CZ175698A3

CZ175698A3 - Vnější stěnová sestava pro budovy, zejména výplňový dílec

Info

Publication number: CZ175698A3
Application number: CZ981756A
Authority: CZ
Inventors: Harald Schulz
Original assignee: Norsk Hydro Asa
Priority date: 1996-10-06
Filing date: 1997-10-01
Publication date: 1998-12-16
Also published as: EP0834710A1; HUP9901381A2; DE19641008C2; HUP9901381A3; CA2239883A1; DE19641008A1; WO1998015786A1; SK74898A3; JP2000502416A; PL327072A1

Description

(57) Anotace:

Vnější stěnová sestava pro budovy má pro využití sluneční energie mezi vnitřním plošným dílem /2/, obsahujícím tepelně izolační vrstvu /3/, a vnějším plošným dílem / 1 / . propustným pro sluneční záření, v rozsáhlé míře transparentním, uloženou vnější tepelně izolační vrstvu /5/, ohraničenou hraniční plochou /6/, absorbující sluneční záření. Hraniční plocha /6/ je uložena mezi vnějším plošným dílem /1 / a vnější tepelně izolační vrstvou /5/ a Je z neprůhledněna emailem, folií nebo lakem.

• · *

451 -^cfí »

Χ'χίΑ L. ' ηί..·/Vnější stěnová sestava pro budovy, zejména výplňový dílec

Oblast techniky

Vynález se týká vnější stěnové sestavy pro budovy, zejména stěnového dílce, například výplňového dílce pro lehké obvodové pláště, přičemž pro využití sluneční energie je mezi vnitřním plošným dílem, obsahujícím tepelně izolační vrstvu, a vnějším plošným dílem, propustným pro sluneční záření, v rozsáhlé míře propustným pro sluneční záření, uložena vnější tepelně izolační vrstva, ohraničená hraniční plochou, absorbující sluneční záření.

Dosavadní stav techniky

Ve stěnové sestavě tohoto druhu, známé ze spisu WO 95/10741, jsou odpor proti prostupu tepla, poskytovaný vnějším plošným dílem, celková míra propustnosti energie tímto vnějším plošným dílem, jakož i odpor proti prostupu tepla, poskytovaný vnitřním plošným dílem, vzájemně spolu sladěny tak, že solární energií, absorbovanou na hraniční vrstvě, nevzniknou při očekávaném největším možném dopadajícím slunečním záření a při očekávané maximální vnější teplotě v letním období uvnitř stěnové sestavy žádné vysoké teploty, poškozující materiály stěnové sestavy, a na vnitřním povrchu stěny vzniknou nanejvýše teploty, které jsou osobami nacházejícími se ve vnitřním prostoru pociťovány jako ještě pohodové. Toto sladění zpravidla vyžaduje přizpůsobení součinitele prostupu tepla k a celkové míry propustnosti energie g transparentního vnějšího plošného dílu, vytvořeného většinou jako zasklení, do té míry, že hodnoty k a g zpravidla neposkytují dostatečnou vůli, aby bylo možné ještě podle potřeby upravovat vizuální vnímání vnější stěnové sestavy v oblasti plných částí pláště.

·· • ·

9* ··· • · • ··· ·· ·· • 9 · · « · « ·

Pojem vnější plošný díl a vnitřní plošný díl jsou použity pro označeni dílčích prvků dílce nebo stěnové sestavy, který kromě toho obsahuje, jak bylo uvedeno výše, vnější tepelně izolační vrstvu vřazenou mezi vnější plošný díl a vnitřní plošný díl, přičemž vnitřní plošný díl obsahuje vnitřní tepelně izolační vrstvu.

Vynález si klade za úkol vytvořit stěnovou sestavu výše popsaného druhu tak, aby vizuelní vzhled stěnové sestavy mohl být také při předem daném uspořádání transparentního vnějšího plošného dílu ještě ovlivňován a určován podle přání. Dále si vynález klade za úkol, při co možná vysokém zužitkování sluneční energie a zaručení pohody ve vnitřním prostoru, spolehlivě zabránit vzniku příliš vysokých teplot uvnitř stěnové sestavy, poškozujících její materiály, přičemž by se současně udržovala hloubka stěnového dílce co možná malá a zejména ne větší, než to požadují statické potřeby nosné konstrukce, zejména sloupků a příčlí.

