CZ20023733A3 - Způsob epoxidace uhlovodíků - Google Patents

Způsob epoxidace uhlovodíků Download PDF

Info

Publication number
CZ20023733A3
CZ20023733A3 CZ20023733A CZ20023733A CZ20023733A3 CZ 20023733 A3 CZ20023733 A3 CZ 20023733A3 CZ 20023733 A CZ20023733 A CZ 20023733A CZ 20023733 A CZ20023733 A CZ 20023733A CZ 20023733 A3 CZ20023733 A3 CZ 20023733A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
oxygen
catalyst
solution
gas
metals
Prior art date
Application number
CZ20023733A
Other languages
English (en)
Inventor
Ursula Jansen
Georg Wiessmeier
Original Assignee
Bayer Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bayer Aktiengesellschaft filed Critical Bayer Aktiengesellschaft
Publication of CZ20023733A3 publication Critical patent/CZ20023733A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D301/00Preparation of oxiranes
    • C07D301/02Synthesis of the oxirane ring
    • C07D301/03Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds
    • C07D301/04Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen
    • C07D301/08Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen in the gaseous phase
    • C07D301/10Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen in the gaseous phase with catalysts containing silver or gold
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/38Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of noble metals
    • B01J23/40Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of noble metals of the platinum group metals
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/38Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of noble metals
    • B01J23/54Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of noble metals combined with metals, oxides or hydroxides provided for in groups B01J23/02 - B01J23/36
    • B01J23/56Platinum group metals
    • B01J23/62Platinum group metals with gallium, indium, thallium, germanium, tin or lead
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/70Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper
    • B01J23/76Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper combined with metals, oxides or hydroxides provided for in groups B01J23/02 - B01J23/36
    • B01J23/825Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper combined with metals, oxides or hydroxides provided for in groups B01J23/02 - B01J23/36 with gallium, indium or thallium
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/70Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper
    • B01J23/89Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper combined with noble metals
    • B01J23/8926Copper and noble metals
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J35/00Catalysts, in general, characterised by their form or physical properties
    • B01J35/60Catalysts, in general, characterised by their form or physical properties characterised by their surface properties or porosity
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J37/00Processes, in general, for preparing catalysts; Processes, in general, for activation of catalysts
    • B01J37/02Impregnation, coating or precipitation
    • B01J37/0201Impregnation
    • B01J37/0205Impregnation in several steps
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D301/00Preparation of oxiranes
    • C07D301/02Synthesis of the oxirane ring
    • C07D301/03Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds
    • C07D301/04Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen
    • C07D301/08Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen in the gaseous phase
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J35/00Catalysts, in general, characterised by their form or physical properties
    • B01J35/60Catalysts, in general, characterised by their form or physical properties characterised by their surface properties or porosity
    • B01J35/61Surface area
    • B01J35/61310-100 m2/g

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Catalysts (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Epoxy Compounds (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)

