CZ20012788A3 - Způsob úpravy bahna - Google Patents

Způsob úpravy bahna Download PDF

Info

Publication number
CZ20012788A3
CZ20012788A3 CZ20012788A CZ20012788A CZ20012788A3 CZ 20012788 A3 CZ20012788 A3 CZ 20012788A3 CZ 20012788 A CZ20012788 A CZ 20012788A CZ 20012788 A CZ20012788 A CZ 20012788A CZ 20012788 A3 CZ20012788 A3 CZ 20012788A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
lime
mud
added
slaked
flocculation
Prior art date
Application number
CZ20012788A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ302338B6 (cs
Inventor
Marc Joseph Henri Remy
Régis Poisson
Henri René Langelin
Eric Judenne
Original Assignee
S. A. Lhoist Recherche Et Developpement
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=3891745&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ20012788(A3) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by S. A. Lhoist Recherche Et Developpement filed Critical S. A. Lhoist Recherche Et Developpement
Publication of CZ20012788A3 publication Critical patent/CZ20012788A3/cs
Publication of CZ302338B6 publication Critical patent/CZ302338B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F1/00Treatment of water, waste water, or sewage
    • C02F1/52Treatment of water, waste water, or sewage by flocculation or precipitation of suspended impurities
    • C02F1/5236Treatment of water, waste water, or sewage by flocculation or precipitation of suspended impurities using inorganic agents
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F1/00Treatment of water, waste water, or sewage
    • C02F1/52Treatment of water, waste water, or sewage by flocculation or precipitation of suspended impurities
    • C02F1/54Treatment of water, waste water, or sewage by flocculation or precipitation of suspended impurities using organic material
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F11/00Treatment of sludge; Devices therefor
    • C02F11/12Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening
    • C02F11/14Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening with addition of chemical agents
    • C02F11/143Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening with addition of chemical agents using inorganic substances
    • C02F11/145Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening with addition of chemical agents using inorganic substances using calcium compounds
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F11/00Treatment of sludge; Devices therefor
    • C02F11/12Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening
    • C02F11/14Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening with addition of chemical agents
    • C02F11/147Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening with addition of chemical agents using organic substances
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F11/00Treatment of sludge; Devices therefor
    • C02F11/12Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening
    • C02F11/14Treatment of sludge; Devices therefor by de-watering, drying or thickening with addition of chemical agents
    • C02F11/148Combined use of inorganic and organic substances, being added in the same treatment step
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C05FERTILISERS; MANUFACTURE THEREOF
    • C05DINORGANIC FERTILISERS NOT COVERED BY SUBCLASSES C05B, C05C; FERTILISERS PRODUCING CARBON DIOXIDE
    • C05D3/00Calcareous fertilisers
    • C05D3/02Calcareous fertilisers from limestone, calcium carbonate, calcium hydrate, slaked lime, calcium oxide, waste calcium products

