CZ122197A3

CZ122197A3 - Process and apparatus for establishing a contact of solid bodies in the form of a filling

Info

Publication number: CZ122197A3
Application number: CZ971221A
Authority: CZ
Inventors: Gert Albert
Original assignee: Rwe Dea Ag
Priority date: 1994-11-08
Filing date: 1995-11-04
Publication date: 1997-10-15
Also published as: KR100378769B1; JPH11510728A; CZ288438B6; DE4439860C2; FI971910A0; RU2153929C2; PL180889B1; FI971910A; AU3801295A; ATE165750T1; DK0790859T3; NZ294820A; EP0790859B1; NO972066L; EP0790859A1; WO1996014150A1; PL322017A1; CN1162931A; BR9509603A; JP3567379B2

Description

Dosavadní stav techniky

Z DE 32 44 972 Cl jsou patrné způsob a zařízení ke kontinuální výrobě alkoholátů hliníku. V plášti reaktoru je přitom umístěno sítové dno ve tvaru koše, na kterém je umístěn zásyp z hliníku s velmi malou velikostí částic, například v podobě jehliček. Sítový koš tvoří reakční prostor, který je vytvořen nad vanou. Pro dostatečně rychlou reakci se musí hliníkové částice v reakčním prostoru vznášet. To nastane tím, že se neustále čerpá do reakčního prostoru potrubním vedením ve vaně a zde umístěným sítovým košem sítového dna velmi velké množství tekutiny, například alkoholátu. Otvory ve dnu vany odtéká velký díl čerpané tekutiny před tím, než se dostane do reakčního prostoru. Tekutina, která se dostane do reakčního prostoru,’ - z =něho vytéká bočními stěnami = koše. .. Rychlá recirkulace a odtok tekutiny zpět otvory ve vaně do jímače čerpadla představuje značné energetické ztráty. Pro udržení množství tekutiny dodávaného zdola sítovým dnem v ekologicky realistickém rozsahu musí být rozpouštěné částice kovu velmi malé. Obvykle používané jehličkovité kovové částice jsou například dlouhé 5 až 12 mm a mají průměr 0,5 až 0,8 mm. Kovové částice velmi rychle sedimentují a shlukují se na dnu sítového koše. To vede převážně nebo zcela k blokování sítového koše. Tím se vyřadí reaktor z chodu.

Další nevýhoda známého reaktoru spočívá v tom, že je výroba malých jehličkovítých kovových částic velmi drahá. S ohledem na nutnost přečerpání zbytkového množství tekutiny

a jejího	rozdělení	na horní a	spodní přívod, které	znamenaj í
značné	investiční	náklady a	náklady na energii,	je provoz
známého	zařízení nepříznivý.
	Reakční s	ložky nelze	u známých reaktorů	λ⁷ případě
poruchy,	například	při zašpinění	síta, rychle a zcela	navzájem
odděl i t.	Není tak	vždy zcela	zajištěno ovládnutí	exotermní
reakce hliníku s alkoholem.
	Z DE 40	26 938 Al je	znám sloupový otočný	reaktor,

který má děrovaný sítový buben. Reaktor slouží k získávání substancí adsorbcí. Reakční postup s cílem rozpuštění kusů hliníku pomocí alkoholu a jeho speciální problémy přitom nejsou uvedeny.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit zařízení vpředu uvedehého typu k rozpuštění kousků pevných těles, které pracuje hospodárněabezpečně.

Uvedený úkol se podle vynálezu vyřeší tím, že síto je vytvořeno jako rotující sítový buben, sítový buben je za chodu uložen ve spodní vaně, ve které je umístěno plynné nebo tekuté médium reagující s kousky pevných těles, otočně, spodní vana je uložena pohyblivě ve směru dolu, přičemž kousky pevných těles v sítovém bubnu a médium ve spodní vaně jsou pro změnu podmínek reakce nebo pro přerušení reakce navzájem oddě1 itelné sní žením spodní vany.

Vedle rozpuštění pevných těles se mohou v takovém zařízení provádět chemické reakce nebo fyzikální postupy, jako katalytické zpracování, očkování, barvení, desinfekce, adsorpce, tepelné zpracování, zpracování za studená a/nebo míšení.

