CZ20004071A3 - Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris - Google Patents

Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris Download PDF

Info

Publication number
CZ20004071A3
CZ20004071A3 CZ20004071A CZ20004071A CZ20004071A3 CZ 20004071 A3 CZ20004071 A3 CZ 20004071A3 CZ 20004071 A CZ20004071 A CZ 20004071A CZ 20004071 A CZ20004071 A CZ 20004071A CZ 20004071 A3 CZ20004071 A3 CZ 20004071A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
benzofuroxane
derivative
derivatives
formula
derivative according
Prior art date
Application number
CZ20004071A
Other languages
English (en)
Inventor
Alangudi Sankaranarayanan
Original Assignee
Torrent Pharmaceuticals Ltd
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Torrent Pharmaceuticals Ltd filed Critical Torrent Pharmaceuticals Ltd
Priority to CZ20004071A priority Critical patent/CZ20004071A3/cs
Publication of CZ20004071A3 publication Critical patent/CZ20004071A3/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)

Abstract

Řešení popisuje nové benzofuroxanové deriváty obecného vzorce I, kde Rje -O-(CH2)„-X-R', η = 1 až 6, X je -NHC(O)-, kyslík nebo vazba, R'je nižší alkylová skupina Cj až C8, zbytek aromatického, heteroaromatického, subatituovaného nebo nesubstituovaného nasyceného heterocyklického kruhu s jedním nebo dvěma heteroatomyjako je dusík nebo kyslík, kde je substituce nižší alkylovou skupinou nebo se R vybere ze skupin a, b, c, d, e, kde R" je vodík, nitroskupina, nižší alkylová skupina nebo skupina -C(O)-R'", kde R"'je vodík, nižší alkylová skupina nebo arylová skupina, ajejich farmaceuticky přijatelné soli. Dále se popisují způsob přípravy derivátů obecného vzorce I, použití výše definovaných derivátů obecného vzorce I jako donorů NO a/nebo při koronárních onemocnění srdce a farmaceutické přípravky obsahující deriváty obecného vzorce I jako aktivní složky. Řešení také popisuje způsob léčení koronárních onemocnění srdce podáváním účinného množství výše definovaného derivátu obecného vzorce I.

Description

Benzofuroxanové deriváty ajejich použiti v léčení angíny pectoris
Oblast techniky
Tento vynález se týká nových benzofuroxanových derivátů ajejich použití v léčebných postupech. Konkrétně se vynález týká nových ’ benzofuroxanových derivátů, způsobu jejich přípravy, farmaceutických přípravků obsahujících tyto deriváty, jejich použiti jako toleranci rezistentních donorů oxidu dusnatého v léčbě angíny pectoris.
Dosavadní stav techniky
Po objevu EDRF (oxidu dusnatého tvořeného v endoteliálních buňkách) Furchgottem et al (1980) a vysvětleni biochemie EDRF mnoha laboratořemi (ígnarro, 1989, Vane et al, 1990, Bassenge et al, 1988 a Vanhoutte, 1989) je nyni Široce akceptovaným faktem, že EDRF j e endogenní nitrovasodilatátor, donor oxidu dusnatého (NO). Organické nitráty a příbuzné sloučeniny vděčí za svůj farmakologicky účinek uvolnění oxidudusnatého (NO) a tyto sloučeniny se společným názvem nazývají nitrovasodilatátory. NO stimuluje enzym guanylátcyklasu cévních buněk hladkého svalu, což má za následek vzestup koncentraci cGMP. To vede k defosforylací enzymu lehkořetězcové myosin kinasy, což má za následek utlumení hladkého svalstva (Murad, 1986). O NO je
I známo, že se účastní mnoha bioregulačních procesů jako vasodilatace, i
deagregace destiček, cévní proliferace hladkého svalu atd.
Organické nitráty se užívají v profylaxi, léčbě a v péči o pacienty s angínou pectoris. Jsou také užitečné při mestnavém selhání srdce spojeném s akutním infarktem myokardu, při vysokém tlaku spojeném s chirurgickými výkony a při získáváni kontrolovaného nízkého tlaku během chirurgických výkonů. Z organických nitrátů je to nitroglycerin (podjazykový), který se běžně používá a který je volitelným lékem pro okamžité odstranění anginóznich příznaků. Profylaktická léčba chronické angíny pectoris zahrnuje použití jednoho nebo více léků jako dlouhoúčinkujících nitrátů jako je isosorbid dinitrát, β-blokálor a/nebo antagonista vápníkových kanálů, zvláště u pacientů, u nichž je pravděpodobné prodělání koronárního záchvatu. V některých případech má tato trojitá terapie angínu uspokojivě pod kontrolou. Léky jsou obzvláště účinné v léčbě těchto stavů tehdy, jsou-li užívány přerušovaně.
Často opakované použití nitrátů má za následek pokles jejich farmakologických účinků, tedy jev, který je dobře znám jako nitrátová tolerance. Mechanismus tolerance není dobře definován. Již roku 1973 Needleman a Johnson (1973) publikovali sdělení, že v izolovaných tepnách králíka se může objevit tolerance na nitroglycerin. Autoři měli hypotézu, že vývoj tolerance na nitroglycerin je spojen s vyčerpáním merkaptoskupin. To je v klinickém užití organických nitrátů velký problém (Frampton et al, 1992). V současné době je vývin tolerance zpomalován použitím schématu přerušovaného dávkování s 10 až 12hodinovým intervalem bez nitrátu. Avšak toto přerušované použití je _ spojeno se. sníženou zátěžovou odolností během poslední části intervalu bez nitrátu. To vyvolává možnost zvýšené frekvence nebo prudkosti projevů angíny během intervalu bez nitrátu. Důležitost vývinu tolerance se zvýšila, neboť tyto léky se užívají běžněji, a to v různých dávkovačích formách jako jsou orální, přípravky pro absorpci přes kůži, nitrožilní přípravky a dokonce jako přípravky s trvalým uvolňováním. Ke zhodnocení tolerance na organické nitráty bylo užito několika nepřímých ukazatelů jako je trvání zátěže, oběhový krevní tlak, tlaky v plicní tepně a tlak v zúžené plicní tepně. Avšak není jasné, zda snížená odezva na nitráty je kvůli toleranci cévních buněk hladkého svalu nebo kvůli změnám regulačních faktorů jako aktivace neurohumorálních faktorů nebo retence tekutiny atd. (Armstrong a Moffat, 1983). Bez ohledu na mechanismy vývinu • ·
9 • · · · · » · · · · · tolerance je klinicky důležité vyvinout donory oxidu dušnátého, které mají menší tendenci pro vývin tolerance.
P.B. Ghosh et al (Journal of Medicinal Chemistry , 1968) popsal způsob syntézy tužných 2,1,3-benzoxadiazoiů (benzofutazanů) a jejich N-oxidů (benzofuroxanů) a jejich potenciálu jako léků proti leukémii a imunósupresívních léků in vitro.