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Water Supply & Treatment (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Hydrology & Water Resources (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Treatment Of Sludge (AREA)
  • Separation Of Suspended Particles By Flocculating Agents (AREA)
  • Crystals, And After-Treatments Of Crystals (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu úpravy bahna, který obsahuje přidání vápna a nejméně jednoho organického flokulačního činidla do bahna a jednu flokulaci bahna.
Dosavadní stav techniky
Bahnem, ve smyslu současného vynálezu, je nutno rozumět každý druh bahna, jehož pH je slabě zásadité, neutrální nebo dokonce kyselé a výhodně v rozmezí 6 až 8. Bez ohledu na klasifikaci můžeme například jmenovat bahna z městských a zemědělských čistících stanic. Je rovněž možné brát v úvahu bahno získané bagrováním nebo jiné druhy případně kyselejšího bahna.
Během zpracování odpadních vod je bahno obecně nejdříve dekantováno a pak zahuštěno. Následně je bahno flokulováno a dehydratováno s cílem usnadnit transport a další manipulaci.
Je známo více způsobů flokulace pokud možno zahuštěného bahna. Všechny využívají flokulační činidlo. Z nich lze zvláště jmenovat čtyři způsoby, které jako flokulačního činidla používají směsi solí železa a vápna, směsi solí hliníku a vápna, organického polyelektrolytu a organického póly elektrolytu ve spojení se solemi železa nebo hliníku.
Nevýhody použití solí železa nebo hliníku ve spojení s vápnem spočívají ve významném zvýšení množství suché hmoty bahna určeného k flokulaci (o 50 až 60 %) v porovnání se slabým zvýšením v případě použití organického flokulačního činidla (je menší než 1 %). Na jedné straně sice soli železa a hliníku napadají neoxidovatelnou ocel a téměř všechny kovy, na druhé straně však tyto soli v pevném stavu uvolňují dráždivý a dokonce toxický prach. Jejich využití tedy vyžaduje zvláštní opatření ohledně použitého materiálu a představuje nebezpečí pro lidi, kteří s nimi pracují.
• ·· · ·· ·· ··· « ··· * · · • · · · · · ·
A
Narozdíl od toho, co získáme se směsí FeCl3 a vápna, použití organického flokulačního činidla nezvýší zemědělskou hodnotu zpracovaného bahna a užitné vlastnosti (soudržnost, snadnost vyrýpnutí, schopnost roztéci se) nejsou dobré pravděpodobně kvůli příliš malému obsahu suché hmoty ve flokulovaném, dehydratovaném bahně. Bahno, které nebylo zpracováno pomocí vápna obvykle obsahuje patogenní zárodky a představuje špatnou biologickou stabilitu.
Existovaly zde snahy vyhnout se nevýhodám těchto postupů. Uvažovalo se například o zpracování vápnem dezinfikovaného bahna pomocí určitého kopolymeru, který je schopný si při pH 12 udržet flokulační účinnek.
Tento způsob úpravy má však nevýhodu v použití zcela zvláštního kopolymeru, který je z tohoto důvodu drahý. Dále předpokládá oddělené přidání vápna. Kopolymer se přidá, až když pH dosáhne své maximální hodnoty kolem 12, což vyžaduje dvě následné zpracovatelské operace (US-A4.160.731)
Na druhé straně se před jistou dobou pro flokulaci bahna zamýšlelo současné použití polymeru jako flokulačního činidla a vápenného mléka (viz WOLF P. et al, Optimierung der Klárschlammentwásserung mit Kammerfilterpressen durch polymer - Kalk - Konditionierung, AWT Abwassertechnik Abfalltechnik + Recycling, tome 2, Avril 1993, p. 46-48). Toto použití má za cíl udržet všechny výhody vápna, tzn. zvýšení zemědělské hodnoty bahna, vyšší obsah suché hmoty po dehydrataci, dobré užitné vlastnosti, hygienické ošetření bahna a jeho biologickou stabilitu. Pokud je filtrace prováděna pod tlakem, přidání vápna usnadňuje průchod bahna a krátí dobu protlačování.
Zdá se, že tento návrh nebyl doposud využit. Pokud totiž organická flokulační činidla, která se běžně používají, pracují správně při neutrálním nebo pouze lehce zásaditém pH, není tomu tak při vyšším pH, jako v případě přidání vápenného mléka k bahnu určenému ke zpracování. Při vyšším pH jsou velmi rychle degradovány a jsou tedy neúčinné.
Tato degradace je nekontrolovatelný jev, který, jak lze pozorovat ve výsledcích získaných Wolfem P. et al., způsobuje že:
i. Získaný obsah suché hmoty za daných podmínek není reprodukovatelný ii. Získaný obsah suché hmoty je v mnoha případech nižší, než kdyby se vápno přidalo až po dehydrataci iii Získaný obsah suché hmoty nemůže být kontrolován úpravou míry vápnění, která je na bahno aplikována.
Podobným způsobem jako postupoval Wolf et al., se počítá v JP-A-04040286 s aplikací ve vodě rozpustné sloučeniny vápníku na bahno z lovišť ryb a s přidáním flokulačního polymeru před nebo po této aplikaci. V úvahu se přitom bere pouze pH vodné fáze s doporučením neutralizovat ji kyselinou po přidání zásadité vápenaté sloučeniny. Ve všech uváděných příkladech je zpracovávané bahno zpočátku silně zásadité a je neutralizováno po aplikaci vápenaté sloučeniny před přídavkem flokulačního polymeru. Výtěžky za sucha a zemědělská hodnota získaného bahna nejsou zkoumány. Zatímco je bahno neutralizováno, stává se znovu silně náchylným ke kontaminaci bakteriemi a následnému uvolňování zápachu.
Podstata vynálezu
Vynález si klade za cíl napravit tyto nedostatky a zdokonalit způsob úpravy bahna tak, aby umožnil pomocí běžně používaných organických flokulačních činidel získat dehydratované a čisté bahno se zvláště dobrými a jednotnými užitnými vlastnostmi a s vysokým výtěžkem suchého materiálu.
Pro řešení tohoto problému se uvažoval postup, jak je popsán na začátku, při kterém přidání vápna nemá za následek zvednutí pH nad hodnotu způsobující degradaci organické flokulační složky.
Ukázalo se, že je možné nečekaným způsobem, a to jednoduchou rozumnou kontrolou vývoje pH během flokulace, získat upravené bahno vykazující veškeré vlastnosti vápněného bahna, přitom používat obvyklá organická ílokulační činidla s dokonale opakovatelnými výsledky.
