CZ2002679A3 - Ráfek kola bicyklu - Google Patents

Description

Ráfek kola bicyklu

Oblast techniky

Tento vynález se všeobecně týká ráfku kola bicyklu, který je určen pro použití s bezdušovou pneumatikou, určitého počtu paprsků a hlavy kola, jež je upravena pro připevnění k rámu jízdního kola. Konkrétněji se přihlašovaný vynález zaměřuje na takový ráfek kola bicyklu, který udržuje pevné utěsnění spolu s bezdušovou pneumatikou dokonce i tehdy, když dojde k prohnutí pneumatiky v důsledku kontaktu pneumatiky s překážkou nebo vyboulením.

Dosavadní stav techniky

Cyklistika se stává stále populárnější formou využívání volného času, jakož i prostředkem dopravy. Cyklistika se navíc stává vysoce rozšířeným soutěžním sportem jak v případě amatérů, tak i profesionálů. Bez ohledu na to, zda se jízdní kolo používá pro účely rekreace, dopravy nebo soutěžení, průmysl výroby jízdních kol soustavně zdokonaluje různé součásti jízdního kola. Jednou konkrétní součástí jízdních kol, jejíž konstrukční řešení prošlo v průběhu několika posledních let výraznými změnami, je kolo bicyklu. Změny konstrukčních řešení kol bicyklu sledují zejména požadavek snižování hmotnosti a dosahování dokonalejšího aerodynamického tvaru při současném zjednodušování výroby a sestavování.

Existuje řada rozdílných typů kol bicyklu, která jsou v současnosti k dostání na trhu. Ve většině případů mají kola bicyklů hlavový díl, určitý počet paprsků a kruhový ráfek. Hlavový díl se připevňuje k části rámu jízdního kola tak, aby se mohl ve vztahu k ránu otáčet. Vnitřní konce paprsků se připojují k hlavě kola a jsou z této hlavy kola vyvedeny vnějším směrem. Kruhový ráfek je připevněn k vnějším koncům paprsků a má vnější část, na kterou se navléká pneumatika. Je typické, že paprsky kola bicyklu mají podobu tenkých, drátových paprsků • · · ·

-2• · « 0 • 0 · 0 · · • · · 0 0 0 0 • 0000000 0 00 z kovu. Na koncích hlavy kola jsou vytvořeny příruby, které se používají pro připojení paprsků k hlavě kola. Konkrétně to znamená, že v přírubách hlavy kola jsou vytvořeny díry. Drátové paprsky jsou na vnitřním konci obvykle zahnuty a na tomto konci je vytvořena příruba mající tvar hlavičky hřebíku. Vnitřní konec se umisťuje do jedné z děr vytvořené v jedné z přírub hlavy kola. Na vnějších koncích paprsků jsou typicky vytvořeny závity pro našroubování paprskových matic, které připevňují vnější konce drátových paprsků k ráfku. Konkrétně to lze vyjádřit tak, že paprskové matice mají příruby, které jsou ve styku v vnitřním povrchem ráfku. Alternativně mohou být paprsky obráceny tak, že vnější konec má podobu hřebíkové hlavičky a vnitřní konec má závity pro našroubování paprskových matic, které připojují vnitřní konce drátových paprsků k hlavě kola.

V případě tohoto konstrukčního řešení se paprsková matice umisťují v dírách, které jsou vytvořeny v ráfku nebo hlavě kola a slouží pro umístění těchto paprskových matic. Paprsky se protahují dírami buď v přírubě hlavy kola nebo ráfku tak, aby se příruby paprsků zachycovaly v oblastech, které obklopují díry buď v přírubě hlavy kola nebo v ráfku. Vnější závity na koncích paprsků se zašroubovávají do vnitřních závitů paprskových matic, které se nacházejí v otvorech vytvořených v přírubě hlavy kola nebo v ráfku.

Vývoj v oblasti výroby jízdních kol vyžaduje, aby kolo obsahovalo natolik malý počet paprsků, jak je to jen možné. Jedním problémem běžně používaných paprsků je koncentrované pnutí, která na ráfek působí. K tomu přistupuje skutečnost, že, čím méně paprsků se použije, tím se pnutí působící na ráfek zvětšuje. Je typické, že konvenční paprsky se připevňují buď k vnitřní obrubě nebo k postranním, bočním částem ráfku. V zájmu vstřebávání tlaku z paprsků lze vnitřní obrubu ráfku zhotovovat tak, aby měla větší tloušťku. Avšak vytváření větší tloušťky zvyšuje hmotnost ráfku.

V posledních letech jsou do konstrukčních znaků kol zaváděny vyztužující součásti, které se umisťují na vnějších koncích paprsků tak, aby napomáhaly při vstřebávání tlaku, jehož účinek se souslřeďuje na části ráfku. Popis takového kola je obsažen v patentu USA číslo 6 126 243 vydaném firmě Shimano. Toto kolo (tzn. ráfek a sestava paprsků) je velmi pevné, vykazuje malou hmotnost a jeho výroba je poměrně jednoduchá a levná. Avšak tato konstrukční koncepce vyžaduje vrtání určitého počtu přístupových děr ve vnějším obvodovém povrchu ráfku. Paprsky a zpevňovací součásti se při sestavování protahují těmito dírami do paprskových otvorů ráfku. Pak musí být tyto díty zakryty a následuje navléknutí pláště s duší. Pokud se • · • · · ·

-3objeví nutnost výměny paprsku, pak se musí plášť, duše a kiyt odstranit z ráfku, aby se vytvořil přístup k vyměňovanému paprsku.

Ktomu přistupuje to, že v případě těchto typů kol je někdy problematické používat bezdušovou pneumatiku kvůli určitému počtu přístupových děr. Aby bylo možné bezdušové pneumatiky používat, provádí se utěsňování těchto děr. Používání těsnění umožňuje unikáni vzduchu, a to obzvláště po delší době používání. Navíc platí, že, objeví-li se nutnost výměny některého paprsku, pak se musí plášť, duše a těsnění odstranit z ráfku, aby se vytvořil přístup k vyměňovanému paprsku. Poté se musí vyměnit těsnění a navléknout pneumatika. Tato činnost je spojena s potížemi a může při ní docházet k napínání nebo poškozování těsnění a/nebo pneumatiky.

Na trhu existují některé ráfky s bezdušovými pneumatikami a takové ráfky nemají určitý počet přístupových děr, takže potřeba těsnění v takových případech odpadá. Avšak tyto známé ráfky pro bezdušové pneumatiky trpí jinými nedostatky. Konkrétně lze uvést, že výroby a sestavování takových ráfků je nákladná a složitá. Navíc tyto známé ráfky mohou způsobovat defekty nebo úniky při kontaktu pneumatiky s překážkou.

Z pohledu uvedených skutečností existuje potřeba vyvinutí takového ráfku kola bicyklu, který překoná zmíněné problémy dosavadního stavu v této oblasti techniky. Tento vynález se zaměřuje nejen na tuto potřebu vyplývající z dosavadního stavu techniky, ale i další potřeby, které budou zkušeným odborníkům v oblasti techniky jízdních kol zřejmé po prostudování následujícího popisu.

Podstata vynálezu

Jedním cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí takového ráfku pro bezdušovou pneumatiku, který bude minimalizovat ztrátu vzduchu tehdy, když překážka přitlačí pneumatiku axiálně je středové rovině ráfku.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí takového ráfku pro bezdušovou pneumatiku, jehož paprsky jsou namontovány na stranách, avšak jsou rozmístěny dovnitř ve vztahu k brzdicím povrchům, aby nedocházelo k jejich vzájemnému překážení.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí takového ráfku pro bezdušovou pneumatiku, která je poměrně pevný, ale má poměrně malou hmotnost.

• · • · · ·

-4Ještě dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí takového ráfku pro bezdušovou pneumatiku, jehož výroba a/nebo sestavování je poměrně jednoduchá a levná.

Uvedené cíle lze v jejich základě dosahovat vyvinutím ráfku kola bicyklu majícím první kruhovou boční část a druhou kruhovou boční část, vnější kruhovou část a paprskovou připevňovací část. První kruhová boční část a druhá kruhová boční část mají podle příslušnosti první lemové žebro a druhé lemové žebro tvořící první kruhový povrch pro udržování pneumatiky a opačný druhý kruhový povrch pro udržování pneumatiky. Vnější kruhová část se nachází mezi první kruhovou boční částí a druhou kruhovou boční částí a je tvarována tak, aby tvořila první vnější roh a druhý vnější roh. Vnější kruhová část má první kruhový, svažující se povrch a druhý kruhový, svažující se povrch a oba tyto povrchy se příslušně svažují radiálně dovnitř od prvního a druhého vnějšího rohu k obloukovému propojovacímu povrchu. Paprsková připojovací část je napevno spojena s první kruhovou boční částí, druhou kruhovou boční částí a vnější kruhovou částí. Jde první kruhový, svažující se povrch, tak i druhý kruhový, svažující se povrch jsou vedeny v úhlu od přibližně tří stupňů do přibližně sedmi stupňů ve vztahu k pomyslné přímce procházející prvním a druhým vnějším rohem.

Uvedené cíle lze v jejich základě také dosahovat vyvinutím ráfku kola bicyklu majícím první kruhovou boční část a druhou kruhovou boční část, vnější kruhovou část a vnitřní kruhovou část. První kruhová boční část a druhá kruhová boční část mají podle příslušnosti první lemové žebro a druhé lemové žebro tvořící jednak první kruhový povrch pro udržování pneumatiky a jednak opačný, druhý kruhový povrch pro udržování pneumatiky. Vnější kruhová část se nachází mezi první kruhovou boční část a druhou kruhovou boční částí a je tvarována tak, aby tvořila první vnější roh a druhý vnější roh. Vnější kruhová část má první kruhový, svažující se povrch a druhý kruhový, svažující se povrch a mezi nimi se nachází obloukový propojovací povrch. Jak od první kruhové boční části, tak i od druhé kruhové boční části směřuje radiálně dovnitř vnitřní kruhová část, která tak vytváří kruhovou dutou oblast. Tato vnitřní kruhová část má určitý počet obvodově rozmístěných otvorů. Vnější kruhová část má přinejmenším jeden otvor, avšak celkový počet těchto otvorů je menší než polovina z počtu paprskových otvorů.

