CZ134996A3

CZ134996A3 - Peptide compounds and their therapeutical application as maloproteinase inhibitors

Info

Publication number: CZ134996A3
Application number: CZ961349A
Authority: CZ
Inventors: John Montana; Jonathon Dickens; David Alan Owen; Andrew Douglas Baxter
Original assignee: Chiroscience Ltd
Priority date: 1993-11-10
Filing date: 1994-11-10
Publication date: 1996-10-16
Also published as: WO1995013289A1; US5853623A; NO961888L; EP0728144B1; AU679286B2; KR960705843A; PL314300A1; CN1134705A; EP0728144A1; ES2143611T3; DE69422726T2; PL180403B1; CZ287780B6; HU217344B1; ATE188969T1; DE69422726D1; FI961976A; GR3033103T3; BR9408025A; JPH09505041A

Description

Peptidové sloučeniny a inhibitorů metaloproteinas

Oblast techniky jejich terapeutické

< i —< CD vy užití—j. aJca

to·	o o czx o

cn cn o<

, . V. .I

Předkádaný vynález se týká derivátů, způsobu jejich přípravy a nove skupiny jejich využití peptidových v medicíně.

DosavadrM stav techniky

V normální tkáni je syntéza spojovací buněčné tkáně vyvážena degradací extracelulárního matrixu, přičemž tyto dva děje existují v dynamické rovnováze. Degradace matrixu je prováděna působením proteinas uvolněných z rezidentních buněk spojovací tkáně a pronikajících zánětlivých buněk a je způsobena působením přinejmenším třech skupin metaloproteinas. Jsou to kolagenasy (intersticiální kolagenasy, MMP-1; PMN kolagenasa, MMP-8), gelatinasy (gelatinasa A, MMP-2, 72 kDa-gelatinasa, kolagenasa typ IV; gelatinasa Β, MMP-9, 92 kDa-gelatinasa, kolagenasa typ IV) a stromelysiny (proteoglykanasa, MMP-3, stromelysin-1, transin; stromelysin-2, MMP-10; stromelysin-3, MMP-11). Normálně jsou tyto katabolické enzymy pevně regulovány na úrovni jejich syntézy a vylučování a také na úrovni jejich extracelulární aktivity, která je kontrolována působením specifických inhibitorů jako je TIMP (tkáňové inhibitory metaloproteinas), které tvoří s metaloproteinasami inaktivní komplexy a obecněji inhibitory proteinas jako je a₂-makroglobulin.

Zrychlený, nekontrolovaný rozpad spojovacích tkání resorpcí extracelulárního matrixu katalyzovaného metaloproteinasou se objevuje při mnoha patologických stavech jako je revmatická artritida, osteoartritida, septická artritida, vředy rohovky, kůže nebo žaludku, nádorové metastáze nebo invazní nádor, periodontální nemoci, proteinurie, koronární trombóza spojená s porušením atherosklerotického plaku a nemoci kostí. Inhibitory jsou také použitelné při prevenci potíží, které mohou následovat po traumatickém poranění, které může vést k invaliditě. Tyto sloučeniny mají také využití jako prostředek pro kontrolu porodnosti, prevencí ovulace nebo implantace. Lze očekávat, že patogenezi uvedených nemocí lze kladně ovlivnit podáváním inhibitorů metaloproteinas a za tímto účelem bylo navrženo mnoho sloučenin (pro obecný přehled viz Wahl a kol., Ann. Rep. Med. Chem. 2 5:?» 175-18 4, Academie Press lne., San Diego (1990)].

Bylo popsáno mnoho malých sloučenin peptidového typu, které inhibují metaloproteinasy. Pravděpodobně nej významnější z nich jsou ty, které se týkají angiotensin-kor.vertuj ících enzymů (ACE), kde taková činidla působí tak, že blokují přeměnu dekapeptidu angiotensinu I na angioter.sin II účinnou presorovou látkou. Sloučeniny tohoto typu jsou popsány v EP-A-0012401. Také příbuzné merkaptoamid peptidové deriváty vykazují ACE inhibiční aktivitu in vitro a in vivo (Weller a kol. (1984) Biochem. Biophys. Res. Comm. 125 (1):82-89).

TNF je cytokin, který je produkován jaks 28 kDa prekursor spojený s buňkou. Je uvolňován ve své aktivní 17 kDa formě (Jue a kol. (1990) Biochemistry 29: 3371-8377), která zprostředkovává in vivo mnoho odbourávacích dějů. Po podání zvířatům nebo lidem způsobuje záněty, horečku, kardiovaskulární poškození, průjem, prudké koagulačni odpovědi, podobné těm, které vznikají během akutních infekčních a šokových stavů. Trvalé podávání také způsobuje kachexii a anorexii. Akumulace přebytku TNF je smrtelná.

Ze studií na zvířecích modelech je jasné, že blokování účinků TNF specifickými protilátkami je prospěšné při akutních infekcích, šokových stavech, reakcích příjemce na transplantát a autoimunitních nemocí. TNF je také autokrir.ní růstový faktor pro některé myelomy a lymfomy a může vést k inhibici normální hematopoesie u pacientů s těmito nádory.

Prevence produkce nebo působení TNF je, proto důležitá pro účinnou terapeutickou strategii u mnoha zánětlivých, infekčních, imunologických nebo maligních onemocnění. Ty zahrnují, ale nejsou tímto výčtem nijak omezeny, septický šok, hemodynamický šok a septický syndrom (Mathison a kol. (1988) J. Clin. Invest. 81: 1925-1937; Miethke a kol. (1992) J. Exp. Med. 175: 91-98), onemocnění po postischemické reperfusi, malarii (Grau a kol. (1989) Immunol. Rev. 112: 49-70), mykobakteriální infekce (Barnes a kol. (1992^ Infect. Imm. 60: 1441-9), meningitidu, lupénku, selhání srdce, fibrotické onemocnění, kachexii, odhojování transplantátu, rakovinu, autoimunitní onemocnění, revmatickou artritidu, roztroušenou sklerosu, nemoc z ozáření, otravu, která následuje po podávání imunosupresivních monoklonálních protilátek jako je OKT3 nebo CAMPATH-1.

Současné klinické přístupy proti TNF zahrnují použití kortikosteroidů jako je dexamethason a použití cyklosporinu-A nebo FK506 což jsou nespecifické inhibitory transkripce cytokinového genu. 0 fosfodiesterasových inhibitorech jako je pentoxyfilin bylo prokázáno, že jsou specifičtější inhibitory genové transkripce TNF (Sndres S (1991) Immunol. 72: 56-60, Schandene a kol. (1992) Immunol. 7 6: 30-34, Alegre a kol. (1991) Transplantation 52.: 674-679, Bianco a kol. (1991) Blood 78: 1205-1221). O thaloimidu bylo také prokázáno, že inhibuje produkci TNF leukocyty (Sampajo a kol. (1991) J. Exp. Med. 173: 699-703). Experimentálně bylo prokázáno, že anti-TNF monoklonální protilátky, rozpustné TNF receptory a rozpustné TNF receptory/imunoadhesiny specificky inhibují působení TNF (Bagby a kol. (1991) J. Efect. Dis. 163:83-88, Charpentier a kol. (1991) Presse-med. 20: 2009-2011, Silva a kol. (1990) J. Infect. Dis. 162: 421-427, Franks a kol. (1991) Infect. Immun. 59: 2609-2614, Tracey a kol. (1987) Nátuře 330: 662-664, Fischer a kol. (1992) PNAS USA v tisku, Lesslauter a kol.

(1991) Eur. J. Immunol. 21: 2883-2886, Ashkenazi a kol. (1991) PNAS USA 88.: 10535-10539) .

Nedávno bylo prokázáno, že účinky TNF jsou zprostředkovány dvěma peptidy TNF-a a TNF-b. Ačkoliv tyto peptidy mají mezi sebou pouze 30% homologii, aktivují tytéž receptory a jsou kódovány těsně následujícími geny. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem faktor nekrosy tumoru nebo TNF znamená faktor nekrosy tumoru - a a peptidy, které s ním mají vysoký stupeň homologie řetězce nebo peptidy, které mají zásadě podobné fyziologické účinky jako TNF-a, například TNF-b.

Sloučeniny, které dokáží inhibovat působení metaloproteinas, které působí v rozkladu spojovacích tkání jako je kolagenasa, stromelysin a gelatinasa vykazují inhibici uvolňování TNF jak in vitro tak in vivo (Gearing a kol. (1994) Nátuře 37 0: 555-557, McGeehan a kol. (1994) Nátuře 370: 558-561, WO

93/20047). Všechny uvedené inhibitory obsahují vaznou skupinu zinečnatou sůl hydroxamové kyseliny.

Sloučeniny, které inhibují kolagenasy jsou popsány v US Patentu č. 4,511,504 vydaném 16. 4. 1985, US Patentu č. 4,568,666 vydaném 4. 2. 1986. Sloučeniny podobné struktury, které jsou patentově nárokovány jako látky inhibující stromelysin (proteoglykanasa), jsou popsány v US Patentu č. 4,771,037 vydaném 13. 9. 1988.

Inhibitory stromelysinu a kolagenasy mají využití v prevenci artritického poškození chrupavek spojeném se septickou artritidou. Bakteriální infekce kloubů může vést k zánětlivé odpovědi, která může vést k trvalému poškození strukturních složek. Na zvířecích modelech byly použity, k vyvolání artritické odpovědi s proteolytickými aktivitami, bakteriální agens. Viz Čase a kol. (1989) J. Clin. Invest. 84: 1731-40 a

Williams a kol. (1990) Arth. Rheum. 33: 533-41.