Při provedení síta jako sítový buben se ušetří objemově rozsáhlá recirkulace reakční tekutiny. Recirkulaci pevné látky přebírá sítový buben, který zajištuje všestranné promíchání s plynným nebo tekutým médiem v reaktoru, respektive ve vaně. Kousky pevných těles se nenadnáší provířením. Kousky pevných těles mohou přitom být podstatně větší. Je možné používat jako vsázky kousků pevných těles v podobě pelet, kostek a kvádrů. Přitom se pod tímto označením rozumí části v obchodě obvyklých bárníků nebo dokonce celé bárníky o celkové hmotnosti až 25 kg. Takováto tělesa lze vyrobit podstatně snáze, celé bárníky lze přitom použít bez zvlášních nákladů. Vypuštění rozsáhlé reciklace média a cenově příznivá pevná tělesa jsou spojeny s hospodárnější prací zařízení. Snižující se spodní vana umožňuje rychlé oddělení reakčních složek v reakčním prostoru a to zcela podle potřeby mezi 0 a 100 %.

Tím se současně docílí vedle zřetelného zvýšení bezpečnosti provozu citlivého řízení reakce.

Použitím rotujícího sítového bubnu se docílí konstantní průchodnost reakčního prostoru v bubnu. Ve spodní části pláště reaktoru může proudit tekutina ze spodní vany do bubnu a z bubnu do spodní vany. V horní části se mohou odvést reakční plyny a reakční páry z bubnu do pláště reaktoru a odtud k ochlazení, případně kondenzaci. Když se použije jako medium alkohol, je reakčním produktem vodík. K odvodu tepla ze silně exotermní reakce slouží alkoholové páry. Buben je na všech stěnách průchozí pro použité reakční tekutiny.

Průřez bez tekutiny v horní polovině sítového bubnu je vytvořen tak velký, že může odtéci extrémně velké množství plynu nebo páry.

Další výhoda zařízení spočívá v tom, že reakční objem lze přizpůsobit vsázce, případně rychlosti reakce kousků pevných těles konstrukčně jednoduchým konstrukčním prodloužením bubnu a také výškovým posunutím spodní vany.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že zařízení je opatřeno do vnitřku sítového bubnu zavedeným přívodem, pomočí kterého je stanovených buď stejnoměrně po celé částech bubnu přiváděno délce bubnu nebo ve čerstvé medium. Tím se ve vnitřním bubnu docílí zvláště rychlá reakce.

Podle dalšího provedení vynálezu sestává zařízení ze o

dvou navzájem soustředně umístěných bubnů, přičemž šířka drážky vnitřního sítového bubnu je větší než šířka drážky vnějšího sítového bubnu. To umožňuje kousky pevných těles předehřívat a na základě jejich odpovídajícího rozložení se nejprve přenesou na povrch vnitřního bubnu, načež potom propadnou drážkou ve vnitřním bubnu do vnějšího bubnu a zde se potom zcela rozpustí. Vnitřní buben slouží u velkých kousků pevných těles současně jako mechanická ochrana vnějšího jemnějšího síta.

Podle dalšího provedení vynálezu je hřídel bubnu opatřen přívodem kousků pevných těles do vnitřku bubnu. Tím je bez problémů možné kontinuální plnění.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že uvnitř bubnu jsou umístěny recirkulační lopatky pro kousky pevných těles. Recirkulační lopatky dopravují u otáčejícího se sítového bubnu recirkulaci kousky pevných těles horizontálně a verikálně a zajišťují stejnoměrné rozdělení.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že zařízení je opatřeno vedením k tryskám, ke kterému jsoou připojeny trysky, pomocí kterých je rozstřikováno medium k Čištění vnější stěny sítového bubnu. Každá Část sítového bubnu se při otáčení sítového bubnu pohybuje kolem trysek. Optimální čistění nastane ostřikováním pomocí vysokotlakého paprsku. Ostřikováním se čistí vnější buben kontinuálně během provozu, takže není nutné zařízení k čištění zastavovat nebo dokonce rozebírat. Na buben se může nastříknout tolik čistícího média, kolik je potřeba k doplnění pro recirkulaci a chlazení. Čistící nebo oplachovací tekutina je tak zároveň reakční a chladící tekutinou.