Uvedené cíle lze v jejich základě rovněž dosahovat vyvinutím ráfku kola bicyklu majícím první kruhovou boční část a druhou kruhovou boční část, vnější kruhovou část a vnitřní kruhovou část. První kruhová boční část a druhá kruhová boční část mají podle

4 4 4

-5• « · · • · · · · · * • · · · · · · ·· · • ······· · ··· · · ·· 4 · · «· ······ příslušnosti první lemové žebro a druhé lemové žebro, přičemž tato žebra tvoří jednak první kruhový povrch pro udržování pneumatiky a jednak opačný, druhý kruhový povrch pro udržování pneumatiky a navíc tvoří první vnitřní ohnutý úsek a druhý vnitřní ohnutý úsek. Vnější kruhová část se nachází mezi první kruhovou boční část a druhou kruhovou boční částí a je tvarována tak, aby tvořila první vnější roh a druhý vnější roh. Vnitrní kruhová část má první paprskový připevňovací úsek s radiální délkou a druhý paprskový připevňovací úsek s radiální délkou, přičemž mezi tímto prvním paprskovým připevňovacím úsekem a druhým paprskovým připevňovacím úsekem se nachází vnitřní kruhový úsek. Jak první paprskový připevňovací úsek, tak i druhý paprskový připevňovací úsek směřují radiálně dovnitř od prvního ohnutého úseku a druhého ohnutého úseku tak, aby řečený první paprskový připevňovací úsek a řečený druhý paprskový připevňovací úsek byly příslušně odsazeny od první boční části a druhé boční části. Jak v prvním paprskovém připevňovacím úseku, tak i ve druhém paprskovém připevňovacím úseku je vytvořen určitý počet obvodově rozmístěných otvorů, jejichž radiální délky jsou větší než jedna polovina radiálních délek prvního paprskového připevňovacího úseku a druhého paprskového připevňovacího úseku.

Tyto a další cíle, znaky, aspekty a výhody přihlašovaného vynálezu budou zkušeným odborníkům v oblasti techniky jízdních kol zřejmé z následujícího podrobného popisu, který v návaznosti na připojená vyobrazení vysvětluje výhodná provedení přihlašovaného vynálezu.

Přehled obrázků na výkrese

Nyní bude proveden odkaz na přehled připojených vyobrazení, která tvoří část tohoto původního popisu a na kletých ;

Obr. 1 je bokorys zadního kola bicyklu majícího zadní hlavu kola, určitý počet (šestnáct paprsků s vyztužovacími součástmi a ráfkem podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

Obr. 2 je zvětšený bokorys hlavy zadního kola bicyklu nakreslené na obr. 1, kdy k této hlavě zadního kola bicyklu jsou připojeny vnitřní koncové části paprsků;

Obr. 3 je zvětšený bokorys Části kola bicyklu nakresleného na obr. 1 se zřetelem na předvedení spoje mezi ráfkem a dvěma paprsky kola bicyklu, které jsou vyrovnány v obvodovém směru;

9 9 9

-69 »9 ·

9 ·

9 9

9999

Obr. 4 je pněný řez částí ráfku kola bicyklu, který je vzat podle přímky 4-4 nakreslené na obr. 3, přičemž na tomto vyobrazení je dvojice paprsků nakreslena v nárysu, zatímco ráfek a vyztužující součásti jsou nakresleny v příčném řezu;

Obr. 5 je zvětšený příčný řez vnější části ráfku kola bicyklu nakresleného na obr. 4;

Obr. 6 je příčný řez částí ráfku kola bicyklu, který je vzat podle přímky 4-4 nakreslené na obr. 3, přičemž na tomto vyobrazení jsou paprsky a vyztužující součástí vynechány, avšak k ráfku je připojena bezdušová pneumatika, jejíž změněný tvar je znázorněn přerušovanými čarami;

Obr. 7 je schematický půdorys části ráfku kola bicyklu s navléknutou bezdušovou pneumatikou znázorňující prohnutí výztužného drátěného kruhu pneumatiky účinkem tlaku;

Obr. 8 je schematický bokorys části ráfku kola bicyklu s navléknutou bezdušovou pneumatikou, který je nakreslen na obr. 7, znázorňující prohnutí výztužného drátěného kruhu pneumatiky účinkem tlaku;

Obr. 9 je příčný řez části ráfku kola bicyklu, který je vzat podle přímky 9-9 nakreslené na obr. 1, přičemž na tomto vyobrazení je předveden otvor pro vstup ventilku;

Obr. 10 je zvětšený bokorys části ráfku kola bicyklu předvádějící paprsek a vyztužovací součást v první poloze před vsunutím vnějšího konce paprsku a vyztužovací součásti do jednoho z paprskových otvorů;

Obr. 11 je zvětšený bokorys části ráfku kola bicyklu předvádějící paprsek a vyztužovací součást v první poloze po začátku vsunování vnějšího konce paprsku a vyztužovací součásti do jednoho z paprskových otvorů v ráfku;

Obr. 12 je zvětšený bokorys podstatných částí jednoho z paprsků podle přihlašovaného vynálezu, které jsou předvedeny na obr. 1 až obr. 4, obr. 10 a obr. 11;

Obr. 13 je nárys podstatných částí paprsku předvedeného na obr. 12;

Obr. 14 je zvětšený bokorys jedné z vyztužovacích součástí nebo podložek ukázaných na obr. 3, obr. 4, obr. 10 a obr. 11;

Obr. 15 je nárys jedné vyztužovací součásti nebo podložky, jež je nakreslena na obr. 14;

Obr. 16 je pohled z opačné strany na bokorys vyztužovací součásti nebo podložky, jež je nakreslena na obr. 14 a 15;

Obr. 17 je nárys vyztužovací součásti nebo podložky, jež je nakreslena na obr. 14 až 16;

• · · ·

-7Obr. 18 je podélný příčný řez vyztužovací součásti nebo podložky, jež je nakreslena na obr. 14 až 16, přičemž tento příčný řez je vzat podle přímky 18 -18 nakreslené na obr. 14;

Obr. 19 je podélný příčný řez vyztužovací součásti nebo podložky, jež je nakreslena na obr. 14 až 16, přičemž tento příčný řez je vzat podle přímky 19 -19 nakreslené na obr. 14;

Obr. 20 je příčný řez části ráfku kola bicyklu podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu, kdy tento příčný řez je vzat podle přímky 4-4 nakreslené na obr. 3, přičemž na tomto vyobrazení je dvojice paprsků nakreslena v náiysu, zatímco ráfek a vyztužující součásti jsou nakresleny v příčném řezu;

Obr. 21 je zvětšený příčný řez části ráfku kola bicyklu podle třetího provedení přihlašovaného vynálezu, přičemž na tomto vyobrazení je dvojice paprsků nakreslena v náiysu, zatímco ráfek a vyztužující součásti jsou nakresleny v příčném řezu;

Obr. 22 je zvětšený příčný řez vnější části ráfku kola bicyklu podle čtvrtého provedení přihlašovaného vynálezu;

Obr. 23 je bokoiys předního kola bicyklu mající přední hlavou kola, určitý počet (dvanáct) paprsků s vyztužovacími součástmi a ráfek podle pátého provedení přihlašovaného vynálezu;

Obr. 24 je zvětšený bokoiys částí kola bicyklu nakresleného na obr. 23, přičemž tento bokorys předvádí spojení mezi ráfkem a dvěma paprsky kola bicyklu, které jsou od sebe odsazeny v obvodovém směru; a

Obr. 25 je příčný řez částí ráfku kola bicyklu, který je vzat podle přímky 25 - 25 nakreslené na obr. 24, přičemž na tomto vyobrazení jsou dva paprsky kola bicyklu od sebe odsazeny v obvodovém směru.

Příklady provedení vynálezu

S prvotním odkazem na obr. 1 a 2 lze uvést, že na těchto vyobrazeních je předvedeno zadní kolo 12 bicyklu podle přihlašovaného vynálezu. Kolo 12 bicyklu má středovou hlavu 20. určitý počet vnějším směrem vedených paprsků 22 a kruhový ráfek 24, na němž je obvyklým způsobem navlečena pneumatika 26. Ovšem pro zkušené odborníky v této oblastí techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že kolo 12 bicyklu se může používat také jako přední kolo bicyklu na základě modifikování hlavy 20 kola. V právě popisovaném provedení je kolem 12 bicyklu

-8• ft • · · • ftftftft ftft ··· · zadní kolo bicyklu s první sadou radiálních paprsků a druhou sadou tangenciálních paprsků. Ovšem pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto textu zřejmé, že popis týkající se konstrukce kola 12 bicyklu se vztahuje buď na přední kolo bicyklu nebo na zadní kolo bicyklu.

V právě popisovaném a předváděném provedení má kolo 12 bicyklu šestnáct paprsků 22, které jsou vedeny mezi středovou hlavou 20 kola a kruhovým ráfkem 24. Je pochopitelné, že pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že kolo 12 bicyklu může mít v případě potřeba a/nebo zvláštního požadavku menší nebo větší počet paprsků. Kolo 12 bicyklu by mohlo mít například dvacet čtyři paprsků, a to dvanáct radiálních paprsků a dvanáct tangenciálních paprsků. Navíc v právě popisovaném provedení jsou opačné dvojice paprsků na ráfku obvodově vyrovnány ve vzájemném vztahu k sobě. Ovšem zkušeným odborníkům je zřejmé to, že opačné dvojice paprsků by mohly být na kruhovém ráfku 24 od sebe obvodově odsazeny. Například na obr. 23 je vidět, že vnější konce všech tangenciálních paprsků T2. předního kola 12' bicyklu podle přihlašovaného vynálezu jsou obvodově odsazeny tak, jak to bude vysvětleno v dalším textu.

Na obr. 2 je vidět, že hlava 20 kola má trubkovou tělesovou část 30 se čtyřmi výběžky 32 pro připevňování paprsků a tyto výběžky 32 jsou axiálně rozmístěny na jedné straně trubkové tělesové části 30. Ve výběžcích 32 pro připevňování paprsků jsou vytvořeny otvory 34 pro tangenciální připojování paprsků 22 (tangenciálních paprsků) k těmto výběžkům. Na opačné straně trubkové tělesové části 30 je axiálně uspořádána trubková připevňovací část 36. V trubkové připevňovací části 36 je vytvořen určitý počet paprskových připevňovací štěrbin 38 pro radiální připojování paprsků (radiálních paprsků) k této trubkové připevňovací části 36. Radiální paprsky a tangenciální paprsky mají stejné tvarové řešení. Avšak délka (nebo velikost) tangenciálních paprsků může být poněkud rozdílná ve srovnání s radiálními paprsky. Vzhledem k uvedené podobnosti budou v textu této přihlášky radiální i tangenciální paprsky označovány stejnými odkazovými značkami. Trubková tělesová část 30 má axiální průchod, který je přizpůsoben pro uložení sestavy 28 hlavy kola.

Počet a tvar výběžků 32 pro připevňování paprsků a tvarové řešení trubkové připevňovací části 36 bude záviset na počtu paprsků a jejich tvarech. V souladu s tímto popisem bude pro zkušené odborníky v této oblastí techniky zřejmé, že při praktickém uplatňování tohoto vynálezu by mohly být využity další typy a tvary středových hlav kola. Navíc pro • to · toto ·

9► · ·« ···· • to toto to • · · ·· · toto····· · · zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé to, že hlava 20 kola by mohla být konstruována pro používání všech radiálních/tangenciálních paprsků a pro větší nebo menší počet paprsků než je šestnáct paprsků. Jako příklad lze uvést to, že hlava 20 kola by mohla být konstruována se šesti výběžky pro připevňování paprsků (v každém výběžku pro připevňování paprsků by byly vytvořeny dva otvoiy) a s dvanácti štěrbinami pro připevňování paprsků vytvořenými v trubkové připevňovací části pro účely zhotovení kola majícího dvacet čtyři paprsků.