P.B. Ghosh Ct ál (Journal of rvíediéihál ChehiiStfy, 1972) testoval in vitro 4-niíroberizofurazany a 4-nitrobenzoíuroxany se Substituenty odčerpávajícími elektrony v poloze 5 á 6 (vzhledem k NO2), jako potencionální léky proti leukémii á hnunoSupřesívní léky.
Nishikáwá et ál (The JóUrhál of Phármáeólógy and Expériméhíái Therapeutics, 1982) popsal účinek N-eLhoxykarbonyí-J-múrfoiinosydnonimmu á jeho metaboliiů 3-mOrfbhnoSydnohinnhů, kyanuniethykriaiiiinonioríblinu, Nnitroso-N-morfoimoaminoaeetonitriiu jáko nových aíitiánginóžníeh činidel.
F. Murad (J. Clin. ínvešt., 1986) popsal Cyklický gúanosinmónofosfáť jako meuiáíor vasodilátáce.
James FrahiptOn et al (Drug Eváluanób, Adiš Intérftáťiohái Limited, 1992) podává přehled 0 farmakologii á teřápéútieké účinhóšíi ničořandiíú ú anginy . peetoris. Bylo zjištěno, že nieórándil, který má jak vásodilatáční, ták vénodilátační vlastnosti, představuje účinný alternativní prostředek k žávedéňě vasodilatační terapii konvenčními nitráty a vápníkovými áhtágóhisty při dlouhodobé léčbě chronické anginy pěetOřis.
Patent USA č. 5 272 164 popsal nové káfbůximidamidové deriváty, konkrétně N-kyaho-N-šubštituóvánýeh pyriuinkaiboximidaTmdových derivátů majících vasodilatační účinek a účinek snižováni tlaku, nehledě na další fyziologické účinky, které napomáhají léčení iSChemičkýCh chorob srdečních.
Pátént USA č. 5 424 326 popsal fehyí-l,2,5-oxááiázOíkárb6xámid-2-oxid á jehó déřivátý, ktéré jšóú výhodné V léčbě pořtiCh kárdiovaskúiármhů Systému.
0
F. Benedini et al (J. Med. Chem., 1995) popsal nové nitroester-3[(nitroxy)alkyl]-2H-l,3-benzoxazin-4(3H)-ony vykazující značnou inhibiční aktivitu vůči ischemií indukovaným elektrokardiografickým změnám, při pouze omezených oběhových hemodynamických účincích. Tyto nové nitroesterové deriváty mající značnou antianginózní aktivitu, která není spojena s doprovodným a výrazným poklesem oběhového krevního tlaku, jsou typické pro novou třídu selektivních vasodilatátorů majících přednostní účinek na velké koronární cévy, které by mohly být klinicky významné v léčbě nemocí koronární tepny.
Avšak žádný z popisů předchozích děl v oboru se netýká léků specificky užitých jako vasodilatátor pro léčbu srdečních potíží a neřeší problém spojený s běžnými donory NO, s vývinem tolerance u pacientů po kontinuálním užívání během časové periody. Předložený vynález hodnotí benzofuroxanové deriváty z hlediska jejich NO donorových účinků, zvláště ve vztahu k jejich tendenci vývinu tolerance při kontinuálním užívání léku. Je důležité, že vynález identifikuje molekuly, které vykazují vasodilatační aktivitu bez toho, aby měly tendenci pro vývin tolerance jako běžné donory oxidu dusnatého.
Podstata vynálezu
Předložený vynález v prvém aspektu popisuje nové benzofuroxanové deriváty a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
Tyto soli zahrnují, ale nejsou omezeny na, šťavelan, vínan, maleát, methylsulfonát, p-toluensulfonát atd.
Tento vynález dále popisuje použití benzofuroxanových derivátů jako toleranci rezistentních donorů oxidu dusnatého.
• ·
Tento vynález dáte popisuje farmaceutické přípravky obsahující benzofuroxanové deriváty pro použití jako toleranci rezistentní donory oxidu dusnatého.
Tento vynález v dalším aspektu popisuje způsob přípravy nových benzofuroxanových derivátů.
Tento vynález také popisuje způsob léčby savců, v to zahrnujíc člověka, z koronárních onemocnění srdce podáváním benzofuroxanového derivátu.
Stručný popis obrázků
Obr. 1 zobrazuje křivku odezvy na dávku pro testovaný derivát (derivát č. l)aGTN.
Obr. 2 zobrazuje křivky odezvy na dávku (procenta relaxace vs. log koncentrace (M)) pro GTN a testovaný derivát č. 1 před a po vývinu tolerance.
Nové benzofuroxanové deriváty obecného vzorce I,
kde skupina R je -O-(CH2)n-X-R', η = 1 až 6, skupina Xje -NHC(O)-, kyslík nebo skupina X není přítomna, R' je nižší alkylová skupina Cj až Cs, zbytek aromatického, heteroaromatického, substituovaného nebo nesubstituovaného nasyceného heterocyklického kruhu s jedním nebo dvěma heteroatomy jako je dusík nebo kyslík, kde je substituce nižší alkylovou skupinou, nebo se R vybere ze skupin a, b, c, d, e, • · • ·· ···· ···· ····· · · ···· • · · · · · · · · «« · ···· · 9 9 9 9 9
99 999 9999 99 99
OR
kde R je vodík, nitroskupina, nižší alkylová skupina nebo skupina -C(O)-R', kde R.je vodík, nižší alkylová skupina nebo arylová skupina a jejich farmaceuticky přijatelné soli se použijí při kardiovaskulárních poruchách
Reprezentativní deriváty vynálezu, které vykazují toleranci rezistentní donorové aktivity NO, jak jsou definovány výše, jsou uvedeny v tabulce 1.
(I)
Tabulka 1
Derivát č. R
1 -OCH2CH2-NHCO-3-pyridyí.HCl
2 -OCH2CH2-NHCO-4-pyridyl HCI
a u Cll1*10+-«+110-«5+ o
4 substituent f
5 -OCH2CH2-N-morfolinvl.HCl
6 -OCH2CH2OMe
/ substituent g
8 -OCH2CH2O-CH2CH3
9 -OCH2-3-pyridyl.HCl
Ί Λ IV substituent c
substituent h
··
Předložený vynález také popisuje způsob přípravy nových benzofuroxanovýeh derivátů obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelných solí, kde jeden ze způsobů zahrnuje
a) reakci chlorkarbonylbenzofuroxanu a alkoholu při laboratorní teplotě v rozpouštědle jako je tetrahydrofuran,
b) přidání báze jako je triethylamin k reakční směsi,
c) udržování reakční směsi pod refluxem do ukončení reakce,
d) odstranění rozpouštědla následované přidáním vody a extrakci organickým rozpouštědlem jako je ethylacetát,
e) zkoneentrování ethylacetátové vrstvy,
f) přečištění kolonovou chromatografií a
g) volitelně transformaci na odpovídající farmakologicky přijatelné soli.
