CZ20013684A3 - Jednorázový vytírací ploąný materiál a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká jednorázového vytíracího plošného materiálu k (u)vytírání prachu a/nebo špíny s povrchů podlah anebo stěn.

Dosavadní stav techniky

Japonská patentová přihláška, publikovaná pod č. 1997135798, popisuje jednorázový (u)vytírací plošný materiál, zahrnující teplem spojitelnou (svařovatelnou) podkladovou vrstvu z umělé pryskyřice a množství teplem spojitelných dlouhých vláken, připojených k této podkladové vrstvě a protahujících se v jednom směru. Tato vlákna se získávají rozpasováním či otevřením koudele spojitých dlouhých vláken, připojených k podkladové vrstvě množstvím zátavových linií, protahujících se napříč vláken a uspořádaných přerušovaně v jednom směru. Sestavení těchto dlouhých vláken, získané rozpasováním těchto dvou prvků, je objemné a podél zátavových linií, formovaných lokálním stlačením tohoto sestavení za tepla, je množství těchto vláken roztaveno, tuhne a formuje folii s vysokou hustotou připojenou k podkladové vrstvě. Mezi každým párem přilehlých zátavových linií formují dlouhá vlákna konvexní či vypuklé, můstku podobné díly, opisující • · ··

oblouky, které jsou směrem nahoru od podkladové vrstvy konvexní.

Jedním z opatření ke zvýšení produktivity výroby na jednotku času vytíracího plochého materiálu předchozí techniky je dodávání teplem spojitelné podkladové vrstvy umělé pryskyřice a dlouhých vláken velkou rychlostí na výrobní linku tak, že podkladová vrstva a dlouhá vlákna mohou být spojovány dohromady teplem ve vysoké rychlosti, odpovídající této vysoké rychlosti dodávání. Aby se zvýšila rychlost spojování teplem, upřednostňuje se používání umělé pryskyřice, mající poměrně nízký bod tavení jak pro podkladovou vrstvu, tak pro daná vlákna, a použití lisu s vysokou teplotu a tlakem. Avšak, jestliže bude teplota lisu upravena na úroveň podstatně vyšší než je bod tavení umělé pryskyřice, jak podkladová vrstva, tak vlákna, budou deformovány důsledkem tepelného přenosu od lisu také ve svých jiných oblastech. Výsledkem toho je, že pro utírací materiál je obtížné udržovat si svůj počáteční tvar. Podle toho je potom přijetím vyšší teploty lisování nevyhnutelně omezeno zvýšení produktivity výroby.

Cílem tohoto vynálezu je zlepšit tradiční, jednorázový vytírací plošný materiál tak, že v průběhu způsobu (postupu) jeho výroby může být použita poměrně vysoká teplota lisování.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je poskytnut jednorázový vytírací plošný materiál, zahrnující teplem spojitelnou podkladovou vrstvu umělé pryskyřice a množství teplem spojitelných dlouhých vláken z umělé pryskyřice, teplem spojených s touto podkladovou vrstvou a protahujících se v jednom směru, v němž jsou tato dlouhá vlákna teplem spojena s podkladovou vrstvou ···· ·« prostřednictvím množství zátavových linií uspořádaných přerušovaně v jednom směru, v němž: dlouhá vlákna zahrnují složená vlákna typu s jádrem a obalem, v nichž je bod tavení jejich pláště nižší než je bod tavení jádra a tento rozdíl mezi body jejich tavení činí alespoň 30° C.