Inhibitory stromelysinu, kolagenasy a gelatinasy lze použít ke kotrole nádorových metastáz, nepovinně současně v kombinaci ¹ s chemoterapií a/nebo radioterapií. Viz Matrisian a kol. (1986) PNAS USA 83: 9413-7, Wilhelm a kol. (1987) ibid. 84: 6725-29, Werb a kol. (1989) J. Cell. Biol. 109: 872-889, Liotta a kol. (1983) Lab. Invest. 49: 636-649 a Reich a kol. Metastasis, Ciba Foundation Symposium, Wiley Chicester, 1988, str. 193-210.

Vylučované proteinasy jako je stromelysin, kolagenasa a gelatinasa hrají důležitou roli v procesech pohybu buněk během metastatické nádorové invaze. Také existují důkazy, že matrixové metaloproteinasy jsou v určitých metastatických' nádorových buněčných liniích přepisovány. V této souvislosti enzym prochází membránami a umožňuje nádorovým buňkám uniknout z místa původního vzniku nádoru a vstoupit do oběhu. Po zachycení na stěny cév použijí nádorové buňky tytéž metaloproteinasy k narušení membrán a proniknutí do dalších tkání což vede k nádorovým metastázím. Inhibice tohoto procesu působí preventivně proti metastázím a zlepšuje účinnost současné chemoterapie a/nebo radioterapie.

Tyto inhibitory jsou také použitelné pro kontrolu periodontálních onemocnění jako je gingivitida. Jak kolagenasové tak stromelysinové aktivity byly zjištěny ve fibroblastech odvozených ze zanícené sliznice dásní (Uitto a kol. (1981) J. Periodontal Res. 16: 417-424) . Množství enzymu souviselo s prudkostí onemocnění dásní, Overall a kol. (1987) J. Periodontal Res. 22: 81-88.

Proteolytické procesy byly také pozorovány u vředů rohovky po popálení alkáliemi (Brown a kol. (1969) Arch. Ophtalmol. 81: 370-373). Peptidy, které obsahují merkapto skupinu inhibují kolagenasu izolovanou z králičí rohovky popálené alkáliemi (Burns (1989) Invest. Ophtalmol 30: 1569-1575). Léčení očí popálených alkáliemi nebo očí, které trpí vředovitostí rohovky v důsledku infekce, pomocí inhibitorů těchto metaloproteinas v kombinaci s citrátem sodným nebo askorbátem sodným a/nebo protimikrobiálními látkami může být účinné v prevenci úplného rozvinuti degradace rohovky.

O stromelysinu bylo zjištěno, že odbourává strukturní složky glomerulární základní membrány (GBM) ledvin, jejíž hlavní funkcí je bránit průchodu plasmových proteinů do moči (Baricos a kol. (1989) Biochem. J. 254: 609-612). Proteinurie, následek glomerulárního onemocnění, je nadbytek proteinů v moči způsobený zvýšenou průchodností plasmových proteinů skrz GBM. Důvody, které způsobují zvýšenou prostupnost GBM nejsou známé, ale proteinasy včetně stromelysinu mohou hrát důležitou úlohu v glomerulárních nemocech. Inhibice tohoto enzymu může zmírnit proteinurii spojenou se selháním ledvin.

Inhibice stromelysinu působí preventivně proti porušení atherosklerotického plaku, které vede ke koronární trombóze. Porušení atherosklerotického plaku je nejběžnější příčina, která vyvolává koronární trombózu. Jako příčina porušení plaku byla označena destabilizace a degradace tkáně spojovacího matrixu, která obklopuje tento plak, proteolytickými enzymy nebo cytokiny uvolněnými zánětlivými buňkami. Toto porušení plaku může vést k akutní trombolytické příhodě z důvodu rychlého toku krve z cévy. Velké množství stromelysinové m-RNA bylo lokalizováno v jednotlivých buňkách atherosklerotického plaku vyjmutých ze srdce transplantovaného pacientovi během operace (Henney a kol. (1991) PNAS USA 88: 8154-8158). Inhibice stromelysinu těmito sloučeninami může pomoci v prevenci nebo zpoždění odbourávání matrixu spojovací tkáně, která stabilizuje atherosklerotický plak a tím i prevenci události, která vede k akutní koronární trombóze.

Specifické inhibitory stromelysinu a kolagenasy mohou být použitelné pro kontrolu porodnosti. Existují pozorování, že exprese metaloproteinas, včetně stromelysinu a kolagenas probíhá u neoplodněných vajíček a zygot a v dalších stadiích odbourávání a zvyšuje se v blastocystovém stadiu rozvoje plodu a s endodermní diferenciací (Brenner a kol. (1989) Genes &

Develop. 2^: 848-59). Analogicky k invazi nádoru, blastocysty mohou exprimovat metaloproteinasy, aby pronikly extracelulárním matrixem děložní stěny během implantace. Inhibice stromelysinu a kolagenasy během těchto prvotních rozvojových procesů by měla zabránit normálnímu rozvoji embrya a/nebo implantaci v děloze. Tato intervence tak představuje způsob kontroly porodnosti. Navíc bylo pozorováno, že kolagenasa je důležitá v procesu ovulace. V tomto případě je potřeba překonat krycí vrstvu kolagenu, aby se vajíčko mohlo uvolnit. Při tomto procesu byla prokázána kolagenasa a její' inhibice vede k prevenci ovulace (Woessner a kol. (1989) Steroids 54.: 491-499) . Určitou roli při ovulaci hraje také (1984) Endocrin. 115: 1043-1050).

také stromelysin (Too a kol Kolagenolytické a stromelytické aktivity byly pozorovány u dystrofilni epidermolytické bullosy (Kronberyet a kol. (1982) J. Invest. Dermatol. 79: 208-211, Sawamura a kol. (1991) Biochem. Biophys. Res. Commun. 184: 1003-8). Inhibice metaloendoproteinas by měla omezit rychlou destrukci spojovací tkáně kůže.

Kromě extracelulárního matrixu, který obsahuje strukturální složky může stromelysin degradovat in vivo i jiné substráty včetně a_x-proteinasového inhibitoru a proto může ovlivnit aktivitu jiných proteinas jako je elastasa (Winyard a kol. (1991) FEBS Letts. 279(1): 91-94). Inhibice matrixových metaloendoproteinas může vyvolat antiproteinasovou aktivitu těchto endogenních inhibitorů.

V současné době byly zjištěny některé nové enzymy ze skupiny MMP, z nichž některé jsou podstatné při některých onemocněních. Kolagenasa 3 je enzym, který se vyskytuje pouze v buňkách karcinomu prsu, a je těmito buňkami využíván (Freije a kol. (1994) J. Biol. Chem. 269(24 další člen skupiny MMP je gelatinasy A (Sáto a kol.

16766-16773!

MT-MMP, klíčový enzym při aktivaci (1994) Nátuře 370: 61-65).

Gelatinasa A je enzym důležitý pro růst a metastázování nádorů.

Odbourávání b-amyloid prekursorových proteinů (APP) vede k tvorbě amyloidového plaku, hlavní složky senilního plaku nalezeného u pacientů s Alzheimerovou nemoví (AD) . Dvě nové publikace popisují metaloproteinasové enzymy, které štěpí APP na amyloidový plak (Abraham a kol. (1944) Bíochemistry 33: 192-199), Huber a kol. (1994) Biochem Biophys. Res. Comm.

* 201(1) : 45-53) .

Jak je osobě vzdělané v dané problematice jasné, značná homologická podobnost mezi těmito novými enzymy a ostatními MMP vede ke značné možnosti toho, že sloučenina, která inhibuje jeden enzym může do určitého stupně inhibovat i tyto nové enzymy. Proto mohou být inhibitory podle předkládaného vynálezu použitelné pro nemoci způsobované těmito novými enzymy.

Předmětem předkládaného vynálezu bylo poskytnout sloučeniny, které inhibují uvolňování TNF z buněk, a které lze proto použít pro léčení nemocí vyvolaných TNF. Toto použití zahrnuje, ale tímto výčtem není nijak omezeno, léčení zánětů, horečky, kardiovaskulárních onemocnění, průjmu, prudké koagulační odpovědi, kachexie a anorexie, akutních infekcí, šokových stavů, reakcí příjemce na transplantát a autoimunních nemocí.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu bylo poskytnout sloučeniny, které kromě inhibice TNF také inhibují působení MMP a proto je lze použít k léčení pacientů, kteří trpí nemocemi způsobenými TNF a/nebo MMP.

Podstata vynálezu

Stručný popis vynálezu

Vynález zahrnuje nové merkaptoalkylpeptidové sloučeniny obecného vzorce I:

I které jsou použitelné jako inhibitory matrixových metaloproteinas a/nebo nemocí způsobených TNF včetně degenerativních nemocí (které byly uvedeny výše) a určitých rakovin.

