CZ20013596A3

CZ20013596A3 - Vstřikovací tryska

Info

Publication number: CZ20013596A3
Application number: CZ20013596A
Authority: CZ
Inventors: Detlev Potz; Gerhard Mack; Achim Brenk; Wolfgang Klenk; Thomas Kuegler; Roland Bleher; Uwe Gordon; Manfred Mack
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 2000-02-07
Filing date: 2001-02-02
Publication date: 2003-02-12
Also published as: US6691935B1; EP1171708B1; WO2001059293A1; DE50107401D1; JP2003522882A; EP1171708A1; CZ296968B6

Description

Vynález se týká vstřikovací trysky s tělesem trysky, s jehlou trysky, která je v něm přesouvatelná, se dvěma skupinami vstřikovacích otvorů, které jsou uvolňovány v závislosti na otevíracím zdvihu jehly trysky, s pístem, který je spojen s jehlou trysky, s dorazovou komorou ve které je uspořádán píst a která je opatřena výstupem a s řídicím ventilem, který může otevírat a zavírat výstup dorazové komory, čímž může být selektivně ohraničen zdvih pístu v dorazové komoře a tím otevírací zdvih jehly trysky.

Dosavadní stav techniky

Aby bylo možno žádoucím způsobem volit vstřikovací průřez, musí být co nejprecizněji řízen otevírací zdvih jehly trysky. K tomu lze zatím použít různé možnosti. Jedna možnost řízení otevíracího zdvihu je ta, že otevírání a zavírání jehly trysky je vyvoláno přímo piezoelektrickým ovladačem. Tímto způsobem je možno najíždět do téměř libovolné pozice uvnitř rozsahu zdvihu jehly a tuto pozici držet. Při jiné možnosti řízení otevíracího zdvihu se tlaková síla vyvolávající otevření jehly trysky řídí tak, že se nastaví požadovaný otevírací zdvih.

Úkolem je vytvořit vstřikovací trysku paliva, u které je možno omezovat otevírací zdvih jehly trysky na žádanou hodnotu s malým nákladem a s vysokou spolehlivostí. Úkolem je dále vytvořit vstřikovací trysku paliva, u které lze volit vstřikovací průřez nezávisle na všech ostatních parametrech.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje vstřikovací tryska s tělesem trysky, s jehlou trysky, která je v něm přesouvatelná, se dvěma skupinami vstřikovacích otvorů, které jsou uvolňovány v závislosti na otevíracím zdvihu jehly trysky, s pístem, který je spojen s jehlou trysky, s dorazovou komorou ve které je uspořádán píst a která je opatřena výstupem a s řídicím ventilem, který může otevírat a zavírat výstup dorazové komory, čímž může být selektivně ohraničen zdvih pístu v dorazové komoře a tím otevírací zdvih jehly trysky.

Vstřikovací tryska podle vynálezu má přednost, že otevírací zdvih jehly trysky může být ohraničen požadovaným způsobem a s malými náklady. Když je požadován jen malý otevírací zdvih, je řídicí ventil uzavřen, takže je zabráněno vytékání tekutiny nacházející se v dorazové komoře. Řídicí ventil, který řídí výstup dorazové komory, přitom může být ovládán malou energií, protože není bezprostředně zatěžován vysokým tlakem, který vyvolává otevření jehly ventilu. Dále může být řídicí ventil ovládán během přestávek vstřikování vstřikovací trysky, tedy mezi dvěma za sebou následujícími vstřikovacími cykly, takže postup spínání ve fázích se děje při malém tlakovém zatížení a spínací fáze nepodléhá vysokým požadavkům se zřetelem na určitý čas. Během spínání, tedy otevírání a zavírání řídicího ventilu mezi dvěma vstřikovacími cykly, je již před zdvihem jehly trysky určeno, jakou velikost má mít otevírací zdvih. V protikladu k tomu by musel být u známých systémů otevírací zdvih v určitém okamžiku přerušen, čímž by musely být kladeny vysoké požadavky na časovou preciznost postupu vstřikování.