Podstata vynálezu

Prvního výše uvedeného cíle je dosaženo u stěnové sestavy se znaky, uvedenými v úvodu, dosaženo tím, že hraniční plocha je uložena mezi vnějším plošným dílem a vnější tepelně izolační vrstvou a je zneprůhledněna emailem, folií nebo lakem.

Výhodné přitom je, jestliže hraniční plocha obsahuje na jejím povrchu, přivráceném a/nebo přiléhajícím k vnějšímu plošnému dílu, barevnou a/nebo strukturální úpravu, která určuje vizuální vzhled vnější stěnové sestavy, vnímaný při pohledu zevně proti vnějšímu plošnému dílu.

-3Barevná a/nebo strukturální úprava na povrchu přivráceném vnějšímu plošnému dílu ovlivňuje spektrální absorpci a odraz slunečního záření na hraniční ploše a ovlivňuje tak překvapivě vizuální vjem stěnové sestavy, pozorované zevně proti vnějšímu plošnému dílu, takže odpovídající úpravou tohoto povrchu v široké míře určit vizuální vnější vzhled, aniž by bylo nutné provádět změny na tvorbě samotného vnějšího plošného dílu, zejména pokud jde o jeho hodnoty k a g.

Druhého dílčího cíle je dosaženo při vnější stěnové sestavě, u které hraniční plocha absorbuje zlomek alfa slunečního záření z vnější tepelně izolační vrstvy, přičemž součet Rg jednak tepelného odporu R_e vnějšího plošného dílu a vnější tepelně izolační vrstvy a jednak tepelného odporu , tvořeného vnitřním plošným dílem s jeho tepelně izolační vrstvou má minimální hodnotu Rg_mi_n, která je tak velká, že při chybějícím slunečním záření a očekávané minimální teplotě vnějšího vzduchu (zima/noc) teplota na vnitřním povrchu stěnové sestavy neklesne pod minimální hodnotu z hlediska pohody a rizika kondenzace, přičemž podle vynálezu je tepelný odpor R_e vnějšího plošného dílu a vnější tepelně izolační vrstvy (tvořený dohromady tímto plošným dílem a vrstvou) a jejich celková propustnost g energie, a dále míra absorpce alfa na hraniční ploše a tepelný odpor R^ vnitřního stěnového dílu s jeho vnitřní tepelně izolační vrstvou (tvořený dohromady tímto plošným dílem a vrstvou) jsou vzájemně sladěny tak, že při největším možném dopadajícím slunečním zářeni na místě osazení q_smax a očekávané maximální teplotě ^Temax ^vn®jšího vzduchu vznikne uvnitř stěnové sestavy, zejména na hraniční ploše, nanejvýše maximální teplota T^-_max, která je bez poškození ještě snášena uvnitř stěnové sestavy, a současně na vnitřním povrchu stěnové sestavy vznikne maxi*4 mální teplota T_oimax, která je osobami nacházejícími se ve vnitřním prostoru ještě shledávána jako pohodová, přičemž při daných hodnotách R_e, alfa a alfa * g (* zde značí, jakož i v následujícím popisu, znaménko násobení) stěnové sestavy orientované na jih nebo západ leží hodnoty mezi mezními hodnotami, které lze odvodit z následující tabulky 1, přičemž v tabulce jsou pro alfa rovné 0,2, 0,4, 0,6 a 0,8 v závislosti na R_e (první sloupec) a alfa * g (druhý sloupec) sestaveny maximální přípustná hodnota (třetí sloupec) a minimální přípustná hodnota (čtvrtý sloupec) pro R^ a mezilehlé hodnoty mohou být bez dalšího odvozeny interpolací.

V této tabulce, jakož i v následujícím textu, značí tepelné odpory R_e, R^ vždy součet tepelného odporu v l/lambda_e resp. 1/lambda^ stěnové sestavy mezi hraniční plochou a vnější resp. vnitřní stranou stěny a odporem při přestupu tepla l/alfa_e na vnější straně stěny a 1/alfa^ na vnitřní straně stěny. Odpovídajícím způsobem znamená celkový tepelný odpor R_g = R_e + R_i = l/alfa_e + l/lambda_e + 1/lambda^ + 1/alfa^ součet tepelného odporu celé stěnové sestavy l/lambda_e + 1/lambda^ a vnitřního a vnějšího odporu při přestupu tepla l/alfa_e, 1/alfa^.