Description

Způsob epoxidace uhlovodíků
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu epoxidace uhlovodíků, který se vyznačuje tím, že se provádí v přítomnosti směsi obsahující alespoň dva kovy ze skupiny Cu, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt, Au, In, TI, Mn, Ce na nosiči s měrným povrchem BET menším než 200 m2/g, a dále se týká použití směsi obsahující alespoň dva kovy ze skupiny Cu, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt, Au, In, TI, Mn, Ce na nosiči s měrným povrchem BET menším než 200 m2/g k epoxidaci uhlovodíků.
Dosavadní stav techniky výchozí materiál pro výrobu existuje řada být také technicky
Epoxidy představují důležitý průmysl polyurethanů. Pro jejich způsobů, z nichž některé mohou realizovány. Pro průmyslovou výrobu ethylenoxidu se dnes používá přímá oxidace ethenu vzduchem nebo plyny obsahujícími molekulární kyslík v přítomnosti katalyzátoru obsahujícího stříbro, jak je popsáno v EP-A2 933 130. Pro výrobu epoxidů s dlouhým řetězcem se v technickém měřítku používá jako oxidační prostředek v kapalné fázi zpravidla peroxid vodíku nebo chlornan. EP-A1 0 930 308 popisuje např. použití iontoměničových titanokřemičitanů jako katalyzátoru s oběma těmito oxidačními prostředky.
Další skupina oxidačních katalyzátorů, které umožňují oxidovat propan v plynné fázi na příslušný epoxid, byla nověji popsána v US 5 623 090. Přitom se používá jako katalyzátor zlato na anatasu, jako oxicační prostředek slouží kyslík, který se používá v přítomnosti vodíku. Tento systém se vyznačuje mimořádně vysokou selektivitou (S>95 %) oxidace propenu. Nevýhodný je nízký stupeň přeměny a desaktivace katalyzátoru.
O jiných aktivních složkách kromě stříbra a zlata pro selektivní přímou oxidaci propenu a vyšších alkenů v plynné fází na epoxidy není z literatury mnoho známo.
Podle US 3 644 510 vede reakce na Ir-katalyzátoru neseném na AI2O3 ke kyselině octové. Vyšší olefiny vedou, vždy podle polohy dvojné vazby, ke ketonům nebo k mastným kyselinám (US 3 644 511). V přítomnosti Rh jako katalyzátoru na nosiči podle US 3 632 833 nebo Au podle US 3 725 482 je hlavním produktem akrolein.
Protože dosud žádné z popsaných katalyzátorů nevykazovaly uspokojivé výsledky pokud jde o aktivitu a selektivitu přímé oxidace propenu na propylenoxid, byly alternativně vedle známých katalyzátorů obsahujících stříbro a zlato zkoumány jiné účinné složky. Důležitým předpokladem přitom je, aby oxidace neprobíhala až na příslušnou kyselinu nebo aldehyd resp. keton nebo na oxid uhličitý.
Směsi kovů skupin 8 až 11 periodického systému podle IUPAC 1986 jsou z literatury již známy. Tak například směsi Cu/Ru na různých nosičích se používají k hydrogenolýze alkanů nebo hydrogenaci aromátů (Allan J.Hong aj . ; J.Phys. Chem., 1987,91,2665-2671).
R.S. Drago aj. (JACS, 1985,107, 2898-2901) popisují oxidaci terminálních olefinů kyslíkem na příslušné ketony na nenosičovém katalyzátoru Rh(III)/Cu(II) v kapalné fázi. Vznik epoxidů není popsán.
T,Inui aj. (J.Chem.Soc., Faraday Trans. 1, 1978,74,
2490-2500) popisují oxidaci propenu na Cu-katalyzátorech, které jsou modifikovány Au, Rh, Ag nebo jejich směsmi, na akrolein. Vznik epoxidů není popsán.
Binární systémy z Au a Rh na nosičích jsou z literatury rovněž již známy, nesené na uhlíku (US 5 447 896 a US 5 629 462), MgO (J.M.Cowley aj., J.Catal. 1987,108, 199207), na SiO2 (Datye aj . , Int. Congress Catal. Proč. 8th, 1985 (datum konference 1984), sv.4, IV587-IV598) nebo na Al2O3 (M.Viniegra aj . , React. Kinet. Catal, Lett. 1985,28, 389-394) .
Vznik propylenoxidu ani použití katalyzátorů pro přímou oxidaci alkenů nejsou ani v případě této kombinace kovů zmíněny. Systémy AuCu na SiO2 byly již v roce 1976 (Sinfelt aj., US 3 989 764) použity k parciální oxidaci propenu, izobutenu, 1-butenu a toluenu, za vzniku akroleinu, methakroleinu, methylenacetonu a benzenu. Vznik propylenoxidu není popsán. Obdobné sdělení zveřejnil Ikeda aj . (Sekuyu Gakkaishi, 1967, 10, 119-123, z HCA 68:113989, abstrakt), z propylenu se zde v plynné fázi vyrábí akrolein. CuAu-katalyzátor je přitom nanesen na porcelánu.
Překvapivě se ukázalo, že se směsmi různých kovů je možno vyrobit propylenoxid přímou oxidací propenu kyslíkem nebo vzduchem. To je tím překvapivější, že podle literatury oxidace nezůstává na stupni epoxidu, nýbrž vznikají příslušné kyseliny, ketony nebo aldehydy.
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je způsob epoxidace uhlovodíků kyslíkem, vyznačující se tím, že způsob se provádí v přítomnosti směsi obsahující alespoň dva kovy ze skupiny
Cu, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt, Au, In, TI, Mn, Ce na inertním nosiči s BET-oovrchem menším než 200 m2/g.