Výhodná provedení vynálezu vyplývají z vedlejších nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže popsán v následujícím podle různých forem provedení, které jsou znázorněny na přiložených výkresech. Na nich znázorňuje obr. 1 řez vstřikovací trysky podle první formy provedení vynálezu, obr. 2 řez vstřikovací trysky podle druhé formy provedení vynálezu, obr. 3 zvětšený řez řídicího ventilu, který je použit u obou vstřikovacích trysek na obr. 1 a 2, obr. 3a zvětšený řez varianty provedení řídicího ventilu, obr. 4 zvětšený řez alternativního provedení řídicího ventilu, obr. 5 ve schematickém pohledu hydraulické zapojení, které může být použito u řídicího ventilu znázorněného na obr. 3, obr. 6 hydraulické zapojení ve schematickém pohledu odpovídající variantě řídicího ventilu znázorněné na obr. 4, obr. 7a vstřikovací trysku podle první varianty druhé formy provedení, obr. 7b schematicky ve zvětšeném měřítku řídicí ventil použitý pro vstřikovací trysku znázorněnou na obr. 7a, obr. 7c ve zvětšeném měřítku schematický detail varianty řídicího ventilu znázorněného na obr. 7b, obr. 7d detail d z obr. 7c opět ve zvětšeném měřítku, obr. 7e ve zvětšeném měřítku schematicky detail další varianty řídicího ventilu znázorněného na obr. 7b, obr. 7f detail f z obr. 7e opět ve zvětšeném měřítku, obr. 7g ve zvětšeném měřítku schematicky detail další varianty řídicího ventilu znázorněného na obr. 7b, obr. 7h detail h z obr. 7g opět ve zvětšeném měřítku, obr. 8a vstřikovací trysku podle druhé varianty druhé formy provedení a

obr. 8b ve zvětšeném měřítku schematicky řídicí ventil použitý u vstřikovací trysky znázorněné na obr. 8a.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je znázorněna vstřikovací tryska, která má těleso 10 trysky. To je na svém konci přivráceném ke spalovacímu prostoru opatřeno dvěma skupinami vstřikovacích otvorů 12, 14, kterými může být vstřikováno palivo, které je přiváděno přes zásobovací vrtání 1 6 a tlakovou komoru 18.

V tělesu 1 0 trysky je přesuvně uspořádána jehla 20 trysky. Ta je zatěžována pružinou 22 zpětného nastavení v poloze, ve které jsou vstřikovací otvory 12, 14 uzavřeny. Vytvořením dostatečně vysokého tlaku paliva v tlakové komoře 1 8 může být jehla 20 ventilu přesunuta proti působení tlačné pružiny 22, vztaženo k obr. 1 nahoru, takže v závislosti na velikosti tohoto otevíracího zdvihu jsou uvolněny buď jen vstřikovací otvory 14 nebo také otvory 12. Protože se jehla 20 trysky při otevírání vstřikovacích otvorů přesunuje do vnitřku tělesa 10 ventilu, je tento typ vstřikovací trysky označován jako dovnitř otevíraná vstřikovací tryska.

Jehla 20 trysky je opatřena pístem 24, který je uspořádán přesuvně v dorazové komoře 26, která je vytvořena v tělesu 1 0 trysky. Pod označením „píst“ se přitom rozumí každé vhodné provedení, které může při otevíracím zdvihu jehly trysky vyvolat objemové přesunutí tekutiny, které může být znovu použito k následně popsaným řídicím účelům.

Píst 24 dělí dorazovou komoru 26 do dvou úseků, přičemž, vztaženo k pístu, od vstřikovacích otvorů odvrácený úsek dorazové komory 26 je opatřen výstupem 28. Mezi pístem 24 a jehlou 20 trysky • 9

9 je uspořádána dorazová deska 29, která ohraničuje maximální otevírací zdvih jehly 20 trysky.

