CZ20022071A3

CZ20022071A3 - Upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla

Info

Publication number: CZ20022071A3
Application number: CZ20022071A
Authority: CZ
Inventors: Achim Neubauer; Peter Kalchschmidt; Jochen Moench; Heiko Sponar
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 2000-10-23
Filing date: 2001-09-26
Publication date: 2003-01-15
Also published as: US7024722B2; CN1394176A; WO2002034585A1; EP1259405B1; DE50110251D1; BR0107373A; DE10194654D2; PL354924A1; CN1200832C; JP2004512221A; US20030074761A1; EP1259405A1; AU2002213812A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla, zejména automobilu, přičemž stěrači zařízení sestává z předem vyrobeného montážního celku s nejméně jedním upevňovacím místem, na tomto celku uspořádaném.

Dosavadní stav techniky

Známé je použití stěračích zařízení, zejména pro automobily, u kterých se používají elementy tlumící chvění, upevněné na karosérii vozidla šroubovými spoji. Stěrači zařízení jsou obecně dodávána jako předem smontované konstrukční skupiny k vestavění do vozidla. Předem vyrobené montážní celky sestávají z destičky vystřižené z plechu, která je na koncích opatřena vhodnými upevňovacími oky, a z hnacího motoru, který je přes spojovací tyč spojen s hřídelem stěrače, uloženým na destičce. Hnací motor je upevněn rovněž na destičce a je opatřen upevňovacím okem pro upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla. Přes upevňovací oka, uspořádaná na stěracím zařízení, je šroubovými spoji prováděno upevnění tohoto stěracího zařízení na karosérii vozidla. Pro lepší montáž stěracího zařízení jsou přitom na karosérii vozidla přivařeny buď matice nebo Šrouby. Mezi karosérií vozidla a upevňovacími body stěracího zařízení jsou pro tlumení, popřípadě pro zabránění přenosu vibrací, uspořádány elementy tlumící chvění, jako jsou tlumicí pryže nebo podobně. Upevňovací oka jsou na předem smontovaném stěracím zařízení uspořádána tak, že vytvářejí poměrně velký trojúhelník, čímž se ··· · ·· *· • · · · • · · • · · zvyšuje tuhost sytému. U známého způsobu upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla je na jedné straně nevýhodný poměrně vysoký podíl manuální práce na montáži tohoto stěracího zařízení na karosérii vozidla a na straně druhé k této montáži nezbytné materiálové náklady ve formě matic, šroubů, podložek, tlumicích pryží a podobně. Kromě toho je k montáži zapotřebí přiměřený volný prostor pro šroubovací nástroje. Dále existuje nebezpečí neúmyslné demontáže, respektive uvolnění šroubového spojení na základě chvění, které se vyskytuje při jízdě. Uvolnění šroubového spojení s sebou nutně přináší poškození funkce samotného stěracího zařízení.

Podstata vynálezu

Tyto nedostatky odstraňuje upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla, zejména automobilu, přičemž stěrači zařízení sestává z předem vyrobeného montážního celku s nejméně jedním upevňovacím místem, na tomto celku uspořádaném, podle vynálezu, jehož podstatou je, že nejméně jedno upevňovací místo stěracího zařízení je slepeno s upevňovacím místem (závěsné místo), uspořádaným vhodným způsobem na karosérii vozidla.

V případě upevnění podle vynálezu je dále výhodná podstatná redukce spotřeby jednotlivých dílů, potřebných k montáži stěracího zařízení na karosérii vozidla, jako jsou matice, šrouby, podložky, tlumicí pryžové díly a podobně. Tím, že nejméně jedno upevňovací místo stěracího zařízení je slepeno s upevňovacím místem (závěsným místem), uspořádaným vhodným způsobem na karosérii vozidla, lze výhodně dosáhnout rychlé a bezpečné montáže stěracího zařízení na karosérii vozidla. Volný prostor nutný pro šroubovací nástroje už není zapotřebí. Další výhoda řešení podle vynálezu spočívá v tom, že vytvrzené lepidlo přejímá tlumicí funkci tlumicích elementů podle • · * ·

dosavadního stavu techniky. Pryžová pouzdra nebo jiné tlumicí elementy odpadají, čímž jsou redukovány materiálové náklady.

