CZ20012354A3 - Vegetační prvek k ozelenění umělých nebo přírodních ploch a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Vegetační prvek k ozelenění umělých nebo přírodních ploch a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká vegetačního prvku k ozelenění umělých nebo přírodních ploch dvouděložnými rostlinami, sestávající z nosníku, substrátu na zlepšení zeminy a dvouděložných rostlin, přičemž vegetační prvek je svinutelný. Vynález se dále týká způsobu výroby takového vegetačního prvku.

Dosavadní stav techniky

Je znám velký počet takovýchto vegetačních prvků, kupříkladu ze spisu DE 36 31 716 C2, DE 42 19 275 C2, EP 0 706 753 A1 a spisu DE 195 23 46 C1, které se zejména používají k extenzívnímu ozelenění střech, a které se dalece osvědčily. U těchto vegetačních prvků se rohožovitý prvek, který může sestávat z kokosových vláken, vláken minerální vlny, z umělých vláken, popřípadě z rohoží těchto směsí, buď před nanesením na ozeleňovanou plochu předem zkultivuje a zahradnicky obdělá, nebo teprve po nanesení na ozeleňovanou plochu opatří semeny, výhonky, výtrusy nebo jiným klíčivým rostlinným materiálem dvouděložných rostlin. Je také známé používání rohoží, do kterých jsou vsazeny substrát a rostlinná semena a rostlinné výhonky, popřípadě se u nich na rohož přichycují výhonky, přičemž se vždy předpokládá, že rohože se nanesením na ozeleňovanou plochu tak zvaně samy přenechají.

Zejména u vegetačních prvků, které se před nanesením na ozeleňovanou plochu předem kultivují, vznikají vysoké náklady. Nosná rohož je totiž sama o sobě relativně drahá, a zahradnické pěstování je náročné na práci a tím je rovněž spojeno s relativně vysokými náklady. Za další, mohou vzniknout vysoké náklady spojené s odstraňováním při eventuálním vyklízení střechy.

Již dlouho existuje potřeba redukce nákladů pro vegetační prvky takovéhoto druhu.

Úkolem vynálezu je proto vytvoření vegetačního prvku výše uvedeného druhu, který je levný, vyžaduje co možná minimální manuální obdělávání, a který má být obdělávatelný strojně.

Podstata vynálezu

Tento úkol se řeší vegetačním prvkem k ozelenění umělých nebo přírodních ploch dvouděložnými rostlinami, který má znaky význakové části patentového nároku 1.

Podle vynálezu se předpokládá, že nosníkem je síť, tkanina, pletenina nebo směs vláken, která je položitelná na přirozeně vzrostlou, nebo uměle vytvořenou minerální zeminu, přičemž je zemina sterilně upravena, a že je substrát na zlepšení zeminy pomocí tlaku nebo smísením zapracován do horní vrstvy zeminy, přičemž se pH hodnota substrátu může odchylovat, popřípadě se odchyluje od pH hodnoty zeminy, a je přizpůsobena fyziologickým potřebám dvouděložných rostlin, takže ze zeminy a substrátu vznikne vrstva směsi, která má dělicí linii vůči pod ní uspořádané nesmíšené zemině, a že je do vrstvy směsi vsazen klíčivý rostlinný materiál dvouděložných rostlin, jejichž tvořící se kořeny se ve vrstvě směsi a na nosníku ukotvují, a že je vegetační prvek strojně podmítnutelný.

Krátce řečeno, tento úkol se překvapivě jednoduchým způsobem řeší tím, že se vytvoří vegetační prvek, který je podobný známým vegetačním prvkům k ozelenění ploch jednoděložnými rostlinami, to znamená drnům s trávou v kostkách • · · · · · · ··· • · ····· · · nebo drnovým matracím v rolích, a který je výhodným způsobem přizpůsoben a rozšířen na morfologické poměry dvouděložných rostlin.

Neboť v oblasti tak zvaných drnových matrací v rolích nebo drnů s trávou v kostkách, jak jsou kupříkladu známy ze spisu DE 42 30 312 A1, DE-OS 23 58 931 a ze spisu DE 297 12 457 U1, se vytvářejí vegetační prvky k intenzivnímu ozeleňování, které jsou nanejvýš levné, a které mohou být strojně sklízeny, to znamená podmítány a svinovány. Jednoděložné rostliny, zejména trávy, vytvářejí tak zvanou kořenovou plsť, která umožňuje, aby mohl být trávník podmítán, aniž by bylo nutné použít jako nosného materiálu pro drnové matrace v rolích nákladnou vláknitou rohož. Kořenová plsť je přitom tak hustá a pevná, že sama zajistí postačující stabilitu drnové matrace v rolích.

