každé pole 5_ je rozděleno na k = 3 dílčích ploch 6, 7 a 8. Veškeré dílčí plochy 6 obsahují první grafické zobrazení 2, veškeré dílčí

.. . f/V-jé * ♦ · • · · · • · · · · · · • · plochy 7. obsahují druhé grafické zobrazení 3_ a veškeré dílčí plochy 8. obsahují třetí grafické zobrazení 4. Rozměry jednoho pole 5. jsou obvykle menší než 0,3 mm x 0,3 mm, takže jednotlivá pole 5_ nejsou lidským okem ze vzdálenosti 30 cm rozlišitelná.

Obr. 2 znázorňuje tři zobrazení 2, 3_ a 4, která představují nápisy „100“, „EUR“, „€€€“. Tyto nápisy jsou znázorněny světle na tmavém pozadí (na vyobrazení je to naopak). Zobrazení 2, 3_ a 4 jsou rovněž rozdělena na způsob matrice na n»m rastrových polí 2,1, 3.1 a

4.1, která jsou buď světlá nebo tmavá. Z důvodu přehlednosti jsou rastrová pole 2.1, 3.1 a 4.1 znázorněna ve srovnání s nápisy příliš velká, přičemž navíc je znázorněno vždy jediné z rastrových polí

2.1, 3.1 a 4.1. Každému rastrovému poli 2.1 prvního zobrazení 2 je přiřazena dílčí plocha 6 (obr. 1). Stejným způsobem je každému rastrovému poli 3.1 druhého zobrazení 3_ přiřazena dílčí plocha 7 (obr. 1) a každému rastrovému poli 4.1 třetího zobrazení 4 je přiřazena dílčí plocha 8_ (obr. 1),

Je-li jedno z rastrových polí 2.1 prvního zobrazení 2_ tmavé, obsahuje přiřazená dílčí plocha 6. zrcadlo nebo křížovou mřížku s alespoň 3000 čarami na milimetr, takže dopadající světlo se odráží, absorbuje nebo pod vysokým úhlem rozptyluje. Je-li jedno z rastrových polí 2.1 světlé, obsahuje přiřazená dílčí plocha 6_, jak je znázorněno na obr. 3, zubovitou reliéfní strukturu 9.1. Tato zubovitá reliéfní struktura 9.1 má ve srovnání s vlnovou délkou viditelného světla poměrně velkou délku L periody, která je obvykle 5 pm nebo větší. První zobrazení 2 (obr. 2) se tedy při osvětlení bílým světlem, a když pozorovatel zaujme svůj úhel pozorování podle podmínek odrazu geometrické optiky, jeví jako obraz ze světlých a tmavých bodů, které mají zpravidla barvu reflexní vrstvy 11 a/nebo krycí vrstvy 12, použité k zakrytí zubovité reliéfní struktury 9.1.

···· ·· • 44 4 4 • 4 4 9 4

4 • · • « · • · · · · • · • 4 4

Obě další zobrazení 3. (obr. 2) a 4 (obr. 2) jsou realizována podobnou zubovitou reliéfní strukturou 9,2 nebo 9.3, jako zubovitá reliéfní struktura 9.1 prvního zobrazení 2. Úhly α, β. a y. sklonu pilových zubů tří reliéfních struktur 9.1, 9.2 a 9.3 vůči rovině plošného vzoru l_jsou zvoleny tak, že

a) pozorovatel, který pozoruje plošný vzor 1_ z obvyklé vzdálenosti 30 cm, vidí vždy jedno ze tří zobrazení 2, 3. nebo 4 a

b) při kopírování barevnou kopírkou se zkopírují buď alespoň dvě ze zobrazení 2, 3 a 4 nebo vůbec žádné z nich.

Drážky různých reliéfních struktur 9.1, 9.2 a 9.3 probíhají přibližně paralelně, to znamená, že maximální rozdíl úhlů, které drážky vůči libovolné ose v rovině plošného vzoru 1_ zaujímají, to znamená takzvaných azimutových úhlů, by měl činit méně než asi 10°, aby se za poměrů osvětlení panujících při kopírování buď na kopii přenesla všechny tři zobrazení 2, 3. a 4 nebo vůbec žádné z nich. Drážky navíc probíhají s výhodou paralelně s bočním okrajem předmětu chráněného plošným vzorem 1_, aby tyto drážky byly uspořádány co nejvíce paralelně se skenerem barevné kopírky.

