CZ161299A3 - Pletený výrobek, způsob jeho výroby a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nového způsobu pletení a pletacího stroje * pro výrobu úpletových výrobků, obsahujících tělovou část , jS a dvojici nohavic, jako například punčochové kalhoty, leginy y |i4 a podobné výrobky. Vynález se také týká výrobku, vyrobeného

U tímto způsobem.

Dosavadní stav techniky

Běžný způsob výroby úpletových výrobků výše uvedeného typu spočívá v tom, že se nejprve vyrábějí jeden po druhém dva hadicové úplety na okrouhlém pletacím stroji, načež se tyto úplety předají na stroj, který je ořezává a sešívá a tvoří tělovou nebo kalhotkovou část hotového úpletu ve spojovací oblasti.

jí

Tento proces je dlouhý a komplikovaný v tom, že vyža* duje, aby byl materiál ve formě polotovaru přesouván více než jedním strojem, vyžaduje velký podíl práce a je zdrojem odřezků, takže nit, která již byla použita v úpletu, jde do odpadu.

ííí'

Byly proto uvažovány systémy pro pletení punčochových kalhot a podobných výrobků výše uvedeného typu v jediné pletací operaci. Příklady takových postupů jsou popsány v patentových spisech US-A-5 020 340, US-A-5 127 240, US-A-5 226 297. Systémy z nejnovější produkce jsou popsány ve spisech WO 95/00689 (PCT/IT94/00087), W0 95/01473 (PCT/IT/94/00099). Tyto systémy jsou však velmi složité.

i ·

·· 99·9

9 9

9 9 9 9

-29 9 9 *

99

9 I ► 9 9 ί

999 991

9 9 9 ι

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob a zařízení pro výrobu, v jedné výrobní operaci, úpletového výrobku obsahujícího tělovou část a dvě nohavice, připojené k tělové části, které by byly jednodušší, spolehlivější a snadněji realizovatelné, než dosud známé způsoby a zařízení. Dále si vynález klade za úkol vytvořit způsob výroby a stroj výše uvedeného typu, které by byly rychlé a spolehlivé a které by vedly k výrobku příjemného vzhledu. Klade si za úkol vytvořit textilní pletací stroj, způsobilý vyrábět hotový nebo téměř hotový výrobek (s nohavicemi a tělovou částí), který by přitom měl relativné malý počet pohyblivých částí, s nízkými setrvačnými hmotami.

Ještě další cílem vynálezu je vytvořit způsob a zařízení, které by mohly vytvořit výrobek výše uvedeného typu, který by byl velmi silný.

Dále si vynález klade za úkol vytvořit stroj, který by mohl vyrábět punčochové kalhoty nebo podobné výrobky se špičkami nohavic, které jsou již uzavřené, takže odpadne potřeba je uzavírat v samostatném kroku.

Ještě dalším cílem vynálezu je vytvořit pletací stroj a pletací stroj, které mohou vytvářet úpletové výrobky, v nichž stejné nitě tvoří jak nohavice, tak i tělovou část, bez přerušení.

Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob výroby úpletového výrobku, obsahujícího tělovou část a pár nohavic, v jediné nepřerušované ope«4 »4 4« * *

II 4444 • 4 44

-3» 4

4 ·4 raci, jehož podstatou je, že se v první fázi současně a paralelně pletou dvě nohavice úpletu, počínaje konci nohavic, na dvou pletacích válcích ,s jehlami.pro tvorbu úpletu, uspořádaných vedle sebe, a ve druhé fázi se na dvou plochých lůžcích, uložených mezi uvedenými válci, plete uzavírací oblast tělové části, a tělová část se dokončuje kombinovanou činností válců a plochých lůžek.

íifc Ve druhé fázi mohou být nitě, které již byly použity v první fázi, jedinými nitěmi, které jsou dále používány, nebo podle volby obsluhy mohou k nim být přidány jiné nitě, nebo mohou být jinými nitěmi nahrazeny.

Způsob se provádí originálním kombinovaným použitím ' čí prvků, charakteristických pro dva okrouhlé (nebo válcové) cLt pletací stroje pro výrobu hadicových’úpletů, s prvky charakteristickými pro ploché pletací stroje, přičemž se nejprve _e plete na prvních z nich a po té se pokračuje při spolupůsobení a v kombinaci s činností druhých. i <<

Výhody tohoto řešení jsou zřejmé. Zahrnují možnost nahrazovat nitě dané kvality jinými nitěmi s odlišnou kvalitou v průběhu pletacího procesu a bez jeho přerušení (například pro pletení klínku nebo pro vytváření kalhotkové části s použitím odlišného materiálu, než pro nohavice).

-¾ Stejně tak umožňují odstranit odřezky. Dále umožňuje způsob *'· odstranit nevzhledné švy a činí úpletový výrobek pohodlnější •^y k nošení a esteticky vzhlednější.

I ítf Vynález navrhuje pletací stroj pro provádění výše i uvedeného způsobu, obsahující dvě postranní.jednotky, mající • ·' 0 0 0 0 ·0

0 00 0

-400 0000 • 0·

0 000

0 «000

0 0 0 0 00 000 0* 000 každá svůj vlastní válec pro tvorbu úpletu s větším počtem jehel a prvků pro ovládání jehel, přičemž válce jsou vzájemně spolu rovnoběžné a leží blízko sebe, a dvě plochá lůžka, ležící vedle sebe v mezilehlé poloze mezi uvedenými dvěma válci, která mají každé své vlastní jehly a prvky pro ovládání jehel uvedených lůžek.

Jako při známých způsobem tvoří válce, když se otáčejí, počínaje koncem chodidlové části nohy, nohavice úpletového výrobku, zatímco plochá (přímočará) lůžka jsou dočasně nečinná. Jakmile jsou nohavice dokončeny, válce se přestanou otáčet a místo nich se začnou otáčet ovládací prvky jejich jehel, a aniž by bylo. potřebné přerušit chod stroje, uvedená dvě plochá lůžka uzavřou rozkrok při použití jedné nebo více nití přiváděných k jejich překříženým jehlám, a bezprostředně po té se tvoří vratným pohybem ovládacích prvků jehel plochých lůžek a ovládacích prvků jehel válců:tělová část z více oblastí úpletu, spojených spolu vhodným vzájemným spojením. Během této fáze vytvářejí plochá lůžka střední nebo mezilehlé oblasti tělové části, zatímco postranní oblasti se pletou ha okrouhlých lůžcích obou válců.

Plochá lůžka mohou být uspořádána v rovnoběžných rovinách, přičemž v tomto případě může být uzavírání rozkroku dosahováno použitím zakřivených jehel, jako dle známého stavu techniky. Z důvodů nároku na prostor však jsou, ve velmi výhodném provedení, lůžka nakloněná do tvaru písmene V s vrcholem tohoto útvaru obráceným směrem dolů.

Každý válec má více přivaděčů nití, způsobilých se pohybovat okolo lůžka jehel nesených uvedeným válcem. Přivá• ft ····

-5ft ·' ftftftft ftftft * · · ft · ftftft «' · ··· • · ftftftft ft • · «ftft · • ft ·· ftft ftftft děče nití jsou nezávislé na ovládacích prvcích jehel jehelního válce, takže mohou provádět během výrobního cyklu, jímž se zhotovuje úpletový výrobek, různé procesy.

V praktickém použití se bud přivádí plochým lůžkům stejná nit, která byla použita pro pletení nohavic a která se přivádí k okrouhlým jehelním lůžkům válců. V tomto případě musí být alespoň některé z přivaděčů nití, náležejících k válcům, také způsobilé se pohybovat podél plochých lůžek. Jinou možností je, že každé ploché lůžko má nejméně jeden další přivaděč nitě, pohybující se po jeho délce nezávisle na pohybech prvků ovládajících jehly přímočarých jehelních lůžek.

V obzvláště výhodném provedení vynálezu obsahuje stroj pro každý válec také trubici_l souosou s válcem a uloženou nad ním, s podélnou štěrbinou obrácenou k plochým lůžkům na jejím dolním konci. Během tvorby tělové části úpletu jsou nohavice pneumaticky odsávány vzhůru dovnitř uvedených dvou trubic, a nohavice potom táhnou vzhůru těmito štěrbinami trubic úplet tělové části tak, jak se postupně tvoří. Dále dochází mezi dvěma plochými lůžky k pneumatickému sání směrem vzhůru. Dolní okraj každé trubice leží přibližně v úrovni oblasti, kde se na válcích vytváří úplet, a to pro správné vedení oček, když se tvoří, a pro zajištění, že nebudou stoupat vzhůru před jejich uvolněním z jehel v té fázi tvorby tělové části, v níž se úplet prodlužuje spíše vzhůru než dolů.

Pro pohon prvků tvořících úplet je v jednom provedení vhodné použít dva motorizované polohy, to jeden motorizovaný

Β« ΒΒ·· «ΐ| · · • ΒΒΒΒ

Β · Β

Β · · • · ΒΒΒ ·· Β ΒΒ Β

Β ·'

-6ΒΒ ΒΒΒ • Β Β · · 1 • ί

Β Β ΒΒ pohon pohybující oběma válci a střídavě jejich prvky pro ovládání jehel, a druhý motorizovaný pohon, pohybující ovládacími prvky jehel plochých lůžek. Je však zcela možné použí. . vat nezávislých motorizovaných pohonů pro každou skupinu ovládacích zámků jehel a pro každý válec. Například mohou . být použity dva motory pro otáčení válců (nebo pro stejný

Iúčel jeden motor v vhodnými poháněcími spojkami), jeden nebo dva motory pro otáčení zámkových pouzder, náležejících válů cům, a jeden nebo dva motory pro ovládání vozíků nebo pro nesení ovládacích zámků plochých lůžek.

Při vhodných uspořádáních může být v případě potřeby použit jediný centrální motorický pohon.

Je-li požadováno, aby nohavice úpletu měly chodidlové části, může toho být dosahováno beze švů a bez přerušení mezi pletacím pochodem pro vytváření, chodidlové části a následujícími fázemi pro tvorbu zbývajících částí úpletového výrobku, tvorbou nohavic s již uzavřenou špičkou chodidlové fs části, pomocí jednoho ze známých způsobů, zahrnují cích například způsoby popsané ve spisech WO 95/31595, WO 95/34702, PCT/IT96/00102 (s italskou patentovou přihláškou

FI95A000116 z 24.5.1995), PCT/IT96/00139 (s italskou patentovou přihláškou FI95A000165 ze 14.7.1995). Na obsah těchto ' dokumentů se odvoláváme jako na součást popisu.

Podle dalšího provedení vynálezu může stroj obsahovat ' v kombinaci se dvěma postranními jednotkami a mezilehlými . plochými lůžky také prostředky pro ovládání jednoho nebo ví? ce přivaděčů nitě během tvorby tělové části po uzavřené drái ze, vymezované uvedenými dvěma válci a uvedenými dvěma

-7·· fcfctfc *·' ·**· 44 44

4 4 4 · · · ·' · t fc fc·· · « *** · *· · • « fcfcfc · ·· fcfcfc··· fcfcfcfc·· · • fc fcfcfc «· ··« ·· *· plochými lůžky.

Při tomto uspořádání může být tělová část vytvářena při pohybu přivaděčů nití ve stále stejném směru po uvedené uzavřené dráze bez obracením jejich pohybu. Je také možné vytvářet tělovou část pohybováním dvou nebo více přivaděčů nití s vratným pohybem po uvedené uzavřené dráze, nebo s částečně vratným pohybem a částečně plynulým pohybem. Jsou-li přivaděče nití poháněny vratným pohybem po uvedené uzavřené dráze, je s výhodou použit jediný přivaděč nitě, pohyblivý jednoho úseku dráhy, který obsahuje dva půlkruhy okolo dvou dvou válců a jedno z plochých lůžek.

Pohyb přivaděčů nitě po uzavřené dráze je s výhodou plynulý pohyb pro část nebo všechny fáze vytváření tělové části.

Další znaky a provedení způsobu jsou uvedeny v následujícím podrobném popisu, uvádějícím neomezující příklady jejich možných provedení, a v patentových nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l svislý řez strojem, vedeným osami obou válců, obr.2 řež rovinou II-II Z obr.l, obr.3A a 3B zvětšené detaily z obr.l, zejména oblasti tvorby úpletu a oblasti obsahující ovládací prvky vozíků, náležejících k přímočarým lůžkům, obr.4,5 a 6 lokální příčné řezy rovinami IV-IV, v-v a VI-VI z obr.3B, obr.7 vodorovný řez rovinou VII-VII z obr.3B, obr.8 řez rovinou VIII-VIII z obr.l> v němž jsou

000· • 0 • 0 »«

-80 · · t · · • 0 0

0' · ··♦ • · · 0

0 0 0

0 ««00 ·· 0·0 000 000*0 · · ·

00« ♦· ··· 00 ** zejména patrné přivaděče nití stroje, obr.9 zvětšený detail z obr.8, obr.10 zjednodušený půdorysný řez, ukazující přivaděče nití, okrouhlá lůžka dvou válců a dvě mezilehlá plochá lůžka, obr.llA-llT schémata jednotlivých pracovních fází stroje, následujících za sebou, v jednom možném pracovním pochodu, v němž je vytvořena tělová část při použití stejných nití, jako pro nohavice, obr.12 schematický detail silně zvětšené části úpletu tělové části, vytvořené pracovním postupem podle obr.llA-llT, obr.13 schéma punčochových kalhot, vytvořených podle vynálezu, obr.l4A-14F detail způsobu, jímž nit přechází z plochého lůžka do okrouhlého lůžka při způsobu podle obr.llA-llT, obr.15 schéma uspořádání úpletu ve stroji na konci jeho pletení, obr.l6A-16P po sobě následující fáze práce stroje v jiném možném provedení způsobů, při kterém je vytvářena tělová část při použití přídavných nití nebo nití lišících se od nití nohavic, obr.17:schematický detail silně zvětšené části úpletu tělové části, vytvořené pracovním postupem podle obr.l6A-16P, obr.18 detail odlišného provedení hnacích prostředků přivaděče nité, obr.l9A-19F pět po sobě následujících fází pohybu přivaděčů nitě v provedení znázorněném na obr.18, obr.20 diagram úhlových pohybů prostředků, ovládajících přivaděče nití z obr.18 a 19, obr.21 a 22 po sobě následující úhlové polohy, zaujímané ovládacími prostředky přivaděče nitě, obr.23 uspořádání přivaděčů nití na podvojném stroji, obr.24 schematický řez válci stroje svislou rovinou obsahující osy válců, obr.25 lokální řez svislou rovinou, kolmou k rovině řezu z obr.24, ukazující prvky plochých lůžek, obr.26 zvětšený detail z obr.25, obr.27 schematický půdorys řetězu, na němž jsou neseny přivaděče nití, obr.28 řez rovinou V-V z obr.27, obr.29 zvětšený detail řetězu, na němž jsou neseny *· ··»· • · • ··

-9• · · · · · •· ··· *· ···· ·* ··

H * · fcfcfc* lil fcfc fc fc fc' fcfc · > · fcfc fcfc· ··· fc fc fcfc • fc fcfcfc fcfc fcfc přivaděče nití, obr.30 a 31 detaily pohybu pracovních platin válce a jim přiřazených ovládacích prvků, obr.32 svislý řez, kolmý k plochým lůžkům, oblastí nad uvedenými lůžky, obr.32A lokální řez rovinou IXA-IXA z obr.32, obr.33 schéma jednoho způsobu pohybování zámků a přivaděčů nití po uzavřené dráze pro tvorbu tělové části ve dvou odlišných provedeních, obr.34 zvětšený detail, ukazující spojení mezi plochým lůžkem a okrouhlým lůžkem, obr.35 detail mechanismu, kterým je nit přenášena z plochého lůžka na okrouhlé lůžko, obr.36 schéma úpletového výrobku, zhotoveného na stroji podle vynálezu a obr.37 detail vzájemného spojení vytvořeného přechodem mezi plochými lůžky a okrouhlými lůžky.