Výstup 28 vede ke komoře 30 ventilu (viz také obr. 3) řídicího ventilu 31. V komoře 30 ventilu je uspořádána ventilová kulička 32, která je zatěžována pružinou 34 ventilu proti sedlu 36 ventilu.

Na straně odvrácené od pružiny 34 ventilu působí ventilová kulička 32 na ovládací díl, který sestává ze stavěcího pístu 38 a prodloužení 40. Stavěči píst 38 je uspořádán ve stavěči komoře 42., která je v úseku odvráceném od komory 30 ventilu spojena s řídícím vedením 44 a která je v úseku přivráceném ke komoře 30 ventilu spojena se zpětným vedením 46. Zpětné vedení 46 vede do prostoru 48 shromažďování průsaků v tělesu 10 trysky. S prostorem 48. shromažďování průsaků je spojeno také odváděči vedení 49, které ústí mezi dorazovou deskou 29 a pístem 24.

Jak je vidět podle varianty provedení na obr. 3a, může být místo ventilové kuličky 32 použit také ventilový kužel 32‘.

Popsaná vstřikovací tryska pracuje následujícím způsobem. Před začátkem vstřikování je v závislosti na externích parametrech určeno, zda je potřebný plný otevírací zdvih jehly ventilu, kdy jsou obě skupiny vstřikovacích otvorů 12, 14 otevřeny, nebo zda je potřebný jen částečný otvírací zdvih, kdy jsou uvolněny jen vstřikovací otvory 14. Když je potřebný plný zdvih, je působením vhodného tlaku v řídicím vedení 44, například tlaku paliva před jeho dopravou, řídicí píst přesunut ve směru ke komoře 30 ventilu, takže ventilová kulička 32 je nadzvednuta prostřednictvím prodloužení 40. proti působení pružiny 34 ventilu od sedla 36 ventilu. Tím je otevřen výstup 28 z dorazové komory ke zpětnému vedení 46.

Když je nyní při otevřeném řídicím ventilu 3 1 otevřena jehla 20 trysky působením vhodného tlaku paliva v zásobovacím vrtání 16, může tekutina nacházející se v dorazové komoře 26 nad pístem 24 uniknout kolem ventilové kuličky 32 z dorazové komory 26. Tím může být jehla 30 trysky plně otevřena, neboť píst 24 se může téměř volně přesunout v komoře 26, přičemž je dorazovou deskou 29 dán maximální otevírací zdvih.

Když je naproti tomu potřebný jen částečný otevírací zdvih jehly 20 ventilu, není v řídicím vedení 44 žádný tlak. To umožňuje pružině 34 ventilu, aby tlačila ventilovou kuličku 32 proti sedlu 3.6 ventilu, takže je blokováno spojení od výstupu 28 ke zpětnému vedení 46.

Když nyní působí přes zásobovací vedení 16 na jehlu 20. trysky takový tlak, že je jehla 20 trysky zatěžována ve směru otevírání, působí tekutina obsažená v dorazové komoře 26 nad pístem 24 a v komoře 30 ventilu jako hydraulická pružina, která umožňuje jen omezené otevření jehly 20 trysky. Tuhost této hydraulické pružiny je určena tak, že je docílen požadovaný částečný otevírací zdvih, při které je uvolněna jen skupina vstřikovacích otvorů 14.

Na obr. 5 je znázorněno, jak může řídicí ventil řídit všechny vstřikovací trysky vstřikovacího zařízení. Řídicí vedení jsou řízena společně jedním ovladačem 50, který může spojovat řídicí vedení buď s předdopravním vedením 52 nebo s prostorem shromažďování průsaků. Když jsou řídicí vedení 44 spojena s předdopravním vedením, jsou stavěči písty jednotlivých řídicích ventilů zatíženy palivem, které má předdopravní tlak. To vede k tomu, že je řídicí ventil otevřen, takže výstup 28 dorazové komory 26 je spojen s prostorem shromažďování průsaků a je možné plné otevření jehel ·· ·

vstřikovacích trysek. Když jsou naproti tomu řídicí vedení 44 spojena s prostorem shromažďování průsaků, jsou řídicí ventily 3 1 uzavřeny, takže je provedeno ohraničení otevíracího zdvihu jehly trysky.