Na obr. 12 a 13 je vidět, že každý z paprsků 22 má vnější koncovou část 40, jež se připevňuje k ráfku 24a, prostřední část 42 a vnitrní koncovou část 44. Vnitřní koncové části 44 paprsků 22a mají výhodné vnější zavity pro našroubování paprskových matic 46 tak, jak to bude podrobněji popsáno v dalším textu. Další text bude rovněž podrobněji popisovat připojování vnějších koncových částí nebo paprskových hlaviček 40 k ráfku 24 pomocí vyztužovacích součástí 48. Vyztužovací součásti nebo podložky 48 jsou konstruovány tak, aby vstřebávaly tlak, která na ráfek 24 vyvíjejí paprsky 22.

Ráfek 24 je konstruován pro navlékání plášťových pneumatik 26, jak je to předvedeno na obr. 1 a 6. Ráfek 24 se zhotovuje z materiálů, jež jsou v podstatě tuhé a jejichž použití je v této oblasti techniky známo. Ráfky 24 se mohou vyrábět z jakýchkoli vhodných kovových materiálů, jako je například povlečená ocel, nerezavějící ocel, hliník nebo titan, jakož i další nekovové materiály, jako je kompozit obsahující uhlíková vlákna.

Na vyobrazení bokoiysu (obr. 1) je vidět, že ráfek 24 má v podstatě kruhový tvar a má dvě (první a druhou) kruhové boční části 50, vnější kruhovou část 52 a vnitřní kruhovou část nebo paprskovou připevňovací část 54, které jsou napevno spojeny dohromady tak, aby vytvářely kruhovou dutou oblast A, jež je předvedena na obr. 4, 6 a 9. Ráfek 24 je konstruován pro otáčení kolem středové osy X. Kruhové boční části 50 mají podobu součástí ve tvaru desky a jsou na nich příslušně vytvořena dvě kruhová žebra (první a druhé) 51a a dva ohnuté úseky (první a druhý) 51b. Vnější kruhová část 52 má podobu trubkové součásti, která je umístěna axiálně mezi kruhovými bočními částmi 50. Vnější kruhová část 52 je napevno připojena ke kruhovým bočním částem 50 v radiální poloze mezi kruhovými žebry 51a a ohnutými úseky 51b. Vnitřní kruhová část 54 má podobu trubkové součásti, která má v podstatě tvar „U“ (jak je to vidět v příčném řezu na obr. 4 a 6). Vnitřní kruhová část 54 je napevno připojena k ohnutým úsekům 51b kruhových bočních částí 50.

-10»· ···· ·· · • · · • · · · • · · ··« • a 4 a · « ♦ a a a a a a a a a a

Na obr. 3 až 6 je nejlépe vidět, že kruhové boční části 50 obsahují první kruhový brzdicí povrch 60a a opačně směřující, druhý kruhový brzdicí povrch 60a, dva (první a druhý), kruhové povrchy 60b pro nesení pneumatiky, které podle příslušnosti směřují axiálně proti sobě, a dva (první a druhý) udržovací nebo opěrné povrchy 60c pro udržování nebo opření pneumatiky, jež také podle příslušnosti směřují axiálně proti sobě. Povrchy 60b pro nesení pneumatiky směřují k sobě a jsou vytvořeny na příslušných opačných stranách kruhových bočních částí 50 ve vztahu k brzdicím povrchům 60a. V právě popisovaném provedení jsou povrchy 60b pro nesení pneumatiky výhodně rovnoběžné ve vztahu k sobě a rovněž jsou rovnoběžné ve vztahu k brzdicím povrchům 60a.

Kruhová žebra 51a vytvářejí opěrné povrchy 60c, které se rozšiřují radiálně dovnilř pro účely udržování pneumatiky 26. Je výhodné, že kruhové boční části 50 mají minimální tloušťku přibližně 1,4 milimetru. Kruhová žebra 51a se výhodně rozšiřují axiálně směrem k sobě do vzdálenosti přibližně 1,1 milimetru od příslušných bočních částí 50, čímž vytvářejí opěrné povrchy 60c. Ohnuté úseky 51b jsou postaveny v určitém úhlu, kteiý vytváří ostré, vnější kruhové rohy 60d (tj. první vnější ostrý roh a druhý vnější ostrý roh) s brzdicími povrchy 60a a bočními částmi 50. Takové technické opatření zdokonaluje pevnost a trvanlivost ráfku 24. K tomu přistupuje skutečnost, že takové tvarové řešení snižuje množství materiálu, který se používá pro zhotovování ráfku 24.

Je výhodné, že vnější kruhová část 52 má tloušťku přibližně 0,9 milimetru a je umístěna celkově axiálně mezi kruhovými bočními částmi 50, takže spolu s těmito kruhovými bočními částmi 50 tvoří dva (první a druhý) kruhové vnější rohy nebo rohové povrchy 62a. Je výhodné, že k vnější kruhové části 52 náležejí dva (první a druhý) kruhové, svažující se povrchy 62b, které vedou od vnějších rohů 62a, a dva (první a druhý) kruhové, přechodové vnitřní rohy 62c a jeden kruhový, obloukový propojovací povrch 62d.

Na obr. 5 je nejlépe vidět, že obloukovým propojovacím povrchem 62d je výhodně vydutý, obloukový, trubkový povrch, který se rozšiřuje v axiálním směru a má výhodný poloměr zakřivení Ri přibližně 5,0 milimetrů, jak je znázorněno na obr. 5. Přechodové vnitřní rohy 62c jsou výhodně vytvořeny v podobě vypuklých, zakřivených, trubkových povrchů, které připojují vydutý, obloukový, trubkový povrch 62d ke kruhovým, svažujícím se povrchům 62b hladkým způsobem. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že mezi obloukovým propojovacím

-11• 44 44 · «444 • 444 4 4 4 4< · • 4444444 4 444 4 4

4 4444 444

4 44 44 444444 povrchem 62d a kruhovými, svažujícími se povrchy 62b neexistují žádné ostré změny směru nebo přechodové hrany.

Je výhodné, že středový bod C obloukového propojovacího povrchu 62d se nachází na středové rovině P ráfku 24 kola bicyklu, jak je to předvedeno na obr. 5. Středový bod C leží na kruhu, kteiý obklopuje osu X otáčení a je veden na obloukovém propojovacím povrchu 62d v bodě, který je radiálně nejvíce uvnitř. Středový bod C se výhodně nachází v radiální vzdálenosti Di přibližně 3,85 milimetru směrem dovnitř od pomyslné přímky L₄ procházející dvěma vnějšími rohy 62a. Navíc středový bod C obloukového propojovacího povrchu 62d se výhodně nachází v radiální vzdálenosti přibližně 9,7 milimetru směrem dovnitř od pomyslné přímky La procházející na úrovni vnějších obvodových okrajů kruhových bočních částí 50. Tato pomyslná přímka Li je výhodně vedena ve vzdálenosti D2 přibližně 5,85 milimetru od pomyslné přímky L2. V každém případě je vzdálenost mezi pomyslnou přímkou Li a pomyslnou přímkou La v rozsahu od přibližně 4,5 milimetru do přibližně 6,5 milimetru.

Pomyslné přímky Li a L2 jsou rovnoběžné se středovou osou X ráfku 24 kola bicyklu a stejně tak jsou rovnoběžné ve vzájemném vztahu k sobě, jak je to vidět na obr. 1, 2 a 5. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že pomyslné přímky Li a L2 leží na souosých pomyslných válcích, které obklopují středovou osu X ráfku 24 kola bicyklu, přičemž tyto pomyslné válce procházejí vnějšími rohy 62a a vnějšími obvodovými okraji příslušných kruhových bočních částí 50.

S odkazem na obr. 5 lze ještě uvést, že kruhové, svažující se povrchy 62b jsou vedeny v úhlu V v rozsahu od přibližně tří stupňů do přibližně sedmnácti stupňů ve vztahu k pomyslné přímce Li procházející vnějšími rohy 62a. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že kruhové, svažující se povrchy 62b jsou vedeny v úhlu V přibližně deset stupňů ve vztahu k pomyslné přímce LiNavíc že kruhové, svažující se povrchy 62b jsou vedeny od vnějších rohů 62a k obloukovému propojovacímu povrchu 62d. V tomto smyslu je vytvořeno lůžko ve tvaru „U“, které slouží pro umístění pneumatiky.

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, přechodové vnitřní rohy 62c jsou výhodně vytvořeny z vydutých, zakřivených povrchů, které spojují kruhové, svažující se povrchy 62b s obloukovým propojovacím povrchem 62d. Konkrétněji lze uvést, že oba přechodové vnitřní rohy 62c mají poloměr zakřivení Ra přibližně 5 milimetrů, takže mezi obloukovým propojovacím povrchem 62d a kruhovým, svažujícím se povrchem 62b je vytvořen hladký přechod. Je výhodné, že poloměr zakřivení Ra je v podstatě stejný jako poloměr zakřivení R_b

-12“ • fc ··· · • fc • fcfc fcfc * «fcfc· fcfcfcfc fcfc fc fcfc fc • · fcfcfcfc fcfc· ···· · • fc · fcfcfcfc ··· • fc · fcfc fcfc fcfcfcfc·· takže je vytvořen hladký, pravidelný přechod. V každém případě je poloměr zakřivení Ra a poloměr zakřivení Ri volen tak, aby byl vytvořen hladký přechod bez prudkých změn směru mezi kruhovým, svažujícím se povrchem 62b a obloukovým propojovacím povrchem 62d. Proto při navlékání a nafukování bezdušových pneumatik 26 na ráfku 26 mohou vnitřní hrany pneumatiky 26 sklouzávat po obloukovém propojovacím povrchu 62d, přechodových vnitřních rozích 62c a kruhových, svažujících se površích 26b do udržovací polohy na příslušných kruhových površích 60b pro nesení pneumatiky.

S odkazem na obr. 5 lze ještě dodat, že oba kruhové, svažující se povrchy 62 mají výhodnou délku B přibližně 3,39 milimetru, přičemž tato délka B představuje rozměr mezi vnějšími rohy 62a a vnitřními přechodovými rohy 62c. Navíc kruhové, svažující se povrchy mají podobu rovných, plochých, kuželovitých povrchů, které jsou vedeny mezi příslušnými vnějšími a vnitřními rohy 62a a 62c. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že kruhové, svažující se povrchy 62 mají výhodně podobu kuželovitých povrchů, které se v určitém úhlu svažují směrem dovnitř od vnějších rohů 62a a směřují ke středové rovině P ráfku 24 kola bicyklu (tzn. k vnitřním přechodových rohům 62c).

Na obr. 9 je nejlépe vidět, že ve vnější kruhové části 52 nejsou vytvořeny žádné otvory s výjimkou jediného otvoru 72 pro ventilek pneumatiky, který je přizpůsoben pro vstup části ventilku 74, aby bylo možné používat bezdušovou pneumatiku 26 na ráfku 24 tak, jak to bude popsáno v dalším textu. V každém případě má vnější kruhová část 52 menší počet otvorů než je polovina počtu paprsků připojených k rámu 24, což bude rovněž rozvedeno v dalším textu. Jako příklad lze uvést to, že, má-li ráfek 24 šestnáct paprsků, pak vnější kruhová část 52 má méně než osm otvorů (tzn. sedm nebo méně).