Příklady provedení vynálezu - a

Z hlediska celkového schématu stroj obsahuje dvě postranní » pracovní jednotky 1, 3, obsahující každá válec 1C, 3C pro tvorbu úpletu, v podstatě běžného typu, s drážkami, v nichž mohou klouzat jehly 5, znázorněné na obr.8. Na obr.8 jsou dále patrné pomocné platiny 2 ^a zámková pouzdra 1F.3F dvou válců 1C, 3C, na nichž jsou uloženy zámky pro ovládání pomocných platin 7 a jehel 5. Jak bude patrné z následujícího popisu, má zámkové pouzdro každého válce systémové jednotky, t.j. čtyři skupiny zámků ovládajících jehly. Systémové jednotky jsou vyznačeny schematicky na obr.11 pod označením A1-A8. a bude o nich řeč níže.

Každý válec 1C, 3C má věnec ΙΑ, 3A pro pracovní platiny. Každá z obou pracovních jednotek 1 a 2 má podobnou strukturu a vykonává analogické funkce, jaké jsou vykonávány u normálního okrouhlého pletacího stroje pro výrobu ponožek, podkolenek a punčoch.

-10• fc fcfcfcfc fcfc fcfcfcfc fcfc fcfc • · · fcj; · · · · · · » «fc·* ·!···· » ·· fc • * ·ι · · ·· *·· ·«· ·« * · · · · « «· ··· *· fcfc· ·· ··

Mezi oběma postranními pracovními jednotkami 1, 3 je uložena mezilehlá jednotka 11, sestávající ze dvou krátkých nakloněných jehelních lůžek 11A, 11B (obr.2) s odpovídajícími drážkami, pro uložení a vedení jehel 13 a pomocných platin * 15 (obr.8). Pro každé lůžko 11A, 11B zařízení obsahuje vozík

17A, 17B, osazený elektronickým voličem a podrobený vratnému ! přímočarému pohybu podél jeho lůžka a nesoucí ovládací zámky pro jehly a pomocné platiny. Obě plochá lůžka 11A, 11B mají geometrii ve tvaru úzkého písmene V s vrcholem . dole a jsou uspořádána souměrně vzhledem k rovině, obsahující osy válců IC, 3C.

Jak je patrné na obr.2 a 8, je mezilehlá jednotka v podstatě krátký plochý pletací stroj, obrácený spodní stranou nahoru, na němž je úplet vytvářen v pletací oblasti, kde se obě lůžka vzájemně přibližují, a roste v mezilehlém objemu V vymezovaném mezi uvedenými lůžky, který leží nad pletací oblastí.

Jak bude podrobněji popsáno níže, tvoří obě postranní jednotky 1 a 3 současně nohavice, a stejné postranní jednotky tvoří v kombinaci s mezilehlou jednotkou 11 tělovou část.

⁴ Ve znázorněném provedení jsou uvedené tři jednotky ϊ,ι 1, 2 a 11 poháněny dvěma motorizovanými pohony 21, 22, a to jednak pro válce a jednak pro plochá lůžka, i když je také ·' možné používat centrální motorizovaný pohon nebo větší počet nezávislých motorizovaných pohonů.

K výstupnímu hřídeli 23 motoru 21 přes spojku 24 • fc fc··· fcfc' fcfc·* ·· ·· fcfc fcfcfc «I · · · •fcfcfc: · ···· · ·· · • · ·: « fc · · ····.· fcfc fcfc · fcfc fcfc fcfcfc fcfc fcfcfc ♦· fcfc a souosou část 26 je připojen přenášecí hřídel 25, který je také způsobilý axiálního pohybu, vyznačeného dvojitou šipkou f25, pro účely, které budou popsány níže. Tento pohyb je zajišťován vidlicí nebo jiným ovládacím prvkem, jak je schematicky vyznačeno prvkem 27. Na hřídeli 25 jsou pevně osazena dvě ozubená kola 29, 31, která slouží pro přenášení pohybu na zámková pouzdra 1F, 3F nebo válce 1C. 3C v závislosti na tom, v jaké fázi svého cyklu se zařízení nachází.

V poloze znázorněné na obr.l je ozubené kolo 29 v záběru s ozubeným věncem 33 neseným ložisky 35, 37 a upevněným na horním konci k zámkovému pouzdru 1Γ a k zámkům ovládajícím pracovní platiny, uloženým na věnci IA připojeném k válci 1C. Ozubený věnec 33 je v přímém záběru s druhým shodným V ozubeným věncem 39, neseným na ložiscích 41, 43., který ovlá- Ť dá pohyb zámkového pouzdra 3F a zámků ovládajících pracovní platiny, připojených k válci 3C. Když je ozubené kolo 29 v záběru s ozubeným věncem 33, budou se zámková pouzdra 1F, ~ 3F otáčet synchronizované a ve vzájemně opačných směrech.

Druhý motorizovaný pohon 22 pohání hnací hřídel 47, na němž je pevně osazen pastorek 48, který je v záběru s ozubeným věncem 51, pevně osazeným na přenášecím hřídeli 53. Na vrchu přenášecího hřídele 53 je upevněn kotouč 55 nesoucí excentrickou kladku 57, vloženou dú štěrbiny 59 (obr.4 a 7), vytvořené v běžci 61, který se pohybuje podél vodítek 63 rovnoběžně s rovinou obsahující osy válců 1C. 3C.

Běžec 61 je upevněn spojovacími tyčemi 62A, 62B k dvojici kluzných botek 63A, 63B, posouvajících se podél vodítek 64A, 64B a upevněných k vozíkům 17A. 17B, které ne·« «·*· • «· • · ··· • · · · • · · • ·· ·♦*

-12« · ··« · ♦ ·. · • · ··· • · « » · · • · · · · • · >· ·♦ «♦ sou zámky mezilehlé jednotky 11 pro ovládání jehel a pomocných platin.

Během tvorby tělové části zabírá ozubené kolo 29 do ozubeného věnce 33 a otáčení přenášecího hřídele 25 vytváří otočný pohyb zámkových pouzder 1F, 3F v opačných směrech, zatímco oba válce 1C, 3C jsou nepohyblivé a ozubené kolo 31 je uvolněno. V tomto uspořádání se motor 21 otáčí ve střídajících se směrech a způsobuje kmitání pouzder 1F, 3F z důvodů, které budou podrobněji vysvětleny níže. Současné pohání motor 22 vozíky 17A, 17B v navzájem se střídajících směrech.

V jiném možném pracovním uspořádání pro tvorbu noha-, více se přenašeči hřídel 25 axiálně posouvá směrem dolů , z jeho polohy znázorněné na obr.l pro to, aby ozubené kolo 29 bylo uvolněno z ozubeného kola 33, zatímco ozubené kolo 31 je v záběru s ozubeným věncem 71, tvořícím, celek s válcem 1C první postranní jednotky 1. Otáčivý pohyb ozubeného věnce . 71 se přenáší prostřednictvím něznázorněného volně otáčivého , kola na ozubené kolo 73, shodné s ozubeným věncem 71 a pevně osazené na válci 3C. V tomto uspořádání se proto otáčení přenášecího hřídele 25 přenáší na oba válce 1C, 3C, které se budou otáčet ve stejném směru, zatímco zámková pouzdra 1F, 3F jsou nepohyblivá. Motorizovaný pohon 22 se uvolňuje, takže vozíky 17A, 17B jsou nepohyblivé.

U horní strany stroje leží konstrukce 75, nesoucí dvě trubice 77, 79, souosé s válci IC, 3C, a mající každá podélnou štěrbinu 77F, 79F na straně ležící proti mezilehlé jednotce 11 s patami 77A, 79A. Uvedené dvě trubice jsou použity, jak bude vysvětleno níže, pro držení předmětu ve správné »444 ·

«44

-134« V«4* • *

44 4 • 4 · · • »4 ·

V 4 4 4

4 4 4 · 4 44 44444· *4444 4 · 4 *44 44 444 *· 44 poloze, když se tvoří během jednotlivých fází práce stroje. Oběma trubicemi 77, 79 se může pohybovat svisle, jak je znázorněno dvojitou šipkou f77, pomocí ovladače 81.

Pod válci 1C, 3C jsou uloženy prostředky 85 typů, který je sám o sobě znám, pro seřizování ve svislém směru do polohy válců 1C, 3C, za účelem nastavování délky vytvářeného úpletu. Způsoby a účely nastavování jsou pro¹ odborníky v oboru známé a nemusí být popisovány.

Uvedená dvě plochá lůžka 11A, 11B jsou uložena tak,že mohou lehce kmitat pro měnění mezi nimi vytvořeného úhlu, takže tlustší části předmětu mohou mezi nimi projít. Jak je patrné z obr.4,5 a zejména obr.6, tvoří pro tento účel každé lůžko 11A, 11B celek s odpovídajícím příčným členem 91A, 91B, s nímž tvoří celek také odpovídající vodítko 64A, 64B. Oba příčné členy 91A, 91B jsou neseny na každém konci dvojicemi desek 93A, 95A a 93B, 95B, kloubově připojenými v kloubech 97A, 97B, 99A a 99B na vnější straně dvou postranních stěn 101, 103. Ke každé desce 93A, 95A a 93B, 95B je také v kloubu 104A, 104B a 106A, 106B kloubově připojena spojka 105A, 105B, 107A a 107B. Samotná každá z uvedených spojek je osazena na výstředníku (109A, 109B pro spojky 105A, 105B) a výstředník je upevněn ke hřídeli 111A, 111B. který je uspořádán rovnoběžně s lůžky 11A. 11B. Kmitání obou hřídelů 111A. 111B v navzájem opačných směrech okolo jejich odpovídajících os, vytvářená neznázorněným ovladačem, vyvíjí odpovídající kmitání lůžek okolo kloubů 97A, 99A, 97B a 99B.

Jak bude podrobněji popsáno níže, pracuje výše popsaný stroj s proměnlivým počtem přivaděčů nitě v závislosti na

-14»· ·*«· ·· *·· »· »· *·« · ·♦ * ·· » • · ··· · · ··· · · · · «· * · · · ·· ·· ··· ··**· ·· ·· ··· ta ··· ·· ·· způsobu použitém pro vytváření tělové části. Všechny přivaděče nitě, kterými může být stroj vybaven, budou popsány níže, přičemž se rozumí, že některé z nich mohou být vypuštěny nebo vyřazeny z činnosti podle použitých způsobů práce. Ve znázorněném příkladě provedení má stroj čtyři přívody pro i?

každý válec 1C, 3C, a tedy čtyři přívody nitě na válec. Také

1¾.

\ . plochá lůžka 11A, 11B jsou opatřena čtyřmi přivaděči nití.

Tyto přivaděče mohou být vypuštěny, když se použije způsobu > vytváření tělové části se stejnými nitěmi, jaké tvoří nohavice úpletu. Každý z dvanácti přivaděčů nitě je pohyblivý a nezávislý na zámkových jednotkách.

Nejprve bude popsáno osm přivaděčů nití pro uvedené dva válce 1C a 3C. Budou označeny Gl, G2, G3, G4 pro válec 1C a G5, G6, G7 a G8 pro válec 3C. Na obr.10 jsou znázorněny- ϊ přivaděče nití v klidových nebo mezních polohách, uložené nad sebou ve dvojicích. Na obr.8 jsou znázorněny v zatažené ? poloze, zaujímané během pohybu přivaděče nitě okolo okrouhlého jehelního lůžka, jak bude podrobněji vysvětleno níže.

i·⁵ •n

Přivaděče G10. Gll, G12 a G13 jsou přivaděče nití pro plochá lůžka llA, 11B. Konkrétněji jsou přivaděče G10, Gll nití přiřazeny k lůžku 11B. zatímco přivaděče G12, G13 jsou _v přiřazeny k lůžku 11A. Na obr.10 jsou poslední čtyři přivaděče nití v klidové neboli mezní poloze na koncích jejich ·' odpovídajícího lůžka.

Každý z přivaděčů G1-G8 nití je nesen jeho vlastním nosičem. Dolní přivaděče G2, G4, G6, G8 jsou neseny nosiči 121, zatímco horní přivaděče Gl, G3. G5 a G7 nití jsou neseny nosiči 123. Nosiče 121 se pohybují podél vodítek, sestá-159 9 9 9 9 9

9 «

9 9 9 9

9 9

9 9

9 9«·

9 9

9 99 9

9

9

9 9 9 9 » 9 9 9

9 9 9 9 9

9

9 9 9 vajících z odpovídajících dvojic válcových tyčí 125, s ozubenou tyčí 126 uloženou s nimi rovnoběžně. Nosiče 123 jsou vedeny podél vodítek, sestávajících z podobných válcových tyčí 127, s ozubenými tyčemi 129 uloženými s nimi rovnoběžně. Pohyb jednotlivých nosičů 121, 123 a tedy přivaděčů 126, 129 nití podél jejich odpovídajících vodítek je zajišťován ovladači, osazenými na každém nosiči, který ovládá odpovídající pastorky, které jsou v záběru s ozubenými tyčemi 126 a 129. Pastorky spojené s nosiči 121 jsou označeny jako pastorky 131 a pastorky spojené s nosiči 123 jsou označeny jako pastorky 133, zatímco ovladače jsou označeny jako odpovídající ovladače 135. 137. Zajišťují proto pohyb přivaděčů nití rovnoběžně s rovinou obsahující osy válců 1C, 3C a kolmo k těmto osám.

