CZ107096A3

CZ107096A3 - External wall panel for buildings, particularly parapet or filler in the building wall non-transparent section

Info

Publication number: CZ107096A3
Application number: CZ961070A
Authority: CZ
Inventors: Harald Schulz
Original assignee: Norsk Hydro As
Priority date: 1993-10-13
Filing date: 1994-10-12
Publication date: 1996-08-14
Also published as: EP0720718B1; CA2173832A1; FI961617A0; HUT76589A; ATE155870T1; NO961261L; NO961288L; GR3024237T3; WO1995010741A1; NO305772B1; PL313909A1; FI961617A; GR3024317T3; EP0725918B1; HU9600981D0; SK46596A3; HUT76590A; JPH09503834A; DK0720718T3; SK46496A3

Description

Vnější stěnový dílec pro budovy, 2éj-ména^: parapet -neber výp^:ín v neprůhledné části stěny budovy

Oblast techniky........ .........

Vynález se týká vnějšího stěnového dílce pro budovy, zejména parapet nebo výplň v neprůhledné části stěny budovy, u něhož je pro využití solární energie mezi vnější stěnovou vrstvou, vytvořenou jako zasklení a přijímající^ sluneční záření, a vnitřní stěnovou vrstvou uložena transparentní vnější tepelně izolační dílčí vrstva, přilehlá k vnější stěnové;vrst™ vě, a vnitřní stěnová vrstva obsahuje uzavírací dílčí vrstvu, ohraničující vnější stěnový dílec na vnitřní straně a vnitřní tepelné izolační dílčí vrstvu, uloženou na straně uzavírací dílčí vrstvy přivrácené ke vnější stěnové vrstvě.

Dosavadní stav techniky

Takové fasádní pláště jsou kupříkladu popisovány ve spisu E-A-0 362 242 a slouží pro pasivní využití solární energie na neprůhledných částích pláště budov. Aby se u známých vnějších stěnových dílců zabránilo tomu, že dopadajícím slunečním zářením dojde uvnitř vnější stěnové sestavy k přehřátím, jejichž důsledkem je zničení materiálu, je vnitřní tepené izolační vrstva vytvořena jako poněkud průsvitná s mírou propustnosti menší než 10% a mírou absorpce více než 15%, takže k absorpci dopadajícího slunečního záření dochází uvnitř tepelně izolační vrstvy přes relativně tlustou část vrstvy. Tepelně izolační vrstva musí být přitom celkem tak tlustá, aby se při využitelném dopadajícím slunečním záření v tepelně izolační vrstvě nastavil teplotní profil, jehož maximální hodnota uvnitř tepelně izolační vrstvy leží mezi její vnější a její vnitřní plochou vymezující vrstvu. To může, zejména u očekávaného silného dopadajícího slunečního zářeni, vyžadován velkou tlouštku vnitřní tepelně izolační vrstvy a ke konstrukční hloubce vnějšího stěnového dílce, která je větší, než vyžadují požadavky jeho statiky.

-2Vynález si klade za ukól vytvořit vnější stěnový dílec výše uvedené konstrukce, u kterého by byly při co možná vysokém využití solární energie a zaručení pohody ve vnitřním prostoru vyloučeny příliš vysoké teploty ve kterémkoli místě stěnového dílce s poškozujícími teplotami pro materiál, přičemž by současně měla být konstrukční tlouštka stěnového dílce co možná -nejmenší, a zejména ne větší, než jakou vyžadují statické potřeby nosné konstrukce, zejména kupříkladu jejích sloupků a příčlí.

Podstata vynálezu

Tohoto cíle je dosaženo u vnějšího stěnového dílce pro budovy výše uvedeného typu podle vynálezu tím, že vnitřní stěnová vrstva je na její straně přivrácené ke transparentní vnější tepelně izolační dílčí vrstvě ohraničována dílčí vrstvou absorbující přijímané sluneční záření z vnější tepelně izolační dílčí vrstvy, přičemž celková míra propustnosti energie g zasklení,' tvořícího vnější stěnovou vrstvu, je v přizpůsobení jejím součinitelům prostupu tepla k snížena natolik, že na absorpčním povrstvení nevznikají žádné příliš vysoké teploty, avšak přes to je solární energie co možná nejvíce využita.