S odkazem na obr. 6 až 8 lze uvést, že zde uváděnou pneumatikou 26 je bezdušová pneumatika se dvěma kruhovými udržovacími částmi nebo patkami 27. Každá kruhová udržovací část nebo patka 27 obsahuje kruhový, vyztužovací drát 27a, který se udržuje v lůžku ráfku 24 pro udržování pneumatiky. Konkrétněji vyjádřeno, udržovací části 27 jsou ve styku s povrchy 60b pro nesení pneumatiky a opěrnými povrchy 60c tehdy, když je pneumatika nahuštěná tak, jak je to předvedeno na obr. 6. Je výhodné, že kruhovými vyztužovacími dráty 27a jsou v podstatě nedeformovatelné, kovové dráty s celkově neměnným obvodem nebo průměrem. Na základě tvarového uspořádání ráfku 24, a to obzvláště vnější kruhové části 52 (obloukového propojovacího povrchu 62c, přechodových vnitřních rohů 62c a kruhových,

9*9

99 > · · 1

I · Η

9999 9 9

139 I • · i

99 svažujících se povrchů 62b) se bezdušová pneumatika snadno umisťuje do lůžka řádku 24 pro udržování pneumatiky.

Ktomu lze dodat, že na základě tvarového uspořádání kruhových, svažujících se povrchů 62b se minimalizuje ztráta vzduchu při místní deformaci pneumatiky 26 v axiálním směru. Jak lze konkrétně vypozorovat z obr. 7 a 8, v případě styku překážky O, jako je například kámen, s pneumatikou 26, dochází k působení síly na pneumatiku 26 v axiálním směru. V souvislosti s přítomností kruhových, svažujících se povrchů 62b dochází k místnímu prohnutí nebo deformaci na jedné z udržovacích částí 27 a na vyztužovacím drátu 27a tehdy, když axiální síla působí na pneumatiku 26. Vzhledem k tomu, že vyztužovací drát 27a má celkově stálý obvod nebo průměr, bude se tento vyztužovací drát 27a posouvat radiálně dovnitř po kruhovém, svažujícím se povrchu 62 tam, kde je pneumatika 26 ve styku s překážkou O. Navíc vyztužovací drát 27a se bude pohybovat axiálně ke středové rovině P v místě styku s překážkou O. V tomto smyslu se může i nadále udržovat stálá obvod vyztužovacího drátu 27a. Konečně v důsledku tohoto posouvám udržovací části 27 s vyztužovacím drátem 27a se minimalizuje ztráta vzduchu, neboť utěsnění mezi udržovací částí 27 a kruhovým, svažujícím se povrchem 62b zůstává zachováno tak, jak je to předvedeno na obr. 6.

S opětným odkazem na obr. 3 až 11 lze uvést, že vnitřní kruhová část 54 je částí určenou pro připojováni paprsků, která obsahuje vnitřní kruhový úsek 64 a dva (první a druhý) paprskové připevňovací úseky 66. Je výhodné, že vnitřní kruhový úsek 64 má tloušťku 0,9 milimetru a má podobu trubkové součásti, která vytváří radiálně nejvnitmější okraj ráfku 24. Paprskové připevňovací součásti 66 jsou vyvedeny radiálně vnějším směrem od vnitřního kruhového úseku 64 a jsou napevno připojeny k ohnutým úsekům 51b bočních částí 50. Takto je vnitřní kruhová část 54 napevno spojena s kruhovými bočními částmi 50 a vnější kruhovou částí 52. Paprskové připevňovací úseky 66 mají tloušťku přibližně 1,1 milimetru (± 0,05 milimetru) a jsou odsazeny od bočních částí 50 v důsledku tvarového uspořádání ohnutých úseků 51b a vnitřní kruhové částí 54. Konkrétněji lze dodat, že paprskové připevňovací úseky 66 jsou výhodně odsazeny od bočních částí 50 směrem ke středové rovině P ráfku 24 a jsou orientovány v určitém úhlu ve vztahu k bočním částem 50.

Paprskové připevňovací úseky 66 mají radiální délky D3 a je v nich vytvořen určitý počet paprskových otvorů 76, jež jsou obvodově rozmístěny tak, jak je to vidět na obr. 3, 4 a 6. Je výhodné, že rozměr radiálních délek D₃ je přibližně 10,5 milimetru. V právě popisovaném

4* 4 •4 «·*« «44 44 * 4 >444 44 9 4 4 4

Λ 4 «444

I 4 44 4 4 « 4 « 4 « 4

-14provedení jsou dvojice opačných paprskových otvorů 76 vzájemně vyrovnány v obvodovém směru. Ovšem zkušeným odborníkům je zřejmé to, že opačné dvojice paprsků by mohly být v případě potřeba a/nebo zvláštního požadavku od sebe obvodově odsazeny tak, jak to bude provedeno v dalším textu v souvislosti s dalším provedením přihlašovaného vynálezu. Paprskové otvoiy 76 jsou rozmístěny v určité vzdálenosti od vnitřního kruhového úseku 64 tak, aby se paprskové otvory 76 nacházely v blízkosti ohnutých úseků 51b bočních částí 50. Avšak vzhledem k přítomnosti ohnutých úseků 51b nepřekáží žádný z paprsků brzdicí činnosti na ráfku 24 tehdy, jsou-li paprsky 22 připojeny k ráfku 24 s využitím paprskových pnpevňovacích úseků 66.

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, ve vnější kruhové části 52 je výhodně vytvořen jediný otvor 72, který je přizpůsoben pro vstup části ventilku 75 do tohoto otvoru. Na obr. 9 je vidět, že vnitřní kruhová část 54 má také ventilkový otvor 74 pro vstup části ventilku 75. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že ventilkový otvor 74 se výhodně zhotovuje ve vnitřním kruhovém úseku 64 vnitřní kruhové části 54. Je výhodné, že ve vnější kruhové části 52 není vytvořen žádný otvor s výjimkou ventilkového otvoru 72. Navíc je výhodné, že vnitřní kruhový úsek 64 rovněž nemá žádný otvor s výjimkou ventilkového otvoru 74. Ventilek 75 je poměrně známou součástí pneumatiky a je výhodně vystředěn mezi sousedními dvojicemi paprsků 22. proto zde nebude struktura ventilku 75 podrobně popisována nebo předváděna.

Paprskové otvory 76, které jsou vytvořeny v paprskových připevňovacích úsecích 66, jsou výhodně rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe kolem obvodu těchto paprskových připevňovacích úseků 66. V tomto provedení je vytvořen určitý počet paprskových otvorů 76, které jsou výhodně kruhové a jejich průměty jsou větší než průměry vnějších koncových částí 40 paprsků 22. Paprskové otvory 76 podle přihlašovaného vynálezu jsou větší než běžně známé paprskové otvory. Proto vyztužovací součásti 48 přenášejí účinky sil působících na ráfek 24 na větší ploše, než je tomu v případě přenášení sil prostřednictvím paprsků s kruhovým průřezem, takže praskání a/nebo trhání ráfku 24 účinkem námahy je minimalizováno.

S odkazem na obr. 6 lze uvést, že paprskové otvoiy 76 mají radiální délky E, které jsou výhodně větší než jedna polovina radiálních délek D3 paprskových připevňovacích úseků 66 (tzn. větších o přibližně 5,25 milimetru). Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že paprskové otvoiy 76 mají výhodně podobu celkově kruhových otvorů, jejichž radiální délky E nebo průměry mají výhodně rozměr přibližně 6,1 milimetru ± 0,05 milimetru. Ovšem pro zkušené odborníky v této

150*0 »·*»·«*· 00 »· 000 09 · *00*

0009 000 09 0

0 #000 «00 0990 0

0 <«90 0*0 «0 · 0« 0» «0 0090 oblasti techniky bude zřejmé to, že paprskové otvoiy 76 by mohly mít podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku jiné tvary a/nebo velikosti, aniž by docházelo k opouštění rozsahu přihlašovaného vynálezu. V každém případě platí, že velikosti a tvary paprskových otvorů jsou takové, aby vnější koncové části 40 paprsků 20 mohly být spolu s nasazenými vyztužovacími součástmi 48 vsunovány do paprskových otvorů 76 tak, jak je to předvedeno na obr. 10 a 11. Navíc platí, že paprskové otvory 76 mají takové velikosti a tvary, aby udržovaly vnější koncové části 4Q s nasazenými vyztužovacími součástmi 48 v paprskových otvorech 76 tehdy, když jsou paprsky 22 připojeny k ráfku 24 a hlavě 20 kola.

S odkazem na obr. 12 a 13 bude nyní proveden podrobnější popis paprsků 22. Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, každý z paprsků má vnější koncovou část 40, prostřední část 42 a vnitřní koncovou část 44- Na vnitřních koncových částech 44 jsou výhodně vytvořeny vnější závity pro našroubování paprskových matic 46. Vnější koncové části nebo paprskové hlavičky 40 se připojují k ráfku 24 pomocí vyztužovacích součástí nebo podložek 48. Vyztužovací součásti nebo podložky 48 jsou konstruovány pro rozptylování tlaků přenášených na ráfek 24 z paprsků 22.

Rovná prostřední část 42 směřuje radiálně dovnitř od vnější koncové části 4Q na tuto prostřední část 42 navazuje ve směru dovnitř vnitřní koncová část 44- Na každé vnitřní koncové části 44 je výhodně vytvořen vnější závit pro našroubování paprskové matice 46. Navíc každá vnitřní koncová část 44 vytváří zakončení každého paprsku 22. které se připojuje k hlavě kola. Vnitřní koncová část 44 se připojuje k hlavě kola poměrně známým způsobem (tzn. radiálně na jedné straně hlavy 20 kola a tangenciálně na druhé straně hlavy 20 kola). Vnější koncová část 40, prostřední část 42 a vnitřní koncová část se výhodně zhotovují v podobě jediného, celistvého dílu, ke kterému se připojuje paprsková matice 46, jež se během připojování k hlavě 20 kola šroubuje na každou vnitřní koncovou část 44 paprsků 22.