Podle jednoho způsobu provedení vynálezu, postup obsahuje přidání vápna před nebo zároveň s organickou ílokulační složkou a přidané vápno má během flokulace za následek zvýšení pH bahna na hodnotu nižší než je pH způsobující již zmíněnou degradaci a po flokulaci další zvýšení pH. Je výhodou, že přidané vápno způsobí během flokulace zvýšení pH na hodnotu menší než 9.
Zajímavým způsobem se tedy potvrdilo, že čím je vápno méně reaktivní, tím jsou výsledky flokulace reprodukovatelnější. Navíc byly i výtěžky suché hmoty tím vyšší a hlavně stejným způsobem zcela reprodukovatelné. Aniž by byl dnes tento jev zcela pochopen, převažuje domněnka, že je navzdory tomu, co se dalo očekávat, výhodné, aby bylo vápno málo reaktivní. Takto je zvyšování pH zpracovávaného bahna silně zpomaleno a flokulace počatá běžným organickým flokulačním činidlem může správně probíhat navzdory přítomnosti vápna.
Ve smyslu vynálezu se vápnem rozumí sloučenina obecného vzorce I:
[xCaO.(l-x)MgO]yH2O (I) kde x dosahuje hodnoty 0,5 až 1 a y dosahuje hodnoty 0 až 1. Sloučenina může být eventuelně obohacená alespoň jednou přísadou. Vápno se může vyskytovat jako pálené nebo jako hašené ve formě prášku nebo ještě jako hašené ve formě suspenze ve vodné fázi. Pálené vápno vzniká jako produkt pálení vápencového a/nebo dolomitového materiálu při teplotě přibližně 1000 °C a obsahuje oxid vápenatý (CaO) a/nebo oxid vápenatohořečnatý (CaO.MgO). Hašené vápno obsahuje převážně hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) a/nebo směsný hydroxid Ca(OH)2. Mg(OH)2 a vzniká hydratací (nebo hašením) páleného vápna a/nebo hydratací oxidu vápenatohořečnatého. Vápenné a/nebo vápenatohořečnaté mléko se obvykle získávají buď hydratací páleného vápna a/nebo oxidu ς
vápenatohořečnatého v přebytku vody nebo převedením hašeného vápna do formy vodné suspenze.
Reaktivita vápna se hodnotí různým způsobem podle toho, zda se jedná o vápno pálené nebo hašené. Reaktivita páleného vápna se stanovuje pomocí T60, parametru, který odpovídá době nutné ke zvýšení teploty systému vápno/voda určená k hašení na 60°C, přičemž se hašení vápna provádí podle protokolu uvedeného v normě Din 1060 Teil n° 3. τ63 je parametr používaný ke stanovení reaktivity hašeného vápna. τ63 odpovídá času potřebnému k přechodu 63 % vápna smíchaného s objemem vody do roztoku za následujících podmínek: objem vápna odpovídající 0,lg hašeného vápna je přidán do 700 ml vody. Směs se pak míchá a udržuje při teplotě 25 °C. Zaznamenává se vodivost roztoku až do úplného rozpuštění vápna. Je třeba vědět, že rozpouštění vápna postupně zvyšuje vodivost roztoku, a že existuje lineární vztah mezi množstvím rozpuštěného vápna a pozorovaným zvýšením vodivosti. τ63 je potom stanoveno na základě průběhu získané vodivosti tak, že se určí čas potřebný k dosažení 63 % finální vodivosti. Je třeba zdůraznit, že čím se vápno rychleji rozpouští, tím je Té3 nižší.
Podle jiného způsobu provedení vynálezu, se vápno přidává až po skončení flokulace, například nejméně 20 s po přidání flokulačního činidla. Díky tomuto opatření je tedy možno přidat vápno o střední reaktivitě. Přidané vápno by však nemělo být natolik reaktivní, aby zničilo již vytvořenou sraženinu a proto jsou i v tomto způsobu provedení extrémně reaktivní vápna vyloučena.
Co se týče vápna se zpomalenou reaktivitou, je možné použití různých produktů. Lze například uvažovat o použití práškového nebo suspenzního vápna, jehož částice vykazují d50 nejméně okolo 100 pm, přednostně však nejméně 200 pm a nejlépe alespoň 400 pm. d50 představuje takový rozměr částic, od něhož se polovina v % (objemových) distribuce velikosti částic skládá z částic, které jsou větší. Například je možno použít defilerizované vápno, kterým rozumíme vápno ve formě prášku nebo suspenze, z něhož byly odstraněny jemné částice, zvláště ty, které mají rozměry menší než 200 p a nejlépe rozměry menší než 250 p. Takové vápno je možné získat přesíváním, cyklonací nebo jakoukoli jinou metodou určenou k odstranění jemných příměsí.
Zajímavým způsobem se tedy ukázalo, že čím byly částice použitého vápna hrubší, tím byly výsledky flokulace příznivější.
Podle dalšího způsobu provedení vynálezu, je přidané vápno přepálené, například vápno vykazující T60 10 min, a které je dostupné u firmy Rheinkalk GmbH, Wulfrath, Německo.
Podle ještě dalšího způsobu provedení vynálezu obsahuje pálené vápno tekutou přísadu se schopností shlukovat jeho nejmenší částice. Takový produkt je například popsán ve WO-98/23705. Jako tekutou přísadu tohoto druhu lze jmenovat například (aniž by byl tento výčet uzavřený) sloučeniny patřící do skupiny minerálních olejů, polyolefmů a jejich směsí.
Podle výhodného způsobu provedení vynálezu obsahuje přidané pálené vápno činidlo, které zpomaluje hydrataci. Takové vápno lze připravit například podle návodu WO-98/02391. Jako činidlo zpomalující hydrataci lze jmenovat například (aniž by byl tento výčet uzavřený) sloučeniny ze skupin obsahujících glycerol, glykoly, lignosulfonáty, aminy, polyakryláty, sírany alkalických kovů nebo alkalických zemin, sádru, kyselinu sírovou, kyselinu fosforečnou, sacharózu a jejich směsi. Je rovněž možné uvažovat, jak je popsáno ve WO98/02391, přidání velmi malého množství vody k pálenému vápnu a to bez dalších přísad nebo jako doplněk k předchozím přísadám a kontrolovaným způsobem, který umožňuje vytvořit povrchovou reakci zpomalující pozdější reakci hašení.
Podle způsobu provedení vynálezu může být vápno v hašené formě s obsahem suché hmoty vyšším než 20 % a přednostně vyšším než 40 %. Je například možné použít suspenzi Ca(OH)2, která je popsaná například v BE-A-1006655.
Podle jiného způsobu provedení vynálezu může být vápno v hašené formě s obsahem aglomerovaných částic. Takový produkt má tedy formu
¥ práškové hrudkovaté látky, kterou je snadné transportovat a rovněž manipulace s ní je velmi snadná. Produkt takového druhu lze připravit například podle postupu, jaký je uveden v BE-A-1006655 nebo také v příkladu uvedeném níže. Takový výsledek aglomerace může mít formu agregátů mikrolistů hydroxidu vápenatého.