Plošný vzor L je, jak je v řezu znázorněno na obr. 3,. s výhodou vytvořen jako vícevrstvý kompozit. Tento vícevrstvý kompozit je tvořen první lakovou vrstvou 10, reflexní vrstvou 11 a druhou lakovou vrstvou, označovanou jako krycí vrstva 12. Lakovou vrstvou 10 je s výhodou lepivá vrstva, takže vícevrstvý kompozit může být přímo nalepen na nějaký substrát. Tímto substrátem se rozumí například cenný papír, bankovka, identifikační karta, kreditní karta, pas nebo zcela všeobecně předmět, který má být chráněn. Krycí vrstva 12 s výhodou zcela zakrývá reliéfní struktury 9.1, 9.2 a 9.3. Krycí vrstva 12 má navíc ve viditelné oblasti s výhodou optický úhel lomu alespoň 1,5, aby výška h geometrických profilů byla co největší opticky účinnou výškou profilů. Krycí vrstva 12 dále slouží jako ochranná vrstva. Pro zjednodušení popisu je vliv refrakce neboli lomu na hranici mezi vzduchem (index lomu = 1) a krycí vrstvou 12 s indexem lomu kolem 1,5 zanedbatelný.

Obr. 3 znázorňuje vedle sebe zubovité reliéfní struktury 9.1,

9.2 a 9.3, přiřazené světlým obrazovým bodům tří zobrazení 2, 3 a 4 na obr. 2, které jsou uspořádány na příslušných dílčích plochách 6_, 7.,

8. polí 5_. Při pozorování ze vzdálenosti 30 cm a při průměru panenky 5 mm vnímá lidské oko zobrazení 2, 3_ a 4 odděleně tehdy, když rozdíl úhlů α, β_, γ. sklonu mezi vždy dvěma sousedními zobrazeními 2, 3_, 4. činí přibližně 0,5° - 5°. Úhly a, J3_, χ sklonu činí například a = 12,5°, β - 15° a γ = 17,5°. Hodnota největšího úhlu sklonu, to znamená úhlu γ. sklonu, by měla být nejvíce 25°, jednak aby reliéfní struktury 9. nebyly příliš hluboké, a jednak aby se proto všechna tři zobrazení 2, 3 a 4 při kopírování kopírkou přenesla na kopii.

Obr. 4 znázorňuje schematicky geometrické poměry při kopírování barevnou kopírkou 13. Barevná kopírka 13 má skleněnou desku 14, na niž se položí kopírovaný dokument 15, například bankovka, a vozík 16 pojízdný ve směru osy x, který obsahuje světelný zdroj 17, odrazné zrcadlo 18 a detektor 19 s fotosenzory 20. Při kopírování dopadá světlo 21 vyzářené světelným zdrojem 17 na dokument 15 šikmo pod určitým úhlem, a proto i šikmo na plošný vzor k nacházející se na dokumentu 15, provedený s různě skloněnými reliéfními strukturami 9.1, 9.2, 9.3 (obr. 3). Část dopadajícího světla 21 se odrazí přibližně kolmo ke skleněné desce 14, dopadne na odrazné zrcadlo 18, a proto zobrazí na fotosenzorech 20 barevné kopírky 13.

• · ·

Úhly α., β_, γ. sklonu jsou zvoleny tak, aby reliéfní struktury 9.1,

9.2, 9.3 při správné orientaci na skleněné desce 14 barevné kopírky 13 odrážely světlo 21 vyslané světelným zdrojem 17 na odrazné zrcadlo 18. Tuto situaci znázorňuje obr. 5. Z každého zobrazení 2_, 3. a 4 je ve velmi silně zvětšeném měřítku znázorněna vždy jedna příslušná dílčí plocha 6_, 7_ a 8., přičemž těmto dílčím plochám 6., 7 a 8. je přiřazen jeden světlý bod zobrazení 2, 3., 4. Dále je zde znázorněn světelný paprsek 22 odražený na reliéfní struktuře 9.1, světelný paprsek 23 odražený na reliéfní struktuře 9.2 a světelný paprsek 24 odražený na reliéfní struktuře 9.3. Světelné paprsky 22, 23 a 24, odražené na těchto třech znázorněných dílčích plochách 6., 7. a 8_, dopadnou, jak je znázorněno na obr. 6, na odrazné zrcadlo 18 téměř vedle sebe a tímto odrazným zrcadlem 18 se odrazí ve směru k fotosenzorům 20. Ačkoli světelné paprsky 22, 23 a 24 dopadnou na odrazné zrcadlo 18 pod různými úhly, na fotosenzorech 20.se zobrazí, protože úhlové rozdíly jsou dostatečně malé. U známých barevných kopírek se totiž obvykle zjišťují úhlové rozdíly 30°. Hranice 25 oblasti zachycené barevnou kopírkou jsou znázorněny čárkovanými čarami. U znázorněného příkladu, u něhož mají úhly a, β. a y_ sklonu hodnoty α = 12,5°, β = 15° a γ = 17,5°, činí maximální úhlový rozdíl mezi světelnými paprsky 22, 23 a 24 pouze 10°.