A

Jedním aspektem předkládaného vynálezu jsou nové sloučeniny obecného vzorce I. V obecném vzorci I:

R¹ je C1.6 alkyl, C2.6 alkenyl, aryl, (C^g alkyl) aryl nebo C^g alkyl-AR⁹, kde A je 0, NR⁹ nebo S(0)m, kde m = 0-2 a nebo každé R⁹ je H, C_x_₄ alkyl, aryl nebo (C_x_4 alkyl) aryl;

R² je H nebo 0_χ.₆ alkyl;

X je NR⁴R⁵ a

R⁴ je H nebo 0_χ_₆ alkyl nepovinně substituovaný aminem (NH₂), arylaminem, chráněným aminem, arylem, di(C^galkyl)aminem, mono(C^galkyl) aminem, COOH, chráněným karboxylem, karbamoylem, mono (Ci.galkyl) karbamoylem nebo di (C^alkyl) karbamoylem a R⁵ je H nebo Ci.galkyl nebo je NR⁴R⁵ pyrrolidin, piperidin nebo morfolin;

R³ je [Alk]nR⁶ a R⁶ je nepovinně substituovaný C3_₆ cykloalkyl, C₃.₆ cykloalkenyl, Ο₃.₆ alkyl, benzyl, (0_>6 alkoxy) benzyl, benzyloxybenzyl nebo 3-indolylmethyl, Alk je C^g alkyl nebo C₂.₆alkenyl a n = 0 nebo 1;

R⁷ je H nebo R¹⁰CO kde R¹⁰ je 0_>4 alkyl, (C_r_₄ alkyl) aryl, C₃.₆cykloalkyl, (C₃.₆ cykloalkyl) alkyl, C₂.₆ alkenyl nebo (C₂.₆alkenyl)aryl a

R^a je H, C₃.₄ alkyl, (C₃.₄ alkyl) aryl nebo aryl; nebo jeho sůl, solvát nebo hydrát.

Podrobný popis vynálezu

Je cenné, že sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více asymetricky substituovaných atomů uhlíku, například ty, které jsou označeny v obecném vzorci I hvězdičkou. Přítomnost jednoho nebo více těchto asymetrických center ve sloučenině obecného vzorce I zvyšuje množství stereoizomerů a v každém případě je vynález chápán tak, že zahrnuje všechny . stereoizomery včetně enantiomerů a diastereomerů a směsí včetně jejich«'racemických směsí.

V obecných vzorcích v předkládaném vynálezu je čára ύ používána na případném asymetrickém centru kde reprezentuje možnost R- a S-konfigurace, čáry < a ...... představují konkrétní konfiguraci na asymetrickém centru.

Jak se používá v předkládaném vynálezu buď samostatně nebo v kombinaci, pojem C^s alkyl označuje případně rozvětvenou alkylovou skupinu, která sestává z jednoho až šesti uhlíkových atomů včetně, například, methylu, ethylu, propylu, isopropylu, butylu, t-butylu, pentylu, hexylu. Takto, například [Alk]_nR° může být t-butyl.

Pojem C_>4 alkyl označuje případně rozvětvenou alkylovou skupinu, která sestává z jednoho až čtyř uhlíkových atomů včetně, například, methylu, ethylu, propylu, isopropylu, butylu a t-butylu.

Pojem C₂._s alkenyl označuje případně rozvětvenou alkylovou skupinu, která sestává ze dvou až šesti uhlíkových atomů a obsahuje navíc jednu dvojnou vazbu s konfigurací E nebo Z. Tento pojem zahrnuje, například, vinyl, 1-propenyl, 1- a

2-butenyl a 2-methyl-2-propenyl.

Pojem cyklo (C₃.₆) alkyl označuje nasycenou alicyklickou skupinu, která sestává ze tří až šesti uhlíkových atomů a zahrnuje, například, cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl a cyklohexyl.

Pojem cyklo (C₃.₆) alkenyl označuje alicyklickou skupinu, která sestává ze tří až šesti uhlíkových atomů a obsahuje navíc jednu dvojnou vazbu. Tento pojem zahrnuje, například, cyklopenentyl a cyklohexenyl.

Pojem aryl označuje nepovinně substituovaný fenyl nebo naftyl přičemž substituent(y) jsou vybrány z, například, halogenu, trifluormethylu, C_>6 alkylu, alkoxylu, fenylu a podobně. Pojem halogen označuje fluor, chlór, bróm nebo jód.

Pojem chráněný amin nebo chráněný karboxyl označuje amino nebo karboxy skupinu, která je chráněna způsobem, který je známý osobám vzdělaným v dané problemátice. Například aminoskupina může být chráněna benzyloxykarbonylem,' tert.-butoxykarbonylem, acetylem nebo podobnou skupinou nebo ve formě ftalimidu nebo podobné skupiny. Karboxylové skupina může být chráněna ve formě snadno odstranitelného esteru jako je methyl, ethyl, benzyi nebo tert-butylester.

Pojem alkoxyl označuje případně rozvětvený alkoxyl, který sestává maximálně ze šesti uhlíkových atomů jako je methoxyl, ethoxyl, propoxyl, isopropoxyl, butoxyl nebo tert.-butoxyl.

Soli sloučeniny obecného vzorce I zahrnují farmaceuticky přijatelné soli, například soli, které vzniknou přidáním kyseliny, odvozené od anorganických nebo organických kyselin, jako jsou hydrochloridy, hydrobromidy, p-toluensulfonáty, fosfáty, sulfáty, chloristany, octany, trifluoroctany, propionáty, citráty, malonáty, sukcináty, laktáty, oxaláty, vínany a benzoáty.

Soli mohou být také tvořeny bázemi. Takové soli zahrnují soli odvozené od anorganických nebo organických bází, například solí alkalických kovů jako jsou hořečnaté nebo vápenaté soli a soli s organickými aminy jako jsou morfolinové, piperidinové, dimethylaminové nebo diethylaminové soli.

Pokud je chráněná karboxylové skupina ve sloučenině podle předkládaného vynálezu esterifikovaná karboxylové skupina, může to být metabolicky labilní ester COOR^U kde R^u je ethyl, benzyl, fenethyl, fenylpropyl nebo a nebo β-naftyl,

2,4-dimethylfenyl, 4-tert.-butylfenyl, 2,2,2-trifluorethyl,

1-(benzyloxy)benzyl, 1-(benzyloxy)ethyl, 2-methyl-l-propionyl~ oxypropyl, 2,4,6-trimethylbenzyloxymethyl· nebo pivaloyloxymethyl.

Preferované sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou ty, ve kterých nezávisle nebo v jakékoliv kombinaci:

R¹ je C_x.₄ alkyl nebo C_x.₃ alkyl-OH, například 2-methylpropyl (isobutyl) nebo 2-hydroxyethyl;

R² je vodík; n je nula;

R⁴ je vodík nebo C3..3 alkyl, například methyl;

R⁵ je vodík nebo C_x.₃ alkyl, například methyl;

R⁶ je benzyl nebo 3-indolylmethyl;

R⁷ je vodík nebo R¹⁰CO kde R¹⁰ je C1.i alkyl, například methyl; R⁸ je C]_4 alkyl, aryl nebo (C>3 alkyl) aryl, například fenyl nebo benzyl.

Zejména preferované sloučeniny podle předkládaného vynálezu j sou:

N-[N-(merkaptoacetyl)-L-leucyl]-L-fenylalaninmethylamid,

N-(acetylmerkaptoacyl)-L-leucyl-L-fenylalaninmethylamid, (RS)-2-(acetylthio)pentanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamid, (RS)-2-(acetylthio)propanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamid, (RS)-2-(acetylthio)-3-methylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamid, (RS)-2-(acetylthio) -2-fenylacetyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamid, (RS)-2-(acetylthio)-3-fenylpropanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamid, (RS)-2-(acetylthio)-4-fenyibutanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamid,

N-(acetylmerkaptoacyl)-L-threonyl-L-fenylalaninmethylamid,'

N-(acetylmerkaptoacyl)-L-leucyl-L-tryptofanmethylamid, (RS)-2-merkaptopentanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid, (RS)-2-merkaptopropanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid, (RS)-2-merkapto-3-methylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamid, (RS) -2-merkapto-2-fen.ylacetyl-L-leucyl-L-fenylalan.in-Nmethylamid, (RS)-2-merkapto-3-fenylpropanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamid, (RS)-2-merkapto-4-fenylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamid,

N- [N- (merkaptoacetyl) -L-threonyl] -L-fenylalaninmethylauu-ci,

N-[N-(merkaptoacetyl)-L-leucyl]-L-tryptofanmethylamid.

Sloučeniny obecného vzorce I lze připravit jakoukoliv vhodnou metodou známou v dané problematice a/nebo následujícími postupy, které jsou součástí vynálezu. Je cenné, že pokud je potřeba jednotlivý stereoizomer obecného vzorce I, popsaný syntetický postup lze použít na homochirální výchozí látky a/nebo mohou být izomery odděleny ze směsí pomocí běžných separačních technik (např. HPLC).

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu lze připravit následujícím postupem. Ve vzorcích uvedených dále odpovídají skupiny R¹, R², R³, R⁶, R¹, R^a a X definicím uvedeným výše pokud není uvedeno jinak. Je cenné, že funkční skupiny jako je amino, hydroxyl nebo karboxyl, přítomné v různých sloučeninách popsaných dále, které je potřeba zachovat, mohou být před provedením reakce v chráněné formě . V takových případech může být odstranění chránící skupiny posledním krokem konkrétní reakce. Vhodné chránící skupiny pro takové funkční skupiny jsou osobám vzdělaným v dané problematice známy. Pro konkrétní detaily viz ''Protective Groups in Organic Synthesis, Wiley Interscience, TW Greene, PGM Wuts.

Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I zahrnuje odchránění (například hydrolýzou) sloučeniny obecného vzorce I, kde R⁷ představuje vhodnou chránící skupinu (např. tert.-butyl nebo acetát).