Podle dalšího provedení vynálezu jsou uvnitř bubnu volně pohyblivě uložená mlecí tělesa. Těmito mlecími tělesy mohou být například kuličky, kostky nebo válečky, které jsou zhotoveny z materiálu, na který médium nepůsobí korozivně. Při mechanické recirkulaci pevného obsahu bubnu otáčením sítového bubnu tak nastává mletí kousků pevných těles. Toto mletí a rychlost rozpouštění jsou výhodně ovlivněny přídavnými mlecími tělesy, protože je tím během provozu podporována aktivace povrchu a tím i reakční rychlost.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že je zařízení pro pokles spodní vany opatřeno provazovým kladkostrojem. Varianta k tomuto provedení spočívá v tom, že zařízení je ke zdvíhání a poklesu spodní vany opatřeno hydraulickým zdvíhacím zařízením. Pokles spodní vany má v případě poruchy při provozu velký význam pro rychlé zajištění klidového stavu. Dílčím poklesem lze reakci řídit. Stejně tak je důležité, když se provede hydraulicky nebo pomocí kladkostroje zvednutí, že spodní vana může v případě nebezpečí poklesnout bez pomocných prostředků rozpojením ne zná zorněné brzdy a tím nastane rychlé oddělení média a kousků pevných těles, čímž se reakce zastaví.

Podle dalšího provedení vynálezu je spodní vana uložena otočně kolem hřídele rovnoběžného s hřídelem bubnu, přičemž spodní vana sklopením poklesne. V tomto případě, který je konstrukčně zvláště zajímavý, působí prostředek způsobující pokles jen na jedné straně spodní vany.

Podle dalšího provedení vynálezu sestává plást reaktoru v průřezu z horní a dolní poloviny válcové skořepiny, jejichž okraje jsou spojeny pomocí spojovacích stěn. Tento plást je tedy prodloužený ve směru poklesu spodní vany. Vzhledem k tlaku, který je uvnitř pláště, se může jevit jako potřebné zlepšení tuhosti pláště. V tomto případě má podle dalšího provedení vynálezu plást reaktoru průřez ve tvaru válce .

Podle dalšího provedení vytvořen válcový. Přitom je víceúhelníkový tvar.

vynálezu je sítový přirozeně rovněž buben možný

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že reakční složky, kousky pevných těles a plynná nebo tekutá media jsou přiváděna do sítového bubnu v protiproudu, souproudu nebo křížovém proudu konci dutých hřídelů bubnu.

Podle recirku1ováné v reaktoru.

dalšího sítovém provedení bubnu reagovat mohou pevné látky s plynnou atmosférou v

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že k výrobě alkoholátů kovu jsou do sítového bubnu zavedena pevná tělesa z hliníku, hořčíku nebo křemíku v čisté podobě nebo ve směsi nebo Ϊ egovane v kouscích tvoří cích zásyp s Ci - až Ci2 -”alkoholy v čisté podobě nebo ve směsi. Ve zvláštním případě výroby alkoholátů hliníku jsou do sítového bubnu zavedena pevná tělesa z hliníku v podobě kousků tvořících zásyp s C1- až C1 2 alkoholy v čisté formě nebo ve směsi.

Další provedení vynálezu spočívá v tom, že k výrobě alkoholátů hliníku se do sítového bubnu zavádí pevná tělesa z hliníku v podobě kousků tvořících zásyp a alifatické C2- až C1o - alkoholy v čisté formě nebo ve směsi, přednostně C5- až

Ce- alkoholy v čisté formě nebo ve směsi, zejména Ce- alkohol.

