CZ20002086A3 - Způsob pro regulaci přenosu tepla z pevných částic ve fluidním loži a zařízení k jeho provádění - Google Patents

Způsob pro regulaci přenosu tepla z pevných částic ve fluidním loži a zařízení k jeho provádění Download PDF

Info

Publication number
CZ20002086A3
CZ20002086A3 CZ20002086A CZ20002086A CZ20002086A3 CZ 20002086 A3 CZ20002086 A3 CZ 20002086A3 CZ 20002086 A CZ20002086 A CZ 20002086A CZ 20002086 A CZ20002086 A CZ 20002086A CZ 20002086 A3 CZ20002086 A3 CZ 20002086A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
heat transfer
pro pro
chamber
transfer chamber
flow rate
Prior art date
Application number
CZ20002086A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ299974B6 (cs
Inventor
Timo Hyppänen
Original Assignee
Foster Wheeler Energia Oy
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Foster Wheeler Energia Oy filed Critical Foster Wheeler Energia Oy
Publication of CZ20002086A3 publication Critical patent/CZ20002086A3/cs
Publication of CZ299974B6 publication Critical patent/CZ299974B6/cs

Links

Classifications

    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F28—HEAT EXCHANGE IN GENERAL
    • F28D—HEAT-EXCHANGE APPARATUS, NOT PROVIDED FOR IN ANOTHER SUBCLASS, IN WHICH THE HEAT-EXCHANGE MEDIA DO NOT COME INTO DIRECT CONTACT
    • F28D13/00—Heat-exchange apparatus using a fluidised bed
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/1818—Feeding of the fluidising gas
    • B01J8/1827—Feeding of the fluidising gas the fluidising gas being a reactant
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/1836—Heating and cooling the reactor
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/24—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique
    • B01J8/26—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with two or more fluidised beds, e.g. reactor and regeneration installations
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/24—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique
    • B01J8/38—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed containing a rotatable device or being subject to rotation or to a circulatory movement, i.e. leaving a vessel and subsequently re-entering it
    • B01J8/384—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed containing a rotatable device or being subject to rotation or to a circulatory movement, i.e. leaving a vessel and subsequently re-entering it being subject to a circulatory movement only
    • B01J8/388—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed containing a rotatable device or being subject to rotation or to a circulatory movement, i.e. leaving a vessel and subsequently re-entering it being subject to a circulatory movement only externally, i.e. the particles leaving the vessel and subsequently re-entering it
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/24—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique
    • B01J8/40—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed subjected to vibrations or pulsations
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F22—STEAM GENERATION
    • F22B—METHODS OF STEAM GENERATION; STEAM BOILERS
    • F22B31/00—Modifications of boiler construction, or of tube systems, dependent on installation of combustion apparatus; Arrangements or dispositions of combustion apparatus
    • F22B31/0007—Modifications of boiler construction, or of tube systems, dependent on installation of combustion apparatus; Arrangements or dispositions of combustion apparatus with combustion in a fluidized bed
    • F22B31/0084—Modifications of boiler construction, or of tube systems, dependent on installation of combustion apparatus; Arrangements or dispositions of combustion apparatus with combustion in a fluidized bed with recirculation of separated solids or with cooling of the bed particles outside the combustion bed
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23—COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23C—METHODS OR APPARATUS FOR COMBUSTION USING FLUID FUEL OR SOLID FUEL SUSPENDED IN  A CARRIER GAS OR AIR 
    • F23C10/00—Fluidised bed combustion apparatus
    • F23C10/18—Details; Accessories
    • F23C10/28—Control devices specially adapted for fluidised bed, combustion apparatus
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2208/00—Processes carried out in the presence of solid particles; Reactors therefor
    • B01J2208/00008—Controlling the process
    • B01J2208/00017—Controlling the temperature
    • B01J2208/00026—Controlling or regulating the heat exchange system
    • B01J2208/00035—Controlling or regulating the heat exchange system involving measured parameters
    • B01J2208/00044—Temperature measurement
    • B01J2208/00053—Temperature measurement of the heat exchange medium
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2208/00—Processes carried out in the presence of solid particles; Reactors therefor
    • B01J2208/00008—Controlling the process
    • B01J2208/00017—Controlling the temperature
    • B01J2208/00026—Controlling or regulating the heat exchange system
    • B01J2208/00035—Controlling or regulating the heat exchange system involving measured parameters
    • B01J2208/00088—Flow rate measurement
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2208/00—Processes carried out in the presence of solid particles; Reactors therefor
    • B01J2208/00008—Controlling the process
    • B01J2208/00017—Controlling the temperature
    • B01J2208/00106—Controlling the temperature by indirect heat exchange
    • B01J2208/00115—Controlling the temperature by indirect heat exchange with heat exchange elements inside the bed of solid particles
    • B01J2208/00132—Tubes
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23—COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23C—METHODS OR APPARATUS FOR COMBUSTION USING FLUID FUEL OR SOLID FUEL SUSPENDED IN  A CARRIER GAS OR AIR 
    • F23C2206/00—Fluidised bed combustion
    • F23C2206/10—Circulating fluidised bed
    • F23C2206/103—Cooling recirculating particles

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Devices And Processes Conducted In The Presence Of Fluids And Solid Particles (AREA)
  • Fluidized-Bed Combustion And Resonant Combustion (AREA)
  • Heat-Exchange Devices With Radiators And Conduit Assemblies (AREA)
  • Crucibles And Fluidized-Bed Furnaces (AREA)
  • Feeding, Discharge, Calcimining, Fusing, And Gas-Generation Devices (AREA)