Uvedené produkty kroků f) a g) se charakterizují teplotou tání a běžnými spektroskopickými technikami
Předložený vynález také popisuje způsob přípravy nových benzofuroxanovýeh derivátů obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelných solí, kde uvedený způsob zahrnuje
a) reakci karboxybenzofuroxanu s nasyceným roztokem alkoholické HC1,
b) odstranění nadbytku alkoholu za sníženého tlaku, aby se získal odparek,
c) přečištění kolonovou chromatografií a
d) volitelně transformaci na odpovídající farmakologicky přijatelné soli.
Uvedené produkty kroků c) a d) se charakterizují teplotou tání a běžnými spektroskopickými technikami.
Uvedené produkty lze také připravit jinými ekvivalentními způsoby tvorby esteru, které zahrnují
a) reakci karboxybenzofuroxanu a ekvimolárního množství alkoholu jako je N(2-hydroxyethyl)nikotinamid, N-(2-hydroxyethyl)isonikotinamid, N-(2hydroxyeťhyl)-2-pyrrolidinon, N-(2-hydroxyethyl)morfolin, propylenglykol, methylcelosolv, eťhylcelosolv, pyridin-3-methanol, solketal, isosorbid-5mononitrát atd. v methylenchloridu.
b) za míchání přidání 4-dimethylaminopyridinu a N,N'dicyklohexylkarbodiimidu a pokračování v míchání po dobu 2 až 16 hodin při laboratorní teplotě do ukončení reakce,
c) filtraci reakční směsi, kdy filtrát po odpaření za sníženého tlaku dá surový produkt,
d) přečištění takto získaného produktu kolonovou chromatografií a
e) volitelně transformaci na odpovídající farmakologicky přijatelné soli.
Uvedené produkty kroků d) a e) se charakterizují teplotou tání a běžnými spektroskopickými technikami.
Vynález také popisuje způsob přípravy 5(6)-[(2,3dihydroxypropyloxy)karbonyl]benzofuroxanu (derivátu 7), kde uvedený způsob zahrnuje
a) reakci směsi 5(6)-((±)-2,2dimethyl-l,3-dioxolan-4methyloxykarbonyl)benzofuroxanu a kyseliny jako je 75% octová kyselina a míchání při 80 °C po 4 hodiny,
b) odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku za zisku olejovitého produktu a
c) přečištění produktu kroku b) kolonovou chromatografií.
Uvedený produkt kroku c) se charakterizuje teplotou tání a běžnými spektroskopickými technikami.
• ·
Farmaceutické přípravky donorových molekul oxidu dusnatého
Deriváty předloženého vynálezu podle obecného vzorce I nebo jejich soli nebo komplexy lze podávat orálně, nitrožilně nebo parenterálně jako farmaceutický přípravek v kapalné nebo pevné formě. Mohou být také podávány topicky, prostřednictvím kůže, podjazyčně, ústy nebo rektálně, například jako čípek, mast, krém, prášek, kožní náplast, dávkovaný aerosol nebo rozprašovačem.
Farmaceuticky přijatelnými nosiči přítomnými v přípravku tohoto vynálezu jsou materiály doporučené pro účel podávání léku. Mohou to být kapalné nebo pevné materiály, které jsou jinak inertní nebo léčebně přijatelné a jsou kompatibilní s aktivními složkami.
Vyhodnocení biologické aktivity
Způsoby
a) In vitro sledování donorů NO
Přijatým způsobem byl upravený způsob autorů Nisnikawa et al (1982). Aíbínští králíci obou pohlaví byli omráčeni a vykrveni. Po odstranění přídatné pojivové tkáně byla rychle vyjmuta hrudní tepna, která byla šroubovité nařezána (v úhlu 45 °) do proužků 4 až 5 mm širokých a 25 až 30 mm dlouhých. Endotel byl jemně setřen bavlněným tampónem namočeným v Krebsově roztoku. Dva proužky se vertikálně upevnily v ústrojné lázni obsahující 20 ml Krebsova roztoku udržovaného na 37 °Č a probublávaného kyslíkem. Bylo aplikováno klidové napínání 4 g a preparát byl ponechán 30 minut dosáhnout rovnováhy. Každý preparát byl vystaven dvěma základním dávkám KCI (30mM). Když kontrakce dosáhla maxima, byla lázeň vypuštěna a nahrazena čerstvým Krebsovým roztokem. O půlhodiny později byla pro testovaný derivát získána odezvová křivka na úhrnnou dávku na jedné tkáni (test) a pro giyceroltrinitrát
(GTN) na jiné (standard). Rozpětí použité dávky bylo od 10'9M do 10'3M, s periodou 4 minut kontaktu s každou dávku. Když bylo s poslední dávkou dosaženo maximální relaxace, byl přidán papaverin (10'4 M), aby byla získána maximální relaxace.
Tolerance byla indukována u obou tkání přidáním 440 μΜ GTN na 90 minut. Během této časové periody byl roztok lázně měněn každých 30 minut a znovu byl doplněn 440 μΜ GTN. Později byly obě tkáně důkladně promyty a byla opakována měření křivky odezvy na dávku (DRC) jak pro testovaný derivát, tak pro standard. Byla vypočtena procentuální relaxace pro individuální dávky přijetím maximálních relaxací na 10‘4 M papaverin jako 100% relaxace. Byl vynesen graf procentuální relaxace proti logaritmu koncentrace (v jednotkách M) derivátů. Relaxační aktivita testovaného derivátu byla vyhodnocena vypočtením středních relativních účinností (MRP) a středního aktivitního poměrů (MAR), a to jak před, tak po dosažení tolerance, jak je definováno níže.
Koncentrace GTN vyvolávající 50 % z její ňtaxirnální relaxace MRP = —----:Koncentrace testovaného derivátu vyvolávající 50 % maximální relaxace GTN
Maximální relaxace vyvolaná testovaným derivátem MAR- -Maximální relaxace vyvolaná GTN
Výběrová kriteria pro studium in vivo: Pro in vivo studium byly vybrány deriváty s MRP větší než 3 a MAR větším než 1,3 po toleranci. Na obrázcích 1 a 2 doprovodných nákresů je jako příklad vyhodnocení MRP a MAR uvedena křivka odezvy na dávku pro derivát 1.
b) Farmakologické sledování in vivo » »« • · • ···
Pro studium antianginózního účinku vybraných derivátů byl zvolen upravený způsob autorů Benedini et al (1995). Pro toto studium byla užita morčata obou pohlaví o hmotnosti 400 až 600 g . Zvířata byla anestetizována urethanem (1,25 g/kg, intraperitoneálně) a do krční žíly jim byla zavedena kanyla pro nitrožilní podání léků/přenašeče. Kanylou zavedenou do pravé krkavicové tepny a připojenou k tlakovému převodníku byl sledován průměrný tepenný krevní tlak (MABP). Průběžně byl zaznamenáván elektrokardiogram se standardním končetinovým svodem II. Všechny záznamy byly provedeny se systémem MacLab (AD Instruments, Velká Británie).