U stěnové sestavy podle vynálezu dochází k absorpci dopadajícího slunečního záření v podstatě v hraniční ploše, omezující transparentní vnější tepelně izolační vrstvu na stranu ke vnitřní tepelně izolační vrstvě, na níž se tak při dopadajícím slunečním záření zpravidla vyskytují nejvyšší teploty uvnitř stěnové sestavy. Hraniční plocha může přitom být velmi tenká, například ve formě folie, filmu nebo povrstvení, pokud je jen dostatečně nepropustná pro dopadající sluneční záření.

·*

Sladění výše uvedených veličin může mít vzhledem k úmyslně snížené hodnotě celkové míry propustnosti energie g vnějšího plošného dílu a/nebo míry absorpce alfa na hraniční ploše za následek menši příjem sluneční energie ve stěnové sestavě, ale zajišťuje při stejně dobrém využití sluneční energie, že také při nejvyšším možném dopadajícím slunečním záření není překročena hodnota maximální teploty ^Ttmax ^ve stěnové sestavě, takže nemůže dojít k poškozování materiálu. Současně však může být tímto sladěním podle vynálezu překvapivě kromě toho dosaženo, že teplota na vnitřním povrchu stěny není vyšší, než může být teplota T_o£_max, takže tato teplota a teplotní skok, objevující se na vnitřní straně stěny směrem do vnitřního vzduchu a vyvolávaný odporem při přestupu tepla 1/alfa^, také při maximálním slunečním záření leží v oblastech, které jsou osobami nacházejícími se ve vnitřním prostoru považovány za ještě pohodové.

Hodnoty tepelného odporu R^ vnitřního stěnového dílu s jeho vnitřní tepelně izolační vrstvou, potřebné v rámci tohoto slaďování hodnot, jsou snadno dosažitelné tlouštkami vrstev, které nemusí zvětšit hloubku konstrukce a nároky a náklady na konstrukci podle vynálezu nad hodnotu, která je beztak potřebná pro hodnotu Rg_mý_n tepelného odporu celé stěnové sestavy, aby také v noci a při minimální vnější teplotě byla zajištěna dostatečná tepelná izolace a aby tedy teplota na vnitřním povrchu stěny nepoklesla pod minimální hodnotu z hlediska pohody a rizika kondenzace.

Možnost, v rámci slaďování parametrů podle vynálezu vědomě snížit hodnotu g vnějšího plošného dílu a vnější tepelně izolační vrstvy, může být ve spojení s absorbující hraniční plochou dále využita k tomu, že se optimalizuje vnější vzhled stěnové sestavy, v čemž spočívá další důležitá výhoda vynálezu. Snížené hodnoty g totiž zmenšují průhled vnějším plošným dílem a ztěžují tedy pohled z vnějšku do stěnové sestavy, nacházející se za vnějším plošným dílem, v důsledku čehož se dají snáze splnit požadavky na estetiku vnějšího vzhledu stěnové sestavy.

Aby se mohly dodržet výše uvedené požadavky (dodržení určitých mezí pro maximálně se vyskytující teplotu ve stěnové sestavě a maximálně se vyskytující teplotu vnitřního povrchu), musí být se zvyšujícím se tepelným odporem R_e vnějšího stěnového dílu a vnější tepelně izolační vrstvy zmenšován podíl sluneční energie, přijaté na hraniční ploše, snižováním hodnoty g a/nebo absorpce na hraniční ploše. Snižování hodnoty g a/nebo alfa současně umožňuje při daném tepelném odporu R_e zvyšující se rozšiřování přípustného rozsahu pro tepelný odpor vnitřního stěnového dílu směrem dolů a směrem nahoru.