Střední úhel sklonu je navíc hodnotou 15° přizpůsoben typickému úhlu 30°, pod nímž světlo 21 barevné kopírky 13 vyzářené světelným zdrojem 17 dopadá na kopírovaný dokument 15. To znamená, že potom světlo odražené na příslušné reliéfní struktuře se odrazí zhruba kolmo směrem dolů k odraznému zrcadlu 18.

Aby byla zobrazení 2, 3_, 4 rozlišitelná pozorovatelem za obvyklých podmínek osvětlení a ze vzdálenosti 30 cm, musí být povrch dokumentu 15 obsahujícího plošný vzor X relativně hladký, neboť jinak by se zobrazení 2, 3_, 4. v důsledku drsnosti rozmazala, takže by nebyla viditelná odděleně. Pro použití u dokumentů 15 s relativně drsným povrchem, jakými jsou například bankovky, je proto zapotřebí větších úhlů α_, β_, X sklonu o hodnotách a = 10°, β = 15°, γ - 20° nebo dokonce a = 5°, β = 15°, γ = 25°. I v tomto případě ještě všechny odražené světelné paprsky 22, 23, 24 dopadnou na fotosenzory 20 barevné kopírky 13. Rozdíl mezi největším a nejmenším úhlem sklonu by měl být nejvýše 20°, aby se při kopírování zkopírovala všechna zobrazení 2., 3_, 4.

Při kopírování se proto na kopii přenesou buď všechna tři zobrazení 2, 3_, 4 nebo žádné z nich. Informace uložená v zobrazeních 2, 3., 4 plošného vzoru 1. bude proto nečitelná nebo zcela zmizí.

U výše uvedených příkladů provedení byly rozdíly mezi za sebou následujícími úhly a, J3_, X sklonu, tedy rozdíl β - a a rozdíl γ β, stejně velké. Rozdíly mezi za sebou následujícími úhly a, J3, χ sklonu však mohou být i různě velké.

Aby závislost efektu na orientaci plošného vzoru 1. byla na barevné kopírce 13 co nejmenší, nebo aby dokonce byla eliminována, nejsou reliéfní struktury 9.1, 9.2, 9,3 s výhodou provedeny jako nelineární mřížka s přímými drážkami, nýbrž jako mřížka s hadovitě zvlněnými drážkami, tedy jako mřížka s drážkami s měnícím se zakřivením, nebo jako mřížka s kruhovými drážkami nebo víceúhelníkovými drážkami, které se svým tvarem blíží kružnici. Reliéfní struktura s kruhovými drážkami je znázorněna na obr. 7. Odstup mezi vždy dvěma kruhovými čarami odpovídá délce L periody.

Místo asymetrických reliéfních struktur 9.1, 9.2, 9.3 mohou být použity i reliéfní struktury 9. se symetrickým tvarem profilu, které odrážejí dopadající světlo v podstatě nikoli do jednoho směru, nýbrž do dvou směrů. Takové příkladné provedení je znázorněno na obr. 8. Je zde znázorněn i úhel α sklonu, který označuje sklon reliéfních struktur £ vůči horizontále.

Provedení podle vynálezu není omezeno na plošné vzory 1_ s orientovanými pixely. Obr. 9 znázorňuje detail příkladného provedení plošného vzoru X s neorientovanými pixely se dvěma zobrazeními 2 a 3_, která se nepřekrývají. Plocha, kterou zaujímá plošný vzor X, je rozdělena na tři dílčí plochy 6_, Ί_, 26. Dílčí plocha 26 slouží jako společné pozadí pro obě zobrazení 2 a 3. Dílčí plocha X obsahuje zubovité reliéfní struktury, které mají první úhel sklonu, a které vytvářejí světlé body prvního zobrazení 2. Dílčí plocha Ί_ obsahuje zubovité reliéfní struktury, které mají druhý úhel sklonu, odlišný od prvního úhlu sklonu, a které vytvářejí světlé body druhého zobrazení 3_. Dílčí plocha 26 slouží k vytvoření tmavého nebo téměř neviditelného pozadí. Dílčí plocha 26 je provedena například jako zrcadlo nebo křížová mřížka s alespoň 3000 čarami na milimetr nebo je průhledná, takže na tomto místě je substrát, na němž je plošný vzor X nalepen, viditelný.

Obě zobrazení 2 a 3_ jsou proto pozorovatelem při předem stanoveném směru osvětlení rozpoznatelná odděleně, protože jsou viditelná pod různými úhly pozorování. Uhly sklonu zubovitých reliéfních struktur se samozřejmě zvolí tak malé, aby se při kopírování prostřednictvím kopírky obě zobrazení 2 a X na kopii zobrazila. Na kopii jsou proto obě zobrazení 2 a 3 viditelná, aniž by pozorovatel musel měnit úhel pozorování nebo směr osvětlení.