Výhodná provedení vynálezu jsou zřejmá podle znaků, uvedených v dodatkových nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude následně blíže vysvětlen na příkladu provedení na základě příslušných obrázků, na kterých znamená obr.l půdorys upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla podle vynálezu, obr. 2 detail X podle obr. 1, obr. 3 detail Y podle obr. 1 a obr. 4 schématické znázornění spojení s materiálovým stykem u různých tvarů ploch a připojovacích míst.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schématicky znázorněno zavěšení stěracího zařízení 32 na karosérii 10 vozidla. Stěrači zařízení 32, které je samo o sobě známé, sestává z destičky 22 vystřižené z plechu, která je na každém konci opatřena vhodným upevňovacím místem 16 a 18. Na destičce 22 je přes třetí upevňovací místo 20 upevněn jednak hnací motor 14, jednak je tímto třetím upevňovacím místem 20 vytvářeno upevnění stěracího zařízení 32 na karosérii 10 vozidla. Hnací motor 14 je spojen přes spojovací tyč 12 s hřídelemi 32 pro činnost stíracího mechanismu, • · · » · · uloženými na destičce 22.. Stěrači zařízení 32 jsou předem smontována, takže na příslušný automobil jsou osazována jako montážní skupina.

Upevnění stěracího zařízení 32, zejména na karosérii 10 automobilu, je podle vynálezu provedeno tak, že upevňovací místa stěracího zařízení 32 jsou slepována vždy s upevňovacími místy (závěsnými místy), uspořádanými vhodným způsobem na karosérii 10 vozidla. Lepení je spojování s materiálovým stykem. Pro zvýšení trvanlivosti lepených spojů je pro určité směry namáhání účelné vytvořit kromě spojení s materiálovým stykem také spojení se stykem tvarovým. Pro lepení to znamená, že lepenou vrstvou jsou přenášena především tlaková namáhání. Tahová a smyková namáhání lepených míst je vhodné odstraňovat z velké části pomocí přiměřeného prostorového uspořádání a dodatkově konstrukcí spoje, který zajišťuje také tvarový styk. V tabulce podle obr. 4 jsou uvedeny různé tvary ploch a závěsných (připojovacích) míst lepeného spoje s dodatkovým tvarovým stykem.

Obrobky zvýrazněné Šrafováním A představují například stěrači zařízení, zatímco šrafování C znázorňuje například karosérii 10 vozidla. Písmenem B je znázorněno lepidlo mezi jednotlivými tvarovými díly. Ve sloupcích I a II jsou znázorněna různá uspořádání obrobků.

V jednotlivých řádcích tabulky jsou znázorněny různé tvary ploch, různé formy napojení a různé počty připojovacích míst spojů různých obrobků, s materiálovým a s tvarovým stykem. V řádcích 1 až 4 jsou znázorněny různé tvary součástí. Řádek jedna ukazuje hladké utváření plochy, řádek 2 zaoblené, vejčité, konvexní/konkávní tvary, řádek 3 hranaté a řádek 4 trojúhelníkové utváření. V řádcích 5 až 11 jsou znázorněny různé tvary spojovacích míst. V řádku 5 je znázorněno • 0 ··

vložení jedné součásti do jiné součásti, v řádku 6 spojení s kolíkem a s vrtaným otvorem, v řádku 7 spojení kruhové, v řádku 8 spojení se zalemováním, v řádku 9 spojení vlny a plechu, v řádku 10 spojení s polokoulí a kulovým vrchlíkem a v řádku 11 spojení koule a pánve. V řádcích 12 až 15 je znázorněn počet připojovacích míst. V řádku 12 je znázorněno jednoduché spojení, v řádku 13 dvojité spojení, v řádku 14 trojité spojení. Řádek 15 je k dispozici pro vícevrstvé spojení, které není dále zobrazováno. Varianty znázorněné v tabulce představují v závislosti na podmínkách možné varianty spojení upevňovacích míst 16. 18. 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla.