Podle daného vynálezu je rovněž zajištěn postup (způsob) výroby jednorázového vytíracího plošného materiálu, zahrnujícího teplem spojitelnou podkladovou vrstvu z umělé pryskyřice a množství teplem spojitelných dlouhých vláken z umělé pryskyřice teplem spojených s touto podkladovou vrstvou a protahujících se v jednom směru, v němž jsou tato dlouhá vlákna spojena teplem s podkladovou vrstvou množstvím zátavových linií uspořádaných přerušovaně v jednom směru, kde:

dlouhá vlákna zahrnují složená vlákna typu s jádrem a obalem, v nichž je bod tavení jejich pláště nižší než je bod tavení jejich jádra a tento rozdíl tavných bodů činí alespoň 30° C; rozdíl mezi bodem tavení podkladové vrstvy, jak je měřen podél zátavových linií, a bodem tavení obalu ve složeném vláknu je menší než 20° C; a podkladová vrstva a dlouhá vlákna jsou spolu spojeny dohromady při teplotě vyšší než je tavný bod obalu ve složeném vláknu o 20° C anebo vyšší, ale nižší než je tavný bod jádra ve složeném vláknu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 - perspektivní pohled, znázorňující vytírací plošný materiál podle tohoto vynálezu jak se v současnosti používá.

Obr. 2 - perspektivní pohled, znázorňující vytírací materiál samotný.

Obr. 3 - perspektivní pohled, znázorňující důležitou část vytíracího materiálu.

Obr. 4 - dílčí pohledy na různá provedení, A-C, podkladové vrstvy.

Obr. 5 - pohled v řezu, znázorňující dlouhá vlákna.

Příklady provedení vynálezu

Podrobnosti jednorázového vytíracího plošného materiálu podle předloženého vynálezu budou lépe pochopeny z dále poskytnutého popisu, pomocí referenčních číslic k příslušným doprovodným výkresům.

Obr. 1 je perspektivní pohled znázorňující držadlo 2 s k němu připevněným jednorázovým vytíračím materiálem 1. Držadlo zahrnuje základovou desku 3 a hůl 4. Vytírací plošný materiál 1, umístěný proti dolnímu povrchu základové desky 3, má své protilehlé okrajové oblasti Ί_ dlouhé strany přehnuty zpátky na horní povrch základové desky 3 a připevněny na tomto horním povrchu svěrkami (3, upevněnými na podkladové desce 3. Prach a/nebo špína na povrchu podlahy čí stěny mohou být utírány vytíracím plošným materiálem 1 připojeným k držadlu 2, s holí 4 svíranou rukou uživatele.

Obr. 2 je perspektivní pohled znázorňující tentýž vytírací plošný materiál 1_ jako je vytírací plošný materiál 1 uvedený na Obr. 1, jako částečně odtržený. Vytírací plošný materiál 1 je zde znázorněn jako oddělený od základové desky a rozvinutý, se svým vytíracím povrchem otočeným směrem nahoru. Vytírací plošný materiál 1 zahrnuje podkladovou vrstvu 10, vyrobenou z teplem spojitelné folie z umělé pryskyřice nebo netkané látky, a vytírací vrstvu 20 zformovanou prostřednictvím množství teplem spojitelných • « · ·

dlouhých vláken 25, připojených k hornímu povrchu podkladové vrstvy 10.

Podkladová vrstva 10 má obdélníkový tvar definovaný párem protilehlých podélných okrajových oblastí 11, protahujících se vzájemně rovnoběžně, a párem protilehlých okrajů 12 krátkých stran, také vzájemně se rovnoběžně protahujících. Pásu podobné vyztužovací vrstvy 13, provedené z folie umělé pryskyřice, jsou též teplem spojeny s protilehlými bočními okrajovými oblastmi 11 v množství bodů 15, aby se zvýšila pevnost v trhání těchto bočních okrajových oblastí 11. Odkazuje na Obr. 2, pár protilehlých bočních okrajových oblastí utírací vrstvy 20 je pokryt vnitřními okrajovými oblastmi 14 příslušných vyztužovacích vrstev 13. Boční okrajové oblasti 11 podkladové vrstvy 10 jsou formovány pomocí množství podélných štěrbin 16, protahujících se skrze tyto boční okrajové oblasti 11, stejně jako příslušné vyztužovací vrstvy 13. Tyto štěrbiny 16 usnadňují, aby byl vytírací plošný materiál 1. připevněn k držadlu 2 pomocí svěrek 8.

