CZ106196A3

CZ106196A3 - External wall assembly for buildings, particularly a building element in the building wall non-transparent section

Info

Publication number: CZ106196A3
Application number: CZ961061A
Authority: CZ
Inventors: Harald Schulz
Original assignee: Norsk Hydro As
Priority date: 1993-10-13
Filing date: 1994-10-12
Publication date: 1996-08-14
Also published as: NO961261L; WO1995010740A1; EP0725918A1; ATE156254T1; GR3024237T3; DE59403476D1; DK0720718T3; CA2173832A1; PL179140B1; HU9600981D0; FI961617A; CZ107096A3; DE59403579D1; HU9600968D0; HUT76590A; ATE155870T1; SK46596A3; JPH09503834A; NO961288L; FI961617A0

Description

Vynález se týká stěnové sestavy na budovách, u nichž pro využití solární energie je mezi vnější stěnovou vrstvou, propustnou pro sluneční záření jako průhledná nebo průsvitná vrstva, a vnitřní stěnovou vrstvou uložena vnější tepelně izolační vrstva, přilehlá k vnější stěnové vrstvě a rovněž propustná pro sluneční záření jako průhledná nebo průsvitná vrstva, a vnitřní tepelně izolační vrstva, náležející ke vnitřní stěnové vrstvě, a mezi vnější tepelně izolační vrstvou a vnitřní tepelně izolační vrstvou je umístěna dělicí vrstva, v rozsáhlé míře nepropustná pro záření, absorbující část alfa slunečního záření z vnější tepelně izolační vrstvy, přičemž součet Rg tepelného odporu R_e vytvářeného vnější stěnovou částí a vnější tepelně izolační vrstvou a tepelného odporu Rj. vytvářeného vnitřní stěnovou vrstvou s její vnitřní tepelně izolační vrstvou má nejmenší hodnotu Rg_mi_n, která je tak velká, že při chybějícím slunečním záření a očekávané minimální teplotě vnějšího vzduchu (zima/noc) teplota na vnitřním povrchu stěnové sestavy neklesne pod minimální hodnotu pokud jde o pohodu a riziko kondenzace.

Dosavadní stav techniky

Takové fasádní pláště, sloužící pro pasivní využití solární energie na neprůhledných částech obvodového pláště budov, jsou kupříkladu popisovány ve spisu E-A-0 362 242 jako známý “f ašádní-^IasfriV; Který^-má^-hevýííodů~v^—tom/ že^-tepe lny tisk je příliš velký, takže je z tohoto důvodu v každém případě nezbytná přídavná protisluneční ochrana. Aby se proto zabránilo, že dopadajícím slunečním zářením dojde uvnitř vnější stěnové sestavy k přehřátím, jejichž důsledkem je zničení materiálu, je ve spisu E-0 362 242 navrženo při vypuštění dělicí vrstvy nepropustné pro záření, že se zbývající jediná tepelné izolační vrstva, ležící mezi vnější a vnitřní stěno-

------- vou vrstvou, vytvoří—jako poněkud průsvitná s nfřr o^- gr o/ f._____________ pustnosti méně než 10% a mírou absorpce více než 15%, takže k absorpci dopadajícího slunečního zářeni dojde uvnitř tepelně izolační vrstvy přes poměrně tlustou vrstvu. Tepelně izolační vrstva musí být přitom celkem tak tlustá, aby se při využitelném dopadajícím slunečním záření v tepelně izolační vrstvě nastavil teplotní profil, jehož maximální hodnota uvnitř tepelně izolační vrstvy leží mezi její ^nějéí a její vnitřní plochou vymezující vrstvu.

Vynález si klade za úkol vytvořit vnější stěnovou konstrukci výše popsaného druhu tak, aby se při pokud možno vysokém využití solární energie a zaručení pohody ve vnitřním prostředí spolehlivě zabránilo vzniku příliš vysokých teplot uvnitř stěnové sestavy, přičemž hloubka stěnového dílce by byla co možná nejmenší, zejména nikoliv větší, než vyžadují statické potřeby nosné konstrukce, zejméma kupříkladu sloupky a příčle.

