CZ20014342A3

CZ20014342A3 - Pěnu vytvářející ąamponový prostředek

Info

Publication number: CZ20014342A3
Application number: CZ20014342A
Authority: CZ
Inventors: David Charles Steer
Original assignee: Unilever N.V.
Priority date: 1999-06-15
Filing date: 2000-05-09
Publication date: 2002-05-15
Also published as: ES2276682T3; PT1185245E; AU752965B2; TR200103633T2; ZA200108047B; GB9913951D0; ATE346652T1; AR024343A1; HUP0202275A2; DE60032135D1; JP2003501452A; DE60032135T2; BR0011662A; EP1185245A2; EP1185245B1; US6627585B1; CN1181812C; PL352329A1; HUP0202275A3; MXPA01012363A

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká pěnových šamponových prostředků. Konkrétněji se vynález týká pěnu vytvářejících, tedy pěnových šamponových prostředků, které zahrnují rozptýlené částice kondicionéru jako je silikon nebo olejovitý materiál a které poskytují vlasům a/nebo pokožce značný přínos při upravování, (kondicionování).

Dosavadní stav techniky

Pěny jsou zvláště výhodnou a pro používání příjemnou formou výrobku pro přípravky péče o vlasy. Výrobek se obecně nanáší na ruku uživatele, na níž vytváří krémovitou pěnu, kterou lze snadno zapracovat do vlasů.

Takové pěny nalezly široké využití v oboru výrobků pro tvarování vlasů. Běžná pěna pro tvarování vlasů obecně používá vodou rozpustný polymer pro tvarování vlasů, vodu, případně kondicionér, emulgátor, vzhledová (estetická) činidla a aerosolovou hnací látku, propelant. Pěna se typicky nanáší na vlasy, zvlhčené vodou, vetře se do vlasů a ponechá se uschnout, takže poskytne dočasné natužení, které lze odstranit vodou nebo za použití šamponu.

Poskytnutí šamponu na bázi smývatelné povrchově aktivní látky ve formě pěny by bylo žádoucí. Spotřebitelé oceňují snadnost dávkování a nanášení pěny a způsob, jímž může být zapracována do vlasů, aniž by se dostala do očí. Posledně zmíněná výhoda by mohla být zvláště přínosná v souvislosti s přípravky, které jsou prvotně založeny na čistících povrchově aktivních látkách, které mohou být občas hrubé a dráždící oči. Ovšem systémy tohoto typu podle dosavadního stavu techniky nedosáhly mnoha úspěchů, obecně proto, že úroveň možnosti úpravy (kondicionování), kterou poskytují, je pro mnoho lidí nedostatečná.

• ·

Problém vyplývá zejména ze skutečnosti, že šampon se ze zásobníku musí snadno uvolňovat. Tento požadavek se obecně neslučuje se šampony, které začleňují významná množství vodou nerozpustných kondicionérů.

Velmi žádoucími vodou nerozpustnými kondicionéry pro začlenění do šamponů jsou například silikony, jak je dobře doloženo v literatuře. Objevuje se ovšem problém, neboť obvyklá úroveň viskozity, požadovaná u šamponového základu k prevenci oddělování silikonů v přípravku, je obecně příliš vysoká pro účinné uvolňování (dávkování) šamponu z aerosolového přípravku. Projevuje se to jako obtížné uvolňování (dávkování) - výrobek bude mít sklon k pomalému a nerovnoměrnému uvolňování.

WO 95/05158 popisuje aerosolový šamponový přípravek na bázi aniontové povrchově aktivní látky. Uváděné přípravky neobsahují žádné silikony nabo jiné vodou nerozpustné kondicionéry.

Autoři tohoto vynálezu nyní zjistili, že je možné formulovat šamponové prostředky na bázi smývatelné povrchově aktivní látky, které poskytují vynikající účinnost při úpravě (kondicionování) a jsou ve formě pěnového výrobku. Prostředky podle vynálezu jsou překvapivě snadno formulovatelné a mohou být z aerosolu snadno uvolňovány jeho jednoduchým protřepáním, v případě, že je to nezbytné.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález poskytuje pěnu vytvářející šamponový prostředek, mající zlepšenou účinnost při úpravě (kondicionování), který obsahuje:

(A) pěnitelný koncentrát, mající viskozitu, která nepřesahuje 3 Pa.s (tj. 3 000 cps), obsahující:

(i) alespoň jednu aniontovou čistící povrchově aktivní látku;

·· • · · · • · ···♦ • · · • · · (ii) rozptýlené částice vodou nerozpustného kondicionéru, majícího velikost částic 1 mikrometr nebo větší;

(iii) vodný nosič; a (B) aerosolovou hnací látku.

Pěnitelný koncentrát

Pěnu tvořící šamponový prostředek podle vynálezu obsahuje pěnitelný koncentrát a aerosolovou hnací látku. Výraz koncentrát bude používán ve vztahu ke kapalné složce šamponového prostředku, odlišující se od pěnu tvořícího šamponového prostředku majícího zlepšenou účinnost při úpravě, obsahujícího:

(A) pěnitelný koncentrát, obsahující:

(i) alespoň jednu aniontovou povrchově aktivní látku;

(ii) rozptýlené částice vodou nerozpustného kondicionéru, majícího velikost částic 1 mikrometr nebo větší;

(iii) vodný nosič; a (B) aerosolovou hnací látku.

Výraz pěna, jak je zde používán, se týká uvolněného výrobku, pokud není uvedeno jinak.

Obecně autoři vynálezu zjistili, že pro optimální uvolňovatelnost výrobku by viskozita pěnitelného koncentrátu neměla přesáhnout 3 Pa.s (3 000 cps).

«· • · · • ·

- 4 4 · ♦ • · · · » · 9

Viskozita pěnitelného koncentrátu se vhodně pohybuje v rozmezí od 0,001 do 3 Pa.s (1 až 3 000 cps), lépe od 0,01 do 2 Pa.s (10 až 2 000 cps) a nejlépe od 0,1 do 1 Pa.s (100 až 1 000 cps).

Viskozita se měří běžným způsobem za použití rotačního viskozimetru (Brookfield Viscometer, typ LVT, rotor č. 3, 12 otáček za minutu po 30 sekundách při 25°C).