V tomto provedení má každá koncová část 4Θ paprsků 22 dmutý úsek 46 se zvětšenou hlavičkou 49, která je vytvořena na volném konci ohnutého úseku 47. Ohnutý úsek 42 má kruhový průřez s předem stanovenou šířkou nebo průměrem. Zvětšená hlavička 49 má větší šířku nebo průměr, aby připevňovala paprsek 22 k ráfku 24 prostřednictvím vyztužovací součásti nebo podložky 48. Každá zvětšená hlavička 49 je tvarována tak, aby si nepřekážela s ráfkem při instalování (nebo vsunování) vnějších koncových částí 4Θ paprsků 22, na nichž jsou nasazeny vyztužovací součásti 48, do paprskových otvorů 76. Proto se může kolo 12

-16• ·

snadno sestavovat bez potřeby dalších přístupových otvorů vytvořených ve vnější kruhové části 52. Každá zvětšená hlavička 49 a každý ohnutý úsek 42 tvoří připevňovací konec každého paprsku 22, který se připevňuje k ráfku 24. Každá prostřední část 42 a každá vnitřní koncová část 44 má v příčném řezu tvar kruhu nebo elipsy. Avšak pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé, že podle potřeby a/nebo případného technického záměru může být rozměr průřezu v podstatě stejnoměrný po celé délce paprsků 22· Stejně tak bude pro zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmé, že podle potřeby a/nebo případného technického záměru mohou být použity paprsky se stejnoměrným nebo nestejnoměrným tvarem průřezu.

Na obr. 12 a 13 je také vidět, že vnější koncové části 40 paprsků 22 j^sou ohnuty a na volných koncích paprsků 22 tvoří zvětšené hlavičky 49, které jsou odsazeny od ohnutých úseků 42· Avšak pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že vnější koncové části 40 se mohou ohýbat nebo formovat tak, aby měly jiné tvary a/nebo průřezy, než jsou zde předváděné tvary a průřezy. V každém případě by měly být tvary a průřezy ohnutých úseků 42 a zvětšených hlaviček 49 každého paprsku 22 vyřešeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb paprsku 22 ve vztahu k ráfku 24 tehdy, když je paprsek 22 ve své instalované poloze.

Prostřední části 42 paprsků 22 jsou předvedeny v podobě typu celkově rovných, drátových paprsků s průřezem majícím v podstatě tvar elipsy. Avšak pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že prostřední části 42 paprsků 22 mohou mít jiná tvarová uspořádání podobající se jiným typům průřezů a/nebo tvarů. Jako příklad lze uvést to, že prostřední část může být v průřezu kruhová nebo případně obdélníková, přičemž takový tvar může být jednotný po celé délce prostřední části 42- V alternativním případě se může tvar průřezu v rozsahu délky prostření části 42 měnit tak, aby se průřez prostřední části zvětšoval na úseku, kteiý se přibližuje k hlavě 2Θ kola. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že tloušťka a/nebo šířka prostřední části 42 může být buď jednotná nebo se může podle potřeby a/nebo zvláštního technického záměru měnit.

Na vnitřních koncových částech 44 paprsků 22 jsou vytvořeny závity pro našroubování běžně používaných paprskových matic 46. Konkrétněji lze uvést, že vnitřní koncové části 44 paprsků 22 se protahují jedním koncem otvorů 34 hlavy 2θ kola nebo paprskových připevňovacích štěrbin 38 a poté se do druhých konců otvorů 34 nebo paprskových připevňovacích štěrbin umisťují paprskové matice 46. Hlavičkové nebo přírubové části paprskových matic 46 jsou v takovém styku s vnitřním opěrným povrchem otvorů 34 nebo paprskových připevňovacích štěrbin 38, kteiý zajišťuje, aby vnitřní koncové části 44 paprsků 22 byly bezpečně připevněny k hlavě 20 kola. V této souvislosti lze dodat, že paprsky 22 se mohou mezi hlavou 20 kola a ráfkem 24 utahovat běžně známým způsobem, výsledkem čehož je připevnění vnitřních koncových částí 44 paprsků 22 v sestavě kola bicyklu.

S odkazem na obr. 14 až 19 bude nyní proveden podrobnější popis vyztužovacích součástí 48. Vyztužovací součásti 48 jsou konstrukčně uspořádány tak, aby napomáhaly rovnoměrnějšímu vstřebávání účinku tlaků přenášených z paprsků 22 na ráfek 24· Na obr. 10 a obr. 11 je názorně předvedeno, že vyztužovací součásti 48 jsou konstruovány tak, aby mohly procházet skrze paprskové otvoiy 76 v první příslušné poloze umožňující vzájemný průchozí vztah mezi vyztužovacími součástmi 48 a paprskovými otvoiy 76. Vyztužovací součásti 48 jsou rovněž konstrukčně uspořádány tak, aby se ve druhé příslušné poloze mohly udržovat v paprskových otvorem na základě vzájemného vztahu mezi vyztužovacími součástmi 48 a paprskovými otvory 76, jak je to předvedeno na obr. 3. Vyztužovací součásti 48 mají výhodně tvar podlouhlé kotoučové součásti, přičemž každá vyztužovací součást nebo podložka 48 má první (menší), v podstatě kruhovou, stupňovou část 89, druhou (větší), podlouhlou, stupňovou část 82 a ve středu umístěný paprskový otvor 84·

Je výhodné, že každá vyztužovací součást nebo podložka 48 se zhotovuje v podobě jediného, celistvého, kovového dílu. Jako příklad použitelného materiálu pro zhotovování vyztužovacích součástí 48 je hliníkové slitina. Samozřejmě je možné používat i jiné materiály. Navíc vyztužovací součásti 48 se mohou vyrábět ze stejného materiálu, z jakého se vyrábí ráfek, nebo z jiného materiálu, jenž se od materiálu ráfku 24 odlišuje. Zkušeným odborníků v oblasti techniky jízdních kol bude z právě prováděného popisu zřejmé, že na vyztužovacích součástech 48 nemusejí být vytvořeny zmíněné stupně, a proto jiné vyztužovací součásti mohou mít další tvary, které také poskytují výhody přihlašovaného vynálezu.

Dále je výhodné, že vyztužovací součásti 48 mají axiální tloušťku přinejmenším přibližně 2,2 milimetru. Průměty nebo šířky prvních a druhých částí 80 a 82, by měly být úměrně velké, aby rovnoměrně rozváděly účinek sil přenášený na ráfek 24 z paprsků 22. Axiální tloušťka první (menší) stupňové částí 80 je přibližně stejná jako tloušťka paprskových připevňovacích úseků 66 (tj. přibližně 1,1 milimetru), zatímco axiální tloušťka druhé (větší) stupňové částí (82) je výhodně větší než axiální tloušťka první (menší) stupňové části 80.

Zkušeným odborníkům v oblasti techniky jízdních kol bude z tohoto popisu zřejmé, že axiální

-18• · 4 444*44 · · ·· • •4 ·· · 4444

4444 44 4 44 ·

4 4444 444 4444 4

4 4444 444 ·· 4 44 44 444444 tloušťka pevní a druhé stupňové částí 80 a 82 vyztužovacích součástí by mohla být volena podle potřeby a/nebo zvláštního technického požadavku. V každém případě mají vyztužovací součásti 48 první a druhé příčné rozměry Y a Z (vyznačené na obr. 14 a 15), které mají ve vztahu k paprskovým otvorům 76 takové hodnoty, aby vyztužovací součástí 48 a knim připojené vnější části 40 paprsků mohly procházet skrze paprskové otvory 76 v první příslušné poloze a mohly být v těchto paprskových otvorech 76 udržovány ve výše zmíněné druhé poloze.

První, v podstatě kruhová, stupňová část 80 každé vyztužovací součásti 48 se může účinkem tření udržovat v jednom z paprskových otvorů 76 v ráfku 24. Vzhledem k tomu, že paprsky 22 se mezi hlavou 20 kola a ráfkem 24 napínají, vyvíjejí tyto paprsky 22 radiální sílu, která působí směrem dovnitř na obvodově rozmístěné oblasti, které odpovídají rozmístění paprskových otvorů 76. Vyztužovací součásti 48 rovnoměrněji rozvádějí přenášené tlaky působící na ráfek 24 z paprsků 22. Konkrétně lze uvést, že první, v podstatě kruhová, stupňová součást 80 každé vyztužovací součásti 48 zvětšují účinný průměr nebo šířku paprsku 22, výsledkem čehož je rovnoměrnější vstřebávání námahy působící na ráfek 24. V souladu s tím se zvyšuje pevnost ráfku 24 bez jakéhokoli zvětšování tloušťky stěny paprskových připevňovacích úseků 66.

S odkazem na obr. 14 až 19 lze ještě uvést, ža každá první, v podstatě kruhová, stupňová část 80 každé vyztužovací součástí 48 má první maximální šířku a každá druhá, podlouhlá, stupňová část 82 má druhou maximální šířku, která tvoří opěrný povrch 86 mezi první částí 80 a druhou částí 82. První, v podstatě kruhové, stupňové části 80 mají takové rozměry a tvarové uspořádání, aby mohly být umisťovány v paprskových otvorech 76 paprskových připevňovacích úseků 66 ráfku 24, kde jejich opěrný povrch 86 je ve styku s vnitřkem ráfku 24. V tomto provedení je každý druhý příčný rozměr Z (vyznačený na obr. 14) v podstatě stejný jako druhá maximální šířka druhá, podlouhlé, stupňové částí 82. Proto opěrné povrchy 86 udržují vyztužovací součásti 48 v paprskových otvorech 76.

Je výhodné, že celkový opěrný povrch každé vyztužovací součásti 48 tvoří dva opěrné úseky 86a a 86b (dolní a horní opěrné úseky 86a a 86b), které se nacházejí na opačných stranách první části 80. Opěrné povrchy 86a a 86b směřují od dvojice koncových povrchů 87a a 87b (od dolního koncového povrchu 87a a horní koncového povrchu 87b) druhé částí 82 k vnějšímu obvodu první částí 80. Koncové povrchy 87a a 87b mají podobu částí povrchů • · · • · · ·

19válců, které směřují axiálně od vyztužovacích součástí 48. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že koncové povrchy 87a a 87b leží na pomyslném válci, jehož průměr odpovídá druhé maximální šířce druhé části 82 a druhému příčnému rozměru Z vyztužovací součásti 48. V tomto smyslu se může vyztužovací součást 48 udržovat v paprskových otvorech 76.

Každá vyztužovací součást 48 má dvojici zakřivených bočních povrchů 88, které jsou orientovány celkově v podélném směru vyztužovací součásti 48. První příčný rozměr Y (vyznačený na obr. 15) se měří mezi dvojicí zakřivených povrchů 88. Příčný rozměr Y je výhodně stejný nebo o něco málo menší než velikost paprskových otvorů 76. Konkrétněji je to možné vyjádřit tak, že příčný rozměr Y (vyznačený na obr. 15) má výhodně hodnotu přibližně 6 milimetrů±0,05 milimetru. Jinými slovy to znamená, že zakřivené boční povrchy 88 jsou výhodně vytvořeny na pomyslném kruhu nebo válci s průměrem přibližně 6 milimetrů ±0,05 milimetru. V souladu s tím se příčný rozměr Y může považovat za průměr tohoto pomyslného kruhu nebo válce. Na základě tohoto technického řešení se vyztužovací součásti 48 mohou vsunovat do paprskových otvorů 76, přičemž vnější části 40 paprsků 22 jsou připojeny k těmto vyztužovacím prostředkům tak, jak je to předvedeno na obr. 10 a 11.