Morfologicky podmíněno, jsou takovéto drny s trávou v kostkách realizovatelné jen s jednoděložnými rostlinami. Dvouděložné rostliny, kupříkladu druhy bylin s latinským označením sedům, jako je sedům acre, sedům album, sedům dasyphyllum, sedům sexangulare, sempervivum arachnoideum a obdobné rostliny, nevytvářejí totiž žádnou hustou kořenovou plsť, která by samotná zajistila postačující stabilitu. Proto se musejí použít i dosud relativně tlusté a drahé nosníky, aby se zajistila postačující soudržnost rostlinného pokryvu a vegetačního prvku jako celku.

Přínos vynálezce je třeba vidět zejména v tom, že cíleně vyvinul určitý sled způsobových kroků, pomocí kterých se může dospět k vegetačnímu prvku, který se svou strukturální stavbou sice podobá drnovým matracím v rolích, ale je opatřen dvouděložnými rostlinami, které se vlastně vůbec k příslušné kultivaci nehodí. Tento zdánlivý paradox se řeší zejména způsobem podle nároku 17.

• · · · ······ e··· ···· ·· ·· ··

K vymezení proti jednoděložným rostlinám, monokotyledonům, zejména trávám, se následně pod pojmem dvouděložné rostliny nechápou jen pravé dikotyledony, nýbrž i výtrusové rostliny, jako jsou kapradiny, mechy a plavuňové rostliny a lišejníky. Ty sice nejsou v biologickém ohledu žádnými dvouděložnými rostlinami, v technickém ohledu se ale vyznačují tím, právě tak jako dikotyledony, že nevytvářejí žádnou hustou kořenovou plsť.

Vynálezce poznal, že je možné techniku, používanou při výrobě drnů s trávou v kostkách, přenést i do oblasti umělého ozeleňování dvouděložnými rostlinami, zejména slabě kořenícími šťavnatými bylinami, latinsky sukkulenty, druhy bylin sedům, bylinami, mechy, kapradinami, lišejníky a obdobnými rostlinami, což bylo dosud pokládáno za nemožné. Zejména poznal, že je důležité, že minerální zemina, tedy mateřská zemina, na které se provádí kultivace vegetačního prvku, musí být sterilní. Jinak by nežádoucí druhy rostlin, nacházející se v zemině, vrůstaly zespoda nahoru do vegetačního nosníku a tím ničily příslušnou kultivaci vegetačního prvku. Přitom je pod pojmem sterilizace myšlena nejen dezinfekce zeminy, protože při ní se usmrcují pouze živočišní škůdci, zejména určité druhy červů, a mikroorganismy. Důležité je zejména úplné zničení semen a zárodků bylin a nežádoucích částí rostlin, jako jsou kupříkladu rostlinné části pýru, latinsky agropyron repens.

Samozřejmě nemůže být pozdější nežádoucí zamoření travami a ostřicemi, zejména vlivem náletových semen, vždy vyloučeno. Potud je ale také třeba zdůraznit, že hotový vegetační prvek může mít po ukončení kultivačních opatření i méně než 100 % dvouděložných rostlin. V kritické zárodečné a růstové fázi je ale sterilní stav zeminy velmi důležitý, protože například tráva, vrůstající do vegetačního nosníku, by mohla zmenšit dvouděložným rostlinám prostor pro kořeny, jakož i snížit zásobování vodou a výživnými látkami, čímž by kultivační opatření mohla přijít nazmar.

• · • ·

Dále se zjistilo, že je nutné vložení substrátu na zlepšení zeminy, popřípadě rostlinného substrátu, přizpůsobeného speciálně fyziologickým potřebám dvouděložných rostlin, přičemž musí být substrát vložen tak, že nevnikne hlouběji než asi 2 cm do zeminy. V jiném případě by totiž mohla být pH hodnota příslušné zeminy - zpravidla jinak hospodářsky využité pole, popřípadě role, nebo uměle vytvořená a nasypaná zemina - trvale poškozena tak, že by příslušná zemina byla pro další hospodářské využití nepoužitelná. Dále je důležité omezené vniknutí substrátu do příslušné zeminy, aby se vytvořila více či méně ostrá dělicí linie mezi vrstvou směsi a nesmíšenou příslušnou zeminou.