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu regulování přenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem, který má komoru pro přenos tepla s ložem pevných částic, prostředky pro přivádění zkapalněného plynu do komory pro přenos tepla pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, a teplosměnné plochy ve styku s uvedeným ložem pevných částic v uvedené komoře pro přenos tepla, přičemž je do něj kontinuálně přiváděn zkapalněný plyn z komory pro přenos tepla pro fluidizaci lože pevných částic a pro zajištění přenosu tepla z fluidního lože pevných částic na teplosměnné plochy prostřednictvím pohybu pevných částic ve styku s teplosměnnými plochami.
Vynález se rovněž týká zařízení pro regulaci přenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem, který má komoru pro přenos tepla s ložem pevných částic, prostředky pro kontinuální přivádění zkapalněného plynu do komory pro přenos tepla pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, a teplosměnné plochy ve styku s uvedeným ložem pevných částic v uvedené komoře pro přenos tepla.
Vynález se zejména týká způsobu a zařízení pro opětovné získávání tepla z pevných částic v reaktoru s fluidním ložem, • · • · • · · · · ·
který je opatřen provozní komorou, mající fluidní lože pevných částic, a komorou pro přenos tepla, která je propojena pro průtok pevných částic s provozní komorou, a která je opatřena teplosměnnými plochami.
Komora pro přenos tepla může být s provozní komorou propojena různými způsoby tak, aby docházelo ke vzájemné výměně pevných částic mezi oběma komorami. Komora pro přenos tepla může být v určitých specifických případech dokonce vytvořena v prostoru vlastní provozní komory.
Vynález se týká způsobu a zařízení, které mohou být uplatněny jako u atmosférických, tak i u tlakových systémů reaktoru s fluidním ložem.
Dosavadní stav techniky
Reaktory s fluidním ložem, jako jsou například reaktory s cirkulujícím fluidním ložem, jsou používány u celé řady různých procesů, jako jsou například procesy spalování, teplosměnné procesy, chemické nebo hutnické či metalurgické procesy.
Obvykle je teplo, které je vytvářeno prostřednictvím spalovacích nebo jiných exotermických procesů, opětovně získáváno z pevných částic fluidního lože s využitím teplosměnných ploch. Tyto teplosměnné plochy odvádějí opětovně získané teplo do látky, jako je například voda nebo pára, kterážto látka odvádí teplo ven z reaktoru.
·· 4 4 4 4 4 4 4 · • · · 4 4 4 • · · 4 · · 4 4 4 4 • · 4 4 4 4 4 >
• · 4 4 4 4 4 ·· ··· 44 ·4
Uvedené teplosměnné plochy jsou obvykle umístěny v provozní komoře nebo v prostoru konvekčního úseku, uspořádaného v plynovém kanále za provozní komorou, nebo v reaktorech s cirkulujícím fluidním ložem prostoru odlučovače částic.
mohou být uspořádány tepla, které mohou být mohou být samostatnými komoře, nebo v reaktorech být součástí recyklačního
Přídavné teplosměnné plochy v samostatných komorách pro přenos součástí provozní komory, nebo komorami, přiléhajícími k provozní s cirkulujícím fluidním ložem mohou systému pevných částic.
V komoře pro přenos tepla je teplo obvykle získáváno prostřednictvím kontinuálního přivádění horkých pevných částic například z provozní komory do komory pro přenos tepla, přičemž je teplo v této komoře pro přenos tepla opětovně získáváno z uvedených pevných částic, přičemž jsou tyto pevné částice z komory pro přenos tepla kontinuálně odváděny do provozní komory. K uvedenému opětovnému získávání tepla dochází s využitím teplosměnných ploch, uspořádaných v komoře pro přenos tepla.
Komora pro přenos tepla je proto opatřena vstupními prostředky pro přivádění kontinuálního proudu horkých pevných částic z provozní komory do komory pro přenos tepla, teplosměnnými plochami a prostředky pro odvádění tepla, opětovně získaného z pevných částic, ven z komory pro přenos tepla, a výstupními prostředky pro kontinuální recyklaci pevných částic, odváděných z komory pro přenos tepla do provozní komory.
·· ···· • · • ·
Přesná a rychlá regulovatelnost přenosu tepla je velice významným aspektem u celé řady uplatnění reaktorů s fluidním ložem, jako jsou například parní kotle, kde udržování konstantní teploty páry může vyžadovat rychlé a přesné regulování přenosu tepla. Důvodem pro požadavek na regulační působení může být požadavek na změnu množství produkované páry, nebo odchylky z hlediska kvality paliva nebo z hlediska přívodu paliva, nebo nějaké jiné odchylky či nepravidelnosti příslušného systému.
Rovněž může vzniknout potřeba nastavit daný systém na vhodný provozní stavy. U parních kotlů pak dochází k dodatečným požadavkům na regulaci v důsledku skutečnosti, že teplo bývá obvykle opětovně získáváno v několika stupních, například ve výparnieích, přehřívačích, ekonomizérech a přihřívácích, u kterých může být vyžadována nezávislá samostatná regulace.
Z hlediska procesů, probíhajících v reaktoru s fluidním ložem, je účelem regulace přenosu tepla udržovat optimální provoz, zejména z ohledem na škodlivé emise nebo na účinnost spalování. To obvykle vede k závěru, že teplota v reaktoru musí zůstávat konstantní i za těch podmínek, kdy dochází ke změně opětovného získávání tepla a ke změně množství přiváděného paliva.
U reaktorů s cirkulujícím fluidním ložem se může množství opětovně získávaného tepla v horních částech pece měnit prostřednictvím změny hustoty lože. Toho lze docílit shromažďování části materiálu lože za účelem jeho nahromadění, jak je popsáno v patentovém spise US 4 823 739, nebo jednodušeji a rychleji změnou rychlosti zkapalněného plynu.
Avšak zkapalněný plyn je významným faktorem při reakcích, ke kterým dochází v provozní komoře reaktoru s cirkulujícím fluidním ložem. Za účelem udržování hospodárného a ekologicky výhodného provozu pak změny množství zkapalněného plynu vyžadují provádění i dalších současných změn, jako jsou například změny množství přiváděného paliva. Takže tento způsob regulace přenosu tepla ovlivňuje všechny teplosměnné plochy daného systému, přičemž může být výhodně uplatňován pouze v časovém měřítku tepelné časové konstanty v celém systému.
V důsledku velkých tepelných kapacit pak tepelná časová konstanta reaktoru s fluidním ložem, to znamená doba, kdy po stupňovité stimulaci dochází přibližně ke dvěma třetinám změny teploty, může být velice dlouhá, například 25 minut. Takže přenos tepla z fluidního lože, založený na teplosměnných plochách, které mají neměnný tepelný kontakt s ložem, není dostatečně rychlý pro účely celé řady uplatnění reaktorů s fluidním ložem.
Za účelem umožnění provádění rychlé regulace přenosu tepla z reaktorů s fluidním ložem, a to s časovou konstantou v řádu například několika desítek vteřin, byly vyvinuty různé konstrukce, využívající samostatných komor pro přenos tepla. Jelikož rovněž v těchto komorách pro přenos tepla se může teplota pevných částic měnit pouze pomalu, byly vyvinuty ··♦ různé způsoby, které nejsou založeny na změnách teploty uvedených pevných částic pro účely regulace přenosu tepla.
Nejjednoduššími prostředky pro provádění takovéto regulace je provádění změn množství horkého materiálu ve styku s teplosměnnými plochami v komoře pro přenos tepla tak, že pouze proměnná část těchto teplosměnných ploch je pokryta pevnými částicemi. Tento typ konstrukce je předmětem například patentového spisu US 4 813 479. Avšak pro provádění kontroly hladiny pevných částic je nutno používat alespoň jednoho přídavného průtokového kanálu a regulačního ventilu, což vede k nárůstu složitosti daného systému a rovněž ke zvýšení příslušných nákladů.
Jiným přístupem, který byl uplatňován u reaktorů s cirkulujícím fluidním ložem, je rozdělení proudu horkých pevných částic za odlučovačem částic do dvou kanálů, z nichž je pouze jeden opatřen teplosměnnými plochami. Takže změny rozdělovacího poměru pevných částic, uvedenými dvěma kanály, dochází ke změnám intenzity přenosu tepla. Za účelem řádného fungování pak tento způsob rovněž vyžaduje příliš složitou konstrukci, jaká je popsána například v patentovém spise US 5 140 950, přičemž je u takovéto konstrukce využíváno mnoha oddílů a kanálů.
v důsledku proudících
Komory pro přenos tepla běžně představují promývací fluidní lože s nízkými rychlostmi proudění plynu, například od 0,1 do 0,5 m/s. Přeprava pevných částic komorou pro přenos tepla nebo jejími různými kanály může být řízena či regulována prostřednictvím mechanických ventilů nebo
0 •000 · 0 000 prostřednictvím změny rychlosti zkapalněného plynu, a tím i výšky lože, v různých částech komory pro přenos tepla.