Podstata vynálezu

Tohoto cíle je dosaženo u vnější stěnové sestavy v úvodu uvedeného typu tím, že tepelný odpor R_e vytvářený vnější stěnovou vrstvou a vnější tepelně izolační vrstvou a jejich celková míra propustnosti g energie, dále míra absorpce alfa na dělicí vrstvě a tepelný odpor Rj_ vytvářený vnitřní stěnovou vrstvou s její vnitřní tepelné izolační vrstvou jsou vzájemně sladěny tak, že při očekávaném největším možném dopadajícím slunečním záření g_smax a očekávané maximální letni vnější teploté T_emax vznikne uvnitř stěnové sestavy, zejména na dělicí vrstvě, nanejvýše maximální teplota Ttmax' která je materiály uvnitř stěnové sestavy ještě snášena bez poškození, a na vnitřním stěnovém povrchu vznikne maximální teplota T_oj__max, která je osobami nacházejícími se uvnitř budovy shledávána jako ještě splňující podmínky pohody prostředí. Zde i v následujícím popisu značí tepelný odpor R_a součet tepelného odporu l/lambda_a při prostupu tepla stěnové sesta-3vy mezi dělicí vrstvou a vnější stranou a tepelného odporu l/alfa_a při přestupu tepla na vnější straně a tepelný odpor součet, tepelného odporu 1/lambda^ prostupu tepla stěnové sestavy mezi dělicí vrstvou a vnitřní stranou a tepelného odporu l/alfa^ od přestupu tepla na vnitřní straně. V odpovídajícím smyslu znamená tepelný odpor Rg=R_e+Rj_ = l/alfa_e + l/lambda_e + l/lambda^+l/la^bda^ součet celkového odporu při prostupu tepla l/lambda_e+l/lambdaj_ celé stěnové sestavy a vnitřního a vnějšího tepelného odporu při-přestupu tepla l/alfa_e, 1/alfa^.

U stěnové sestavy podle vynálezu dochází k absorpci „dopadajícího slunečního záření v podstatě v dělicí vrstvě, «ohraničující průhlednou vnější tepelně izolační vrstvu ke „straně vnitřní tepelně izolační vrstvě, na níž tak při dopadajícím slunečním záření zpravidla vznikají nejvyšší teploty uvnitř stěnové sestavy. Dělicí vrstva může být přitom velmi tenká, například pouze folie nebo film nebo povrstvení, „je-li pouze pro sluneční záření v rozsáhlé míře nepropustná. „Sladění výše uvedených veličin podle vynálezu může mít záměrně zmenšenou hodnotou celkové míry propustnosti energie g vnější stěnové vrstvy a/nebo míry absorpce alfa na dělicí vrstvě za následek menší příjem solární energie ve stěnové sestavě, ale zaručuje.také při dobrém využití solární energie, že i při co možná největším dopadajícím slunečním záření nebude překročena maximální hodnota teploty T_tmax ve stěnové sestavě, takže nemůže dojít k porušení materiálů.

Současně je možné tímto sladěním podle vynálezu překvapivě dosáhnout také toho, že teplota na vnitřním povrchu stěny nemůže být větší, než hodnota ^Toimax^{z ta}^že tato teplota a teplotní skok, vyvolaný tepelným odporem při přestupu tepla 1/alfaj. na vnitřní straně stěny, leží také při maximálním dopadajícím slunečním záření, které jsou osobami zdržujícími se ve vnitřním prostoru ještě shledávány jako

-4pohodové. Hodnoty tepelného odporu R£~vnítrnistěnové vrstvy při prostupu tepla, potřebné v rámci tohoto sladování, jsou dosažitelné bez obtíží při tlouštkách tepelně izolační vrstvy vnitřní stěnové vrstvy, které nemusí zvětšit celkovou konstrukční tlouštku stěnové sestavy as tím spojené náklady přes míru, jaká je stejně potřebná pro hodnotu Rg_mj__n tepelného odporu celé stěnové sestavy při prostupu tepla pro to, aby také v noci a při minimální vnější teplotě byla dosažena dostatečná tepelná izolace, t.j. aby teplota na vnitřním povrchu stěny neklesla pod minimální hodnotu pokud jde o pohodu a riziko kondenzace.

Možnost, existující v rámci sladování velikostí v rámci vynálezu, a spočívající ve vědomím zmenšování hodnoty g vnější stěnové vrstvy a vnější tepelné izolační vrstvy, může být ve spojení s absorbující dělicí vrstvou kromě toho využita k tomu, že se vnější vzhled stěnové sestavy optimalizuje, v čemž lze spatřovat další důležitou výhodu vynálezu. Snížené hodnoty g totiž snižují průhled vnější stěnové vrstvy, ztěžují také pohled zevně do stěnové sestavy nacházející se za vnější stěnovou vrstvou, čímž se dají požadavky na estetiku vzhledu stěnové sestavy snáze splňovat.