Jako obzvlášť výhodné se prokázalo, je-li první upevňovací místo 16 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla, vytvořeno jako pevné ložisko, bez přiměřeného vyrovnávání tolerancí, kdežto druhé upevňovací místo 18 je vytvořeno s jednosměrným vyrovnáváním tolerancí a třetí vyrovnávací místo 20 s dvojsměrným, rovinným vyrovnáváním tolerancí. Pomocí vhodného vyrovnávání tolerancí druhého upevňovacího místa 18 a třetího vyrovnávacího místa 20. mohou být vyrovnány eventuálně se vyskytující výrobní tolerance stěracího zařízení 32 a karosérie 10 vozidla.

Připojovací (závěsné) místo prvního upevňovacího místa 16, vytvořeného jako pevné ložisko, sestává jak je znázorněno na obr. 2, z polokoule 26, která je ve spojení s tvarovým stykem s příslušným kulovým vrchlíkem 24. Upevňovací místo stěracího zařízení 32 je přitom výhodně vytvořeno jako kulový vrchlík 24 a závěsné místo na karosérii 10 vozidla jako polokoule 26. Závěsné místo druhého upevňovacího místa 18. opatřeného jednosměrným vyrovnáváním tolerancí, sestává podle obr. 3 z tvarového kusu 28 ve tvaru písmene U otevřeného směrem dolů, který je ve vzájemném spojení s tvarovým

Μ ··*· • 11 · stykem s vhodným způsobem vytvořeným protikusem 30 ve tvaru písmene U. Upevňovací místo stěracího zařízení 32 je přitom výhodně vytvořeno jako tvarový kus 28 ve tvaru písmene U otevřeného směrem dolů a závěsné místo na karosérii 10 vozidla je vytvořeno jako protikus 39 ve tvaru písmene U. Závěsné místo třetího upevňovacího místa 20, vytvořeného s dvojsměrným rovinným vyrovnáváním tolerancí, je vytvořeno jako rovná plocha. Díky vytvoření a utváření jednotlivých upevňovacích míst 16. 18, 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla vzniká při montáži přesné fixování tohoto stěracího zařízení 32. Jednotlivá upevňovací místa 16, 18, 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla mohou být však také utvářena podle variant znázorněných v tabulce. Rovněž je možné si představit upevnění stěracího zařízení 32 na karosérii 10 vozidla jen pomocí dvou upevňovacích míst, například pouze pomocí upevňovacích míst 16, 18.

První upevňovací místo 16, vytvořené jako pevné ložisko, vykazuje vzhledem ke své montážní poloze nejvyšší přesnost. Tato přesnost je také rozhodující pro nastavení příslušné stírané oblasti listu stěrače a pro dosažení přesného vypočítaného stíracího úhlu za různých podmínek. U běžných stěračích zařízení se synchronním chodem se list stěrače pohybuje mezi spodním okrajem skla a sloupkem A automobilu. Z tohoto důvodu je na této straně vozidla vyžadována vysoká přesnost nastavení stíraného úhlu. Proto je první upevňovací místo 16, vytvořené jako pevné ložisko, uspořádáno na karosérii 10 vozidla na straně řidiče. Druhé upevňovací místo 18. vytvořené s jednosměrným vyrovnáváním tolerancí, je na karosérii 10 vozidla uspořádáno ve směru ke straně spolujezdce, přičemž třetí upevňovací místo 20 vytvořené s dvojsměrným rovinným vyrovnáváním tolerancí je uspořádáno na karosérii 10 vozidla přibližně ve středu mezi prvním upevňovacím místem 16 a druhým upevňovacím místem 18.

Pro zvýšení celkové tuhosti stěracího zařízení 32 jsou upevňovací místa 16, 18, 20 pro toto zařízení 32 uspořádána na karosérii 10 vozidla tak, že při pohledu v jedné rovině vytvářejí trojúhelník. Tuhost stěracího zařízení 32 je přitom závislá na velikosti trojúhelníku vytvářeného mezi jednotlivými upevňovacími místy 16, 18,

20. Čím větší je vytvořený trojúhelník, tím větší je stabilita stěracího zařízení.