-4Pod pojmem uhlovodíky se rozumí nenasycené nebo nasycené uhlovodíky, například olefiny nebo alkany, které mohou obsahovat také heteroatomy N, 0, P, S nebo halogeny. Organické složky, které se mají oxidovat, mohou být acyklické, monocyklické, bicyklické nebo polycyklické a mohou být monoolefinické, dioleřinické nebo polyolefinické. V případě organických složek se dvěma nebo více dvojnými vazbami mohou být dvojné vazby konjugované nebe nekonjugované. S výhodou se oxidují uhlovodíky, ze kterých vznikají oxidační produkty, jejichž parciální tlak při reakční teplotě je dost nízký, aby bylo možno produkt neustále odstraňovat z katalyzátoru.
Nenasycené a nasycené uhlovodíky jsou s výhodou uhlovodíky se 2 až 20, s výhodou se 3 až 10 atomy uhlíku, zejména propen, propan, izobutan, izobutylen, 1-buten, 2-buten, cis-2-buten, trans-2-buten, 1, 3-butadien, penten, pentan, 1-hexen, 1-hexan, hexadien, cyklohexen, benzen.
Kyslík může být použit v nejrůznější formě, jako molekulární kyslík, vzduch a oxid dusíku. Výhodný je molekulární kyslík.
Vhodné směsi jsou s výhodou binární nebo ternární směsi kovů Cu, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt, Au, In, TI, Mn, Ce, přičemž obsahy jednotlivých kovů jsou vždy v rozmezí 0 až 100 relativních % hmotn. a zeřjmým způsobem tvoří dohromady 100 %.
Zvláště výhodné jsou směsi CuRu, TlMn, CuRh, IrRu, AuRu, MnCu, Rulr, jakož i CuRuPd, CuRuIn, CuRuTl, CuRuMn, CuRuAu, CuRuIr, CuRuCe, MnCuln, MnCuAu, MnCuCe, MnTICu, MnTlAu, MnTlIn, MnTIPd, MnTIRh, MnTIPt.
·· ·«
- 5 V případě nosičů se jedná o sloučeniny ze skupiny A12O3, SiO2, CeO2, TiO2 s BET-povrchy <200 m2/g, s výhodou <100 m2/g, zvláště výhodně 10 m2/g a nejvýhodněji <1 m2/g.
Porozita je s výhodou 20 až 60 %, zejména 30 až 50 %.
Velikost částic nosiče se řídí podle podmínek procesu oxidace v plynné fázi a je zpravidla v rozmezí 1/10 až 1/20 průměru reaktoru.
Měrný povrch se stanovuje Brunauer, Emmet a Teller, J.Anorg porozita se stanovuje rtuťovou kovových částic na povrchu nosiče obvyklým způsobem podle Chem. Soc. 1938, 60, 309, porozimetrií a velikost elektronovou mikroskopií.
Koncentrace kovu na nosiči by měla být v rozmezí 0,001 až 50 % hmotn., s výhodou 0,001 až 20 % hmotn. a zvláště výhodně 0,01 až 5 % hmotn.
Výroba kovových částic na nosiči není omezena na jediný postup. Pro vytváření kovových částic je možno uvést několik příkladných způsobů, jako jsou vylučování srážením (Deposition-Precipitation), popsané v EP-B 0 709 360 na str. 3, ř. 38 a dále, impregnování v roztoku, napouštění do počátku vlhkosti (Incipient-wetness), koloidní postupy, naprašování, postupy CVD a PVD.
Napouštěním do počátku vlhkosti se rozumí přidávání roztoku obsahujícího rozpustné sloučenin kovů k nosičovému materiálu, přičemž objem roztoku na nosiči je menší nebo rovný objemu pórů nosiče. Nosič tak zůstává makroskopicky suchý. Jako rozpouštědla pro napouštění do počátku vlhkosti mohou být použita všechna rozpouštědla, ve kterých jsou prekurzory kovu rozpustné, jako například voda, alkoholy, ethery nebo koronandové ethery, estery, ketony, halogenované uhlovodíky atd.
-6S výhodou se nosič napouští roztokem obsahujícím kovové ionty a následně se suší, kalcinuje a redukuje. Roztok může dále obsahovat navíc složky odborníkovi známé, které zvyšují rozpustnost soli nebo solí kovu v rozpouštědle a/nebo které mění redox-potenciály kovů a/nebo které mění hodnoty pH. Zejména je možno uvést amoniak, aminy, diaminy, hydroxyaminy a kyseliny, jako například HC1, HNO3, H2SO4, H3PO4.
1. Napouštění se může provádět například postupem napouštění do počátku vlhkosti, není však na tento postup omezeno. Postup napouštění do počátku vlhkosti může obsahovat následující kroky:
jednorázové napuštění jedním kovem a/nebo vícenásobné napuštění jiným kovem jednorázové napuštění částí kovu nebo všemi kovy v jednom kroku vícenásobné napuštění více kovy v jednom nebo více krocích postupně vícenásobné napuštění více kovy střídavě v jednom nebo více krocích
2. Sušení nosiče s aktivními složkami získaného ve stupni 1 při teplotě asi 40 až asi 200 °C při normálním nebo sníženém tlaku. Při normálním tlaku se může pracovat v atmosféře vzduchu nebo inertního plynu (např. Ar, N2, He aj.). Doba sušení je 2 až 24 h, s výhodou 4 až 8 h.
3. Kalcinace polotovaru katalyzátoru získaného ve stupni 2 v atmosféře inertního plynu a následně nebo výlučně v atmosféře plynu obsahujícího kyslík. Obsahy kyslíku v plynném proudu jsou s výhodou 0 až 21 % obj . , s výhodou 5 až 15 % obj. Teplota pro kalcinaci je uzpůsobena směsi kovů a je zpravidla v rozmezí 400 až
600 °C, s výhodou 450 až 550 °C, zvláště výhodně
500 °C.
4. Redukce polotovarů katalyzátoru získaných ve stupni 2 a/nebo 3 při zvýšené teplotě pod atmosférou dusíku obsahující vodík. Obsah vodíku může být 0 až 100 % obj . , s výhodou 0 až 25 a zvláště výhodně 5 % obj . Redukční teploty jsou uzpůsobeny příslušné směsi kovů a jsou mezi 100 až 600 °C.