Tato dělicí linie je nutná k tomu, aby se mohl vegetační prvek strojně podmítat a aby se udržela hloubka zakořenění, při které by se kořeny při sklizni ořezaly tak málo, jak jen to je možné.

Dále je důležitá omezená hloubka vniknutí substrátu do vrstvy směsi při udusávání z toho důvodu, že by jinak i nosník vniknul do zeminy příliš hluboko, a potom při závěrečném podmítání pomocí podmítacího nože stroje by mohl být poškozen nebo zcela zničen.

Zcela rozhodující pro technickou realizaci drnové matrace v rolích z dvouděložných rostlin podle vynálezu je konečně nosník, který u vynálezu slouží jako kotevní bod pro kořeny dvouděložných rostlin. Použití nosníků, vytvořených kupříkladu jako PP sítě nebo rouna, je sice samo o sobě ze stavu techniky známé, tam ale nosníky slouží výlučně k armování vegetačních prvků při pokládání na šikmé plochy, kde nosníky slouží k zachycení s tím spojených tažných sil.

• · ······· ···· ···· ·· ·· ·® ···

Při praktických zkouškách se ukázalo, že se s takto vytvořeným vegetačním prvkem dají realizovat šířky podmítání 25 cm až 2,5 m, a délky podmítání 50 cm až 35 m.

Zejména strojní podmítnutelnost vegetačního prvku takovéhoto druhu značně snižuje náklady na výrobu takovýchto vegetačních prvků. Neboť zejména dosud požadované ruční řezání a svinování je velmi náročné na práci, a proto je spojeno s vysokými náklady. Doposud se kultivace vegetačního nosníku prováděla na dělicí fólii, která odděluje vegetační rohož, tvořící vegetační nosník, od příslušné zeminy, aby rostliny nemohly v zemině zakořenit. Vlivem fólie může ale dojít k hromadění vlhka, vlivem kterého se může vegetace poškodit nebo zničit. Tomu se dosud zkoušelo zabránit tím, že příslušný vegetační nosník o maximální délce 15 m byl pěstován na spádu - v případě potřeby uměle vytvořeném.

Toto nebezpečí může být odstraněno pomocí vegetačního nosníku podle vynálezu. Neboť příslušná zemina představuje přirozenou drenáž, pomocí které může být bráněno hromadění vlhka. Navíc může nyní kultivace probíhat v libovolném plošném rozměru a bez plošného sklonu.

U jednoho výhodného provedení vynálezu se předpokládá, že k dvouděložným rostlinám jsou přimíchány mechy, kapradiny, lišejníky a/nebo monokotyledony.

U praktického provedení vynálezu se předpokládá, že vrstva směsi má tloušťku 1 cm až 3 cm, dále že nosníkem je síť, nebo že nosníkem je tkanina nebo vlákenná směs. Přitom se může předpokládat, že nosník je z materiálu schopného tlení, nebo z umělé hmoty.

φ 4 4444 444

4444444 44 44 44 444

Co se týká substrátu na zlepšení zeminy, může se předpokládat, že substrátem je směs podle spisu DE 40 04 284 C1, směs podle spisu EP 0 383 109 B1, nebo že substrátem je substrátová směs, která je k dostání pod obchodním názvem Bio-Stucco. Přitom se může v dalším praktickém provedení vynálezu předpokládat, že velikostní podíly zrn substrátu leží v rozsahu 0,006 až 35 mm. V každém případě by mělo být dosaženo toho, že koncový substrát, vyplývající ze směsi příslušné zeminy se substrátem, odpovídá nebo se při nejmenším přibližuje substrátům podle Směrnic pro plánování, provádění a obdělávání střešního ozelenění FLL, vydání 1995, bod 9 Vegetační nosná vrstva.

Dále se může u dalšího praktického provedení vynálezu předpokládat, že zeminou je zemina z hnědé půdy.

Způsob výroby vegetačního prvku podle vynálezu se vyznačuje následujícími kroky:

a) příslušná zemina se udusá,

b) zemina se sterilně upraví,

c) na zeminu se položí nosník,

d) na nosník se nasype substrát,

e) substrát se pod tlakem při nejmenším částečně skrz nosník zapracuje do zeminy a udusá,

f) zaseje se klíčivý rostlinný materiál dvouděložných rostlin,

g) vegetační prvek se zahradnicky ošetří,

h) vegetační prvek se strojně podmítne.