Je známo, že koeficient přenosu tepla teplosměnné plochy ve fluidním loži se může do určité míry měnit prostřednictvím změny rychlosti proudění zkapalněného plynu. (Koeficient přenosu tepla se vztahuje na množství tepelné energie, přenášené jedním čtverečním metrem teplosměnné plochy na jeden stupeň teplotního rozdílu mezi ložem a látkou, odvádějící teplo pryč.)
K tomu dochází v důsledku skutečnosti, že při vyšších rychlostech proudění zkapalněného plynu je pohyb pevných částí daleko intenzivnější a zaručuje mnohem stejnoměrnější rozdělení teplot ve fluidním loži, v důsledku čehož je přenos tepla na teplosměnných plochách zvýšen.
Jelikož u typických konstrukcí komory pro přenos tepla se rychlosti proudění plynu vztahují na proudění částic, nemohou být nezávisle měněny. V patentovém spise OS 5 425 412 je popsáno uspořádání ve vratném kanálu reaktoru s cirkulujícím fluidním ložem, kde komora pro přenos tepla obsahuje samostatný teplosměnný úsek, ve kterém může být rychlost proudění plynu měněna nezávisle na proudění částic.
Kromě toho patentový spis US 5 406 914 popisuje jiné uspořádání se samostatným teplosměnným úsekem, který je rovněž opatřen přídavným kanálem pro částice, vedoucím přímo z provozní komory do komory pro přenos tepla. Na obdobném principu může být rovněž zkonstruována samostatná komora pro » 9 99 9
9 • ··«
9* · · » · ·
I 9 9 9 9 ♦ * • ·
999 přenos tepla s prouděním plynu, přenášejícím teplo, které je nezávislé na proudění plynu, přenášejícím částice.
Avšak alespoň tedy, kdy je nezbytný vysoký pokles poměru, pak uvedené způsoby, popisované v patentovém spise US 5 425 412 a v patentovém spise US 5 406 914, nezajišťují ideální řízení a regulaci přenosu tepla, neboť v promývacích fluidních ložích se koeficient přenosu tepla obvykle mění od nízké hodnoty na mnohem vyšší hodnotu spíše prudce v rámci úzkého rozmezí rychlostí proudícího zkapalněného plynu. Takže při využívání průtokové rychlosti jako regulačního parametru není možno dosáhnout hladkého a kontinuálně regulovatelného provozu ve velkém regulačním rozmezí.
V patentovém spise GB 929 156 byl navržen způsob výměny tepla mezi tekutinou, cirkulující přes teplosměnnou plochu, a zrnitým práškovým materiálem prostřednictvím fluidizace zrnitého práškového materiálu pulzujícím způsobem. Proto prováděno vstřikování která je podobná nebo v průběhu každého impulzu je zkapalněného plynu při rychlosti, vyšší, než je rychlost zkapalněného plynu během kontinuální fluidizace, přičemž mezi dvěma impulzy nedochází k žádnému vstřikování zkapalněného plynu.
Periodické pulzace obsahují poměrně krátká vstřikovací období, střídající se s delšími stacionárními obdobími. Proto je ve shora uvedeném patentovém spise GB pojednáváno o dvou problémech. Objemové množství zkapalněného plynu se snižuje, přičemž je zrnitý materiál udržován po dlouhá období ve stavu jeho maximální hustoty.
• ♦ «
• · · · • « • · · · • · · · • · · ·· ··
Způsob, navrhovaný v patentovém spise GB 929 156, se však nejeví jako vhodný pro uplatnění u reaktorů s fluidním ložem, kde jsou vyžadovány pokud možno co nejstabilnější provozní podmínky. Všechny typy změn, které záporně Ovlivňují daný postup, musejí být odstraněny. Velké kolísání fluidizační rychlosti, tj . mezi nulovou fluidizací a rychlostí, podobnou nebo vyšší, než je obvyklá fluidizační rychlost, mohou mít negativní důsledky na další provozní proměnné.
Dalším nedostatkem navrhované regulace přenosu tepla, založené na pulzující rychlosti proudění plynu, a to včetně nulových rychlostí proudění plynu, je slabé promíchávání pevných částic v komoře pro přenos tepla. Zejména tehdy, pokud dochází k dohořívání nebo přídavnému spalování, zde existuje riziko přehřívání a spékání materiálu lože v určitém místě komory pro přenos tepla.
Bylo rovněž zjištěno, že trysky ve dně reaktoru s fluidním ložem mají snahu netěsnit, pokud je v reaktoru udržována minimální rychlost plynu.
Podstata vynálezu
Úkolem tohoto vynálezu je vyvinout způsob a zařízení pro regulaci přenosu tepla v reaktorech s fluidním ložem, kde budou shora uvedené nedostatky pokud možno co nejvíce minimalizovány.
Zejména je úkolem tohoto vynálezu vyvinout způsob a zařízení, u kterých bude možno přenos tepla v komoře pro
4444
4 ···
přenos tepla v reaktoru s fluidním ložem rychle a přesně regulovat ve velkém regulačním rozmezí, a to dokonce i při nízkých intenzitách přenosu tepla, bez rizika přehřívání.
V souladu s předmětem tohoto vynálezu byl vyvinut zdokonalený způsob a zdokonalené zařízení na regulování přenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem, který má komoru pro přenos tepla s ložem pevných částic, prostředky pro kontinuální, tj . v podstatě nepřerušované přivádění zkapalněného plynu do komory pro přenos tepla pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, a teplosměnné plochy ve styku s uvedeným ložem pevných částic v uvedené komoře pro přenos tepla, přičemž teplosměnné plochy znovu získávají teplo z pevných částic v komoře pro přenos tepla.
Reaktor s fluidním ložem podle tohoto vynálezu je dále opatřen prostředky pro měnění kontinuální fluidizace v loži pevných částic v komoře pro přenos tepla v souladu s periodickou funkcí. Proudění zkapalněného plynu, který je kontinuálně přiváděn do komory pro přenos tepla, se periodicky mění mezi dvěma nebo více různými průtokovými rychlostmi pro účely regulace okamžitého přenosu tepla z pevných částic na uvedené teplosměnné plochy v uvedené komoře pro přenos tepla.
Účinný nebo průměrný celkový přenos tepla v komoře pro přenos tepla je tak regulován prostřednictvím měnění parametrů periodicky se měnícího průtoku zkapalněného plynu, který je přiváděn do komory pro přenos tepla.
ftft ftftftft • » ft ··· • · • · ft ft ft · ft · ft ftft ft • ftft · ftft ·· »· ftft • ft· ftft ft·· ftft ft ftft ft • ft ft ftft · ·· ftft
Předmět tohoto vynálezu je uplatnitelný u různých typů reaktorů s fluidním ložem, jako jsou například reaktory s promývacím fluidním ložem nebo reaktory s cirkulujícím fluidním ložem.
Takže reaktory s fluidním ložem obsahují provozní komoru, jako je například spalovací komora, která je průtokově propojena z hlediska proudění pevných částic s komorou pro přenos tepla. Teplo, vytvářené v uvedené provozní komoře, je tak opětovně získáváno prostřednictvím teplosměnných ploch v komoře pro přenos tepla.
Komora pro přenos tepla, ve které je přenos tepla regulován v souladu s předmětem tohoto vynálezu, může být dokonce integrální součástí reaktoru s promývacím fluidním ložem, takže alespoň část vlastního promývaciho lože může tvořit oblast „komory pro přenos tepla.
Předmět tohoto vynálezu je rovněž uplatnitelný u chladičů popela ve fluidním loži, při chlazení popela a/nebo dalších materiálů lože, odváděných ze spalovací komory reaktoru s fluidním ložem. Komora pro přenos tepla může být připojena k cirkulujícímu fluidnímu loži jako vnější tepelný výměník v recirkulační smyčce pevného materiálu, nebo jako vnitřní tepelný výměník, připojený k vnitřní cirkulaci materiálu lože.
Takže v souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu byl vyvinut zdokonalený způsob opětovného získávání tepla z pevných částic v reaktoru s fluidním ložem, ♦ · ··♦· * · · • · ··· • · · « • · · ·· ·« · • * · · • ♦ · • · ··· • · · · • · · · ·· «· ··
9 9
9 9
9 9 9
9 9 ·· využívající komory pro přenos tepla, kterýžto způsob následující kroky:
kontinuální přivádění horkých pevných z provozní komory do komory pro přenos kontinuální odvádění uvedených pevných z komory pro přenos tepla do provozní komory, zahrnuj e částic tepla a částic opětovné získávání tepla v komoře pro přenos teplosměnných ploch, uvedených tepla pevných částic prostřednictvím měnění průtokové rychlosti zkapalněného plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, v souladu s periodickou funkcí.
Přídavně může předmětný způsob zahrnovat i následující kroky:
sledování možné nutnosti změny intenzity přenosu tepla, například prostřednictvím monitorování teploty látky, která odvádí opětovně získané teplo z komory pro přenos tepla, a měnění parametru průtokové rychlosti zkapalněného plynu v komoře pro přenos tepla za účelem dosažení změny intenzity účinného přenosu tepla v souladu se zjištěnou nutností.
V souladu s výhodným provedením předmětu tohoto vynálezu bylo rovněž vyvinuto zdokonalené zařízení na opětovné
• ·* «· · ·
získávání tepla z pevných částic v reaktoru s fluidním ložem, který využívá komory pro přenos tepla, přičemž uvedené zařízení obsahuje:
prostředky pro kontinuální přivádění pevných částic z provozní komory do komory pro přenos tepla a prostředky pro kontinuální odvádění uvedených pevných částic z komory pro přenos tepla do provozní komory, teplosměnné plochy pro opětovné získávání tepla z uvedených pevných částic a prostředky pro odvádění opětovně získaného tepla z komory pro přenos tepla, a prostředky pro zajištění periodických změn průtoku zkapalněného plynu.