U stěnové sestavy podle vynálezu dochází k absorpci dopadajícího slunečního záření v podstatě v absorbující vrstvě, ohraničující průhlednou vnější tepelně izolační vrstvu ke straně vnitřní tepelně izolační vrstvě, na níž tak při dopadajícím slunečním záření zpravidla vznikají nejvyšší teploty uvnitř stěnové sestavy. Tato vrstva může být přitom velmi tenká, je-li pouze v rozsáhlé míře nepropustná pro sluneční záření. Hodnota g vnější stěnové vrstvy, požadovaným způsobem snížená podle vynálezu, má sice za následek zmenšené přijímání sluneční energie ve vnějším stěnovém dílci, ale zaručuje také při nej vyšším možném slunečním zářeni nebude překročena maximální hodnota teploty na absorbující vsrtvě, takže nemůže dojít k porušeni materiálů.

.v-*.'Um·,.

-3Vnitřní stěnová vrstva, tedy vnitřní tepelně izolační vrstva a uzavírací vrstva, musí být pokud jde o jejich tepelný odpor dimenzovány pouze natolik, aby při ještě přípustné maximální hodnotě teploty na absorbující vrstvě teplota na straně vnitřního prostoru vnitřní stěnové vrstvy a teplotní skok směrem k vnitřnímu vzduchu, vyplývající z odporu proti přestupu tepla, ležely v oblastech, ktere jsou osobami zdržujícími se ve vnitřním prostoru považovány za ještě pohodové. Toho se dá dosáhnout srovnatelně malou tlouštkou vnitřní tepelně izolační vrstvy.

Větší hodnoty odporu vnitřní tepelné izolační vrstvy při prostupu tepla nejsou v rámci vynálezu nezbytné a pouze by zvětšily tlouštku vnitřní ' tepelně izolační vrstvy a/nebo uzavírací vrstvy a tím i ve svém důsledku konstrukční tlouštku a náklady na konstrukci vnějšího stěnového dílce podle vynálezu.

Menší sluneční záření, které je přijímáno v rámci vynálezu v důsledku úmyslného snížení hodnoty g vnější stěnové vrstvy v rámci vynálezu, je přizpůsobením součinitele prostupu tepla k této stěnové vrstvy optimálně využito tím, že odpovídajícím způsobem zmenšený součinitel k omezuje tepelnou ztrátu od absorpční dělicí vrstvy směrem ven skrz vnější transparentní tepelně izolační vrstvu a vnější stěnovou vrstvu. Doporučuje se proto, zasklení tvořící vnější stěnovou vrstvu bylo tvořeno z jednotlivých tabulových skleněných dílců, popřípadě s vnitřní tepelné ochrannou vrstvou, zejména L-E-vrstvou a/nebo ochrannou protisluneční vrstvou. Jiné výhodné provedení se vyznačuje tím, že zaskleni je vytvořeno z izolačních skleněných dílců se vždy dvěma nebo třemi skleněnými tabulovými díly. V posledním případě mohou izolační skleněné dílce obsahovat redukované meziprostory mezi tabulovými díly, aby se roztaživý účinek (čerpací účinek) vzduchu obsaženého v meziprostorech mezi skleněnými tabulo-4vými díly při jeho zahřátí udržoval do nejmenší.

Dále se doporučuje, aby tabulové skleněné díly byly na jednotlivých, více' nebo všech stranách tabulových dílů (dále označovaných jako polohy) opatřeny tepelně ochrannými povrstveními, zejména L-E-vrstvami. Kromé toho jsou izolační skleněné dílce, popř. jejich skleněné tabulové díly, opatřeny protislunečnimi ochrannými vrstvami.

Takové protisluneční ochranné vrstvy se dají optimalizovat tak, že se se sluneční energie podle vynálezu co možná nejvíce využije, aniž by přitom vznikaly příliš vysoké teploty na absorbujícím povrstvení. Také mohou meziprostory mezi tabulovými díly izolačních skleněných dílců obsahovat výplně ušlechtilým plynem, což vše slouží k tomu, aby se součinitel prostupu tepla přizpůsobil daným podmínkám a požadavkům, kupříkladu nízkým hodnotám g pro jižní orientace, středním hodnotám g pro orientace východ/západ nebo vysokým hodnotám g pro severní orientace vnějšího stěnového dílce.