&

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže objasněn pomocí výkresů. Zde znázorňuje:

obr. 1 zařízení k výrobě alkoholátů kovu se sítovým bubnem zajištujícím reakci mezi hliníkem a alkoholem, obr. 2 provedení poklesu spodní vany uvnitř pláště reaktoru pomocí provazového kladkostroje, obr. 3 provedení poklesu spodní vany uvnitř pláště reaktoru pomocí hydraulického válce, obr. 4 a δ řez vnitřní a vnější stojinou sítových bubnů s různými šířkami drážky, obr. 6 až 8 různé varianty provedení poklesu spodního dna, obr. 9 pracovní schéma zařízení podle obr. 1 až 8.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení podle vynálezu slouží obecně k podpoře reakce kousků pevných těles s plynným nebo tekutým médiem, přičemž se používá médium, které rozkládá pevná tělesa. Jako materiál pevných těles přichází do úvahy zejména hliník, hořčík nebo křemík. Lze také přirozeně použít pro pevná tělesa jiné materiály. Jako plynné nebo tekuté médium přichází do úvahy všechna média, která jsou vhodná k rozpuštění materiálu pevných těles. U tekutých médií jsou přitom uvažovány zejména Ci až Ci2 přímé nebo rozvětvené alkoholy, C2 až C1 2 víceraocné alkoholy a rovněž cyklické a aromatické jednomocné nebo víceraocné alkoholy. V následujícím ppříkladném provedení se jedná pouze o příklad výroby alkoholátu hliníku z kousků hliníku a z alkoholu.

Obr. 1 znázorňuje zařízení k výrobě alkoholátů hliníku tvořené pláštěm 3. reaktoru, jehož přední spojovací stěna 3a, která je patrná na obr. 2, je na obr. 1 k zajištění pohledu do vnitřku pláště 3. reaktoru odmontována. V plášti 3. reaktoru je umístěn sítový buben 5.. Tento sítový buben 5, je umístěn svým nosným hřídelem 6. v ložiskách 7., které jsou opřeny pomocí opěr _8 na plášti 3. reaktoru. Oba hřídele 6., které vyčnívají těsněními 9. z pláště 3_ reaktoru jsou provedeny duté.

Spodní polovina sítového bubnu 5. je umístěna na obr. 1 a obr. 2 ve spodní vaně Π). Tato spodní vana 10 je uložena pohyblivě dolů ze své zdvižené polohy podle obr. 1, přičemž se oddělí jednak v ní umístěný alkohol, případně alkoholáty hliníku vytvořené z alkoholu a hliníku a jednak kousky hliníku umístěné uvnitř sítového bubnu 5. z reakčního styku s alkoholem.

Plášř 3. reaktoru se opírá na zemi 12 pomocí patic 11 .

Na spodní straně 3b pláště 3. reaktoru je pro tekutinu vytvořen výpustný nátrubek 13 . V nalevo patrné koncové stěně 3c pláště reaktoru je vytvořen průlezný otvor 14.

K poklesu a zvednutí spodní vany 10 .jsou vytvořeny provazový kladkostroj 15 , znázorněný na obr. 2, nebo hydraulické zdvihové zařízení 1 6 , znázorněné na obr. 3. Provazový kladkostroj 15 sestává z motoru 15a, který je opřen _t vně pláště 3. reaktoru na tomto plášti 3. reaktoru. Hnací hřídel 15c provazového kladkostroje 15 uložený v ložiskách 15b hnacího hřídele 15c a poháněný motorem 15a je umístěn na horní straně 3d pláště 3. reaktoru v podstatě po celé délce pláště 3. reaktoru. Na činném zařízení 15d jsou umístěny provazy, které jak je patrné na obr. 2 zabírají na horní hraně 10b spodní vany

10. Rovněž je vytvořeno neznázorněné brzdící zařízení, s jehož pomocí jsou uchyceny provazy 15e držící spodní vanu 10 ve zdviženépoloze.

Obr. 3 znázorňuje hydraulické zdvihové zařízení 16 pro zdvih a pokles spodní vany 10 . Toto hydraulické zdvihové zařízení 16 sestává z více než jednoho hydraulického válce 16a a v něm umístěných pístů 16b, které jsou přes zdvihové tyče 16c v záběru s horní hranou 10b spodní vany 10