Aby se mohly dodržet výše uvedené požadavky (dodržení určitých mezí pro maximálně se vyskytující teplotu ve stěnové sestavě a maximálně se vyskytující teplota na vnitřním povrchu), musí být se stoupajícím tepelným odporem R_e vnější stěnové vrstvy při prostupu tepla a vnější tepelné izolační vrstvy snížen podíl solární energie přijaté na dělicí vrstvě zmenšením hodnoty g a/nebo absorpce na dělicí vrstvě. Redukce hodnoty g a/nebo alfa umožňuje dočasné při daném tepelném odporu R_e zvyšující se rozšiřování přípustného rozmezí pro tepelný odpor vnitřní stěnové vrstvy dolů a nahoru.

V podrobnostech se dá velikostní slaďování podle vynálezu provádět různými způsoby. Podle dalšího znaku vynále-5zu se při daných hodnotách R_e, alfa a alfa * g (* zde i dále značí znaménko násobení) stěnové sestavy orientované na jih a západ volí hodnoty R^ mezi hranicemi uvedenými v tab.l. Při obzvláště výhodném provedení má stěnová sestava má hodnoty alfa * g a R_e uvedené v tab.2, jakož i hodnotu Rj_, ležící v rozmezí hodnot Rj_ náležejícím k hodnotám alfa * g a R_e udaném v tabulce 2. Tyto tabulky platí pro předpoklady * ^Ttmax = ¹²⁰°^C' ^Toimax ^{= 36}°^C' ^Temax = ³⁰°^C' ^Ti⁼²⁰°^C' přičemž Temax značí nejvyšší očekávaná letní vnější teplota' a Tj_ značí teplotu vnitřního prostředí a Tmax značí, jak bylo uvedeno výše, maximální teplotu, která je materiály uvnitř stěnové sestavy ještě snášena bez poškození, a To£max značí maximální teplotu, která je osobami nacházejícími se uvnitř budovy shledávána jako ještě splňující podmínky pohody prostředí, přičemž pro orientaci stěnové sestavy jih/západ platí očekávané maximální dopadající sluneční záření qsmax = 700 W/m². V tabulce jsou pcu hodnoty alfa rovné 0,2, 0,4, 0,6 a 0,8 sestaveny v závislosti na Re (první sloupec) a. alfa * g (druhý sloupec) přípustná maximální hodnota (třeťí sloupec) a minimální hodnota (čtvrtý sloupec) pro Rj_ jako R^-DOV. Mezihodnoty lze bez dalšího získat interpolacemi. V tabulce 2 je pro vybrané a obzvláště výhodné případy kromě příslušných hodnot R_e, alfa, g a R^ v posledním sloupci ještě vyznačeno hodnocení pro využití solární energie ve třech stupních x, xx a xxx, přičemž vhodnost vzrůstá s počtem symbolů x.

Hodnoty R_e, , alfa a g podle tabulek 1 a 2 přirozeně—závisí—na—-hodnotě-qgj^^—očekávaného ne j-vyššího—možného dopadajícího slunečního záření. Tato hodnota je různá podle orientace stěnové sestavy ke světovým stranám. Při orientacích na jih je nejvyšší, při orientaci na sever je nejnižší. Vynález doporučuje tito závislost na orientaci využít tak, že při vzájemném sladění hodnot R_e, R^, alfa a alfa * g se použije očekávaná největší možná hodnota q_smax dopadajícího slunečního záření pro ta světová strana, která odpovídá ori

-6entaci směru vnější stěnové sestavy na budově.- Při - sladování velikosti hodnot je potom možné brát v úvahu pro stěnovou sestavu orientovanou kupříkladu na sever tímto způsobem podstatně menší hodnotu k a k_ekv, ^ne^ óy vyplynulo při použití q_Smax P^ro jŤLŽní orientaci.

Menší sluneční záření, které je přijímáno v důsledku úmyslného snížení hodnoty alfa * g (zde i v dalším popisu značí * násobící znaménko) vnější stěnové vrstvy v rámci vynálezu, je přizpůsobením součinitele prostupu tepla k = 1/R_e této stěnové vrstvy optimálně využito tím, že odpovídajícím způsobem zmenšený součinitel k omezuje tepelnou, ztrátu od absorpční dělicí vrstvy směrem ven skrz vnější průhlednou tepelně izolační vrstvu a vnější stěnovou vrstvu. Aby se taková vzájemná přizpůsobení umožnila jednoduchým způsobem, doporučuje se vnější stěnovou vrstvu vytvořit tak, že její hodnota g a její hodnota k se dají bez obtíží podle přání ovlivňovat. ·

Tohoto posledně jmenovaného cíle je s výhodou dosahováno tím, že vnější stěnová vrstva je tvořena zasklením a vnější průhledná tepelně izolační vrstva je tvořena vzduchovou vrstvou v tloušťce 5 až 50 mm, s výhodou 20 mm.