Podle ještě dalšího způsobu provedení vynálezu je přidané vápno hašené, s přídavkem činidla snižujícím jeho aktivitu. Jako činidlo snižující aktivitu vápna lze jmenovat například (aniž by byl tento výčet uzavřený) sloučeniny ze skupin obsahujících glycerol, glykoly, lignosulfonáty, aminy, polyakryláty, sírany alkalických kovů nebo alkalických zemin, sádru, kyselinu sírovou, kyselinu fosforečnou, sacharózu a jejich směsi.
Výhodné podmínky představuje přidání hašeného vápna v množství, kdy je míra vápnění nejméně 10 % hmotnostních vzhledem k suché hmotě bahna a nejlépe alespoň 20 % hmotnostních, aniž by tyto hranice musely být považovány za kritické.
Vápno může být k bahnu přidáno před, během a/nebo po organickým flokulačním činidle. Způsob provedení vynálezu dává tedy uživatelům možnost zvolit moment pro přidání vápna. Nejvýhodnější je ovšem současné přidání vápna a organického flokulačního činidla, což je, vzhledem k uvažovaným antagonistickým vlastnostem vápna a flokulačního činidla, těžko očekávatelné zjištění. Není tedy nutné dělat žádné změny v existujícím technickém uspořádání pro úpravu bahna. Lze dokonce uvažovat přidání vápna před použitím zcela běžného organického flokulačního činidla, pokud však před jeho použitím nedošlo k výraznému zvýšení pH bahna. Je výhodné, aby k použití organického flokulačního činidla došlo nejvýše do 5 min po přidání celého množství vápna.
Je výhodné, aby bylo bahno určené ke zpracování předem dekantováno. Po flokulaci lze podle vynálezu uvažovat oddělení pevné a kapalné fáze bahna, a to pomocí všech vhodných a běžných prostředků, například pomocí filtračních pásů, tlakového filtru, centrifugačními zařízeními jakož i případně pozdější dehydratací.
Je velmi výhodné, když se toto oddělení provede hned po skončení flokulace, tedy přibližně před tím, než pH dosáhne hodnoty způsobující degradaci organického flokulačního činidla. Kapalná fáze je tedy oddělena při neutrálním až lehce zásaditém pH a může být vylita bez dalších úprav, případně po lehké neutralizaci. V pevné fázi naproti tomu dochází ke zvyšování pH, nejlépe až do velmi vysokých hodnot, které umožňují ozdravění zpracovávaného bahna.
Jak již bylo řečeno, není výběr organických flokulačních činidel podle vynálezu kritický a mohou být použity ty, které jsou dnes k tomuto účelu nejběžněji používány. Podle vlastností bahna se použijí neiontová, aniontová nebo kationtová organická flokulační činidla samostatně nebo ve směsi. Zvláště lze uvažovat o akrylamidu nebo o kopolymerech akrylamidu, například s karboxylovou nebo sulfonovou kyselinou, s dimetylaminoetylakrylátem nebo dimetylaminoetyldimetakrylátem, s diallyldimetylamoniumchloridem nebo s akrylamidopropyltrimetylamoniumchloridem.
Další podrobnosti a zvláštnosti způsobu provedení vynálezu jsou uvedeny v patentových nárocích.
Je důležité poznamenat, že bahno získané po flokulaci a dehydrataci provedených podle vynálezu vykazuje vysoký obsah vápna a je dobře dezinfikováno. Může tedy být dobře použito ke zhodnocení zemědělských půd.
Vynález se rovněž týká bahna zpracovaného užitím postupu vynálezu, kdy dochází k pozitivnímu výtěžku za sucha vzhledem k obsahu suché hmoty vložené do bahna během zpracování.
Vynález bude nyní podrobněji vysvětlen pomocí příkladů, které mají čistě ilustrativní a nelimitující účel.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1 - Příprava hašeného vápna s nízkou reaktivitou z páleného vápna
•to • · · • · •· to • « •· · q
g dihydrátu síranu vápenatého (CaSO4.2H2O) se rozpustí v 5 litrech vody.
V tomto roztoku se potom za stálého míchání vytvoří suspenze přidáním 1 kg páleného vápna, jehož T60 stanovený výše uvedenou metodou leží v intervalu mezi 1 a 5 minutami. Během této operace, která se obecně nazývá hašením, je teplota suspenze udržována pod 30 °C. Jakmile je hašení vápna dokončeno, suspenze hydroxidu vápenatého se přefiltruje a získá se tak hašené vápno s nízkou reaktivitou. τ63 tohoto hašeného vápna se stanoví výše uvedeným způsobem a obsah suché hmoty je vypočítán podle: Degrémont, Memento Technique de 1'eau, éd. du Cinquantenaire, 9e éd., tome I, p 370, 1989. Granulometrická distribuce se stanoví pomocí granulometru Laser Coulter LS 230 at d50 se určí na základě této distribuce.
T(53 tohoto hašeného vápna je 1010 s, obsah suché hmoty je 80,5 % a d50 je 748 pm. Distribuce velikostí částic je znázorněna černými čtverečky na přiloženém obrázku.
Příklad 2 - Příprava hašeného vápna s vysokou reaktivitou z páleného vápna
200 g mikronizovaného Ca(OH)2 mající d50 okolo 3 pm se za míchání nasype do 1 litru vody. Takto získaná suspenze se pak dalších 5 min míchá. Aplikují se stejné metody stanovení parametrů jako v příkladě 1.
τ63 tohoto vzorkuje 15 s, obsah suché hmoty je 25 % a d50 je 3,3 pm. Distribuce velikostí částic je znázorněna bílými čtverečky na přiloženém obrázku.
Příklad 3 - Filtrace bahna upraveného pomocí běžného kationtového organického flokulačního činidla a hašeného vápna s nízkou reaktivitou, které bylo přidáno po flokulačním činidle.
Do litrové nádoby se odebere množství zahuštěného, čištěného bahna odpovídající 20 g suché hmoty. Tento vzorek bahna je zpracován následujícím způsobem:
io
Příprava vodného roztoku obsahujícíflokulační činidlo:
Vodný roztok organického kationtového flokulačního činidla (kopolymer akrylamidů) o hmotnostní koncentraci 0,3 % se připraví tak, že se do 200 ml vody připravené ve 400ml nádobě pomalu nasype 0,6 g flokulačního činidla ve formě prášku. Během sypání až do doby získání homogenního roztoku se roztok promíchává magnetickým míchadlem.
Flokulace:
ml tohoto vodného roztoku flokulačního činidla se pomocí stříkačky přidá k bahnu. Směs bahna a flokulačního činidla se potom pomocí běžného laboratorního flokulátoru míchá po dobu 6 s rychlostí 300 otáček za minutu.
Vápnění:
Po 15 až 20 s po přidání flokulačního činidla se přidá k takto flokulovanému bahnu vápno připravené podle příkladu 1. Množství přidaného vápna se upraví tak, aby hmotnost hašeného vápna odpovídala 40 % původní suché hmoty bahna. Takto získaná směs se míchá po dobu 10 s rychlostí 200 otáček za minutu pomocí běžného laboratorního flokulátoru.