Je cenné, že pokud je žádán konkrétní stereoizomer obecného vzorce I, může být získán běžnými rezolučními technikami jako je HPLC. Pokud je to žádoucí, lze nicméně užít pro reakci vhodné homochirální výchozí látky, ze kterých se získá konkrétní stereoizomer obecného vzorce I. To je popsáno v příkladech provedení vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I, kde R⁷ představuje vhodnou chránící skupinu lze připravit reakcí kyseliny obecného vzorce II:

kde R⁷ a R³ odpovídají definicím uvedeným výše nebo jejího aktivního derivátu, s aminem obecného vzorce III:

Aktivní deriváty kyseliny obecného vzorce II jsou například anhydridy nebo halogenidy jako jsou chloridy kyselin.

Reakci lze provést za standardních podmínek pro aminační reakce tohoto typu. Reakci lze provést v rozpouštědle, například inertním organickém rozpouštědle jako je ether, např. cyklický ether jako je tetrahydrofuran, amid, např. substituovaný amid jako je dimethylformamid nebo halogenovaný uhlovodík jako je dichlormethan, za nízké teploty např. -30°C až laboratorní teplota, jako je -20°C až 0°C, nepovinně' v přítomnosti báze, např. organické báze jako je amin, např. triethylamin nebo cyklický amin jako je N-methylmorfolin. Pokud je použita kyselina obecného vzorce II, reakce se dále provádí v přítomnosti kondenzačního činidla například diimidu jako je Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimid, s výhodou v přítomnosti triazolu jako je 1-hydroxybenzotriazol. Alternativně se může kyselina nechat před reakcí s aminem obecného vzorce III reagovat s chloroformátem například s ethylchloroformátem.

Amin obecného vzorce III lze připravit z kyseliny obecného vzorce IV:

nebo jejího aktivního derivátu reakcí s aminem obecného vzorce V:

a následným odstraněním chránících skupin.

Aktivní deriváty kyseliny obecného vzorce IV jsou například anhydridy nebo halogenidy jako jsou chloridy kyselin jak je uvedeno výše.

Aminokyseliny a jejich deriváty vyobrazené na obecných vzorcích IV a V lze získat v chirální nebo racemické formě. V chirální formě tvoří asymetrické stavební bloky pro chirální syntézy sloučenin obecného vzorce I. Mnoho z těchto derivátů lze snadno získat z komerčně dostupných výchozích látek pomocí metod známých osobám vzdělaným v dané problematice. (Viz The Practice of Peptide Synthesis M. Bodanszk a kol., Springer Verlag, New York, 1984; WO 92/21360).

Sloučeniny obecného vzorce I, kde R⁷ představuje vhodnou chránící skupinu lze připravit nukleofilní substitucí sloučenin obecného vzorce VI:

kde R¹⁴ je vhodná odstupující skupina (např. halogen jako je bromid nebo alkyl sulfonátové estery jako je methansulfonát) thiolem obecného vzorce VII:

R⁷SH

VII kde R⁷ je vhodná chránící skupina (např. tert.-butyl nebo acetát), za standardních podmínek, které jsou osobám vzdělaným v uvedené problematice známy, jak je uvedeno v příkladech provedení vynálezu ve WO 90/05719.

Thioly obecného vzorce VII lze získat z komerčně dostupných výchozích látek pomocí metod, které jsou osobám vzdělaným v uvedené problematice známy. Mnoho thiolů obecného vzorce VII je také komerčně dostupných.

Sloučeniny obecného vzorce VI lze připravit reakcí kyseliny obecného vzorce VIII:

kde R¹⁴ a R⁹ odpovídají definicím uvedeným výše (nebo se jedná o jejich vhodně chráněné deriváty) nebo jejího aktivního derivátu s aminem obecného vzorce III za podobných podmínek jako je popsáno u přípravy sloučeniny obecného vzorce I, ve které R⁷ představuje vhodnou chránící skupinu.

Karboxylové kyseliny struktur vyobrazených na obecných vzorcích II a VIII lze získat v chirální nebo racemické formě. Mnoho těchto derivátů lze snadno získat z komerčně dostupných výchozích materiálů pomocí metod, které jsou osobám vzdělaným v uvedené problematice známy (viz WO 90/05719).

Sloučeniny obecného vzorce I lze také připravit přeměnou jiné sloučeniny obecného vzorce I. Takto, například lze připravit sloučeninu . obecného vzorce I, kde R^l je Cx.6 alkyl, hydrogenací (pomocí palladia na uhlí ve vhodném rozpouštědle, jako je alkohol, např. ethanol) sloučeniny obecného vzorce I,' kde R¹ je C2.₆ alkenyl. Sloučeninu obecného vzorce I, kde R¹ je R¹⁰CO lze připravit acylací (pomocí vhodného chloridu kyseliny R¹⁰COC1 v přítomnosti báze jako je triethylamin ve vhodném rozpouštědle jako je chlorované rozpouštědlo, např. dichlormethan) sloučeniny obecného vzorce I, kde R^: je H.

Jakákoliv směs konečných produktů nebo meziproduktů se může dělit na základě fyzikálně chemických rozdílů složek, známými způsoby, na čisté konečné produkty nebo meziprodukty, například chromatografií, destilací, frakční krystalizací nebo tvorbou soli pokud je to za určitých podmínek vhodné nebo možné.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu vykazují in vitro inhibiční aktivity ve vztahu ke stromelysinu, kolagenase a gelatinase. Sloučeniny podle předkládaného vynálezu také vykazují in vitro inhibici uvolňování TNF. Aktivita a selektivita sloučenin může být stanovena pomocí vhodného testu inhibice enzymů, například jak je popsáno v příkladu A uvedeném dále.

Vynález se také oýká způsobu léčení pacientů (včetně člověka a/nebo savců pěstovaných v mlékárenství, masném nebo kožešnickém průmyslu nebo jako domácí zvíře), kteří trpí poruchami nebo nemocemi, které souvisí se stromelysinem. jak je popsáno výše a konkrétněji, způsobu léčení, který zahrnuje podávání inhibitorů matrixových metaloproteinas obecného vzorce I jako aktivní složky.

Sloučeninu obecného vzorce I lze použít spolu s dalšími složkami v léčení osteoartritidy a revmatické artritidy a nemocí, které vznikají nadměrnou expresí těchto matrixových metaloproteinas jako jsou ty, které se nacházejí v určitých nádorových, metastatických buněčných liniích.

Jak je uvedeno výše, sloučeniny obecného vzorce I jsou použitelné v lidské nebo veterinární medi&Yně, protože jsou aktivní jako inhibitory TNF a MMP. V dalším aspektu se. předkládaný vynález týká způsobu managementu (čímž je míněna léčba nebo profylaxe) nemoci nebo stavu, který souvisí s TNF a/nebo MMP u savců, zejména u lidí, přičemž tato metoda zahrnuje podávání účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli. Za tímto účelem může být sloučenina obecného vzorce I použita pro přípravu činidla pro management (čímž je míněna léčba nebo profylaxe) nemoci nebo stavu, který souvisí s TNF a/nebo MMP.

Nemoci nebo stavy, které patří mezi výše uvedené zahrnují zánět, horečku, kardiovaskulární onemocnění, průjem, prudké koagulační odpovědi, kachexii a anorexii, akutní infekce, šokové stavy, reakce příjemce na transplantát a autoimunní nemoci a ty, které zahrnují rozpad tkáně jako je resorpce kostí, zánětlivá onemocnění, dermatologické stavy, růst nádoru, angiogeneze a invaze sekundárních metastáz, zejména revmatická artritida, osteoartritida, periodontosa, gingivitida, vředovitost rohovky, růst nádoru, angiogeneze a invaze sekundárních metastáz.

Pro léčení revmatické artritidy, osteoartritidy a nemocí, které vznikají nadměrnou expresí matrixových metaloproteinas jako jsou ty, které se nacházejí v určitých metastatických buněčných liniích nebo jiných nemocí, které jsou způsobeny matrixovými metaloendoproteinasami nebo zvýšenou produkcí TNF, mohou být sloučeniny obecného vzorce I podávány orálně, povrchově, parenterálně, inhalací sprejem nebo rektálně' v jednotkových dávkových prostředcích, které obsahují nejedovaté farmaceuticky přijatelné nosiče, adjuvans a vehikula. Pojem parenterální tak, jak se používá v předkládaném vynálezu zahrnuje subkutánní injekce, intravenozní, intramuskulární, intrasternální injekce nebo infuzní techniky. Navíc k léčení teplokrevných živočichů jako jsou myši, krysy, koně, hovězí dobytek, ovce, psi a kočky jsou sloučeniny podle předkládaného vynálezu účinné při léčení lidí.