Zvláštním znakem tohoto ohraničení zdvihu je to, že otevírání a zavírání řídicího ventilu nastává v přestávkách vstřikování a tím v nezatíženém stavu ventilu. Síly k ovládání řídicího ventilu jsou v důsledku toho velmi malé. Z bezprostřední blízkosti řídicího ventilu vůči dorazové komoře vyplývá malý objem a v důsledku toho tuhá charakteristika hydraulické pružiny tvořené uzavřeným objemem. Protože řídicí ventil může být ovládán palivem, které nemusí mít vstřikovací tlak, nýbrž jen nízký tlak, například předdopravní tlak, vyplývá z toho menší potřeba energie a zjednodušená konstrukce, protože nejsou třeba vysokotlaká potrubí. Dále nedochází k žádným problémům s kmitáním tlaku. Alternativně k využití předdopravního tlaku paliva může být nízký tlak připraven také separátním zásobovacím systémem nebo proudem průsaků z vysokotlakého systému.

Na obr. 2 je znázorněna vstřikovací tryska podle druhé formy provedení. Pro elementy, které jsou známy z první formy provedení, jsou použity tytéž vztahové značky a platí pro ně shora uvedená vysvětlení. Na rozdíl od vstřikovací trysky podle první formy provedení je vstřikovací tryska podle druhé formy provedení vně otevíraná vstřikovací tryska, tedy vstřikovací tryska, u které je jehla 20 trysky při otevírání přestavována směrem ven ke spalovacímu prostoru. Z toho důvodu je výstup 28 uspořádán v úseku dorazové komory 26, který je, vztaženo k pístu 24, přivrácen ke vstřikovacím otvorům.

Ohledně funkce nejsou žádné rozdíly vůči vstřikovací trysce podle první formy provedení.

Na obr. 4 je varianta řídicího ventilu znázorněného na obr. 3. Místo stavěcího pístu 28 je zde použit piezoelektrický ovladač 3.9, který tvoří společně s prodloužením ovládací díl pro ventilovou kuličku 32. Piezoelektrický ovladač 3 9 se může změnou délky prodloužení 40 pohybovat směrem k pružině 34 ventilu tak, že je ventilová kulička 32 nadzvednuta od sedla 36 ventilu. Místo řídicího vedení 44 je použit (neznázorněný) kabel, zásobující piezoelektrický ovladač potřebným napětím.

Na obr. 5 je schematicky nakreslén řídicí ventil 31 podle varianty znázorněné na obr. 4. Piezoelektrický ovladač může ovládáním ventilové kuličky 32 otevírat nebo zavírat spojení výstupu 28 ke zpětnému vedení 46 tak, aby byl tímto způsobem docílen variabilní zdvih jehly 20 trysky vstřikovací trysky.

Na obr. 7a a 7b je znázorněna první varianta druhé formy provedení, tedy vně se otevírající vstřikovací tryska. Pokud jsou u této varianty použity díly, které jsou známy z předchozích obrázků, jsou použity s týmiž vztahovými značkami a odkazuje se na shora uvedená vysvětlení.

Na rozdíl od řídicího ventilu, který je znázorněn na obr. 3a, je u řídicího ventilu, který je znázorněn v detailu na obr. 7b, použito vedle prvního sedla 36 ventilu navíc druhé sedlo 37 ventilu, které se nachází vůči prvnímu sedlu ventilu na protilehlé straně ventilového kuželu 32‘.