V každém kroku operace se nádoba váží, aby se přesně určila míra vápnění
Filtrace:
Takto získaný vzorek se přenese do filtrační buňky a nechá se odkapávat po dobu 4 minut. Pomocí pístu se potom na odkapané bahno aplikuje tlak 2 až 4 bary po dobu nutnou k vytvoření filtračního koláče o výšce 3 až 5 mm. Tento koláč se potom odebere pro určení obsahu suché hmoty.
Μ
Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusuje stejné, zahuštěné bahno flokulováno a potom filtrováno podle protokolu popsaného výše, pouze se vynechá krok obsahující vápnění. Pro filtrační koláč nevápněného bahna se získalo 16,5 % suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna obsahoval 25,4 % suché hmoty, což představuje 17,2% relativní výtěžek za sucha. Tento výtěžek za sucha byl stanoven vzhledem k suchosti, které by bylo dosaženo, kdyby se stejné množství vápna přidalo k nevápněnému bahnu po dehydrataci (S2*). S2* se spočítá pomocí vzorce II:
Θ1 x(1OO + t)
S2* =----i-------------100 + (S1 x (t/100)) kde S1 obsah označuje suché hmoty ve filtračním koláči nevápněného bahna, t je poměr přidaného hašeného vápna vyjádřený v % hmotnostních vzhledem k suché hmotě obsažené v zahuštěném bahně.
Frakce odkapané vody (XOdkaP) vápněného bahna je 0,51, zatímco v případě nevápněného bahna je tato frakce 0,41. Tato frakce se získá vydělením objemu odkapané vody celkovým objemem vody obsaženým ve zpracovávaném bahně během dehydratační zkoušky. Objemem odkapané vody se rozumí objem získaného filtrátu po 240 s odkapávání.
Příklad 4 - Filtrace bahna upraveného pomocí běžného kationtového organického flokulačního činidla a více druhů hašeného vápna s proměnlivou reaktivitou, které byly přidány po flokulačním činidle.
Série filtrací čištěného flokulovaného bahna, které bylo vápněno více druhy hašeného vápna s proměnlivou reaktivitou, byla provedena podle postupu popsaného v příkladu 3. Různé druhy hašeného vápna byly získány proséváním hašeného vápna získaného podle příkladu 1 na různé granulometrické frakce. d50, tph=9, τ63 různých druhů požitých hašených vápen jsou uvedeny níže, v tabulce 1. tph=9 vyjadřuje čas potřebný, aby daný druh vápna zvýšil pH upravovaného bahna na 9. Obsah suché hmoty nevápněného respektive • ·
12.
vápněného bahna získaného po filtraci je v této tabulce označen S1 respektive S2. Výtěžky za sucha (SH = suchá hmota) za využití vápnění byly stanoveny za pomoci výše popsané metody. Nakonec, odkapané frakce jsou označeny jako Xodkap· Je třeba zdůraznit, že odkapaná frakce o hodnotě 0,6 byla získána pro flokulované, nevápněné bahno.
Tabulka 1
Vzorek 1 2 3 4 5 6
Granulometrické limity (pm) 20-45 45-80 80-200 200-400 400-1000 >400
d50 (pm) 4 59 119 235 550 748
tph=9($) <5 20 36 53 80 551
T63<S) 12 80 180 350 800 1010
S1 (%) 15,5 15,5 14,9 14,9 14,9 14,9
S2 (%) 17,5 20,8 21,4 22 22 22,4
Výtěžek SH (% rel.) -17,3 2 8,9 12 12 14
Xodkap 0,50 0,49 0,63 0,63 0,61 0,63
Z tabulky jasně vyplývá, že u vzorků 4 až 6 je dosaženo vysokého a téměř neměnného obsahu suché hmoty a v případě výtěžku za sucha a odkapávání je uspokojujících hodnot dosaženo již u vzorku 3.
Příklad 5 - Filtrace upraveného bahna pomocí běžného kationtového organického ílokulačního činidla a vápenného mléka s jemnými částicemi, které se přidá po flokulačním činidle.
Zahuštěné čištěné vápno bylo flokulováno, vápněno a potom filtrováno podle protokolu popsaného v příkladě 3, pouze vápnění bylo v tomto případě provedeno vápenným mlékem podle příkladu 2.
Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusu bylo stejné bahno flokulováno, potom filtrováno podle protokolu popsaného v příkladě 3, jenom krok vápnění byl vynechán. Výtěžky za sucha a XOdkaP byly určeny tak, jak je popsáno v tomto příkladě. V případě filtračního koláče nevápněného bahna se získal 16,4% • · ······ • ·· ·♦···· · • · ······ ··? ··*· ··· e· ·· ··· obsah suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna měl obsah suché hmoty 19,1 %. To představuje relativní ztrátu přibližně -11 % za sucha. Frakce odkapané vody z vápněného bahna byla 0,47, zatímco v případě nevápněného bahna činila 0,61.
Lze tedy zaznamenat, že odkapávání má špatné vlastnosti v případě použití velmi reaktivního vápna a dochází tedy pravděpodobně k deflokulaci a samozřejmě ztráty za sucha, což znamená opak sledovaného cíle.
Příklad 6 - Filtrace upraveného bahna pomocí běžného kationtového organického flokulačního činidla a hašeného vápna s nízkou reaktivitou, které se přidá před flokulačním činidlem.
Do litrové nádoby se vloží takové množství čištěného zahuštěného bahna, které odpovídá 20 g suché hmoty. Tento vzorek bahna je dále zpracován podle následujícího postupu:
Příprava vodného roztoku flokulačního činidla:
Vodný roztok flokulačního činidla je připraven jako v příkladě 3.
Vápnění:
K zahuštěnému bahnu se přidá hašené vápno připravené podle příkladu 1. Množství přidaného vápna se upraví tak, aby hmotnost hašeného vápna odpovídala 40 % jeho původní suché hmoty. Takto získaná směs se míchá po dobu 10 s rychlostí 200 otáček za minutu pomocí běžného laboratorního flokulátoru. V každém kroku operace vápnění se nádoba váží, aby se přesně určila míra vápnění.
Flokulace:
s po přidání vápna se pomocí stříkačky přidá ke zvápněnému bahnu 20 ml vodného roztoku flokulačního činidla. Směs bahna a flokulačního činidla φ φ * · φφφ · φ * ·· • · φ φ φ φ ·· φ 9 9 Φ Φ Φ Φ Φ ·* • · ♦ ♦<···
ΦΦΦ ΦΦΦ· Φ·· ·· ···♦·
ΙΑ se potom pomocí běžného laboratorního flokulátoru míchá po dobu 6 s rychlostí 300 otáček za minutu.
Filtrace:
Filtrace se provede, jak je popsána v příkladě 3.
Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusu je stejné, zahuštěné bahno flokulováno a potom filtrováno podle protokolu popsaného výše, pouze se vynechá krok obsahující vápnění. Pro filtrační koláč nevápněného bahna se získalo 16,5 % suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna obsahoval 25,8 % suché hmoty, což představuje 19,3% relativní výtěžek za sucha. Frakce odkapané vody z vápněného bahna byla 0,663, zatímco v případě nevápněného bahna činila 0,648.