Může být výhodné ke směsi kovů přidat obvyklé promotory nebo moderátory, například ionty kovů alkalických zemin a/nebo alkalických kovů jako hydroxidy, uhličitany, dusičnany, chloridy jednoho nebo více kovů alkalických zemin a/nebo alkalických kovů. Jsou popsány v EP-A1 0 933 130 na str. 4, ř. 39 a další, která se tímto odkazem ve smyslu americké praxe zahrnuje do předložené přihlášky.
Obvykle se proces epoxidace, s výhodou v plynné fázi, provádí za následujících podmínek:
Molové množství použitého uhlovodíku, vztaženo na celkový počet molů uhlíku, kyslíku, vodíku a popřípadě zřeďovaciho plynu jakož i molový poměr složek se může měnit v širokých mezích a řídí se zpravidla mezí výbušnosti směsi uhlovodík-kyslík. Zpravidla se pracuje nad nebo pod mezí výbušnosti.
Obsah uhlovodíku, vztaženo na součet molů uhlovodíku a kyslíku, je typicky <2 % mol. nebo >78 % mol. S výhodou se volí obsah uhlovodíků v rozmezí 0,5 až 2 % mol. při způsobu pod mezí výbušnosti a 78 až 99 % mol. při způsobu nad mezí výbušnosti. Zvláště výhodné jsou rozmezí 1 až 2 % mol. resp. 78 až 90 % mol. S výhodou se použije přebytek uhlovodíku vzhledem k použitému kyslíku (na molární bázi).
Molární obsah kyslíku, vztaženo na celkový počet molů uhlovodíku, kyslíku, vodíku a zřeďovaciho plynu, se může měnit v širokých mezích. Výhodný je podstechiometrický obsah
-8kyslíku vzhledem k uhlovodíku. S výhodou se použije 1 až 21 % mol., zvláště výhodně 5 až 21 % mol. kyslíku, vztaženo na celkový počet molů uhlovodíku a kyslíku.
Navíc k uhlovodíku a kyslíku může být použit volitelně také zřeďovací plyn, například dusík, hélium, argon, methan, oxid uhličitý, oxid uhelnatý nebo obdobné, převážně inertně se chovající plyny. Mohou být použity také směsi popsaných inertních složek. Přídavek inertní složky je příznivý pro přenos tepla uvolňujícího se v této exothermní oxidační reakci a také z bezpečnostně technického hlediska. V tomto případě je možné složení výchozí plynné směsi také uvnitř výbušné oblasti, tzn. že relativní poměr uhlovodíku a kyslíku může být mezi 0,5:99,5 a 99,5:0,5 % mol.
Doba kontaktu uhlovodíku a katalyzátoru je zpravidla v rozmezí 5 až 60 sekund.
Proces se provádí zpravidla při teplotách v rozmezí 120 až 300 °C, s výhodou 180 až 250 °C.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Jedna varianta výroby aktivního katalyzátoru pro výrobu propylenoxidu spočívala v tom, že 77,6 mg dusičnanu měďnatého a 3,59 g přibližně 14% roztoku rutheniumnitrosylnitrátu bylo rozpuštěno ve 2 ml vody, roztok byl přidán k přibližně 10 g AI2O3 a ponechán do něho nasáknout. Získaná pevná látka byla vysušena přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2
Po redukci bylo 10 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s a při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 217 °C byl ve vystupujícím plynu zjištěn obsah propylenoxidu 680 ppm.
Příklad 2
Další varianta výroby aktivního katalyzátoru pro výrobu propylenoxidu spočívala v tom, že 77,6 mg dusičnanu měďnatého bylo rozpuštěno ve 5 až 6 ml vody, roztok byl přidán k přibližně 10 g Al2O3 a ponechán do něho nasáknout. Získaná pevná látka byla vysušena po dobu 12 h při 60 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla 6-krát stejným způsobem napuštěna roztokem rutheniumnitrosylnitrátu, obsahujícím asi 1,5% hmotn. Ru, v souladu s nasákavostí nosiče. Mezi napouštěními byl materiál vždy 4 h sušen, jak je uvedeno výše.
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 12 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci bylo 10 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 200 °C byl ve vystupujícím plynu zjištěn obsah propylenoxidu 300 ppm.
Příklad 3
Další varianta výroby aktivního katalyzátoru pro výrobu propylenoxidu spočívala v tom, že 77,6 mg dusičnanu měďnatého bylo rozpuštěno v 5 až 6 ml vody, roztok byl
- 10přidán k přibližně 10 g Al2O3 a ponechán do něho nasáknout. Získaná pevná látka byla vysušena po dobu 12 h při 60 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna 2,5 g roztoku rutheniumnitrosylnitrátu obsahujícího asi 20 % hmotn. Ru, a pak vysušena, jak je popsáno v příkladu 1. Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 12 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj. H2 v N2.
Po redukci bylo 10 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 200 °C byl ve vystupujícím plynu zjištěn obsah propylenoxidu 280 ppm.
Příklad 4
Další varianta výroby aktivního katalyzátoru pro výrobu propylenoxidu spočívala v tom, že k přibližně 10 g A12O3 bylo přidáno 7,4 g 10% roztoku dusičnanu rhoditého a ponecháno do něho nasáknout. Získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna 1,3 g roztoku rutheniumnitrosylnitrátu obsahujícího asi 20 % hmotn. Ru, a pak vysušena po dobu 12 h, jak je výše popsáno, ve vakuové sušárně. Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 4 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumán v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 199 °C byl ve vystupujícím plynu zjišoěn obsah propylenoxidu 360 ppm.
* · «
- 11 ·« » » ·· «4 r ·· · * ··* « · · * * * » • 4 · · · * · » · * · · · · · * ·· ·»·* · · ·α· ♦· «*»·