Je podstatné, že zakřivené boční povrchy 88 jsou tvořeny dvojicí prvních zakřivených bočních úseků 88a, které jsou vytvořeny na vnějším obvodu první části 80, a dvojicí druhých zakřivených bočních úseků 88b, jež jsou vytvořeny na druhé části 82, jak je to nejlépe vidět na obr. 15. Maximální šířka první části 80 je výhodně přibližně 6 milimetrů (+0,05 milimetru nebo - 0,01 milimetru). V souladu s tím může být maximální šířka první části 80 poněkud větší než první příčný rozměr Y. Proto v právě popisovaném provedení nemá první část 80 úplně válcovitý vnější obvodový povrch a má dvojici prvních zakřivených bočních úseků 88a. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že vnější obvodový povrch první částí 80 v podstatě válcovitý s výjimkou přítomností dvojice zakřivených bočních úseků 88a. Na druhé straně však lze uvést, že paprskové otvory 76 mají výhodně podobu kruhových otvorů. Ovšem zkušeným odborníkům v této oblasti techniky bude zřejmé, že lze používat různé tvary a velikostí paprskových otvorů 76 a vyztužovacích součástí 48, aniž by docházelo k opouštění rozsahu přihlašovaného vynálezu.

Zakřivené boční povrchy 88 mají v postatě podobu vypuklých zakřivených povrchů, které se nacházejí mezi dvojicí axiálních stran 90 a 92 první s druhé částí 80 a 82 vyztužovacích součástí 48, čímž vytvářejí několik dvojic rovnoběžných okrajů. Konkrétně lze uvést, že první • · · · • · · · · · ·

-20·· ·· • * · · · · • · · · · • · · · · · >· · · · · · · · · ·· · · · · · ······ okraje 91 jsou vytvořeny na koncové straně 90, druhé okraje 93a a 93b jsou vytvořeny na opěrných úsecích 86a a 86b a třetí okraje 95 jsou vytvořeny na koncové straně 92.

Je výhodné, že každá vyztužovací součást 48 má paprskový průchod 84, kterým prochází jeden z paprsků 22, jenž se do tohoto paprskového průchodu zavádí tak, jak to bylo vysvětleno v předcházejícím textu. N tomto provedení nemá žádný z paprskových průchodů 84 každé vyztužovací součástí 48 v průřezu kruhový tvar.

Paprskové průchody 84 vyztužovacích podložek 84 mají takové konstrukční uspořádání, aby paprsky 22 mohly volně procházet těmito paprskovými průchody 84. V právě popisovaném provedení mají prostřední částí 42 paprsků v příčném řezu eliptický tvar. V souladu s tím mají paprskové průchody 84 podélně vedené štěrbiny 94, které zvětšují účinný průměr nebo šířku paprskových průchodů 84 do té míry, že umožňují průchod prostředních částí 42 paprsků 22 řečenými paprskovými průchody 84.

Na axiální straně první stupňové části 80 je vytvořeno šikmé vybrání nebo zářez 96. Tento zářez 96 je přizpůsoben pro umístění ohnutého úseku 47 vnější koncové části 40 paprsku 22. Je výhodné, že zářez 96 je veden v úhlu přibližně 135° od štěrbiny 94. Takto platí, že, je-li ohnutý úsek 47 paprsku 22 usazen v zářezu 96, pak je pohyb paprsku 22 v paprskovém průchodu omezen. Zářez 96 je upraven tak, aby prostřední část 42 byla celkově rovnoběžná se zakřivenými bočními povrchy 88 a stranami 93a a 93b.

Při sestavování kola 12 bicyklu se vyztužovací součásti 48 nejdříve umisťují na vnější koncové části 40 paprsků 22. Konkrétně jde o to, že vnitřní koncové části 44 paprsků 22 se nejdříve vsunují do paprskových průchodů 84 vyztužovacích součástí 48. Poté se paprsky 22 pootáčejí tak, aby širší část eliptické prostřední částí 42 byly vyrovnány se štěrbinami 94, takže prostřední části 42 paprsků 22 se mohou protahovat přes paprskové průchody 84 vyztužovacích součástí 48. Po protažení prostředních částí 42 paprsků 22 přes paprskové průchody 84 vyztužovacích součástí 48 se paprsky mohou dále pootáčet v paprskových průchodech 84. Ohnuté úseky 47 paprsků 22 se následně usazují v zářezech 96 a hlavičky 49 paprsků 22 se dostávají do styku a axiálními povrchy 92 druhých stupňových částí 82 příslušných vyztužovacích součástí 48.

Nyní se mohou paprsky 22, na nichž jsou nainstalovány vyztužovací součásti, připojovat k ráfku 24. Vnější koncové částí 40 paprsků 22 s vyztužovacrmi součástmi 48 se vsunují do paprskových otvorů 76 v paprskových přípevňovacích úsecích 66 ráfku 24 ·

• · 0 0

21» · 4

4 4 • 0 · ·

00004 4 · v takovém úhlu (v první poloze), aby tyto vyztužovací součásti 48 úplně procházely skrze paprskové otvory 76. Poté, kdy je potvrzeno, vnější koncové části 40 paprsků 22 podložky 48 úplně vstoupily do vnitřní oblasti A ráfku 24, se první stupňové části 80 vyztužovacích podložek 48 usazují v paprskových otvorech 76 ráfku 24 (přemisťují se do druhé polohy). Je výhodné, že paprskové otvory 76 jsou o něco větší nebo mají stejnou velikost, jako je rozměr maximální šířka stupňové části 80, takže podložky 48 vstupují do paprskových otvorů 76 volně nebo se napevno vtlačují s využitím nehybného uložení s přesahem.

Nyní se vnitřní koncové části 44 paprsků 22 vsunují do otvorů 34 a štěrbin 38 hlavy 20 kola. Paprskové matice 46 se umisťují do otvorů 34 a štěrbin 38 a šroubují se na vnitřní koncové části 44 paprsků 22. Poté se seřizuje napínání paprsků 22 tak, aby byl ráfek správně vycentrován kolem hlavy 20 kola. Následně se kolo 12 může instalovat na rámu bicyklu známým způsobem s pomocí hlavy 20 kola. Avšak s ohledem na popsané technické uspořádání, není nutné, aby se bezdušová pneumatika svlékala z ráfku 24 tehdy, když se opravují nebo vyměňují paprsky 22.

DRUHÉ PROVEDENÍ. S odkazem na obr. 20 bude nyní předveden alternativní ráfek 124 podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu. Ráfek 124 je v podstatě stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou menších úprav tvaru ráfku 124. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že ráfek 124 je stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou toho, že ráfek 124 má dvojici praktických kruhových úseků 165. Vzhledem k podobnostem mezi ráfky 24 a 124 se bude následující popis zaměřovat pouze na rozdíly. V souladu s tím bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé, že většina popisu ráfku 24 se vztahuje na popis ráfku 124.

Je podstatné, že ráfek 124 obsahuje dvojici kruhových bočních částí 150, vnější kruhovou část 152 a vnitřní kruhovou část 154. Kruhové boční části 150 a vnější kruhová část 152 jsou stejné jako kruhové boční části 50 a vnější kruhová část 52 prvního provedení. Proto v dalším textu nebudou kruhové boční části 150 a kruhová část 152 podrobně popisovány nebo předváděny. Vnitřní kruhová část 154 je lehce upravenou verzí vnitřní kruhové části 54 prvního provedení. Konkrétněji lze uvést, že vnitřní kruhová část 154 tohoto druhého provedení má vnitřní kruhový úsek 164. dvojici kruhových úseků 166 pro připevňování paprsků a dvojici praktických kruhových úseků 165. Praktické kruhové úseky 165 propojují úseky 166 pro připojování paprsků s vnitřním kruhovým úsekem 164. Úseky 166 pro připevňování paprsků

-22mají určitý počet paprskových otvorů 176, do nichž se umisťují vnější konce 40 paprsků 22 spolu s vyztužovacími součástmi nebo podložkami 48 stejným způsobem jako v případě prvního provedení. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, vnitřní kruhový úsek 154 podle tohoto druhého provedení je stejný jako vnitřní kruhový úsek 54 podle prvního provedení s výjimkou přítomnosti praktických kruhových úseků 165. Proto nebude ráfek 124 podle tohoto druhého provedení v dalším textu podrobněji popisován nebo předváděn.

TŘETÍ PROVEDENÍ. S odkazem na obr. 21 bude nyní předveden alternativní ráfek 224 podle třetího provedení přihlašovaného vynálezu. Ráfek 224 je v podstatě stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou menších úprav tvaru ráfku 224. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že ráfek 224 je stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou toho, že ráfek 224 je hlubokým ráfkem se zaoblenou vnitřní kruhovou částí, a proto výška tohoto ráfku je větší než jeho šířka (jak je to vidět na příslušném vyobrazení příčného řezu). Vzhledem k podobnostem mezi ráfky 24 a 224 se bude následující popis zaměřovat pouze na rozdíly. V souladu s tím bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé, že většina popisu ráfku 24 se vztahuje na popis ráfku 224.

Je podstatné, že ráfek 224 obsahuje dvojici kruhových bočních částí 250, vnější kruhovou část 252 a vnitřní kruhovou část 254. Kruhové boční části 250 a vnější kruhová část 252 jsou stejné jako kruhové boční části 50 a vnější kruhová část 52 prvního provedení. Proto v dalším textu nebudou kruhové boční části 250 a kruhová část 252 podrobně popisovány nebo předváděny. Vnitřní kruhová část 254 je lehce upravenou verzí vnitřní kruhové části 54 prvního provedení. Konkrétněji lze uvést, že vnitřní kruhová část 254 tohoto druhého provedení má zaoblený vnitřní kruhový úsek 264 a dvojici kruhových úseků 266, které se rozšiřují radiálně vnějším směrem. Paprskové připevňovací úseky 266 jsou připojeny k zaoblené vnitřní kruhové části 264 prostřednictvím přechodových oblouků, výsledkem čehož je vytvoření celkové pravidelných součástí ve tvaru „U“. Paprskové připevňovací součásti 266 mají určitý počet paprskových otvorů 276, do nichž se umisťují vnější konce 40 paprsků 22 spolu s vyztužovacími součástmi nebo podložkami 48 stejným způsobem jako v případě prvního provedení. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, vnitřní kruhový úsek 254 podle tohoto druhého provedení je stejný jako vnitřní kruhový úsek 54 podle prvního provedení s výjimkou zaoblení vnitřního kruhového úseku 264 ve tvaru „U“. Proto nebude ráfek 224 pode tohoto třetího provedení v dalším textu podrobněji popisován nebo předváděn.

-239 9 9 999999 9 9 9 ·

999 9 9 · 9 9 9· • 999 99 · 99 ·

9999999 9 999 9 9

9 9999 999

9 9· ·9 999999

ČTVRTÉ PROVEDENÍ. S odkazem na obr. 22 bude nyní předveden alternativní ráfek 324 podle čtvrtého provedení přihlašovaného vynálezu. Ráfek 324 je v podstatě stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou menších úprav tvaru ráfku 324. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že ráfek 324 je stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení s výjimkou změny tvaru vnější části ráfku 324. Vzhledem k podobnostem mezi ráfky 24 a 324 se bude následující popis zaměřovat pouze na rozdíly. V souladu s tím bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé, že většina popisu ráfku 24 se vztahuje na popis ráfku 324. Zkušeným odborníkům v této oblasti techniky bude navíc zřejmé, že vnější část ráfku 324 by mohla být podle polřeby a/nebo zvláštního požadavku použitelná příslušných v ráfcích 24, 124 a 224 prvního, druhého a třetího provedení.