,Přitom může vzduchová vrstva bezprostředně navazovat' na absorbující dělicí vrstvy. Mezi vzduchovou vrstvou a dělicí vrstvou však může být také vřazen skleněný tabulový díl, který se potom přiřadí průhledné vnější tepelně izolační vrstvě. Zasklení může být tvořeno jednotlivým tabulovým skleněným dílem, popřípadě s vnitřní tepelné ochrannou vrstvou, zejména L-E-vrstvou (což je vrstva odrážející infračervené záření) a/nebo vnější nebo vnitřní protisluneční ochrannou vrstvou. _____ ______ .

Další velmi výhodné provedení vynálezu se vyznačuje tím, že zasklení je tvořeno izolačními skleněnými dílci ze vždy dvou nebo tří skleněných tabulových dílů (tabulí).

-ΊV posledním případě mohou mít prvky redukované meziprostory, aby se roztahovací účinek (čerpací účinek) vzduchu přítomného v mežiprostorech udržoval při zasklení co možná nejmenší. Dále se doporučuje- opatřit-skleněné tabulové díly izolačních skleněných dílců na jednotlivých, více nebo všech stranách tabulí (dále také označovaných jako polohy) tepelně ochrannými vrstvami, zejména L-E-vrstvami. Kromě toho jsou izolační skleněné dílce nebo jejich skleněné tabulové díly účelně opatřeny ochrannými protislunečními vrstvami. Takové ochranné proti sluneční a tepelně.....ochranné vrstvy, jakož i výplně ušlechtilým plynem, eventuelně přítomné v mežiprostorech mezi tabulemi izolačních skleněných dílců, slouží výlučně k tomu, aby přizpůsobily tepelný odpor R_e a hodnotu g pří«,< slušným výchozím podmínkám a požadavkům.

¥ ''

Podle dalšího znaku vynálezu vnitřní stěnová vrstva obsahuje tepelně akumulační vrstvu, uloženou na straně dělicí vrstvy, odvrácené od vnější průhledné tepelně izolační vrstvy. Tepelně akumulační vrstva, která s výhodou leží mezi í' dělicí vrstvou a vnitřní tepelně izolační vrstvou, s sebou

Ψ riese tu výhodu, že solární energie, přijatá v absorpční dělicí vrstvě, před ni ležící, je částečně akumulována v akumulační hmotě tepelné akumulační vrstvy a je ještě vydávána, když se nabídka sluneční energie mezitím zmenšila nebo již není k dispozici. Vždy podle tepelně akumulační a tepelně izolační schopnosti tepelně izolačních a tepelně akumulačních hmot tvořících dílčí vrstvy ve vnitřní stěnové vrstvě může být přitom dále zlepšeno využití sluneční energie v zá----------vis-lostl— na—tepelných vlastnostech ostatních—částí stěnové sestavy, zejména vnější stěnové vrstvy a průhledné vnější tepelně izolační vrstvy, a sice pokud jde o odstraňováni přehřívání ve stěnovém dílci, jakož i v časovém posunu při odevzdávání naakumulovaného tepla vzhledem ke skutečnému dopadajícímu slunečnímu záření. Jelikož tepelně akumulační vrstva přináší při jinak nezměněných podmínkách nižší teplotu na absorbující dělicí vrstvě, celkové uvnitř stěnového

-8dílcé.a na jeho vnitřním povrchu,—může to být využito k tomu, že se zvýší hodnota g vnější stěnové vrstvy, aby se bez překročení maximálně přípustných teplot úplněji vyčerpala nabídka sluneční energie.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schematický řez souvrstvím stěnového dílce podle vynálezu, obr.2 schematický řez dalším provedením stěnového dílce a obr.3 schematický řez pouze vnější stěnovou vrstvou.

Příklady provedení vvnálezu

Na výkresech je znázorněna a vyznačena vnější stěnová vrstva 10. přijímající sluneční zářeni a vnitřní stěnová vrstva 20. Mezi nimi je uložena průhledná vnější tepelně izolační vrstva 30. navazující bezprostředně na vnější stěnovou vrstvu .10, zatímco vnitřní stěnová vrstva 20 obsahuje nejméně jednu tepelně izolační vrstvu 22. která může být vytvořena homogenně nebo vícevrstvé a může sestávat z pěnového polyuretanu, pěnového polystyrenu, skleněných vláken, minerálních vláken nebo podobných materiálů jako tepelně izolačních hmot a mimo jiné může také obsahovat jednu nebo více vzduchové vrstvy o tlouštkách od 5 do 50 mm, s výhodou 20 mm, což ve výkresech není podrobně znázorněno.