Utírací vrstva 20 zahrnuje množství dlouhých vláken 25, t.j., spojitých vláken protahujících se v podstatě paralelně k bočním okrajovým oblastem 11 podkladové vrstvy 10. Tato dlouhá vlákna 25 jsou teplem spojena s podkladovou vrstvou 10 podél množství zátavových linií 9, přerušovaně uspořádaných a protahujících se mezi párem protilehlých bočních okrajových oblastí 11, v podstatě navzájem rovnoběžných, směrem k protilehlým oblastem 12 krátké strany podkladové vrstvy 10. Příslušná dlouhá vlákna 25 částečně vymezují poměrně dlouhé, můstku podobné díly 26A, spojující každý pár přilehlých zátavových linií 9 a poměrně krátké chmýřivé díly 26B, zformované přerušením zbývajících dlouhých vláken 25 mezi každým párem přilehlých zátavových linií 9.

Přerušené díly vymezují podlouhlé štěrbiny 29, protahující se ve směru protínajícím směr, v němž se protahují dlouhá vlákna 25. Takováto utírací vrstva 20 může být získána způsobem zahrnujícím následující kroky. Nejprve je rozpasována či otevřena koudel, jež je svazkem dlouhých vláken 25, aby měla předem stanovenou šířku. Tato dlouhá vlákna 25 jsou dodávána na pás (či strukturu) teplem spojitelné podkladové vrstvy, jež je nepřetržitě dodávána. Pak jsou přerušovaně formovány zátavové linie 9, protahující se napříč pásem teplem spojitelné podkladové vrstvy, se zřetelem ke směru, v němž je dodávána tato struktura teplem spojitelné podkladové vrstvy. Mezi každým párem přilehlých zátavových linií 9 jsou dlouhá vlákna 25 přerušovaně přerušována napříč ve směru, v němž jsou tato dlouhá vlákna dodávána.

Obr. 3 je dílčí perspektivní pohled, ve zvětšeném měřítku, znázorňující důležitou část z Obr. 2. Zátavové linie 9 jsou formovány ohříváním podkladové vrstvy 10 dohromady se sestavením dlouhých vláken 25 při tlaku vyvíjeném na ně tak, že jsou tlačeny k sobě navzájem ve směru tloušťky. Sestavení dlouhých vláken 25 je objemné a dokončený vytíraci plošný materiál 1 je formován s množstvím žlábků 26C v blízkosti zátavových linií 9, stlačených ve velké hustotě jako výsledek ohřívání pod tlakem. Délky dlouhých vláken 25, spojitě se protahující mezi každým párem přilehlých zátavových linií 9, formují konvexní můstkovité díly 26A, opisující oblouky, jež jsou konvexní směrem nahoru od podkladové vrstvy 10. Délky dlouhých vláken 25, protahujících každý pár přilehlých zátavových linií 9, jsou částečně přerušeny v koudeli a formují chmýřivé díly 26B.

Teplem spojitelné podkladová vrstva, sestavená s utírací vrstvou 20 stejným způsobem jak bylo popsáno výše, může být opatřena podél svých protilehlých, dlouhých bočních • ·» · · · • · · ··· · · 1 *· • · ··· 9 J * • « · ·····* *

9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 99 9 9 9 9 99 9

Ί okrajových oblastí vyztužovacími vrstvami 13, k ní připojenými a pak řezanými na předem stanovené délky k získání jednotlivých vytíracích plošných materiálů 1. Utírací vrstva 10 je vymezena přednostně 10 - 100 mm, přednostněji 10 - 60 mm, uvnitř nejkrajnějších okrajů dlouhých bočních okrajových oblastí 11 podkladové vrstvy 10. S takovým uspořádáním může být vytírací plošný materiál 1 snadno připnut k podkladové desce 3 (viz. Obr. 1) a dlouhá vlákna 25 mohou být úsporně použita, protože dlouhá vlákna 25 jsou nakupena do příčně středové zóny vytíracího plošného materiálu 1. Protilehlé oblasti krátké strany utírací vrstvy 20 mohou být v podstatě vyrovnány a neprodyšně spojeny s protilehlými okrajovými oblastmi 12 krátké strany podkladové vrstvy 10, v uvedeném pořadí, aby se zvýšila pevnost v trhání podkladové vrstvy 10 podél jejích protilehlých okrajových oblastí 12 krátké strany.