Sítový buben .5 sestává sítového bubnu 5a , nebo ze dvou 5 b, to znamená vnějšího sítového bubnu 5 b . Sítové nosné konstrukce vytvořený ~ pro buď jen z jednoho vnějšího soustředných sítový bubnů 5a, bubnu 5a a vnitřního sítového bubny 5a a 5b sestávají z blíže neznázorněné z podélných a příčných profilů, které jsou umístění šítových desek ~ 5al a 5 b1 a recirkulačních lopatek 5c. Sítové desky 5ai a 5b1 jsou navzájem spojeny neznázorněnou příčnou stojinou, přičemž vzniká sítovitá mřížka, která zachycuje zpracovávané kousky hliníku v sítovém bubnu 5.. Oba sítové bubny 5a a 5b jsou navzájem spojeny nosnou tyčí 5cl. Obr. 4 a 5 znázorňují řez podélnými stojinami sítových desek 5 a 1

5bl. Obr. 4 znázorňuje dvě podélné stojiny vnějšího sítového bubnu 5a a obr. 5 znázorňuje dvě podélné stojiny vnitřního sítového bubnu 5b . Mezi podélnými stojinami vnějšího sítového bubnu 5a je vytvořena drážka 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a., jejíž velikost se pohybuje od 0,2 mm až 0,4 mm, přednostně 0,3 mm. Mezi podélnými stojinami vnitřního sítového bubnu 5b jsou vytvořeny drážky 5b2 vnitřního sítového bubnu 5b v rozmezí od 10 mm až 50 mm. Čistící tekutina se se nastřiku.je ve směru· šipky 5k , čímž se dobře čistí drážka 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a.

Obr. 6 znázorňuje plášť 3. reaktoru s v průřezu na výšku podélném tvaru, který sestává ze dvou polovin válcových skořepin 3 f, které jsou navzájem spojeny spojovací stěnou 3a. V tomto na výšku zvětšeném plášti 3. reaktoru zobrazeném na obr. 6 lze spodní vanu 10 také při velkém průměru sítového bubnu zcela snížit z účinné oblasti hliníkových kousků v sítovém bubnu 5..

Při vyšších tlacích se více hodí válcový plášť 3 h reaktoru zobrazený na obr. 7 a 8.

Obr. 8 znázorňuje opět provedení s válcovým pláštěm 3h reaktoru. Spodní vana 10 není ale v tomto případě vertikálně pohyblivá jako v příkladě podle obr. 6 a 7, v tomto případě je sklopná kolem hřídeie 10c. který je umísten rovnoběžně’ s nosným hřídelem 6 sítového bubnu .5. U takovéhoto zavěšení spodní vany 10 jsou závěsná zařízení, provazový kladkostroj 15 nebo hydraulické zdvihové zařízení 1 6 . jednodušší, protože je třeba spodní vanu 10 zvedat nebo spouštět jen na jedné horní hraně 10b. Pro udržení stejnoměrného odtoku ze spodní vany 10 může být snižující se hrana opatřena ozubem.

Za chodu se sítový buben 5. začne pomocí řemenového kola 17 otáčet. Kousky hliníku, kterými mohou být pelety, krychle, kvádry nebo ještě větší kusy jako části bárníků nebo dokonce celé bárníky, se umístí dutým nosným hřídelem do sítového bubnu 5_ a padají přitom nejprve do vnitřního sítového bubnu 5b s většími oky. Rovněž se mohou reakční složky, kousky hliníku a alkohol, přivést do sítového bubnu 5. v protiproudu oběma dutými nosnými hřídeli 6.. Do pláště 3. reaktoru se vstupním nátrubkem 19 napustí Cí až Cí2 -alkohol. Ve spodní polovině sítového bubnu 5., která je uzavřena spodní vanou 10 , se tak potom nachází směs z kousků hliníku a alkohol. Během procesu, při němž se sítový buben 5 otáčí, se pozvolna rozpouší kousky hliníku, až budou tak malé, že propadnou z vnitřního sítového bubnu 5b do vnějšího sítového bubnu 5a s menší drážkou 5a 2 vnějšího sítového bubnu 5a. S ohledem na menší šířku drážky 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a existuje nebezpečí, že se drážka 5a2 vnějšího sítového bubnu 5a zacpe. Tomu zabraňuje vedení 1 8 jednotlivých trysek 18a umístěných po celé délce sítového bubnu 5_. Přes jednotlivé trysky 18a se vysokým tlakem na vnější stranu vnějšího sítového bubnu 5a vstřikuje alkohol. Tím se ze chodu neustále sítový buben _5 čistí.