Vnitřní stěnová vrstva 20 obsahuje dále uzavírací vrstvu 23 , hraničící s vnitřním prostorem, která by měla být vytvořena parotěsně a může sestávat z uzavíracího plechu z kovu, jako je hliník nebo ocel, ale také z akumulační hmoty, zejména betonu. Vnitřní stěnová vrstva 20 může také ob— — sahovat tepelně akumulační vrstvu 21, uloženou na straně vnitřní stěnové vrstvy 20 přivrácené k průhledné tepelné izolační vrstvě 30. která může být vytvořena různým způsobem, například z minerálních desek, keramických desek, ze

-9skla nebo z přírodního nebo uměléhoI kámenev posledně jmenovaném případě zejména z betonu, nebo také z plastu, zejména z jedné nebo více plastových desek, což rovněž není podrobně na výkresu znázorněno. V principu-může být akumulační vrstva 21, pokud je přítomná, přiřazena vnitřní tepelně izolační vrstvě 22 . nebo být také do ní integrována.

Průhledná tepelně izolační vrstva 30 je tvořena vzduchovou vrstvou 30 v tloušťkách vrstvy cca 5 mm až 50 mm, zejména 20 mm. Transparentní tepelně izolační vrstva 30 a vnitřní stěnová vrstva 20 jsou od sebe oddělovány dělicí vrstvou 21' , absorbující záření, popřípadě selektivně, a vcelku pro záření nepropustná dělicí vrstva 21', která může být vytvořena jako tenké povrstvení, film nebo folie. Vzduchová vrstva průhledné vnější tepelně izolační vrstvy 30 může bezprostředně hraničit s dělicí vrstvou 21'. Mezi vzduchovou vrstvu a dělicí vrstvu 21 ’ však může být také vřazena neznázorněná průhledná deska, zejména skleněná tabule, která tvoří část průhledné vnější tepelně izolační vrstvy 30.

i.

Vnější stěnová vrstva 10 je tvořena zasklením, které může být použito zmenšení hodnoty g s jedním nebo více ochrannými protislunečními povrstveními. Zasklení může být vytvořeno z jednotlivých čirých skleněných tabulí nebo z izolačních skel se dvěma nebo více čirými skleněnými tabulemi. Pokud je zasklení vytvořeno z jednotlivých skleněných tabulí 11. mohou tyto tabule kromě již zmíněných ochranných proti---------slunečních—povrstvení opatřeny—-vnitřní-m-tepeiné—ochrannýmpovrstvením, zejména povrstvením L-E, které poskytují nízký součinitel k. Pokud je zaskleni vytvořeno vždy ze dvou nebo tří skleněných tabulí 11, 12, 13., přičemž izolační skla mohou mít zmenšené a/nebo ušlechtilým plynem plněné mezivrstvy mezi skly, mohou obsahovat skleněné tabule 11, 12, 13 přídavné k ochranným protislunečnim povrstvením (obecné v polohách 1 nebo 2) také na jednotlivých, více, nebo všech stra

-10nách tabulí tepelně ochranné povrstvení, zejména plochách tabulí mohou být nanášenými vrstvami oxidu

L-E-vrstvy, přičemž na otevřených L-E-vrstvy vytvořeny pyroliticky zinečnatého. Pokud jde o výsledek, doporučují se v rámci vynálezu pro vždy optimální přizpůsobení hodnoty součinitele k a hodnoty g konkrétním existujícím požadavkům, a to pokud jde o maximální teploty T^max ^{a T}oimax vyskytující se absorbující dělicí vrstvě 21' a na vnitřním povrchu st$ny, účelně následující kombinace, vysvětlené na obr.l až 3.

1. Jednotabulové zasklení s protisluneční ochrannou vrstvou na poloze 1 nebo 2 pro vědomě sníženou hodnotu g, nebo s tepelně ochrannou a protisluneční tabulí 11 s protisluneční ochrannou vrstvou na poloze 1 pro vědomě redukovanou hodnotu g a L-E-vrstvou na poloze 2.

