CZ2002201A3

CZ2002201A3 - Vstřikovací ventil paliva

Info

Publication number: CZ2002201A3
Application number: CZ2002201A
Authority: CZ
Inventors: Patrick Mattes
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 2000-05-23
Filing date: 2001-04-24
Publication date: 2003-06-18
Also published as: BR0106657A; KR20020019555A; DE50104303D1; JP2003534492A; EP1290335B1; CN1380939A; US20040069863A1; WO2001090565A1; EP1290335A1; DE10025497A1

Description

Vynález se týká vstřikovacího ventilu paliva pro spalovací motory s tělesem ventilu a s axiálně pohyblivým ventilovým členem pro otevírání a zavírání vstřikovacího otvoru vstřikovacího ventilu a s dílem, působícím ve směru uzavírání ventilového členu, který je svým koncem, odvráceným od vstřikovacího otvoru, veden ve vrtaném otvoru prvního dílu ventilu, vsazeného do tělesa ventilu, a tímto koncem uzavírá v prvním dílu ventilu řídicí tlakový prostor, který je spojitelný přes přítokový kanál, opatřený nejméně jednou přítokovým škrticím ústrojím, s vysokotlakou přípojkou paliva a přes odtokový kanál, který je uzavíratelný pohyblivým řídicím ventilovým členem, a který má odtokové škrticí ústrojí, s nízkotlakou přípojkou paliva, přičemž vstřikovací proces je regulovatelný tlakem paliva v řídicím prostoru ventilu, ovládaným řídicím ventilovým členem.