V podrobnostech se slaďováni parametrů podle vynálezu vyznačuje znaky shrnutými v tabulce 1. Provedení stěnové sestavy, která se vyznačují obzvláště dobrým využitím využitím solární energie, mají hodnoty alfa * g a R_e, uvedené v následující tabulce (tab.2), jakož i hodnotu R^, odpovídající uvedeným hodnotám alfa * g a R_e, ležící v rozmezí udávaném pro hodnoty R^ v tab.2. Tyto tabulky platí při předpokladech T_max = 120 C, ^Toimax ⁼ 36 C, Temax = 30 C, T^ = 20°C, přičemž T_emax znamenají nejvyšší očekávanou letní teplotu a znamenají vnitřní teplotu, a pro orientaci stěny na jih a západ s očekávaným maximálním dopadajícím slunečním zářením q_sffiax = 700 W/m². V tabulce 1 jsou pro alfa = 0,2,

·	····	• 0
• 0		0 0
0 ·	• «0	• ·
·	•	4 0 0
·	0	0 ·
··	000	00

• 0	• 0
0 ··	• ·
«00 · ·	··
0 « « 00*	0 ·
0 0 «	• 0
·· 00	• 0

0,4, 0,6 a 0,8 sestaveny v závislosti na R_e (první sloupec), alfa * g (druhý sloupec), a maximální přípustná hodnota pro R^ (třetí sloupec) a minimální přípustná hodnota pro R^ (čtvrtý sloupec). Mezilehlé hodnoty mohou být jednoduše zjištěny interpolací. V tabulce 2 je pro vyhledané a obzvláště výhodné případy kromě příslušné hodnoty R_e uvedena ještě hodnota alfa, g a Rp a v posledním sloupci je vyznačeno zužitkování solární energie ve třech stupních x, xx a xxx, přičemž vzrůstající počet hvězdiček označuje vyšší využití.

Hodnoty R_e, R^, alfa a g podle tabulek 1 a 2 přirozeně závisí na hodnotě Q_sinax očekávaného nejvyššího možného dopadající sluneční záření. Tato hodnota je odlišná podle orientace stěnové sestavy ke světovým stranám, přičemž při orientaci na jih je největší a při orientaci na sever nejnižší. Vynález doporučuje, že při vzájemném sladění veličin R_e, R_iř alfa * g se použije nejvyšší možná očekávaná hodnota q_smax dopadajícího slunečního zářeni pro tu orientaci oblohy, která odpovídá orientaci stěnové sestavy na budově. Pro například stěnovou sestavu orientovanou na sever se tak bere na zřetel podstatně menší hodnota q_smax/ než pro jižní orientaci, aby se tímto způsobem umožnily podstatně nižší hodnoty k a k_eg pro stěnovou sestavu, než jaké by vyplynuly při použití hodnoty q_smax pro jižní orientaci.

Dopadající sluneční záření, redukované úmyslným snížením hodnoty pro alfa * g (přičemž zde i celém následujícím textu znamená * znaménko násobení) vnějšího plošného dílu stěnové sestavy v rámci vynálezu, je přizpůsobením součinitele prostupu tepla k = 1/R_e tohoto vnějšího plošného dílu optimálně využito tím, že hodnota součinitele k, která je

w • ·	♦ ··· •	• ·	·· Φ	• ·	• •
	• ··	• ·	···	• ·	•
	*	• · ·	• · ♦		•
φ Φ	•	• ♦	• ·	•	*
··	···	··	·«		•

odpovídajicím způsobem snížená, zmenšuje tepelnou ztrátu od absorbované hraniční plochy směrem ven vnější transparentní tepelně izolační vrstvou a vnějším plošným dílem.

Podle dalších výhodných provedení může být barevná a/nebo strukturální úprava tvořena povrstvením nebo zušlechtěním povrchu hraniční plochy. Obzvláště výhodné provedení se vyznačuje tím, že hraniční plocha obsahuje na jejím vnějším povrchu, obráceném směrem ke vnější tepelně izolační vrstvě, v podstatě plošný útvar jako nosič barevné a/nebo strukturální úpravy. Barevná úprava může být tvořena jednobarevnými nebo vícebarevnými poli nebo oblastmi. Strukturální úprava může být tvořena povrchem reliéfního tvaru.

V rámci vynálezu konečně může být vnější plošný díl vytvořen z jednovrstvého skla nebo z vícevrstvého izolačního skla různé konstrukce.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňují obr.1 a obr.2 schematický příčný řez stěnovou sestavou stěnového dílce.