Pro dosažení tak příhodných viskozit, jak byly popsány výše pro pěnitelný koncentrát, se zvláště upřednostňuje, aby pěnitelný koncentrát v podstatě neobsahoval krystalická suspendující činidla. Výraz v podstatě neobsahoval obecně znamená, že hladina takových činidel by měla být přibližně 0,5 % nebo méně, lépe přibližně 0,1 % nebo méně a nejlépe by neměla převyšovat asi 0,05 % hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Krystalická suspendující činidla zahrnují materiály acylových derivátů s dlouhým řetězcem (například C₈-C_?2) a aminové oxidy s dlouhým řetězcem, jako jsou ethylenglykolové estery s dlouhým řetězcem, alkanolamidy mastných kyselin s dlouhým řetězcem, estery s dlouhým řetězcem mastných kyselin s dlouhým řetězcem, glycerylové estery s dlouhým řetězcem, estery s dlouhým řetězcem alkanolamidů s dlouhým řetězcem a alkyldimethylaminové oxidy s dlouhým řetězcem. Běžnými suspendujícími činidly tohoto typu jsou ethylenglykolové estery C₁₄-C₂₂ mastných kyselin (například distearát ethylenglykolu), alkanolamidy C₁₆-C₂₂ mastných kyselin (například stearový monoethanolamid, stearový monoisopropanolamid), oxidy C₁₆-C₂₂ alkyldimethylaminu a kyselina N,N-dihydrokarbyl(C_r-C₂,)amidobenzoová a její sole.

V některých případech může být také upřednostňováno, k dosažení vhodných viskozit jak byly popsány výše pro pěnitelné koncentráty, začlenění rheologického modifikátorů jako je ředidlo. Vhodná ředidla zahrnují polyethylenglykol (PEG), polypropylenglykol (PPG), xylensulfonát sodný,

·

- 5 4* toluensulfonát sodný a močovinu. Upřednostňovanými ředidly jsou PEG 400 a PPG 400.

Kondicionér

Pěnitelný koncentrát obsahuje rozptýlené (dispergované) částice vodou nerozpustného kondicionéru, majícího velikost částic 1 mikrometr nebo větší.

Výrazem vodou nerozpustný se míní to, že kondicionér není rozpustný ve vodě (destilované nebo jí odpovídající) v koncentraci 0,1 % hmotnostního, při 25°C a při pH 7,0.

Velikost částic může být měřena prostřednictvím techniky rozptylu laserového záření, za použití přístroje 2600D Particle Sizer od firmy Malvern Instruments.

Tak, jak je zde používán, zahrnuje výraz kondicionér jakýkoli materiál, který se používá k poskytnutí zvláštního přínosu při úpravě (kondicionování) vlasů a/nebo pokožky. Například v šamponových prostředcích pro použití na pokožku mohou být použity materiály jako zvlhčovadla, esenciální oleje, materiály chránící před slunečním zářením nebo materiály pro péči po slunění, okluzivní (pohlcující) oleje a podobně. V šamponových prostředcích pro použití na vlasy jsou vhodnými materiály takové, které poskytují jednu či více výhod týkajících se lesku, měkkosti, rozčesávatelnosti, manipulace za vlhka, antistatických vlastností, ochrany proti poškození, hustoty, objemu, tvarovatelnosti a podajnosti vlasů.

Silikony

Vhodnými silikony mohou být jeden nebo více z polyalkylsiloxanů, jeden nebo více z polyalkylarylsiloxanů, nebo směsi takových látek. Silikon je • «

- 6 • ·· ♦ ·« to nerozpustný ve vodném matrixu (základní látce) pěnitelného koncentrátu a je tak přítomný ve formě rozptýlených částic.

Viskozita samotného silikonu se s výhodou pohybuje od 10 Pa.s (10 000 cps) do 5 000 Pa.s (5.10⁶ cps).

Vhodné polyalkylové siloxany zahrnují polydimethylsiloxany, které mají podle CTFA (Cosmetic Toiletry and Fragrance Association) označení dimethicon, o viskozitě do 0,1 m².s^_1 (100 000 cS) při 25°C.

Tyto siloxany jsou komerčně dostupné od firmy General Electric Company jako série výrobků Viscasil a od firmy Dow Corning jako série výrobků DC 200. Viskozitu lze měřit pomocí skleněného kapilárního viskometru, jak je uvedeno dále ve společném testovacím postupu CTM004, z

20. července 1970, firmy Dow Corning.

Vhodný je rovněž polydiethylsiloxan.

Vhodné jsou také silikonové gumy, jako ty, popsané v patentu US 4 152 416 (Spitzer) a v popisu výrobku silikonové gumy SE 30, SE33, SE 54 a SE 76 firmy General Electric. Výraz silikonová guma označuje polydiorganosiloxany o molekulové hmotnosti od 200 000 do 1 000 000 a specifické příklady zahrnují polydimethylsiloxanové polymery, kopolymery polydimethylsiloxanu/difenylu/methylvinylsiloxanu, kopolymery polydimethylsiloxanu/methylvinylsiloxanu a směsi takových látek.

Silikony s aminovými funkčními skupinami, mající název podle CFTA amodimthicon, jsou rovněž vhodné pro použití v prostředcích podle vynálezu; stejně jako jsou vhodné i polydimethylsiloxany s hydroxylovými funkčními skupinami (mající název podle CFTA dimethiconol).

• ·

- 7 Výše popsané silikonové materiály jsou s výhodou začleněny do pěnitelného koncentrátu jako předem formovaná vodná emulze. Střední velikost částic silikonového materiálu v této emulzi, v pěnitelném koncentrátu, a v plně formulovaném pěnovém šamponovém prostředku, je obecně od 2 do 30 mikrometrů, s výhodou od 2 do 20 mikrometrů a ještě lépe od 3 do 10 mikrometrů.

Předem formovaná emulze může být připravena mechanickým mícháním silikonu a vody za vysokého střihu, nebo emulgací nerozpustného, netěkavého silikonu s vodou a emulgátorem - například vmícháním silikonu do zahřívaného roztoku emulgátoru, nebo kombinací mechanické a chemické emulgace. Dalším vhodným postupem pro přípravu emulzí je emulzní polymerizace. Emulzně polymerizované silikony jako takové jsou popsané v US 2 891 820 (Hyde), US 3 294 725 (Findlay) a US 3 360 491 (Axon).

V přípravě předem formovaných silikonových emulzí mohou být jako emulgátory použity jakékoli povrchově aktivní materiály, buď samy o Sobě, nebo ve směsi. Vhodné emulgátory zahrnuji aniontové, kationtové a neiontové emulgátory. Příkladem aniontových emulgátorů jsou alkylarylsulfonáty, například dodecylbenzensulfonát sodný, alkylsulfáty jako například laurylsulfát sodný, alkylethersulfáty jako například sodný laurylethersulfát nEO, kde n představuje 1 až 20 alkylfenolethersulfátů, například oktylfenolethersulfát nEO, kde n je od 1 do 20, a sulfosukcináty jako například dioktylsulfosukciánát sodný.