Každý nosič 121, 123 je také opatřen druhým ovladačem, označeným jako odpovídající ovladač 139, 141, který ovládá pohyb přiřazeného vodiče nitě ve směru kolmém ke směru pohybu vyvíjeného ovladači 135, 137, a kolmo k osám válců 1C, 3C. Pohyb je vyvíjen otáčením odpovídající tyče 143, 145 se závitem, zabírající do matice nesené v odpovídajícím nosiči 121, 123. Volný konec této tyče je připojen k rybinovitému vodítku 147, 149, na němž je uložen nosič 151, 153 odpovídajícího přivaděče nitě. Kombinace pohybů, udělovaných ovladači 135, 137 a 139, 141 umožňuje, aby každý přivaděč sledoval odpovídající okrouhlé lůžko válců 1C, 3C okolo poloviny obvodu.

Přivaděče G10-G13 nití jsou uloženy podobným způsobem, ale vykonávají vratné pohyby podél přímočaré dráhy rovnoběžně s jejich odpovídajícími lůžky 11A, 11B. Jsou neseny ?

·· 0·** *« 00*0

-160 * 0 0 •0« 000 0000 • 0000 0 0000 · *0 · 0 0 000 0 00 00000* • 0 000,« 0 0 00 0*0 »0 000 0* ·* nosiči 154, 155, které se pohybují podél vodítek 156, 157. Jejich translační pohyb podél vodítek je vyvíjen soustavou ozubených tyčí 159. 161 a pastorků 162, 163, které jsou ve vzájemném záběru. Pastorky 162, 163 jsou otáčeny ovladači 165, 167.

Stroj je opatřen čtyřmi zásobníky přivaděčů nitě, ' uloženými po stranách pracovní oblasti a označenými schematicky jako zásobníky 171, 172. 173 a 174, které umožňují nahrazení přivaděčů nitě automatickým systémem, analogickým tomu, jaký se používá pro automatické nahrazování nástrojů v obráběcím stroji. Rybinovítý spoj 147. 149 dovoluje snadnější nahrazování.

Po popisu stroje budou nyní popsány dva způsoby jeho práce, i když se rozumí, že na stejném stroji mohou být prováděny jiné způsoby tvorby úpletu, a to podle principů, na nichž je založen vynález.

Během první fáze pracovního cyklu se vytváří dvě nohavice úpletu, a to běžnými způsoby, při nichž se plynule otáčejí válce 1C. 3C. Obě nohavice mohou začínat uzavřenou špičkou při použití jednoho ze způsobů popsaných ve spisech uvedených v úvodní části a tvořících nedílnou součást tohoto popisu. Dále pracují ve druhé fázi způsobu okrouhlá jehelní lůžka na válcích 1C, 3C v kombinaci s plochými lůžky 11A, 11B a vytvářejí tělovou část úpletu. Během této fáze může výrobní proces postupovat různými způsoby.

j¹ Obr.llA-llT schematicky znázorňují pohyby prvků tvořících úplet při postupu podle prvního způsobu. Obr.llA zná• · • 9

-17• 9 « ··· • 9 · ·

9999 · ·

9 ♦ * · 9 zorňuje mezní polohu, která bude pro jednoduchost považována v popisu pohybů jednotlivých prvků jako počáteční okamžik. Předpokládá se, že plochá lůžka 11A, 11B již provedla uzavření v rozkrokové části, t.j. dolního úseku tělové části mezi dvěma nohavicemi, křížením jejich jehel, a to způsobem, který je sám o sobě znám ze stavu techniky, popsaného v úvodní části.

Obr.llA znázorňuje přivaděče Gl, G2, G3 a G4, které pracují na válci 1C, a přivaděče G5, G6, G7 a G8 nití, které pracují na válci 3C. Neznázorněné jsou přivaděče G10-G13 nití, které v tomto případě nejsou použity, protože střední úseky tělové části se vytvářejí použitím nití vydávaných podavači Gl, G3, G6, G8, jak bude vysvětleno níže. Na obrázku jsou schematicky vyznačeny čtyři zámkové jednotky Al, A2, A3 a A4 zámkového pouzdra 1F, t.j. čtyři skupiny zámků, které řídí zdvíhání a spouštění jehel válce 1C. Podobně jsou vyznačeny zámkové jednotky A5, A6, A7, A8 zámkového pouzdra 3F, jemuž je přiřazen válec 3C. Zámkové jednotky A9 a A14 jsou nesené odpovídajícími vozíky 17A, 17B pro příslušná lůžka 11A a 11B.

V okamžiku znázorněném na obr.llA jsou zámkové jednotky A1-A9, A14 v počáteční poloze jejich dráhy, která je zde vratná dráha, jak bude patrné z následujících obrázků. Přivaděče G1-G8 nití, schematicky znázorněné malými kroužky, jsou podobně v počátečních polohách jejich odpovídajících drah u jejich odpovídajících lůžek ve střední rovině P-P, obsahující osy válců 1C a 3C.

Jak je známo, používají se při pletení hadicových úp-18ftft ft··· ♦ · ftftftft • · · ftftft • ftftftft ft ««ftft • · ftftftft • * ftftft ftft ftftft ftft ftftft ft * ft ftft ftftft ftft •

• ftft letů střídavě pro jednotlivé řádky nitě zakroucené s levým a pravým zákrutem. Tyto nitě se obvykle označují nitě se zákrutem S a zákrutem Z. Pro názornost ukazuje obr.llA v. uvozovkách pro každý přivaděč nití G1-G8 typ zákrutu nitě, podávané tímto přivaděčem. Jak je také v průmyslu známé, mohou být místo nití s opačnými zákruty použity nitě odlišných technických a konstrukčních vlastností, například jedna z lycry a jedna z nylonu atd. V kontextu popisu a nároků je třeba termín dvojice nití odlišných vlastností chápat jako znamenající jakoukoli možnou alternativu vůči střídání zákrutů S a Z.

Obr.llB znázorňuje začátek pohybu zámkových jednotek A1-A8 a tedy zámkových pouzder 1F, 3F, na nichž»jsou nesený. V této fázi je otáčení ve směru hodinových ručiček v případě zámkového pouzdra 3F nesoucího zámkové-jednotky A1-A4 (šipka fl) a proti směru hodinových ručiček v případě.přívodů A5-A8 (šipka f 3). Během této fáze jsou zámkové jednotky A9 a A14 stále nehybné, zatímco ostatní zámkové jednotky A1-A8 se začaly pohybovat. Zpočátku opisují nepracovní dráhu, začínající v poloze znázorněné na obr.llA a končící za rovinou označenou P-P, obsahující osy válců IC, 3C. V této poloze začínají pracovat na jehlách odpovídajících kruhových polovičních lůžek, přičemž jejich pohyb je sledován přivaděči nití.

Na obr.llB opsala zámková jednotka Al přibližně dvě třetiny jeho aktivní dráhy okolo dolního půlkruhového lůžka (jak je znázorněno na obrázku), zatímco jehly, které zdvihla a stáhla, jsou opět zásobeny nití přivaděčem Gl, který še přesunul z polohy na střední rovině P-P spolu se systémovou

-19• fc fcfcfcfc fcfc fcfcfcfc · ·' ·· • fcfc fc fcfc fcfcfcfc fc fcfcfcfc · fcfcfcfc · fcfc · •fc fcfcfcfc fcfcfcfc·#·· • fcfcfcfc · 4 fc • fcfcfcfc fcfc fcfcfc fc· fcfc jednotkou Al. Pohyb předního konce přivaděče nitě sleduje kruhovou čáru lůžka, v důsledku dvojího pohybu (rovnoběžně a kolmo k rybině P-P) udělovanému každému přivaděči G1-G8,

-jak bylo popsáno výše. Systémová jednotka A2 opsala přibližné jednu třetinu své aktivní dráhy, sledované přivaděčem G2 _Λ nitě. Okolo horního okrouhlého polovičního-lůžka válce IC se pohybují zámkové jednotky A3 a A4. spolu ,s. odpovídajícími « přivaděči G3, G4. Situace na válci 3C je zrcadlová, se systernovými jednotkami A5 a A6 pracujícími na dolním kruhovém polovičním lůžku s přivaděči G5 a G6 nitě, zatímco zámkové jednotky A7 a A8 s přivaděči G7. a G8 nitě se pohybují okolo horní poloviny okrouhlého lůžka. Pohyb pokračuje, až bylo dosaženo uspořádání z obr.llD. Zde zámkové jednotky A3 a A8 t-' .

dokončily aktivní část jejich drah a /začínají»se pohybovat :&ύ okolo dolních polovin lůžek, aniž by tvořily očka, když še jejich přivaděče G3 a G8 nití zastavily přibližně ve.střední rovině P-P. Zámkové jednotky Al a A6 podobně zakončily jejich aktivní dráhu a začínají se pohybovat okolo horních polovin lůžek, aniž by tvořily očka, zatímco přivaděče Gl ' a G6 nitě se zastavily přibližně v rovině P-P. Zámkové jed- ‘ notky A2 a A4 na válci IC a zámkové jednotky A5 a A7 na válci 3C jsou stále v mezilehlé poloze podél jejich aktivní dráhy okolo odpovídajících polovin lůžek.

s·

V tomto bodě vykonávají vozíky 17A, 17B s jejich odpovídajícími systémovými jednotkami A9 a A14 pohyb odprava '·· doleva (obr.llE). Podél této dráhy je zámková jednotka A9 * nečinná, zatímco zámková jednotka A14 vytváří řadu oček podél přímočarého lůžka 11B s nití přiváděnou přivaděčem G8, který se pohybuje podél přímočarého lůžka z polohy znázorněné na obr.llD do polohy znázorněné na obr.HE._;

-20· !·♦· *έ.···· · » Μ » · 4 · > φ ♦ · » · * · · · · 4 4 4 4 · * · 4 4

4 «444 «4 ·4· 444 *4 444 4 4«

4«· *4 «44 44 44

V následujícím přechodu z uspořádání z obr.HE do uspořádání z obr.llF vyvolává opačný pohyb vozíků 17A. 17B, že se zámkové jednotky A9 a A14 vrací do jejich výchozích poloh. Při tomto pohybu, kdy je zámková jednotka A0 stále nečinná, tvoří zámková jednotka A14 druhou řadu oček podél lůžek 11B při podávání nitě přivaděčem G3. Nitě přivaděčů G3 a G8 mají opačné zákruty (S pro G3 a Z pro G8) nitěmi s prostřídanými zákruty (S pro G3 a Z pro G8), takže dvě po sobě následující řady oček na lůžku 11B se tvoří nitěmi s prostřídanými zákruty. Uvedenými dvěma pohyby popsanými na obr.llD až 11F přešly nitě přivaděčů G3 a G8 z odpovídajících okrouhlých lůžek válců IC a 3C na ploché lůžko 11B. -To ¹ může být snadno umožněno tím, že se zajistí, že konec odpo- - -A vídajícího přivaděče nitě se pohybuje, mezi. okrouhlým lůžkem ··$&

a plochým lůžkem poněkud za rovinu jehel přímočarého lůžka 11B.

Z polohy znázorněné na obr.llF vykonávají zámkové jednotky A9 a A14 nepracovní pohyb zprava doleva (obr.HG), následovaný dalším pohybem zleva doprava (zakončený v konečné poloze znázorněné na obr.llH), během kterého tvoří systémová jednotka A14 řadu oček podél lůžka 11B s nití podávanou přivaděčem G8, zatímco zámková jednotka A9 opět vykonává nepracovní pohyb. Při následujícím pohybu zprava doleva (pohybu z polohy dle obr.llH do polohy dle obr.111) sleduje přivaděč G3 nitě systémovou jednotku A14 z válce 3C na válec IC pro vytváření řady oček podél lůžka 11B, zatímco zámková jednotka A9 zůstává nečinná.

Ve sledu kroků, vedoucích z obr.llD k obr.111 byly

-21• · * · · · 0 0' i 0 I · 0« 00 ·· ·ι0· 0000 *000 0 0 000 · *· * 0 0· 0 0 0 0 000 000 « 0 0 0 0 · 0 ·« 000 00 0·· 00 00 proto vytvořeny/na přímočarém lůžku 11B čtyři řádky při použití nitě vydávané přivaděči G3 a G8. zatímco na lůžku HA nebyla vytvořena žádná očka.

Přechod z obr.111 k obr.llJ dokončuje činnou dráhu zámkových jednotek A2, A4 okolo válce IC a A5. A7 okolo válce 3C .< přičemž přivaděče nití dosahují,,.polohu, která je diametrálně opačná vzhledem k počáteční poloze z obr.llA.

V tomto bodě dochází k obrácení pohybu zámkových pouzder IF, 3F a tedy i zámkových jednotek A1-A8. Zámkové jednotky A1-A4 se začínají otáčet okolo jejich odpovídajících válců proti směru hodinových ručiček. Na obr.llK začala i zámková jednotka A2 tvořit očka na dolní polovině lůžka vál- <£ ce IC při použití nitě vydávané přivaděčem Gl nitě, zatímco & * zámková jednotka A4 začala tvořit očka.na horní polovině lůžka. Zámkové jednotky Al a A3.se jsou vedeny, k poloze \ v rovině P-P, odkud začíná jejich činná dráha. Situace na válci 3C je zrcadlovým obrazem, kde zámková jednotka A5 začala tvořit očka pomocí nitě vydávané přivaděčem G6 na dolní ».

polovině lůžka, a zámková jednotka A7 začíná tvořit svůj vlastní řádek oček na horní polovině lůžka při používání nitě, vydávané přivaděčem G8 nitě. Přívody A6, A8 dokončují jejich nepracovní přesun, aby začaly tvořit očka od okamžik ku, kdy přejdou rovinu P-P.

Na obr.llL pracuje všech osm přívodů A1-A8 na jejich odpovídajících lůžcích. Je možné snadno ověřit, že nitě se vydávají tak, že na každé polovině lůžka se střídavě vytváří řádky z nití s Z a S zákrutem.

-22• ·· · • « · fl · · · · • · · flfl · • fl flfl* • fl flfl « flfl · • flfl « flflfl ··· • · • · flfl

V situaci podle obr.llM přešly zámkové jednotky A4 a A2 za konec jejich činné přesunové dráhy a jejich odpoví dající přivaděče G3 a Gl se zastavily v podstatě na střední <. rovině, zatímco na .válci 3C se zámkové jednotky A7, A5 blíží poloze, v; níž končí jejich . aktivní přesun, přičemž na konci tohoto přesunu zůstanou přivaděče G8 a G6 na střední rovině, jak je patrné z obr.HN.

Při přechodu ze situace na obr.llM do situace na obr.llN dochází také k pohybu zámkových jednotek A9 a A14 zleva doprava, Tentokrát vykonává zámková jednotka A14 nepracovní zdvih, zatímco zámková jednotka A9 tvoří řadu oček podél přímočarého lůžka 11A při použití nitě vydávané přiváděčem Gl nitě, který se pohybuje z okrouhlého lůžka válce fe. IC na ploché lůžko 11A a sleduje pohyb .zámkové jednotky A9 & pro dosažení polohy znázorněné na obr.llN.