Přídavně může předmětné zařízení dále obsahovat:
prostředky pro sledování možné nutnosti změny intenzity přenosu tepla, a prostředky pro měnění parametru uvedeného periodicky se měnícího proudění zkapalněného plynu.
V souladu s jedním aspektem předmětu tohoto vynálezu se průtoková rychlost kontinuálního proudu plynu střídavě mění mezi první a druhou průtokovou rychlostí, přičemž uvedená první průtoková rychlost je vyšší, než je druhá průtoková rychlost, takže uvedená první průtoková rychlost zajišťuje vyšší okamžitý přenos tepla z pevných částic na teplosměnné plochy, než druhá průtoková, rychlost. Tyto průtokové «
·· ·*·· • · 9 • ♦ ··· • · · · • · · ·· ··· ·♦ ·· • · · • · ··· • 9 9 · • · · ·
99 rychlosti se v případě nutnosti mohou střídavě měnit mezi více než dvěma různými průtokovými rychlostmi.
Pokud se průtoková rychlost střídavě mění mezi předem stanovenými konstantními hodnotami, pak nejnižší rychlost musí ještě překračovat nulu. Nejnižší průtoková rychlost může být zejména nastavena na hladinu, která zabraňuje tomu, aby docházelo k úniku z fluidizačních trysek nebo k jejich zablokování částicemi, padajícími do otvorů těchto trysek nebo na tyto otvory.
U systémů, kde zkapalněný plyn v komoře pro přenos tepla tvoří výraznou část spalovacího vzduchu, přiváděného do systému, musí být udržována minimální průtoková rychlost plynu nebo vzduchu, a to za tím účelem, aby nedošlo k nestabilitě tohoto systému. Rovněž určitá minimální průtoková rychlost vzduchu je vyžadována za účelem zabránění vzniku odkysličovacích podmínek a zvýšené koroze na teplosměnných plochách.
Ze shora uvedených důvodů musí být minimální hodnota periodicky se měnící průtokové rychlosti zkapalněného plynu v komoře pro přenos tepla s výhodou udržována na úrovni, odpovídající alespoň 10 %, s výhodou pak alespoň 20 % minimální hodnoty periodicky se měnící průtokové rychlosti zkapalněného plynu v komoře pro přenos tepla.
Průtoková rychlost plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se může rovněž periodicky měnit v souladu s například stupňovitou funkcí, pilovitou funkcí, sinusovou funkcí nebo podobně. Forma této funkce jako takové není • 4
9 9
9 9
9 9
9 9
9
999
9 9
9 9
9999
9 9 • 9 999
9 9 9 • 9 9
999
9 9 • 9 obvykle důležitá. Forma uvedené funkce závisí obecně na konstrukci prostředků, zajišťujících periodické změny průtoku zkapalněného plynu a/nebo prostředků pro měnění parametru periodického průtoku zkapalněného plynu. Za účelem umožnění měnit průměrný průtok zkapalněného plynu a účinnou intenzitu přenosu tepla bude možné měnit alespoň jeden z parametrů dané funkce.
Jak již bylo shora uvedeno, tak se koeficient přenosu tepla u promývacího fluidního lože obvykle mění od nízké hodnoty na mnohem vyšší hodnotu spíše prudce bez úzkého rozmezí průtokové rychlosti zkapalněného plynu. Koeficient přenosu tepla dosahuje maximální hodnoty při určité průtokové rychlosti, načež opět klesá při vyšších průtokových rychlostech.
V následujícím bude rozmezí průtokové rychlosti, ve kterém se koeficient přenosu tepla pro okamžitý přenos tepla mění od 60 % z jeho maximální hodnoty na 80 % jeho maximální hodnoty, nazýváno „rozmezí průtokové rychlosti nižší, přenosové rychlosti, přičemž než jsou hodnoty v „rozmezí přenosové rychlosti, budou nazývány „nízké rychlosti, a průtokové rychlosti vyšší, než jsou hodnoty v „rozmezí přenosové rychlosti budou nazývány „vysoké rychlosti.
U výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu pak uvedené periodicky se měnící průtokové rychlosti zkapalněného plynu závisejí na čase jako časově závislá stupňovitá funkce, tj . funkce, jejíž hodnota se mění mezi dvěma konstantami, z nichž jedna představuje „nízkou rychlost, a druhá představuje „vysokou rychlost. Takže parametry periodického • »♦· • 4 4 • φ φφφ • · · φ φ φ φφ φφφ ·♦ ·· • ♦ · φ • φ φ · * * · φ · • φ · · • Φ φφ průtoku jsou trvání a rychlosti „vysoké a „nízké části průtokového období.
V průběhu podružného období, kdy je rychlost „vysoká, je vysoká intenzita okamžitého přenosu tepla na teplosměnných plochách. Pokud je rychlost „nízká, je okamžitý přenos tepla rovněž nízký. Pokud je periodická funkce taková, že lože je vždy nebo po většinu času ve „vysokém stavu, pak je účinná nebo průměrná celková intenzita přenosu tepla vysoká. Pokud je poměr „vysoké rychlosti malý, pak je účinná intenzita přenosu tepla nízká.
Funkce periodické změny průtokové rychlosti plynu nemusí být nezbytně stupňovitou funkcí, střídavě se měnící mezi dvěma konstantami, neboť to může být popřípadě i jiná vhodná časově závislá funkce, která se však s výhodou mění v rozmezí, vymezeném „nízkou a „vysokou rychlostí, přičemž „nízká a „vysoká rychlost jsou s výhodou předem stanoveny.
Na vyobrazení podle obr. la je schematicky znázorněna periodická stupňovitá funkce střídavě se měnícího průtoku, přičemž ti je doba trvání „vysoké průtokové rychlosti, a t2 je doba trvání „nízké průtokové rychlosti. V bodech, označených na obr. la a rovněž u ostatních příkladů podle obr. lb, obr. lc a obr. Id jako i a ii, pak intenzita účinného přenosu tepla vzrůstá z nízké hodnoty na střední hodnotu a ze střední hodnoty na vysokou hodnotu.
Při atmosférickém tlaku je rozmezí přenosové průtokové rychlosti, oddělující oblasti vysokého a nízkého přenosu
·* ·· * · · φ • φ φ φ • · · φ φ · • φφφφ *· φφ tepla, obvykle v blízkosti hodnoty 0,2 m/s pro jemný materiál lože, a mezi hodnotami 0,4 a 0,5 m/s pro hrubý materiál lože.
Takže při okolním tlaku pro jemný materiál lože, jako je například materiál lože, cirkulující v reaktoru s cirkulujícím fluidním ložem mohou mít „vysoké průtokové rychlosti nebo horní hranice pro průtokovou rychlost hodnotu například větší nebo rovnu 0,2 m/s, obvykle větší nebo rovnu 0,25 m/s. Rozdíl mezi „vysokou a „nízkou průtokovou rychlostí bude větší, než 0,1 m/s, s výhodou větší, než 0,15 m/s.
Obdobně pak při okolním tlaku pro hrubý materiál lože, jako je například popel, odváděný ze spodní části reaktoru s cirkulujícím fluidním ložem, mohou být „vysoké průtokové rychlosti například větší nebo rovny hodnotě 0,4 m/s, obvykle větší nebo rovny hodnotě 0,5 m/s. Rozdíl mezi „vysokou a „nízkou průtokovou rychlostí bude větší, než 0,2 m/s, s výhodou pak větší, než 0,25 m/s.
Rozdíl mezi „vysokou a „nízkou průtokovou rychlostí však nesmí přesáhnout hodnotu „vysoké průtokové rychlosti, přičemž minimální „nízká průtoková rychlost musí být po celou dobu udržována, a to za tím účelem, aby se zamezilo takovým problémům, jako je spékání materiálu, únik z trysek, ucpávání trysek a nestabilita celého systému, ke kterým dochází v důsledku nulových nebo příliš nízkých průtokových rychlostí.
Je však třeba zdůraznit, že hodnoty „vysoké a „nízké průtokové rychlosti výrazně závisejí na tlaku. Takže při
Φ Φ
Φ Φ »® ···« • φ • · ·· • · φ • · φ φφ ·Φ· • φ · • · φφφ • · · · * Φ Φ Φ
ΦΦ Φ· zvýšeném tlaku, například ο hodnotě 10 barů, mohou být shora uvedené hodnoty průtokové rychlosti poděleny číslem 2 nebo i vyšším.
Periodicky se měnící koeficient okamžitého přenosu tepla teplosměnných ploch ve fluidním loži závisí kromě tlaku rovněž na velikosti, zaoblení a hustotě částic v loži. Takže v souladu s jedním aspektem předmětu tohoto vynálezu může být rozmezí průtokových rychlostí, které odděluje hodnoty „vysoké a „nízké průtokové rychlosti, jenom obtížně definováno jako rozmezí rychlostí.
Alternativně může být rozmezí definováno jako rozmezí, kde se koeficient okamžitého přenosu tepla mění od 60 % do 80 % jeho maximální hodnoty. Maximální hodnota okamžitého přenosu tepla je maximální hodnotou, která je prakticky dosažitelná prostřednictvím specifických teplosměnných ploch ve specifické komoře pro přenos tepla.
Na vyobrazení podle obr příkladů podle obr. lb, obr. vodorovná čára představuje rychlosti, které odděluje koeficientu přenosu tepla.
1, stejně jako u ostatních lc a obr. Id, pak čárkovaná přibližně rozmezí průtokové oblast vysokého a nízkého
U výhodného provedení předmětu tohoto vynálezu je doba trvání podružného období „vysoké průtokové rychlosti konstantní, například 2,0 s, přičemž doba trvání podružného období „nízké průtokové rychlosti se může pro účely regulace přenosu tepla měnit mezi určitými hodnotami, řekněme ftft · ftft ft • ft ft
• ft • ft · ft ftft ftft
O s a 10 s, a to za účelem pokrytí požadovaného rozmezí přenosu tepla.
V případě požadavku může být doba trvání podružného období „nízké průtokové rychlosti konstantní, a doba trvání podružných období „vysoké průtokové rychlosti se může měnit, nebo se může měnit doba trvání obou uvedených podružných období.