Příklady neiontových emulgátorů jsou alkylfenolethoxyláty, například nonylfenolethoxylát nEO, kde n je od 1 do 50, alkoholethoxyláty jako například laurylalkohol nEO, kde n je od 1 do 50, esterethoxyláty jako například polyoxyethylenmonostearát, u něhož se počet oxyethylenových jednotek pohybuje od 1 do 30.

- 8 fc fc

Předem formované emulze budou typicky obsahovat kolem 50 % silikonu. Předem formované emulze jsou dostupné od dodavatelů silikonových olejů jako jsou Dow Corning, General Electric, Union Carbide, Wacker Chemie, Shin Etsu, Toshiba, Toyo Beauty Co. a Toray Silicone Company. Příkladem jsou materiály, prodávané jako DC2-1310 firmou Dow Corning, (emulze dimethiconu 0,06 mCs’ , tj. 60 000 cS, v neiontové povrchově aktivní látce), a materiály, prodávané jako X-52-1086, X-52-2127 a X-52-2112 firmou Shin-Etsu.

Silikon může být v prostředcích podle vynálezu přítomný jako jediný materiál nebo jako směs různých silikonů, mající například různé velikosti částic a/nebo různé funkční skupiny.

Množství silikonu, začleněného do prostředků podle vynálezu, závisí na požadované úrovni úpravy (kondicionování) a na použitém materálu. Upřednostňované množství je 0,01 až asi 10 % celkové hmotnosti silikonu vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu, i když tyto hranice nejsou absolutní. Nižší mez je dána minimálním množstvím pro dosažení účinku kondicionování a horní mez je dána nejvyšším množstvím k vyvarování se toho, aby vlasy a/nebo pokožka byly nepřijatelně kluzké. Autoři vynálezu zjistili, že zvláště vhodným je množství silikonu od 0,5 do 1,5 % celkové hmotnosti silikonu vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Pokud je silikon začleněn jako předem formovaná emulze, jak byla popsána výše, bude přesné množství emulze samozřejmě záviset na koncentraci emulze a mělo by být zvoleno tak, aby poskytlo požadované množství silikonu v pěnitelném koncentrátu.

Uhlovodíkový materiál o vysoké molekulové hmotnosti

Výrazem vysoká molekulová hmotnost se míní to, že hmotnostně střední molekulová hmotnost uhlovodíkového materiálu je alespoň 20 000.

· · • · · · · · · «· • · · · · · · · • ······ · · * · · • · φ · · · ·

4 4 ······· · ·

- 9 Výhodně se pohybuje od 20 000 do 1 000 000 a lépe od 20 000 do 500 000, nejlépe pak od 40 000 do 200 000; tyto materiály jsou speciálně účinné pro poskytnutí zlepšené plnosti a objemu vlasů.

Upřednostňovanou třídou uhlovodíkových materiálů o vysoké molekulové hmotnosti jsou per-alk(en)yluhlovodíkové pryskyřice. Výraz pryskyřice je zamýšlen k zahrnutí takových materiálů, které jsou pevné nebo polopevné při teplotě místnosti, stejně jako materiálů, které jsou kapalinami o vysokých nebo středních viskozitách. Tento výraz nazahrnuje materiály o nízké viskozitě, jako jsou uhlovodíkové oleje.

EP 567 326 a EP 498 119 popisují per-alk(en)yluhlovodíkové pryskyřice, vhodné pro zlepšení tvarovatelnosti a zvětšení objemu vlasů. Upřednostňovanými per-alk(en)yluhlovodíkovými pryskyřicemi jsou polymery butenu, isoprenu, terpenu a styrenu a kopolymery jakékoli kombinace těchto monomerů, jako butylová guma (polyisobutylen-co-isopren), přírodní guma (cis-l,4-polyisopren) a uhlovodíkové pryskyřice, jak jsou zmíněny v publikaci Encyclopaedia of Chemical technology autorů Kirka a Othmera (3. vydání, díl 8, str. 852-869), například alifatické a aromatické pryskyřice a terpenové pryskyřice.

Zvláště upřednostňované jsou polyisobutylenové materiály o vzorci:

H₃C - [C(CH₃)₂ - CH₂ -]_m-R kde m je 1 až 5 000, s výhodou 2 až 2 500, a R je:

- CH(CH₃)₂ nebo - C(CH₃) = CH₂

Tyto materiály jsou dostupné od firmy Presperse, lne. pod obchodním názvem PERMETHYL, od firmy Exxon Chemical pod obchodním názvem • ·

VISTANEX a od firmy BASF pod obchodním názvem OPANOL. Upřednostňované příklady zahrnují VISTANEX LM-MH a OPANOL B 15.

Vhodné způsoby výroby emulzí částic uhlovodíkových materiálů o vysoké molekulové hmotnosti, jako polyisobutylenových pryskyřic, jsou popsány v EP 567 326 a EP 498 119. Způsob podle EP 567 326 se upřednostňuje vzhledem k tomu, že jde o postup přímé emulgace s vodou a vhodným emulgátorem na bázi povrchově aktivní látky, který nahražuje potřebu použití rozpouštědla nebo nosiče, schopného rozpustit či dispergovat (rozptýlit) uhlovodíkový materiál o vysoké molekulové hmotnosti. Taková rozpouštědla nebo nosiče (např. uhlovodíky o nízké molekulové hmotnosti) mohou představovat během zpracování bezpečnostní rizika a mohou destabilizovat konečné přípravky, do nichž jsou začleněny.

Emulgované uhlovodíkové materiály o vysoké molekulové hmotnosti pro použití v prostředcích péče o vlasy podle vynálezu mají obecně v pěnitelném koncentrátu a v plně formulovaném prostředku pěnového šamponu střední velikost částic od 1 do 100 mikrometrů, typičtěji pak od 1 do 10 mikrometrů.

Vhodné emulze uhlovodíku o vysoké molekulové hmotnosti pro použití ve vynálezu jsou obchodně dostupné v předemulgované formě. Tomu se dává zvláštní přednost, neboť předem formovaná emulze může být začleněna do pěnitelného koncentrátu jednoduchým smísením.