Pro první fixaci stěracího zařízení 32 mohou být při montáži uspořádány na lepicích plochách upevňovacích míst 16, 18, 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla rozpěrky, které jednak zajišťují ustavení stěracího zařízení 32 do předem určené polohy a jednak slouží k dosažení určité tloušťky lepidla. Tyto rozpěrky, pokud se po vytvrzení lepidla nemusí odstraňovat, musí sestávat z materiálu tlumícího chvění. Jestliže rozpěrky nejsou vyrobeny z materiálu tlumícího chvění, je nutné je po vytvrzení lepidla opět odstranit.

Ke slepení stěracího zařízení 32 s karosérií 10 vozidla se mezi jednotlivá upevňovací místa 16, 18, 20 tohoto stěracího zařízení 32 a karosérii 10 vozidla nanáší jednosložkové, pryžově elastické lepidlo, vytvořené na bázi polyuretanu. Lepidlo se přitom nanáší zejména na základě lepší přístupnosti na každé upevňovací místo 16, 18, 20 stěracího zařízení 32. Kromě toho jsou tak na těchto místech upraveny definované lepené plochy. Při nanášení lepidla na upevňovací místa karosérie 10 vozidla, zejména na třetí upevňovací místo 20. upravené s dvojsměrným rovinným vyrovnáváním tolerancí, může dojít k tomu, že se lepidlo díky možným vzájemným posunům upevňovacích míst 20., nenalézá na lepicích místech vůbec nebo jen částečně. Pevnost lepidla by tak mohla být negativně ovlivněna.

·· ♦··♦

Lepidlo se při asi 60 °C stejnoměrně nanáší na každé upevňovací místo 16, 18. 20. Tento krok je prováděn nástřikem do proláklin upevňovacích míst, vytvořených vhodným způsobem nebo nanášením trojúhelníkových pásů v případě plochých upevňovacích míst. Díky vysoké viskozitě lepidla i při teplotě zpracování může být lepidlo nanášeno na každé z upevňovacích míst 16. 18. 20 a stěracím zařízením 32 lze následně při transportu hýbat libovolným způsobem. Viskozita je ve stavu zpracování zhruba taková, že lepidlo lze pomocí technicky realizovatelných tlaků zpracovávat známými dávkovacími zařízeními, přičemž lepidlo nekape nebo se nerozmazává nebo se nedeformuje vlastní hmotností (tvar housenky zůstává konstantní). Utváření a velikost upevňovacích míst 16, 18, 20 a tedy lepicích míst mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla je odvozena z maximálního namáhání, které se může na těchto upevňovacích místech vyskytovat. Maximální síly jsou zjišťovány při zablokování ramene stěrače v různých polohách a odvozeny ze systému souřadnic vozidla v systému upevňovacích souřadnic. Mohou se tak rozlišovat síly rovnoběžné s povrchy součástí a síly k nim kolmé, čímž lze zjišťovat smykové a tahové síly. Pomocí těchto sil a z pevnosti lepidla na upravených lakovaných plochách karosérie 10 vozidla se vypočítává potřebná velikost lepených ploch. Přitom je možné zanedbat třírozměrnou geometrii lepených ploch, která existuje ve dvou bodech. Při dimenzování příslušných lepených ploch se však dodatkově zohledňují vysoké bezpečnostní faktory, aby tak bylo minimalizováno riziko odpadnutí zařízení i při extrémních nárocích na vozidlo a jeho životnost. Dalším významným bodem pro dimenzování a uspořádání lepených míst je zajištění bezpečného chování upevňovacích míst. To znamená, že velikost lepených ploch jednotlivých upevňovacích míst

16. 18, 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla je dimenzována taková, že při eventuálním uvolnění lepeného spoje upevňovacího místa 16 nebo 18 nebo 20 je zabráněno uvolnění • to totototo ♦ to » • · • ·· • ♦ · ···· to· • to to· • ·· · ···· • ·· <

• ·· · ·· ·· • to ·· • »« to to · * • · ♦ ··· • · ··to · lepených spojů ostatních upevňovacích míst. Tím je zajištěno, že se při eventuálním uvolnění jednoho spojovacího místa působením sil, vyskytujících se při stírání, neodtrhnou ostatní spojovací místa. Odtržení stěracího zařízení 32 je tak za normálních podmínek v podstatě zabráněno.