Dosavadní stav techniky

Vstřikovací ventil paliva tohoto druhu, který je také označován jako vstřikovač, je znám například ze spisu DE 196 50 865 AI. Je používán ve vstřikovacích zařízeních, která jsou vybavena vysokotlakým zásobníkem paliva. U známého vstřikovacího ventilu paliva je jehla ventilu zatěžována ve směru uzavírání ventilu přes píst ventilu tlakem paliva, který panuje v řídicím talkovém prostoru. Řídicí tlakový prostor je uspořádán v dílu ventilu, který je vsazen do tělesa ventilu a je spojen přes přítokový kanál, opatřený přítokovým škrticím ústrojím a odtokový kanál, opatřený odtokovým škrticím ústrojím, s vysokotlakou přípojkou paliva, popřípadě s nízkotlakou ·· ··*· • · • · ·· ·· · · • · · · • 9 · ·* ·· • · * · • · · · · · ·· ··· ·· ·· ·· přípojkou paliva. Odtokové škrticí ústrojí a přítokové škrticí ústrojí jsou obě uspořádána v tomtéž dílu ventilu, vsazeném do tělesa ventilu. Pomocí ventilového členu řídicího ventilu, který má jako pohon například magnetický ovladač nebo piezoelektrický ovladač, může být odtokový kanál uzavírán a otevírán a může být regulován tlak paliva v řídicím tlakovém prostoru pro jednotlivé ovládací činnosti jehly ventilu. Otevírací rychlost jehly ventilu je při otevřeném odtokovém kanálu určována rozdílem průtoku mezi přítokovým škrticím ústrojím a odtokovým škrticím ústrojím a tedy nakonec pomocí pevně nastaveného poměru velikostí přítokového a odtokového škrticího ústrojí. Nevýhodou známého vstřikovacího ventilu paliva je, že jak přítokové škrticí ústrojí, tak i odtokové škrticí ústrojí se vyrábějí s velmi vysokou přesností ve stejné součásti. Pokud nejsou geometrické rozměry jednoho ze škrticích ústrojí v rozsahu požadované přesnosti, musí být celý díl ventilu zhotoven znova. Protože přítokový i odtokový kanál ústí do řídicího tlakového prostoru zhruba kolmo k sobě, je přesná výroba přítokového i odtokového škrticího ústrojí navíc nákladná a zmetkovitost podle toho vysoká. U známého vstřikovacího ventilu paliva ústí úsek přítokového kanálu, uspořádaného v tělese ventilu, od něhož odbočuje tlakový vrtaný otvor vedoucí ke vstřikovacímu otvoru, do prstencového prostoru obklopujícího díl ventilu. Tento prstencový prostor je spojen s přítokovým škrticím ústrojím. Nevýhodné přitom je, že vrtaný otvor pro přítokový kanál v oblasti tlakového vrtaného otvoru, umístěný v tělese ventilu, vytváří u vrtů kritický průnik, což může vést při vysokých tlacích v přítokovém kanálu k funkčním poruchám.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje vstřikovací ventil paliva pro spalovací motory s tělesem ventilu a s axiálně pohyblivým ·· ·«·· • · · • · · ·· • · ·· ··· ·· ·· • · · · • · · • * · ·· ···» ·· • · · · • · · • · · ·· ···· ventilovým členem pro otevírání a zavírání vstřikovacího otvoru vstřikovacího ventilu a s dílem, působícím ve směru uzavírání ventilového členu, který je svým koncem, odvráceným od vstřikovacího otvoru, veden ve vrtaném otvoru prvního dílu ventilu, vsazeného do tělesa ventilu, a tímto koncem uzavírá v prvním dílu ventilu řídicí tlakový prostor, který je spojitelný přes přítokový kanál, opatřený nejméně jednou přítokovým škrticím ústrojím s vysokotlakou přípojkou paliva a přes odtokový kanál, který je uzavíratelný pohyblivým řídicím ventilovým členem, a který má odtokové škrticí ústrojí, s nízkotlakou přípojkou paliva, přičemž vstřikovací proces je regulovatelný tlakem paliva v řídicím prostoru ventilu, ovládaným řídicím ventilovým členem, podle vynálezu, jehož podstatou je, že alespoň úsek přítokového kanálu, opatřený přítokovým škrticím ústrojím, je uspořádán na druhém dílu ventilu, vsazeném do tělesa ventilu, přičemž druhý díl ventilu je spojen s otvorem, vytvořeným v prvním dílu ventilu, takovým způsobem, že úsek přítokového kanálu druhého dílu ventilu, opatřený přítokovým škrticím ústrojím, ústí do řídicího tlakového prostoru prvního dílu ventilu.

Protože přítokové škrticí ústrojí a odtokové škrticí ústrojí jsou umístěny v oddělených součástích, mohou být vyráběny v podstatě jednoduše a nezávisle na sobě s potřebnou přesností a při snížené míře zmetkovitosti. Při dodatečném nastavování vstřikovače může být při stanovených odchylkách od předem daného průtočného množství mezi přítokovým a odtokovým škrticím ústrojím výhodná jednoduchá výměna druhého dílu ventilu s přítokovým škrticím ústrojím, aniž by musel být demontován první díl ventilu, obsahující řídicí tlakový prostor. Vstřikovací ventil paliva nemusí být přitom úplně rozebírán, takže je možné jednoduché sladění průtoků paliva mezi přítokovým a odtokovým škrticím ústrojím prostřednictvím přizpůsobení a výměny druhého dílu ventilu. Vyměnitelné přítokové škrticí ústrojí tak při ···· • · • · «· «»¥ • · · » • · · c· ··· • · « · « · · • » · • · « ·· *···

4« ·· • · · · ♦ * • · · • · · <· ·*·· odchylkách průtočného množství paliva dovoluje snadné dodatečné nastavení vstřikovacího ventilu ve zkušebně.

Další vylepšení a výhodná provedení vynálezu jsou umožněna prostřednictvím znaků obsažených ve vedlejších patentových nárocích.