Je podstatné, že ráfek 324 obsahuje dvojici kruhových bočních částí 350, vnější kruhovou část 352 a vnitřní kruhovou část (není předvedena). Kruhové boční části 350 a vnější kruhová část 352 jsou modifikovanými verzemi kruhových bočních částí 50 a vnější kruhové části 52 prvního provedení. Vnitřní kruhová část (není předvedena) ráfku 324 je výhodně stejná jako vnitřní kruhová část 54 prvního provedení. Proto v dalším textu nebude vnitřní kruhová část (není předvedena) ráfku 324 podrobně popisována nebo předváděna. Avšak pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé to, že kruhové boční části 350 a vnější kruhová část 352 podle tohoto čtvrtého provedení se v případě potřeby a/nebo zvláštního požadavku mohou používat s příslušnými vnitřními kruhovými částmi 154 a 254 druhého a třetího provedení.

Je podstatné, že kruhové boční části 350 obsahují dvojici kruhových žeber 351a a dvojici kruhových ohnutých úseků 351b tvořící dvojici opačně směřujících brzdících povrchů 360a, dvojici opačných povrchů 360b pro nesení pneumatiky a dvojici opěrných povrchů 360c. Kruhové ohnuté úseky 351b jsou orientovány v určitém úhlu ve vztahu ke kruhovým bočním částem 350, výsledkem čehož je vytvoření dvojice zaoblených vnějších rohů 360d. Zaoblené vnější rohy 360d nahrazují ostré vnější rohy 60d prvního provedení. Povrch 360b pro nesení pneumatiky jsou lehce upravenými verzemi kruhových povrchů 60b pro nesení pneumatiky prvního provedení. Konkrétněji lze uvést, že povrchy 360b pro nesení pneumatiky se svažují v úhlu přibližně pět stupňů ve vztahu ke středové rovině P₂ ráfku 324.

K vnější kruhové části 52 podle tohoto čtvrtého provedení patří dva kruhové vnější rohy nebo rohové povrchy 362a, dva kruhové, svažující se povrchy 362b, dva kruhové, • · 0 0 0 0 ♦ 0 • · * 0 0

0 0 0 0

-24přechodové vnitřní rohy 362c a jeden kruhový, obloukový propojovací povrch 362d. Kruhové, svažující se povrchy 362b jsou výhodně vedeny v úhlu V₇. přibližně sedmnáct stupňů ve vztahu k pomyslné přímce La procházející vnějšími rohy 362a. Obloukovým propojovacím povrchem 362d je výhodně vydutý, obloukový povrch, který má poloměr zakřivení R, přibližně 9,5 milimetru. Přechodové vnitřní rohy 362c jsou výhodně vytvořeny v podobě vypuklých, zakřivených povrchů, které připojují kruhové, svažující se povrchy 362b k obloukovému propojovacímu povrchu 362d hladkým, pravidelným způsobem bez jakýchkoli prudkých změn směru. Je výhodné, že zaoblený propojovací povrch 362d má středový bod C?, který leží na rovině P2 ve vzdálenosti přibližně 9,5 milimetru od pomyslné přímky L4 procházející vnějšími obvody kruhových bočních částí 350. V tomto smyslu se středový bod C2 výhodně nachází ve vzdálenosti D₄ přibližně 3,2 milimetru od pomyslné přímky L,. Pomyslná přímka L₄ je výhodně vedena ve vzdálenosti D5 od přibližně 4,5 milimetru do přibližně 6,5 milimetru od pomyslné přímky L3. Konkrétně lze uvést, že v tomto čtvrtém provedení je pomyslná přímka L₄ výhodně vedena ve smyslu vnějšího radiálního směru ve vzdálenosti D5 přibližně 6,3 milimetru od pomyslné přímky L3. Proto je kruhové vyhloubení pro umístění pneumatiky tvořeno pomocí kruhových bočních částí 350 a vnější kruhové Části 352. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že ráfek 324 podle tohoto čtvrtého provedení je stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení s výjimkou toho, že ve čtvrtém provedení je tvar kruhových bočních částí 350 a vnější kruhové části 352 poněkud pozměněn. Proto nebude ráfek 224 podle tohoto třetího provedení v dalším textu podrobněji popisován nebo předváděn.

PÁTÉ PROVEDENÍ. S odkazem na obr. 23 až 25 lze nyní uvést, že na těchto vyobrazeních je předvedeno alternativní kolo 12' bicyklu s alternativní hlavou 20' kola, dvaceti tangenciálními paprsky 22, které mají vyztužovací součásti 48, a ráfkem 24' podle pátého provedení přihlašovaného vynálezu. Je podstatné, že ráfek 24' je stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou změn tvarového uspořádání paprskových otvorů, které vyhovují struktuře odlišně konstruované hlavy 20' kola. Konkrétněji lze uvést, že ráfek 24' obsahuje dvojice paprskových otvorů 76', které jsou spíše obvodově odsazeny, než je tomu v případě obvodově vyrovnaných dvojic paprskových otvorů 76 ráfku 24 podle prvního provedení. Navíc platí, že ráfek 24' je konstrukčně navržen pro instalování dvaceti (20) paprsků 22. Vzhledem k podobnostem mezi ráfky 24 a 24' se bude následující popis ráfku 24' zaměřovat pouze na rozdíly.

• 9

9 9

99 99

25·· ♦«♦ ·

99 • · f · 1 • · ♦ <

• · 9 9 9

Vzhledem k tomu, že kolo 12' je předním kolem, bude pro zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmé to, že popis týkající se konstrukčního uspořádání kola 12' bicyklu lze uplatňovat buď na přední kolo bicyklu nebo na zadní kolo bicyklu. Ovšem pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto textu zřejmé, že popis týkající se konstrukce kola 12 bicyklu se vztahuje buď na přední kolo bicyklu nebo na zadní kolo bicyklu. Navíc bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky naprosto jasné, že podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku by mohl být ráfek 24' používán v kombinaci s větším nebo menším počtem paprsků, než je dvacet paprsků, a/nebo v kombinaci s radiálními paprsky. Konečně pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že většina popisu ráfku 24 je aplikovatelná na popis ráfku 24' podle tohoto pátého provedení.

Je podstatné, že ráfek 24' obsahuje dvojici kruhových bočních částí 50', vnější kruhovou část 52' a vnitřní kruhovou část 54'. Kruhové boční části 50' a vnější kruhová část 52' jsou stejné jako kruhové boční části 50 a vnější kruhová část 52 prvního provedení. Proto v dalším textu nebudou kruhové boční části 50' a vnější kruhová část 52' v dalším textu podrobně popisovány nebo předváděny. Vnitřní kruhová část 54' je lehce upravenou verzí vnitřní kruhové části 54 prvního provedení. Konkrétněji lze uvést, že vnitřní kruhová část 54' tohoto druhého provedení má vnitřní kruhový úsek 64' a dvojici kruhových úseků 66' pro připevňování paprsků. Úseky 66' pro připevňování paprsků mají určitý počet paprskových otvorů 76'.

Paprskové otvory 76' podle tohoto pátého provedení jsou stejné jako paprskové otvory 76 podle prvního provedení, avšak s výjimkou toho, že opačné dvojice paprskových otvorů 76' jsou obvodově odsazeny od sebe. Tvarové uspořádání paprskových otvorů 76 umožňuje přijímání vnější konců 40 paprsků 22 s nasazenými vyztužovacími součástmi nebo podložkami 48 stejným způsobem jako v případě prvního provedení. Toto tvarové uspořádání ráfku 24' je přizpůsobeno pro hlavu 20'předního kola s dvaceti tangenciálními paprsky 22. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že hlava 20' kola má dvě příruby, které se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe, přičemž každá příruba má pět výběžků 32' pro připevňování paprsků. Ke každému výběžku pro připevňování paprsků se připevňují dva paprsky 22. Tyto typy hlav kola jsou poměrně běžné. Proto nebude hlava 20' kola v dalším textu podrobněji popisována nebo předváděna. Jinými slovy lze zmíněný rozdíl vyjádřit tak, že ráfek 24' podle tohoto pátého provedení je stejný jako ráfek 24 podle prvního provedení, avšak s výjimkou modifikovaného

-26• · ft • ftft ·

9 9 · 99 9

9 9 9 99 9 · * ft 9 9 99 9 9 9 9 9999 rozmístění (nebo uspořádání) paprskových otvorů 76'. Proto nebude ráfek 24' podle tohoto pátého provedení v dalším textu podrobněji popisován nebo předváděn.

Zde používané výrazy pro odstupňování či řád jako „v podstatě“, „celkově“ a „přibližně“ vyjadřují přiměřenou míru odchylky upraveného výrazu, takže koncový výsledek se podstatně nemění. Tyto výrazy by měly být vykládány jako výrazy, které zahrnují odchylku přinejmenším ± 5% upraveného výrazu, pokud by tato odchylka neznehodnocovala smysl výrazu, který upravuje.

Ačkoli pro účely předvedení přihlašovaného vynálezu byla vybrána pouze některá provedení, bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky z provedeného popisu zřejmé, že lze provádět různé změny a úpravy, aniž by docházelo k překračování rámce tohoto vynálezu, který je definován v připojených patentových nárocích. Navíc předcházející popis provedení podle přihlašovaného vynálezu slouží pouze pro ilustrační účely a nikoli pro účely vymezení tohoto vynálezu tak, jak toto vymezení definují připojené patentové nároky a jejich ekvivalenty.

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ráfek (24) kola bicyklu, vyznačující se tím , že obsahuje první kruhovou boční část (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční část (50, 150, 250, 350, 50') mající první kruhové žebro (51a, 351a) a druhé knihové žebro (51a, 351a) pro vytvoření prvního kruhového povrchu (60b) pro nesení pneumatiky a druhého kruhového povrchu (60c) pro nesení pneumatiky; vnější kruhovou část (52, 152, 252, 352, 52') umístěnou mezi řečenou první kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') tak, aby se vytvořil první vnější roh (62a, 362a) a druhý vnější roh (62a, 362a), tato vnější kruhová část (52, 152, 252, 352, 52') obsahuje první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b,

   362b) s obloukovým propojovacím povrchem, který se nachází mezi oběma řečenými svažujícími se povrchy (62b 362b), řečený první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) směřují radiálně dovnitř od řečeného prvního vnějšího rohu (62a, 362a) a druhého vnějšího rohu (62a, 362a) k řečenému obloukovému propojovacímu povrchu (62d, 362d); a paprskovou připevňovací část (54) jež je napevno spojena s řečenou první kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') a řečenou vnější kruhovou částí (52,

   152, 252, 352, 52'), přičemž řečený první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) jsou vedeny v úhlu od přibližně tří stupňů do přibližně sedmnácti stupňů ve vztahu k pomyslné přímce procházející řečeným prvním vnějším rohem (62a, 362a) a řečeným druhým rohem (62a, 362a).
2. 2. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 1, vyznačující se tím ,že řečený obloukový propojovací povrch (62d, 362d) je vydutým povrchem, který je zakřiven v axiálním směru a má poloměr zakřivení 5,0 milimetrů.
3. 3. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že řečený první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a drahý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) jsou vedeny v úhlu přibližně deset stupňů ve vztahu k řečené první pomyslné přímce.