Nízkoviskózní konzistence lepidla je rozhodující také pro docílení předem určené tloušťky lepidla mezi každým upevňovacím místem 16, 18, 20 stěracího zařízení 32 a karosérií 10 vozidla. Od lepidla je přitom požadováno, aby bylo i po svém vytvrzení elastické a tlumilo vibrace. Lepidlo je nanášeno mezi upevňovací místa 16, 18, 20 stěracího zařízení 32 a karosérii 10 vozidla v takové tloušťce, že lepidlo toto stěrači zařízení 32 a karosérii 10 vozidla vzájemně odděluje a přejímá odpovídající tlumicí funkci. Z toho důvodu je potřebné uspořádat vrstvu lepidla mezi jednotlivými plochami upevňovacích míst tak, že nedochází k dotyku konstrukčních prvků stěracího zařízení 32 s karosérií 10 vozidla a tak se na vozidlo nemohou přenášet žádné kmity stěracího zařízení 3 2. Tím odpadají dosud potřebné elastické tlumicí členy, jako pryžová pouzdra nebo podobně.

Elastické lepidlo na polyuretanové bázi má vysokou odolnost proti odlupování, přičemž doba tvorby slepené vrstvy je menší než 20 minut. Po vytvrzení má lepidlo tvrdost asi 60 podle Shorea (A). Tím je dosaženo, že poloha přilepeného stěracího zařízení 32 se už při následném transportu na montážním pásu nemění ani při eventuálních vibracích a otáčení vozidla okolo podélné osy. Kromě toho je díky krátkému času tvorby vrstvy dosaženo toho, že vozidlo může být v souladu s tokem výroby následně lakováno bez dodatečných prostojů na vytvrzení lepidla.

titi > « • ti ♦ ti tititi· • ti titi ♦ » · ♦ • ti · • ti * * tititi ti · ti ti · ti

Další výhodná vlastnost lepidla spočívá v tom, že je odolné proti vodě, oleji, povrchově aktivním látkám, alkoholu, soli a stárnutí. Odolnost proti stárnutí je nezbytná pro zaručení vysoké životnosti vytvořeného spoje s materiálovým stykem mezi stěracím zařízením 32, a karosérií 10 vozidla. Stálost lepidla vůči vodě, olejům, povrchově aktivním látkám, alkoholu, ozónu a solím je rovněž potřebná proto, že lepidlo se s těmito látkami může dostat do styku. Při utváření jednotlivých upevňovacích míst 16, 18, 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla je přitom třeba vzít v úvahu to, že tekutá média mohou odtékat a nejsou tak v trvalém kontaktu s lepidlem a lepenými místy. Odstraněním trvalého kontaktu tekutých médií s lepidlem je dostatečně vyloučeno poškození lepených míst, čímž je prodloužena životnost lepeného spoje. Používané lepidlo nesmí dále obsahovat silikon, jedovaté látky, musí být šetrné vůči životnímu prostředí, zdravotně nezávadné a musí být možné jej bezpečně nanášet tak, aby bylo vyhověno požadavkům na ochranu životního prostředí.

Při eventuální nezbytné výměně stěracího zařízení 32 musí být demontáž toho zařízení 32 provedena tak, že nedojde k žádnému poškození jednotlivých upevňovacích míst 16, 18, 20 a karosérie TO vozidla. To znamená, že lepené spoje s materiálovým stykem mezi upevňovacími místy 16, 18, 20 stěracího zařízení 32 a karosérií TO vozidla musí být rozebíratelné. Oddělení se provádí s pomocí vibračních nožů se zalomenými břity, vedených mezi upevňovacími místy 16, 18, 20 stěracího zařízení 32 a karosérií 10 vozidla. Toto nářadí pro uvolňování lepených čelních skel z karosérie vozidla je k dispozici v každé dílně. Nové nalepení stěracího zařízení 32 může být na dříve uvolněných spojovacích místech bez problémů provedeno i na zbytcích lepidla.