2. Dvojtabulové zasklení ze dvou skleněných tabulí 11, 12, kupříkladu s ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 1 nebo 2, nebo ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 1 nebo

2, tepelné ochrannou vrstvou (L-E) na poloze 3, nebo ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 1 nebo 2, tepelně ochrannou vrstvou (L-E) na polohách 3 a 4, přičemž tepelně ochranná vrstva na poloze 4 sestává z pyroliticky nanesené vrstvy oxidu zinečnatého, nebo ochrannou protisluneční vrstvou plus tepelně ochrannou vrstvou na poloze 2, nebo ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 2, tepelně ochrannou vrstvou (K) na poloze 4, a to vždy s náplní ušlechtilého plynu v meziprostorech mezi tabulemi nebo bez ní.

3. Troj tabulové zasklení ze skleněných tabulí 11, 12.,.13.

s ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 2, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 3 a tepelné izolační ochrannou vrstvou na poloze 5, nebo ochrannou protisluneční vrstvou na poloze 2, tepelné

-11ochrannou vrstvou na poloze 3, tepelnéochrannou vrstvou na poloze 5, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 6, nebo ochrannou protisluneční a tepelné ochrannou vrstvou na poloze. ..2, tepelně ochrannou vrstvou na poloze 5 nebo ochrannou protisluneční a tepelné ochrannou vrstvou na poloze 2, tepelně ochrannnou vrstvou na poloze 5, tepelné ochrannou vrstvou na poloze 6, a to vždy s náplní ušlechtilého plynu v meziprostorech mezi tabulemi nebo bez ní.

Vnější stěnová vrstva 10 může také sestávat podle provedení z obr.2 ze dvou průhledných skleněných tabulí 11¹a z hranolovivé nebo voštinové struktury 11 přibližně kolmé ,k rovině tabulí, umístěné v meziprostoru mezi tabulemi.

Přípustná přiřazení hodnot R_e, alfa, g a R^ pro stěnové plochy orientované na jih a západ jsou sestaveny v tabulkách 1 a 2 již výše vysvětleným způsobem. Mezi udávanými oběma mezními hodnotami k zadanými alfa, R_e a g může být hodnota Rj_ volné volena. Využití solární energie, dosažitelné případ od případu je vyhodnoceno v posledním sloupci tabulky 2, přičemž hodnocení s k_stat=l/Rg je následující:

Měřítko pro stěnu orientovanou na jih x = dobré (k_ekv=0,16-0,25 W/m²K, k_ekv<l/2k_stat) xx = velmi dobré (k_ekv=0,06-0,15 W/m²K, k_ekv<l/3k_stat) xxx = vynikající (k_ekv=0,05 W/m²K, k_ekv<l/8k_stat)

Tabulka 1 je sestavena pro tyto příklady:

PŘÍPAD 1

Solární dílec: přípustná sestavy alfa=0,2 Mezní kritérium T_t<120° T_oi<36°C '----------12PŘÍPAD 2 --------- -- ---Solární dílec: přípustné sestavy alfa=0,4

Mezní kritérium T_t<120° T_oi<36°C

PŘÍPAD 3

Solární dílec: přípustné sestavy alfa=0,6

Mezní kritérium T_t<120° T_oi<36°C

PŘÍPAD 4

Solární dílec: přípustné sestavy alfa=0,8

Mezní kritérium T_t<120° T_oi<36°C

Údaje pro PŘÍPAD1 až 4 platí vždy pro dva sloupce tabulky 1, nad nimiž je uvedena hodnota alfa 0,2, 0,4, 0,6 a 0,8. Ostatní kritéria jsou shodná.

Hodnoty R_i DOV jsou přípustné mezi hodnotami ve sloupci Max a Min.

V tabulce 2 značí poslední sloupec hodn. hodnocení výše uvedeným způsobem (χ, xx , xxx). E. v předposledním sloupci značí jednotlivou nodnotu.