Příklad 7 - Filtrace bahna upraveného pomocí běžného organického flokulačního činidla a přepáleného vápna, které se přidá zároveň s flokulačním činidlem.
Do litrové nádoby se vloží takové množství čištěného zahuštěného bahna, které odpovídá 20 g jeho suché hmoty. Tento vzorek bahna je dále zpracován podle následujícího postupu:
Příprava vodného roztoku flokulačního činidla:
Vodný roztok flokulačního činidla je připraven jako v příkladě 3.
Flokulace a vápnění:
Pomocí stříkačky se k bahnu přidá 20 ml vodného roztoku flokulačního činidla. Zároveň se přidá přepálené vápno (T60 = 28,8 min) o hmotnosti ·*·· ·♦·* ♦»· ♦ · » * * · · * · ·*···· • · ,»«·· *·· ♦·*< ·♦· ·· ·* · »ÍT odpovídající 30 % původní suché hmoty bahna. Směs zahuštěného bahna, flokulačního činidla a vápna se potom pomocí běžného laboratorního flokulátoru míchá po dobu 6 s rychlostí 300 otáček za minutu.
Filtrace:
Filtrace se provede, jak je popsána v příkladě 3.
Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusu je stejné, zahuštěné bahno flokulováno a potom filtrováno podle protokolu popsaného výše, pouze se vynechá krok obsahující vápnění. Výtěžek za sucha byl stanoven, jak je výše popsáno, přičemž byl obsah použitého hašeného vápna 38,9 %.
Pro filtrační koláč nevápněného bahna se získalo 15,3 % suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna obsahoval 20,9 % suché hmoty, což představuje 4,2% relativní výtěžek za sucha.
Příklad 8 - Filtrace bahna upraveného pomocí běžného organického flokulačního činidla a páleného vápna s jednou přísadou. Vápno se přidá po flokulačním činidle.
Do litrové nádoby se vloží takové množství čištěného zahuštěného bahna, které odpovídá 20 g jeho suché hmoty. Tento vzorek bahna je dále flokulován a filtrován podle postupu popsaném v příkladě 3.
Během vápnění se však k zahuštěnému bahnu nepřidá hašené vápno, ale určité množství páleného vápna získaného postupem, který je popsán v WO-98/23705. T60 takto získaného vápna je 7,3 min. Množství přidaného vápna se upraví tak, aby hmotnost páleného vápna odpovídala 30 % původní suché hmoty bahna. Takto získaná směs se míchá po dobu 10 s rychlostí 200 otáček za minutu pomocí běžného laboratorního flokulátoru.
Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusu je stejné, zahuštěné bahno flokulováno a φ · ·♦ φ · φ* « · ·♦· φ φ φφ φ φ φ φ* φ φ ·· φφφ φφφφ φφφ φ ·
IG potom filtrováno podle protokolu popsaného výše, pouze se vynechá krok obsahující vápnění. Výtěžek za sucha byl stanoven, jak je výše popsáno, přičemž byl poměr použitého hašeného vápna 38,9 %.
Pro filtrační koláč nevápněného bahna se získalo 15,3% obsah suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna obsahoval 20,4 % suché hmoty, což představuje 1,7% relativní výtěžek za sucha.
Příklad 9 - Filtrace bahna upraveného pomocí roztoku běžného kationtového organického flokulačniho činidla a defilerizovaného páleného vápna, které se přidá zároveň s flokulačním činidlem.
Filtrace čištěného bahna, které bylo flokulováno a zvápněno pomocí páleného vápna, z něhož byly odstraněny částice o rozměrech menších než 250 pm, byla provedena podle postupu uvedeného v příkladu 7. Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusu je stejné, zahuštěné bahno flokulováno a potom filtrováno podle protokolu popsaného výše, pouze se vynechá krok obsahující vápnění. Výtěžek za sucha byl stanoven, jak je výše popsáno, přičemž byl obsah použitého hašeného vápna stanoven na 38,7 %.
Pro filtrační koláč nevápněného bahna se získalo 18,1 % suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna obsahoval 25,7 % suché hmoty, což představuje 8,3% relativní výtěžek za sucha.
V průběhu experimentu, ve kterém proběhlo vápnění bahna, bylo pH bahna před přidáním vápna 6,96. pH zvápněného bahna těsně před filtrací bylo
8,8. pH získaného filtrátu činilo 9,7 a pH dehydratovaného zvápněného bahna čtvrt hodiny po dehydrataci bylo přibližně 12,5.
Příklad 10 - Filtrace bahna upraveného pomocí roztoku kationtového organického flokulačniho činidla a hašeného vápna s nízkou reaktivitou, které se přidá zároveň s flokulačním činidlem.
• · «4···
0404··· ··· 99 99 9
Filtrace čištěného bahna, které bylo flokulováno a zvápněno pomocí hašeného vápna s nízkou reaktivitou byla provedena podle postupu uvedeného v příkladu 7. Aby bylo možno zhodnotit vliv vápnění na obsah suché hmoty ve filtračním koláči, ve druhém pokusu je stejné, zahuštěné bahno flokulováno a potom filtrováno podle protokolu popsaného výše, pouze se vynechá krok obsahující vápnění. Výtěžek za sucha byl stanoven, jak je výše popsáno, přičemž byl obsah použitého hašeného vápna 37,5 %.
Pro filtrační koláč nevápněného bahna se získalo 18,1% obsah suché hmoty, zatímco filtrační koláč vápněného bahna obsahoval 24,9 % suché hmoty, což představuje 5,8% relativní výtěžek za sucha.
V průběhu experimentu, ve kterém proběhlo vápnění bahna, bylo pH bahna před přidáním vápna 7,01. pH zvápněného bahna těsně před filtrací bylo 9,2. pH získaného filtrátu činilo 9,5 a pH dehydratovaného zvápněného bahna čtvrt hodiny po dehydrataci bylo přibližně 12,6.
Je třeba pochopit, že současný vynález není žádným způsobem limitován způsoby provedení, které jsou výše popsány, a že je možno v rámci připojených patentových nároků v mnohém tyto způsoby pozměnit.
Je například možno uvažovat použití jiného druhu vápna, než jak je zde popsáno, jehož reaktivita bude zmenšena jiným způsobem, než jak je v předchozím popisu neomezujícím způsobem naznačeno.
• ·· « ··
·· 4 · 9 • ·
• · • · · >
• · ♦ · ·
··· ···· ··· »· ♦ · A
Průmyslová využitelnost
Vynález týkající se způsobu úpravy bahna může být například použit k úpravě bahna z městských a zemědělských čistících stanic, bahna získaného bagrováním nebo zpracováním odpadních vod.