Zvlášť výhodné je, pokud otvor vytvořený v prvním dílu ventilu, probíhající radiálně k ventilovému členu, odbočuje z řídicího talkového prostoru a druhý díl ventilu je vsazen do úložného vrtaného otvoru tělesa ventilu, rozprostírajícího se koaxiálně s otvorem v prvním dílu ventilu směrem ven, a koncovým úsekem, do kterého ústí přítokový kanál, je zaveden do otvoru v prvním dílu ventilu. Tím je dosaženo toho, že druhý díl ventilu může být v úložném otvoru tělesa ventilu velmi snadným montážním způsobem vyměněn.

Možné jsou různé formy provedení druhého dílu ventilu, který obsahuje těsnění, které utěsňuje spojení mezi prvním dílem ventilu: a druhým dílem ventilu.

Ve výhodném příkladu provedení tvoří vnitřní stěna otvoru, vytvořeného v prvním dílu ventilu, přednostně kuželovitou dosedací plochu pro těsnicí hranu, vytvořenou na vnější stěně druhého dílu ventilu.

Připojovací nátrubky pro vysokotlakou přípojku paliva vstřikovacího ventilu mohou být tak jako tak výhodně použity současně jako upínací díl, který alespoň nepřímo předepíná druhý díl ventilu vůči prvnímu dílu ventilu. V příkladu provedení je mezi připojovacím nátrubkem a druhým dílem ventilu umístěn pružinový • · · · ·· · < · · · ·' · · • · · · · · · ···· • · · · · · · · ·· é • · ···· ···· · • · ···· · · · • · · · · · · · · · · · · ···· element, který tlačí těsnicí hranu druhého dílu ventilu proti kuželovité dosedací ploše dílu ventilu.

Nepříznivý průnik vývrtů může být výhodně odstraněn v případě, že tlakový vrtaný otvor, zásobující vstřikovací otvor vstřikovaným palivem, který je umístěn v tělese ventilu, ústí do úložného vrtaného otvoru, v němž je uložen druhý díl ventilu, zejména v oblasti pružinového elementu.

Ve druhém příkladu provedení je druhý díl ventilu vytvořen s připojovacím nátrubkem pro vysokotlakou přípojku paliva jako jeden kus a je opatřen sedlovým těsněním. Odstupňování obklopující přítokový kanál je upraveno na vnější stěně druhého dílu ventilu, kterým je vytvořena prstencová úložná plocha pro těsnicí kroužek, který je svou stranou, odvrácenou od této úložné plochy, přitlačován proti prvnímu dílu ventilu. Vysokotlaká přípojka je v tomto případě provedena přes vrtaný otvor, který ústí do přítokového kanálu mezi přítokovým škrticím ústrojím a vtokem přítokového kanálu, odvrácenou od řídicího prostoru ventilu, a přítokový kanál spojuje s tlakovým vrtaným otvorem uspořádaným v tělese ventilu, který zásobuje vstřikovací otvor vstřikovaným palivem.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou vysvětleny v následujícím popisu a znázorněny na obrázcích, na kterých znamená obr. la řez horní částí vstřikovacího ventilu paliva, známého z dosavadního stavu techniky, s magnetickým regulátorem, obr. lb řez spodní částí známého vstřikovacího ventilu paliva podle obr. la,