Jako model byla pro studium antianginózních účinků těchto derivátů použita schopnost testovaných derivátů potlačovat vasopresinem indukovaný zdvih T vlny. Pro účel tohoto studia byla morčata rozdělena do dvou skupin - i) kontrolní skupinu (na kterou se působilo přenašečem derivátu) a ii) skupinu, na kterou se působilo lékem.
i) Kontrolní skupina
V této skupině zvířat bylo rozpouštědlo použité pro rozpuštění testovaného derivátu podáno nitrožilně v objemu 1 ml/kg. Byly zaznamenány základní výšky T vlny, tepové frekvence a MABP a jejich změny po podání přenašeče. O třicet sekund později byl nitrožilně podán vasopresin v množství 1 IU/ml/kg (I.U./ml/kg). Po podání vasopresinu byly také zaznamenány výšky T vlny, tepové frekvence a MABP a jejich změny. Z výše uvedených dat byly vypočteny zvýšení T vlny (po podání vasopresinu), maximální zvýšení MABP a změny v tepové frekvenci a byly vyjádřeny jako průměr ± standardní odchylka.
ii) Skupina, na kterou se působilo lékem
Účinky testovaného derivátu na potlačení zvýšení T vlny, které bylo zapříčiněno vasopresinem, byly vyhodnoceny z alespoň tří úrovní dávky. Pro každou dávku byly použity skupiny 6 morčat. Testovaný derivát byl injikován 30 sekund před podáním vasopresinu. Změny v MABP, tepové frekvenci a změny T • 6 β« β • · β ·· • · ··· · • · · · · β • · β · · • · ·· ··
β β vln byly zaznamenány tak, jak je popsáno pro kontrolní skupinu. Pro každou dávku bylo vypočteno procentuální potlačení vasopresinem indukovaného zvýšení T vlny, přičemž výška T vlny, která byla určena v kontrolní skupině, byla vzata za 100 %. Ze vztahu dávka proti procentu potlačení byla určena dávka nutná pro 50% potlačení (ED50) zvýšení T vlny.
Stanovení hodnot ED2o pro pokles MABP
V samostatné skupině zvířat byl studován pokles MABP po podání testovaného derivátu (rozmezí dávky 0,1 až 1000 pg/kg, nitrožilně). Pro každou dávku byla použita alespoň tri zvířata. Pozornost byla věnována tomu, aby dávky byly podány, až se MABP stabilizoval a nebyl ovlivněn předchozí dávkou. Všechny dávky byly injikovány v konečném objemu 1 ml/kg. Pro zvyšující se koncentrace testovaného derivátu byl zaznamenán pokles MABP a byla vynesena křivka odezvy na dávku. Z tohoto grafu byla vypočtena dávka nutná pro dosažení 20% snížení MABP (ED20). Specifičnost testovaného derivátu byla definována indexem selektivity, který byl vypočten, jak je ukázáno níže.
Dávka nutná k 20% snížení MABP (pg/kg)
Index selektivity = --Dávka nutná k 50% potlačení zvýšení T vlny (pg/kg)
Pro úvodní toxikologické zhodnocení byly vybrány deriváty mající selektivitní poměr více než 30krát větší než GTN. Index selektivity pro GTN byl roven 0,017.
Výsledky in vitro sledování donorů NO
Výsledky in vitro sledování donorů NQ jsou uvedeny v následující tabulce
2.
Tabulka 2 In vitro aktivita donorů NO
Derivát č. Průměrná relativní účinnost Průměrný aktivitní poměr
Před tolerancí Před tolerancí Před tolerancí Před tolerancí
. ee ♦ ··· • e • ee ee ee • · · · e · e • · e e e e e · e · e · e • · e e e · ·· ···· ee ee
1 0,2 8,4 1,3 1,7
2 0,06 6,94 1,19 2,38
3 0,11 25 1,15 1,83
4 0,28 11,22 1,13 1,69
5 0,18 4,12 1,08 1,22
6 0,97 17,02 1,74 2,32
7 0,17 3,49 1,16 1,58
8 0,2 11,9 1,04 1,97
9 0,53 8,05 1,23 1,7
10 0,39 10,13 1,05 1,57
11 0,25 7 1,37 1,63
Výsledky hodnocení in vivo
Deriváty, které byly vybrány na základě studií in vitro, byly pro zhodnocení jejich antianginozního účinku podrobeny studiím in vivo. V tabulce 3 jsou uvedeny deriváty s dostatečnou selektivitou (to jest nižším nízkým tlakem) a antianginózním účinkem.
Tabulka 3 Aktivita vybraných donorů oxidu dusnatého in vivo
Derivát č. Dávka nutná pro 20% pokles krevního tlaku (EDso-gg/kg, i.v.) A Dávka nutná pro 50% potlačení T vlny (ED50 Pg/kg, i.v.) B Index selektivity A/B c
GTN 8,22 474,40 0,017
1 458,02 886,42 0,517
.3 139,52 675,61 0,152
6 226,34 337,90 0,67
9 227,16 372,85 0,61
es * • · · <··
·· · ·
··· • ·
• · • ·
• · ··« ···· «· « ·
286,00
492,00
0,58
Bylo pozorováno, že deriváty 1, 6,9 a 10 mají ve srovnání s GIN vysoký index selektivity. V případě těchto derivátů je index významně vyšší. Index ukazoval, že tyto deriváty by mohly vyvolat antianginózní působení v dávce, která má minimální oběhové efekty. Jejich selektivita v rozšiřování koronárních tepen byla dosti vysoká, byla-li srovnána s běžným lékem jako je GIN.
Vysoký index selektivity těchto derivátů ve srovnání s nitroglycerinem ukazoval, že tyto deriváty během klinického používání selektivně rozšiřují koronární tepny a mají menší sklon ke způsobování nízkého tlaku. Například derivát 1 je 30krát selektivnější než GIN. Toto ukazuje, že tyto deriváty mají velmi malý sklon ke způsobování nízkého tlaku. Běžné nitráty jako GIN způsobují tachykardii, nepříjemný pocit za hrudní kostí, tlučení srdce, kolaps, náhlé přechodné bezvědomí a poziční nízký tlak atd. jako projev účinku nízkého tlaku. To může u vybraných pacientů omezovat jejich použití. Avšak deriváty popsané v tomto vynálezu jsou vzhledem k menšímu sklonu ke způsobování nízkého tlaku lepší, než běžné nitráty.
Benzofuroxanové deriváty popsané v tomto vynálezu lze použít při kardiovaskulárních poruchách jako je akutní angína, profylaxi angíny, smíšené angíně, latentní angíně, akutním infarktu myokardu, městnavém selhání srdce atd. Lze je použít samotné nebo v kombinaci s β-adrenergními blokátory jako je propranolol, atenolol, carvedilol atd. a antagonisty vápníkových kanálů jako je verapamil, diltiazem atd.
Pro další ilustraci vynálezu jsou uvedeny následující příklady, které však žádným způsobem vynález neomezují.
V následujících příkladech jsou uvedeny způsoby přípravy nových derivátů tohoto vynálezu.