Dostatečné promíchávání promývacího lože vyžaduje, aby podružná období „vysoké rychlosti byla v určitých ne příliš dlouhých intervalech, přičemž tyto intervaly obvykle nepřesahují dobu 30 s. Rovněž za účelem zabránění škodlivého periodického kolísání teploty média pro přenos tepla nebo reaktoru je výhodné, aby podružná období byla ve většině případů kratší, než jsou příslušné tepelné časové konstanty daného systému.
Za účelem odstranění případných periodických tepelných poruch, například cyklického kolísání teploty páry, může být komora pro přenos tepla opatřena dvěma nebo více oblastmi se samostatně regulovanými vstupy zkapalněného plynu, nebo dvěma či více soustavami samostatně regulovaných vstupů zkapalněného plynu ve stejné oblasti.
Podružná období „vysoké a „nízké průtokové rychlosti mohou být uzpůsobena tak, aby k nim docházelo na samostatně regulovaných vstupech zkapalněného plynu v rozdílných časech v různých oblastech nebo v různých soustavách vstupů. Pokud zkapalněné plyny pro různé vstupy mají své „vysoké průtokové rychlosti v různých časech, je riziko cyklického kolísání
0000 0« «« • · 0 0 0 0 • · 000 · φ 990
0 900 9«· • · · 9.09 •0 ·0· 09 00
0 9
0 0
0 0 • 0 0
00 teploty minimalizováno. Pokud má komora pro přenos plynu N oblastí, pak jsou periodické průtokové rychlosti s výhodou prováděny s 360 stupňů/N fázových rozdílů.
Periodická průtoková funkce může mít celou řadu dalších forem, než pouze shora popsaná funkce. Jelikož je intenzita účinného přenosu tepla v praxi velice složitou funkcí s mnoha parametry, mohou být jako regulační proměnné použity jakékoliv parametry nebo jakékoliv kombinace těchto parametrů.
Na vyobrazení podle obr. lb je znázorněn jiný příklad stupňovité funkce, kde je poměr doby trvání podružných období „vysoké a „nízké průtokové rychlosti využit jako regulační parametr.
Periodická průtoková funkce nemusí nutně být stupňovitou funkcí, avšak může být například sinusovou funkcí nebo pilovitou funkcí s proměnným přesahem, nebo pilovitou funkcí s proměnnou amplitudou.
Na vyobrazeních podle obr. lc a podle obr. Id jsou znázorněny další příklady sinusové funkce a pilovité funkce, které mohou být využity jako periodické průtokové funkce.
Při zkušebním provozu se koeficient účinného přenosu tepla teplosměnných ploch v komoře pro přenos tepla měnil obvykle mezi hodnotami 100 W/m2K a 400 W/m2K. Při tomto provozu byla periodická průtoková rychlost zkapalněného plynu takového typu, který je znázorněn na vyobrazení podle obr. la.
*· ···· ·· ·· • · · ·« ·· • · ·
• · · · ··
Doba trvání podružného období „vysoké průtokové rychlosti byla udržována konstantní, obvykle o délce 1 s, přičemž doba trvání podružného období „nízké průtokové rychlosti se měnila. Při době trvání podružného období „nízké průtokové rychlosti v délce 10 s byla konstanta přenosu tepla 100 W/m2K, a při době trvání 0 s byla tato konstanta 400 W/m2K. Koeficient přenosu tepla se měnil se střední dobou trvání v podstatě přímočaře mezi těmito mezními hodnotami. Bylo tak dosaženo využitelného regulačního rozmezí od 100 % do 25 %.
Přídavný znak předmětu tohoto vynálezu spočívá v tom, že na základě potřeby, která je sledována například prostřednictvím monitorování teploty látky, která odvádí teplo z komory pro přenos tepla, je rozmezí přenosu tepla z fluidního lože nastaveno prostřednictvím změny parametru periodicky se měnící rychlosti zkapalněného plynu v komoře pro přenos tepla.
Doba trvání podružných období vysoké průtokové rychlosti plynu a podružných období nízké průtokové rychlosti plynu se může rovněž střídavě měnit v souladu s předem nastaveným programem za účelem dosažení požadovaného přenosu tepla v uvedené komoře pro přenos tepla, to znamená za účelem dosažení předem nastavené hodnoty uvedené teploty.
Při snaze o dosažení stabilních podmínek v procesech, využívajících reaktory s fluidním ložem obvykle odborník z dané oblasti techniky usiluje o odstranění všech typů změn či kolísání v daném systému a snaží se je nezpůsobovat.
• · · · • ·
• · · · • · · ·
Překvapivě bylo nyní zjištěno, že přenos tepla v reaktoru s fluidním ložem může být regulován vyloženě periodickým měněním průtokové rychlosti s využitím vhodné průtokové funkce v komoře pro přenos tepla.
S využitím předmětu tohoto vynálezu bylo zjištěno, že v důsledku tepelných kapacit, obsažených v daném systému, jako jsou například kovová potrubí, tekutá média a podobně, je možno využívat periodicky se měnících regulačních postupů. Kromě toho pak s využitím těchto periodicky se měnících regulačních postupů (s ne příliš dlouhým trváním) je možno docílit ideálně regulovaného provozu.
Předmět tohoto vynálezu není nákladný a může být v praxi snadno uplatněn, neboť může být v mnoha případech uveden do provozu pouze s nepatrnými změnami regulačního zařízení pro průtokovou rychlost plynu u již stávajících komor pro přenos tepla.
S využitím shora popsaného způsobu je časová odezva systému pro přenos tepla krátká, protože časová konstanta průtoku plynu činí řádově několik vteřin, a časová konstanta teplosměnných ploch bývá obvykle většinou pouze několik desítek vteřin. S využitím různých hodnot parametrů periodické průtokové rychlosti zkapalněného plynu je možno dosáhnout velmi širokého regulačního rozmezí, například od 100% do 25%.
Přehled obrázků na výkresech
Shora uvedené a další úkoly, znaky a výhody předmětu tohoto vynálezu budou v dalším objasněny na příkladech jeho provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:
obr. Ia až obr. Id znázorňují grafy, zobrazující periodické kolísání průtokové rychlosti;
obr. 2 znázorňuje schematický pohled v řezu na spodní část reaktoru s promývacím fluidním ložem podle jednoho příkladného provedení předmětu tohoto vynálezu;
obr. 3 znázorňuje schematický pohled v řezu na reaktor s cirkulujícím fluidním ložem podle jiného příkladného provedení předmětu tohoto vynálezu; a obr. 4 a obr. 5 znázorňují schematické pohledy v řezu na reaktory s cirkulujícím fluidním ložem podle dalších příkladných provedení předmětu tohoto vynálezu.
Příklady provedení vynálezu
Na shora uvedených obrázcích výkresů označují stejné vztahové značky, které jsou uvedeny na obr. 2, stejné součásti, vyobrazené na obr. 3 až obr. 5.
Avšak vztahové značky, uváděné na obr. 2 jsou opatřeny předřazenou číslicí 3, přičemž vztahové značky, uváděné na ···· · · · · ·· ·· • · · · · · · · · • · ·· · · · ·· · ·· · • · · · · · · · « ·· · • · · · · · ···· ··· ·· ·· ·· ·· obr. 4 a na obr. 5, jsou opatřeny příslušnými předřazenými číslicemi 4_ a 5.
Způsob a zařízení podle tohoto vynálezu budou nejprve popsány ve spojitosti s reaktorem 10 s promývacím fluidním ložem, jehož spodní část komory 12 reaktoru 10 je vyobrazena na obr. 2.
Na tomto vyobrazení podle obr. 2 je znázorněno velice jednoduché provedení předmětu tohoto vynálezu, přičemž komora 12 reaktoru 10 s fluidním ložem slouží jak jako zpracovatelská komora, například jako spalovací komora, tak jako komora pro přenos tepla. Promývací fluidní lože 14 je uspořádáno v komoře 12 reaktoru 10. Plochy pro přenos tepla neboli teplosměnné plochy 16, vytvářející teplosměnný systém 17, jsou uspořádány v prostoru fluidního lože 14 pro účely regenerace tepla neboli jeho opětovného získávání z pevných částic, které se zde nacházejí.
Přídavně nebo alternativně mohou být stěny 18 komory 12 reaktoru 10 vytvořeny jako teplosměnné plochy pro uskutečnění teplosměnného systému.
Rošt 20 pro rozvod fluidního neboli zkapalněného vzduchu
JÍ .
tvoří dno komory 12 reaktoru 10. Zkapalněný plyn, jako například vzduch, je přiváděn z větrné skříně 22 přes rošt 20 do komory 12 reaktoru 10. Vstupní potrubí 24 zkapalněného plynu přivádí zkapalněný plyn do větrné skříně 22. Regulační prostředky 26, tvořené například ventilem nebo podobnými prostředky, jsou uspořádány za účelem provádění regulace průtoku zkapalněného plynu přes rošt 20, čímž je rovněž • · · · • · · · • · ··· · • · · · · • · · · ·· ··· ·· • ··· prováděna regulace průtokové rychlosti plynu nebo vzduchu v komoře 12 reaktoru 10.
Médium pro přenos tepla neboli teplosměnná látka, jako je například voda nebo pára, je přiváděna do tepelného výměníku 17 za účelem jejího proudění přes teplosměnné plochy 16, dále vstupním potrubím 28 média pro přenos tepla, načež je odváděna při vyšší teplotě z k mory 12 reaktoru 10 výstupním potrubím 30 média pro přenos tepla.
Prostředky 32 pro měření nebo sledování teploty, jako je například teploměr, jsou uspořádány ve výstupním potrubí 30 média pro přenos tepla pro účely sledování tepla, odváděného ven z tepelného výměníku a pro účely nutnosti změny rychlosti přenosu tepla v tepelném výměníku 17. Prostředky 32 pro měření nebo sledování teploty jsou uspořádány v proudu teplosměnného média směrem za teplosměnnými plochami 16. Prostředky 32 pro měření nebo sledování teploty jsou připojeny k řídicí jednotce 34, která řídí a reguluje přívod zkapalněného plynu do komory 12 reaktoru 10.