Když ventilový kužel dosedá na první sedlo ventilu, je výstup z dorazové komory 26 uzavřen. V tomto stavu je vytvořen hydraulický doraz zdvihu, který ohraničuje otevírací zdvih jehly 12 trysky v rozsahu přibližně do 50 % maximálního otevíracího zdvihu, a který tedy zastaví otevírací pohyb jehly trysky.

Když na píst 38 působí nízký tlak, zejména menší než 1,0 MPa, je řídicí ventil otevřen a ventilový kužel je nadzvednut od prvního sedla ventilu a dosedá na druhé sedlo 37 ventilu. Tím je otevřeno spojení od dorazové komory přes její výstup 28 ke zpětnému vedení, takže při otevíracím zdvihu jehly trysky může množství tekutiny vytlačené pístem 24 odtékat z dorazové komory 26.

Druhé sedlo ventilu slouží k tomu, aby zamezilo eventuálnímu nárůstu tlaku v řídicím ventilu, takže na ventilový kužel působí zavírací síla, která ho přivádí proti prvnímu sedlu ventilu a zavírá řídicí ventil. Takový nárůst tlaku by mohl být vyvolán odporem prouděním, působícím při proudění tekutiny při otevírání jehly trysky. Při nárůstu tlaku by mohla vzniknout zavírací síla, která je jednak určena tlakovou diferencí mezi tlakem působícím na stavěči píst a tlakem na straně ventilového kuželu odvrácené od řídicího pístu a jednak průřezovou plochou stavěcího pístu. Když nyní ventilový kužel dosedá na druhé sedlo ventilu, je pro zavírací sílu rozhodující plocha ventilového kuželu odpojena od tlaku v řídicím ventilu, takže tato plocha je při zvýšení tlaku v řídicím ventilu neúčinná. Toto vede k tomu, že při zvýšení tlaku nevzniká zavírací síla, nýbrž vzniká naopak otevírací síla, která podporuje sílu vyvozenou řídicím pístem a tlačí ventilový kužel ještě pevněji proti druhému sedlu ventilu (samočinná zavírací funkce). Tím se nemusí brát zřetel na to, zda je při všech provozních podmínkách nízký tlak působící na řídicí píst v takovém stavu, aby mohl držet ventilový kužel v otevřené poloze.

Z použití nízkého tlaku k nastavení řídicího ventilu vyplývají zřetelně redukovaná odváděná řídicí množství, a tím také zlepšená φ φ · · · 0 0 0 ♦ 0 · 0 φ • · φ · φ · φ φ ΦΦΦ • · · · · · 00 ΦΦΦ hydraulická účinnost. Dále je zmenšeným zpětným množstvím, které má vysokou teplotu, umožněna redukce teplotního zatížení systému nádrže paliva.

Na obr. 7c a 7d je varianta řídicího ventilu znázorněného na obr. 7b. Ventilový kužel 32‘ má plochu 60 ventilu, přiřazenou k sedlu 36 ventilu, která je tvarována jako část koule s poloměrem R. Poloměr R je volen poměrně velký. Při průměru sedla ventilu 2 mm má poloměr R velikost 3 mm. Sedlo ventilu je vytvořeno tak, že jím tvořený kužel má ve vztahu ke střední ose ventilového kuželu úhel W1 rozevření 70°.

Prodloužení 40 ventilového kuželu 32‘ je opatřeno výstupkem 62, který je uložen ve vodicím vrtání 64 pro ventilový kužel 32‘. Tímto způsobem je tvořeno dvojité vedení pro ventilový kužel, které bezpečně zabrání radiálnímu přesunutí ventilového kuželu, které by mohlo být vyvoláno tlakovými vlnami vycházejícími z odváděcího řídicího vrtání a/nebo radiálními silami pružiny 34 ventilu. To zabezpečuje správnou polohu ventilového kuželu na sedlu ventilu, což zvyšuje spolehlivost těsnicího účinku.