Farmaceutický prostředek, který obsahuje aktivní složku' podle předkládaného vynálezu může být ve formě vhodné pro orální použití, například jako tablety, vodné nebo olejovité suspenze, dispergovatelné prášky nebo granule, emulze, tvrdé nebo měkké kapsule nebo sirupy. Prostředky určené pro orální podávání mohou být připraveny podle jakékoliv metody známá v dané problematice pro výrobu farmaceutických prostředků a takové prostředky mohou obsahovat jedno nebo více agens vybraných ze sladidel, příchutí, barviv a stabilizačních prostředků, aby se připravily farmaceuticky elegantní a chutné prostředky. Tablety obsahují aktivní složky ve směsi s nejedovatými farmaceuticky přijatelnými excipienty, které jsou vhodné pro výrobu tablet. Tyto excipienty mohou být, například, inertní zřeďovadla, jako je uhličitan vápenatý, uhličitan sodný, laktosa, fosforečnan vápenatý nebo fosforečnan sodný; granulační nebo desintegrační činidla, například kukuřičný škrob nebo kyselina alginová; pojivá, například škrob, želatina nebo akacia a maziva, například stearát hořečnatý, kyselina stearová nebo talek. Tablety mohou být nepotažené nebo mohou být potažené známými technikami, které prodlouží dobu rozpadu a absorpce v gastrointestinálním traktu, a tak poskytují prodloužené působení po delší dobu. Například lze použít zpožďující materiál jako je glyceryl monostearát nebo glyceryl distearát. Tablety lze také potáhnout technikami popsanými v US Patentech č. 4,256,108;

sůl methylcelulosa,

4,166,452 a 4,256,874, aby vznikly osmotické terapeutické tablety s kontrolovaným uvolňováním.

Prostředky pro orální podávání mohou také být ve formě tvrdých želatinových kapslí, ve kterých je aktivní složka smíchána s inertním pevným zřeďovadlem, například uhličitanem vápenatým, fosforečnanem vápenatým nebo kaolinem nebo jako měkké želatinové kapsle, ve kterých je aktivní složka smíchána s vodným nebo olejovým mediem, například arašídovým olejem, kapalným parafinem nebo olivovým olejem.

Vodné suspenze obsahují aktivní složky ve směsi s excipienty, které jsou vhodné pro výrobu vodných suspenzí. Takové excipienty jsou suspendační činidla, například sodná karboxymethylcelulosy, methylcelulosa, hydroxypropylalginát sodný, polyvinyl-pyrrolidon, tragakanthová pryskyřice a akaciová pryskyřice, disperzačni nebo zvlhčující činidla mohou být přirozeně se vyskytující fosfatidy, například lecithin, nebo kondenzační produkty alkylenoxidu s mastnými kyselinami, například polyoxyethylenstearát, nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy s dlouhým řetězcem, například nebo kondenzační produkty estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolu jako je polyoxyethylen s částečnými estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolanhydridů, například polyoxyethylensorbitanmonooleát. Vodné suspenze mohou také obsahovat jeden nebo více stabilizačních prostředků, například ethyl- nebo n-propyl-p-hydroxybenzoát, jedno nebo více barviv, jednu nebo více příchutí a jedno nebo více sladidel jako je sacharosa nebo sacharin.

Olejové suspenze mohou být vytvořeny suspendováním aktivní složky v rostlinném oleji, například arašídovém oleji, olivovém oleji, sezamovém oleji nebo kokosovém oleji, nebo v minerálním oleji jako je tekutý parafin. Olejové suspenze mohou obsahovat zahušťovadlo, například včelí vosk, tuhý heptadekaethylenoxycetanol, ethylenoxidu s částečnými parafin nebo cetylalkohol. Aby vznikl chutný prostředek pro orální podávání lze přidat sladidla a příchutě. Tyto prostředky se stabilizují přidáním antioxidantů jako je kyselina askorbová.

Dispergovatelné prášky a granule vhodné pro přípravu vodné suspenze přidáním vody, obsahují aktivní složku ve směsi s dispersním nebo zvlhčujícím činidlem, suspendačním činidlem a jedním nebo více stabilizačními prostředky. Vhodná dispersní nebo zvlhčující činidla a suspendační činidla jsou uvedena výše. Lze také použít sladidla, příchutě a barviva.

Farmaceutické prostředky podle předkládaného vynálezu mohou také být ve formě emulzí olej ve vodě. Olejová fáze může být rostlinný olej, například olivový olej nebo arašidový olej nebo minerální olej, například tekutý parafin nebo jejich směsi. Vhodná emulgační činidla jsou přirozeně se vyskytující pryskyřice, například akaciová pryskyřice nebo tragakanthová pryskyřice, přirozeně se vyskytující fosfatidy, například ze sojových bobů, lecithin a estery a částečné estery odvozené od mastných kyselin a hexitol anhydridů, například sorbitanmonooleát a kondenzační produkty uvedených částečných esterů s ethylenoxidem, například polyoxyethylensorbitanmonooleát. Emulze mohou také obsahovat sladidla a příchutě.

Sirupy lze připravit smícháním se sladidly, například glycerolem, propylenglykolem, sorbitolem nebo sacharosou. Takové prostředky také mohou obsahovat deemulgátor, stabilizační prostředky, příchutě a barviva.

Farmaceutické prostředky mohou být ve formě sterilní injikovatelné vodné nebo oleagenní suspenze. Tato suspenze může být připravena za použití vhodných dispersních nebo zvlhčujících činidel a suspendačních činidel, která byla uvedena výše, způsoby známými v dané problematice. Sterilní injikovatelné prostředky mohou být také sterilní injikovatelné roztoky nebo suspenze v nejedovatém, parenterálně přijatelném ředidle nebo roztoku, například jako roztok 1,3-butandiolu.

Mezi přijatelná vehikula patří voda, Ringerův roztok ' a isotonický roztok chloridu sodného. Navíc se jako rozpouštědlo nebo suspendační medium, běžně používají sterilní, stálé oleje. Za tímto účelem, lze použít jakoukoliv směs stálých olejů, včetně syntetických mono- nebo diglyceridů. Navíc lze pro přípravu těchto injekcí použít mastné kyseliny jako je kyselina olejová.

Sloučeniny obecného vzorce I lze také podávat ve formě doplňků při rektálním podávání léků. Tyto prostředky lze připravit smícháním léku s vhodným nedráždícím excipientem, který je za laboratorní teploty pevný, ale kapalný při rektální teplotě, a proto v rektu roztaje a uvolní lék. Takový materiál je kakaové máslo a polyethylenglykoly.

Pro povrchové použití se využívají krémy, gely, roztoky nebo suspenze, které obsahují sloučeninu obecného vzorce I. V předkládaném vynálezu zahrnuje pojem povrchové aplikace také použití ústních vod a kloktadel.

Dávkování od 0,05 mg do 140 mg na kilogram tělesné hmotnosti denně je vhodné pro léčení uvedených stavů (2,5 mg až 7 g pacientovi denně). Například, zánět lze účinně léčit podáváním 0,01 až 50 mg sloučeniny na kilogram tělesné hmotnosti denně (0,5 mg až 3,5 g pacientovi denně).

Množství aktivní složky, které po smíchání s nosičem vytvoří jednotkovou dávku, bude záviset na léčeném příjemci a konkrétním způsobu podávání. Například prostředek určený pro orální podávání pro lidi může tvořit 5 až 95 procent celkového prostředku. Jednotková dávka bude obecně obsahovat 1 mg až 500 mg aktivní složky.

Nicméně je jasné, že konkrétní dávka pro jednotlivého pacienta bude záviset na mnoha faktorech, včetně aktivity konkrétní použité sloučeniny, věku, tělesné hmotnosti, celkovém zdravotním stavu, pohlaví, čase podávání, způsobu podávání, rychlosti vylučování, kombinace léků a prudkosti konkrétní léčené nemoci.

?! •«ίτΛΤΪΠΓ»

Příklady provedení vynálezu

Následující, nikterak neomezující příklady 1 až 23 ilustrují přípravu sloučenin obecného vzorce I pomocí materiálů včetně následujících meziproduktů. Příklady A až D ilustrují testovací postupy.

V příkladech jsou použity následující zkratky:

DCC dicyklohexylkarbodiimid

RT laboratorní teplota

EDC hydrochlorid 1-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu

THF tetrahydrofuran

TNFa faktor nekrosy tumoru a

PMA forbol-13-myristát-12-acetát

ELISA enzymem spojený imunosorbentní test

Meziprodukt 1 L-fenYlalanin-N-methylamid

DCC (3,02 g) byl přidán do roztoku L-fenylalanin-N-benzylkarbamátu (4,00 g) a N-hydroxysukcinimidu (1,69 g) v suchém THF (35 ml) při 0°C. Směs byla míchána při této teplotě po dobu 16 h a přefiltrována přes křemelinu. K filtrátu byl přidán methylamin (40% vodný roztok, 5 ml) a směs byla míchána za RT po dobu 24 hodin. Reakční směs byla zahuštěna za sníženého tlaku a surový produkt (6,01 g) byl rozpuštěn v ethanolu (250 ml) . K ethanolovému roztoku byla přidána suspepze 10% paladia na uhlí v H₂O (2 ml). Směs byla míchána v přítomnosti vodíku při 724 kPa po dobu 18 h. Roztok byl přefiltrován přes křemelinu a filtrát byl odpařen za sníženého tlaku. Odparek byl rozdělen mezi 1 N kyselinu chlorovodíkovou (110 ml) a dichlormethan (50 ml). Vrstvy byly odděleny a vodná vrstva byla extrahována dichlormethanem (50 ml) . Vodná vrstva byla neutralizována 3 N hydroxidem sodným na pH 14 a extrahována dichlormethanem (3 x 50 ml) . Organické extrakty byly spojeny, vysušeny (Na₂SOJ, filtrovány a odpařeny na sloučeninu uvedenou v titulu ve formě bezbarvého, viskózního oleje, který byl za velmi nízkého tlaku ztužen (2,24 g) .

TLC R_f 0,15 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

Podobným postupem byl připraven:

Meziprodukt 2 L-tryptofan-N-methylamid

Z L-tryptofan-N-benzylkarbamátu (50 g) ve formě bezbarvého oleje (14,3 g)

TLC R_f 0,30 (5% MeOH-CH₂Cl₂) .