• · «
9β β* • · · t · ··· • · · · • · · · ·· ·· ·· ·
9· f· • · · • · · • · · • · · · ·· ·· • ···«
Příklady provedeni vynálezu
Přikladl
Příprava hydrochloridu 5(6)-(2-nikotmamidoethyloxykarbonyl)benzofijroxanu (derivátu 1)
Do 20 ml methylenchloridu bylo při laboratorní teplotě přidáno 0,9 g 5(6)-karboxybenzofuroxanu. K tomuto roztoku bylo přidáno 0,83 g N-2hydroxyethylnikotinaniidu. Poté bylo při laboratorní teplotě přidáno 1,1 g N,Ν'dicyklohexylkarbodiimidu a 70 mg 4-dimeťhylaminopyridinu a reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 16 hodin. Methylenchlorid byl za sníženého tlaku odstraněn na vakuové rotační odparce za zisku gumovitého materiálu, který byl přečištěn kolonovou chromatografií směsí hexan: ethylacetát (5 : 7) za zisku 300 mg pevné látky.
100 mg výše uvedené pevné látky bylo při 0 °C rozpuštěno v 10 ml methanolu. Ke směsi bylo přidáno 5 ml meťhanolického roztoku HCI a reakční směs byla zahřáta na laboratorní teplotu a míchána 15 minut za zisku 90 mg hydrochloridu 5(6)-(2-nikotinamidoethyloxykarbonyl)benzofuroxanu.
Teplota tání: 202 až 205 °C
IČ (KBr): 1711, 1666, 1607, 1576, 1547,1020 cm1
Ή NMR (CDC13, 300 MHz) δ: 8,99 (ÍH, s), 8,75 (ÍH, s), 8,23 (ÍH, s), 8,13 (ÍH, d, J = 9 Hz), 7,85 (ÍH, s), 7,4 (2H, s), 6,85 (1H, s), 4,6 (2H, s), 3,92 (2H, s)
Alternativně lze derivát 1 také připravit následujícím postupem.
5(6)-Chlorkarbonylbenzofijroxan (100 mg) a N-2hydroxyeťhylnikotinamid (150 mg) byly při laboratorní teplotě rozpuštěny v THF (10 ml). K reakční směsi byl přidán triethylamin (0,1 ml) a reakční směs byla 24 hodin udržována pod refluxem. Za sníženého tlaku byl odstraněn THF. K
•ΦΦΦ ·· ΦΦ odparku bylo přidáno 10 ml vody a extrahovalo se ethylacetátem (3 x 20 ml). Za sníženého tlaku byl odstraněn ethylacetát za zisku lepivé hmoty, která byla přečištěna kolonovou chromatografií směsí EtOAc : n-hexan (90 :10) za zisku 65 mg derivátu 1.
Příklad 2
Příprava 5(6)-(2-isonikotinamidoeťhyloxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 2) 5(6)-Karboxybenzofuroxan (1,8 g, 0,01 mol) a N-(2hydroxyethyl)isonikotinamid (1,66 g, 0,1 mol) byly rozpuštěny ve směsi CH2C12 (100 ml) a THF (100 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4dimethylaminopyridin (70 mg) aN,N'-dicyklohexylkarbodiimid (3 g, 0,0145 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 16 hodin. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt, který byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc : n-hexan = 90: 10) za zisku titulního derivátu jako žluté pevné látky (0,2 g, 74%).
Teplota tání: 201 °C (HCl sůl)
IČ (KBr): 3423, 3180,1720, 1677, 1613, 1585, 1543, 1490 cm1
Ή NMR (200 MHz, CDC13) δ: 2,58 až 2,6 (2H, t, J = 1,7 Hz), 3,55 (1H, s), 4,52 až 4,57 (2H, ζ J = 5,26 Hz), 7,67 až 8,45 (3H, m), 8,95 až 9,65 (4H, dd) MS: 328 (M+), 298, 229, 181,164, 147, 117,105, 77, 50
Příklad 3
Příprava 5(6)-(2-pyrrolidinonoethyloxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 3) 5(6)-Karboxybenzofijroxan (0,9 g, 0,005 mol) a l-(2-hydroxyethyl)-2pyrrolidinon (0,7 g, 0,005 mol) byly rozpuštěny v CH2C12 (40 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (70 mg) a N,N
dicyklohexylkarbodiimid (2,06 g, 0,01 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 3 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt, který byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc : n-hexan = 50 : 50) za zisku titulního derivátu jako světle žluté pevné látky (0,7 g, 48%).
Teplota tání: 101 až 102 °C
IČ (KBr): 1726,1678, 1611,1590,1534 cm1 'Η NMR (200 MHz, CDC13) δ: 1,99 až 2,14 (2H, m), 2,35 až 2,43 (2H, t, J = 7,72 Hz), 3,49 až 3,56 (2H, t, J = 6,9 Hz), 3,68 až 3,73 (2H, t, J = 5,2 Hz), 4,48 až 4,53 (2H, t, 5,4 Hz), 7,6 až 7,86 (3H, m)
MS: 291 (M4), 273, 225, 111, 98, 70, 56
Příklad 4
Příprava 5(6)-(2-hydroxypropyloxykarbonyl)benzofiiroxanu (derivátu 4)
5(6)-Karboxybenzofuroxan (1,8 g, 0,01 mol) a propylenglykol (0,76 g,
0,01 mol) byly rozpuštěny v CH2C12 (80 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (140 mg) a N,N'-dicykIohexylkarbodiimid (4,4 g, 0,021 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt, který byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc: n-hexan = 20 : 80) za zisku titulního derivátu jako světle žluté pevné látky (1,16 g, 49%).
Teplota tání: 89 až 90 °C
IČ (KBr): 3500 až 3100, 1716, 1654, 1613, 1592, 1540, 1491 cm1 !H NMR (200 MHz, CDC13) δ: 1,3 až 1,33 (3H, d, J = 6 Hz), 3,82 (ÍH, s), 4,22 až 4,4 (3H, m), 7,6 až 8,26 (3H, m)
MS: 238 (M4), 179,163,147,103,75, 58, 45 • · • · ·
Příklad 5
Příprava 5(6)-(2-morfolinoethyloxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 5)
5(6)-Karboxybenzofuroxan (0,9 g, 0,005 mol) aN-(2hydroxyethyl)morfolin (0,71 g, 0,005 mol) byly rozpuštěny v CH2CI2 (50 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (70 mg) a Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimid (2,06 g, 0,01 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt, který byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc ; n-hexan = 50 : 50) za zisku titulního derivátu 5 jako bílé pevné látky (0,5 g, 34%).