obr. 2 dílčí řez vstřikovacím ventilem paliva podle vynálezu z prvního příkladu provedení a obr. 3 dílčí řez vstřikovacím ventilem paliva podle vynálezu z druhého příkladu provedení.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. la a lb je znázorněn řez elektricky ovládaným vstřikovacím ventilem paliva podle dosavadního stavu techniky, jaký je znám například ze spisu DE 196 50 865 AI. Tento vstřikovací ventil paliva je určen pro použití ve vstřikovacích zařízeních paliva, která jsou vybavena vysokotlakým zásobníkem, kontinuálně zásobovaným palivem o vysokém tlaku prostřednictvím vysokotlakého dopravního čerpadla. Odtud může být palivo pod vstřikovacím tlakem dopravováno přes jednotlivé elektricky ovládané vstřikovací ventily spalovacího motoru. Vstřikovací ventil 1_ paliva, znázorněný na obr. la a lb, má přitom těleso 4 ventilu s podélným vrtaným otvorem 5_, ve kterém je uspořádán například pístový díl 6, vytvořený jako tlačná tyč, který svým jedním koncem působí přes tlačný díl 67 na jehlu 60 ventilu, uspořádanou v tělese 65 trysky. Tlačná síla dílu 6. uzavírá nejméně jeden vstřikovací otvor 7. v tělese 65 trysky. Těleso trysky je pomocí spirálového rozpínacího kolíku 66 a upínací matice 64 trysky spojeno s tělesem ventilu. Na jehle 60. ventilu je známým způsobem vytvořeno tlačné rameno 68, které je uspořádáno v tlakovém prostoru 61 tělesa 65 trysky. Tlakový prostor 61 je zásobován palivem pod vysokým tlakem přes tlakový vrtaný otvor 8_. Při otevíracím zdvihovém pohybu dílu 6. je jehla 60 zvednuta působením vysokého tlaku paliva v tlakovém prostoru 61, který stále působí na tlačné rameno 68, proti uzavírací síle pružiny 63. Vstřikovacím otvorem 7, spojeným s tlakovým prostorem 61, pak ··· a

nastává vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru. Poklesem dílu 6. je jehla 60 ventilu přitlačována v uzavíracím směru napětím pružiny 63 do sedla 62 vstřikovacího ventilu a proces vstřikování je ukončen.

Jak je nejlépe patrné z obr. la, je díl 6. veden svým koncem, protilehlým jehle 60 ventilu, ve válcovém vrtaném otvoru 11, který je umístěn v dílu 12 ventilu, který je vsazen do tělesa 4 ventilu. Ve válcovém vrtaném otvoru 11 navazuje čelní stěna 13 dílu 6. na řídicí tlakový prostor 14, který je spojen přes přítokový kanál 16 s vysokotlakou přípojkou 3. paliva. Přítokový kanál 16 je vytvořen v podstatě třídílný. Vrtaný otvor, vedený radiálně stěnou dílu 12 ventilu, jehož vnitřní stěny vytvářejí na části své délky přítokové škrticí ústrojí 15, je trvale spojen s prstencovým prostorem 20., obklopujícím díl 12 ventilu na obvodové straně. Tento prstencový prostor 20 je opět přes palivový filtr 42, zasunutý do přítokového kanálu, ve stálém spojení s vysokotlakou přípojkou 3. paliva v připojovacím nátrubku 9., který je možné do tělesa 4 ventilu našroubovat. Prstencový prostor 20 je utěsněn těsnicím kroužkem 39 vůči podélnému vrtanému otvoru 5_. Přes přítokový kanál 1 6 i e řídicí tlakový prostor 14 vystaven vysokému tlaku paliva, který panuje ve vysokotlakém zásobníku. Koaxiálně s dílem 6. odbočuje z řídicího prostoru 14 vrtaný otvor, probíhající v dílu 12 ventilu, který tvoří odtokový kanál 17, opatřený odtokovým škrticím ústrojím 18. Tento kanál 17 ústí do odlehčovacího prostoru 19, který je spojen s nízkotlakou přípojkou 10 paliva, která je zase spojena dále neznázorňovaným způsobem se zpětným tokem paliva vstřikovacího ventilu 1_. Výstup odtokového kanálu 17 z dílu 12 ventilu je proveden v oblasti kuželovité skloněného dílu 21 vnější čelní strany dílu 12 ventilu. Díl 12 ventilu je přitom v oblasti příruby 22 pevně spojen přes šroubový člen 23 s tělesem 4 ventilu.