Na obr. 7e a 7f je další varianta řídicího ventilu znázorněného na obr. 7b. Ventilový kužel 32‘ má plochu 60 ventilu přiřazenou k sedlu 36 ventilu, která je zde tvořena dvěma plochami 66, 68 komolých kuželů. Sedlo ventilu je vytvořeno tak, že jím tvořený kužel má ve vztahu ke střední ose ventilového kuželu úhel W1 rozevření 70°. Obě plochy 66 a 68 komolých kuželů svírají se střední osou kuželu úhel W2 popřípadě W3, jehož velikost je 80° popřípadě 45°.

Dvojitě kuželová plocha ventilu vede k čistě čárovému styku a tím k vysokému plošnému tlaku, což pozitivně ovlivňuje těsnicí

	>9	• ·	• 9	9
• ·	• ·	• ·	• ·	•	'·	• 9
• ·	• ·	•	•	•		9
• ·	··· ·	•	•	• 9	9	9
• ·	♦		9		9	•
• ·	• ·	• · ·	·· ·	• ·		• ·

účinek. Kromě toho lze dvojitě kuželovou plochu ventilu ve srovnání s kulovou plochou ventilu lépe a reprodukovatelně vyrobit, což opět zvyšuje správný těsnicí účinek a což kromě toho vede ke snížení ceny.

Na obr. 7g a 7h je další varianta řídicího ventilu znázorněného na obr. 7b. Ventilový kužel 32‘ zde nemá prodloužení, takže není vytvořeno dvojité vedení pro ventilový kužel. Podobně jako v předešlé variantě sestává plocha 60 ventilu ventilového kuželu 32‘ ze dvou ploch 66, 68 komolých kuželů. Se středovou osou svíraný úhel W1 rozevření sedla ventilu je zde 29,5°, zatímco úhel W2 a W3 ploch 66, 68 komolých kuželů plochy 60 ventilu činí 30,5° popřípadě 22,5°.

Na základě ostrého úhlu, který svírá plocha sedla ventilu se středovou osou, se lze spolehlivě vyvarovat radiálního tlačení ventilového kuželu ven z jeho sedla ventilu, které by mohlo být vyvoláno bočně působící tlakovou vlnou z odváděcího řídicího vrtání popřípadě radiální složkou síly pružiny ventilu. Tím je také druhé, výrobně a technicky nákladné dvojité vedení pístu zbytečné, přičemž výrobní náklady pro sedlo ventilu zůstávají stejné.

Na obr. 8a a 8b je. znázorněna druhá varianta druhé formy provedení. Pokud jsou u této varianty použity díly, které jsou známy z předcházejících obrázků, jsou použity tytéž vztahové značky a odkazuje se na shora uvedená vysvětlení.

Na rozdíl od první varianty je zde opět, jak je již z obr. 3 známo, použita ventilová kulička 32, která je nadzvedána stavěcím pístem 38 přes prodloužení 40 od prvního sedla 36 ventilu a může být tlačena proti druhému sedlu 37 ventilu.

·· 9 9 · '9 4 99 • ♦ « 9 9 · 4 9 9 99 9 • 9 · · · 9 9 99 ·····« · · ♦ · ♦9 • 9 4 · 9999 • · 99 999 9 9 9 9 9 44·

Také u této varianty vyplývá z nárůstu tlaku v řídicím ventilu samočinná zavírací funkce, protože plocha ventilové kuličky odvrácená od řídicího pístu je zatěžována vyšším tlakem.