Řídící jednotka 34 obsahuje:
generátor 36 funkce, který ovládá regulační prostředky 26, tvořené jedním nebo několika ventily, ve vstupním potrubí nebo ve více vstupních potrubích 24 zkapalněného plynu za účelem zajišťování možnosti periodické změny nebo kolísání průtokové rychlosti zkapalněného plynu v komoře 12 reaktoru 10; a • · · · • · ·· • · · · · · ·· ·· ·· seřizovači prostředky 38, které jsou schopné nastavovat parametry periodicky se měnící průtokové rychlosti plynu na základě signálů z prostředků 32 pro měření nebo sledování teploty, nebo na základě jinak obdržených signálů. Periodicky se měnící průtoková rychlost plynu, která je ovlivňována prostřednictvím řídicí jednotky 34 a prostřednictvím regulačních prostředků 26, může představovat jeden z typů, vyobrazených na obr. Ia až obr. Id.
Předmět tohoto vynálezu může být stejně dobře uplatněn i u jiných reaktorů s promývacím fluidním ložem, do kterých je teplo přiváděno jiným způsobem, než spalováním.
Na vyobrazení podle obr. 3 je znázorněn schematický pohled v řezu na reaktor 310 s cirkulujícím fluidním ložem, který je opatřen komorou 312 reaktoru 310, odlučovačem 311 částic a vratným kanálem 313. Komora 312 reaktoru 310 je provozní komorou, jako je například spalovací komora, přičemž je opatřena pevným ložem 314 částic. Cirkulace materiálu v loži reaktoru 310 s cirkulujícím fluidním ložem je regulována prostřednictvím regulace přívodu zkapalněného plynu přes dno 320 provozní komory 312. Jelikož jsou reaktory s cirkulujícím fluidním ložem všeobecně známy, nebude zde nadále podrobněji popisována ani jejich konstrukce, ani jejich provoz.
Komora 312z pro přenos tepla je propojena s vratným kanálem 313, takže částice, odloučené v odlučovači 311 částic, proudí přes komoru 312' pro přenos tepla na jejich cestě zpět do provozní komory 312. Promývací fluidní lože je
0 0 * • 0 • 000
00 • 0 0 0
0 0 0 » ·♦ • 0
0 00 uspořádáno v komoře 312z pro přenos tepla, kterou procházejí pevné částice.
Komora 312 z pro přenos tepla a lože pevných částic v této komoře 312 z vytváří plynové těsnění mezi spodní částí komory 312 reaktoru 310 a odlučovačem 311 částic. Pevné částice z lože jsou opětovně přiváděny z komory 312' pro přenos tepla do provozní komory 312 prostřednictvím jejich přetékání přes přepadový otvor 340 ve společné stěně 342 mezi komorami 312 a 312' .
Teplosměnné plochy 316 jsou uspořádány ve fluidním loži v komoře 312' pro účely opětovného získávání tepla z pevných částic, cirkulujících v systému s cirkulujícím fluidním ložem. U specifického provedení předmětu tohoto vynálezu, které je znázorněno na vyobrazení podle obr. 3, jsou teplosměnné plochy 316 uspořádány v zóně 314 z přenosu tepla v určité vzdálenosti od přepadového otvoru 340, takže druhá zóna 314 z' fluidního lože v blízkosti společné stěny 342 neobsahuje teplosměnné plochy.
Větrná skříň pod roštem 320z je rozdělena na dvě oddělené části, a to na část 322z, přivádějící zkapalněný plyn do druhé zóny 314z lože, obsahující teplosměnné plochy, a na část 322' z , přivádějící zkapalněný plyn do zóny 314 bez teplosměnných ploch. Tak je umožněno odděleně regulovat zkapalňování v zónách 314z a 314 fluidního lože. Regulace zkapalněného plynu, přiváděného do části 322'' větrné skříně 322 v blízkosti společné stěny 342, reguluje odvádění pevných částic prostřednictvím přetékání přes přepadový otvor 340.
• φ φ · · · • * • φφφ • * · • · φ φφ φ·· • · • φφφ φφ φφ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φ φ φ φ · ·
Φ Φ Φ Φ Φ φ φ •Φ ΦΦ ΦΦ
Prostřednictvím regulace zkapalněného plynu, přiváděného do části 322 ' větrné skříně 322 je regulován přenos tepla z pevných částic v loži na teplosměnné plochy 316 v souladu s předmětem tohoto vynálezu. Ventil 326 je uspořádán ve vstupním potrubí 324, přivádějícím plyn do části 322' větrné skříně 322.
Řídicí jednotka 334 s generátorem 336 funkce a se seřizovacími prostředky 338, stejně jako prostředky 332 pro měření nebo sledování teploty, připojené k výstupnímu potrubí 330 systému tepelného výměníku 317, jsou uspořádány pro účely regulování přenosu tepla.
Na vyobrazení podle obr. 4 je znázorněn schematický pohled v řezu na jiný reaktor 410 s cirkulujícím fluidním ložem v souladu s dalším provedením předmětu tohoto vynálezu.
U tohoto reaktoru 410 je komora uspořádána v blízkosti provozní nebo reaktoru 410, přičemž však není kanálem 413.
412' pro přenos tepla spalovací komory 412 propojena s vratným
Vstupní otvor 444 je uspořádán v části 442 společné stěny mezi provozní komorou 412 a komorou 412' pro přenos tepla pro účely přivádění pevných částic z vnitřní cirkulace v provozní komoře 412 do komory 412' pro přenos tepla. Přídavně je v části 442 společné stěny uspořádán výstupní otvor 440 pro účely recirkulace pevných částic prostřednictvím jejich přetékání z komory 412' pro přenos tepla do provozní komory 412.
• · ···· ft » tt It 99 *·· · · · ftftftft • ♦ ··· · · ··· ft ft · ft “ · · · · ftft ft · · ftft · • · · ···· ··»· ·· ··· ·» »· ·* *«
Komora 412' pro přenos tepla je rozdělena na zónu 414' pro přenos tepla, která je opatřena teplosměnnými plochami 416, a která je přímo propojena se vstupním otvorem 444, a na druhou zónu 414 ' ' , která vytváří přepravní zónu, a která je připojena k výstupnímu otvoru 440 pro recyklaci pevných částic do provozní komory 412.
Obě zóny 414 1 a 414' ' jsou fluidizovány samostatně prostřednictvím příslušných větrných skříní 422 ' a 422 ' ' . Přepážková stěna 446 je uspořádána v horní části komory 412' pro přenos tepla mezi horními částmi zón 414' a 414 ' ' pro účely zabránění přímému proudění částic mezi horními částmi.
Přivádění zkapalněného plynu přes větrnou skříň 422' je regulováno prostřednictvím řídicí jednotky 434, která je obdobná, jako řídicí jednotky, znázorněné na vyobrazeních podle obr. 2 a podle obr. 3, a to pro účely regulace opětovného získávání tepla v komoře 412' pro přenos tepla.
Na vyobrazení podle obr. 5 je znázorněn schematický pohled v řezu na další reaktor 510 s cirkulujícím fluidním ložem podle ještě dalšího provedení předmětu tohoto vynáležu.
V tomto reaktoru 510, opatřeném spalovací komorou 512 a k ní připojenou komorou 512' pro přenos tepla, je uspořádán chladič popílku pro účely přijímání materiálu lože, odváděného ze spodní části spalovací komory 512. Teplosměnné plochy 516 jsou uspořádány v komoře 512' pro přenos tepla, a to pro účely opětovného získávání tepla z daného systému.
9999 ·
• 9 99 • 9 99 • · ·» 9 ··
9 999 • * 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9
999 99 99 • 9 9 9
99
Materiál lože je odváděn ze spalovací komory 512 do komory 512z pro přenos tepla otvorem 54 4 v části 542 společné stěny v blízkosti dna 520 spalovací komory 512. Další otvor 540 je uspořádán nad otvorem 544 pro umožnění proudění plynu a jemného pevného materiálu z komory 512' pro přenos tepla do spalovací komory 512. Otvor 548 pro odvádění popela je uspořádán ve dnu komory 512z pro přenos tepla, a to pro účely odvádění popela z daného systému. Komora 512' pro přenos tepla není rozdělena na dvě samostatné zóny, jelikož pevný materiál není v podstatě recyklován do spalovací komory 512.
Přivádění zkapalněného plynu přes větrnou skříň 522z do komory 512' pro přenos tepla je regulováno prostřednictvím řídicí jednotky 534, která je obdobná, jako řídicí jednotky, znázorněné na vyobrazeních podle obr. 2 až obr. 4, a to pro účely regulace opětovného získávání tepla v komoře 512' pro přenos tepla.
Forma, tvar a konstrukce reaktoru nebo komory pro přenos tepla se mohou podstatně lišit od shora uvedených příkladných provedení. Zde je nutno zdůraznit, že reaktorem s fluidním ložem může být i spalovací komora. Předmět tohoto vynálezu může být pochopitelně uplatněn i pro další procesy, jako je například opětovné získávání či regenerace tepla ve spojitosti s chlazením horkých plynů.
Přestože u znázorněných provedení předmětu tohoto vynálezu byla regulace přenosu tepla založena na sledování teploty teplosměnné tekutiny v okamžiku, kdy opouští komoru pro přenos tepla, může být tato regulace pochopitelně ··♦· • 99 * * *· ·· 9 · ♦ · · » · · 9 · «·« > « « « • · · · 9 9 9 9 9 9 9 9 • · · ·· · 9 9 9 9 ·· ··· ·* 99 99 99 založena i na sledování nebo měření jiných vhodných veličin. Rovněž potřeba změny rychlosti přenosu tepla může být založena na sledování nebo měření v různých místech v prostoru systému nebo vně tohoto systému. Předmětný regulační systém může být zkonstruován tak, aby mohl být ovládán nebo regulován automaticky nebo ručně.