Poté vykonávají, pro dosažení uspořádání z obr.IIP, zámkové jednotky A9 a A14, posun zprava doleva. Systémová' jednotka A14 vykonává nepracovní přesun, zatímco zámková jednotka A9 tvoří řádek oček podél lůžka 11A při použití nitě, vydávané přivaděčem G6 nitě, který se po té pohybuje zprava doleva. Po té (při pohybu do uspořádání z obr.lIQ) vykonávají zámkové jednotky A9 a A14 obě nepracovní přesun zprava doleva a po té (při pohybu ze situace z obr.llQ do situace z obr.llR) přesun zleva doprava, při němž systémová jednotka A9 používá nit přivaděče Gl nitě pro vytváření třetího řádku oček podél lůžka HA. přičemž zámková jednotka A14 vykonává nepracovní přesunový pohyb. Přivaděč Gl nitě se tak vrátil do počáteční polohy, znázorněné na obr.llM. Při následném pohybu do situace z obr.llS se zámkové jednotky • b’. ··*· « ·

-23k ♦«** • · • BB Β • · Β

BB BtB • · Β Β'

BB

BB BB

A9, A14 vracejí zleva doprava, a to zámková jednotka A14 v nepracovním přesunovém pohybu a zámková jednotka A9 v pohybu, v němž tvoří čtvrtý řádek oček, při používání nitě vydávané přivaděčem G6, který se tak vrací do počáteční polohy znázorněné na obr.llN.

Následné opětovné zahájení otáčení -.zámkových ..jednotek A1-A8 (obr.llT) uvádí prvky tvořící úplet (zámkové jednotky A1-A8 a přivaděče nitě G1-G8) zpět do výchozí polohy z obr.lllA pro zahájení nového cyklu. Postup se cyklicky opakuje, až byla dokončena tělová část, včetně případného vytvoření pružného pásu postupy, které jsou samy o sobě známé .

í

Obr.13 znázorňuje schematicky úplet vyrobený tímto pletením. Úplet má dvě nohavice LI, L2 a tělovou část. Tělová část.v zásadě sestává ze šesti pásem nebo částí, tvořených odpovídajícími čtyřmi polovinami lůžek válců 1C, 3C (každá jehlami poloviny válce) a dvěma plochými lůžky. Cl a C2 jsou části vytvořené na dvou polovinách lůžka válče 1C, C3 a C4 jsou části vytvořené na dvou polovinách lůžka válce 3C a C5, C6 jsou části tvořené odpovídajícími plochými lůžky HA. 11B. Uvedených šest částí je od sebe odděleno čarami B1-B6. Je třeba poznamenat, že podél čar B1 a B4 je spojení mezi příslušnými částmi Cl, C2 a C3. C4 jednoduše podáváním každé nitě nejen k uvedené konkrétní polovině lůžka, ale také k prvním několika jehlám přilehlé poloviny lůžka. Nit vydávaná přivaděčem G1 nitě je tak například také přiváděna k prvním několika jehlám na krajním levém konci horní poloviny lůžka válce 1C (obr.llC, 11D).

-24·* «·9· 9« «999 99 9« «/ · 9 ·' 9ι 9 · 9¹ 9 9 · 9 9 9 9 9 9' 9 9 * · *'9 9 * « 999 9 99 « · 9 9 · 9

9··· 9 9 9

999 99 999 99 99

Předávání nité z okrouhlého lůžka na ploché lůžko nepřináší žádné zvláštní problémy. Její zpětné přesouvání však vyžaduje opatřit příslušný přivaděč nitě přídavným vodicím prvkem, který vykonává funkci znázorněnou ná obr.l4A-14F, ukazující způsob, jakým obecný vodič G nitě přechází z obecnou nití F z přímočarého.lůžka 11B na půlkruhové lůžko 1C, přičemž lůžka jsou znázorněna jejich,odpovídá jícími jehlami. Na obr.l4A předává přivaděč svoji nit na jehly přímočarého lůžka. Na obr.l4B je přivaděč nitě mezi plochým lůžkem 11A a okrouhlým lůžkem válce 1C a pohybuje se mezi dvěma lůžky (obr,14C). V této situaci zůstává vodicí prvek G’, . náležející obecnému přivaděči G nitě, dočasně v poloze dosažené na obr.l4C, zatímco přivaděč G nitě se pohybuje zpět (obr.l4D). Oba prvky G a G' se pak pohybují k okrouhlému lůžku 1C a přivaděč G nitě potom pokračuje ve tj svém pohybu okolo okrouhlého lůžka 1C (obr.l4F), čímž je umožňováno, aby jehly okrouhlého lůžka zachytily nit F vydá- < τ vanou prostřednictvím vodícího prvku G', který po té následuje přivaděč G nitě a vrací se vedle něj.

Obr.12 znázorňuje část úpletu získaného výše popsaným Způsobem. Na obrázku jsou opět vyznačeny části Cl, C3 a C5 tělové části, vytvořené na polovinách okrouhlých lůžek válců 1C a 3C a na přímočarém lůžku 11A. Vše, co je znázorněno, je vždy část redukovaná na řádky tří oček, ale rozumí se, že vytvořený úplet se rozprostírá po větším počtu oček. Řádky, schematicky znázorněné na obr.12, slouží pro znázornění drah jednotlivých nití tak, aby vytvořily jednotlivé části. Nitě jsou označeny písmene F, následovaným číslem odpovídajícím přivaděči nitě, z něhož jsou vydávány (např. nit F1 je vydávána přivaděčem Gl atd.). Pro názornost jsou nitě se zákruty ·· >·<« ·» ···· ·· *· ·'.·'· ·: * · ♦ · « · — 25— *' · ··· ·· · ··♦ · · · · · · 0 0. 0 0 00······ • 0 0 · 0 0 ·0 ·· ♦·· 00 *·· ·· 00

Z znázorněny černě a nitě se Zákruty S bíle. Jak je patrné z obrázku, jsou části C1-C4 tvořeny lícní pleteninou, zatímco části C5 a C6 jsou tvořeny rubní pleteninou. To tvoří zvláštní znak úpletu vyrobeného na stroji podle vynálezu, na němž jsou. střední části C5 a C6 tělové části vytvořeny plochými lůžky, které pracují v opačném uspořádání vzhledem k okrouhlým lůžkům, která tvoří postranní úseky tělové části.

Během tvorby tělové části C zaujímá úplet uvnitř stroje polohu, vyznačenou schematicky na obr,15. Nohavice LI a L2, vytvořené v předchozí fázi jehlami 5 válců 1C a 3C jsou nasávány vrchem do vnitřních trubic 77 a 79, v nichž je vytvořen podtlak. Dolní konce obou trubic leží v blízkosti roviny, na níž se vytváří na válcích 1C, 3C úplet. Z trubic 77. 79 vybíhají dvojice pat- nebo výběžků 77A a 79A směrem ' k plochým lůžkům za účelem držení pleteniny ve správné poloze. Mezilehlé části C5 a C6 tělové části, které jsou vytvořeny přímočarými lůžky 11A a 11B, jsou nasávány vrchem do středního pásma mezi dvěma trubicemi 77 a 79. Štěrbiny 77F a 79F podél obou trubic 77 a 79 umožňují pletenině vyvíjející se tělové části pohybovat se vzhůru tak, aby byla správně vytvořena jehlami 5 válců 1C a 3C a jehlami 13 lůžek HA. 11B. Zatímco nohavice LI, L2 rostly od roviny jehel 5 směrem části rostou od lůžek ve formě rubní pletenizpůsob tvorby úpletu na stroji podle vynálezu. Na těchto obrázcích značí stejným způsobem jako na obr.llA-llT vztahové značky A1-A8 osm zámdolu, střední časti C5, C6 tělové 11A, 11B směrem vzhůru a jsou proto ny.

Obr.l6A-16P znázorňují druhý

-26• fe fefefefe fefe' fefefefe fefe ·· ·· fei · ··· ·:··'· • · »·· · · ··· · ·· * «· ···· ·· ··« ··· ··«·«· ·· ··«·· ·· ··· «· «· kových jednotek okolo dvou válců IC a 3C (zámkové jednotky A1-A4 v případě válce IC, zámkové jednotky A5-A8 v případě válce 3C). Podobně přísluší k válci 1Č přivaděče G1-G4 nití a k válci 3C přivaděče G5-G8 nití. K. plochým lůžkům 11A, 11B... obdobně náleží zámkové jednotky A9-A14 a čtyři další přivaděče G10-G13 nití, a to přivaděče G12 a G13 (s odpovídající nití se zákrutem S a nití se zákrutem Z) pro lůžko .« 11A a přivaděče G10-G11 (s nitěmi se zákrutem S a Z) pro '·. lůžko 11B.

i’· '

0br.l6A znázorňuje mezní polohu, která bude obvykle považovaná za počáteční okamžik v pracovním cyklu znázorněném v následujících sériích obrázků a během které se vytvoří pro každou část lůžka čtyři po sobě následující řádky oček. V uspořádání z obr.l6A (které odpovídá v podstatě uspořádání z obr.11A) jsou zámková pouzdra 1F. 3F, náležející uvedeným dvěma válcům IC. 3C, se začínají otáčet ve směru hodinových ručiček (šipka f 1) a proti směru hodinových ručiček (f3). Zámkové jednotky A1-A8 na počátku popisují nepracovní část přesunu, uvádějící každou z nich do střední roviny P-P. Za střední rovinu přejdou nejprve zámkové jednotky Al.A3 a A6,A8. Když přešly za tuto polohu, začnou jejich činný přesun, během kterého tvoří očka podél odpovídajících polovin okrouhlých lůžek s nitěmi vydávanými jejich odpovídajíčími přivaděči 61, G3, G6, G8. Toto uspořádání je znázorněno na obr.lGB. Zámkové jednotky A9 a A14 jsou dočasně nehybné, *·

Když otáčení pokračuje (obr.iec), zámkové jednotky A2, A4, A5. A7 také začnou tvořit odpovídající řádky při použití nití vydávaných přivaděči G2, G4, G5 a G7. Zámkové v*·¹ jednotky A9, A14 potom vykonávají přesun zleva doprava (šipíí

-27• fc «··· fc «Ifc * fcfcfcfc • « · • · ·

Vfc fc·· fcfc «»· fc fc · « fcfcfcfc • · · fcfc · fcfc fcfcfc fcfc fcfc fcfcfc · fc «-fc fc • fcfc fcfcfc • ♦ • fc fcfc ka fll na obr.l6D), během kterého tvoří řadu oček podél lůžek 11A, 11B nitěmi vydávanými odpovídajícími přivaděči Gll a 613. Na obr.lGD je přivaděč Gll nitě uložen nad přivaděčem G10 nitě, 0br.l6E znázorňuje konečnou polohu, dosaženou přivaděči nitě plochých lůžek, zatímco zámkové jednotky válců pokračují v otáčení.

Obr.lóF znázorňuje začátek zpětného přesunu zámkových jednotek A9, A14 zprava doleva. Během tohoto přesunu tvoří zámková jednotka řádek oček podél lůžka 11A při použití nitě vydávané přivaděčem G12 nitě, který sleduje pohyb zprava doleva. Podobně vytváří zámková jednotka A14 řádek oček podél lůžka 11B nití přivaděče G1Q nitě, který se pohybuje zprava doleva. 0br,16G znázorňuje konečnou polohu, dosahovanou mězilehlými zámkovými jednotkami A9, A14 na konci tohoto přesunu. Zámkové jednotky A1-A8 pokračují v jejich vlastních drahách. Na obr,16G dokončily zámkové jednotky A6 a A8 činnou část jejich přesunu a jejich odpovídající přivaděče G6,G8 nitě se zastavily přibližně ve střední rovině P-P v polohách diametrálně protilehlých vůči polohám, které měly na obr,16A. Když otáčení pokračuje (obr.l6H), dosahují zbývající přívody A1-A5. A7 také střední rovinu a konec jejich činného přesunu, na němž přivaděče nitě zůstanou v polohách diametrálně protilehlých vůči polohám, které měly na obr.l6A. Každá zámková jednotka A1-A8 vykonává zvláštní nepracovní přesun pro její vyřazení z činnosti před obracením pohybu.

Mezi obr,16H a obr.161 obracejí zámkové jednotky jejich směr pohybu, jak je znázorněno šipkami fl, f 3. zámkové jednotky A9, A14 zůstávají v podstatě nehybné. Zámkové jed-28•»' fcfcfc· · fcfc • · fcfcfc • · · • · · ·,· fcfcfc fcfc' v»*· fc fc • .fcfcfc' • fc fc fc fcfcfc ·'· fcfc fc)| · fc'· fc fc fcfc · fc fcfcfc fcfcfc fc fc fcfc fcfc notky A9, A14 také vykonávají postupně nepracovní přesun zleva doprava a po té činní přesun zprava doleva, během kterého tvoří řádek oček podél lůžka 11A při použití nitě vydávané přivaděčem G13 nitě a řádek oček podél lůžka Í1B při použití nitě vydávané přivaděčem Gll nitě. V důsledku toho ** jsou na obr. 161 přivaděče G1Q-G13 nití všechny mezi plochými

L lůžky a. válcem 1C.

f Z obr.16J je patrné, že v této fázi činnosti tvoří jednotlivé zámkové jednotky A1-A8 odpovídající řádky oček s nitěmi odlišnými od nití předchozí fáze. Systémová jednotka Al tvoří očka s nití vydávanou přivaděčem G2 nitě atd. Jako při způsobu popsaném s odvoláním na obr.llA-lllllT, také v tomto případě vydávají přivaděče G1-G4 nití a přivaděče G5-G8 nití nitě se střídavě zákruty typu Z a S tak, že na’ konci pracovního cyklu byly vytvořeny na každém z polovin okrouhlých lůžek čtyři řádky oček střídavě se zákrutem S a Z.

Obr.lóJ také ukazuje začátek příštího přesunu zleva doprava pomocí zámkových jednotek A9 a A14. Tvoří každá jeden řádek oček podél lůžek 11A a 11B s nitěmi z přivaděčů GlO a G12 nití. Po dalším přesunu přes polohu z obr.l6K dosahují zámkové jednotky A9 a A14 konec jejich přesunové drá'^l' hy z obr.l6L, kde přivaděče GlO. G12 válce 3C jsou v jejich poloze vyřazené z činnosti, zatímco přivaděče Gll a G13 jsou ‘‘ u konce válce 1C.

Na obr,16M vykonávají zámkové jednotky A9 a A14 ne►_r pracovní zdvih zprava doleva pro dosažení polohy z obr.l6N, zatímco zámkové jednotky A1-A8 pokračují v otáčení do polohy *· *»»· fcfc fc»·· fc* fcfc _Λ _ ··· · ··. · fc · «

-29- · · ··· · · *·· *·«* • * · · · · · · fc··*»* **** * · « « *· *<« ·« ··· >» >· z obr.l6P. V této poloze zaujaly všechny zámkové jednotky a přivaděče nitě počáteční polohu, znázorněnou na obr.lGA.