Příkladem vhodné předem formované emulze je materiál PIB 96/003, dostupný od firmy Basildon Chemical. Je to vodná emulze polyisobutylenové pryskyřice OPANOL B 15 (od firmy BASF) s aniontovým a neiontovým emulgátorem na bázi povrchově aktivní látky.

Uhlovodíkový materiál o vysoké molekulové hmotnosti může být v prostředcích podle vynálezu přítomný jako jediný materiál, nebo jako směs • ·

- 11 ··· · ·* ·· • * · · · · · · • · · · » * · · • ···«·· · · 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9 999 9999 9 9 9 různých uhlovodíkových materiálů o velkých molekulových hmotnostech, např. materiálů, lišících se molekulovými hmotnostmi.

Množství uhlovodíkového materiálu o vysoké molekulové hmotnosti, začleněného v prostředcích podle vynálezu, závisí na požadované úrovni zlepšení plnosti, vzhledu a objemu vlasů a na použitém materiálu. Upřednostňované množství se pohybuje od 0,01 do asi 2 % celkové hmotnosti uhlovodíkového materiálu o vysoké molekulové hmotnosti vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu, i když uvedené meze nejsou absolutní. Nižší mez je dána minimálním množstvím, potřebným k dosažení účinku zlepšení plnosti, vzhledu a objemu vlasů a horní mez je dána maximálním množstvím k vyvarování se toho, aby se vlasy staly nepřijatelně kluzké. Autoři vynálezu zjistili, že zvláště vhodným množstvím uhlovodíkového materiálu o vysoké molekulové hmotnosti je množství od 0,2 do 0,5 % celkové hmotnosti uhlovodíkového materiálu o vysoké molekulové hmotnosti vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Pokud je uhlovodíkový materiál o vysoké molekulové hmotnosti začleněn jako předem formovaná emulze jak bylo popsáno výše, bude samozřejmě přesné množství emulze záviset na její koncentraci a mělo by být zvoleno tak, aby v pěnitelném koncentrátu poskytlo požadované množství uhlovodíkového materiálu o vysoké molekulové hmotnosti.

Oleiovitý nebo tukový materiál pro kondicionování (úpravu) vlasů

Olejovité nebo tukové materiály pro kondicionování (úpravu) vlasů jsou v prostředcích podle vynálezu upřednostňovanými kondicionéry pro dodání lesku vlasům a také pro zlepšení rozčesávání za sucha a pocitu suchých vlasů.

Vhodné olejovité nebo tukové materiály pro kondicionování (úpravu) vlasů budou mít obecně viskozitu při teplotě okolí přibližně 3 m².s^_1 (3 miliony

- 12 • 4 8 8 8* * * • 88 8 · · 8 » » 8

8888 8 · 8 8

8 8 · 8 8 8 * 8 8 · 8

8 8 t 8 · ·

8 8888888 88 8 cS) nebo menší, s výhodou přibližně 2 m².s^_1 a ještě lépe přibližně 1,5 m².s^_1nebo menší. Vhodné však mohou být i takové tukové materiály, které jsou při teplotě okolí pevnými látkami.

Výhodně není nutné olejovitý nebo tukový materiál pro kondicionování (úpravu) vlasů emulgovat k jeho úspěšnému začlenění do prostředků pěnových šamponů podle vynálezu. V běžných (nikoli pěnových) šamponech může začlenění olejů představovat problémy, neboť postup emulgace má sklon vyvolávat rozkládání oleje v povrchově aktivní látce šamponu a následné rozrušení mezofází povrchově aktivní látky. Tento problém v pěnových Šamponových prostředcích podle předkládaného vynálezu nenastává, neboť pokud je potřeba, mohou být jednoduše formulovány jako dvojfázové systémy, v nichž je olejová fáze rozptýlitelná protřepáním.

Vhodné olejovité nebo tukové materiály pro kondicionování (úpravu) vlasů jsou zvoleny z uhlovodíkových olejů, esterů mastných kyselin a ze směsí takových látek.

Uhlovodíkové oleje mohou zahrnovat cyklické uhlovodíky, alifatické uhlovodíky s rovným řetězcem (nasycené nebo nenasycené) a alifatické uhlovodíky s rozvětveným řetězcem (nasycené nebo nenasycené). Uhlovodíkové oleje s rovným řetězcem budou s výhodou obsahovat přibližně 12 až 19 atomů uhlíku. Uhlovodíkové oleje s rozvětveným řetězcem mohou typicky obsahovat vyšší počty atomů uhlíku. Vhodné jsou také polymerní uhlovodíky z alkenylových monomerů, jako jsou C₂-C₆ alkenylové monomery. Tyto polymery mohou být polymery s rovným i s rozvětveným řetězcem. Polymery s rovným řetězcem budou mít typicky poměrně krátkou délku a celkový počet atomů uhlíku bude odpovídat údaji uvedenému výše obecně pro uhlovodíky s rovným řetězcem. Polymery s rozvětveným řetězcem mohou mít podstatně větší délku řetězce. Číselně střední molekulová hmotnost takových materiálů se může široce fcfc fc · tfc ·· « 9 · lí * * * · · fcfcfcfc » * t · • ···««« « fc fcfc « • fcfc · « fcfc

- 13 lišit, ale typicky bude do přibližně 500, lépe od asi 200 do přibližně 400 a ještě lépe přibližně od 300 do 350.

Specifické příklady vhodných uhlovodíkových olejů zahrnují parafínový olej, minerální olej, nasycený a nenasycený dodekan, nasycený a nenasycený tridekan, nasycený a nenasycený tetradekan, nasycený a nenasycený pentadekan, nasycený a nenasycený hexadekan a směsi takových látek. Použít lze také isomery těchto sloučenin s rozvětvenými řetězci, stejně jako uhlovodíky o delším řetězci. Příklady isomerů s rozvětveným řetězcem jsou vysoce větvené nasycené nebo nenasycené alkany, jako permethylem substituované isomery, například permethylem substituované isomery hexadekanu a eikosanu, jako 2,2,4,4,6,6,8,8-dimethyl-lO-methylundekan a 2,2,4,4,6,6-dimethyl8-methylnonan, prodávané společností Permethyl Corporation. Dalším příkladem uhlovodíkového polymeruje polybuten, jako kopolymer isobutylenu a butenu. Obchodně dostupný materiál tohoto typu je L-14 polybuten od firmy Amoco Chemical Co. (Chicago, 111., USA).

Zvláště upřednostňovanými uhlovodíkovými oleji jsou různé třídy minerálních olejů. Minerální oleje jsou kapalné směsi uhlovodíků, získaných z ropy.