- Vnější stěnová vrstva může však být také tvořena zvláštními systémy vhodné konstrukce, jaké obecné sestávají ze dvou transparentních tabulových skleněných dílů a hranolů a/nebo voštinové konstrukce, přibližné kolmé k rovině tabulových dílů, vytvořených v meziprostoru mezi tabulovými díly, pro řízené směrování dopadajícího proudu světla.

se vyznačuje přivrácené vrstvě, je

Obzvláště výhodné provedení vynálezu tím, že na straně vnitřní stěnové vrstvy, k transparentní vnitřní tepelně izolační dílčí uložena tepelné akumulační dílčí vrstva.

Tepelné akumulační dílčí vrstva přináší u vnějšího stěnového dílce podle vynálezu tu výhodu, že sluneční energie, přijatá v absorbující vrstvě ležící před ní, je částečné akumulována v akumulační hmotě tepelně akumulační vrstvy

-5a je ještě vydávána, když se mezitím solární nabídka energie'— zmenšila nebo již není k dispozici. Vždy podle tepelné akumulační a tepelně izolační kapacitě akumulačních nebo izolačních vrstev tvořících dílčí vrstvy ve vnitřní stěnové vrstvě, může být přitom dále zlepšeno zužitkování nabídky sluneční energie, a to v závislosti na tepelných vlastnostech ostatních částí tvořících vnější stěnový díl, zejména vnější stěnové vrstvy a transparentní vnější tepelné izolační vrstvy, a sice jak pokud jde o odstraňování přehřívání ve stěnovém dílci, tak i pokud jde o časový posun vydávání akumulovaného tepla vzhledem ke skutečnému dopadajícímu energetickému záření.

Tepelně akumulační vrstva má při jinak nezměněných podmínkách za následek nižší teplotu na absorpčním povrstvení, a tím i také uvnitř vnějšího stěnového dílce vůbec a na jeho vnitřní straně, což může být využito k tomu, aby se zvýšila hodnota g na vnější stěnové vrstvě, aby se lépe vyčerpala nabídka solární energie na absorbujícím povrstveni , bez překročeni maximálně přípustné teploty. Dále je účelné usilovat, pokud jde o tepelně akumulační vrstvu, o co možná optimální tepelnou kapacitu, aby se solární nabídka energie mohla co' možná úplně přijmout, aniž by vznikly nepotřebně vysoké rozdíly teploty.

Obzvláště účelná provedení vynálezu se vyznačují tím, že tepelně akumulační vrstva obsahuje tepelně akumulační hmoty z jedné nebo více minerálních desek, keramických desek, ze skla, z přírodních hmot nebo uměle zhotovených hmot a plastů, zejména betonu. Mohou být použity také akumulační hmoty, které působí jako latentni zásobník tepla, jako například Glauberova sůl. Akumulační hmota tepelné akumulační vrstvy však také může být vytvořena z plastu, zejména z jedné nebo více plastových desek. Plasty mají zpravidla dvakrát tak velké specifické teplo, jako beton, což ve srovnáni s těžšími akumulačními hmotami může vyrovnat menší hustotu

-6plastu, takže například beton ze štěrku a plast mohou mít přibližně stejnou akumulační schopnost. Výše uvedené akumulační hmoty mohou najit uplatnění vždy jednotlivé nebo vé vzájemné kombinaci v tepelně akumulační vrstvě.

Dále se doporučuje pro tepelně akumulační vrstvu volba tepelně akumulačních hmot menší tepelné vodivosti, aby v nich naakululované teplo nebylo nezávisle na tepelně izolačních vrstvách odevzdáváno do okolí, když teploty na obou stranách stěnového dílče poklesnou./ Tepelně akumulační dílčí vrstva by tedy měla chladnout pouze pomalu. Proto je také účelně vnitřní tepelně izolační dílčí vrstva uložena mezi tepelně akumulační dílčí vrstvou a uzavírací dílčí vrstvou vnitřní stěnové vrstvy.

Vnitřní tepelné izolační dílčí vrstva může být v nejjednodušším případě tvořena vzduchovou vrstvou. Všeobecně tepelně izolační dílčí vrstva může obsahovat izolační hmoty z pěnového polyuretanu, pěnového polystyrenu, skleněných vláken, minerálních vláken apod. Také existuje možnost, že tepelně izolační dílčí vrstva samotná je sestavena jako vícevrstvá s jednou nebo více vzduchových vrstev s tlouštkami vzduchové vrstvy mezi 5a 50 mm, s výhodou 20 mm. Větším tlouštkám těchto vzduchových vrstev je vhodné se vyhnout, aby tepelná konvekce vzduchem cirkulujícím ve vzduchové vrstvě zůstávala nízká a aby tepelná izolace vyvolávaná vzduchovou vrstvou nebyla nepotřebně zeslabena.