·« ····

Montáž stěracího zařízení 32 na karosérii 10 vozidla je obvykle prováděna pomocí automatické linky nebo montážního pásu. Díky vytvoření jednotlivých upevňovacích míst 16. 18. 20 mezi stěracím zařízením 32 a karosérií 10 vozidla s přiměřeným stupněm volnosti, popřípadě s fixními body, je možné provádět montáž pomocí jednoramenného robota, protože fixování stěracího zařízení 32 na karosérii 10. vozidla je možné bez problémů. Pomocí robota lze kromě toho zahřát lepidlo na vhodnou teplotu zpracování, tedy asi na 60 °C a nanést jej bez problémů na upevňovací místa stěracího zařízení 32. Použitím robota je také zabráněno kontaktu mezi člověkem a lepidlem při montáži stěracího zařízení 32. Pro rychlejší vytvrzení lepidla mohou být dodatkově používány ještě speciální systémy, například lze nasadit booster (podpůrný) systém. Při následné montáži páky stěrače je nutné vzít na vědomí, že montáž může být provedena až po dostatečném čase vytvrzování, to znamená po vytvoření vrstvy lepidla.

Upevnění stěračích zařízení na karosérii vozidla podle vynálezu lze provést u všech stěračích zařízení, která jsou na vozidle upravena. Řešení podle vynálezu je tak použitelné pro stěrači zařízení předních i zadních skel, světlometů a zpětných zrcátek. Stěrači zařízení může být přitom provedeno podle druhu své konstrukce jako jedno nebo dvouramenné zařízení s regulací nebo bez regulace zdvihu, jako jedno nebo dvoumotorové zařízení v synchronním chodu nebo v protiběžném provozu.

Výhoda upevnění podle vynálezu spočívá především v jednoduché montáži, bezpečném upevnění, snížení spotřeby součástí a v úspoře potřebného montážního volného prostoru a v celkovém snížení nákladů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Upevnění stěracího zařízení na karosérii vozidla, zejména automobilu, přičemž stěrači zařízení sestává z předem vyrobeného montážního celku s nejméně jedním upevňovacím místem, na tomto celku uspořádaném, vyznačující se tím, že nejméně jedno upevňovací místo stěracího zařízení (32) je slepeno s upevňovacím místem (zavěšovací místo), uspořádaným vhodným způsobem na karosérii vozidla.
2. Upevnění podle nároku 1, vyznačující se tím, že první upevňovací místo (16) je vytvořeno mezi stěracím zařízením (32) a karosérií vozidla (10) jako pevné ložisko bez přiměřeného vyrovnávání tolerancí, druhé upevňovací místo (18) je vytvořeno s jednosměrným vyrovnáváním tolerancí a třetí upevňovací místo (20) je vytvořeno s dvousměrným rovinným vyrovnáváním tolerancí.
3. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první, jako pevné ložisko vytvořené upevňovací místo (16), sestává z polokoule (26), vzájemně spojené s tvarovým stykem s příslušným kulovým vrchlíkem (24), přičemž zejména upevňovací místo stěracího zařízení (10) je vytvořeno jako kulový vrchlík (24) a závěsné místo je na karosérii (10) vozidla vytvořeno jako polokoule (26).
4. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že druhé upevňovací místo (18), vytvořené s jednosměrným vyrovnáváním tolerancí, sestává z tvarového kusu (28) ve tvaru písmene U otevřeného směrem dolů, spojeného s tvarovým stykem s odpovídajícím způsobem vytvořeným protikusem (30), přičemž upevňovací místo stěracího zařízení (32) je vytvořeno zejména ·· ·♦·· « ·< · · · · · · · ·!·· ,, ·· ·· *· ··»· jako tvarový kus (28) ve tvaru písmene U otevřeného směrem dolů a závěsné místo na karosérii (10) vozidla je vytvořeno jako protikus (30) ve tvaru písmene U.
5. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že třetí upevňovací místo (20), vytvořené s dvousměrným rovinným vyrovnáváním tolerancí, je vytvořeno jako rovná plocha.
6. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první upevňovací místo (16) na karosérii (10) vozidla, vytvořené jako pevné ložisko, je uspořádáno co možná nejblíže hřídeli (34) ramene stěrače na straně řidiče, druhé upevňovací místo (18) na karosérii (10) vozidla, vytvořené s jednosměrným vyrovnáváním tolerancí, co možná nejblíže hřídeli (34) ramene stěrače na straně spolujezdce a třetí upevňovací místo (20), vytvořené s dvousměrným rovinným vyrovnáváním tolerancí co možná nejblíže v oblasti závěsu motoru na karosérii vozidla (10).
7. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že upevňovací místa (16, 18, 20) stěracího zařízení (32) jsou na karosérii (10) vozidla uspořádána tak, že v jedné rovině tvoří co možná největší silový trojúhelník.
8. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pro dosažení předem určené tloušťky lepidla mezi upevňovacími místy (16, 18, 20) stěracího zařízení (32) a karosérií (10) vozidla je uspořádána nejméně jedna rozpěrka.
9. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rozpěrka sestává z materiálu tlumícího kmity.