• · · ·

V kuželovitém dílu 21 je vytvořeno sedlo 24 ventilu, se kterým spolupůsobí řídicí ventilový člen 25 magnetického ventilu 30, regulující vstřikovací ventil. Řídicí ventilový člen 25 je spojen s dvoudílnou kotvou ve formě kotvového čepu 27 a s kotvovým kotoučem 28, přičemž kotva spolupůsobí s elektromagnetem 29 magnetického ventilu 30. Kotvová deska je pod účinkem své setrvačné hmoty dynamicky posuvně uložena proti napětí vratné pružiny 35 na kotvovém čepu a je touto vratnou pružinou přitlačována v klidovém stavu proti dorazovému kroužku 26 na kotvovém čepu. Vratná pružina 35 je pevně vůči tělesu opřena přes přírubu 32 smýkadla 34 vedoucího kotvový čep, že je touto přírubou pevně upnuta mezi dílem 12 ventilu a šroubovým dílem 23 v tělese ventilu. Na kotvový čep a s ním kotvový kotouč a s ním řídicí ventilový člen 25, spojený s kotvovým čepem, trvale působí v uzavíracím směru uzavírací pružina 31, pevně se opírající o těleso, takže řídicí ventilový člen 25 přiléhá v uzavřené poloze normálně na sedlo 24 ventilu. Při nabuzení elektromagnetů je kotvová deska 28 těmito elektromagnety přitahována a odtokový kanál 17 se směrem k odlehčovacímu prostoru 19 otevírá. Mezi řídicím ventilovým členem 25 a kotvovou deskou 28 se nachází na kotvovém čepu 27 prstencové rameno 33, které při nabuzených elektromagnetech naráží na přírubu 32 a tak omezuje otevírací zdvih řídicího ventilového členu 25. K nastavení otevíracího zdvihu je mezi přírubu 32 a díl 12 ventilu vložen nastavovací kotouč 38. Otevření a uzavření jehly ventilu je regulováno magnetickým ventilem následujícím způsobem. V uzavřené poloze řídicího ventilového členu 25 je řídicí tlakový prostor 14 uzavřen směrem k odlehčovací straně 19, takže v přítokovém kanálu 16, opatřeném přítokovým škrticím ústrojím 15, se velmi rychle vytvoří vysoký tlak, který je také ve vysokotlakém zásobníku paliva. Přes plochu čelní strany 13 vytváří tlak v řídicím tlakovém prostoru 14 uzavírací sílu na díl 6 a tím na s ním spojenou jehlu 60 ventilu, která je větší než síla působící v otevíracím směru z • · · · druhé strany v důsledku příslušného vysokého tlaku. Pokud se řídicí tlakový prostor 14 otevře směrem k odlehčovací straně 19 díky otevření magnetického ventilu, tlak v malém objemu řídicího prostoru 14 ventilu velmi rychle klesá, protože je přes přítokové škrticí ústrojí 15 odpojen od vysokotlaké strany. V důsledku toho převáží síla působící na jehlu ventilu ve směru otevírání, vytvořená vysokým tlakem paliva, takže jehla ventilu se pohybuje směrem vzhůru a přitom otevírá nejméně jeden vstřikovací otvor ]_ pro uskutečnění vstřiku. Uzavírárli však magnetický ventil 30 odtokový kanál 17, může být tlak v řídicím tlakovém prostoru 14 prostřednictvím paliva, přitékajícího přes přítokový kanál 16, velmi rychle znovu vytvořen, takže původní uzavírací síla stoupá a jehla vstřikovacího ventilu paliva uzavírá. Místo magnetického ovladače, spolupůsobícího s řídicím ventilovým členem 25, může být přirozeně použit také piezoelektrický ovladač nebo kombinace piezoelektrického a magnetického ovladače nebo jiný ovládací člen.

Na obr. 2 a 3 jsou znázorněny dva příklady provedení, vstřikovacího ventilu paliva podle vynálezu. Dílčí znázornění na obr... 2 a obr. 3 se přitom omezuje na díly, které se od obr. la a lb odlišují. Stejné části byly opatřeny stejnými vztahovými značkami.