Báze (0,2 g) byla převedena na odpovídající hydrochloridovou sůl s 5% methanolickou HCI (0,14 g, 64%)
Teplota tání; 210 °C (HCI sůl)
IČ (KBr); 1729, 1613, 1589,1542 cm1 ’H NMR (200 MHz, CDC13) δ; 2,58 až 2,59 (4H, ζ J = 4,5 Hz), 3,18 až 3,2 (4H, t, J = 13,63 Hz), 3,55 až 3,43 (2H, t), 3,97 až 4,17 (2H, t), 7,48 až 7,98 (3H,m)
MS; 293 (M4), 113, 103,101,100
Příklad 6
Příprava 5(6)-(2-methyloxyethyloxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 6)
5(6)-Karboxybenzofuroxan (1,8 g, 0,01 mol) a methylcelosolv (0,076 g,
0,01 mol) byly rozpuštěny v CH2C12 (60 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (0,3 g) a Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimid (2,3 g, 0,01 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt jako ·
• ·· ·· ·· ·· · 9 9 9 9 9 ····· · · ···· ····· · ·»···· • · · · ·· ···· • · · · ······· 9· · · olejovitou kapalinu. Surový produkt byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc : n-hexan = 5 : 95) za zisku titulního derivátu. Ten byl rekrystalizován z n-hexanu za zisku 5(6)-(2-meťhyloxyethyloxykarbonyl)benzofuroxanu jako žluté pevné látky (1,2 g, 50%)
Teplota tání: 68 až 69 °C
IČ (KBr): 1717,1516, 1582,1536 cm’1 ‘H NMR (300 MHz, CDC13) δ: 3,43 (3H, s), 3,72 až 3,75 (2H, t, J = 6 Hz), 4,5 až 4,53 (2H, t, J = 6 Hz), 7,26 až 8,26 (3H, m)
MS: 238 (M4), 207, 180,163,103, 75, 58
Alternativně lze derivát 6 také připravit následujícím postupem. 5(6)-Karboxybenzofuroxan (1,0 g) byl 16 hodin zahříván na 80 °C v nasyceném roztoku meťhylcelosolvu. HCI. Nadbytek methylcelosolvu byl odstraněn za sníženého tlaku a odparek byl znovu rozpuštěn v diethyletheru a promyt vodným NaOH, následně vodou a vysušen nad Na2SO4. Ether byl odstraněn za sníženého tlaku a odparek byl přečištěn kolonovou chromatografií za zisku 280 mg derivátu 6.
Příklad 7
Příprava 5(6)-(2,3-dihydroxypropyloxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 7) Směs 5(6)-((±)-2,2-dimeťhyl-1,3-dioxolan-4methyloxykarbonyl)benzofuroxanu (0,5 g, 0,001 mol) a 5 ml 75% octové kyseliny byla 4 hodiny míchána při 80 °C. Odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku (40 °C) poskytlo olejovitý produkt, který byl přečištěn kolonovou chromatografií (hexan: EtOAc = 80 : 20) za zisku titulního derivátu jako žluté pevné látky (0,4 g, 93%).
Teplota tání: 86 °C
IČ (KBr): 3355,1719,1606, 1450 cm’1 • · 'H NMR (300 MHz, CDC13) δ: 3,89 až 3,90 (1H, d, J - 4,2 Hz), 4,03 až 4,06 (1H, t, J = 4,5 Hz), 4,36 až 4,52 (2H, m), 7,61 až 8,34 (3H, m)
MS: 254 (M4), 180, 163, 103
Příklad 8
Příprava 5(6)-(2-ethoxyethyloxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 8)
5(6)-Karboxybenzofiiroxan (1,8 g, 0,01 mol) a ethylcelosolv (0,8 g, 0,01 mol) byly rozpuštěny v CH2CI2 (50 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (0,3 g) a N,N'-dicyklohexylkarbodiimid (2,4 g, 0,011 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt jako hnědou olejovitou kapalinu, která byla přečištěna kolonovou chromatografií (EtOAc : n-hexan = 20 : 80) za zisku titulního derivátu jako světle žlutého viskózního oleje (1,0 g, 40%).
IČ (KBr): 1727, 1598, 1538, 1488 cm'1
Ή NMR (200 MHz, CDCfi) δ: 1,2 až 1,27 (3H, t, J = 7 Hz), 3,54 až 3,64 (2H, q, J = 7 Hz), 3,76 až 3,81 (2H, t, J = 6 Hz), 4,5 až 4,54 (2H, t, J = 5 Hz), 7,59 až 8,26 (3H, m)
Příklad 9
Příprava 5(6)-(3-pyridylmethoxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 9)
5(6)-Karboxybenzofuroxan (1,8 g, 0,01 mol) a 3-pyridyImethanol (1,1 g,
0,01 mol) byly rozpuštěny v CH2C12 (50 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (70 mg) a N,N'-dicyklohexylkarbodiimid (3 g, 0,014 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt,
0 O 9
který byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc: n-hexan = 25 :75) za zisku titulního derivátu jako světle žluté pevné látky. Báze (0,5 g) byla převedena na odpovídající HCI sůl s 5% methanolickou HCI (0,4 g, 71%). Teplota tání: 200 °C (HCI sůl)
IČ (KBr): 1719, 1616, 1589,1534 cm'1 *H NMR (300 MHz, DMSOdé) δ: 5,59 (2H, s), 7,88 až 8,04 (3H, m), 8,63 až 9,09 (4H, m)
MS: 307 (M++HC1), 271 (Mj, 180, 92
Příklad 10
Příprava 5(6)-((±)-2,2-dimeťhyl-l ,3-dioxolan-4methyloxykarbonyl)benzoťuroxanu (derivátu 10)
5(6)-Karboxybenzofuroxan (0,99 g, 0,005 mol) a solketal (0,66 g, 0,005 mol) byly rozpuštěny v CH2CI2 (40 ml). K tomuto roztoku byly za míchání přidány 4-dimethylaminopyridin (0,2 g) a N,N'-dicyklohexylkarbodiimid (1,33 g, 0,006 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfíltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt (EtOAc : n-hexan = 10: 90) za zisku titulního derivátu jako světle žluté pevné látky (0,6 g, 41%).
Teplota tání: 51 až 52 °C
IČ (KBr): 1725, 1586, 1535, 1484 cm'1
Ή NMR (200 MHz, CDC13) δ: 1,39 (3H, s), 1,46 (3H, s), 3,83 až 3,89 (1H, dd, 6 Hz), 4,13 až 4,20 (1H, dd, 6Hz), 4,39 až 4,48 (3H, m), 7,85 až 8,27 (3H, m) MS: 294 (M+), 279, 163
Přikladli ββ
Φ φφφφ
Příprava 5(6)-(isosorbidmononitrátoxykarbonyl)benzofuroxanu (derivátu 11)
Κ roztoku 5(6)-karboxybenzofuroxanu (1,0 g, 0,0055 mol) a isosorbid-5mononitrátu (0,09 g, 0,0047 mol) v CH2CI2 (50 ml) byly za míchám přidány 4dimethylaminopyridin (50 mg) aN,N -dicyklohexylkarbodiimid (2 g, 0,0097 mol). Reakční směs byla za laboratorní teploty míchána 2 hodiny. Poté byla zfiltrována a filtrát po odpaření za sníženého tlaku poskytl surový produkt, který byl přečištěn kolonovou chromatografií (EtOAc : n-hexan = 20 : 80) za zisku titulního derivátu jako žluté pevné látky (1,0 g, 51%).