Příklad 5
Alternativní varianta výroby aktivního katalyzátoru pro výrobu propylenoxidu spočívala v tom, že 343 mg dusičnanu thalného bylo rozpuštěno v 5 g vody a takto vzniklým roztokem bylo napuštěno přibližně 10 g AI2O3. Roztok byl za stálého pohybování ponechán vsáknout a takto získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna roztokem vytvořeným ze 776 mg dusičnanu měďnatého a 5 g vody a pak vysušena přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 12 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě
228 °C byl ve vystupujícím plynu naměřen obsah propylenoxidu 380 ppm.
Příklad 6
Bylo rozpuštěno 2,5 g 20% roztoku rutheniumnitrosylnitrátu ve 3 g vody a takto vzniklým roztokem bylo napuštěno 10 g AI2O3. Roztok byl za stálého pohybování ponechán vsáknout a takto získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna roztokem vytvořeným ze 109 mg 24% roztoku kyseliny hexachloroiridičité 4,5 g vody a pak vysušena přes noc při
100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
- 12 Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 12 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 208 °C byl ve vystupujícím plynu naměřen obsah propylenoxidu 540 ppm.
Příklad 7
Bylo rozpuštěno 343 mg dusičnanu thalného v 5 g vody a takto vzniklým roztokem bylo napuštěno 10 g AI2O3. Roztok byl za stálého pohybování ponechán vsáknout a takto získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h pří 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna roztokem vytvořeným z 1,3 g 20% roztoku rutheniumnitrosylnitrátu a 4 g vody a pak vysušena přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 12 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Pří vnitřní teplotě 211 °C byl ve vystupujícím plynu naměřen obsah propylenoxidu 390 ppm.
Příklad 8
Bylo rozpuštěno 17,86 g dusičnanu měďnatého ve 103 g vody a takto vzniklým roztokem bylo napuštěno 230 g AYCh.
• * • ·
- 13 • · · ·
Roztok byl za stálého pohybování ponechán vsáknout a takto získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna roztokem vytvořeným ze 43,52 g 14% roztoku rutheniumnitrosylnitrátu a 71 g vody a pak vysušena přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
Takto vyrobený polotovar byl redukován po dobu 4 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj. H2 v N2.
Pak bylo 5 g získané pevné látky napuštěno roztokem vytvořeným ze 6 mg dusičnanu paladnatého v 2,25 g vody a vysušeno přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně.
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 8 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumán v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 220 °C byl ve vystupujícím plynu naměřen obsah propylenoxidu 745 ppm.
Příklad 9
Bylo rozpuštěno 27,6 g dusičnanu manganatého ve 103,5 g vody a takto vzniklým roztokem bylo napuštěno 230 g A12O3. Roztok byl za stálého pohybování ponechán vsáknout a takto získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna roztokem vytvořeným ze 7,9 q dusičnanu thalného a 103,5 g vody a pak vysušena přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
- 14«·· · « · · ·* •· * · ·» »· » ··
Takto vyrobený polotovar byl redukován po dobu 4 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj. H2 v N2.
Pak bylo 5 g získané pevné látky napuštěno roztokem vytvořeným ze 259 mg dusičnanu měďnatého ve 2,25 g vody a vysušeno přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně.
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 8 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě 240 °C byl ve vystupujícím plynu naměřen obsah propylenoxidu 1984 ppm.
Příklad 10
Bylo rozpuštěno 2,76 g dusičnanu manganatého ve 103,5 g vody a takto vzniklým roztokem bylo napuštěno 230 g AI2O3. Roztok byl za stálého pohybování ponechán vsáknout a takto získaná pevná látka byla vysušena po dobu 4 h při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg. Následně byla stejným způsobem napuštěna roztokem vytvořeným ze 33,92 g dusičnanu měďnatého a 95 g vody a pak vysušena přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně při vakuu asi 15 mm Hg.
Takto vyrobený polotovar byl redukován po dobu 8 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj. H2 v N2Pak bylo 5 g získané pevné látky napuštěno roztokem vytvořeným ze 6 mg 43,5% tetrachlorozlatitého roztoku ve
2,25 g vody a vysušeno přes noc při 100 °C ve vakuové sušárně.
I v · · ·
- 15 ··· ··· · · · ·· ·
Nakonec byl takto vyrobený polotovar redukován po dobu 8 h při teplotě 500 °C pomocí 60 1/h plynu s 10 % obj . H2 v N2.
Po redukci byl 1 g takto získaného katalyzátoru zkoumáno v kontinuálně provozovaném reaktoru s pevným ložem při době zdržení asi 20 s při složení výchozího plynu 79 % obj. propenu a 21 % obj. kyslíku. Při vnitřní teplotě
230 °C byl ve vystupujícím plynu naměřen obsah propylenoxidu 982 ppm.