Vhodné estery mastných kyselin jsou charakterizovány tím, že mají alespoň 10 atomů uhlíku a zahrnují estery s uhlovodíkovými řetězci, odvozenými od mastných kyselin nebo alkoholů, např. estery monokarboxylových kyselin, estery vícesytných alkoholů a estery di- a trikarboxylových kyselin. Z toho uhlovodíkové radikály esterů mastných kyselin mohou rovněž zahrnovat, nebo mít kromě toho kovalentně navázané, jiné slučitelné funkční skupiny, jako amidy a alkoxylové částice, jako ethoxylové nebo esterové vazby.

Estery monokarboxylových kyselin zahrnují estery alkoholů a/nebo kyselin o vzorci R'COOR, kde R' a R nezávisle označují alkylové nebo • · ···· · • · · ·· ·

• · ·· • · • · • · • · alkenylové radikály a souhrn uhlíkových atomů v R' a v R je alespoň 10 a s výhodou alespoň 20.

Specifické příklady zahrnují například alkylové a alkenylové estery mastných kyselin, mající alifatické řetězce o 10 až 20 atomech uhlíku, a alkylové a/nebo alkenylové estery alkoholu s dlouhým alifatickým řetězcem a karboxylové kyseliny, mající od alkyl- a/nebo alkenylalkoholu odvozený alifatický řetězec o přibližně 10 až 22 atomech uhlíku, a směsi takových látek.

Ester monokarboxylové kyseliny nemusí nezbytně obsahovat alespoň jeden řetězec s alespoň 10 atomy uhlíku, pokud je celkový počet uhlíkových atomů alifatického řetězce rovný alespoň deseti. Příklady zahrnují isopropylisostearát, hexyllaurát, isohexyllaurát, isohexylpalmitát, isopropylpalmitát, decyloleát, isodecyloleát, hexadecylstearát, decylstearát, isopropylisostearát, dihexyldecyladipát, lauryllaktát, myristyllaktát, cetyllaktát, oleylstearát, oleyloleát, oleylmyristát, laurylacetát, cetylpropionát a oleyladipát.

Rovněž je možné použít di- a trialkylové a alkenylové estery karboxylových kyselin. Ty zahrnují například estery C₄-C₈ dikarboxylových kyselin jeko Cj-C₂₂ estery (s výhodou Cj-Cg) kyseliny jantarové, glutarové, adipové, hexanové, heptanové a oktanové. Příklady zahrnují diisopropyladipát, diisohexyladipát a diísopropylsebakát. Další specifické příklady zahrnují isocetylstearoylstearát a tristearylcitrát.

Estery vícesytných alkoholů zahrnují alkylenglykolové estery, například ethylenglykolové mono- a diestery mastných kyselin, diethylenglykolové monoa diestery mastných kyselin, polyethylenglykolové mono- a diestery mastných kyselin, propylenglykolové mono- a diestery mastných kyselin, monooleát polypropylenglykolu, monostearát polypropylenglykolu, monostearát ethoxylovaného propylenglykolu, polyglycerolové polyestery mastných kyselin, ethoxylovaný glycerylmonostearát, monostearát 1,3-butylenglykolu, distearát

- 15 1,3-butylenglykolu, polyoxyethylenový ester polyolu a mastné kyseliny, sorbitanové estery mastné kyseliny, polyoxyethylensorbitanové estery mastné kyseliny a mono-, di- a triglyceridy.

Zvláště upřednostňovanými estery mastných kyselin jsou mono-, di- a triglyceridy, konkrétněji mono-, di- a triestery glycerolu a kyrboxylových kyselin s dlouhým řetězcem, jako jsou Cj-C^ karboxylové kyseliny. Množství materiálů tohoto typu lze získat z rostlinných a živočišných tuků a olejů, jako z kokosového oleje, ricínového oleje, saflorového (světlicového) oleje, bavlníkového oleje, kukuřičného oleje, olivového oleje, oleje z tresčích jater, mandlového oleje, avokádového oleje, palmového oleje, sezamového oleje, z lanolinu a ze sojového oleje. Syntetické oleje zahrnují trioleinový a tristearinový glyceryldilaurát. Specifické příklady upřednostňovaných materiálů zahrnují kakaové máslo a palmoolejový stearin.

Olejovitý nebo tukový materiál pro kondicionování (úpravu) vlasů může být v prostředcích podle vynálezu přítomen jako jediná látka nebo jako směs.

Olejovitý nebo tukový materiál pro kondicionování (úpravu) vlasů je typicky přítomný v množství od 0,05 % do 10 %, lépe od 0,2 % do 5 % a ještě lépe od přibližně 0,5 % do 3 % celkové hmotnosti olejovitého nebo tukového materiálu vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

V prostředcích podle vynálezu mohou být rovněž použity směsi kteréhokoli z výše popsaných kondicionérů. Celkové množství kondicionéru přítomného v prostředcích podle vynálezu je typicky od 0,05 % do 20 %, lépe od 0,1 % do 10 % a ještě lépe od přibližně 0,5 % do 5 % celkové hmotnosti kondicionéru vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Povrchově aktivní látka • · • · · ·

• ·

Pěnitelný koncentrát zahrnuje jednu nebo více z povrchově aktivních látek k poskytnutí čistícího účinku. Povrchově aktivní látka může být přítomna také jako emulgátor pro emulgované kondicionéry jako jsou silikony a uhlovodíkové materiály o vysoké molekulové hmotnosti, popsané výše.

Pokud není povrchově aktivní látky ve formě emulgátoru pro emulgovaný kondicionér poskytnuto takové množství, které dostačuje pro účely čištění, budou další povrchově aktivní látky (či látka) přítomné jako přídavné čistící přísady. Tato další čistící povrchově aktivní látka může být stejnou povrchově aktivní látkou jako emulgátor, nebo se může lišit.

Vhodné emulgátory jsou v oboru dobře známé a zahrnují aniontové a neiontové povrchově aktivní láty. Příkladem aniontových povrchově aktivních látek, používaných jako emulgátorů jsou alkylarylsulfonáty, například dodecylbenzensulfonát sodný, alkylsulfáty, například laurylsulfát sodný, alkylethersulfáty, například laurylethersulfát sodný nEO, kde n je od 1 do 20 alkylfenolethersulfátů, jako například oktylfenolethersulfát nEO, kde n je od 1 do 20, a sulfosukcináty jako například dioktylsulfosukcinát sodný.