Uzavírací dílčí vrstva vnitřní stěnové vrstvy je obecné vytvořena jako parotésná. Může obsahovat uzavírací plech z kovu, jako hliníku nebo oceli. Uzavírací dílčí vrstva může také obsahovat akumulační hmotu, zejména beton, což se dá obzvláště jednoduchým způsobem kupříkladu realizovat tím, že je akumulační hmota tvořena bezprostředné betonovou části, jako parapetem, stény budovy.

-ΊPokud jde o vytvoření vnější transparentní tepelně izolační dílčí vrstvy, navazující na vnitřní stěnovou vrstvu, existuje v rámci vynálezu rovněž řada možností. Transparentní tepelně izolační vrstva tak může být v nej jednodušším provedení tvořena vzduchovou vrstvou o tlouštce 5 až 50 mm, zejména 20 mm. Vzduchová vrstva může bezprostředné navazovat na absorbující vrstvu. Mezi vzduchovou vrstvou a absorbující vrstvou může však být také vřazen skleněný tabulový díl. Transparentní vnější tepelné izolační dílčí vrstva může být také vytvořena z kapilárních desek z transparentních plastů s voštinovou nebo komůrkovou strukturou, kolmou k rovině vrst, jaké jsou známé z Bauphysik 13 (1991)., seš. 6, str.217-224 Transparente Wármedámmung, Materialien, Systemtechnik und Anwendung a nevyžaduji zde proto podrobnější popis. Také může být transparentní tepelné izolační dílčí vrstva vytvořena ze skleněné vlny nebo z pěny z akrylické pryskyřice jako izolační hmoty, a to vždy jednotlivé nebo ve vzájemném spojení.

Absorbující vrstvou může být kromě toho ve spojení s vědomým snížením hodnoty g vnějšího stěnového dílce optimalizován jeho vnější vzhled, v čemž lze spatřit další důležitou výhodu vynálezu. Malé hodnoty g totiž značné zmenšují průhled vnější stěnovou vrstvou, snižují také průhled na sestavu vnějšího stěnového dílce za vnější stěnovou vrstvou, čímž se dají snáze splňovat požadavky na estetiku vzhledu.

Pokud se jedná zejména o vnější stěnový dílec s tepelně akumulační vrstvou, navazující na absorbující vrstvu, může být účelné provedeni zaskleni vytvořeno z jednotlivých čirých skleněných tabulí nebo z izolačních skleněných dílců ze vždy dvou čirých skleněných tabuli. ...... . .....- .......

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedeni s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých

-3znázorňujě obr.l schematický řez souvrstvím stěnového dílce podle vynálezu, obr.2 schematický řez dalším provedením stěnového dílce a obr.3 schematický řez pouze vnější stěnovou vrstvou. ..........

Příklady provedení vynálezu

Na výkresech je znázorněna a vyznačena vnější stěnová vrstva 10, přijímající sluneční záření a vnitřní ^stěnová vrstva 20. Mezi nimi je uložena transparentní vnější tepelně izolační dílčí vrstva 30., navazující bezprostředně na vnější stěnovou vrstvu 10, zatímco vnitřní stěnová vrstva 20 je vícevrstvá s tepelné akumulační dílčí vrstvou 21 a vnitřní tepelně izolační dílčí vrstvou 22, přičemž tepelné akumulační dílčí vrstva 21 je uložena na straně vnitřní stěnové vrstvy 20, přivrácené k transparentní tepelně izolační vrstvě 30. Akumulační hmota této tepelně akumulační vrstvy 21 může být vytvořena různě, například z minerálních desek, keramických desek, ze skla nebo z přírodního nebo umělého kamene, z posledním případě zejména z betonu, ale také z jedné nebo více plastových desek, což však není jednotlivé znázorněno na výkresech.