Obr. 4 je dílčím průřezem, znázorňujícím podkladovou vrstvu 10, provedenou odlišnými způsoby, označenými jako (A) až (C). Obr. 4 (A) zobrazuje dvojvrstevnou, laminátovou podkladovou vrstvu 10, zahrnující dva různé typy umělé pryskyřice, t.j., teplem spojitelnou vrstvu 31 podílející se na spojení s dlouhými vlákny 25, a teplem nespojitelnou vrstvu 32 nepodílející se na spojení s dlouhými vlákny 25. Teplem spojitelná vrstva 31 má tavný bod nižší než je tavný bod teplem nespojitelné vrstvy 32 a je snadno neprodyšně spojena s dlouhými vlákny 25. Rozdíl mezi tavnými body těchto dvou podkladových vrstev 31, 32, je přednostně 7 0° C nebo vyšší, takže teplem nespojitelná podkladová vrstva 32 může být bez deformace, stejně jako bez poškození, i když je teplem spojitelná podkladová vrstva 31 ohřívána za teploty vyšší než je její tavný bod. Podkladová vrstva 10 tohoto sestavení může být dosažena použitím polyethylenové «·«· » . ·· »· » ·* «.·» · « · • · · · · · ’

pryskyřice jako teplem spojitelné podkladové vrstvy 31 a polyesterové pryskyřice jako teplem nespojitelné podkladové vrstvy 32.

Obr. 4 (B) znázorňuje trojvrstevnou, laminátovou podkladovou vrstvu 10, zahrnující dva různé typy umělé pryskyřice. Horní a dolní vrstva jsou definovány teplem spojitelnými vrstvami 31 a teplem nespojitelná vrstva 32 je uspořádána mezi teplem spojitelnými vrstvami 31. Podkladová vrstva 10 tohoto sestavení umožňuje dlouhým vláknům 25 aby byla tepelně spojena s oběma povrchy této podkladové vrstvy 10.

Obr. 4 (C) znázorňuje podkladovou vrstvu 10, provedenou z netkané látky zahrnující složené vlákno 33 typu s jádrem a obalem. Vlákna spojeného vlákna 33 jsou mechanicky spletena a/nebo teplem spojena dohromady a vytvářejí netkanou látku. Ve spojeném vláknu 33 má obal 36 tavný bod menší než je tavný bod jeho jádra 37, přednostně alespoň o 30 °C, přednostněji alespoň o 70° C. U podkladové vrstvy 10 tohoto sestavení si jádro 37 udržuje svůj počáteční tvar, i když je obal 36 taven aby byl tepelně spojen s dlouhými vlákny 25. Podle toho může rovněž podkladová vrstva 10 sama udržovat svou funkci, stejně jako svůj tvar. Tato podkladová vrstva 10 umožňuje dlouhým vláknům 25 aby byla tepelně spojena s oběma povrchy podkladové vrstvy 10. Pro obal 36 může být použita polyethylenová pryskyřice a pro jádro 37 pak polypropylenová pryskyřice.