U prvního příkladu provedení na obr. 2 je druhý díl 40 ventilu vytvořen jako v podstatě válcovitý vkládaný díl, který je vsazen do úložného vrtaného otvoru 46 tělesa 4 ventilu. Vnější průměr válcovitého druhého dílu 40 ventilu je vytvořen o něco menší než vnitřní průměr úložného vrtaného otvoru 46. Konec 48 druhého dílu 40 ventilu na čelní straně, přivrácené k řídicímu tlakovému prostoru 14, má obvodovou těsnicí hranu 53, která spolupůsobí s dosedací plochou 55, vytvořenou na prvním dílu 12 ventilu, jak bude ještě dále popsáno. Druhý díl 40 ventilu má dále axiální vrtaný otvor, který tvoří úsek 16a přítokového kanálu 16. V průřezu zúžený úsek vnitřní • · · · • · ·

stěny úseku 16a přítokového kanálu, vytvořený ve druhém dílu 40 ventilu, tvoří přítokové škrticí ústrojí 1 5. Přítokové škrticí ústrojí £5 je známým způsobem umístěna ve druhém dílu 40 ventilu, který může být podobně jako první díl 12 ventilu zhotoven například z kovu. V principu však mohou být první a druhý díl ventilu zhotoveny také z různých materiálů. První díl 12 ventilu se odlišuje od dílu 12 ventilu, znázorněného na obr. la tím, že místo úseku přítokového kanálu s přítokovým škrticím ústrojím 15 je v prvním dílu 12 ventilu upraven otvor 45, který se po straně táhne z řídicího tlakového prostoru £4 radiálně k válcovému vrtanému otvoru 11. Vnitřní stěna 55 otvoru 45. tvoří - vycházeje od řídicího tlakového prostoru 14 směrem ven - v průměru se rozšiřující, kuželovitou dosedací plochu pro druhý díl 40. ventilu. Druhý díl 40 ventilu je vsazen koncovým úsekem 48 do úložného vrtaného otvoru 40 takovým způsobem, že těsnicí hrana 53 přiléhá na kuželovitou dosedací plochu 55. a koncový úsek 48 druhého dílu 40 ventilu je výstupním otvorem přítokového kanálu £6 přivrácen k řídicímu tlakovému prostoru 14. Připojovací nátrubek 9 má na své straně, přivrácené ke druhému dílu 40 ventilu odstupňovanou prstencovou plochu 51, od níž odstává válcovitý výběžek 52 připojovacího nátrubku 9. směrem ke druhému dílu 40. ventilu. Mezi druhým dílem 40 ventilu a válcovitým výběžkem 52 je uspořádán pružinový element 56, například talířová pružina nebo šroubovitá pružina. Připojovací nátrubek 9. je zašroubován do závitového otvoru tělesa 4 ventilu a tlačí výběžkem 52, zasahujícím do úložného vrtaného otvoru 46 pružinový element 56 proti druhému dílu 40 ventilu, který tím přitlačuje těsnicí hranou 53 do kuželové dosedací plochy 55. Těsnicí kroužek 41, přiléhající na prstencovou plochu 51, nasunutý přes výběžek 52, je současně přitlačován proti tělesu 4 ventilu a utěsňuje těleso ventilu vůči připojovacímu nátrubku. Tlakový vrtaný otvor 8., uspořádaný v tělese 4 ventilu a zásobující tlakový prostor 61 palivem, ústí v oblasti pružinového elementu 56 do úložného vrtaného otvoru 46. Palivo pod vysokým • · ·» ·· • · · · ‘9.· • · β ΐ e · · 4