Claims (4)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob regulování přenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem, přičemž tento reaktor s fluidním ložem zahrnuje:
    komoru (12, 312', 412', 512') pro přenos tepla s ložem (14, 314', 414', 514') pevných částic, prostředky (22, 322', 422', 522') pro přivádění zkapalněného plynu do komory pro přenos tepla pro fluidizaci uvedeného lože pevných částic, a teplosměnné plochy (16, 316, 416, 516) ve styku s uvedeným ložem pevných částic v uvedené komoře pro přenos tepla, do kterého je kontinuálně přiváděn zkapalněný plyn z komory pro přenos tepla pro fluidizaci lože pevných částic a pro zajištění přenosu tepla z fluidního lože pevných částic na teplosměnné plochy prostřednictvím pohybu pevných částic ve styku s teplosměnnými plochami, vyznačující se tím, že kontinuálním měněním průtokové rychlosti zkapalněného plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, mezi dvěma nebo více různými kladnými průtokovými rychlostmi v souladu s periodickou funkcí, se mění parametr funkce průtokové rychlosti zkapalněného plynu, kontinuálně přiváděného do komory pro přenos tepla, ·· ···· • ♦ · • ♦ ··· • · · • · · ·* ·· ·· ·· » * ♦ · · · · • · ··« · · · · • ·· ♦ « · · · * ·»»* · · · · ·· *· ·· ·· pro měnění fluidizace lože pevných částic a tím pro regulaci okamžitého přenosu tepla z pevných částic na uvedené teplosměnné plochy v uvedené komoře pro přenos tepla.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že průtoková rychlost plynu, který je kontinuálně přiváděn do komory pro přenos tepla, se střídavě mění mezi první a druhou průtokovou rychlostí, přičemž uvedená první průtoková rychlost je vyšší, než druhá průtoková rychlost, takže uvedená první průtoková rychlost zajišťuje vyšší přenos tepla z pevných částic na teplosměnné plochy, než druhá průtoková rychlost.
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že průtoková rychlost plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se mění periodicky v souladu se stupňovitou funkcí, pilovitou funkcí nebo sinusoidní funkcí.
    4. Způsob podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že průtoková rychlost plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se mění periodicky mezi horní a spodní mezní rychlostí, přičemž pro jemné materiály lože, jako je materiál lože v reaktoru
    s cirkulujícím fluidním ložem, je horní mez větší, než 0,2 m/s, s výhodou větší, než 0,25 m/s, přičemž rozdíl mezi horní a spodní mezí je větší, než 0,1 m/s, s výhodou větší, než 0,15 m/s.
    5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že průtoková rychlost • ft *··· ·· ·· ·· ·· •ftft ··· »··· • · ··· · · ··· · · · t ft ft ··· ·· ·«· · · 9 • · · ···· ···· ftft ftftft ♦· ftft «« ·« plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se mění periodicky mezi horní a spodní mezní rychlostí, přičemž pro hrubé materiály, jako je pevný materiál v chladiči popela, je horní mez větší, než 0,4 m/s, s výhodou větší, než 0,5 m/s, přičemž rozdíl mezi horní a spodní mezí je větší, než 0,2 m/s, s výhodou větší, než 0,25 m/s.
    6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že průtoková rychlost plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se mění periodicky mezi horní a spodní mezní rychlostí, a okamžitý koeficient přenosu tepla pro teplo, přenášené z pevných částic v uvedené komoře pro přenos tepla na uvedené teplosměnné plochy, je při uvedené spodní mezní rychlosti menší, než 60 % jeho maximální hodnoty, a při uvedené horní mezní rychlosti je větší, než 80 % jeho maximální hodnoty.
    7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že průtok plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se mění mezi průtokem plynu o vysoké rychlostí a průtokem plynu o nízké rychlosti, přičemž trvání období průtoku plynu o vysoké rychlosti je konstantní, zatímco trvání období průtoku plynu o nízké rychlosti se mění pro regulaci přenosu tepla v komoře pro přenos tepla.
    ··
    9 · » • 9 · • ·»»· * * » ·.
    • 9 9
    9« 99
    8. Způsob podle nároku vyznačující se tím, že trvání průtoku plynu o nízké rychlosti je menší, než 30 s, s výhodou pak meziOažlOs.
    9. Způsob podle nároku vyznačující se tím, že průtok plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla, se mění mezi průtokem plynu o vysoké rychlosti a průtokem plynu o nízké rychlosti, přičemž trvání období průtoku plynu o nízké rychlosti je konstantní, zatímco trvání období průtoku plynu o vysoké rychlosti se mění pro kontrolu přenosu tepla v komoře pro přenos tepla
    10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že průtok zkapalněného plynu, přiváděného alespoň do první a druhé zóny komory pro přenos tepla, je regulován samostatně pro zabránění periodickým tepelným poruchám v systému.
    11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený reaktor s fluidním ložem dále obsahuje provozní komoru, jako je spalovací komora, která je průtokově propojena pro průtok pevných částic s uvedenou komorou pro přenos tepla, přičemž je teplo, vytvářené ve spalovací komoře opětovně získáváno prostřednictvím teplosměnných ploch v uvedené komoře pro přenos tepla.
    12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že komorou pro přenos • Φ φφ φ
    • φ
    φ φ
    φ •
    φ
    ΦΦ φφφφ • ♦ · • · φφφ • · φ • · · φφ ··· ·· ·· • · φ φ · φφφ • φ φ φ φφ φφ • φ φ φ • φ φ φ • Φ φφ tepla je chladič popela, přičemž je teplo opětovně získáváno z popela, odváděného z reaktoru s fluidním ložem.
    13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedeným reaktorem s fluidním ložem je reaktor s cirkulujícím fluidním ložem, obsahující komoru reaktoru a odlučovač pevných částic, přičemž uvedená komora pro přenos tepla je připojena k vratnému kanálu, připojujícímu uvedený odlučovač částic ke spodní části uvedené komory reaktoru, a přičemž teplo, vytvářené ve spalovací komoře, je opětovně získáváno prostřednictvím teplosměnných ploch v uvedené komoře pro přenos tepla.
    14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že změna potřeby přenosu tepla je sledována, a uvedené prostředky pro přivádění zkapalněného plynu do komory pro přenos tepla jsou regulovány pro dosažení vysledované potřeby změny přenosu tepla.
    15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že teplota teplosměnné látky, jako je horká voda nebo pára, na uvedených teplosměnných plochách je sledována a porovnávána s předem stanovenou hodnotou, a
    44 »·4* • 4 4
  4. 4 4 4
    4 4 4
    4 4 4
    4 4 trvání období proudění plynu o vysoké rychlosti a období proudění plynu o nízké rychlosti se střídá v souladu s předem stanoveným programem pro dosažení požadovaného přenosu tepla v uvedené komoře pro přenos tepla, a pro dosažení předem stanovené hodnoty uvedené teploty.
    16. Zařízení pro regulaci přenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem, přičemž tento reaktor s fluidním ložem zahrnuj e:
    komoru (12, 312', 412', 512') pro přenos tepla s ložem (14, 314', 414', 514') pevných částic, prostředky (22, 322', 422', 522') pro kontinuální přivádění zkapalněného plynu do komory pro přenos tepla pro fluidizací uvedeného lože pevných částic, a teplosměnné plochy (16, 316, 416, 516) ve styku s uvedeným ložem pevných částic v uvedené komoře pro přenos tepla, vyznačující se tím, že reaktor s fluidním ložem je dále opatřen prostředky (34, 334, 434, 534) pro kontinuální měnění průtokové rychlosti zkapalněného plynu, přiváděného do uvedené komory pro přenos tepla, mezi dvěma nebo více různými kladnými průtokovými rychlostmi v souladu s periodickou funkcí, přičemž uvedené prostředky pro měnění fluidizace zahrnují prostředky φφ φ
    φ φ
    φ φ φ φ φφ
    ΦΦ φ φ φ • · φφφ • φ φ » • φ · φφ φφφ • Φ φφ φ φ φ • φφφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ φφ pro měnění parametru periodické funkce průtokové rychlosti pro regulaci okamžitého přenosu tepla z pevných částic na uvedené teplosměnné plochy v uvedené komoře pro přenos tepla.
    17. Zařízení podle nároku 16 vyznačující se tím, že uvedené prostředky pro měnění fluidizace dále obsahují:
    prostředky (32, 332) pro sledování potřeby změny přenosu tepla v komoře pro přenos tepla, a prostředky (38, 338) pro zpracování uvedené zjištěné potřeby změny přenosu tepla na změnu parametru periodické průtokové rychlosti.
    18. Zařízení podle nároku 17 vyznačující se tím, že uvedené prostředky pro sledování potřeby změny přenosu tepla v komoře pro přenos tepla zahrnují prostředky pro měření teploty, uspořádané pro měření teploty teplosměnné látky, odvádějící teplo ven z komory pro přenos tepla.
    19. Zařízení podle nároku 16 vyznačující se tím, že uvedené prostředky pro měnění fluidizace zahrnují ventilové prostředky (26, 326) pro regulování
    ΦΦ ΦΦ
    Φ » Φ Φ
    Φ ΦΦΦ
    Φ «
    Φ ΦΦΦ ·· ΦΦ·· • Φ * • ΦΦΦΦ
    9 4 φ • Φ Φ
    99 949 φφ
    Φ Φ Φ 1
    Φ« ΦΦ » Φ Φ Φ ΦΦ ΦΦ rychlosti proudění plynu, přiváděného do komory pro přenos tepla.
    20. Zařízení podle nároku 16 vyznačující se tím, že uvedený reaktor s fluidním ložem dále obsahuje provozní komoru (312, 412, 512), jako je spalovací komora, která je propojena pro průtok pevných částic s uvedenou komorou pro přenos tepla.
    21. Zařízení podle nároku 20 vyznačující se tím, že komorou (512') pro přenos tepla je chladič popela pro odvádění hrubého pevného materiálu lože z provozní komory.
    22. Zařízení podle nároku 16 vyznačující se tím, že uvedeným reaktorem s fluidním ložem je reaktor s cirkulujícím fluidním ložem, obsahujícím komoru (312) reaktoru a odlučovač (311) pevných částic, přičemž uvedená komora (312') pro přenos tepla je připojena k vratnému kanálu (313), připojujíčímu uvedený odlučovač (311) částic ke spodní části uvedené komory (312) reaktoru.
CZ20002086A 1997-12-19 1997-12-19 Zpusob regulování prenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem a zarízení k jeho provádení CZ299974B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
PCT/FI1997/000811 WO1999032217A1 (en) 1997-12-19 1997-12-19 Method and apparatus for controlling heat transfer from solid particles in a fluidized bed