Na obr.l6A-16P je znázorněn každý přivaděč nitě s jeho odpovídající nití. Pohyby přivaděčů G10-G13 nitě do bočních poloh jsou takové, že vyvolávají, že nitě, které vydávají, kříží nitě vydávané přivaděči G1-G8, takže části úpletu tvořené na plochých lůžcích 11A, 11B jsou připojovány k částem vytvořeným na čtyřech polovinách okrouhlých lůžek.

Obr.17 znázorňuje část úpletu, vytvořeného tímto způsobem. Totéž, co bylo uvedeno pro obr.12, platí i zde. Nitě F10, Fll jsou nitě vydávané přivaděči G10. Gll, které tvoří mezilehlou zadní část C6. F3 a F4 jsou nitě vydávané přivaděči G3 a G4 pro vytváření části C2, zatímco F7, F8 jsou nitě vydávané přivaděči G7 a G8 pro vytváření části C4.

Způsob, který byl právě popsán, má výhodu vůči předchozími způsobu v tom, že může používat odlišnou nit pro střední část tělové části než je nit použitá pro postranní části. To znamená, že se například může vytvářet klínek s odlišnou nití.

Na obr.18 až 23 je znázorněn odlišný způsob pohybování přivaděči nitě. V tomto provedení jsou přivaděče nitě, náležející ke dvěma válcům 1C a 3C, uloženy na dvou dvojicích protilehlých trámců 201. 203, 205 a 207. část znázorněná na obr.18 má čtyři dvojice na sobě ležících trámců, protože toto provedení umožňuje použít mnoha dvojic trámců pro volbu mnoha různých nití v různých fázích procesu tvorby úpletu. Ve zbývajícím popisu še však bude hovořit pouze «· • » « • · ··» <» ·· • « 9 ftft ·«« *30*» • * · ♦ » « ·«« • * · · • « « ·« #·· • ft ftft • ft » ft • ft · ft «ftft ftftft ft « ftft ftft o dvou dvojicích trámců, přičemž se rozumí, že se použije více na sobě uložených dvojic (vždy sudé číslo), přičemž postupy zůstávají v-podstatě stejné, a to až na to, že může být použito mnoha dvojic s odpovídajícími přivaděči nitě jako alternativa.

Obr,19A-19E znázorňují v půdorysném pohledu po sobě následující polohy dvou dvojic trámců, když se vytvářejí čtyři po sobě následující řádky oček pro tělovou část C úpletu. Na obr.l9A jsou patrné pouze dva proti sobě ležící trámce, ležící ve ve stejné rovině, protože trámce druhé dvojice leží pod a nad uvedenou rovinou a nejsou proto vidět. Obě dvojice trámců jsou patrné vzájemně od sebe oddělené na obr.l9B a 19D.

Oba trámce 201. 203 a 205, 207 uvedených dvou dvojic jsou uloženy na odpovídajících dvou dvojic výkyvných ramen 209, 211, otočně uložených na společných vřetenech XI, X2. Uvedené čtyři trámce a uvedená čtyři výkyvná ramena dohromady spolu vymezují čtyři čtyřtyčové řetězce.

Přivaděče jsou očíslovány podle stejného principu, jaký je použit na obr.10. Přivaděče Gl a G5 jsou uloženy na trámci 207, přivaděče G2 a G6 na trámci 203, přivaděče G3 a G7 na trámci 205 a přivaděče G4 a G8 na trámci 201. Pro zjednodušení výkresu byly vypuštěny zámkové jednotky válců, ale mělo by být vzato na zřetel, že se vratně pohybují a synchronizují s pohybem přivaděčů G1-G8 nitě, jak je již patrné ve verzi znázorněné na obr.l6A-16P, Na obr,19A jsou přivaděče nitě uložena na sobě ve dvojicích a na tomto obrázku je tato okolnost vyznačena použitím dvojího značení.

-314444 4 4 • 444 4 «4 *

4·4

4	444* *4 • ··	44 4 4
4	44* 4 4	4 4
4	4 4 44 4	*4·
«	• 4	4
	444 «4	44

Na rozdíl od předchozích provedení má každé z plochých lůžek 11A, 11B dvé odpovídající systémové jednotky A9', A9 a A14¹, A14 místo jedné systémové jednotky. Pohyby dvou dvojic systémových jednotek jsou vzájemně protichůdné v tom smyslu, že se pohybují současně vratným pohy_x bem, avšak do opačných směrů, plochá lůžka také mají přiváiH děče G10-G13 nití, které se v tomto případě pohybují okolo systémových jednotek A9¹ , A9, A14¹, A14 stejným způsobem jako u přímočarého stroje a ve sledu, který bude popsán níže.

S odvoláním na obr.19A-19E bude nyní znázorněn sled pracovních pochodů, kterými se vytváří tělová část, a následně budou popsány mechanismy pro ovládání trámců. V ná- ¹ sledujícím popisu, kde se hovoří o úhlových pohybech, je třeba tyto pohyby chápat v přibližném a ilustrativním a tedy neomezujícím smyslu, pokud není uvedeno jinak. ^V

V uspořádání znázorněném na obr.l9A jsou přivaděče nitě v poloze odpovídající poloze z obr,16A. Podvojná výkyvná ramena 209 a 211 se začínají otáčet s relativním úhlovým posunem 90°, takže když výkyvná ramena

211 vykonala úhlový hodinových ručiček pohyb pouze 90° ve pohyb 180 ve směru proti směru (obr.l9B), výkyvná ramena 209 vykonala stejném směru. V poloze z obr.l9B vytvořily přivaděče Gl, G3, G5 a G7 celý řádek oček pomocí odpovídajících nití okolo odpovídajících polovin okrouhlých lůžek, zatímco přivaděče G2, G4, G6, G8 nití vytvořily jejich nití přibližně polovinu řádku. Ve stejném době byl vytvořen řádek oček podél plochých lůžek 11A. 11B při použití nití z přivaděčů Gll,

-32• · • · fl flflfl ♦· flflflfl » · · > flflflfl • flfl fl.

• ·

G12 nití pomocí systémových jednotek A9', A14. zatímco přivaděče G10 a G13 nití stále vydávají nit k systémovým jednotkám A9 a A14¹, které ještě nedokončily svůj přesun.

Podle obr.l9C jsou trámce 205. 207 ještě v poloze z obr.l9B, zatímco trámce 201, 203, které byly za nimi na obr.l9B se zpožděním v úhlu 90°, nyní vykonaly první přesun o velikosti 180°, takže nitě přivaděčů G2, G4, G6 a G8 dokončily jim odpovídající řádky oček. Ve stejné době přivaděče G10, G13 nití a jim odpovídající systémové jednotky A9 a A14¹ také dokončily jejich přesuny. V tomto uspořádání proto byly vytvořeny dva řádky oček na každé z polovin okrouhlých lůžek a dva řádky oček podél každého z plochých lůžek. Řádky jsou znázorněny čárkovanými a čerchovanými čarami na obr.!9C. ^V

V tomto bodě se směr otáčení výkyvných ramen 209 a 211 obrátí. Na obr.19D jsou trámce 205, 207 opět v počáteční poloze z obr.l9A, když vykonaly přesun 180° ve směru opačném k předchozímu přesunu, zatímco trámce 201, 203 zaostávají o 90°. V důsledku . toho vytvořily nitě, vydávané přivaděči Gl, G3, G5 a G7, každá jeden celý řádek okolo odpovídajících polovičních okrouhlých lůžek, zatímco přivaděče G2, G4, G6 a G8 nití se stále pohybují a vykonávají přibližně polovinu přesunu pro vytvoření jejich nitěmi přibližně poloviny řádku. Systémové jednotky A9¹ . A9, A14'. A14 a jejich různé přivaděče G10-G13 nití vykonávají přesun v opačném směru k tomu, který byl vykonáván před tím. Přivaděče Gll a G12 'nití dosáhly konce přesunů, zatímco přivaděče G10 a G13 nití jsou stále v mezilehlé poloze. Na obr.l9E se prvky tvořící úplet navrátily do polohy začínající cyklus,

9

9 9 #9* 99·· • «999 9 9999 9 99 9

9 9 9 9 9 99 999··· • 9999· 99

9·· 9« 999 9 · 99 znázorněné na obr.l9A.

Jak je zřejmé ze sledu znázorněného na obr.l9A-19E, vyvolávají dva přesuny výkyvných pák 209. 211 o 180° dva přesuny trámců 201-207 s vytvářením čtyř řádků oček podél plochých lůžek 11A, 11B a podél čtyř polovin okrouhlých lůžek vymezovaných dvěma válci 1C, 3C. Vzhledem k přivádění prostřídaných nití k přivaděčům nití (např. nitě se zákruty S a Z) vytvářejí drážky střídavě nitě se zákruty s a Z.

Verze popsaná výše bude shledávána jako obzvláště výhodná v tom, že značně zjednodušuje ovládací mechanismus přivaděčů nití. Zatímco přivaděče G10-G13 nití mohou být ovládány jako obyčejné ploché stroje, jsou přivaděče G1-G8, náležející ke dvěma válcům, ovládány synchronizované působením na čtyři dvojice výkyvných pák 209, 211. Všechny pohyby, jak dvojic výkyvných pák, tak i vozíků nesoucích systémové jednotky A9¹ . A9, A14¹, A14 mohou být odvozeny od pohybu zámkových pouzder nesoucích zámkové jednotky 1C a 3C. Jelikož jsou jednak systémové jednotky A9¹, A9 a jednak systémové jednotky A14*, A14 ovládány synchronizované, ale fázově opačně, je možné použít dvou vozíků, připojených například k pásu obíhajícímu okolo dvou kladek pro získání pohybu mimo fázi, místo dvou vozíků 17A, 17B, tvořících spolu celek nebo jinak ovládaných ve stejném směru.

Nyní bude popsán s odvoláním na obr.18, 20 a 21 možný mechanismus pro ovládání synchronizovaného pohybu dvojic výkyvných ramen 209, 211 a tedy trámců 201-207. V tomto příkladném provedení je pohyb odvozován od hřídele .25, k čemuž je na jeho horním konci pevně osazen pastorek 221. který je

-34• · · flfl » * · · • · · · fl flfl ♦ a ·« ··· ··· » · ·* • flfl ·· * · v záběru s ozubeným věncem 223, pevně osazeným na dutém hřídeli 225 neseném na postranním bloku 227. Dutý hřídel 223 končí ve válcové pouzdrové části 229 nesoucí dva malé písty 231, 233 s vodorovnými osami uspořádanými ve svislé rovině obsahující osu hřídele 225. Oba písty 231. 233 jsou odstředivě tlačeny dvěma šroubovými pružinami, tlačícími je prostřednictvím dvou odpovídajících kladek 235, 237 proti vnitřnímu povrchu odpovídajících kmitavých vaček, jejichž tvar je patrný na obr.21 a 22. Uvedené dva zámky 241, 243, přiřazené k hornímu pístu 231, vymezují (obr.21A) činnou vnitřní plochu válcového tvaru, rozdělenou do dvou částí různé velikosti, přičemž obě vačky nejsou vzájemně shodné. Konkrétněji má vačka 241 obvodový rozsah přibližně 270°, zatímco vačka 242 má obvodový rozsah přibližně 90°. Uvedené dvě vačky 241, 243 jsou uloženy ve svislých čepech 241X, 243X. Kmitání vaček je ovládáno neznázorněnými ovladači. Jak je patrné na obr.21A-21D, vytváří kmitání vaček 241, 243 radiální pohyb pístu 231.

Souose s válcovou pouzdrovou částí 229 jsou uloženy, dva na sobě uložené kotouče 245, 247. z nichž první tvoří celek s hřídelem 249, který při působení vhodným pevným spojením otáčí dvojicí výkyvných pák 211 a vyvolává tak kmitání trámců 205. 207. zatímco druhý kotouč je vcelku spojen s dutým hřídelem 251, který při působení soustavy spojovacích členů pro pevné spojení otáčí dvojicí výkyvných pák 201 a vyvolává tak kmitání trámců 201, 203. Vnitřní hřídel 249 je připojen k voliči 253, který může přesouvat hřídel 249 a dutý hřídel 251 axiálně tak, že zabírá do odlišné výkyvné páky, připojené k odlišným trámcům s jinými přivaděči nití, nesoucími odlišné typy nitě.

-35·· 0000 00 ·

0 0 · 0 · · · ··» 0 ·0 * *0 ί «0 *00000 • 0-0 0 0

000 00 ··

Kotouč 245 obsahuje dvě tangenciální vybrání 245A. 245B, umístěná v úhlovém odstupu 135° a mající obvodový rozsah přibližně 45°. Tangenciální vybrání 245A, 245B působí v kombinaci s pístem 231 pro nastavení dočasného mechanického torzního spojení mezi pouzdrovou částí 229 á kotoučem 245 tak, že přenáší otáčení hnacího hřídele 25 na hřídel 249 a tím i na výkyvnou páku 211.

V podobném uspořádání jsou uloženy okolo pístu 233 dvě vačky 261, 263. vymezující činnou válcovou plochu. Uvedené vačky se otáčejí okolo dvou svislých čepů 261X. 263X které jsou úhlově posunuty o 90° vzhledem k čepům 241X, 243X. Vačky 261, 263 jsou shodně tvarovány. Kotouč 247 má dvé vybrání 247A, 247B na opačných stranách s obvodovými rozsahy o něco většími než 90°. Ty působí v kombinaci s pístem 233 tak, že dočasně torzně spojují dutý hřídel 251 s válcovým pouzdrem 229 a tedy přenášejí otočný pohyb na výkyvné rameno 209.

•Obr.21A-2ID znázorňují pohyby vaček 241. 243, pístu 231 a kotouče 245 jedním pracovním cyklem, během kterého vykonávají trámce 201-207 a výkyvné páky 209, 211 pohyby popsané s odvoláním na obr.l9A-19E. 0br.21A odpovídá poloze trámců na obr.l9A. Píst 231 je uvnitř vybrání 245B. Otáčení hřídele 225 proti směru hodinových ručiček a tím i válcového pouzdra 229 se nepřenáší na hřídel 249 po nejbližších 45°, a to vzhledem k úhlovému rozsahu vybrání 245B. Na konci tohoto otáčení o 45° píst 231 dosedne proti koncové ploše vybrání 245B a unáší s sebou společným otáčením kotouč 245 do polohy znázorněné na obr.21B, což způsobí, že kotouč 245 f

• *

-36• · * · 4· (a tedy i hřídel 249 a k němu připojená dvojice výkyvných ramen 211) se otočí v úhlu 180°. To odpovídá otočení o 180°, vyvolané přechodem ze situace z obr.l9A do situace z obr.l9B. Při následujícím otáčení válcového pouzdra 229 o 135° zůstává kotouč 245 nehybný, když je píst 231 radiálně vysunut.