Příklady provedení vynálezu

V provedení podle obr.l je vnější plošný díl _1 vytvořen z jednovrstvého skla a v provedení podle obr.2 z izolačního skla. Tento vnější plošný díl 1 může tedy mít různé provedení, zejména jako jednoduchý, dvojitý nebo trojitý skleněný díl, přičemž kromě toho může být opatřen povrstveními pro tepelnou ochranu a/nebo protisluneční ochranu, jakož i povrstvení ovlivňující hodnotu g, která však zde není třeba

		« ·		··		*
• *	•	• ·	•	·	•
• ·	• · ·	• ·	···	·		•
• ·	•	• · ·	• · ♦	···	•
• ·	•	• ·	* *	*	•
··	···	··	• ·	··		•

jednotlivě rozebírat. Směrem k vnitřnímu prostoru, ležícímu na výkresu na pravé straně, má stěnový dílec vnitřní plošný díl 2, k němuž patří vnitřní tepelně izolační vrstva 3, která může být uzavřena na straně vnitřního prostoru vrstvou 4, která je v rozsáhlé míře parotěsná, kupříkladu z plechu. Na vnější stěnový díl 1 navazuje směrem k vnitřnímu prostoru vnější tepelně izolační vrstva 5, která může být jako vnější stěnový díl 1 propustná pro sluneční záření a být tvořena převážně vzduchovou vrstvou, ale může také obsahovat transparentní skla, transparentní plasty, transparentní kapilární desky atd. Vnější stěnový díl 1 je oddělen od vnější tepelně izolační vrstvy 5 hraniční plochou 6, která může být vytvořena z emailu, folie, laku apod. a na níž dochází k absorpci slunečního záření.

Aby se mohl podle který pozorovatel zevně při pohledu na vnější potřeby ovlivňovat vizuelní dojem, vnímá, t.j. odleva podle výkresů, stěnový díl 1, může být hraniční plocha 6 na jejím povrchu, přivráceném k vnějšímu stěnovému dílu 1, opatřena barevnou a/nebo strukturovanou úpravou, která ovlivňuje spektrální absorpci a odraz slunečního záření na hraniční ploše 6 tak, že ve výsledku vzniká požadovaný vizuelní dojem vnějšího stěnového dílce v pohledu zevně.

Konkrétně může být toto barevné a/nebo strukturální povrstvení tvořeno přídavným povrstvením nebo zušlechtěním povrchu hraniční plochy 6. Hraniční plocha 6 může také opatřena na jejím povrchu, přivráceném k vnějšímu stěnovému dílu 1, v podstatě plošným útvarem 7. jako nosičem barevné a/nebo strukturované úpravy. Barevná úprava může být tvořena barev nými poli nebo úseky, které mají odlišnou barvu. Může však také být vytvořena v jedné barvě po celé ploše stěnového dílce. Strukturální úprava může být kupříkladu dosažena re-

A ·	···♦ A	A A	·· A· • · ·	99 A ·
* *	AAA	• A	A·· · ·	··
• A	A	BA A	A A A ·»·	A ·
* ·	A	A A	A A ·	• ·
A A	AAA		A· 99	A 9
10-

liefním vytvarováním povrchu nosiče 7.

V rámci vynálezu se doporučují pro vždy optimální přizpůsobení hodnoty součinitele k a hodnoty g konkrétním požadavkům, zejména pokud jde o maximální teploty T_tmax ^Toimax' vyskytující se na absorpční hraniční ploše (5 a na vnitřním povrchu stěny, kombinace odvoditelné z přiložených tabulek.

Přípustná přiřazení hodnot R_e, alfa, g a R^ pro stěnové plochy orientované na jih a západ, jsou sestaveny v tabulkách 1 a 2 již dříve vysvětleným způsobem. Mezi oběma mezními hodnotami R^, udanými k daným hodnotám alfa, R_e a g, je možné volné volit. Zužitkování solární energie, dosažitelné v jednotlivých případech, je zhodnoceno v posledním sloupci tabulky 2, přičemž hodnocení je založeno na vztahu k(statický) = 1/R_q

Měřítkem je pro stěnu orientovanou na jih: x = dobré (k_equ=0,16-0,25 W/m²K, kequ < 1/2 kstat) xx = velmi dobré (kequ=0,06-0,15 W/m²K, kequ < 1/3 k_sta|.) xxx = vynikající (^k _equ⁼⁰'°^{5 w}/^m2K, ^kequ - ^{1//8 k}stat>