Obr. 5 je dílčím pohledem řezem, znázorňujícím dlouhá vlákna 25 formující můstkový díl 26A. Ačkoli dlouhá vlákna 25 zahrnují složená vlákna typu s jádrem s obalem, přednostně zahrnují mechanicky zkadeřená či tepelně zkadeřená složená vlákna. Obr. 5 znázorňuje dlouhá vlákna 25 nemající žádná zkadeření. Obal 46 má tavný bod nižší než je tavný bod jádra, přednostně alespoň o 30° C, přednostněji alespoň o 70° C. Když jsou dlouhá vlákna 25 tlačena proti podkladové vrstvě 10 při zahřívání, aby se spojila s podkladovou vrstvou 10, teplota lisu je přizpůsobena na teplotu vyšší než je tavný bod obalu 46, přednostně o 20° C nebo více, přednostněji o 60° C, ale nižší než je tavný bod jádra 47. Při takové teplotě lisování si jádro 47 udržuje každé z dlouhých vláken 25 v jeho původním tvaru, například, takže toto dlouhé vlákno 25 spolehlivě opisuje oblouk. Na obal 46 může být použita polyethylenová pryskyřice a na jádro 47 potom polyesterová pryskyřice.

Je žádoucí, aby podkladová vrstva 10 a dlouhá vlákna 25 byly současně roztaveny a tím rychle, stejně jako spolehlivě, tepelně spojeny dohromady. Za tímto účelem jsou materiály pro podkladovou vrstvu 10 a dlouhá vlákna 25 přednostně vybírány tak, aby rozdíl mezi tavnými body složek k tepelnému spojení dohromady mohl být omezen na úroveň menší než 20° C. Například, teplem spojitelná vrstva 31 podkladové vrstvy jLO znázorněné na Obr. 4 a obal 46 složených vláken, tvořících dlouhá vlákna znázorněná na Obr. 5, jsou přednostně vyrobena z polyethylenové pryskyřice, mající v podstatě stejný tavný bod.

Podle tohoto vynálezu se složeného vlákna typu s jádrem s obalem používá jako materiálu pro dlouhá vlákna, formující utírací vrstvu vytíracího plošného materiálu tak, že tavný bod obalu je nižší než je tavný bod jádra, přednostně alespoň o 30° C, přednostněji alespoň o 70° C. Volba takovéhoto vzájemného vztahu mezi jádrem a obalem ve složeném vléknu umožňuje masovou výrobu vytíracího plošného materiálu za velké rychlosti, bez deformace dlouhých vláken, i když je teplota lisu použitého ke spojování dlouhých vláken s danou podkladovou vrstvou poměrně vysoká.

·«

Podle tohoto vynálezu rovněž vrstva umělé pryskyřice, formující podkladovou vrstvu vytíracího plošného materiálu, zahrnuje vrstvu mající poměrně vysoký tavný bod a vrstvu mající poměrně nízký tavný bod tak, aby vrstva mající poměrně nízký tavný bod mohla být tepelně spojována s dlouhými vlákny. Tímto způsobem se dále zvyšuje produktivita výroby tohoto materiálu.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Jednorázový vytírací plošný materiál /1/, zahrnující teplem spojitelnou podkladovou vrstvu /10/ umělé pryskyřice a množství teplem spojitelných dlouhých vláken /25/ z umělé pryskyřice teplem spojených s touto podkladovou vrstvou a protahujících se v jednom směru, v němž jsou dlouhá vlákna /25/ teplem spojena s podkladovou vrstvou /10/ množstvím zátavových linií /9/ uspořádaných přerušovaně v jednom směru; vyznačující se tím, že řečená dlouhá vlákna zahrnují složená vlákna typu jádra s obalem, v nichž je tavný bod jejich pláště nižší než je tavný bod jejich jádra a tento rozdíl tavných bodů činí alespoň 30° C.
2. 2. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že řečený rozdíl tavných bodů činí alespoň 70° C.
3. 3. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, v y značující se tím, že složené vlákno zahrnuje jádro provedené z polyesterové pryskyřice a obal je proveden z polyethylenové pryskyřice.
4. 4. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, v y značující se tím, že složené vlákno je zkadeřené.
5. 5. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdíl mezi bodem tavení podkladové vrstvy, jak je měřen podél řečených zátavových linií, a bodem tavení obalu ve složeném vláknu, je menší než 20° C.