O' í

_l <

c\f

i

X) o

II í

<

R_<* (rrvTQ/W	a	s	R_i Doz (mTO/W	rc_<2. (m^Q/W	a	9	RJ OoV. (m^O/W
Max	Min/E.	HOOW	Max	Wn/E.
023	o.ao	0.88	1.85	129	X	0.60	O.óO	0.57		0.72	XXX
023	0.00	0.82	1.85	1.29	X	O.óO	0.40	0.57	1.84	0.72	XX
023	0.80	0.70		1.85	X	O.ÓO	0.40	0.57		0.41	X
0.40	o.ac	0.80	1.27	0.78	XX	O.óO	0.20	0.57		1.84	XX
040	C.ÓO	0.8C		1.87	XX	O.ÓO	0.20	0.57	1.29	0.72	X
0.40	O.óC	0.80	1.27	0.71	X	O.óC	O.ÓO	0.50		1.29	XXX
040	0.40	0.80	1.87	1.27	X	O.óO	O.ÓO	0.50		0.72	XX
040	0.80	0.70	1.87	1.27	XX	0.60	0.40	0.50	1.84	1.29	XX
0.40	0.80	0.70		0.70	X	O.óO	0.40	0.50		0.33	X
0.40	O.óO	0.70	1.87	1.27	X	O.ÓO	0.20	0.50	1.84	1.29	X
040	0.40	0.70		1.87	X	O.ÓO	0.80	0.45	1.29	0.72	XX
0.40	0.80	O.óO		1.87	XX	O.óO	O.ÓO	0.45	1.84	0.83	XX
0.40	0.80	O.ÓO	1.27	0.7C	X	O.óO	0.40	04S		1.84	XX
0.40	O.ÓO	O.ÓC	1.87	1.27	X	O.óO	0.40	0.45	1.29	0.72	X
040	0.40	O.óC		1.87	X	0.60	040	0.45	1.84	1.29	XX
0.4C	0.80	0.50	1.87	1.27	X	C.ÓO	0.30	0.40	1.84	0.72	XX
0.40	O.ÓO	0.50		1.37	X	O.óO	O.óO	0.40	1.84	1.29	XX
0.40	0.30	0.4C		1.37	X	O.ÓO	0.40	0.40		1.84	XX
0.41	O.ÓO	O.óO	1.92	1.31	X	O.ÓC	0.40	0.40		1.29	X
0.41	0.40	040		1.92	X	O.ÓO	0.20	C.40	1.84	129	X
0.41	0.80	0.50		1.92 '	XX	C.ÓO	0.80	0.33		1.84	XX
0.41	0.80	0.50		1.31	X	O.ÓO	0.80	0.33	129	0.83	X
0.41	O.óC	0.50	1.92	1.3!	X	O.ÓO	O.óO	0.33		1.84	XX
041	0.80	0.40		1.92	X	O.óO	O.óO	0.33		129	X
0.41	O.ÓO	0.40		1.92	X	0.60	0.40	0.33	1.84	1.29	X
0.53	O.ÓO	0.70	1.85	0.72	XX	O.ÓO	0.20	0.33		1.34	X
0.53	0.40	0.70		1.85	XX
0.53	C.40	0.70		1.26	X
0.53	0.20	0.70		1.85	X
0.53	o.ao	. O.óO		0.72	XXX
0.53	O.ÓO	O.óO	1.35	1.2ó	XX
0.53	0.40	O.óO	1.85	126	X
0.53	0.20	0,60		1.35	X
0.53	0.80	0.50	1.85	1.26	XX			TAH. 2.
0.53	0.80	0.50		0.69	X
053	0.60	0.50		1.85	XX			__ /
0.53	O.ÓO	0.50	1.26	0.69	X			cast η
0.53	0.40	0.50	1.85	1.2Ó	X
0.53	0.20	C.SO		1.85	X
053	0.80	0.40	1.35	í.2ó	X			-.....
0.53	O.ÓO	0.40	1.85	1.26	X
0.53	040	04C		1.85·	X
0.53	0.80	0.30		1.85	X						•

---------------PATE N Τ O V É . N Á R O K Y ............ ........ .........-

Claims

1. Vnější stěnová sestava na budovách, u nichž pro využití solární . energie, je ...mezi . vnější stěnovou vrstvou .

(10), propustnou pro sluneční záření jako průhledná nebo průsvitná vrstva, a vnitřní stěnovou vrstvou (20) uložena vnější tepelně izolační vrstva (30), přilehlá k vnější stěnové vrstvě (10) a rovněž propustná pro sluneční zuření jako průledná nebo průsvitná vrstva, a vnitřní tepelně izolační vrstva (22) > -náležející - ke- vnitřní - stěnové vrstvě (-