Příklady neiontových povrchově aktivních látek, používaných jako emulgátory, jsou alkylfenolethoxyláty, například nonylfenolethoxylát nEO, kde n je od 1 do 50, alkoholethoxyláty, například laurylalkohol nEO, kde n je od 1 do 50, esterethoxyláty, např. monostearát polyoxyethylenu, u něhož je počet exyethylenových jednotek v rozmezí od 1 do 30.

Čistící povrchově aktivní látky jsou typicky zvoleny z aniontových, neiontových, amfoterních a zwitteriontových povrchově aktivních látek a z jejich směsí.

Vhodné aniontové čistící povrchově aktivní látky do prostředků podle předkládaného vynálezu zahrnují alkylsulfáty, alkylethersulfáty, alkarylsulfonáty, alkanoylisethionáty, alkylsukcináty, alkylsulfosukcináty,

- 17 N-alkoylsarkosináty, alkylfosfáty, alkyletherfosfáty, alkyletherkarboxyláty, alfa-olefinsulfonáty a acylmethyltauráty, zvláště pak jejich sodné, hořečnato-amonné a mono-, di- a triethanolaminové sole. Alkylové a acylové skupiny obecně obsahují od 8 do 18 atomů uhlíku a mohou být nenasycené. Alkylethersulfáty, alkyletherfosfáty a alkyletherkarboxyláty mohou obsahovat 1 až 10 ethylenoxidových nebo propylenoxidových jednotek na molekulu.

Příklady vhodných aniontových látek zahrnují laurylsulfát sodný, laurylethersulfát sodný, laurylsulfosukcinát amonný, laurylsulfát amonný, laurylethersulfát amonný, dodecylbenzensulfonát sodný, dodecylbenzensulfonát triethanolaminu, od kokosové mastné kyseliny odvozený isethionát sodný, lauroylisethionát sodný a N-laurylsarkosinát sodný.

Neiontové čistící povrchově aktivní látky vhodné pro použití v šamponových prostředcích podle vynálezu mohou zahrnovat kondenzační produkty alifatických (C₈-C₁₈) primárních nebo sekundárních alkoholů nebo fenolů s rovným nebo s rozvětveným řetězcem s alkylenoxidy, obvykle s ethylenoxidem a obecně mající od 6 do 30 ethylenoxidových jednotek. Další vhodné neiontové látky zahrnují alkylpolyglykosidy a monoalkylalkanolamidy či dialkylalkanolamidy. K příkladům posledně jmenovaných neiontových látek patří od kokosové mastné kyseliny odvozený mono- nebo diethanolamid a od kokosové mastné kyseliny odvozený monoisopropanolamid.

Amfoterní a zwitteriontové čistící povrchově aktivní látky vhodné pro použití v prostředcích podle vynálezu mohou zahrnovat alkylaminoxidy, alkylbetainy, alkylamidopropylbetainy, alkylsulfobetainy (sultainy), alkylglycináty, alkylkarboxyglycináty, alkylamfopropionáty, alkylamfoglycináty a alkylamidopropylhydroxysultainy. Příklady zahrnují laurylaminoxid, od kokosové mastné kyseliny odvozený dimethylsulfopropylbetain a s výhodou laurylbetain, od kokosové mastné kyseliny odvozený amidopropylbetain a od kokosové mastné kyseliny odvozený amfopropionát sodný.

fc ·

• fcfc • fcfcfc • · · · · · ·

Celkové množství povrchově aktivní látky (včetně jakékoli takové látky, použité jako emulgátor kondicionéru) je obecně od 3 % do 50 %, lépe od 5 % do 30 % a ještě lépe od 10 % do 25 % celkové hmotnosti povrchově aktivní látky vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Ukládací polymer

Pěnitelný koncentrát může obsahovat polymer pro ukládání rozptýlených částic kondicionéru. Ukládacím polymerem se myslí činidlo, které zvyšuje ukládání částic kondicionéru z šamponových prostředků podle vynálezu během jejich použití na zamýšlené místo, tj. na vlasy a/nebo na pokožku hlavy. Použití ukládacích polymerů se zvláště upřednostňuje ve spojení se silikony a uhlovodíkovými materiály o vysoké molekulové hmotnosti, popsanými výše.

Ukládacím polymerem může být homopolymer, nebo může být takový polymer formován z dvou či více typů monomerů. Molekulová hmotnost polymeru bude obecně mezi 5 000 a 10 000 000, typicky alespoň 10 000 a s výhodou v rozmezí od 100 000 do přibližně 2 000 000. Polymery budou mít skupiny obsahující dusíkový kationt, jako kvarterní amonium nebo protonované aminové skupiny, či směsi takových skupin.

Hustota kationtového náboje ukládacího polymeru, která je definována jako převrácená hodnota molekulové hmotnosti monomerní jednotky polymeru, obsahující jeden náboj, by typicky měla být alespoň 0,1 miliekvivalentu na gram a lépe větší než 0,8 miliekvivalentu na gram či větší. Hustota kationtového náboje by typicky neměla překročit 4 miliekvivalenty na gram. S výhodou je menší než 3 a ještě lépe je menší než 2 miliekvivalenty na gram. Hustota náboje může být měřena za použití konduktometrické analýzy a měla by být ve výše uvedených mezích při požadovaném pH použití, které bude obecně od asi 3 do 9 a lépe bude mezi 4 a 8.

Skupina obsahující dusíkový kationt bude obecně přítomna jako substituent na podílu z celkových monomerních jednotek ukládacího polymeru. Pokud tedy polymer není homopolymerem, může obsahovat mezičást nekationtových monomerních jednotek. Takové polymery jsou popsány v publikaci CTFA Cosmetic Ingredient Directory, 3. vydání. Poměr kationtových a nekationtových monomerních jednotek je zvolen tak, aby poskytl polymer, mající hustotu kationtového náboje v požadovaném rozmezí.

Vhodné kationtové ukládací polymery zahrnují například kopolymery vinylových monomerů, majících kationtové aminové nebo kvarterní amoniové funkčnosti, s vodou rozpustnými monomery mezičásti, jako jsou (meth)akrylamid, alkyl- nebo dialkyl(meth)akrylamidy, alkyl(meth)akrylát, vinylkaprolakton a vinylpyrrolidin. Alkylové a dialkylové substituované monomery mají s výhodou C_l-C₁ alkylové skupiny a lépe Cj-C₃ alkylové skupiny. Jiné vhodné mezičásti zahrnují vinylestery, vinylalkohol, anhydrid kyseliny maleinové, propylenglykol a ethylenglykol.