Claims (22)

1. Způsob úpravy bahna, který obsahuje přidání vápna a nejméně jednoho flokulačního činidla do bahna a jednu flokulaci bahna, a který se vyznačuje tím, že přidané vápno nevyvolá zvýšení pH bahna nad hodnotu způsobující degradaci organického flokulačního činidla aplikovaného až po skončení flokulace.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje přidání vápna před nebo zároveň s organickým flokulačním činidlem a tím, že přidané vápno vykazuje reaktivitu, která během flokulace způsobí zvýšení pH na hodnotu nižší než je pH způsobující výše uvedenou degradaci, a po skončení flokulace další zvyšování pH nad výše uvedenou hodnotu.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že přidané vápno vykazuje reaktivitu, která během flokulace způsobí zvýšení pH na hodnotu nižší než 9.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že čas potřebný k dosažení pH 9 po přidání vápna je nejméně 20 s.
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se vápno přidá po skončení flokulace, a že přidané vápno vykazuje reaktivitu způsobující výše zmíněné zvýšení pH, aniž dojde k deflokulaci bahna.
6. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že přidané vápno je prostředek odpovídající vzorci [xCaO.(l-x)MgO]yH2O, kde x dosahuje hodnoty 0,5 až 1 a y dosahuje hodnoty 0 až 1, eventuelně obohacenou nejméně jednou přísadou.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že je přidané vápno v pálené nebo hašené práškové formě nebo v hašené formě suspenze ve vodní fázi.
• ·· ·· · • · · · ··· • · · · ·· • · · · · ·· • · · · ·· ίο
8. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 7, vyznačující se tím, že přidané vápno obsahuje částice mající d50 nejméně 50 μιη.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že přidané vápno obsahuje částice mající d50 nejméně 100 pm, přednostně nejméně 200 pm.
10. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno přepálené.
11. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno pálené obsahující tekutou přísadu vykazující schopnost shlukovat nejmenší částice prostředku.
12. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno pálené obsahující prostředek zpomalující hydrataci.
13. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno hašené obsahující aglomerované základní částice.
14. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno hašené obsahující prostředek snižující jeho aktivitu.
15. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 9, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno hašené s obsahem suché hmoty vyšším než 20 % hmotnostních.
16. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 7, vyznačující se tím, že přidané vápno je vápno defílerizované.
• · ·· • « · · ·
17. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 16, vyznačující se tím, že bahno určené k úpravě patří do skupiny obsahující bahno vzešlé z úprav vod, vy bagrované bahno, nebo kyselé bahno.
18. Způsob podle jakéhokoliv nároku 1 až 17, vyznačující se tím, že obsahuje oddělení pevné a kapalné fáze flokulováného a zvápněného bahna.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že se oddělení provede pomocí filtrace nebo centrifugace.
20. Způsob podle jednoho z nároků 18 nebo 19, vyznačující se tím, že výše uvedené oddělení se provede přibližně před tím, než pH dosáhne výše zmíněné hodnoty způsobující degradaci použitého organického flokulačního činidla, a že po oddělení má kapalná fáze toto pH a v pevné fázi dochází ke zvyšování pH nad tuto hodnotu.
21. Použití bahna, upraveného způsobem podle jakéhokoliv nároku 1 až 20, pro zhodnocení zemědělských půd.
22. Upravené bahno, získané užitím způsobu podle jednoho z nároků 18 až 20, představující pozitivní výtěžek za sucha vzhledem k obsahu suché hmoty vnesené do bahna.
CZ20012788A 1999-02-08 2000-02-03 Zpusob úpravy kalu CZ302338B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
BE9900084A BE1012467A3 (fr) 1999-02-08 1999-02-08 Procede de conditionnement de boues.