   * · · ♦ • · fc

   -28fc fcfc • fcfc· • · fcfcfcfc · • fcfc fcfc · • fc fcfc fc · · · • · fc • fcfc • fcfc • fc fcfcfcfc
4. 4. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž3, vyznačující se tím , že řečený obloukový propojovací povrch (62d, 362d) je vydutým povrchem, který je zakřiven v axiálním směru a má vytvořen na jednom konci první přechodový vnitřní roh (62c, 362c) a na opačném konci druhý přechodový vnitřní roh (62c, 362c).
5. 5. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 4, vyznačující se tím , že řečený první přechodový vnitřní roh (62c, 362c) a druhý přechodový vnitřní roh (62c, 362c) jsou vytvořeny v podobě vydutých zaoblených povrchů, které hladkým, pravidelným způsobem propojují řečený vydutý, obloukový propojovací povrch (62d, 362d) s řečeným prvním kruhovým, svažujícím se povrchem (62b, 362b) a druhým kruhovým, svažujícím se povrchem (62b, 362b).
6. 6. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž5, vyznačující se tím , že řečená první pomyslná přímka je vedena ve vzdáleností od přibližně 4,5 milimetru do přibližně 6,5 milimetru od druhé pomyslné přímky, která prochází vnějšími obvodovými okraji řečené první kruhové boční částí (50, 150, 250, 350, 50 ) a druhé kruhové boční části (50, 150, 250, 350, 50 ).

   Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 6, vyznačující se tím , že řečená první pomyslná přímka je vedena ve vzdálenosti přibližně 5,85 milimetru od řečené druhé pomyslné přímky.
7. 8. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž7, vyznačující se tím , že řečený první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) mají v příčném řezu tvar rovných povrchů.
8. 9. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž8, vyznačující se tím , žcjak řečený první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b), tak i druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) má délku přibližně 3,39 milimetru, která se ·· toto to ·

   -29• to to to to · · » ···· ·· • · tototo· ·· · • to· >· to* · ·· ·· ·<

   • ··*> • to · »toto · to • · to · to· toto · · měn mezi řečeným obloukovým propojovacím povrchem (62d, 362d) a prvním vnějším rohem (62a), 362a), respektive druhým vnějším rohem (62a, 362a).
9. 10. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž9, vyznačující se tím , že řečený obloukový propojovací povrch (62d, 362d) má středový bod (C, C2), který se nachází ve vzdálenosti přibližně 3,85 milimetru od pomyslné přímky procházející řečeným prvním vnějším rohem (62a), 362a) a řečeným druhým vnějším rohem (62a, 362a).
10. 11. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 10, vyznačující se tím , že ve vnější kruhové části (52, 152, 252, 352, 52') nejsou vytvořeny žádné otvory s výjimkou jediného ventilkového otvoru (72, 74), který je přizpůsoben pro vsunutí části ventilku (75).
11. 12. Ráfek (24) kola bicyklu, vyznačující se tím , že obsahuje první kruhovou boční část (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční část (50, 150, 250, 350, 50') mající první kruhové žebro (51a, 351a) a druhé kruhové žebro (51a, 351a) pro vytvoření prvního kruhového povrchu (60b) pro nesení pneumatiky a druhého kruhového povrchu (60c) pro nesení pneumatiky; vnější kruhovou část (52, 152, 252, 352, 52') umístěnou mezi řečenou první kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') tak, aby se vytvořil první vnější roh (62a, 362a) a druhý vnější roh (62a, 362a), tato vnější kruhová část (52, 152, 252, 352, 52') obsahuje první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) s obloukovým propojovacím povrchem, který se nachází mezi řečenými svažujícími se povrchy (62b 362b); a vnitřní kruhovou část (54, 154, 254, 54'), jež směřuje radiálně dovnitř od řečené první kruhové boční části (50, 150, 250, 350, 50') a druhé kruhové boční části (50, 150, 250, 350, 50') a řečené vnější kruhovou části (52, 152, 252, 352, 52') tak, aby tvořila kruhovou dutou oblast (A), kdy v řečené vnitřní kruhové části (54, 154, 254, 54') je vytvořen určitý počet obvodově rozmístěných paprskových otvorů (76, 176, 276, 76'), přičemž řečená vnější kruhová část má přinejmenším jeden otvor, avšak méně než polovinu počtu paprskových otvorů (76, 176, 276, 76').

    4 · · · · ·

    -30• · 4

    9 9 9 · ·

    9 9 9 9 9 9

    9 9 9999 9 9 9

    9 9 9 9 ·

    9· 9 99

    9 9 9

    9 9 99 9 9
12. 13. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 12 a kteréhokoli z předcházejících nároků 2 až 11, vyznačující se tím , že řečený první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) jsou vedeny v úhlu od přibližně Iři stupňů do přibližně sedmnácti stupňů ve vztahu k pomyslné přímce procházející řečeným prvním vnějším rohem (62a, 362a) a řečeným druhým rohem (62a, 362a).
13. 14. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím , že řečená vnitřní kruhová část (54,154, 254, 54') má první paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') a opačně směřující, druhý paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66'), kdy v obou těchto paprskových připevňovacích úsecích (66, 166, 266, 66') je vytvořen určitý počet paprskových otvorů(76, 176, 276, 76'), přičemž k řečenému prvnímu paprskovému připevňovacímu úseku (66, 166, 266, 66') a řečenému druhému paprskovému připevňovacímu úseku (66, 166, 266, 66') je připojen vnitřní kruhový úsek (64, 164, 264, 64 ).
14. 15. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 12 až 14, vyznačující se tím , že k řečené vnitřní kruhové části (54, 154, 254, 54') patří první praktický kruhový úsek (165) a druhý praktický kruhový úsek (165), přičemž oba tyto praktické kruhové úseky (165) příslušně připojují řečený první paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') a řečený druhý paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') k řečenému vnitřnímu kruhovému úseku (64,164, 264, 64').
15. 16. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 12 až 15, vyznačující se tím , že řečené paprskové otvoiy (76, 176, 276, 76') vytvořené v řečeném prvním paprskovém pnpevňovacím úseku jsou obvodově vyrovnány s příslušnými paprskovými otvory (76, 176, 276, 76') vytvořenými v řečeném druhém paprskovém připevňovacím úseku.
16. 17. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 12 až 16, vyznačující se tím , že řečené paprskové otvoiy (76, 176, 276, 76) vytvořené v řečeném prvním paprskovém připevňovacím úseku jsou obvodově odsazeny od

    -31 Φ· ·

    9 4 9 ♦ • 4 · · · « 9 9444 4 9

    4 4 4 4

    94 9

    4 9 4 4 • · · 9 · 4

    4 4 4 4 4 • · · · · 4

    9 9 4 4 4 4

    94 44 44 4 4 příslušných paprskových otvorů (76, 176, 276, 76') vytvořených v řečeném druhém paprskovém připevňovacím úseku.
17. 18. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 12 až 16, vyznačující se tím , že řečené paprskové otvoiy (76, 176, 276, 76') se nacházejí v určité radiální vzdálenosti od nejvnitřnějšího radiálního okraje řečené vnitřní kruhové části (54, 154, 254, 54 ).
18. 19. Ráfek (24) kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 12 až 18, vyznačující se tím , že dále používá v kombinaci s určitým počtem paprsků (22), které se připojují v řečených paprskových otvorech (76,176, 276, 76').
19. 20. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 19, vyznačující se tím , že se dále používá v kombinaci s hlavou (20) kola, k níž se připojuje určitý počet paprsků (22).
20. 21. Ráfek (24) kola bicyklu, vyznačující se tím , že obsahuje pivní kruhovou boční část (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční část (50, 150, 250, 350, 50'), obě tyto kruhové boční části (50, 150, 250, 350, 50') mají první kruhové žebro (51a, 351a) a druhé kruhové žebro (51a, 351a) pro vytvoření prvního a druhého kruhového povrchu (60b) nesoucího pneumatiku a prvního a druhého vnitřního ohnutého úseku; vnější kruhovou část (52, 152, 252, 352, 52') umístěnou mezi řečenou první kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') a druhou kruhovou boční částí (50, 150, 250, 350, 50') tak, aby se vytvořil první vnější roh (62a, 362a) a druhý vnější roh (62a, 362a); a vnitřní kruhovou část (54, 154, 254, 54 ) která má první paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') a druhý paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') s radiálními délkami (D3, E) a vnitřní kruhový úsek (64, 164, 264, 64') nacházející se mezi řečeným prvním paprskovým připevňovacím úsekem (66, 166, 266, 66') a druhým paprskovým připevňovacím úsekem (66, 166, 266, 66'), kdy jak první paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66'), tak i druhý paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') směřují radiálně dovnitř od prvního ohnutého úseku a druhého ohnutého úseku tak, aby řečený první paprskový připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') a řečený druhý paprskový *· 0 0« 0

    -320« * » 9 9 • 0 · · • 0 ·««« 9

    0 9 · • · ·

    0 0 9 • 0 0

    9 0 0 9

    9« 0* • 9 09

    0 «« 0

    0 0 0 • 00 0 0 9 0 • 0 090 0 připevňovací úsek (66, 166, 266, 66') byl příslušně odsazen od první boční části (50, 150, 250, 350, 50') a druhé boční části (50, 150, 250, 350, 50'), přičemž v prvním paprskovém připevňovacím úseku (66, 166, 266, 66') a ve druhém paprskovém připevňovacím úseku (66, 166, 266, 66') je vytvořen určitý počet obvodově rozmístěných otvorů (76, 176, 276, 76'), jejichž radiální délky jsou větší než jedna polovina radiálních délek řečeného prvního paprskového připevňovacího úseku (66, 166, 266, 66') a řečeného druhého paprskového připevňovacího úseku (66, 166, 266, 66').
21. 22. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 21, vyznačující se tím , že řečená první ohnutý úsek a řečený druhý ohnutý úsek jsou úhlovými úseky, které tvoří první osteý vnější kruhový roh (60d) a druhý ostrý vnější kruhový roh (60d), přičemž oby tyto ostré vnější kruhové rohy (60d) mají první boční část (50) a druhou boční část (50).
22. 23. Ráfek (24) kola bicyklu podle nároku 21 nebo 22, vyznačující se tím ,žek řečené vnější kruhové části (52, 152, 252, 352, 52') patří první kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) a druhý kruhový, svažující se povrch (62b, 362b) s obloukovým propojovacím povrchem, který se nachází mezi oběma řečenými svažujícími se povrchy (62b 362b).