·· 00

0 » 0 • · 00

0 0 0

0 0 0

00 00

0 0

00 0000 • 0 0 • · • 0 · 0 · · 0000 00

00 ·0 0 0 0

0 0

0 0· 0 0 0

0« 000
10. Upevnění podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že rozpěrka je po vytvrzení lepidla odstraněna.
11. Upevnění podle nároku 1 až 7, vyznačující se tím, že při použití lepidla s vysokou viskozitou není rozpěrka zapotřebí.
12. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlem, naneseným mezi upevňovacími místy (16, 18, 20) stěracího zařízení (32) a karosérií (10) vozidla, je pryžově elastické jednosložkové lepidlo na bázi polyuretanu.
13. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlo je nanášeno přednostně na upevňovací místa (16, 18, 20) stěracího zařízení (32).
14. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlo má při teplotě zpracování ve stavu přípravy vysokou viskozitu, čas vytváření vrstvy lepidla je menší než 20 minut, lepidlo má vysokou počáteční pevnost a po vytvrzení má tvrdost zhruba 60 podle Shorea (A).
15. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlo je odolné proti vodě, oleji, povrchově aktivním látkám, alkoholu, ozónu, soli a proti stárnutí.
16. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlo je po vytvrzení elastické a tlumí kmity.

9 9

9 9

99 9999

9 · * « · • ·

9 9 ·

9999 99

99 99

9 9 9

9 9 99

9 9 9

9 9 9

99 99

9999
17. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlo neobsahuje silikon, je šetrné vůči životnímu prostředí a nepoškozuje zdraví.
18. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepidlo je nanášeno mezi upevňovací místa (16, 18, 20) a karosérii (10) vozidla v takové vrstvě, že stěrači zařízení (32) a karosérie (10) vozidla jsou vzájemně odděleny tak, že nedochází k přenášení vibrací.
19. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepené spoje s materiálovým stykem mezi upevňovacími místy (16, 18, 20) stěracího zařízení (32) a karosérií (10) vozidla jsou rozebíratelné.
20. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že lepené spoje s materiálovým stykem jsou rozebíratelné pomocí vibračního nože se zalomenými břity.
21. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na místě lepeného spoje, uvolněného pomocí vibračního nože, může být vytvořen nový lepený spoj.
22. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vrstva lepidla mezi jednotlivými plochami upevňovacích míst je uspořádána tak, že nevzniká žádný dotyk konstrukčních prvků stěracího zařízení (32) s karosérií (10) vozidla.
23. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že velikost lepených ploch jednotlivých upevňovacích míst (16, 18, 20) mezi stěracím zařízením (32)

4 4 • · • * ♦ 0 φ * *

♦ »·· ·· • ♦

0* ·♦ ·· ♦ ♦ • · « Φ • · Φ ♦ ·

Φ·

4444 a karosérií (10) vozidla je dimenzována tak, že při eventuálním uvolnění lepeného spoje upevňovacího místa (16 nebo 18 nebo 20) nedojde k uvolnění lepených spojů ostatních upevňovacích míst.
24. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že upevňovací místa (16, 18, 20) mezi stěracím zařízením (32) a karosérií (10) vozidla jsou vytvořena a uspořádána tak, že nevznikají tahová zatížení ani zatížení vedoucí k odlupování vrstvy lepidla.
25. Upevnění podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že stěracím zařízením (32) je stěrači zařízení předního skla a/nebo zadního skla a/nebo skel světlometů a/nebo skel zrcátek.