Přednost proti první variantě je v tom, že ventilová kulička je pohyblivá vůči prodloužení 40 a umožňuje tak automatické vyrovnání tolerance mezi vedením pro řídicí píst a sedlem ventilu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

W 3^0 ς yp ·· 44 4 • · ·4 • 4 4 4· • 4 44 ► 444 4«4« ·

1. Vstřikovací tryska s tělesem (10) trysky, s jehlou (20) trysky, která je v něm přesouvatelná, se dvěma skupinami vstřikovacích otvorů (12, 14),' které jsou uvolňovány v závislosti na otevíracím zdvihu jehly trysky, s pístem (24), který je spojen s jehlou trysky, s dorazovou komorou (26) ve které je uspořádán píst a která je opatřena výstupem (28) a s řídicím ventilem (31), který může otevírat a zavírat výstup dorazové komory, čímž může být selektivně ohraničen zdvih pístu v dorazové komoře a tím otevírací zdvih jehly trysky.
2. Vstřikovací tryska podle nároku 1, vyznačující se tím, že řídicí ventil je magnetický ventil.
3. Vstřikovací tryska podle jednoho z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že řídicí ventil (31) má element (30) ventilu, který je zatěžován pružinou (34) ventilu proti sedlu (36) ventilu a může být ovládacím dílem (38, 40; 39, 40) zvednut od sedla (36) ventilu.
4. Vstřikovací tryska podle nároku 3, vyznačující se tím, že element ventiluje ventilová kulička (32).
5. Vstřikovací tryska podle nároku 3, vyznačující se tím, že element ventilu je ventilový kužel (32‘.
6. Vstřikovací tryska podle nároku 5, vyznačující se tím, že ventilový kužel má plochu (60) ventilu, která je vytvořena jako úsek koule.

• ·
7. Vstřikovací tryska podle nároku 5, vyznačující se tím, že ventilový kužel má plochu (60) ventilu, která je vytvořena dvěma, vzájemně sousedícími plochami (66, 68) komolých kuželů.
8. Vstřikovací tryska podle nároku 7, vyznačující se tím, že úhel (W2) rozevření plochy komolého kuželů, která se nachází poblíž prodloužení (46), je nepatrně menší než úhel (Wl) rozevření sedla (36) ventilu.
9. Vstřikovací tryska podle nároku 8, vyznačující se tím, že úhel Wl rozevření je 29,5° a úhel W2 rozevření 30,5°.
10. Vstřikovací tryska podle nároku 7, vyznačující se tím, že úhel (W2, W3) rozevření obou ploch (66, 68) komolých kuželů se silně liší od úhlu (Wl) rozevření sedla ventilu.
11. Vstřikovací tryska podle nároku 10, vyznačující se tím, že úhel (W2, W3) rozevření obou ploch komolých kuželů je 80° popřípadě 45° a úhel (Wl) rozevření sedla ventilu je přibližně 70°.
12. Vstřikovací tryska podle jednoho z nároků 3 až 11, vyznačující se tím, že ovládací díl je piezoelektrický ovladač (39).
13. Vstřikovací tryska podle jednoho z nároků 3 až 11, vyznačující se tím, že ovládací díl je stavěči píst (38), který může být zásobován palivem, které má nízký tlak.
14. Vstřikovací tryska podle nároku 13, vyznačující se tím, že nízký tlak je stejný jako tlak paliva před dopravou.
15. Vstřikovací tryska podle nároku 13, vyznačující se tím, že nízký tlak je připravován separátním zásobováním.

♦· φφ * * φφ » • φ · · ·· ·· φφφφ • φφφ · · φφφ • · φφφ φ · · φ φ φ φ • φ φ φ φ φ « ₉ ·· ·· ··· φφφ φφ φφφ
16. Vstřikovací tryska podle nároku 13, vyznačující se tím, že nízký tlak pochází od průsaků vysokotlakého systému paliva.
17. Vstřikovací tryska podle jednoho z nároků 3 až 16, vyznačující se tím, že je upraveno druhé sedlo (37) ventilu, na které může při otevřeném řídicím ventilu dosedat element (32; 32‘) ventilu.
18. Vstřikovací tryska podle jednoho z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že jehla (20) trysky je opatřena dvěma skupinami vstřikovacích otvorů (12, 14).
19. Vstřikovací tryska podle jednoho z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že těleso (10) trysky je opatřeno dvěma skupinami vstřikovacích otvorů (12, 14).