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vnější stěnová sestava pro budovy, zejména stěnový dílec, například výplňový dílec pro lehké obvodové pláště, přičemž pro využití sluneční energie je mezi vnitřním plošným dílem (2), obsahujícím tepelně izolační vrstvu (3), a vnějším plošným dílem (1), propustným pro sluneční záření a v rozsáhlé míře transparentním, uložena vnější tepelně izolační vrstva (5), ohraničená hraniční plochou (6), absorbující sluneční záření, vyznačená tím, že hraniční plocha (6) je uložena mezi vnějším plošným dílem (1) a vnější tepelně izolační vrstvou (5) a je zneprůhledněna emailem, folií nebo lakem.
2. Vnější stěnová sestava podle nároku 1, vyznačená tím, že hraniční plocha (6) obsahuje na jejím povrchu, přivráceném a/nebo přiléhajícím k vnějšímu plošnému dílu (1), barevnou a/nebo strukturální úpravu, která určuje vizuální vzhled vnější stěnové sestavy, vnímaný při pohledu zevně proti vnějšímu plošnému dílu (1).
3. Vnější stěnová sestava podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že hraniční plocha (6) absorbuje zlomek alfa slunečního záření z vnější tepelné izolační vrstvy (5), přičemž součet jednak tepelného odporu R„ vnějšího plošného dílu (1) a vnější tepelně izolační vrstvy (5) a jednak tepelného odporu R^, tvořeného vnitřním plošným dílem (2) s jeho vnitřní tepelné izolační vrstvou (3) má minimální hodnotu R_gmin, která je tak velká, že při chybějícím slunečním záření a očekávané minimální teplotě vnějšího vzduchu (zima/noc) teplota na vnitřním povrchu stěnové sestavy neklesne pod minimální hodnotu z hlediska pohody a rizika kon- *· ···· denzace, vyznačená tím, že tepelný odpor R_e, tvořený vnějším plošným dílem (1) a vnější tepelně izolační vrstvou (5), a jejich míra celkové propustnosti energie g, a dále míra absorpce alfa na hraniční ploše (6) a tepelný odpor R^, tvořený vnitřním stěnovým dílem (2) s jeho vnitřní tepelné izolační vrstvou (3), jsou vzájemně sladěny tak, že při největším možném dopadajícím slunečním záření na místě osazení q_smax ^a očekávané maximální teplotě Temax vnějšího vzduchu vznikne uvnitř stěnové sestavy, zejména na hraniční ploše (6), nanejvýše maximální teplota T-tmax' která je bez poškození ještě snášena uvnitř stěnové sestavy, a současné na vnitřním povrchu stěnové sestavy vznikne maximální teplota ^Toimax' která je osobami nacházejícími se ve vnitřním prostoru ještě shledávána jako pohodová, přičemž při daných hodnotách Re, alfa a alfa * g (* zde značí, jakož i v následujícím textu, znaménko násobení) stěnové sestavy orientované na jih nebo západ, leží hodnoty R^ mezi mezními hodnotami, které lze odvodit z následující tabulky 1:

4 4

4« ··»· * 9 • 4 ·*

Hraniční kritérium

120°C alfa < 36°C ^Tt

P liyiduHdm ířř/íw^

Solární dílec: Přípustné konstrukce

T

^Re a x g Rj,příp. (m²K/W) (W ²K/W) majy min 0,23 0,53 3 ,00 0,44 0,23 0,49 3/00 0,42 0,23 0,42 3,00 0,40 0,23 0,36 /3,00 0,33 0,23 0,30 / 3,00 0,30 0,23 0,24 / 3,00 0,19 0,23 0,18 / 3,00 0,13

0,40 0,48 2,46 0,65 0,40 0,4Ž 3,00 0,60 0,40 0,36 3,00 0,51 0,40 0,3 0 3,00 0,43 0,40 0,24 3,00 0,31 0,40 /6,18 3,00 0,19 0,40 0,42 3,00 0,09

0,41 0 ,44 2,92 0,64 0,41 0 ,36 3,00 0,54 0,41 1 0 ,30 3,00 0,42 0,41 / 0 ,24 3,00 0,36 0,41 / 0 ,18 3,00 0,20 0,53/ 0 ,42 1,47 0,72 O,5Í 0 ,36 2,33 0,65