Na obr.21C hřídel 225 a tedy pouzdro 229 dokončily otáčení o 360° a jejich pohyb se nyní obrací v důsledku obrácení směru otáčení hřídele 25 a tedy zámkových jednotek válců IC, 3C (které se v tomto provedení otáčejí ve stejném směru). Když válcové pouzdro 229 a tedy píst 231 dosáhnou polohy znázorněné na obr.21C, vačky 241, 243 se otáčejí do počáteční polohy, aby tak tlačily píst do vybrání 245A.? Po' té následuje otáčení pouzdra 229 o 45°, během kterého není žádné mechanické spojení s kotoučem 245, a v důsledku toho výkyvná páka 211 stále zůstává nepohyblivá, až píst 231 dosedne proti koncové ploše vybrání 245A a proto začne tlačit kotouč 245 do společného otáčení. Toto otáčení kotouče 245 pokračuje v úhlu 180° do polohy znázorněné na obr.21D, kde se vačky otáčejí pro vyvolání radiálního odstředivého pohybu pístu 231 a tím odpojení kotouče 245 (který se zastaví) od válcového pouzdra 229. Válcové pouzdro pokračuje v otáčení, až dokončí otočku o 360°, t.j. až se vrátí do polohy znázorněné na obr.21A, kde dojde k obrácení pohybu a vykyvování vaček 241, 243.

Podvojná páková ramena 209 a 211 jsou připojena k vhodným brzdicím prostředkům 210 (obr.18), které zastaví jejich pohyb ve správném okamžiku, takže jejich setrvačnost je nenese dále než se pohybují pod nimi ležící kotouče 245.

-37• fc fc >·« » · · » fcfcfc· fcfc fcfc ·· ·· fcfc • fcfc fcfcfc · • fcfcfc· · fcfc fc • fc fcfc fcfcfc fcfcfc fcfcfc fcfc • fc fcfcfc fcfc fcfc

247.

Obr.22A-22D znázorňují různé polohy, zaujímané během stejného pracovního cyklu pístem 233. vačkami 261, 263 a kotoučem 247. Pro názornost ukazují obr.22A-22D okamžiky posunuté o úhly 90° vzhledem k úhlům znázorněným na odpovídajících obr.21A-21D. Například znázorňuje obr.22A stav, v němž pouzdro 229 již vykonalo první úhlový pohyb jeho otáčení o 90° od počátečního okamžiku cyklu, znázorněného na obr.21A. Od začátku úhlového pohybu zůstává po prvních 135° otáčení hřídele 225 a pouzdra 229 kotouč 247 nehybný. V tomto bodě píst 233 dosedne proti koncové ploše vybrání 247B a začíná nést kotouč 247 pro společné otáčení do polohy znázorněné na obr.22B, t.j. o 180°. V tomto uspořádání mají pro vybrání 245A, 245B polohy prohozené vůči polohám znázorněným na obr.22A.

Vačka se otáčí, takže vytlačuje píst 233 ven z vybrání 245B a dovoluje válcovému pouzdru 229 dokončit svůj úhlový pohyb po posledních 45° (tato poloha je neznázorněné), zatímco přiřazené výkyvné rameno je drženo nepohyblivé. V tomto bodě hřídel 225 a válcové pouzdro 229 obrací svůj směr otáčení. Obr.22C ukazuje uspořádání soustavy po otočení , o 90° v opačném směru. Vačky 261, 263 se vrátily do polohy, v níž tlačí píst 233 v odstředivém radiálním směru. Po otočení o 135° z polohy, v níž došlo k obrácení směru otáčení, se píst 233 dostává znovu do styku s koncovou plochou vybrání 247B, a když otáčení válcového pouzdra 229 pokračuje, kotouč 247 je opět uveden do otáčení, až dosáhne uspořádání z obr.22D, kde se vačky 261, 263 otáčejí, čímž působí, že se píst vysouvá z vybrání 247B. Další otočení o 45° uvede sys·♦ 000·

-3800 00· .000 • « 0 0 0 · 0 0 0 0 00 * 0 0 00 « 00 000 000 • 0 0 0.0 · 0 00· 00 «00 00 00 tém do jeho počátečního uspořádání, připraveného pro nový cyklus.

Obr.20 je diagram, znázorňující úhlové pohyby jednotlivých ..prvků. Na ose x je vynesen úhel otáčení hřídele 225 a válcového pouzdra 229. zatímco na ose y je vynesen úhel otáčení válcového pouzdra 229, kotouče 245 a kotouče 247. Čáry fl, f2 a f3 znázorňují tři grafy týkající se hřídele 225, kotouče 245 a kotouče 247.

Výše popsaná verze se také hodí pro násobně uspořádané stroje pro současné vytváření více úpletů. Obr.23 znázorňuje uspořádání se dvěma dvojicemi válců 1C, 3C a 1C¹, 3C¹,·, se dvěma dvojicemi plochých lůžek 11, 11'. V tomto případě nese každý trámec čtyři přivaděče nití. Pohyb je synchronizován přes dvě sekce 1C, 3C, 11 a 1C¹, 3C', 11' stroje.

Podle provedení z obr.24 až 36 stroj obsahuje dvě postranní pracovní jednotky 5Q1, 503, které obsahují každá válec 501C, 503C tvořící úplet, v podstatě běžného typu, s drážkami, v nichž mohou klouzat jehly 505. Pod nimi jsou umístěny pomocné platiny 507 (zejména viz obr.30), a dále jsou z obrázků patrná zámková pouzdra 501F, 503F válců 501C, 503C, která nesou zámky ovládající pohyb pomocných platin 507 jehel 505.

Každý válec 5Q1C, 503C má věnec 501A, 503A pro pracovní platiny. Každá z obou pracovních jednotek 501 a 503 má podobnou konstrukci a vykonává analogické funkce, jako jsou funkce válce obyčejného okrouhlého pletacího stroje pro výrobu hadicového úpletu.

• · *

-39Mezi dvěma postranními pracovními jednotkami 501 a 503 je mezilehlá jednotka 511, sestávající ze dvou krátkých nakloněných jehelních lůžek 511A. 511B (viz obr.25), majících každé vlastní drážky 512 pro uložení a vedení jehel 513 a pomocných platin, které budou podrobněji popsány níže. i. Přo každé lůžko 511A. 511B je určen vozík 517A, 517B s elektronickým voličem. Ten se uvádí do vratného pohybu po přímce podél odpovídajícího lůžka a nese zámky ovládající jehly a pomocné platiny. Obě plochá lůžka 511A, 511B jsou uspořádána na způsob obráceného písmene V s vrcholem obráceným vzhůru, a jsou uložena souměrně okolo roviny obsahující osy válců 501C, 503C.

Jak bude vysvětleno níže, tvoří oba válce 501, 503.

nohavice úpletu a po té tvoří stejné válce v kombinaci se dvěma plochými lůžky 511A, 511B tělovou část úpletu.

Každý válec se roztáčí společným pásem 521 (znázorněným pouze částečně na obr.24), který obíhá okolo dvou kladek 523A, 523B, připojených k oběma válcům 501C, 503C. Válce

501C, 503C jsou podporovány v ložiscích 525 na pevné konstrukci 526 stroje. Zámková pouzdra 501F. 503F jsou uložena v ložiscích 527.

Zámková pouzdra 5Q1F, 503F jsou roztáčena neznázorně-* nými odpovídajícími pásy, které se pohybují okolo kladek 528. tvořících celek se samotnými vačkovými pouzdry. Motorizovaný pohon vačkových pouzder je nezávislý na pohonu válců, takže umožňuje bud otáčet válci při držení vačkových pouzder nepohyblivých, nebo otáčet vačkovými pouzdry při držení vál-40. cd cc*·· • !>♦.'' 4 fr £ & 6' 6' fc'i i ft Ct.e;č> ft 4» e:r,ci. t ¢1 €> €'· • · ft.eí 4 4. <* $ «3· cc<*

Γ 4 * ti' ¢) C €: fcl· t ct. fl.CLVj ftC tftft <©'· OBf ců nepohyblivých.

> ft

A

Na konstrukci 526 jsou také osazena dvě vodítka 531, z nichž na obr.25 je patrné jedno, a druhé je souměrné vzhle - : . , _M , * - .1-1··+· dem ke stredove rovině stroje, rovnoběžně s plochými lůžky • '· ' i <,

511Á, 511B. Po každém vodítku 531 klouže běžec 533, tvořící ' i ' *· <%··.

celek s jiným vodítkem 535 kolmým k vodítku 531. S' běžcem 533 také tvoří·* celek talíř -537, obsahující drážky, v nichž * ^h _# ^A 1 ]· 'S *·* ^{7 ř} Í-, * mohou klouzat ovladači platiný jehel 513 příslušného přímočarého jehelního lůžka, jak bude podrobněji popsáno níže?¹ 'ř N*4i· , · ‘ i ’ ' :

Talíř^^u537 také nese elektromotor 539 s^lpastorkem

541, který ' je v‘záběrů s ozubenou tyči 543. tvořící celek . i - '.ft s- vozíkem'517A nebo s vozíkem 517B. Otáčení motoru 539 pohybuje odpovídajícím vozíkem '517A nebo 717B podél vodítka 535 pro ovládání jehel 513 odpovídajícího přímočarého lůžka.

i t

I *

i r-4

Poloha ^! talíře 537 vzhledem k pevné konstrukci 526 • i . 4 stroje může být seřízena pomocí nastavovacího vřetena 547.

'í ^- ' * které prostřednictvím dvojice, dvojice kuželových ozubených kol 549 a další dvojice kuželových ozubených kol 551 otáčí maticí 553, do níž je zašroubován závitovaný čep 555. tvoříci celek s talířem 537. Vřeteno 547 prochází strojem a prostřednictvím sestavy souměrných dvojic kuželových ozubených kol 549, 551 působí na talíř 537 druhého plochého lůžka 511B. Otáčením vřetena 547 je možné měnit polohu obou talířů j u. ' ^f 1

537 tak, že se pohybují podél jejich odpovídajících vodítek * - ..11

531. To vytváří- prostředky pro nastavování vzdálenosti mezi plochými lůžky 511A? 511B, takže silnější části úpletu, například zpružněný pás, jimi mohou procházet, je-li potřebné.

• fc fcfcfc* • ·^: · • ·.··· fc · · fc • fc fc *· fcfcfcfc • ·

-41• * • fc

Nyní bude podrobněji popsáno s odvoláním na obr.25 a 26 uspořádání ovládacích prvků jehel, a pracovních platin obou plochých lůžek 511A, 511B. Na obr.25 jsou znázorněny pomocné platiny 561. které kloužou v jednotlivých drážkách 563 v talíři 537. Na rozdíl od uspořádání v běžných strojích pomocné platiny 561 nepůsobí přímo na kolénka jehel 513, ale na tyče 565. které přenášejí pohyb na jehly 513 pomocí výa kyvných pák 567 (viz zejména zvětšené uspořádání na obr.26), které jsou každá otočně uloženy v čepu 567A na talíři 537 a jsou připojeny v místě 567B k odpovídající tyči 565 a v místě 567C k odpovídající jehle 513. Tyče 565 mají výběžky nebo kolénka 565A (viz obr.25), ovládaná zámky nesenými odpovídajícím vozíkem 517A nebo 517B pro ovládání jehel 513, zatímco pomocné platiny 561 jsou ovládány jinými ovládacími zámky, nesenými stejnými vozíky pro zvedání jehel 513. Pohyby jehel 513 jsou vsak vytvářeny prostřednictvím kinematického řetězu, tvořeného tyčemi 565 a výkyvnými pákami 567. Je tomu tak proto, že vozíky 517A. 517B mají mnohem mírnější sklon k vodorovné rovině než jehly 513 pro to, aby ponechaly pod sebou prostor pro okrouhlá lůžka válců 501C,

503C.

Na obr.25 a 26 jsou také patrné pevné pracovní platiny 571 a pohyblivé pracovní platiny 573 plochých lůžek 511A, 511B.. Pohyblivé platiny 573 jsou ovládány zámky nesenými vozíkem 517A nebo 517B, působícím přímo na uvedené platiny. Na obr.26 jsou jehly 513 lůžka 511A spuštěné a jejich pracovní platiny 573 zatažené, zatímco jehly lůžka 511B jsou zdvižené a odpovídající pracovní platiny 573 jsou v poloze vysunuté dopředu.

-42• · ·' * * .fcfcfc:

fcfc’ fc' • · · fc ····!. * fcfc fc fcfc · · fcfcfc fcfc·· fcfcfc fcfc,

Obr.30 a 31 schematicky znázorňují ovládací prvky pracovních platin na válcích 501C, 503C. Na obr.30 je také patrná jedna z jehel 505 s kolénkem 505A a její pomocná platina 507. Ovládací prvky jehel a pomocných platin válce, uložených v zámkových .pouzdrech 501F,. jsou obvyklého typu a nejsou na výkresu znázorněny. Ovládání pracovních platin však bylo obměněno z důvodů nároků na prostor. Každá pracovní platina 581 je otočně uložena na čepu 581A v Odpovídajícím sedle vé věnci 583 tvořícím celek s přiřazeným válcem 501C. Na obr.30 a 31 jsou pracovní platiny znázorněny ve ’ dvou polohách, a to na obr.30 vysunuté dopředu a na obr.31 zatažené, vzhledem k oblasti tvorby úpletu, zatímco jehla 505 je vždy znázorněna ve zvednuté poloze, přičemž se rozu«k mí, že v poloze znázorněné na obr.31 musí sklouznout dolů, jak je vyznačeno šipkou.

Ve srovnání s běžnými stroji je platinový věnec 501A, t.j. prvek obsahující zámky pro ovládání pracovních platin 581, osazen na nižší úrovni, takže výkyvný pohyb je udělován pracovním platinám 581 odpovídající výkyvnou pákou 587, otočně uloženou na čepu 587A v odpovídajícím sedle a připojeným v místě 587B k odpovídající pracovní platině 581. Výkyvná páka je opatřena výběžkem 587C, ovládaným vačkami 589 (patrnými na obr.30) věnce 501A. Výkyvná páka 587 je prostředek pro přenášení pohybu ze zámků pro ovládání pracovních platin na samotné pracovní platiny, což znamená, že platinové věnce 501A, 503A mohou být uspořádány níže, než je obvyklé, takže ponechávají prostor pro talíře 537 a vozíky 517A, 517B nesoucí prvky pro ovládání jehel plochých lůžek 511A, 511B.