Kationtové aminy mohou být primárními, sekundárními nebo terciárními aminy, v závislosti na konkrétních druzích a na pH prostředku. Obecně se upřednostňují sekundární a terciární aminy a terciární aminy zvláště.

Aminem substituované, vinylové monomery a aminy mohou být polymerovány ve formě aminu a poté mohou být kvaternalizací převedeny na amonium.

Vhodné kationtové aminové a kvarterní amoniové monomery zahrnují například vinylové sloučeniny substituované dialkylaminoalkylakrylátem, dialkylaminoalkylmethakrylátem, monoalkylaminoalkylakrylátem, monoalkylaminoalkylmethakrylátem, trialkylmethakryloxyalkylamonnou solí, trialkylakryloxyalkylamonnou solí, diallylovými kvarterními amonnými solemi a vinylovými monomery s kvarterním amoniem, majícími cyklické kruhy, které obsahují dusíkový kationt, jako pyridinium, imidazolium a kvarterizovaný

-20 pyrrolidin, například alkylvinylimidazolium, alkylvinylpyridinium, a alkylvinylpyrrolidinové sole. Alkylovými podíly těchto monomerů jsou s výhodou nižší alkyly jako Cj-C₃ alkyly a ještě lépe Cj a C₂ alkyly.

Vhodné aminem substituované vinylové monomery pro použití v tomto vynálezu zahrnují dialkylaminoalkylakrylát, dialkylaminoalkylmethakrylát, dialkylaminoalkylakrylamid a dialkylaminoalkylmethakrylamid, jejichž alkylové skupiny jsou s výhodou Cý-Cy uhlovodíky a ještě lépe Cj-C₃ alkyly.

Ukládací polymer může zahrnovat směsi monomerních jednotek odvozených od aminem a/nebo kvarterním amoniem substituovaného monomeru a/nebo od slučitelných monomerů mezičástí.

Vhodné ukládací polymery zahrnují například: kationtové kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a l-vinyl-3-methylimidazoliové soli (například chloridové soli) (v průmyslu uváděné podle CFTA jako Polyquaternium-16); kopolymery l-vinyl-2-pyrrolidonu a dimethylaminoethylmethakrylátu (v průmyslu uváděné podle CFTA jako Polyquaternium-11); kationtové diallylové polymery obsahující kvarterní amonium, zahrnující například homopolymer dimethyldiallyamoniumchloridu (v průmyslu uváděný podle CFTA jako Polyquaternium-6); od minerálních kyselin odvozené soli aminoalkylesterů homopolymerů a kopolymerů nenasycených karboxylových kyselin o 3 až 5 atomech uhlíku, jak jsou popsané v patentu US č. 4 009 256; a kationtové polyakrylamidy, jak jsou popsané v britské patentové přihlášce UK 9403156.4.

Další kationtové ukládací polymery, které lze použít, zahrnují deriváty kationtových guarových gum, jako je guarový chlorid hydroxypropyltrimonia (obchodně dostupný od firmy Celanese Corp. v sériích s obchodním názvem JAGUAR).

Příkladem jsou: JAGUAR C13S, mající nízký stupeň substituce kationtových skupin a vysokou viskozitu; JAGUAR Cl5, mající střední stupeň substituce a nízkou viskozitu, JAGUAR Cl7 (s vysokým stupněm substituce a vysokou viskozitou), JAGUAR Cl 6, který je hydroxypropylovaným kationtovým guarovým derivátem, obsahujícím malé množství skupin substituentu stejně jako kationtových kvarterních amoniových skupin a JAGUAR 162, který je guarem s vysokou průhledností a střední viskozitou, majícím nízký stupeň substituce.

Ukládací polymer je s výhodou zvolen z kationtových polyakrylamidů a kationtových guarových derivátů. Zvláště upřednostňovanými ukládacími polymery jsou Jaguar C13S s hustotou kationtového náboje 0,8 miliekvivalentu na gram. Jinými zvláště vhodnými materiály jsou JAGUAR Cl5, JAGUAR C17 a JAGUAR 06 a rovněž JAGUAR 062.

Ukládací polymer může být přítomen v množství od 0,01 do 10 %, lépe od 0,01 do 1 % a ještě lépe od přibližně 0,04 do asi 0,5 % hmotnosti ukládacího polymeru vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Vodný nosič

Pěnitelný koncentrát zahrnuje vodný nosič, vodu, vytvářející spojitou fázi, v níž jsou rozptýleny (dispergovány) částice vodou nerozpustného kondicionéru. Voda je obecně přítomna v množství přibližně od 20 do 99 % hmotnosti vzhledem k celkové hmotnosti pěnitelného koncentrátu.

Hnací látka (propelant)

Prostředky podle vynálezu obsahují aerosolovou hnací látku (B). Toto činidlo zodpovídá za vypuzení dalších materiálů ze zásobníku a vytvoření pěnového charakteru.

- 22 Hnacím plynem může být jakýkoli zkapalnitelný plyn, běžně používaný pro aerosolové zásobníky. Příklady vhodných hnacích plynů zahrnují dimethylether, propan, n-butan a isobutan, používané buď samostatně, nebo ve směsi. Jinými příklady hnacích plynů jsou dusík, oxid uhličitý, stlačený vzduch a fluorované uhlovodíky, jako je materiál prodávaný firmou Du Pont pod obchodním názvem DYMEL 152a.

Množství hnacího plynu se řídí normálními faktory, dobře známými v oboru aerosolů. Pro pěny je množství hnacího plynu obecně v rozmezí přibližně od 3 do 15 % a optimálně přibližně od 4 do 10 % celkové hmotnosti hnacího plynu vzhledem k celkové hmotnosti konečeného prostředku pěnového šamponu, a to pro jemnou, krémovou pěnu a dobrý smyslový vjem.

Volitelné přísady

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat jakékoli další přísady, které se běžně používají v přípravcích pro ošetření vlasů. Tyto další přísady mohou zahrnovat pryskyřice pro tvarování vlasů, barvící činidla, protipěnivá činidla, bílkoviny, zvlhčující činidla, antioxidanty, vůně, protimikrobiální činidla a činidla chránící proti slunečnímu záření. Každá z těchto přísad bude přítomna v množství, které je účinné pro dosažení příslušného účelu.

Balení

Prostředky podle vynálezu jsou typicky připraveny naplněním vhodného tlakového zásobníku pěnitelným koncentrátem, následným utěsněním zásobníku a jeho doplněním hnacím plynem (B) podle běžných postupů.

Vynález bude nyní dokreslen následujícím příkladem, na který se neomezuje.