Meziprodukt 3

N-[N-(karbobenzyloxy)-L-leucyl]-L-fenylalaninmethylamid

Meziprodukt 1 (1,33 g) , L-leucin-N-benzylkarbamát (1,98 g),

N-hydroxybenzotriazol (1,21 g) a EDC (1,57 g) byly míchány v suchém THF (30 ml) při 0°C po dobu 24 h. Byla přidána voda (10 ml) a dichlormethan (10 ml) a organické rozpouštědlo bylo odpařeno za sníženého tlaku, vodná fáze byla rozdělena mezi zředěnou kyselinu chlorovodíkovou (1 N, 10 ml) a ethylacetát (20 ml) . Organická vrstva byla oddělena, promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu (8%, 20 ml) a nasyceným roztokem chloridu odpařena sodného (20 ml), na neprůsvitný filtrována rozpuštěn vysušena (NaSOJ , gel. Ten byl dichlormethanu a odpařen za sníženého tlaku na produkt ve formě bezbarvého oleje (2,78 g).

TLC Rf 0,60 (EtOAc)

Podobným postupem byl připraven:

Meziprodukt 4

N-[N-(karbobenzyloxy)-L-leucyl]-L-tryptofanmethylamid

Z meziproduktu 2 (11,4 g) ve formě bílé pevné látky (20 g) TLC R_£· 0,4 6 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

Meziprodukt 5

N- [N- (karbobenzyloxy) -L-threonyl] -L-fenylalaninmethylamid

Z L-threonin-N-benzylkarbamátu (4,3 g) ve formě bezbarvého oleje (7,7 g)

TLC R_f 0,31 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

Meziprodukt 6 N-(L-leucyl)-L-fenylalaninmethylamid Meziprodukt 3 (2,78 g) byl rozpuštěn v ethanolu (140 ml) a pak bylo přidáno paladium na/Síhlí (0,5 g) (jako suspenze ve 3 ml H₂0) . Suspenze byla míchána po dobu 16 h pod vodíkovou atmosférou. Směs byla filtrována přes křemelinu, promyta dichlormethanem (20 ml). Odpařením filtrátu byla získána bezbarvá polotuhá látka, která byla rozpuštěna v 1 N kyselině chlorovodíkové (100 ml) a extrahována dichlormethanem (3 x 50 ml), pak byla neutralizována hydroxidem sodným U N, 50 ml) a extrahována dichlormethanem (3 x 50 ml) . Organické extrakty byly spojeny, vysušeny (Na₂SO₄) , filtrovány a odpařeny na sloučeninu uvedenou v titulu ve formě bezbarvé pevné látky (1,66 g) .

TLC R_f 0,13 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

Meziprodukt 7 N-(L-leucyl)-L-tryptofanmethylamid Na roztok meziproduktu 4 (2 g) v cyklohexenu (50 ml) a ethanolu (50 ml) se působilo 10% paladiem na uhlí (0,2 g) . Směs byla míchána po dobu 2 h za varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo bylo po filtraci přes křemelinu odpařeno za sníženého tlaku a odparek byl čištěn flash kolonovou chromatografií (SiO,, 10% MeOH, CH₂C1₂) na hygroskopickou bezbarvou pevnou látku (1,05 g).

TLC R, 0,38 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

Podobným postupem byl připraven:

Meziprodukt 8 N-(L-threonyl)-L-fenylalaninmethylamid Z meziproduktu 5 (6,6 g) ve formě bílé pevné látky (3,31 g)

TLC R_f 0,05 (5% MeOH-CH₂Cl₂) .

Meziprodukt 9 Acetylmerkaptooctová kyselina

Do ethanolu (20 ml) byl přidán sodík (460 mg) a k roztoku byla přidána kyselina thioloctová (1,50 g) . Po 5 min byla přidána kyselina bromoctová (2,78 g) a reakční směs byla míchána po dobu 18 h. Reakční směs byla naředěna dichlormethanem (60 ml) a filtrována přes křemelinu. Filtrát byl odpařen na světle žlutý olej. Surový produkt byl rozpuštěn v dichlormethanu (10 ml), filtrován a odpařen na sloučeninu uvedenou v titulu ve formě žlutého oleje (2,84 g).

^ΧΗ NMR (200 MHz; CDC1₃; Ref TMS) 2,41 (s, 3H) a 3,75 (s, 2H) .

Meziprodukt 10 Kyselina (RS)-2-brompentanová

K roztoku D,L-nor-valinu (10 g) a bromidu draselného (35,5 g) ve vodné kyselině sírové (1,25 M, 130 ml) byl po částech přidán během 1 h, při 0°C pevný dusitan sodný (8,8 g). Roztok byl pak ponechán ohřát na RT a míchán po dobu 2 h. Směs byla extrahována dichlormethanem (2 x 100 ml), spojené extrakty byly vysušeny (MgSOJ a za sníženého tlaku odpařeny na sloučeninu uvedenou v titulu (11,53 g) ve formě bezbarvého oleje.

TLC R_f 0,60 (EtOAc)

Podobným způsobem byly připraveny:

Meziprodukt 11 Kyselina (RS)-2-brom-3-methylbutanová

Z D,L-valinu (10 g) ve formě bezbarvého oleje (11,48 g)

TLC Rf 0,54 (EtOAc)

Meziprodukt 12 Kyselina (RS)-2-brom-2-fenyloctová

Z D,L-fenylglycinu (10 g) ve formě světle žlutého oleje (7,24 g)

TLC R_f 0,58 (EtOAc) •řStlM—

Meziprodukt 13 Kyselina (RS)-2-brom-3-fenylpropanová Z D,L-fenylalaninu (5 g) ve formě světle žlutého oleje (6,72 g)

TLC R_f 0,58 (EtOAc)

Meziprodukt 14 Kyselina (RS)-2-brom-4-fenylbutanová Z D,L-homo-fenylalaninu (970 mg) ve formě bílé pevné látky (1,0 g)

TLC R_f 0,13 (EtOAc)

Meziprodukt 15 Kyselina (RS)-2-acetylthio-pentanová K roztoku meziproduktu 10 (3,0 g) v ethanolu (50 ml) se přidal thiolacetát draselný (2,1 g) a směs se nechala míchat přes noc za RT. Roztok byl odpařen za sníženého tlaku a odparek byl rozdělen mezi vodu (30 ml) a dichlormelnju (30 ml). Organická vrstva byla promyta nasyceným roztokem chloridu sodného (30 ml), vysušena (MgSOJ a odpařena za sníženého tlaku na sloučeninu uvedenou v titulu (2,23 g) ve formě žlutého oleje.

TLC R_ř 0,55 (EtOAc)

Podobným způsobem byly připraveny:

Meziprodukt 16 Kyselina (RS)-2-acetylthio-propanová Z kyseliny (RS)-2-brompropanové (1,63 g) ve formě žlutého oleje (1,38 g)

TLC R_f 0,4 (5% EtOH-CHCl₃)

Meziprodukt 17 Kyselina (RS)-2-acetylthio-3-methylbutanová Z meziproduktu 11 (5 g) ve formě světle žlutého oleje (4,1 g)

TLC R_f 0,5 (EtOAc)

Meziprodukt 18 Kyselina (RS)-2-acetylthio-2-fenyloctová Z meziproduktu 12 (3,0 g) ve formě žlutého oleje (1,64 g)

TLC R_f 0,5 (EtOAc)

Meziprodukt 19 Kyselina (RS)-2-acetylthio-3-fenylpropanová

Z meziproduktu 13 (2,0 g) ve formě žlutého oleje (1,41 g)

TLC R_f 0,80 (EtOAc)

Meziprodukt 20 Kyselina (RS)-2-acetylthio-4-fenylbutanová

Z meziproduktu 14 (860 mg) ve formě oleje (340 mg)

TLC R_ř 0,35 (EtOAc)

Příklad 1 N-[N-acetylmerkaptoacetyl-L-leucyl]-L-fenylalaninN -m e t hy 1 am i d

Meziprodukt 6 (113 mg) a meziprodukt 9 (52 mg) byly rozpuštěny v suchém THF (10 ml) , byl přidán N-hydroxybenzotriazol (63 mg), EDC (82 mg) a vzniklý roztok byl míchán po dobu 16 h při 0°C. Reakční směs byla odpařena za sníženého tlaku a odparek byl rozdělen mezi 1 N kyselinu chlorovodíkovou (20 ml) a ethylacetát (20 ml) . Vrstvy byly odděleny a organická fáze byla promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 20 ml) a nasyceným roztokem chloridu sodného (20 ml), vysušena (MgSOJ a odpařena na surový produkt ve formě bezbarvé pevné látky (146 mg). Čištěním flash kolonovou chromatografií (8 x 1,5 cm, EtOAc jako mobilní fáze, nanesení vzorku v CH₂C1₂) se získala sloučenina uvedená v titulu ve formě bezbarvé pevné látky (110 mg).

TLC R_f	0, 35	(EtOAc)
^LH NMR	(200	MHz; CDC1₃; Ref TMS): 0,90	(m, 6H), 1,3-1,	8 (m,
3H), 2,4	(s,	3H) , 2,7 (d, 3H), 2,9-3,3	(m, 2H) , 3,5 (s,	2H) ,
4,2 (m,	IH) ,	4,6 (m, IH) , 6,1 (m, IH) ,	6,45 (br.d, IH)	, 6,6

(br.d, IH) , 7,1-7,4 (m, 5H)

Podobným způsobem byly připraveny:

Příklad 2 (RS)-2-acetylthio-pentanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid

Z meziproduktu 15 (300 mg) a meziproduktu 6 (500 mg) ve formě bílé pevné látky (540 mg)

TLC R_f 0,63 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

C₂₃H₃₅N₃O₄S [449, 6]; [MH⁺] = 450; [MNa⁺] = 472.