Teplota tání: 117 až 118 °C
IČ (KBr): 1721, 1635, 1590,1537 cm’1
Ή NMR (200 MHz, CDC13) δ: 3,91 až 4,16 (4H, m), 4,63 až 4,66 (1H, d, J = 6 Hz), 5,07 až 5,12 (1H, dd, J = 4,5 Hz), 5,39 až 5,68 (2H, m), 7,61 až 8,36 (3H, m)
MS: 353 (M4), 194,163,127
Orální přípravky
Orální přípravky se podávají jako pevné dávkové formy, například jako peíeťky, granule, prášek, váček nebo diskrétní jednotky jako jsou tablety nebo kapsle atd. Další orálně podávané farmaceutické přípravky zahrnují jednofázové nebo dvoufázové kapalné dávkovači formy buď pro přímé použití nebo ve formách vhodných pro rekonstituci, jako jsou směsi, sirupy, suspenze nebo emulze. Navíc přípravky obsahují zřeďovadla, disperzní činidla, pufiy, stabilizátory, solubilizační činidla, povrchově aktivní činidla, konzervační prostředky, chelatační činidla a/nebo další farmaceutická aditiva. Používají se vodné nebo nevodné přenašeče nebo jejich kombinace a je-li to požadováno, obsahují vhodná sladící činidla, pnchucovací činidla nebo podobné látky. V případě suspenze nebo emulze je přítomno vhodné zahušťovací činidlo, suspendující činidlo nebo emulgační činidlo. Farmaceutické přípravky mají
β β » · · » 9 9 99 • ·'
9 9 ·
99
9999 X X pomalé, zpožděné nebo kontrolované uvolňování aktivních složek podle matrice nebo difuzně kontrolovaného systému.
Parenterální přípravky
Pro parenterální podávání jsou deriváty nebo jejich soli nebo vhodné komplexy ve sterilním přenašeči, kterým je vodný nebo nevodný přenašeč nebo jejich kombinace. Příklady přenašečů jsou voda, ethyloleát, oleje a deriváty polyolů, glykoly a jejich deriváty. Obsahují aditiva běžná v injikovatelných přípravcích jako jsou stabilizátory, solubilizační činidla, modifikátory pH, pufiy, antioxidanty, spolurozpouštědla, komplexační činidla, modifikátory tonusu atd. Některými vhodnými aditivy jsou například vínan, citrát nebo podobné pufiy, alkoholy, chlorid sodný, dextróza a vysokomolekulární kapalné polymery. Jinou alternativou je sterilní prášek pro rekonstituci. Derivát se podává ve formě injekce, nitrožilní infuze/kapačky nebo vhodného depotního přípravku.
Má-li derivát předloženého vynálezu, jeho sůl nebo vhodný komplex diskrétní dávkovači formu j ako je tableta, obsahuje navíc léčebně inertní excipient, jak se používá v oboru. Užívají se také ředící prostředky jako je škrob, dikalciumfosfát laktózy, mazací prostředky nebo podobná aditiva jako je talek, stearát hořečnatý, polymemí látky jako je methylcelulóza, hydroxypropylcelulóza, mastné kyseliny a deriváty, škrobový glykolát sodný atd.
Příklad 12
Příprava orální dávkovači formy benzofuroxanových derivátů uvedených v tabulce 1
Deriváty popsané v tabulce 1 se připraví ve formě tablet, které obsahují aktivní složku v rozmezí 0,03 až 3 mg na tabletu. Typická tableta má následující složení.
Aktivní složka jak je uvedeno výše
ee
Škrob 27 mg
Laktóza 70 mg
Polyvinylpyrrolidon (k-30) 1,0 mg
Talek 1,5 mg
Stearát hořečnatý 0,5 mg
Příklad 13
Příprava parenterální dávkovači formy benzofuroxanových derivátů uvedených v tabulce 1
Přípravek vhodný pro parenterální podání má následující složení.
Aktivní složka 1 mg
Polyethylenglykol-400 0,5 ml
Izotonický fyziologický roztok q.s. nebo voda pro injekci 1 ml
Tyto příklady jsou uvedeny za účelem samotné ilustrace a žádným způsobem neomezují rámec vynálezu.

Claims (36)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Nové benzofuranové deriváty obecného vzorce I, (I) kde skupina R je -0-(CH2)n-X-R', η = 1 až 6, skupina Xje -NHC(O)-, kyslík nebo X není přítomna, R' je nižší alkyloyá skupina Cj až C8, zbytek aromatického, heteroaromatického, substituovaného nebo nesubstituovaného nasyceného heterocyklického kruhu s jedním nebo dvěma heteroatomy jako je dusík nebo kyslík, kde je substituce nižší alkylovou skupinou, nebo se skupina R vybere ze skupin a, b, c, d, e
    OR ^Q^^X^OR (a) kde R je vodík, nátroskupina, nižší alkylová skupina nebo skupina -C(O)-R' \ kde R je vodík, nižší alkylová skupina nebo arylová skupina a jejich farmaceuticky přijatelné soli, použité pri kardiovaskulárních poruchách.
  2. 2. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1, kde zvýhodněnou polohou pro substituci je poloha 5(6).
  3. 3. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde
    X je skupina -NHC(O>·, R' je nižší alkylová skupina Cj až C8, zbytek heteroaromatického, substituovaného nebo nesubstituovaného nasyceného heterocyklického kruhu s jedním nebo dvěma heteroatomy jako je dusík nebo kyslík, kde je substituce nižší alkylovou skupinou a zvýhodněná hodnota n je 1 a 2.
  4. 4. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1, 2 nebo 3, kde uvedeným derivátem je hydrochlorid 5(6)-(2-nikotinamidoethyloxykarbonyl)benzofuroxanu.
  5. 5. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(3-pyridylmethoxykarbonyl)benzofuroxan.
  6. 6. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(ó)-((±)-2,2-dimethyl-1,3-dioxalan-4-methyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  7. 7. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-pyrrolidmonoethyloxykarbonyl)benzofiiroxan.
  8. 8. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1,2 nebo 3, kde uvedeným derivátem je hydrochlorid 5(6)-(2-isonikotmamidoethyloxykarbonyl)benzofuroxanu.
  9. 9. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-ethoxyethyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  10. 10. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-bydroxypropyloxykarbonyl)benzofuroxan.
    »e β β β ě
  11. 11. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(isosorbidmononitrátoxykarbonyl)benzofuroxan.
  12. 12. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2,3-dihydroxypropyloxykarbonyÍ)benzofuroxan.
  13. 13. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-methyloxyethyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  14. 14. Benzofuroxanový derivát podle nároku 1 nebo 2, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-morfolinoethyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  15. 15. Způsob přípravy benzofuroxanovýeh derivátů obecného vzorce I z nároku 1, vyznačující se t í m, že zahrnuje reakci karboxybenzofuroxanu a odpovídajícího alkoholu v přítomnosti 4-dimethylaminopyridinu a N,N'dicyklohexylkarbodiimidu.