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20002086A3 true CZ20002086A3 (cs) 2001-03-14
CZ299974B6 CZ299974B6 (cs) 2009-01-07

Family

ID=8556698

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20002086A CZ299974B6 (cs) 1997-12-19 1997-12-19 Zpusob regulování prenosu tepla v reaktoru s fluidním ložem a zarízení k jeho provádení

Country Status (9)

Country Link
EP (1) EP1062030B1 (cs)
JP (1) JP3485891B2 (cs)
AT (1) ATE250454T1 (cs)
AU (1) AU4118299A (cs)
CA (1) CA2308500C (cs)
CZ (1) CZ299974B6 (cs)
DE (1) DE69725188T2 (cs)
PL (1) PL190653B1 (cs)
WO (1) WO1999032217A1 (cs)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
NL1019983C2 (nl) * 2002-02-18 2003-08-19 Klarex Beheer B V Inrichting voor het uitvoeren van een fysisch en/of chemisch proces, zoals een warmtewisselaar, alsmede werkwijze voor het uitvoeren van een fysisch en/of chemisch proces.
JP3876362B2 (ja) * 2002-06-27 2007-01-31 日立造船株式会社 土壌浄化装置
US9163829B2 (en) * 2007-12-12 2015-10-20 Alstom Technology Ltd Moving bed heat exchanger for circulating fluidized bed boiler
RU2483796C2 (ru) 2008-03-07 2013-06-10 Шелл Интернэшнл Рисерч Маатсхаппий Б.В. Устройство для крекирования углеводородного сырья

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB761072A (en) * 1952-09-25 1956-11-07 Cie Ind De Procedes Et D Appli Improvements relating to the fluidization of solid granular materials
FR1288835A (fr) * 1961-02-14 1962-03-30 Procédé d'échange de chaleur par surface entre fluides d'une part et matières granuleuses ou pulvérulentes d'autre part
PL103840B1 (pl) * 1976-11-30 1979-07-31 Akad Ekonom Sposob wytwarzania pulsujacej warstwy fluidalnej i urzadzenie do wytwarzania pulsujacej warstwy fluidalnej
FR2527760B1 (fr) * 1982-05-26 1985-08-30 Creusot Loire Procede de controle du transfert de chaleur entre une matiere granulaire et une surface d'echange et echangeur de chaleur pour la mise en oeuvre du procede
JPS5922649A (ja) * 1982-07-28 1984-02-04 Mitsui Eng & Shipbuild Co Ltd 気相流動層反応器の壁部における粒子塊状化防止方法
US5184671A (en) * 1987-12-21 1993-02-09 Foster Wheeler Energy Corporation Fluidized bed heat exchanger and method of operating same
US5133297A (en) * 1991-04-22 1992-07-28 Manufacturing And Technology Conversion International, Inc. Pulsed atmospheric fluidized bed combustor apparatus and process
US5273000A (en) * 1992-12-30 1993-12-28 Combustion Engineering, Inc. Reheat steam temperature control in a circulating fluidized bed steam generator
FI962653A7 (fi) * 1996-06-27 1997-12-28 Foster Wheeler Energia Oy Menetelmä ja laite kiinteistä hiukkasista tapahtuvan lämmön siirtymisen valvomiseksi leijupetireaktorissa

Also Published As

Publication number Publication date
DE69725188T2 (de) 2004-06-03
JP3485891B2 (ja) 2004-01-13
JP2001526379A (ja) 2001-12-18
DE69725188D1 (de) 2003-10-30
PL190653B1 (pl) 2005-12-30
CZ299974B6 (cs) 2009-01-07
CA2308500A1 (en) 1999-07-01
EP1062030B1 (en) 2003-09-24
ATE250454T1 (de) 2003-10-15
WO1999032217A1 (en) 1999-07-01
AU4118299A (en) 1999-07-12
EP1062030A1 (en) 2000-12-27
CA2308500C (en) 2004-03-16
PL340660A1 (en) 2001-02-12

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR100828108B1 (ko) 내부에 제어가능한 열교환기를 갖춘 순환유동상 보일러
FI92249C (fi) Leijukerrosjäähdytin, leijukerrospolttoreaktori ja menetelmä tällaisen reaktorin käyttämiseksi
FI92157B (fi) Pyörrekerroslaitteisto
FI104213B (fi) Menetelmä ja laite kiertomassaperiaatteella toimivan leijukerrossysteemin käyttämiseksi
CA2345695C (en) Method and apparatus in a fluidized bed heat exchanger
KR100338694B1 (ko) 유동상반응기내의열회수방법및장치
SE455726B (sv) Forfarande vid reglering av kyleffekten i partikelkylare samt partikelkylare for pannor med cirkulerande fluidiserad bedd
HUE028669T2 (en) Integrated fluid heat exchanger
RU2009112065A (ru) Способ проведения пиролиза и устройство для проведения
CN104837549B (zh) 具有提高的可靠性的床内固体控制阀
US6336500B2 (en) Method and apparatus for controlling heat transfer from solids particles in a fluidized bed
EP2217856B1 (en) Moving bed heat exchanger for circulating fluidized bed boiler
JPH0694201A (ja) 循環流動層を有する反応炉
EP2632831B1 (en) Valve for controlling flow of material out of heat exchanger
CZ20002086A3 (cs) Způsob pro regulaci přenosu tepla z pevných částic ve fluidním loži a zařízení k jeho provádění
JPH01203801A (ja) 垂直伝熱管を有した流動床ボイラおよび該ボイラを用いた流動床温水ボイラ
JP2004132621A (ja) 循環流動層ボイラにおける粒子循環量制御方法及びその装置
RU2176217C1 (ru) Способ и установка для получения сорбента на основе терморасширенного графита
CN101311626A (zh) 整体式流化床灰冷却器
SU1153217A1 (ru) Способ регулируемого отвода тепла из псевдоожиженного сло
JPH10500477A (ja) 循環流動層式冷却塔の中の蒸気の過熱温度を調節する方法
JP2600810Y2 (ja) 石炭ガス化装置
JPS6329108A (ja) 流動層装置における散気装置
SE450163B (sv) Anleggning for forbrenning i en fluidiserad bedd

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 19971219