2-0-)-/------------a mezi vnější tepelně izolační vrstvou (30) a vnitřní tepelně izolační vrstvou (22) je umístěna dělicí vrstva (21'), v rozsáhlé míře nepropustná pro záření, absorbující část al„ fa slunečního záření z vnější tepelně izolační vrstvy (30), přičemž součet Rg tepelného odporu R_e vytvářeného vnější stěnovou částí (10) a vnější tepelně izolační vrstvou (30) a tepelného odporu R^ vytvářeného vnitřní stěnovou vrstvou (20) s její vnitřní tepelně izolační vrstvou (22) má nejmenší hodnotu Rg_mi_n, která je tak velká, že při chybějícím slunečním záření a očekávané minimální teplotě vnějšího vzduchu Ozima/noc) teplota na vnitřním povrchu stěnové sestavy neklesne pod minimální hodnotu pokud jde o pohodu a riziko kondenzace, vyznačená tím, že tepelný odpor R_e vytvářený vnější stěnovou vrstvou (10) a vnější tepelně izolační vrstvou (30) a jejich celková míra propustnosti energie g, dále míra absorpce alfa na dělicí vrstvě (21*) a tepelný odpor vytvářený vnitřní stěnovou vrstvou (20) s její vnitřní tepelně izolační vrstvou (22) jsou vzájemné sladěny tak, že _při očekávaném největším možném_slunečním zářeni g_smax.__ a očekávané maximální letni vnější teplotě T_emax vznikne uvnitř stěnové sestavy, zejména na dělicí vrstvě (21’), nanejvýše maximální teplota T_tmax> která je materiály uvnitř stěnové sestavy ještě snášena bez poškozeni, a na vnitřním stěnovém povrchu vznikne maximální teplota T_oimax, která je osobami nacházejícími se uvnitř budovy shledávána jako ještě splňující podmínky pohody prostředí.

-142. Vnější stěnová sestava podle nároku 1 vyznačená tím, že při daných hodnotách R_e, alfa a alfa * g (* zde i dále značí znaménko násobení) stěnové sestavy orientované na jih a západ leží hodnoty R^ mezi hranicemi uvedenými v tab.l.

3. Vnější stěnová sestava podle nároku 2 vyznačená tím, že stěnová sestava má hodnoty alfa * g a R_e uvedené v tab.2, jakož i hodnotu R_iz ležící v rozmezí hodnot Rj_ náležejícím k hodnotám alfa * g a R_e udaném v tabulce 2.

4. Vnější stěnová sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačená tím, že při vzájemném sladění hodnot R_e, Rj_, alfa a alfa * g se použije očekávaná největší možná hodnota <3_smax dopadajícího slunečního záření pro tu světovou strana, která odpovídá orientaci směru vnější stěnové sestavy na budově.

5. Vnější stěnová sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 4 vyznačená tím, že vnější stěnová vrstva (10) je tvořena zasklením a vnější průhledná tepelné izolační vrstva. (30) je tvořena vzduchovou vrstvou v tlouštce 5 až 50 mm, s výhodou 20 mm.

6. Vnější stěnová sestava podle nároku 5 vyznačená tím, že při zasklení se dvěma nebo více skleněnými tabulovými díly je vnější tepelné izolační vrstva (30) vytvořena mezi skleněnými tabulovými díly.

7. Vnější stěnová sestava podle nároku 6 vyznačená tím, že zasklení je vytvořeno z jednotlivého skleněného tabulového dílu (11), popřípadě s vnitřní tepelné ochrannou vrstvou, zejména L-E-vrstvou a/nebo ochrannou protisluneční vrstvou.

-158. Vnější stěnová sestava podle - nároku 6 vyznačená ___________ tím, že zasklení je vytvořeno z izolačních skleněných dílců se dvéma nebo třemi skleněnými tabulovými díly (11, 12, 13).

9. Vnější stěnová sestava podle nároku 8 vyznačená tím, že izolační skleněné dílce obsahují redukované meziprostory mezi skleněnými tabulovými díly řádové 4 až 8 mm.

-¼

10. Vnější stěnová sestava podle nároku 8 nebo 9 vyznačená tím, že tabulové skleněné díly (11, 12, 13) jsou na jednotlivých, více nebo všech polohách (1 až 6) opatřeny tepelně ochrannými povrstveními, zejména L-E-vrstvami.

11. Vnější stěnová sestava podle kteréhokoli z nároků 3 .až 10 vyznačená tím, že izolační skleněné dílce, popř.· jejich skleněné tabulové díly (11, 12, 13) jsou opatřeny protislunečními ochrannými vrstvami.

12. Vnější stěnová sestava podle kteréhokoli z nároků 8 až 11 vyznačená tím, že meziprostory mezi tabulovými díly izolačních skleněných dílců obsahuji výplně ušlechtilým plynem.

13. Vnější stěnová sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 12 vyznačená tím, že vnitřní stěnová vrstva (20) obsahuje tepelné akumulační vrstvu (21), uloženou na straně dělicí vrstvy (21'), odvrácené od vnější průhledné tepelně izolační vrstvy (30).

14. Vnější stěnová sestava podle nároku 13 vyznačená tím, že tepelně akumulační vrstva (21) je uložena mezi dělicí vrstvou (21') a vnitřní tepelné izolační vrstvou (22).

15. Vnější stěnová sestava podle nároku 13 vyznačená tím, že uzavírací vrstva (23) na vnitřní straně je vytvořena jako tepelné akumulační vrstva.