  16. 16. Způsob přípravy benzofuroxanovýeh derivátů obecného vzorce I z nároku 1, vyznačující se t í m, ?e zahrnuje reakci chlorkarbonylbenzofuroxanu a odpovídajícího alkoholu v přítomnosti báze jako je trimethylamin a organického rozpouštědla,
  17. 17. Způsob přípravy vybraných benzofuroxanovýeh derivátů obecného vzorce I z nároku 1, v y z n a č u j í c i se t í m, že zahrnuje reakci karboxybenzofuroxanu v roztoku odpovídajícího alkoholu a HC1, • · • * · · • β
  18. 18. Způsob přípravy 5(6)-((2,3-dihydroxypropyloxy)karbonyl]benzofuroxanu obecného vzorce I z nároku 1,vyznačující se tím, že zahrnuje štěpení ketalu 5 (6)-((+)-2,2-dimethyl-1,3-dioxolan-4-methyloxykarbonyl)benzofuroxanu za mírně kyselých podmínek pít vhodné teplotě ve vhodném rozpouštědle.
  19. 19. Způsob podle nároků 15,16,17 nebo 18, vyznačující se tím, že takto získaný derivát se převede na jeho farmaceuticky přijatelnou sůl
  20. 20. Použití benzofuroxanového derivátu obecného vzorce I podle nároku lv kardiovaskulárních poruchách jako koronárních onemocnění srdce.
  21. 21. Použití benzofuroxanového derivátu obecného vzorce I podle nároku 20 jako toleranci rezistentního antianginózního derivátu.
  22. 22. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde níkotinamidoethyloxykarbonyl)benzoťuroxanu.
  23. 23. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(3-pyridyImethoxykarbonyl)benzofuroxan.
  24. 24. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-((±)-2,2-dimeťhyl-l,3-dioxalan-4methyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  25. 25. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-pyrrobdmonoethyíoxykarbonyl)benzofuroxan.
    • 0 ββ · ·*· ee 00 • » · · · · · ···· • · · ·« 0 0 · 0 · 0 • 00 ·· · 0 · · 0 · 0
    0·0 · 0 0 ·0·0
    29 ” .............
  26. 26. Použití benzoťuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je hydrochlorid 5(6)-(2isonikotinamidoethyloxykarbonyl)benzofuroxanu.
  27. 27. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-eíhoxyethyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  28. 28. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-hydroxypropyloxykarbonyl)benzofijroxan.
  29. 29. Použití benzoťuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(isosorbidmononitrátoxykarbonyl)benzoťuroxan.
  30. 30 Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2,3-dihydroxypropyloxykarbonyl)benzofuroxan.
  31. 31. Použití benzofuroxanového derivátu podle nároku 20 nebo 21, kde uvedeným derivátem je 5(6)-(2-méthyIoxyéthyÍůxykarbottyÍ)benzófořoxán.
  32. 32. Farmaceutický přípravek benzofuroxanových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1,vyznačující šě tím, že uvedený přípravek obsahuje farmaceuticky účinné množství derivátu obecného vzorce I a farmaceuticky přijatelný nosič..
  33. 33. Farmaceutický přípravek podle nároku 32, vyznačující se tím, že má formu orálního přípravku.
    ·· • · · • · ·♦··
  34. 34 Farmaceutický přípravek podle nároku 33, vyznačující se t í m, že uvedený farmaceuticky přijatelný nosič se vybere z jedné nebo více látek j ako je škrob, laktóza, polyvinylpyrrolidon (k-30), talek a stearát hořečnatý.
  35. 35. Farmaceutický přípravek podle nároku 32, vyznačující se tí m, že má parenterální formu.
    vyznačující se tím, že zahrnuje rozpuštění aktivní složky obecného vzorce I v polyethylenglykolu 400 a zředění takto získaného roztoku na
  36. 37. Způsob léčby koronárních onemocnění srdce savců, v to zahrnujíc člověka, v y z n a č u j í c í s e t í m, že spočívá v podání účinného množství benzoťuroxanového derivátu I z nároku 1.
CZ20004071A 1999-05-17 1999-05-17 Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris CZ20004071A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20004071A CZ20004071A3 (cs) 1999-05-17 1999-05-17 Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20004071A CZ20004071A3 (cs) 1999-05-17 1999-05-17 Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20004071A3 true CZ20004071A3 (cs) 2001-04-11

Family

ID=5472412

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20004071A CZ20004071A3 (cs) 1999-05-17 1999-05-17 Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ20004071A3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP3461484B9 (en) Dimesylate salts of 4-(3-amino-1-(isoquinolin-6-ylamino)-1-oxopropan-2-yl)benzyl, their combinations with prostaglandins and the use thereof in the treatment of ocular disorders
US6248895B1 (en) Benzofuroxan compound, method of preparation, pharmaceutical composition and method of treatment using the same
KR20080066030A (ko) 폐고혈압을 치료하기 위한 디아릴 우레아
WO2010075869A1 (en) Toluidine sulfonamides and their use
LU85847A1 (fr) Amides et esters dihydropyridinyldicarboxyliques pharmaceutiquement utiles
EP2382206B1 (en) Compounds and methods for the treatment of pain and other diseases
CH630068A5 (en) Process for the preparation of 4-hydroxyphenylalkanolamine derivatives
FR2464250A1 (fr) Derives de l&#39;acide guanidinobenzoique, procede pour leur preparation et composition pharmaceutique en contenant
EP1957490B1 (fr) Nouveaux derives d&#39;indolizine, leur procede de preparation et les compositions therapeutiques les comprenant
EP1001944B1 (fr) Derives de pyrazine, leur preparation et les medicaments les contenant
CZ20004071A3 (cs) Benzofuroxanové deriváty a jejich použití v léčení angíny pektoris
KR20010013387A (ko) 통증을 치료하기 위한 드라플라진-유사체의 용도
EP0063084A1 (fr) Dérivés de phénéthanolamine, leur préparation et leur application en thérapeutique
FR2641534A1 (fr) Nouveaux derives de glycine utiles comme medicaments antagonistes du thromboxane a2 et procede pour leur preparation
CN108290868B (zh) 1,4-二-(4-甲硫基苯基)-3-邻苯二甲酰氮杂环丁烷-2-酮及其衍生物
KR20090093807A (ko) 신경보호효과를 가지는 피루베이트 유도체, 이의 제조방법 및 이를 포함하는 약제학적 조성물
JP3748935B2 (ja) オキシインドール誘導体
EP3013833B1 (en) Tryptophanol-derived oxazoloisoindolinones: small-molecule p53 activators
WO1984000007A1 (fr) Compositions therapeutiques a base d&#39;hydrazones n-substituees et nouvelles hydrazones n-substituees
BE1009520A5 (fr) Acide (-)-(3r)-3-methyl-4- 4-[4-(4-pyridyl)-piperazin-1-yl] phenoxy butyrique.
JPS6148829B2 (cs)
BE883523A (fr) Nouveaux derives de diphenyl-propylamino-pyridine a utiliser comme medicaments
BE856055A (fr) Derives de 4-hydroxyphenylalcanolamine et leur preparation
JP2002255963A (ja) α2受容体遮断作用を有する新規1−ヒドロキシヨヒンビンまたはその誘導体、その製造方法および用途
FR2734818A1 (fr) Acide (-)-(3r)-3-methyl-4-{4-[4-(4-pyridyl)piperazine-1-yl- phenoxy}-butyrique, procede pour sa preparation et composition pharmaceutique le contenant