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    TM 3oo2. - S>? 3.2.
    • i áÁ.' - '- ; > ·
    UĚ.v·»^ J ' ' ’''' 'Žit-* > * '* * ·
    1. Způsob epoxidace uhlovodíků kyslíkem, vyznačující se tím, že způsob se provádí v přítomnosti směsi obsahující alespoň dva kovy ze skupiny Cu, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt, Au, In, TI, Mn, Ce na nosiči s BET-povrchem menším než 200 m2/g.
    2. povrch Způsob podle nároku 1, vyznačující se nosiče je menší než 100 m2/g. tím, že BET- 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nosičem je AI2O3 4. Způsob podle některého z nároků 1 3, vyznačující se tím, že uhlovodík je zvolen ze skupiny propen a buten 5. Způsob podle některého z nároků 1 4,
    vyznačující se tím, že se použije jedna nebo více směsí kovů CuRu, TlMn, CuRh, IrRu, AuRu, MnCu, Rulr, CuRuPd, CuRuIn, CuRuTl, CuRuMn, CuRuAu, CuRuIr, CuRuCe, MnCuln, MnCuAu, MnCuCe, MnTICu, MnTlAu, MnTlIn, MnTIPd, MnTIRh, MnTlPt.
  2. 6. Použití směsi, obsahující alespoň dva kovy ze skupiny Cu, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt, Au, In, TI, Mn, Ce na nosiči s BET-povrchem menším než 200 m2/g, jako katalyzátoru pro epoxidaci uhlovodíků.
  3. 7. Použití podle nároku 6, vyznačující se tím, že směs kovů je zvolena ze skupiny CuRu, TlMn, CuRh, IrRu, AuRu, MnCu, Rulr, CuRuPd, CuRuIn, CuRuTl, CuRuMn, CuRuAu, .t .··. .i • · ♦ »
    - 17• · · · * · « ····«· ··« ··· ·» ···
    CuRuIr,
    CuRuCe, MnCuln, MnCuAu, MnCuCe, MnTICu, MnTlAu,
    MnTlIn, MnTIPd, MnTIRh, MnTIPt.
CZ20023733A 2000-05-18 2001-05-07 Způsob epoxidace uhlovodíků CZ20023733A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE10024096A DE10024096A1 (de) 2000-05-18 2000-05-18 Verfahren zur Epoxidierung von Kohlenwasserstoffen