í

-14·« ·· * · · · • · ·· • ··♦ · · ♦ · ··

Tab.1,

1.část, pokračování 0,53 0,30 2,80 0,52 0,53 0,24 3,00 0,38 0,53 0,18 3,00 0,24 0,53 0,12 3,00 0,13 0,60 0,34 1,07 0,73 0,60 0,30 1,15 0,70 0,60 0,27 1/90 2,73 0,62 0,60 0,24 0,50 0,60 0,20 3,00 0,40 0,72 0,42 nemož. 0,72 0,36 nemož. 0,72 0,30 1,10 0,71 0,72 0,24 2,14 0,61 0,72 0,18 3,00 0,39 0,72 0,12 3,00 0,13 0,82 0,4 2 nemož. 0,82 0/, 3 6 nemož. 0,82 Λ 30 1,00 0,72 0,82 /0,24 1,68 0,61 0,82 / 0,18 3,00 0,29 0,82 / 0,12 3,00 0,13 0,97 i ' 0,28 nemož. 0,97 0,24 1,25 0,95 0,97 0,18 1,66 0,57 0,97 0,12 3,00 0,13 0,97 0,06 3,00 0,13

· ♦··· r

-15ΤΑΒ. 1

Solární dílec: Přípustné konstrukce alfa =

0,8

Hraniční kritérium: T_t < 120°C ^Tip ^{s 36}°^c

^Re n²K/W) α x g Ri/PřÍP· (m²K/w) max / min 0,23 0,70 3,00/ 0,54 0,23 0,66 3, 0& 0,51 0,23 0,56 3,60 0,44 0,23 0,48 3/00 0,40 0,23 0,40 3,00 0,33 0,23 0,32 /3,00 0,25 0, 23 0,24 / 3,00 0,19 0,40 0,64 / 1,27 0,78 0,40 0,4^ 2,10 0,71 0,40 0,4Ó 3,00 0,60 0,40 θ ,/32 3,00 0,51 0,40 O/ 24 3,00 0,37 0,40 /,24 3,00 0,27 0,40 /0,16 3,00 0,13

0,41 0,58 1,26 0,77 0,41 0,46 2,92 0,64 0,41 0,40 3,00 0,50 0,41 0,32 3,00 0,39 0,41 0,24 3,00 0,22

*9

99 9999 • 9

9 9 • 9 9 • •99

9 ·99 • · 9 • 9 9

-16Tab.l,

2.část, pokračování / /' 0,53 0,56 nemož. 0,53 0,48 0,80 0 , 7 2 0,53 0,40 2,80 0,58 0,53 0,32 3,00 / 0,47 0,53 0,24 3,00 / 0,30 0,53 0,16 3,00/ 0,13 0,60 0,46 nemož. 0,60 0,40 0/8 3 0,73 0,60 0,36 /,6 2 0,65 0,60 0,32 /2,26 / 2,73 0,58 0,60 0,26 0,40 0,72 0,56 / nemož. 0,72 0,48/ nemož. 0,72 0,4(/ 0,95 0,82 0,72 0,/2 1,78 0,61 0,72 0/24 3,00 0,39 0,72 (/,16 3,00 0,13 0,82 /0,56 nemož. 0,82 / 0,48 nemož. 0,82 / 0,40 0,85 0,72 0,82 / 0,32 1,68 0,51 0,82/ 0,24 3,00 0,36 0,82 0,16 3,00 0,13 0,97 0,38 nemož. 0,97 0,29 nemož. 0,97 0,26 0,95 0,97 0,24 1,53 0,46

Φ φ « φ φ φ ♦« φ φ φ φ • φ φφφφ

Tab.l, 2.část,

0,97

Solární dílec: Přípustné Hraniční kritérium: T*. <

^Re (m²K/W) pokračování

0,16

3,00

0,08

3,00

TAB. 1 α χ g

Φ φφ φ

φ

0,6

Ri,příp (m²K/W) konst ukce alfa —

T_1P < 36°C

/ max min 0,23 0,53 / 3,00 0,44 0,23 0,49 / 3,00 0,42 0,23 0,4 2/ 3,00 0,40 0,23 0,36 3,00 0,33 0,23 0,30 3,00 0,30 0,23 0,24 3,00 0,19 0,23 0,18 3,00 0,13 0,40 0,48 2,46 0,65 0,40 0,42 3,00 0,60 0,40 0,36 3,00 0,51 0,40 0,30 3,00 0,43 0,40 0,24 3,00 0,31 0,40 0,18 3,00 0,19 0,40 0,42 3,00 0,09 0,41 0,44 2,92 0,64 0,41 0,36 3,00 0,54 0,41 / 0,30 3,00 0,42