Vnitřní stěnová vrstva 20 dále obsahuje uzavírací dílčí vrstvu 23., ohraničující na vnitřní straně vnější stěnový dílec, na jejíž straně přivrácené k vnější stěnové vrstvě 10 je uložena tepelné izolační dílčí vrstva 22, která se tak nachází mezi tepelné akumulační dílčí vrstvou 21 a uzavírací dílčí vrstvou 23 . Tepelně izolační dílčí vrstva 2 2 může být sama vytvořena z jedné nebo více vzduchových vrstev s tlouštkou jednotlivé 10 až 50 mm, s výhodou 20 mm, což opět není znázorněno na výkresech.

být samotná uzavírací vrstva 23

Může být vytvořena z kovového plechu, jako z hliníku nebo oceli, ale může také obsahovat akumulační hmotu, zejména beton .

V každém případě by měla vytvořena jako párotěsná.

-9Transparentní tepelně izolační dílčí vrstva 70 může být v nej jednodušším případě tvořena vzduchovou vrstvou 30 v tloušťkách vrstvy cca 5 mm až 50 mm, zejména 20 mm. Také muže být transparentní tepelné izolační dílčí vrstva 30 tvořena kapilárními deskami z transparentních plastů s voštinovou nebo komůrkovou strukturou kolmou k rovině vrstvy, což opět není pro jednoduchost znázorněno ve výkresech. Dále existuje možnost vytvořit transparentní tepelně izolační dílčí vrstvu 30 ze skleněné vlny, pěnové akrylické pryskyřice nebo·podobných transparentních hmot. Na straně, přivrácené transparentní tepelně izolační dílčí vrstvě 30 nese vnitřní stěnová vrstva 20., a to tepelně akumulační dílčí vrstva 21, vrstvu 21' nepropustnou pro záření, absorbující záření, popřípadě se selektivní absorpční schopností, která může být vytvořena jako tenké povrstveni.

Vnější stěnová vrstva 10 je tvořena zasklením, které může být použito zmenšení hodnoty g s jedním nebo více ochrannými protislunečními povrstveními. V případě vnějšího stěnového dílce s tepelně akumulační dílčí vrstvou 21, navazující na transparentní tepelné izolační dílčí vrstvu 30, může být zasklení vytvořeno bud z jednotlivých čirých skleněných tabulí nebo z izolačních skel se dvěma nebo více čirými skleněnými tabulemi. Všeobecné je zaskleni vytvořeno z jednotlivých skleněných tabulí 11, popřípadě s vnitřním tepelně ochranným povrstvením, zejména povrstvením L-E a/nebo protislunečnimu ochrannými vrstvami, což přináší nízký součinitel k. Dále může být zasklení vytvořeno ze dvou nebo tří skleněných tabulí 11, 12 , 13, přičemž izolační skla mohou mít zmenšené mezivrstvy mezi skly. Skleněné tabule 11, 12, 13 mohou také na jednotlivých, více, nebo všech stranách tabulí - obsahovat tepelně.ochranná..povrstveni,.zejména L-E-vrstvy, přičemž na otevřených plochách tabulí mohou být L-E-vrstvy vytvořeny například pyroliticky nanášenými vrstvami oxidu zinečnatého.

— 10 —

Dále existuje možnost, že jsou skleněné izolační dílce nebo jejich skleněné tabulové díly opatřeny ochrannými protislunečními povrstveními. Meziprostory mezi tabulovými díly mohou dále' obsahovat náplné ušlechtilým plynem. Pokud jde o výsledek, doporučují se v rámci vynálezu pro vždy optimální přizpůsobení hodnoty součinitele k a hodnoty g (celkové míry propustnosti energie) konkrétním existujícím požadavkům, především pokud jde o maximální teplotu vyskytující se absorbujícím povrstvení 21' . jako obzvláště účelné následující kombinace, blíže vysvětlené na obr.3.

1. Jednotabulové zasklení z tepelně ochranné a protisluneční ochranné tabule 11 s ochrannou protisluneční vrstvou v poloze 1 pro řízené sníženou hodnotu g a s L-E-vrstvou v poloze

2,

2. Dvojtabulové zasklení ze dvou skleněných tabuli 11, 12 a ochrannou protisluneční vrstvou kupříkladu ochranná protislunečni vrstvou v poloze 2, tepelně ochrannou vrstvou (L-E) v poloze 3 nebo ochrannou protisluneční vrstvou v poloze 2, tepelné ochrannou vrstva (L-E) na poloze 3, nebo ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 1 nebo 2, tepelně ochrannou vrstva (L-E) na polohách 3 a 4, přičemž tepelně ochranná vrstva na poloze 4 sestává z pyroliticky nanesené vrstvy oxidu zinečnatého, nebo ochrannou protisluneční vrstva plus tepelně ochrannou vrstvou na poloze 2, tepelně ochrannou vrstvou (K) na poloze

4, a to vždy s náplní ušlechtilého plynu v meziprostorech mezi tabulemi nebo bez ní.