- 23 • · • · · · * · * · · • · « · · · · «···*· · · ·· · • · · · · · « · · ····»·· · » ·

Pokud není uvedeno jinak, jsou veškeré uváděné procentní údaje a podíly hmotnostní, vztahující se k celkové hmotnosti.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 a srovnávací příklad A

Za použití následujících přísad v uvedených množstvích byly připraveny dva šamponové přípravky.

přísada	srovn. příklad A	příklad 1
(v hmotnostních %)
SLES 2EO	14,0	13,3
CAPB	2,0	1,9
Carbopol 980	0,4	-
minerální olej Sirius M70	2,0	1,9
distearát ethylenglykolu	1,0	-
distearát PEG 6000	2,5	-
fenoxyethanol	0,4	0,38
Jaguar C13 S	0,1	0,095
parfém	0,55	0,52
benzoát sodný	0,5	0,48
chlorid sodný	1,0	-
hnací plyn (CAP40)	-	5
voda, menší složky	dle potřeby	dle potřeby

SLES = polyoxyethylenlaurylethersulfát sodný (laurethsulfát Na) CAPB = kokosový amidopropylbetain

- 24 • ·

Přípravek podle příkladu 1 byl připraven jednoduchým smísením přísad, po němž následovalo utěsnění do kovové nádobky na pěnu a naplnění hnacím plynem k vytvoření přípravku pěnového šamponu.

U srovnávacího příkladu A byl během výroby použit mixer o vysokém střihu k vytvoření stálé emulgované kapaliny (nepěnového) šamponového přípravku.

Přípravky byly podrobeny srovnávacímu testování na vlasech pro stanovení jejich účinků na jemnost, měkkost a snadnou rozčesávatelnost za použití následující metodiky:

Šest pramenů vlasů o hmotnosti každého 7 g byly uvedeny do rovnovážného stavu umytím v základním šamponu a podstoupily testování hodnotícími, jak je popsáno níže k zajištění nepřítomnosti významných rozdílů mezi žádným z těchto pramenů. Poté byly tři z nich umyty v přípravku srovnávacího příkladu A a tři v přípravku dle příkladu 1 (1 g přípravku srovnávacího příkladu A nebo 0,6 g přípravku příkladu 1 na pramen, po 30 sekundách mytí následovalo 30 sekundové oplachování a ještě jedno opakování cyklu mytí/oplachování). Kovová nádobka na pěnu dle příkladu 1 byla před rozdílením produktu protřepána.

Po pročesání a vysušení byli hodnotící žádáni o srovnání dvojic pramenů vlasů v každém ze tří atributů (přívlastků). Každá dvojice sestávala z jednoho pramenu z obou skupin tří, tj. jednoho pramenu vlasů mytého přípravkem srovnávacího příkladu A a z jednoho přípravku podle příkladu 1. Každý hodnotící provedl 6 různých párových srovnání z celkem možných devíti pro 6 pramenů vlasů. K provedení celkového počtu 72 párových srovnání bylo použito dvanáct hodnotících. Testování bylo upraveno tak, aby byly všechny páry testovány stejně četně. Pro každé srovnání si hodnotící zvolil jeden pramen vlasů, tj. jeden který vykazoval přívlastek v největším rozsahu. Výsledky byly podrobeny statistické analýze vzhledem k hypotéze rovné přednosti (equal

- 25 • · preference; binomická pravděpodobnost = 1/2). Provedeno bylo také testování důslednosti testujícího a hustoty (soudržnosti) pramenu vlasů.

Výsledky ukázaly jasné vítězství ve všech třech hodnocených vlastnostech (jemnosti, měkkosti, rozčesávatelnosti) přípravku příkladu 1 nad přípravkem srovnávacího příkladu A. To bylo zvláště překvapivé vzhledem ke skutečnosti, že na prameny vlasů bylo v testu použito ve srovnání s dávkováním přípravku srovnávacího příkladu A (1 g na pramen vlasů) nižšího dávkování přípravku příkladu 1 (0,6 g na pramen).

Příklad 2

Za použití následujících přísad byl připraven pěnový sprchový přípravek.

přísada	příklad 2
	(v hmotn. %)
polyethoxyethylenlaurylethersulfát sodný (laurethsulfát Na)	7,60
polyethoxyethylenlaurylethersulfosukcinát dvojsodný (laurethsulfosukcinát dvojsodný)	2,55
laurylglukosid	0,85
glycerin	1,20
isopropylpalmitát	0,50
Helianthus Annuus (slunečnicový olej)	9,50
karbomer	0,10
parfém	1,15
konzervační látka	0,20
hnací plyn	6,00
voda	dle potřeby

- 26 Přípravek podle Příkladu 2 byl připraven jednoduchým smísením přísad, po němž následovalo utěsnění do kovové nádobky na pěnu a naplnění hnacím plynem k vytvoření pěnového sprchového přípravku.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek, mající zlepšenou účinnost při kondicionování, vyznačující se tím, že obsahuje:

(A) pěnitelný koncentrát, mající viskozitu, která nepřesahuje 3 Pa.s, obsahující:

(i) alespoň jednu aniontovou čistící povrchově aktivní látku;

(ii) rozptýlené částice vodou nerozpustného kondicionéru, majícího velikost částic 1 mikrometr nebo větší;

(iii) vodný nosič; a (B) aerosolovou hnací látku.
2. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že kondicionér je zvolen ze silikonů, uhlovodíkových materiálů o vysoké molekulové hmotnosti, olejovitých nebo tukových materiálů ke kondicionování vlasů a směsí takových látek.
3. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že pěnitelný koncentrát obsahuje 0,5 % hmotnostních nebo menší množství krystalických suspendujících činidel.
4. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že pěnitelný koncentrát dále obsahuje rheologický modifikátor, zvolený ze skupiny, sestávající z polyethylenglykolu, polypropylenglykolu, xylensulfonátu sodného, toluensulfonátu sodného a močoviny.

* *

- 28 • * · to to · · • to to · « · ·«· «••toto
5. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kondicionér je zvolen z emulgovaného silikonu, emulgované polyisobutylenové pryskyřice a ze směsí takových látek.
6. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle nároku 5, v y značující se tím, že dále obsahuje ukládací polymer.
7. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že kondicionér je zvolen z uhlovodíkových olejů, esterů s dlouhým alifatickým řetězcem a ze směsí takových látek,
8. Pěnu vytvářející čistící šamponový prostředek podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hnací plyn je zvolen ze skupiny, sestávající z dimethyletheru, propanu, n-butanu, isobutanu a ze směsí takových látek.