9 · · • · · 4 ·· · · tlakem dospěje z vysokotlakého zásobníku přes palivový filtr nejdříve do části přítokového kanálu 16, který je uspořádán v připojovacím nátrubku 9 a odtamtud jednak přes meziprostor pružinového elementu 56 do úložného vrtaného otvoru 46 a tlakového vrtaného otvoru 8. a jednak úsekem 16a druhého dílu 40 ventilu a přítokovým škrticím ústrojím 15 do řídicího tlakového prostoru 14. Ve variantě zde znázorněného příkladu provedení je také možné od pružinového elementu 56 upustit a druhý díl 40 ventilu se zašroubovaným připojovacím nátrubkem 9. upnout bezprostředně do prvního dílu 12 ventilu. Výběžek 52 připojovacího nátrubku 9. pak může mít pro spojení tlakového vrtaného otvoru 8_ s přítokovým kanálem postranní vrtaný otvor, radiálně vyústěný do přítokového kanálu 16. Také je možné oblast prvního dílu 12 ventilu, obklopující otvor 45, a čelní stranu 48 druhého dílu 40 ventilu provést plochou a druhý díl 40 ventilu s těsnicím kroužkem přitlačit proti plochému dílu vnější stěny prvního dílu 12 ventilu. V tomto případě druhý díl 40 ventilu do otvoru 45 prvního dílu 12 ventilu nezasahuje.

Další příklad provedení je znázorněn na obr. 3. U tohoto příkladu provedení je druhý díl 40 ventilu zhotoven s připojovacím nátrubkem 9 z kovu jako jeden kus. V principu se tímto příkladem provedení získá to, že válcovitý výběžek 52 připojovacího nátrubku 9 z obr. 2 je poněkud prodloužen a má další osazení, které tvoří prstencovou úložnou plochu 57 pro další těsnicí kroužek 54, například vitonové těsnění. Od úložné plochy 57 odstává další válcovitý výběžek, který svou čelní stranou 48 zabírá do otvoru 45. prvního dílu 12 ventilu. Těsnicí kroužek 54 je při našroubování připojovacího nátrubku 9. do závitového otvoru tělesa 4 ventilu přitlačován proti vnější stěně prvního dílu 12 ventilu, čímž je řídicí tlakový prostor 14 utěsněn. Mezi přítokovým škrticím ústrojím 15 a vtokem 3. přítokového kanálu 16 ústí příčný vrtaný, otvor 58 do přítokového kanálu 14, a spojuje přitom přítokový kanál s tlakovým

vrtaným otvorem 8_ uspořádaným v tělese f vrtaný otvor 58 je umístěn zejména přibližn vrtaným otvorem 8. v připojovacím nátrubku 3 ventilu. Tento příčný koaxiálně s tlakovým