3. Trojtabulové zasklení ze skleněných tabuli 11, 12 , 13 s ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 2, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 3 a tepelné izolační ochrannou vrstvou na poloze 5,

-11neboochrannou protisluneční vrstvou na poloze 2 ,-tepelně ochrannou vrstvou na poloze 3, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 5, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 6, nebo ochrannou protisluneční a tepelně ochrannou vrstvou na poloze 2, tepelné ochrannou vrstvou na poloze 5 nebo ochrannou protisluneční a tepelně ochrannou vrstvou na poloze 2, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 5, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 6, a to vždy s náplní ušlechtilého plynu v meziprostorech mezi tabulemi nebo bez ní.

Vnější stěnová vrstva 10 může také sestávat podle provedeni z obr.2 ze dvou transparentních skleněných tabulí 11 ’ a z hranolové nebo voštinové struktury 11 přibližné kolmé k rovině tabulí, umístěné v meziprostoru mezi tabulemi.

...

·+£+: ’>··

-12- - - ------ ----------------------- ...... -- ................................ ? 5 Λ! -Č II

Ί ¹ · Π Q

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY j ' ' ’ ....... ' ' - Η 'Ι' ι !) Z

1. Vnější stěnový dílec pro budovy, zejména Iparapet l ’ f * 3 nebo výplň v neprůhledné části stěny budovy, u něhožJeprg využití solární energie mezi vnější stěnovou vrstvou (10), vytvořenou jako zasklení a přijímající sluneční záření, a vnitřní stěnovou vrstvou (20) uložena transparentní vnější' tepelně izolační dílčí vrstva (30), přilehlá k‘vnější stěnové vrstvě (10), a vnitřní stěnová vrstva (20) obsahuje uzavírací dílčí vrstvu (23), ohraničující vnější stěnový dílec na vnitřní straně a vnitřní tepelně izolační dílčí vrstvu (.22), uloženou na straně uzavírací dílčí vrstvy (23) přivrácené ke vnější stěnové vrstvě (10), vyznačený tím, že vnitřní stěnová vrstva (20) je na její straně přivrácené ke transparentní vnější tepelně izolační dílčí vrstvě (30) ohraničována dílčí vrstvou (21') absorbující přijímané sluneční zářeni z vnější tepelné izolační dílčí vrstvy (30), přičemž celková míra propustnosti energie g zaskleni, tvořícího vnější stěnovou vrstvu (10), je v přizpůsobení jejím součinitelům prostupu tepla k snížena natolik, že na absorpčním povrstvení (21') nevznikají žádné příliš vysoké teploty, avšak přes to je solární energie co možná nejvíce využita.
2. Vnější stěnový dílec podle nároku 1 vyznačený tím, že zasklení je vytvořeno z jednotlivých skleněných tabulových dílů (11), popřípadě s vnitřní tepelné ochrannou vrstvou, zejména L-E-vrstvou a/nebo ochrannou protisluneční vrstvou.
3. Vnější stěnový dílec podle nároku 1 vyznačený tím, že zasklení je vytvořeno z izolačních skleněných dílců ze vždy dvou nebo třech skleněných tabulových dílů (11, 12,

13) .

-13—
4. Vnější stěnový dílec podle nároku 1 vyznačený tím, že izolační skleněné dílce obsahují redukované meziprostory mezi tabulovými díly.
5. Vnější stěnový dílec podle nároku 3 nebo 4 vyznačený tím, že tabulové skleněné díly (11, 12, 13) jsou na jednotlivých, více nebo všech polohách (1 až 6) opatřeny tepelně ochrannými povrstvenimi, zejména L-E-vrstvami.
6. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 5 vyznačený tím, že izolační skleněné dílce, popř. jejich skleněné tabulové díly (11, 12, 13), jsou opatřeny protislunečními ochrannými vrstvami.
7. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků 3 až 6 vyznačený tím, že meziprostory mezi tabulovými díly izolačních skleněných dílců obsahují výplně ušlechtilým plynem.
8. Vnější stěnový dílec podle nároku 1 vyznačený tím, že vnější stěnová vrstva (10) sestává ze dvou transparentních skleněných tabulových dílů (11') a z hranolové a/nebo voštinové konstrukce (11), přibližně kolmé k rovině tabulových dílů, vytvořených v meziprostoru mezi tabulovými díly, pro řízené směrování dopadajícího proudu světla.
9. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že na straně vnitřní stěnové vrstvy (20), přivrácené k transparentní vnitřní tepelné izolační dílčí vrstvě (30), je uložena tepelné akumulační dílčí vrstva (21) .
10. Vnější stěnový dílec podle nároku 9 vyznačený tím, tepelné akumulační dílčí vrstva (21) obsahuje akumulační hmotu z jedné nebo více minerálních desek.