Příklad 3 (RS)-2-acetylthio-propanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid

Z meziproduktu 16 (180 mg) a meziproduktu 6 (355 mg) ve formě bílé pevné látky (314 mg)

TLC R_f 0,33 (EtOAc)

C₂₁H₃₁N₃O₄S [421,6]; [MH⁺] = 422

Příklad 4 (RS)-2-acetylthio-3-methylbutanoyl-L-leueyí -ňfenylalanin-N- methylamid

Z meziproduktu 17 (330 mg) a meziproduktu 6 (553 mg) ve formě bílé pevné látky (570 mg) po rekrystalizaci z diethyletheru

TLC R_f 0,36, 0,40 (diastereomery) (EtOAc)

C₂₃H₃₅N₃O₄S [449, 6]; [MH⁺] = 450; [MNa⁺] = 472.

Příklad 5 (RS)-2-acetylthio-2-fenylacetyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid

Z meziproduktu 18 (360 mg) a meziproduktu 6 (500 mg) ve formě bílé pevné látky (660 mg)

TLC R_f 0,37 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

C₂₆H₃₃N₃O₄S [483, 6]; [MH⁺] = 484; [MNa*] =

496.

Příklad 6 (RS)-2-acetylthio-3-fenylpropanoyl-L-leucyl-Lfenylalanin-N-methylamid

Z meziproduktu 19 (420 mg) a meziproduktu 6 (553 mg) ve formě bílé pevné látky (410 mg) po rekrystalizaci z diethyletheru

TLC R_f 0,36, 0,43 (diastereomery) (EtOAc)

C₂₇H₃₅N₃O₄S [497,7]; [MH⁺] = 498; [MNa⁺] = 520

Příklad 7 (RS)-2-acetylthio-4-fenylbutanoyl-L-leucyl-Lfenylalanin-N-methylamid

Z meziproduktu 20 (350 mg) a meziproduktu 6 (500 mg) ve formě bílé pevné látky (640 mg)

TLC R_f 0,39 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

C_2aH₃₇N₃O₄S [511,7]; [MH⁺] = 512; [MNa⁺] = 534

Příklad 8 N-[N-acetylmerkaptoacetyl-L-threonyl]-L-fenylalaninmethylamid

Z meziproduktu 9 (0,48 g) a meziproduktu 8 (1,0 g) ve formě bílé pevné látky (0,83 g)

TLC R_f 0,35 (7% MeOH-CH₂Cl₂) ^rH NMR (200 MHz; CDC1₃ + CD₃OD; Ref TMS) : 1,1 (d, 3H) , 2,4 (s, 3H), 2,7 (d, 3H), 3,1 (m, 2H) , 3,6 (d, 2H) , 4,2 (m, 2H) ,

4,6 (m, IH), 7,2 (m, 5H).

Příklad 9 N-[N-acetylmerkaptoacetyl-L-leucyl]-L-tryptofanmethylamid

Z meziproduktu 9 (220 mg) a meziproduktu 7 (500 mg) ve formě bílé pevné látky (590 mg)

TLC R_f 0,22 (EtOAc)

C₂₂H₃₀N₄O₄S [446, 6]; [MH⁺] =

447

Příklad 10 Ν-[N-merkaptoacetyl-L-leucyl]-L-tryptofanmethylamid

Produkt příkladu 1 (16 mg) byl míchán po dobu 2 h za laboratorní teploty pod dusíkovou atmosférou s nasyceným roztokem hydroxidu amonného (200 ml) a methanolem (400 ml) . Roztok byl okyselen zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (2 N) a vzniklá směs byla extrahována dichlormethanem (3 x 40 ml) . Spojené organické frakce byly vysušeny (Na₂SO₄) , filtrovány a odpařený na surový produkt ve formě bezbarvé pevné látky (14,2 mg). Čištěním flash kolonovou chromatografií (1,5 x 10 cm, EtOAc jako mobilní fáze, nanesení vzorku v CH₂C1₂) se získala sloučenina uvedená v titulu ve formě bezbarvé pevné látky (6,0 mg).

TLC R_f 0,23 (EtOAc)

	NMR	(200	MHz; CDC1₃;	Ref	TMS)	: 0,90	(d	, 3H) ,	0,93 (d, 3 H / ,
1,48	-1,71	(m,	3H) , 1,86	(t,	IH) ,	2,74	(d,	3H) ,	3,02-3,17 (m,
4H) ,	4, 40	(m,	IH) , 4,62	(q,	IH) ,	6,03 (br	m, IH)	, 6,82 (br d,
IH) ,	6, 99	(br	d, IH) a 7,	12-7	,37	(m, 5H)

Podobným způsobem byly připraveny:

Příklad 11 (RS)-3-merkaptopentanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamid

Z produktu příkladu 2 (200 mg) ve formě bílé pevné látky (180 mg)

TLC R_f 0,37 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

C₂₁H₃₃N₃O₃S [407, 6]; [MH*] = 408; [MNa*] = 430

Příklad 12 (RS)-2-merkapto-3-methylbutanoyl-L-leucyl-Lfenylalanin-N-methylamid

Z produktu příkladu 4 (200 mg) ve formě bílé pevné látky (190 mg)

TLC R_f 0,41 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

C_2LH₃₃N₃O₃S [407, 6]; [MH*] = 408; [MNa*] = 430

Příklad 13 (RS)-2-merkapto-2-fenylacetyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid

Z produktu	příkladu 5 (200 mg) ve formě bílé pevné látky
(173 mg)
TLC R_f 0,2 8	(5% MeOH-CH₂Cl₂)

C₂₄H₃₁N₃O₃S [441,6]; [MH⁺] = 442; [MNa⁺] = 464

Příklad 14 (RS)-2-merkapto-3-fenylpropanoyl-L-leucyl-Lfenylalanin-N-methylan&d

Z produktu	příkladu 6 (202 mg) ve formě bílé pevné látky
(185 mg)
TLC R_f 0,28	(5% MeOH-CH₂Cl₂)

C₂₅H₃₃N₃O₃S [455, 6]; [MH⁺] = 456

Příklad 15 (RS)-2-merkapto-4-fenylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamid

Z produktu	příkladu 7 (150 mg) ve formě bílé pevné látky
(138 mg)
TLC Rf 0,20	(5% MeOH-CH₂Cl₂)

C_2SH₃₅N₃O₃S [469, 6]; [MH⁺] = 470; [MNa⁺] = 492

Příklad 16 N-[N-merkaptoacetyl-L-leucyl]-L-tryptofan-

methylamid
Z produktu	příkladu 9 (120 mg) ve formě bílé pevné látky
(100 mg)
TLC Rf 0,12	(5% MeOH-CH₂Cl₂)

C₂₀H₂₃N₃O₃S [390,5]; [MH⁺] = 391

Příklad 17 N-[N-merkaptoacetyl-L-threonyl]-L-fenylalanin-

methylamid
Z produktu	přikladu 8 (0,3 g) ve formě bílé pevné látky
(0,09 g)

TLC R_f 0,09 (5% MeOH-CH₂Cl₂) ^XH NMR (200 MHz; DMSO): 1,0 (d, 3H) , 2,5 (d, 3H) , 2,8 (m,

3H) , 3,0 (dd, IH) , 3,2 (m, 2H) , 3,9 (m, IH) , 4,2 (dd, IH) , 4,4 (m, IH), 5,0 (d, IH), 7,2 (m, 5H), 7,8 (m, IH), 8,0 (m, 2h)

Příklad 18 (RS)-2-merkaptopropanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamid

K roztoku methoxidu sodného (10 mg) v methanolu (1,5 ml) byl přidán produkt příkladu 3 (56 mg, 0,133 mmol) a směs byla míchána za laboratorní teploty po dobk 1 h. Rozpouštědlo bylo odpařeno za sníženého tlaku a odparek byl rozdělen mezi dichlormethan (15 ml) a 2 M kyselinu chlorovodíkovou (10 ml). Vodná vrstva byla reextrahována dichlormethanem (10 ml) a spojené extrakty byly vysušeny (Na₂SO₄) a odpařeny za sníženého tlaku na bílou pevnou látku. Čištěním kolonovou chromatografií (SiO₂, 3% methanol v dichlormethanu) byla získána sloucwuua uvedená v titulu (13 mg) jako bílá pevná látka.

C₁₉H₂₉N₃O₃S [379, 5]; MS [MH⁺] = 380

TLC R_f 0,32 (5% MeOH-CH₂Cl₂)

Příklady 19-23

Pět následujících sloučenin, které lze vyrobit postupy analogickými k výše popsaným, jsou látky obecného vzorce I, ve kterých R² = R⁴ = R³ = H, R⁵ = CH3, R⁶ =---benzyl, R⁷ = CH3CO, n = 0 a:

R¹ = < CH₂SCH₃ (příklad 19)

R¹ = < CH₂SOCH₃ (příklad 20)

R¹ = < CH₂SO₂CH₃ (příklad 21)

R¹ = < CH₂OH (příklad 22)

R¹ = < CH₂CH₂OH (příklad 23) .