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vstřikovací ventil (1) paliva pro spalovací motory s tělesem (4) ventilu a s axiálně pohyblivým ventilovým členem (60) pro otevírání a zavírání vstřikovacího otvoru (7) vstřikovacího ventilu a s dílem (6), působícím ve směru uzavírání ventilového členu (60), který je svým koncem (13), odvráceným od vstřikovacího otvoru (7), veden ve vrtaném otvoru (11) prvního dílu (12) ventilu, vsazeného do tělesa (4) ventilu, a tímto koncem (13) uzavírá v prvním dílu (12) ventilu řídicí tlakový prostor (14), který je spojitelný přes přítokový kanál (16), opatřený nejméně jedním přítokovým škrticím ústrojím (15) s vysokotlakou přípojkou (3) paliva a přes odtokový kanál (17), který je uzavíratelný pohyblivým řídicím ventilovým členem (25), a který má odtokové škrticí ústrojí, s nízkotlakou přípojkou (10) paliva, přičemž vstřikovací proces je regulovatelný tlakem paliva v řídicím prostoru (14) ventilu, ovládaným řídicím ventilovým členem (25), vyznačující se tím, že alespoň úsek (16a) přítokového kanálu (16), opatřený přítokovým škrticím ústrojím (15), je uspořádán na druhém dílu (40) ventilu, vsazeném do tělesa (4) ventilu, přičemž druhý díl (40) ventilu je spojen s otvorem (45), vytvořeným v prvním dílu (12) ventilu, takovým způsobem, že úsek (16a) přítokového kanálu (16) druhého dílu (40) ventilu, opatřený přítokovým škrticím ústrojím (15), ústí do řídicího tlakového prostoru (14) prvního dílu (12) ventilu.
2. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvor (45) vytvořený v prvním díle (12) ventilu, probíhající radiálně k ose vrtaného otvoru (11), odbočuje z řídicího prostoru (14) ventilu, a že druhý díl (40) ventilu je vsazen do úložného vrtaného otvoru (46) tělesa (4) ventilu, který se koaxiálně rozprostírá směrem ven k otvoru (45) v prvním dílu (12) ventilu a koncovým úsekem (48), do kterého ústí přítokový kanál (16), je zaveden do otvoru (45) v prvním dílu (12) ventilu.
3. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je upraveno těsnění (53, 54), které utěsňuje spojení mezi prvním dílem (12) ventilu a druhým dílem (40) ventilu.
4. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 3, vyznačující se tím, že připojovací nátrubek (9) vstřikovacího ventilu (1), který má vysokotlakou přípojku (3) paliva, a který je možné upevnit na tělese (4) ventilu, tvoří upínací díl, který alespoň nepřímo předepíná druhý díl (40) ventilu proti prvnímu dílu (12) ventilu.
5. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 4, vyznačující se tím, že vnitřní stěna (55) otvoru (45) vytvořeného v prvním dílu (12) ventilu tvoří dosedací plochu pro těsnicí hranu (53), vytvořenou na vnější stěně druhého dílu (40) ventilu.
6. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 5, vyznačující se tím, že dosedací plocha (55) je vytvořena kuželovitá.
7. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 5, vyznačující se tím, že mezi připojovacím nátrubkem (9) a druhým dílem (40) ventilu je umístěn pružinový element (56), který těsnicí hranu (53) druhého dílu (40) ventilu tlačí proti dosedací ploše (55).
8. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 7, vyznačující se tím, že tlakový vrtaný otvor (8), uspořádaný v tělese (4) ventilu, který zásobuje vstřikovací otvor (7) vstřikovaným palivem, ústí zejména v oblasti pružinového elementu (56) do úložného vrtaného otvoru (46), v němž je uložen druhý díl (40) ventilu.
9. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 4, vyznačující se tím, že druhý díl (40) ventilu je vytvořen jako jeden kus s připojovacím nátrubkem (9), který má vysokotlakou přípojku (3) paliva, a který je možné upevnit na tělese (4) ventilu.
10. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 9, vyznačující se tím, že na vnější stěně druhého dílu (40) ventilu je upraveno osazení obepínající přítokový kanál (16), kterým je vytvořena prstencovitá úložná plocha (57) pro těsnicí kroužek (54) sloužící jako těsnění, který je tlačen svou stranou, odvrácenou od opěrné plochy (57) proti prvnímu dílu (12) ventilu, a který utěsňuje otvor (45) řídicího tlakového prostoru (14).

*
11. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 9 nebo 10, vyznačující se tím, že mezi přítokovou škrticí klapkou (15) a vtokem (3) přítokového kanálu (16) ústí do přítokového kanálu (16) vrtaný otvor (58), který přítokový kanál spojuje s tlakovým vrtaným otvorem (8), uspořádaným v tělese (4) ventilu, a tento tlakový vrtaný otvor (8) zásobuje vstřikovací otvor (7) vstřikovaným palivem.
12. Vstřikovací ventil paliva podle nároku 11, vyznačující Se tím, že vrtaný otvor (48) ústící do přítokového kanálu (16) je umístěn v připojovacím nátrubku (3).