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20012788A3 true CZ20012788A3 (cs) 2002-07-17
CZ302338B6 CZ302338B6 (cs) 2011-03-16

Family

ID=3891745

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20012788A CZ302338B6 (cs) 1999-02-08 2000-02-03 Zpusob úpravy kalu

Country Status (12)

Country Link
EP (1) EP1154958B1 (cs)
AT (1) ATE263123T1 (cs)
AU (1) AU2425700A (cs)
BE (1) BE1012467A3 (cs)
CZ (1) CZ302338B6 (cs)
DE (1) DE60009466T2 (cs)
DK (1) DK1154958T3 (cs)
ES (1) ES2216855T3 (cs)
PL (1) PL197139B1 (cs)
PT (1) PT1154958E (cs)
SK (1) SK284697B6 (cs)
WO (1) WO2000047527A1 (cs)

Families Citing this family (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR2800367B1 (fr) * 1999-11-03 2001-12-28 Air Liquide Electronics Sys Procede pour eliminer les particules solides notamment de silice et/ou d'alumine d'effluents aqueux
FR2875228B1 (fr) 2004-09-15 2006-12-15 Marc Gombart Utilisation de chaux partiellement pre-hydratee dans la separation d'une suspension matieres solide/liquide, procede de traitement des boues et boues purifiees obtenues selon ce procede
PL2094613T3 (pl) * 2006-11-14 2012-01-31 Lhoist Rech Et Developpement Sa Sposób obróbki szlamów
ITMI20081116A1 (it) * 2008-06-19 2009-12-20 Technelep Srl Processo per la produzione di gesso di defecazione per uso agricolo e formulazioni che lo contengono
BE1019037A3 (fr) * 2009-03-17 2012-02-07 Lhoist Rech & Dev Sa Compositions a base de chaux, leur procede de fabrication et leur utilisation en traitement des eaux et boues.
ES2552943T3 (es) * 2009-03-17 2015-12-03 S.A. Lhoist Recherche Et Developpement Composición para el acondicionamiento de lodos
BR112013018689A2 (pt) * 2011-01-31 2016-10-18 Ashland Licensing & Intellectu processo para desaguamento de lodo
FR3023280B1 (fr) * 2014-07-04 2019-11-22 Lixival Procede de traitement des effluents liquides
WO2016041643A1 (en) 2014-09-08 2016-03-24 S.A. Lhoist Recherche Et Developpement Process for manufacturing a milk of slaked lime of great fineness and milk of lime of great fineness thereby obtained
CN109231757A (zh) * 2018-09-28 2019-01-18 浙江广安建设有限公司 一种钻孔灌注桩废弃泥浆泥水分离用试剂及其分离方法
CN114262133A (zh) * 2021-12-15 2022-04-01 中南水务科技有限公司 一种污泥低温干化调理剂及使用方法

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2941942A (en) * 1955-06-14 1960-06-21 Eimco Corp Method of dewatering foundry sand slimes
HU189058B (en) * 1984-03-07 1986-06-30 Merei,Jozsef,De Method for dewatering sludges originated after aerobic and anaerobic decomposing of domestic sewages
JPS63158200A (ja) * 1986-12-22 1988-07-01 Dia Furotsuku Kk 汚泥の脱水方法
JPH0813357B2 (ja) * 1990-06-05 1996-02-14 株式会社海洋蘇生技術研究所 養殖漁場から採取した汚泥水の処理方法
JPH1110151A (ja) * 1997-06-19 1999-01-19 Tohoku Electric Power Co Inc 硫酸イオン含有排水の処理装置

Also Published As

Publication number Publication date
AU2425700A (en) 2000-08-29
WO2000047527A1 (fr) 2000-08-17
ATE263123T1 (de) 2004-04-15
PL197139B1 (pl) 2008-03-31
SK284697B6 (sk) 2005-09-08
DE60009466T2 (de) 2005-03-24
PL350025A1 (en) 2002-10-21
EP1154958B1 (fr) 2004-03-31
SK10812001A3 (sk) 2002-03-05
BE1012467A3 (fr) 2000-11-07
CZ302338B6 (cs) 2011-03-16
DK1154958T3 (da) 2004-08-02
PT1154958E (pt) 2004-08-31
DE60009466D1 (de) 2004-05-06
ES2216855T3 (es) 2004-11-01
EP1154958A1 (fr) 2001-11-21

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20012788A3 (cs) Způsob úpravy bahna
RU2458013C2 (ru) Способ обработки шламов
JPH0394881A (ja) 重金属化合物を含有する廃棄物の処理方法
KR20020080327A (ko) 슬러지 탈수용 양이온 중합체
US20130043193A9 (en) Compositions for Conditioning Sludge
WO2016199896A1 (ja) 被処理水中のリンの回収システム、被処理水中のリンの回収方法、肥料及び肥料原料並びに黄リン原料
CN116693025A (zh) 一种具有高流变性氧化钙复合乳剂的制备方法及其应用
CN106365336A (zh) 一种螯合分散剂
TW201634650A (zh) 水淨化劑及水淨化方法
JP4158127B2 (ja) 六価クロム汚染水処理用特殊固体微粉末状凝集剤組成物及びそれを用いる処理方法
JPH06114209A (ja) 水処理剤と水処理方法
JP2020165683A (ja) 除染泥土の処理方法
Oladoja et al. Evaluation of plantain peelings ash extract as coagulant aid in the coagulation of colloidal particles in low pH aqua system
JP2002045610A (ja) 粉末状浄化処理剤および上水および排水の浄化処理方法
JP3355281B2 (ja) 金属含有酸性排液の処理剤および処理方法
CN107686139A (zh) 一种水处理复合药剂及其制备方法和应用
US8013204B2 (en) Use of partly prehydrated lime for separating a solid matter/liquid mixture, method for treating sludge and purified sludge obtained by said method
CN113149166A (zh) 一种黑臭治理水体改良药剂及其制备方法
JPS6391200A (ja) 汚泥の処理方法
JPS591113B2 (ja) りんの除去方法
JPH09239207A (ja) 特殊固体微粉末状凝集剤組成物及び水処理方法
JP2008080278A (ja) 高含水性汚泥の凝集方法
Kuusik et al. A new dual coagulant for water purification
CN116218530B (zh) 一种用于污染土壤修复的稳定化药剂及其制备方法
JP6901807B1 (ja) セレン酸イオンを含む水の処理方法

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20180203