, ^et’·ι r.c o«rii tt ce

B’ «It^J tr. OÍ C fa <j)6 ¢1 r tí.nttci is cleoc, t. «Iř si c 4 ,ώ,Γ ď d Ά <r ''cctl/ccžl <' tt cí c cl c.· ¢: ¢.

tt beťc) et i- ttí.,

-43cq, ¢¢0, ¢: ‘ Ojo cs tr tt

Pevnát konstrukce 526 stroje vystupuje vzhůru (viz obr.24) nad plochá lůžka 511A, 511B a nad válce 501C, 503C pro vytváření ^prstencové dráhy 591. v níž se otáčí otáčivý člen 593. Osa otáčení' otáčivého členu 593 je svislá a-prochází středem plochých lůžek 511A, 511B. Otáčivým čle« -nem 593 je neseno několik nitových těles (návinů), z nichž dva (náviny Bl, B2) jsou patrné na obr.24. Nitě- Fl. F2. při* váděné z návinů Bl, B2, procházejí otvory 595 vytvořenými \ v základně otáčivého členu 593 a jsou přiváděny směrem dolů

-k prvkům tvořícím úplet. Jak je patrné zejména na obr.32. v případě nitě F2, je tato nit přiváděna k přivaděči 601 nitě, nesenému řetězem 603,νkterý se pohybuje ve vodorovné rovině a tvoří uzavřenou dráhu sledující obě plochá lůžka.,. 511A, 511B a., dvě okrouhlá jehelní lůžka na válcích SOlC.g

503C. . ’ .

; λ’ rn

.. Dráha<.řetězu 603 je patrná zejména na. obr.-27i Je vymezována vodicím úsekem 605 (viz obr.28), tvořícím celek i ' s talířem 607 neseným pevnou -. konstrukcí 526 stroje. Ve znázorněném příkladě jetalíř 607 podporován nosiči 609, sche-, ₍maticky znázorněnými na obr.24. Na· obr.27 a 28 je».také znázorněno ozubené kolo 611, které přenáší pohyb na řetěz 603 prostřednictvím neznázorněného ovladače. , .‘'t V*r. í- ·.. fC, ·· Ve znázorněném příkladě nese řetěz 603 dva shodné

... přivaděče 601 nitě, které jsou vzájemně vůči, sobě mimo fázi * s vhodným . odstupem, jak bude popsáno níže, pro přivádění dvou nití Fl, F2 z odpovídajících návinů Bl, B2. osazených na i otáčivém členu 593. ale je také možné na řetězu osadit s vhodnými odstupy více než dva přivaděče nití.

-44Každý přivaděč 601 je ovládán pákou 613, která při působení příslušným zámkem (vačkou) stahuje přivaděč nitě nebo ho zvedá a v důsledku toho ho zatahuje z lůžek, když je úplet dokončen a vyžaduje odebrání. Když k tomu dojde, jsou přivaděče nití zvednuty a nitě jsou jsou odstřiženy a drženy it ve svěrkách, jak je známé v oboru, aby se umožnilo úplet íX odebrat a začít pletení dalšího úpletu.

li* .

í, Výše popsaný stroj pracuje následovně. Pletení úpletu se začíná špičkami, které mohou být na začátku otevřené, nebo uzavřené, pomocí jednoho ze známých.zařízení, kupříkladu těch, jaká jsou popsána ve spisech WO 95/31595, WO 95/34702, PCT/IT96/00102 (s prioritou italské patentové přihlášky F195A000116 z 25.5.1995), PCT/IT996/00139 (s prioritou italské patentové přihlášky FI95A000165 ze 14.7.1995). Na obsah těchto dokumentů se-zde odvoláváme jako na součást tohoto popisu.

Nohavice se pletou s nepohyblivými zámkovými pouzdry 501F. 503F postranních jednotek 501, 503 a válci 5Q1C, 503C otáčejícími se plynulým a vratným pohybem. Plochá lůžka 511A, 511B jsou dočasně nečinná. Nohavice jsou tvořeny způsoby, které jsou již známé a jsou běžně používané pro samostatnou tvorbu hadicovítých nohavic na okrouhlých strojích.

^J Každý válec může být zásoben vhodným počtem nití, například

«.· čtyř. Jeden ze čtyř přívodů (systémů) každého válce 501C.

503C sestává z jedné z nití Fl, F2, přiváděné přivaděči 601 nitě z niťových těles (návinů) Bl. B2, umístěných na vrchu otáčivého členu 593. který je v této fázi tvorby úpletu nehybný.

·· ··' • «' * · •· · » »

-45Jakmile jsou dokončeny nohavice, zastaví se válce

4?* • ·*·

501C, 503C postranních jednotek 501, 503. přičemž tři z přívodů ke každému z válců se přeruší, jehly plochých lůžek 511A. 511B se ždvihnou a: překříží se pro vytvoření uzávěrové části rozkroku, a dva přivaděče 601 nití začnou plynulý pohyb, pokračující každý v podávání své vlastní nitě Fl, F2, zatímco ostatní tři přívody ke každému válci, které se používaly k tvorbě nohavic, jsou přerušeny. Pohyb přivaděčů nití je získáván poháněním řetězu 603, který obíhá po uzavřené dráze, podobající se tvaru osmičky, znázorněné na obr.27. Zámková pouzdra 501F.. 503F postranních jednotek 501, 503 se pohybují plynulým otáčivým pohybem, zatímco vozíky 517A, 517B nesoucí zámky ovládající jehly 513 plochých' lůžek se pohybují vratným pohybem.

Jehly 505 obou válců 501C, 503C a jehly 513 obou plochých jehelních lůžek 511A, 511B tvoří v praxi v této fázi jediné lůžko, jehož tvar odpovídá v podstatě tvaru dráhy, po které běží řetěz 603, a při přivádění dvou nití Fl, F2 přivaděči 601 k těmto jehlám se vytváří tělová část úpletu. Je zřejmé, že během této fáze mohou být použity více než dva přívody, například současně čtyři přívody.

Nad válci 501C, 503C a nad plochými lůžky 511A, 511B je uložena sací trubice 621 s dolní částí, která je v její střední části plochá a rovnoběžná s plochými lůžky 511A, 511B. Tato část vybíhá vzhůru, kde se spojuje s válcovitou horní částí 621B. Tvořící se úplet je nasáván do trubice 621. takže nekoliduje s prvky tvořícími úplet, ležícími pod ním. Z obr.32 je zejména patrné, že střední část 621A ploché dolní části trubice 621 se otáčí, takže se pohybuje v každém *0

0 0

4' 0> 0 • 000 0'

4'

-460' «I ·'· • ···♦ * ·. 0:

·\ 0!>

♦ · 0«0 ♦ , · ♦· '0'

0' 4> 0 0 0υ • 0' - 0 ♦ · 0

4· 040 *

000' «

00' cyklu zpět od lůžka 511, jehož jehly se zvedají, jak je znázorněno na obr.32, kde jsou zvednuty jehly lůžka 511B a část 621A sací trubice je přesunuta směrem k lůžku 511A.

Zatímco se přivaděče 601 nití pohybují plynule okolo dráhy řetězu 603, otáčející se prvek 593 se otáčí okolo své svislé osy, vedené v kruhové dráze 591, takže nitě F1 a F2 se vzájemně nezachytí.

Pohyby přivaděčů 601 nití a tedy řetězu 603 a zámků ovládajících jehly plochých lůžek 511A, 511B a válců 501C, 503C musí být náležitě synchronizovány pro dosažení správného sledu pohybu. Obr.33 znázorňuje jeden možný způsob pro ovládání přivaděčů nití a pletacích zámků, při kterém jsoú použity dva přivaděče nití a tedy dvě systémové jednotky^ a dva přivaděče 601A, 601B procházejí podél plochých lůžek 511A, 511B s vzájemným fázovým posunem 90°. Když přivaděč 601B přechází od válce 503C k lůžku 511B, je přivaděč 601A nitě přibližně 90° za polohou, v níž přejde z válce 501C do přímočarého lůžka 511A. A značí okamžitou polohu pletacího zámku, který spolupůsobí s přivaděčem 601A nitě.

Z této polohy se přivaděč 601B pohybuje poněkud zmenšenou rychlostí podél přímočarého lůžka 511B při eventuelním dosahování polohy 6Q1B¹ na válci 501C. Ve stejné době dosáhl přivaděč 601A nitě polohu 601A'a jeho pletací zámek dosáhl polohu A'. Úhlový posun mezi přivaděčem 601A nitě a zámkem A se zmenšil vzhledem ke zpomalování řetězu 603. kterým je přivaděč nitě poháněn (zatímco se zámková pouzdra otáčejí konstantní rychlostí). Z polohy 60IA' se přivaděč 601A začíná pohybovat přes lůžko 511A při zmenšené rychlosti, zatímco ·! · · · ·····; *«·

·. · • ·' ·

-47•i · · • ♦··· , * · · ..»_f • * · • · · · · «« přivaděč 601B' nitě začíná svou dráhu okolo válce 501C, ovládaného stejným pletacím zámkem, jaký až dosud pracoval s přivaděčem 601A nitě. který je již v poloze A'.

Použije-li se více systémových jednotek, je možné upustit od zpomalování pohybu přivaděčů nití po jejich oběžné dráze.

Z výše uvedeného popisu bude zřejmé, že každá nit Fl, F2 je přiváděna jak k válcovým lůžkům válců 501C, 503C, tak i k oběma plochým lůžkům 511A, 511B. To je umožňováno skutečností, že přivaděče 601 nití obíhají po uzavřené dráze, která v podstatě sleduje obrys lůžek. Při přechodu z přímočarého lůžka na okrouhlé lůžko a naopak však vznikají problémy, a to vzhledem k tomu, že přivaděče nití nemohou sledovat přesnou dráhu lůžek. Aby se umožnil spolehlivý přechod nitě z jednoho typu lůžka do druhého, jsou ve čtyřech spojovacích bodech umístěny čtyři přenášecí mechanismy, znázorněné na obr.32,34 a 35.

Konkrétněji je na obr.35 znázorněn mechanismus pro přenášení nitě z přímočarého lůžka na okrouhlé lůžko (válce 501C v tomto konkrétním případě). Mechanismus obsahuje páku 641. kloubově připojenou v bodě 643 k bodu tvořícím celek s pevnou konstrukcí stroje nebo otočně uložené střední části 621A sací trubice 621. Páka 641 má hákovítý dolní konec a je ovládána ohebným vodítkem 645, jehož dolní konec je ukotven k páce 641. zatímco jeho horní konec je připojen k běžci 647, který klouže ve štěrbinovíté vačce 649 (viz obr.32 a 9A), vytvořené na prstenci 651 tvořícím celek s otáčivým členem 593. Profil štěrbinovité vačky je takový, že vyvolává v*

-48jí podobných, umístěplochými lůžky a okkmitání páky 641 a ostatních tří pák ných na čtyřech místech spojení mezi rouhlými lůžky.

Obr.34 schematicky znázorňuje několik jehel 505 okrouhlého lůžka válce 503C a jehly 513 obou plochých lůžek 511A, 511B, které jsou k nim přilehlé. Tlustými čarami 641A, 641B jsou znázorněny dráhy, sledované oběma pákami 641, které napomáhají přesunu nitě z přímočarého lůžka 511A na okrouhlé lůžko válce 503C a z tohoto okrouhlého lůžka na ploché lůžko 511B. Když přivaděč nitě přechází po křivce X, vymezované dráhou, po které obíhá řetěz 603, páka 641A snímá svoji nit z jehel 513 lůžka 511A a tlačí ji směrem k jehlám ·,

505 válce 503C. ktere jsou v oblasti bezprostředně mezi dvěma plochými lůžky. Pro opačné působení, když přivaděč nitě přechází po křivce Y z válce 503 na lůžko 511B, tlačí páka 641B nit směrem ke středu obou plochých lůžek.

Úplet vyrobený na posledně jmenovaném stroji má strukturu schematicky znázorněnou na obr.36. Úplet obsahuje nohavice LI, L2, upletené na válcích 501C, 503C. když jsou plochá lůžka 511A, 511B nečinná. Dále má úplet tělovou část C, vytvořenou ze čtyř částí Cl. C3, C5 a C6. vytvářených jehlami válce 501C. jehlami válce 503C a jehlami plochých lůžek 511A, 511B. Mezi uvedenými částmi jsou vyznačeny spojovací linie B2, B3. B5 a B6, vymezované v místech přechodu mezi plochými lůžky a okrouhlými lůžky válců 5Q1C. 5Q3C. Tyto oblasti jsou znázorněny ve schématu na obr.37, kde Fl, F2 jsou dvě nitě, z nichž je pletena tělová část, sestávající z částí Cl, C3 a C5 vyznačených na obr.36. Jak je zřejmé z obr.37, je celá tělová část vytvořena z lícní pleteniny.

»1 **44 ·4 • «· «ί*;

• 4'

-49I • 4 4 • · ! 4 4 • ·' ι • 4., *4 *44

Rozumí se, že výkresy znázorňují pouze příklady provedení pro demonstraci vynálezu. Konstrukce se mohou lišit v tvarech a uspořádání, aniž by se opustila myšlenka vynálezu. Přítomnost vztahových značek v nárocích slouží pro usnadnění studia nároků s odvoláním na popis a výkres, aniž by omezovaly,rozsah ochrany určovaný patentovými nároky

Claims (47)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Pletací stroj pro výrobu úpletového výrobku s tělovou částí (C) a párem nohavic (Ll, L2), vyznačený tím, že obsahuje dvě postranní jednotky (1, 3; 501, 503), mající každá svůj vlastní válec (1C,3C; 501C,503C) pro tvorbu úpletu, opatřený větším počtem jehel a prvků (1F,3F; 501C,503C) pro ovládání jehel, přičemž válce jsou vzájemně spolu rovnoběžné a leží blízko sebe, a dvě plochá lůžka (ΙΙΑ,ΙΙΒ; 511A,511B), ležící vedle sebe v mezilehlé poloze mezi uvedenými dvěma válci (1C,3C; 501,503), která mají každé své vlastní jehly a prvky (17A,17B,A9,A17; 517A,517B) pro ovládání jehel uvedených lůžek.
2. 2. Pletací stroj podle nároku 1, vyznačený tím, že uvedená plochá lůžka (11A, 11B) jsou vzájemně vůči sobě nakloněna ve tvaru písmene V s vrcholem obráceným dolů.
3. 3. Pletací stroj podle nároku 1, vyznačený tím, že plochá lůžka (11A, 11B) jsou uspořádána vzájemně spolu rovnoběžně.
4. 4. Pletací stroj podle nároku 1,2 nebo 3, vyznačený ťím, že obsahují hnací prostředky (21), vytvářející střídavě plynulé á podle volby vratné otáčení válců (IC, 3C) při udržování ovládacích prvků (1F, 3F, A1-A8) jehel válců nehybných, nebo vratné otáčení uvedených ovládacích prvků jehel při udržování válců nehybných.
5. 5. Pletací stroj podle nároku 4, vyznačený tím, že když jě ovládacím členům (1F,3F,A1-A8) jehel válců udělován