-14-------------
11. Vnější stěnový dílec podle nároku 9 nebo 10 vy- ----------značený tím, že tepelné akumulační dílčí vrstva (21) obsahuje akumulační hmotu z jedné nebo více keramických desek.
12. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků

9 až 11 vyznačený tím, že tepelně akumulační dílčí vrstva (21) obsahuje akumulační hmotu ze skla.
13. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků

9 až 12—vyznačený tím, že tepelné akumulační dílčí ‘' vrstva ~ (21) obsahuje akumulační hmotu z přírodního nebo umělého kamene .
14. Vnější stěnový dílec podle nároku 13 vyznačený tím, že tepelně akumulační dílčí vrstva (21) obsahuje akumulační hmotu z betonu.
15. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 9 až 14 vyznačený tím, že tepelné akumulační dílčí vrstva (21) obsahuje akumulační hmotu z plastu, zejména z jedné nebo více plastových desek.
16. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 9 až 15 vyznačený tím, že tepelné akumulační dílčí vrstva (21) sestává z akumulační hmoty malé tepelné vodivosti.
17. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 9 až 16 vyznačený tím., že vnitřní tepelně izolační dílčí vrstva (22) je uložena mezi tepelné akumulační dílčí vrstvou (21) a uzavírací dílčí vrstvou (23).
18. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 17 vyznačený tím, že vnitřní tepelné izolační dílčí vrstva (22) obsahuje izolační hmoty z pěnového polyuretanu, pěnového polystyrenu, skleněných vláken, minerál-15ních vláken apod. ------------------~
19. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 18 vyznačený tím, že tepelně izolační dílčí vrstva (22) samotná je sestavena jako vícevrstvá s jednou nebo více vzduchovými vrstvami s tlouštkami vzduchové vrstvy mezi 10 a 50 mm, s výhodou 20 mm.
20. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 19 vyznačený tím, že uzavírací dílčí vrstva (23) je vytvořena jako parotésná.
21. Vnější stěnový dílec podle nároku 20 vyznačený tím, že uzavírací dílčí vrstva (23) obsahuje uzavírací plech z kovu, jako hliníku nebo oceli.
22. Vnější stěnový dílec podle nároku 20 nebo 21 vyznačený tím, že uzavírací dílčí vrstva (23) obsahuje akumulační hmotu, zejména beton.
23. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 22 vyznačený tím, že vnější transparentní tepelné izolační dílčí vrstva (30) je tvořena vzduchovou vrstvou s tlouštkou vrstvy od 10 mm do 50 mm, zejména 20 mm.
24. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 22 vyznačený tim, že transparentní tepelné izolační dílčí vrstva (30) je vytvořena z kapilárních desek z transparentních plastů s voštinovou nebo komůrkovou strukturou, kolmou k rovině vrstvy.
25. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 22 vyznačený tim, že transparentní tepelně izolační dílčí vrstva (30) je vytvořena ze skleněné vlny jako izolační hmoty.

-1626. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 22 vyznačený tím, že transparentní tepelně izolační dílčí vrstva (30) je z pěny z akrylické pryskyřice jako, izolační hmoty..
27. Vnější stěnový dílec podle kteréhokoli z nároků nároků 1 až 26 vyznačený tím, že s výhodou je u vnějšího stěnového dílu s tepelně^ izolační dílčí vrstvou (21), navazující na absorbující povrstvení (21), zasklení vytvořeno z jednotlivých čirých skleněných tabulových dílů nebo -izo^ lačních skleněných dílců vždy ze dvou čirých skleněných tabulových dílů.