Když se obě zobrazení 2, 3_ částečně překrývají, je možno vynález realizovat buď podle prvního příkladného provedení jako plošný vzor 1_ s orientovanými pixely nebo podle výše uvedeného příkladného provedení jako plošný vzor 1_ s neorientovanými pixely, přičemž potom jsou překrývající se oblasti přiřazeny buď prvnímu zobrazení 2. nebo druhému zobrazení 3_. Plošný vzor 1_ může být uskutečněn i jako kombinace obou příkladných provedení, přičemž překrývající se oblasti jsou provedeny stejně jako u plošného vzoru 1. s orientovanými pixely.

Claims (12)

1. Opticky proměnný plošný vzor (1) z dílčích ploch (6, 7, 8) s odraznými difrakčními strukturami a odraznými dílčími plochami (26) pro vytvoření dvou nebo více zobrazení (2, 3, 4), která jsou při osvětlení světlem dopadajícím kolmo na plošný vzor (1) odděleně rozpoznatelná pozorovatelem ze vzdálenosti 30 cm pod různými úhly pozorování, vyznačující se tím, že dílčí plochy (6, 7, 8) obsahují achromaticky difrakční zubovité reliéfní struktury (9.1, 9.2, 9.3) s úhly (ct, β, γ) sklonu pilových zubů vůči rovině plošného vzoru (1), přičemž reliéfní struktury (9.1, 9.2, 9.3) přiřazené různým zobrazením (2, 3, 4) mají různé úhly (α, β, γ) sklonu, a přičemž hodnota největšího úhlu (α, β, γ) sklonu činí nejvýše 25°, takže rozdíl úhlů na reliéfních strukturách (9.1, 9.2, 9.3) odražených světelných paprsků (22, 23, 24) alespoň dvou zobrazení (2, 3, 4) je menší než úhlový rozdíl 30° zjištěný fotosenzorem (20) kopírky (13), čímž kopie vyrobená prostřednictvím kopírky (13) zreprodukuje alespoň dvě zobrazení (2, 3, 4) na sobě.

2. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že difrakčními odraznými strukturami jsou mikroskopicky jemné reliéfní struktury (9.1, 9.2, 9.3) a délka (L) periody je alespoň pět mikrometrů.

3. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že rozdíl mezi úhly (α, β, γ) sklonu dvou zobrazení je alespoň 0,5°.

4. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že rozdíl mezi největším a nejmenším úhlem (α, β, γ) sklonu je nejvýše 20°.

·· · · ·· • · 4 ♦ · 4 • 9 « • · · • ····

5. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že při existenci tří zobrazení má střední úhel (α, β, γ) sklonu hodnotu 15°.

6. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že rozdíly (β-α, γ-β) za sebou následujících úhlů (α, β, γ) sklonu jsou stejně velké.

7. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 2 až 6, vyznačující se tím, že reliéfní struktury (9.1, 9.2, 9.3) mají symetrický tvar profilu.

8. Opticky proměnný plošný vzor (1) z dílčích ploch (6, 7, 8) s odraznými difrakčními strukturami a odraznými dílčími plochami (26) pro vytvoření dvou nebo více zobrazení (2, 3, 4), která jsou při osvětlení světlem dopadajícím kolmo na plošný vzor (1) odděleně rozpoznatelná pozorovatelem ze vzdálenosti 30 cm pod různými úhly pozorování, vyznačující se tím, že dílčí plochy (6, 7, 8) obsahují achromaticky difrakční sinusovité reliéfní struktury (9) s délkou (L) periody alespoň 5 pm, přičemž reliéfní struktury přiřazené různým zobrazením (2, 3, 4) se liší v délce (L) periody a/nebo v hloubce strukturování, takže rozdíl úhlů na reliéfních strukturách odražených světelných paprsků (22, 23, 24) alespoň dvou zobrazení (2, 3, 4) je menší než úhlový rozdíl 30° zjištěný fotosenzorem (20) kopírky (13), čímž kopie vyrobená prostřednictvím kopírky (13) zreprodukuje alespoň dvě zobrazení (2, 3, 4) na sobě.

9. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že drážky reliéfních struktur (9.1, 9.2, 9.3) ···· • ft • ft • · ftftft • ftftft • ftftftftft jsou zvlněny, mají tvar kruhu nebo mnohoúhelníku blížícího se přibližně kruhu.

10. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že drážky reliéfních struktur (9.1, 9.2, 9.3) jsou přímé a drážky různých reliéfních struktur (9.1, 9.2, 9.3) jsou přibližně paralelní.

11. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že odrazné dílčí plochy (26) obsahují křížové mřížky s alespoň 3000 čarami na milimetr.

12. Opticky proměnný plošný vzor (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že difrakční odrazné struktury jsou realizovány ve formě objemového hologramu.