Zejména způsobový krok b má velký význam. Kdyby byla příslušná zemina totiž ještě plna zárodků nebo diaspor, zejména ze semenářských provozů, jednoděložných a/nebo nežádoucích dvouděložných rostlin, rostly by tyto směrem • · · · o ♦ · ····** ···· ···· ·· ·· ·· · nahoru a snahy o vytvoření vegetačního prvku pro dvouděložné rostliny by byly marné. Proto musí být, což bylo vynálezcem poznáno, připravena nejdříve sterilní zemina. Podle jednoho praktického příkladu provedení se přitom předpokládá, že se zemina sterilizuje pomocí přípravku, známým pod obchodním názvem Basamid. U Basamidu se jedná o Dazomet v granulovaném tvaru.

Podle jednoho dalšího praktického příkladu provedení způsobu se potom předpokládá, že se substrát zapracuje 1 až 2 cm hluboko do zeminy a udusá. Tato hloubka se osvědčila, protože jen přibližně 1 cm hluboké vniknutí substrátu do zeminy zajistí s následným udusáním, že vznikne jedna nebo více ostrých dělicích linií mezi vrstvou směsi a pod ní ležící příslušnou zeminou, a že substrát nemůže vniknout tak hluboko, aby mohl jakýmkoliv způsobem negativně ovlivnit pH hodnotu příslušné zeminy.

Alternativní způsob výroby vegetačního nosníku se vyznačuje následujícími kroky:

a) příslušná zemina se udusá,

b) zemina se sterilně upraví,

c) na zeminu se nasype substrát,

d) substrát se zapracuje do zeminy a udusá,

e) na zeminu se položí nosník,

f) zaseje nebo se nasype klíčivý rostlinný materiál dvouděložných rostlin,

g) vegetační prvek se zahradnicky ošetří,

h) vegetační prvek se strojně podmítne.

U dalšího provedení tohoto způsobu se potom může předpokládat, že se nosník mechanicky zapracuje do pod ním se nacházející vrstvy, a/nebo že se nosník stabilizuje nasypáním vrstvy substrátu.

• ···

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je dále blíže popsán a objasněn na příkladu provedení vegetačního prvku podle vynálezu na základě připojeného výkresu, který na příslušném obrázku znázorňuje řez vegetačním prvkem podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obrázku je v průřezu znázorněn výřez vegetačního prvku 10 podle vynálezu. Vegetační prvek 10 má nosník 14 ve tvaru PP sítě 28, která byla položena na příslušně vzrostlou zeminu 12.

Zeminou 12 může být jílovitá, polojílovitá, písčitá, polopísčitá, prašná nebo jiná zemina, která je vlivem zapracování substrátu 16 na zlepšení zeminy přizpůsobena fyziologickým nárokům vsaditelných dvouděložných rostlin 18.

Položení nosníku 14, vytvořeného u příkladu provedení jako PP síť 28, se provede teprve tehdy, co byla zemina 12 sterilizována, kupříkladu zaplynováním pomocí prostředku, známého pod označením Basamid. Po položení PP sítě 28 na horní vrstvu 24 zeminy 12 se substrát 16 na zlepšení zeminy nasype na nosník 14, udusá, a zapracuje do horní vrstvy 24 zeminy 12. Při zapracovávání substrátu 16 na zlepšení zeminy se také PP síť 28 zatlačí do horní vrstvy 24 zeminy 12.

Zapracováním substrátu 16 vznikne z příslušného materiálu zeminy a ze substrátu 16 na zlepšení zeminy vrstva 20 směsi.

Při rovnoměrném udusání a zapracování substrátu 16 do zeminy 12 vznikne více či méně ostrá dělicí linie 22, podél které může být později hotový vegetační prvek 10 strojně podmítán a tedy sklízen.

Na obrázku je znázorněna dvouděložná rostlina 18, která vznikla z klíčivého rostlinného materiálu, vloženého do vrstvy 24 směsi. Kořeny rostliny 18 se skrz oka PP sítě 28 a skrz substrát 16 ukotví.