Schématické uspořádání podle obr. 9 znázorňuje plášť 3. reaktoru se sítovým bubnem 5_ a spodní vanou 10 . K dávkování částic hliníku slouží dávkovači zařízení 21 se vstupní násypkou 22. Z této vstupní násypky 22 pokračují částice hliníku do propusti 2 3 s uzavíracím ventilem 2 3a řízeným řídícím zařízením 2 3c. Propusť 23 se používá, když se pracuje s přetlakem nebo se zdraví škodlivými nebo snadno hořlavými plyny a párami. Vypláchnutí propusti 23 se může provést pomocí ventilu 23b dusíkem nebo jiným inertním plynem. Hliníkové částice pokračují propustí 23 k dutému nosnému hřídeli 6. a pomocí dopravního šneku 24 do sítového bubnu 5_. Pevná propusť 6. a rotující nosný hřídel 6. jsou navzájem spojeny pomocí těsnění. K zajištění reakce se pomocí čerpadla 2 5 alkoholu přivádí do zařízení čerstvý alkohol. Čerpadlo 25 alkoholu je připojeno pomocí vedení 26 k dalšímu čerpadlu 27, které rozstřikuje alkohol pod vysokým tlakem pomocí vedení 18 k tryskám 18a a tryskami 18a do sítového bubnu 5.. Pro plnění na začátku provozu nebo přídavné dávkování čerstvého alkoholu se může přirozeně alkohol také přivádět do sítového bubnu 5. hřídelem 6. ve směru další šipky 28, přičemž stejnoměrné rozdělení zajišťuje trubice 54. Rozdělení alkoholu je znázorněno malými šipkami 5m.

Sítový buben 5. je připojen k hnacímu motoru 2 9 , který zajišťuje otáčení sítového bubnu 5.. Vodní a alkoholové páry vznikající při činnosti zařízení proudí přes vstupní nátrubek 19 do kondenzátoru se sběračem 31 tekutiny. Alkoholové páry se kondenzují a následně se znovu zavádějí do procesu, například ve směru další šipky 28.. Odvod ze sběrače 31 tekutiny je proveden řízené pomocí senzoru 3 2 a k němu připojeného výstupního ventilu 33.. Výstup alkoholátu hliníku je proveden dalším vedením 3 4 alkoholátu a čerpadlem 2 5 alkoholátu. Páry a plyny se z propusti 23 odsávají a odvádí se k dalšímu využití, například se přidávají k vodíku odebíranému pod kondenzátorem.

Je ale

V příkladu provedení se vychází z kontinuálního chodu. také možný di skontinuální chod. To může být požadováno tehdy, když je reakce přerušena, aby bylo možné, pomocí tekutiny odvést část může část plynná a/nebo raze.

reakce a j inou reakce odvádět část reakce jinou tekutinou. Dále kapalná fáze a jinou část reakce urychlení reakce mohou být spodní vana 10 sítový buben 5. opatřeny ohřívací trubicí. K redukci reakční rychlosti je také možné chlazení, například je možné plnit ohřívací trubici chladící tekutinou.

Reakční teplotu je možné kontrolovat pomocí neznázorněného měřícího zařízení umístěného ve spodní vaně 10.

JUDr. Petr KALEN3KY advokát

SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ VŠETEČKA A PARTNEŘI Hálkova 2 oo Praha 2

Ν ΐ huj Ί

JAiOINiSVlA ,

DH3AMSÁWgad ί avy a (

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY oi§oa

Zařízení k vytvoření kontaktu pevných těles v podobp zasype s tekutinami nebo pevných těles s tekutinami a pťtyřfy^ ^v θ reaktoru současným přivedením reakčních složek J přič&mjí reaktor má plást (3) reaktoru a v plášti (3) reaktd na němž dochází ke kontaktu, vyznačující se tím, že síto je vytvořeno jako rotující sítový buben (5), sítový buben (5) je za chodu uložen otočně ve spodní vaně (10) pro umístění plynného nebo tekutého média reagujícího s kousky pevných těles, spodní vana (10) je uložena pohyblivě ve směru dolu, přičemž ve spodní poloze spodní vany (10) jsou pro změnu podmínek reakce nebo pro přerušení reakce kousky pevných těles umístěné v sítovém bubnu (5) a médium ve spodní vaně (10) navzájem odděleny.

Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvnitř vnitřního sítového bubnu (5b) je umístěna přívodní rozdělovači trubice (5d) pro rovnoměrné rozdělení čerstvého média po celé délce sítového bubnu (5), nebo v části sítového bubnu (5).

Zařízení podle nároku 1 nebo
2, vyznačující se tím, že má dva navzájem soustředně uspořádané sítové bubny (5a, 5b), přičemž šířka drážky { 5 B2 ) v n i t rh í h ó š í t o v é ho bií bníT ’ ( 5 B ) j' é větší než šířka drážky (5a2) vnějšího sítového bubnu (5a).

z nároků 1 až
3, vyznačující se tím, uložen v plášti (3) reaktoru pomocí který je vytvořen pro přívod kousků

Zařízení podle jednoho že sítový buben (5) je nosného hřídele (6),
4 .

pevného tělesa dutý.
5. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyzmačující se tím, že uvnitř sítového bubnu (5) jsou umístěny recirkulační lopatky (5c) pro kousky pevného tělesa.
6. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na plášti (3) reaktoru jsou umístěny trysky (18a) pro medium k čištění vnější strany (5e) vnějšího sítového φ bubnu (5a), připojené k vedení (18) k tryskám (18a).
7. Zařízení podle jednooho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvnitř sítového bubnu (5) jsou umístěna volně pohyblivě mlecí tělesa.
8. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spodní vana (10) je opatřena provazovým kladkostrojem (15).
9. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že spodní vana (10) je opatřena hydraulickým zdvihovým zařízením (16 ) .
10. Zařízení podle jednoho z předchoozích nároků, vyznačující se tím, že spodní vana (10) je uložena otočně kolem hřídele (10c) rovnoběžného s nosným hřídelem (6) sítového bubnu (5) .
11. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že plást (3) reaktoru v průřezu sestává z horní a dolní válcové skořepiny (3f) , jejichž okraje jsou spojeny spojovacími stěnami (3a).
12. Zařízení podle nároku 1 až 10, vyznačující se tím, že plást (3) reaktoru má tvar válce.
13. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že sítový buben (5) má průřez ve tvaru kruhu nebo mnohoúhelníku.
14. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že přívody kousků pevných těles a tekutiny, případně s plynem jsou vytvořeny v dutých nosných hřídelích (6) sítového bubnu (δ) proti sobě.
15. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že v reaktoru je vytvořena pro reakci kousků pevného tělesa recirkulovaného v sítovém bubnu (δ) plynná atmosféra.
16. Způsob vytvoření kontaktu pevných těles v podobě zásypu s tekutinami nebo pevných těles s tekutinami a plyny v zařízení podle jednoho z předchozích nároků.
17. Způsob podle nároku 16 k rozpuštění pevných těles.
18. Způsob podle nároku 16 k výrobě alkoholátů kovu, vyznačující se tím, že se pevná tělesa z hliníku, hořčíku nebo křemíku v čisté formě nebo ve směsi nebo legované v podobě kousků vhodných k zásypu uvedou do kontaktu s Ci - až Ci2 - alkoholy v čisté formě nebo ve směsi.
19. Způsob podle nároku 18 k výrobě alkoholátů kovu, vyznačující se tím, že se pevná tělesa z hliníku v podobě kousků vhodných k zásypu uvedou do kontaktu s Ci - až Ci 2 alkoholy v čisté formě nebo ve směsi.
20. Způsob podle nároku 18 k výrobě alkoholátů hliníku, vyznačující se tím, že se pevné těleso z hliníku v podobě kousků vhodných k zásypu uvede do kontaktu s C2- až C1 oalkoholy v čisté formě nebo ve směsi, přednostně s C5- až Cs - alkoholy, zejména s Ce- alkoholem.

JUDr. Petr Ki advokát