Příklad A Kolagenasová inhibiční aktivita

Účinnost sloučenin obecného vzorce I působit jako inhibitory kolagenas byla stanovena postupem podle Cawstona a Barretta, (Anal. Biochem., 99: 340-345, 1979) kdy testovaný 1 mM roztok inhibitoru nebo zředěnější roztok byl inkubován při 37°c po dobu 16 hodin s kolagenem a kolagenasou (pufrováno 50 mM Tris, pH 7,6, obsahující 5 mM CaCl₂, 0,05% Brij 35, 60 mM NaCl a

0,02% NaN₃) . Kolagen byl acetylovaný ³H nebo ¹⁴C-kolagen připravený způsobem podle Cawstona a Murphyho (Methods in Enzymology 80: 711, 1981). Volba radioaktivního značení neovlivňuje schopnost kolagenasy degradovat kolagenový substrát. Vzorky byly cetrifugovány, aby se usadil neodbouraný kolagen a alikvotní podíl radioaktivního roztoku nad ^pevnou látkou byl odebrán pro test ve scintilačním čítači, aby se stanovilo množství hydrolýzy. Kolagenasová aktivita v přítomnosti 1 mM roztoku inhibitoru nebo zředěnéjšího roztoku byla porovnána s aktivitou v kontrolním pokusu bez inhibitoru a výsledky jsou uváděny jako koncentrace inhibitoru, která z 50% inhibuje kolagenasu (IC₅₀) .

Příklad B Stromelysinová inhibiční aktivita

Účinnost sloučenin obecného vzorce I působit jako inhibitory stromelysinu byla stanovena postupem podle Cawstona a kol., (Biochem. J. 195: 159-165, 1981) kdy testovaný 1 mM roztok inhibitoru nebo zředěnější roztok byl inkubován při 37 °C po dobu 16 hodin se stromelysinem a ¹⁴C-acetylovaným kaseinem (pufrováno 50 mM Tris, pH 7,6, obsahující 5 mM CaCl2,. 0,05% Brij 35 a 0,02% NaN3) . Kasein byl ¹⁴C-acetylovaný způsobem podle Cawstona a kol. uvedeného výše. Stromelysinová aktivita v přítomnosti 1 mM roztoku inhibitoru nebo zředěnějšího roztoku byla porovnána s aktivitou v kontrolním pokusu bez inhibitoru a výsledky jsou uváděny jako koncentrace inhibitoru, která z 50% inhibuje stromelysin (IC30) .

Příklad C Gelatinasová inhibiční aktivita

Účinnost sloučenin obecného vzorce I působit jako inhibitory gelatinasy byla stanovena postupem podle Harris & Krane (Biochem. Biophys. Acta 258: 566-576, 1972) kdy testovaný 1 mM roztok inhibitoru nebo zředěnější roztok byl inkubován při 37°C po dobu 16 hodin s gelatinasou a tepelně denaturovaným ³H nebo ¹⁴C-acetylovaným kolagenem (pufrováno 50 mM Tris, pH 7,6, obsahující 5 mM CaCl2, 0,05% Brij 35 a 0,02% NaN3) . ³H nebo ¹⁴C gelatin byl připraven denaturací ³H nebo ¹⁴C-kolagenu připraveným způsobem podle Cawstona a Murphyho uvedeného výše inkubací po dobu 30 minut při 60^eC. Neodbouraný gelatin byl vysrážen přídavkem kyseliny trichloroctové a centrifugaci. Gelatinasová aktivita v přítomnosti 1 mM roztoku inhibitoru nebo zředěnějšího roztoku byla porovnána s aktivitou v kontrolním pokusu bez inhibitoru a výsledky jsou uváděny jako koncentrace inhibitoru, která z 50% inhibuje gelatinasu (IC50) .

Příklad D Inhibice produkce TNFa

Účinnost sloučenin obecného vzorce I působit jako inhibii.ury produkce TNFa byla stanovena následujícím postupem. Testovaný 1 mM roztok inhibitoru nebo zředěnější roztok byl inkubován při 37°C v atmosféře 5% CO₂ s buňkami U937 (lidský histiosytický lymfom) suspendovanými v mediu RPM1 1640 při hustotě buněk 2 x 10⁶/ml a stimulovanými 50 nM celkovou koncentrací PMA. Po 18 hodinách byl roztok nad sraženinou testován na množství TNFa pomocí komerčně dostupného ELISA testu (R & D Systems) . Aktivita v přítomnosti 1 mM roztoku inhibitoru nebo zředěnějšího roztoku byla porovnána s aktivitou v kontrolním pokusu bez inhibitoru a výsledky jsou uváděny jako koncentrace inhibitoru, která z 50% inhibuje tvorbu TNFa.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou aktivní v jakémkoliv z popsaných testů A až D.

Průmyslová využitelnost

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou průmyslově využitelné pro výrobu prostředků, které se používají pro léčení nemocí, které lze léčit inhibicí metaloproteinas.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce I:

O R¹ Ř² O r⁷s

9 6 M qa5°^q nrV [Alk]_nR6 kde R¹ je C2.s alkyl, C2.6 alkenyl, aryl, (0χ_6 alkyl) arylInebo alkyl-AR⁹, kde A je O, NR⁹ nebo S(O)m, kde m = 0-2 a nebďHcaždé R⁹ je H, C_x_₄ alkyl, aryl nebo (Ο₃_₄ alkyl) aryl;

R² je H nebo C_x_₆ alkyl;

R⁴ je H nebo C>6 alkyl nepovinně substituovaný aminem (NH2), arylaminem, chráněným aminem, arylem, di (C1.6alkyl) anri nem. mono (Cx_6alkyl) aminem, COOH, chráněným karboxylem, karbamoylem, mono (Cx.6alkyl) karbamoylem nebo di (Cx_6alkyl) karbamoylem a R⁵ je H nebo Cx_₆alkyl nebo je NR⁴R⁵ pyrrolidin, piperidin nebo morfolin;

R^s je nepovinně substituovaný C₃.₆ cykloalkyl, C₃_₆cykloalkenyl, C_x.₆ alkyl, benzyl, (C_x.₆ alkoxy) benzyl, benzyloxybenzyl nebo 3-indolylmethyl

Alk je C_x_₆ alkyl nebo C₂.₆ alkenyl a n = 0 nebo 1;

R⁷ je H nebo R¹⁰CO kde R^L0 je C_x.₄ alkyl, (C_x.₄ alkyl) aryl, C₃.₆cykloalkyl, (C₃.₆ cykloalkyl) C_x.₄ alkyl, C₂.₆ alkenyl nebo (C₂_₆alkenyl)aryl a

R⁸ je H, C_x_₄ alkyl, (C_x_₄ alkyl) aryl nebo aryl;

aryl je nepovinně substituovaný fenyl nebo naftyl a nepovinné substituenty jsou vybrány z halogenu, CF₃, C_x_₆alkylu, alkoxylu á fenylu, nebo její sůl, solvát nebo hydrát.
2. Sloučenina podle nároku 1, ve které R^L je alkyl, alkenyl, aryl nebo alkylaryl a R⁷ a R⁸ je každé H.
3. Sloučenina podle nároku 1, vybraná z

N-[N-(merkaptoacetyl)-L-leucyl]-L-fenylalaninmethylamidu,

N-(acetomerkaptoacyl)-L-leucyl-L-fenylalaninmethylamidu,

2-(acetylthio)pentanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamidu,

2-(acetylthio)propanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamidu,

2-(acetylthio)-3-methylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamidu,

2-(acetylthio)-2-fenylacetyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethyiamidu,

2-(acetylthio)-3-fenylpropanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamidu,

2-(acetylthio)-4-fenylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalaninN-methylamidu,

N-(acetylmerkaptoacyl)-L-threonyl-L-fenylalaninmethylamidu,

N-(acetylmerkaptoacyl)-L-leucyl-L-tryptofanmethylamidu,

2-merkaptopentanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamidu,

2-merkaptopropanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-N-methylamidu,

2-merkapto-3-methylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamidu,

2-merkapto-2-fenylacetyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamidu,

2-merkapto-3-fenylpropanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamidu,

2-merkapto-4-fenylbutanoyl-L-leucyl-L-fenylalanin-Nmethylamidu,

N-[N-(merkaptoacetyl)-L-threonyl]-L-fenylalaninmethylamidu a

N-[N-(merkaptoacetyl)-L-leucyl] -L-tryptofanmethylamidu.
4. Sloučenina podle, kteréhokoliv z předcházejících nároků, ve formě jednotlivého enantiomeru nebo diastereomerů nebo směsi takových isomerů.
5. Farmaceutický prostředek pro použití při léčení, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 a fyziologicky přijatelné ředidlo nebo nosič.
6. Použití sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 pro výrobu léku pro prevenci nebo léčení stavů, které souvisí s matrixovými metaloproteinasami nebo aktivitou TNF.
7. Použití podle nároku 6, ve kterém se jedná o stav vybraný ze zánětu, horečky, kardiovaskulárních onemocněni, průjmu, prudké koagulační odpovědi, kachexie a anorexie, akutních infekcí, šokových stavýfc, reakcí příjemce na transplantát, autoimunních nemocí, malarie, reperfusního poškození, meningitidy, lupénky, odbourávání tkání, periodontosy a gingivitidy.
8. Použití podle nároku 6, ve kterém se jedná o stav vybraný z nádorů, růstu nádorů, angiogeneze a invaze sekundárních metastáz.
9. Použití podle nároku 6, ve kterém se jedná o stav vybraný z revmatické artritidy, osteoartritidy, resorpce kostí nebo roztroušené sklerosy.