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20023733A3 true CZ20023733A3 (cs) 2003-02-12

Family

ID=7642344

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20023733A CZ20023733A3 (cs) 2000-05-18 2001-05-07 Způsob epoxidace uhlovodíků

Country Status (14)

Country Link
US (1) US20030191328A1 (cs)
EP (1) EP1286979A1 (cs)
JP (1) JP2003533520A (cs)
KR (1) KR20030009490A (cs)
CN (1) CN1429217A (cs)
AU (1) AU2001265930A1 (cs)
BR (1) BR0110850A (cs)
CA (1) CA2409018A1 (cs)
CZ (1) CZ20023733A3 (cs)
DE (1) DE10024096A1 (cs)
HU (1) HUP0302061A2 (cs)
MX (1) MXPA02011308A (cs)
PL (1) PL358336A1 (cs)
WO (1) WO2001087867A1 (cs)

Families Citing this family (13)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE10139531A1 (de) * 2001-08-10 2003-02-20 Bayer Ag Verfahren zur Epoxidierung von Kohlenwasserstoffen
DE10251325A1 (de) * 2002-11-05 2004-05-13 Bayer Ag Katalysator und Verfahren zur Oxidation von Kohlenwasserstoffen zu Epoxiden
JP2005306803A (ja) * 2004-04-23 2005-11-04 Hamamatsu Kagaku Gijutsu Kenkyu Shinkokai 不飽和化合物の酸化方法
TW200730243A (en) * 2005-12-15 2007-08-16 Mitsui Mining & Smelting Co Oxygen scavenger and method for producing the same
CA2723177A1 (en) 2008-04-30 2009-11-05 Dow Technology Investments Llc Porous body precursors, shaped porous bodies, processes for making them, and end-use products based upon the same
WO2009134851A1 (en) * 2008-04-30 2009-11-05 Dow Technology Investments, Llc Porous body precursors, shaped porous bodies, processes for making them, and end-use products based upon the same
EP2293872A1 (en) 2008-04-30 2011-03-16 Dow Technology Investments LLC Porous body precursors, shaped porous bodies, processes for making them, and end-use products based upon the same
US20110152546A1 (en) * 2009-12-17 2011-06-23 Sumitomo Chemical Company, Limited Process for producing olefin oxide
KR20130041164A (ko) 2010-07-09 2013-04-24 스미또모 가가꾸 가부시끼가이샤 올레핀 산화물의 제조 방법
KR101844620B1 (ko) 2011-01-05 2018-04-02 스미또모 가가꾸 가부시끼가이샤 올레핀 옥사이드의 제조 방법
WO2012102918A1 (en) * 2011-01-24 2012-08-02 Sumitomo Chemical Company, Limited Direct conversion of olefin to olefin oxide by molecular oxygen
WO2013100173A1 (en) 2011-12-27 2013-07-04 Sumitomo Chemical Company, Limited Process for producing olefin oxide using a catalyst comprising a ruthenium oxide and a tellurium component
WO2014003209A1 (en) 2012-06-29 2014-01-03 Sumitomo Chemical Company, Limited Process for producing olefin oxide