   • • • • • ·· ♦ · · • · • • • • • • • · • • · • • • • • * ♦ ·· ·· • ·
6. 6. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že podkladová vrstva zahrnuje netkanou látku ze složeného vlákna typu jádra s obalem, kde rozdíl mezi tavným bodem obalu v této netkané látce a tavným bodem obalu ve složeném vláknu, tvořícím dlouhá vlákna, je menší než 20° C, a kde jsou tyto obaly k sobě navzájem připojeny.
7. 7. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, v y značující se tím, že podkladová vrstva zahrnuje laminátovou vrstvu složenou z alespoň dvou komponentních vrstev umělé pryskyřice majících různé body tavení, a kde komponentní vrstva mající poměrně nižší tavný bod a obal složených vláken, tvořících řečená dlouhá vlákna, jsou spojeny dohromady.
8. 8. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 1, v y značující se tím, že obal složených vláken tvořících tento materiál má tavný bod nižší než je tavný bod jádra a tento rozdíl tavných bodů činí alespoň 30° C.
9. 9. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozdíl tavných bodů činí alespoň 70° C.
10. 10. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 7, vyznačující se tím, že v řečené laminátové vrstvě rozdíl mezi tavným bodem komponentní vrstvy připojené k obalu složených vláken a tavným bodem komponentní vrstvy nepřipojené k tomuto obalu, činí alespoň 30° C.

    AA ·· A A AA

    A A « A

    AAA A« AAA • AA AA A • AA A * ♦ · ·

    AAA «ΑΑ

    A A AAA A A • A A A A A

    AAA AA AA AAA
11. 11. Jednorázový vytírací plošný materiál podle nároku 10, vyznačující se tím, že řečený rozdíl tavných bodů činí alespoň 70° C.
12. 12. Způsob pro výrobu jednorázového vytíračího plošného materiálu /1/, zahrnujícího teplem spojitelnou podkladovou vrstvu /10/ umělé pryskyřice a množství teplem spojitelných dlouhých vláken /25/ z umělé pryskyřice teplem spojených s touto podkladovou vrstvou a protahujících se v jednom směru, v němž jsou dlouhá vlákna /25/ teplem spojena s touto podkladovou vrstvou množstvím zátavových linií /9/ uspořádaných přerušovaně v jednom směru; vyznačuj í c í se t í m, že dlouhá vlákna /25/ zahrnují složené vlákno typu jádra s obalem, v němž je bod tavení jeho pláště nižší než je bod tavení jádra a tento rozdíl tavných bodů činí alespoň 30° C;

    rozdíl mezi bodem tavení podkladové vrstvy, jak je měřen podél zátavových linií, a bodem tavení obalu ve složeném vláknu je menší než 20° C; a podkladová vrstva a dlouhá vlákna jsou spojeny dohromady při teplotě vyšší než je tavný bod obalu ve složeném vláknu o 20° C anebo vyšší, ale nižší než je tavný bod jádra v tomto složeném vláknu.
13. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že řečený rozdíl tavných bodů činí alespoň 70° C a podkladová vrstva je připojena k dlouhým vláknům za teploty vyšší než je tavný bod obalu složených vláken o 60° C anebo vyšší, ale nižší než je tavný bod jádra ve složeném vláknu.
14. 14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že podkladová vrstva zahrnuje netkanou látku vyrobenou ze složeného vlákna typu jádra s obalem, kde rozdíl mezi tavným bodem obalu v této netkané látce a tavným bodem obalu ve složeném vláknu, tvořícím řečená dlouhá vlákna, je menší než 20° C, a kde jsou tyto obaly k sobě navzájem připojeny.
15. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že obal a jádro složeného vlákna tvořícího řečenou podkladovou vrstvu mají své body tavení, jež se od sebe navzájem odlišují alespoň o 70° C.
16. 16. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že podkladová vrstva zahrnuje laminátovou vrstvu složenou z alespoň dvou komponentních vrstev umělé pryskyřice majících různé body tavení, a kde komponentní vrstva, mající poměrně nižší tavný bod, a obal složeného vlákna, tvořícího dlouhá vlákna, jsou spojeny dohromady.