Na obrázku lze dále seznat, že pod dělicí linií 22 zůstává vrstva nesmíšené zeminy 26. Do této vrstvy nesmíšené zeminy 26 nevnikl žádný substrát 16, který by mohl jakýmkoliv způsobem negativně ovlivnit pH hodnotu této nesmíšené zeminy 26.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vegetační prvek (10) k ozelenění umělých nebo přírodních ploch dvouděložnými rostlinami (18), sestávající z nosníku (14), substrátu (16) na zlepšení zeminy a dvouděložných rostlin (18), přičemž vegetační prvek (10) je svinutelný, vyznačující se tím, že nosníkem (14) je síť (28), tkanina, pletenina, neorientovaná vrstva nebo vlákenná směs, která je se substrátem (16) na zlepšení zeminy zapracovaná do přirozeně vzrostlé nebo uměle vytvořené minerální zeminy (12), přičemž zemina (12) je sterilně upravena a substrát (16) na zlepšení zeminy je pomocí tlaku nebo smísením zapracován do horní vrstvy (24) zeminy (12), přičemž pH hodnota substrátu (16) se může odchylovat od pH hodnoty zeminy (12) a je přizpůsobena fyziologickým potřebám dvouděložných rostlin (18), takže ze zeminy (12) a substrátu (16) vznikne vrstva (20) směsi, a do vrstvy (20) směsi je vsazen klíčivý rostlinný materiál dvouděložných rostlin (18), jejichž tvořící se kořeny se ukotvují ve vrstvě (20) směsi a na nosníku (14) a vegetační prvek (10) je strojně podmítnutelný.
2. 2. Vegetační prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že k rostlinám (18) jsou přimíchány rostliny, vytvářející výtrusy, jako jsou mechy a kapradiny.
3. 3. Vegetační prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že k rostlinám (18) jsou přimíchány lišejníky.
4. 4. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 - 3, vyznačující se tím, že k rostlinám (18) jsou přimíchány monokotyledony.
5. 5. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 - 4, vyznačující se tím, že vrstva (20) směsi má tloušťku 1 cm až 3 cm.

   • 9 9 · ♦ 9 9·9 9

   9 9 9 9 9*99«

   9 9 9999999

   9 9 999999

   9999999 99 9 999 «
6. 6. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nosník (14) sestává z materiálu schopného tlení.
7. 7. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že nosník (14) sestává z umělé hmoty.
8. 8. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že substrátem (16) je směs podle spisu DE 40 04 284 C1.
9. 9. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že substrátem (16) je směs podle spisu EP 0 383 109 B1.
10. 10. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že substrátem (16) je substrátová směs, která je k dostání pod obchodním názvem

    Bio-Stucco.
11. 11. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že velikostní podíly zrn substrátu (16) leží v rozsahu 0,006 až 35 mm.
12. 12. Vegetační prvek podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že zeminou (12) je hnědá půda.
13. 13. Způsob výroby vegetačního prvku (10) podle nároku 1, vyznačující se tím, že

    a) příslušná zemina (12) se udusá,

    b) zemina (12) se sterilně upraví,

    c) na zeminu (12) se položí nosník (14),

    d) na nosník (14) a zeminu (12) se nasype substrát (16),

    e) substrát (16) se pod tlakem spolu s nosníkem (14) zapracuje do zeminy (12) a udusá, • · 9 9 9 · ·9 • · · ·· · ·9 • 9 9 9 9 9 99 ···· 9· 99 99999

    f) zaseje se nebo nasype klíčivý rostlinný materiál dvouděložných rostlin (18),

    g) vegetační prvek (10) se zahradnicky ošetří a

    h) vegetační prvek (10) se strojně podmítne.
14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že zemina (12) se sterilizuje prostředkem, známým pod obchodním názvem Basamid.
15. 15. Způsob podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že substrát (16) se zapracuje do zeminy (12) 1 až 2 cm hluboko a udusá.
16. 16. Způsob výroby vegetačního prvku (10) podle nároku 1, vyznačující se tím, že

    a) příslušná zemina (12) se udusá,

    b) zemina (12) se sterilně upraví,

    c) na zeminu (12) se nasype substrát (16),

    d) substrát (16) se zapracuje do zeminy (12) a udusá,

    e) na zeminu (12) se položí a zapracuje nosník (14),

    f) zaseje se nebo nasype klíčivý rostlinný materiál dvouděložných rostlin (18),

    g) vegetační prvek (10) se zahradnicky ošetří a

    h) vegetační prvek (10) se strojně podmítne.
17. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že nosník (14) se mechanicky zapracuje do pod ním se nacházející vrstvy (16).
18. 18. Způsob podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že nosník (14) se stabilizuje nasypáním vrstvy substrátu (16).