Family Cites Families (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3989674A (en) * 1969-03-26 1976-11-02 Exxon Research And Engineering Company Novel gold-copper catalysts for the partial oxidation of olefins
GB1373489A (en) * 1970-11-09 1974-11-13 Ici Ltd Oxidation of olefinic compounds
GB1423339A (en) * 1972-03-13 1976-02-04 Ici Ltd Oxidation of olefins
GB1409421A (en) * 1972-07-17 1975-10-08 Bryce Smith Derek Gold compounds
US5112795A (en) * 1990-10-12 1992-05-12 Union Carbide Chemicals & Plastics Technology Corporation Supported silver catalyst, and processes for making and using same
DE4425672A1 (de) * 1994-07-20 1996-01-25 Basf Ag Oxidationskatalysator, Verfahren zu seiner Herstellung und Oxidationsverfahren unter Verwendung des Oxidationskatalysators
DE19519004A1 (de) * 1995-05-24 1996-11-28 Hoechst Ag Neue selen- und rutheniumhaltige Metalloxidkatalysatoren sowie ein Verfahren zu ihrer Herstellung und ihre Verwendung
KR100255480B1 (ko) * 1996-03-21 2000-05-01 사또 다께오 탄화수소의 부분산화용촉매 및 탄화수소의 부분산화방법
EP0917532B1 (en) * 1996-07-01 2002-02-13 The Dow Chemical Company Process for the direct oxidation of olefins to olefin oxides
DE19845975A1 (de) * 1998-08-27 2000-03-02 Wolfgang Hoelderich Verfahren zur Herstellung von Epoxiden aus Olefinen und Sauerstoff in Gegenwart von Wasserstoff

Also Published As

Publication number Publication date
EP1286979A1 (de) 2003-03-05
CN1429217A (zh) 2003-07-09
WO2001087867A1 (de) 2001-11-22
DE10024096A1 (de) 2001-11-22
MXPA02011308A (es) 2003-06-06
KR20030009490A (ko) 2003-01-29
CA2409018A1 (en) 2002-11-15
US20030191328A1 (en) 2003-10-09
AU2001265930A1 (en) 2001-11-26
BR0110850A (pt) 2003-02-11
PL358336A1 (en) 2004-08-09
JP2003533520A (ja) 2003-11-11
HUP0302061A2 (hu) 2003-09-29

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR100255480B1 (ko) 탄화수소의 부분산화용촉매 및 탄화수소의 부분산화방법
US5965754A (en) Process for the direct oxidation of olefins to olefin oxides
KR101528879B1 (ko) 산화올레핀의 제조 방법
US5444034A (en) Process for preparing silver and alkali catalyst
US5859265A (en) Oxidation catalyst, its preparation and oxidation using the oxidation catalyst
KR101502919B1 (ko) 산화올레핀 촉매용 담체
JP4282096B2 (ja) オレフィンオキシドへのオレフィンの直接酸化法
CZ20023733A3 (cs) Způsob epoxidace uhlovodíků
JP2506527B2 (ja) 担持銀触媒を製造する方法
WO2014016811A1 (en) Alkane dehydrogenation catalyst and process for its preparation
US6673949B2 (en) Process for the epoxidation of hydrocarbons
JP2002527428A (ja) 少なくとも1個のc−c二重結合を有する有機化合物の酸化法
JPH10503709A (ja) 銀触媒の調製法
US20030187283A1 (en) Catalyst
US6548682B1 (en) Method for the direct catalytic oxidation of unsaturated hydrocarbons in gaseous phase
CN114733521B (zh) 一种双晶型载体的烷烃非氧化脱氢催化剂
US20040097746A1 (en) Catalyst and process for the oxidation of hydrocarbons to epoxides
US5602070A (en) Process for preparing silver catalyst
KR100254313B1 (ko) 탄화수소의 부분산화용촉매 및 탄화수소의 부분산화방법
EP1263748A1 (en) Epoxidation catalysts containing metals of the lanthanoide series
US20140081040A1 (en) Process for pre-treatment of a catalyst support and catalyst prepared therefrom
WO2004062777A2 (en) Silver-containing catalysts for the reaction of substrates with c-c-double bonds
JPH09110733A (ja) シクロオレフィンの製造方法