   -51vratný otáčivý pohyb, pohybují se ovládací prvky (17A, 17B, A9, A14) jehel plochých lůžek (11A, 11B) vratným přímočarým pohybem.
6. 6. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že každý válec (IC, 3C) má více přivaděčů (G1-G8) nití, způsobilých se pohybovat okolo okrouhlého jehelního lůžka příslušného válce, přičemž přivaděče nití jsou nezávislé na ovládacích prvcích (IF, 3F, A1-A8) jehel válce.
7. 7. Pletací stroj podle nároku 6, vyznačený tím, že nejméně některé z přivaděčů nitě, náležejících k uvedeným válcům, jsou také způsobilé pohybu podél plochých lůžek (11A, 11B).
8. 8. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že každé ploché lůžko (11A, 11B) má nejméně jeden přivaděč (G10-G13) nitě, způsobilý se pohybovat podél uvedeného lůžka.
9. 9. Pletací stroj podle nároku 8, vyznačený tím, že přivaděč (G10-G13) nitě, náležející k plochým lůžkům (11A, 11B), je způsobilý pohybovat se nezávisle na pohybech ovládacích prvků (17A, 17B, A9, A14) jehel uvedených plochých '} lůžek/'
10. 10. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že obsahuje pro každý válec (IC; 3C) trubicový prvek (77. 79), souosý s válcem a umístěný nad ním.
11. 11. Pletací stroj podle nároku 9 nebo 10, vyznačený • 4 4

    4 4 4

    444

    444

    -52« · · • * ·Μ • · 4 • * 4 *· 4*4 «« «vat 4 4 4

    4 4 444

    4 4 4 4 • 4 ·

    44 444 tím, že uvedené trubicové prvky (77, 79) obsahují odpovídající podélné štěrbiny (77F, 79F) v oblasti ležící proti plochým lůžkům.
12. 13. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 9 až 11, vyznačený tím, že plochá lůžka (111A, 11B) jsou způsobilá se otáčet, takže se mohou pohybovat k sobě nebo od sebe.
13. 14. Pletací stroj podle nároku 6 nebo 7, vyznačený tím, že obsahuje vodicí prostředky (125, 127) s nosiči (121, 123), způsobilými se pohybovat po jejich délce a nesoucích přivaděče nití.
14. 15. Pletací stroj podle nároku 14, vyznačený tím,‘že vodicí prostředky jsou pohyblivé rovnoběžně s rovinou (P-P), obsahující osy dvou válců (1C, 3C) a kolmo k těmto osám, přičemž každý z nosičů je opatřen ovládacím prvkem (139, 141), pohybujícím jeho přivaděčem nitě ve směru kolmém ke směru uvedených vodicích prostředků a kolmo k osám válců (1C, 3C).
15. 16. Pletací stroj podle nároku 8, vyznačený tím, že podél plochých lůžek (11A, 11B) jsou uspořádána plochá vodítka (156, 157), podél nichž se pohybují přivaděče (G10-G13) nití, náležející k plochým lůžkům (llA, 11B).
16. 17. Pletací stroj podle nároku 6, 8 nebo 9, vyznačený tím, že přivaděče nití (G1-G8), náležející k válcům (1C, 3C), jsou uloženy na kmitavých trámcích (201-207).
17. 18. Pletací stroj podle nároku 17, vyznačený tím, že ί · · fc · • · • fcfc

    -53fc* ···· fc · • « « ♦ fcfcfc > · · fcfcfc • 1 • · * · obsahuje nejméně dvě dvojice kmitavých trámců, přičemž každá dvojice obsahuje první trámec, uložený na jedné straně stroje, a druhý trámec uložený na opačné straně, přičemž oba trámce každé dvojice jsou synchronizované poháněny vratným pohybem, s vzájemným fázovým posunem přibližně 180°, a přičemž pohyb trámců první dvojice je přibližně o 90° fázové posunut vzhledem k odpovídajícím trámcům druhé dvojice.

    «fe
18. 19. Pletací stroj podle nároku 17 nebo 18, vyznačený tím, že každý trámec tvoří část čtyřtyčového řetězce.
19. 20. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 17 až 19, vyznačený tím, že každé z plochých lůžek (HA, 11B) má dvě systémové jednotky (A9‘, A9, A14', A14), přičemž každá ze systémových jednotek je poháněna vratným pohybem s vzájemným fázovým posunem přibližně 180°.
20. 21. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 20, vyznačený tím, že má uzavřenou dráhu okolo uvedených dvou válců (501C, 503C) a podél uvedených dvou plochých lůžek (511A, 511B), podél které se pohybuje jeden nebo více přivaděčů (601; 601A, 601B) nití.
21. 22. Pletací stroj podle nároku 21, vyznačený tím, že obsahuje souvislý ohebný prvek (603), vymezující uvedenou uzavřenou dráhu, na němž je uložen jeden nebo více přivaděčů (601, 601A,601B) nití.
22. 23. Pletací stroj podle nároku 21 nebo 22, vyznačený tím, že nad uvedenými dvěma plochými lůžky a uvedenými dvěma válci je otáčivý člen (593), nesoucí více návinů (Bl, B2)

    -544*· 4 4 4 4444 4444 4 4444 4 44 4

    4 4 444 4 4* 444444 • · 444 · .« 4 • 4 444 44 444 «4 «4 nitě (Fl, F3),· přičemž otáčivý člen se otáčí tak, že sleduje pohyby přivaděčů (601; 601A, 601B) nitě po uvedené uzavřené dráze.
23. 24. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 21 až 23, vyznačený tím, že uvedená plochá lůžka (511A, 511B) jsou uspořádána ve tvaru obráceného písmene V s vrcholem obráceným vzhůru.
24. 25. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 21 až 24, vyznačený tím, že obsahuje prvky (641) pro postrkování nitě ve spojích mezi plochými lůžky a okrouhlými lůžky válců, které dopravují během tvorby tělové části nit od plochých lůžek na válce a naopak.
25. 26. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 21 až 25, vyznačený tím, že obsahuje otočnou sací trubici (621A), uloženou nad plochými lůžky (511A, 511B).
26. 27. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 21 až 26, vyznačený tím, že obsahuje ovládací prostředky (611), které ovládají pohyb uvedených přivaděčů (601; 601A,601B) nitě po uvedené uzavřené dráze s proměnlivou rychlostí, přičemž tato rychlost je během průchodu přivaděče nitě podél plochých lůžek zmenšená.
27. 28. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 21 až 27, vyznačený tím že na každý válec (501C, 503C) obsahuje větší počet pracovních platin (581), ovládaných zámkovými prostředky (589), uloženými na příslušných věncích (501A, 503A), prostřednictvím mezilehlých výkyvných pák (587),

    -55• · · · · · 0 0 0 « • · 0 0 · 0 0 0 0 0 0 · · 0 * · · · · · · · »00000 ·«·*·« v · ·♦ ··· 1« «·ι ·0 00 uspořádáaných přibližně ve směru osy jejich válce.
28. 29. Pletací stroj podle nejméně jednoho z nároků 21 až 28, vyznačený tím, že jehly (513) plochých lůžek (511A, 511B) klouzají v odpovídajících drážkách (512), uspořádaných v odpovídající rovině nakloněné k vodorovné rovině, přičemž uvedeným jehlám (513) jsou přiřazeny pomocné platiny (561), klouzající v drážkách (563), ležících na nakloněné rovině, svírajících s vodorovným směrem menší úhel, než rovina, obsahující drážky (512), v nichž kloužou uvedené jehly (513).
29. 30. Pletací stroj podle nároku 29, vyznačený tím, že uvedené pomocné platiny působí na jehly (513) prostřednictvím přenosových prostředků (567, 565).
30. 31. Pletací stroj podle nároku 29, vyznačený tím, že uvedené přenosové prostředky obsahují na každou jehlu (513) výkyvnou páku (567) a tyč (565), ovládanou zámky pro ovládání jehel.
31. 32. Způsob výroby -úpletového· výrobku, obsahujícího tělovou část (C) a pár nohavic (LI, L2), v jediné operaci, vyznačený tím, že se současně a paralelně pletou dvě nohavice (LI, L2) úpletu, počínaje konci nohavic, na dvou pletacích válcích (1C, 3C; 501C, 503C) pro tvorbu úpletu, uspořádaných vedle sebe, a v další fázi se na dvou plochých lůžcích (11A, 11B; 511A, 511B), uložených mezi uvedenými válci pro tvorbu úpletu, plete uzavírací oblast tělové části (C), a tělová část se dokončuje kombinovanou činností válců (1C,1C; 501C,503C) a plochých lůžek (ΙΙΑ,ΙΙΒ; 511A,511B).

    I

    569 9 9 999 99- 9999 » * fc 9 9 9

    I fcfcfcfc · fcfcfcfc » · fcfcfcfc · fcfc fcfcfc fc · fcfcfc • fc fcfc k ·· 4

    I fcfc 4 ··· fcfc!

    • 4 • fc fcfc
32. 33. Způsob podle nároku 32, vyznačený tím, že pletení nohavic začíná tvorbou uzavřené špičky.
33. 34. Způsob podle nároku 32 nebo 33, vyznačený tím, že nohavice se vytvářejí otáčením válců (IC, 3C; 501C, 503C), zatímco během tvorby tělové části jsou uvedené válce drženy nehybné, a ovládací prvky (1F,3F,A1-A8; 501F,503F) pro jehly uvedených válců (1C,3C; 501C,503C) jsou poháněny vratným pohybem .
34. 35. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 32 až 34, vyznačený tím, žé obě nohavice (LI, L2) se tvoří dvěma samostatnými řadami nití, přičemž během tvorby tělové části se jedna nit z každé řady podílí na tvorbě úseku (C5) tělové části na jednom z uvedených plochých lůžek, a jiná nit z uvedené řady se podílí na tvorbě úseku (C6) tělové části, vytvářeného na druhém z uvedených plochých lůžek.
35. 36. Způsob podle nároku 35, vyznačený tím, že každá řada nití, tvořících jednu nohavici (LI, L2), je rozdělena do dvou skupin nití, přičemž během tvorby tělové části (c) pracuje každá skupina na části tohoto okrouhlého lůžka odpovídajícího válce.
36. 37. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 32 až 34, vyznačený tím, že každá nohavice se vytváří na dvou oddělených řadách nití, přičemž během tvorby tělové části (C) se přivádějí dvě přídavné řady nití jedna k jednomu a druhá ke druhému z plochých lůžek, takže se tvoří mezilehlé části (C5, C6) tělové části.

    -574* 444· « 4 4 • · 444 • 4 4 • 4 ·

    4 · 4 4 4

    4 « 4 4 4 * • 4 4 « · 444 • 4 4

    4 4 4

    44 444

    444 4··

    4 4

    4 4 4 4
37. 38. Způsob podle nároku 37, vyznačený tím, že se každá řada nití, tvořících nohavici (Ll, L2), dělí na dvě skupiny nití, a během tvorby tělové části (C) pracuje každá skupina na části příslušného okrouhlého lůžka přiřazeného válce.
38. 39. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 35 až 38, vyznačený tím, že se tvoří každá nohavice.s.nejméně jednou dvojicí nití, a tělová část se tvoří ze čtyř částí, z nichž dvě se vytvářejí na plochých lůžcích, každá s nejméně jednou dvojicí nití, a dvě se vytvářejí na válcích, přičemž každá část, tvořená válci, je rozdělena na , přední oblast a zadní oblast, každá z nichž je vytvářena nejméně jednou dvojicí nití.
39. 40. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 35 až 39, vyznačený tím, že obě nitě každé z dvojice válců mají odlišné vlastnosti.

    I>
40. 41. Způsob podle nároku 32, vyznačený tím, že během pletení tělové části na válcích a plochých lůžcích se nit dodává na jehly válců a plochá lůžka prostřednictvím jednoho nebo více přivaděčů nití, které se.pohybuj í po uzavřené dráze okolo uvedených válců a uvedených lůžek.
41. 42. Způsob podle nároku 41, vyznačený tím, že během tvorby tělové části (C) jsou válce pro tvorbu úpletu nepohyblivé a úplet se tvoří otáčením odpovídajících ovládacích prvků jehel.
42. 43. Způsob podle nároku 41 nebo 42, vyznačený tím, že

    99 999 9

    -58• 9 · • 9 9 99

    9 9 ···* 9» 99 • 9 9 9 9 ««

    9 9··9 9 99 9

    9 9 ·9 999 999

    9 9 9 * 9

    99 999 99 99 během tvorby tělové části (C) se přivaděče nití pohybují plynulým pohybem po uzavřené dráze.
43. 44. -Úpietový výrobek obsahující dvě nohavice (LI, L2) a tělovou část (C), vyznačený tím, že tělová část je vytvořena ze dvou postranních částí (Cl, C2; C3, C4) z lícního úpletu a dvou středních částí, a to přední části (C5) a zadní části (C6), z rubního úpletu............
44. 45. ^Úpletový· výrobek podle nároky 44, vyznačený tím, že každá z postranních částí (C1,C2; C3,C4) je rozdělena do přední oblasti (C1,Č3) a zadní oblasti (C3,C4), přičemž uvedené oblasti jsou spojeny podél postranní linie (B1,B2)· a obě oblasti, do nichž je každá z uvedených postranních částí rozdělena, jsou vytvořeny z různých nití, které jsou vzájemně spojeny podél uvedené postranní linie (Bl, B2).
45. 46. Úp-l-Gtový- výrobek podle nároku 45, vyznačený tím, že přední střední -.část (C5) je vytvořena ze dvou nití, z nichž každá se také podílí na tvorbě odpovídajících předních částí (C1,C3) postranních částí (C1,C2; C3,C4), přičemž zadní střední část (C6) je vytvořena ze dvou nití, které se také podílejí na tvorbě příslušných zadních oblastí (C2, C4) uvedených postranních částí (C1,C2; C3,C4).
46. 47. -Úpie-tový výrobek podle nároku 44 nebo 45, vyznačený tím, že uvedené dvě postranní části (C5, C6) jsou vytvořeny každá z více nití, odlišných od nití tvořících postranní části (Cl,C2;C3,C4), přičemž nitě, tvořící střední části (C5,C6), jsou vzájemně zachyceny s nitěmi tvořícími postranní části (C1,C2;C3,C4) podél čtyř spojovacích linií :1¾

    -59·· BB·· ·* ΒΒΒΒ ·Β BB «ΒΒ Β Β Β' ΒΒΒΒ

    Β Β ΒΒΒ · Β ΒΒΒ Β Β Β « • Β ΒΒΒ Β · Β ·· ΒΒΒ ΒΒ ΒΒΒ ΒΒ ΒΒ (Β2,Β3,Β4,Β5) mezi postranními částmi (C1,C2;C3,C4) a středními částmi (C5,C6).
47. 48.-ÚpLetovy- výrobek podle nejméně jednoho z nároků 44 až 47, vyznačený tím, že každá k uvedených středních částí (C5,C6) a uvedených postranních částí (C1,C2;C3,C4) tělové části je vytvořena z nejméně dvou nití, přičemž obě nitě každé části mají odlišné vlastnosti a tvoří prostřídané řádky oček.