Tab.1,

3.část, pokračováni 3,00 3,00 O 1 1 0 o> 1 1 0,41 0,41 0,24 0,18 0,53 0,42 1,47 /0,72 0,53 0,36 2,33 / 0,65 0,53 0,30 2,80/ 0,52 0,53 0,24 3,0/ 0,38 0,53 0,18 3 ,/o 0,24 0,53 0,12 3/00 0,13 0,60 0,34 /1,07 0,73 0,60 0,30 / 1,15 0,70 0,60 0,27 / 1,90 0,62 0,60 0,24 / 2,73 0,50 0,60 0,20/ 3,00 0,40 0,72 1 1 1 1 1 O 1 ' 1 4^ 1 ''NI... 1 1 1 1 nemož. 0,72 0,3'6 nemož. 0,72 0,30 1,10 0,71 0,72 0,24 2,14 0,61 0,72 0,18 3,00 0,39 0,72 0,12 3,00 0,13 0,82 0,42 nemož. 0,82 0,36 nemož. 0,82 0,30 1,00 0,72 0,82 0,24 1,68 0,61 0,82 0,18 3,00 0,29 0,82 í 0,12 3,00 0,13

l

1' ·«

Tab.l, 3.část, pokračování 0,97 0,28 nemož. 0,97 0,24 1,25 0,95 0,97 0,18 1,66 0,57 0,97 0,12 3,00 0,13 0,97 0,06 3,00 0,13

TAB.l

Solární dílec: Přípustné Hraniční kritérium: T_t <

konstrukce alfa = 0,8

120°C T_ÍD < 36°C

^Re i²K/W) a x g R_ifpříp. (m²K/W) max min 0,23 0,70 3,00 0,54 0,23 0,66 3,00 0,51 0,23 0,56 3,00 0,44 0,23 0,48 3,00 0,40 0,23 0,40 3,00 0,33 0,23 0,32 3,00 0,25 0,23 0,24 3,00 0,19 0,40 0,64 1,27 0,78 0,40 0,48 2,10 0,71 0,40 0,40 3,00 0,60 0,40 0,32 3,00 0,51 0,40 0,24 3,00 0,37 0,40 0,24 3,00 0,27 0,40 0,16 3,00 0,13

« ·♦ ··

-20Tab.1,

4.část, pokračování 0,41 0,58 1,26 0,77 0,41 0,46 2,92 0,64 0,41 0,40 3,00 0,50 0,41 0,32 3,00 0,39 0,41 0,24 3,00 0,22 0,53 0,56 nemož. 0,53 0,48 0,80 0,72 0,53 0,40 2,80 0,58 0,53 0,32 3,00 0,47 0,53 0,24 3,00 0,30 0,53 0,16 3,00 0,13 0,60 0,46 nemož. 0,60 0,40 0,83 0,73 0,60 0,36 1,62 0,65 0,60 0,32 2,26 0,58 0,60 0,26 2,73 0,40 0,72 0,56 nemož. 0,72 0,48 nemož. 0,72 0,40 0,95 0,82 0,72 0,32 1,78 0,61 0,72 0,24 3,00 0,39 0,72 0,16 3,00 0,13 0,82 0,56 nemož. 0,82 0,48 nemož. 0,82 0,40 0,85 0,72 0,82 0,32 1,68 0,51 0,82 0,24 3,00 0,36

Tab.l, 4.část, pokračování 0,82 0,16 3,00 0,13 0,97 0,38 nemož. 0,97 0,29 nemož. 0,97 0,26 0,95 0,97 0,24 1,53 0,46 0,97 0,16 3,00 0,13 0,97 0,08 3,00 0,13 přičemž v tabulce jsou pro alfa rovné 0,2, 0,4, 0,6 a 0,8 v závislosti na i R_e (první sloupec) a alfa * g (druhý slou- pec) sestaveny maximální přípustná hodnota (třetí sloupec)

a minimální přípustná hodnota (čtvrtý sloupec) pro R^ a mezilehlé hodnoty mohou být bez dalšího odvozeny interpolací.

4. Vnější stěnová sestava podle nároku 3, vyznačená tím, že stěnová sestava má hodnoty alfa * g a R_e, uvedené v následující tabulce (tab.2), jakož i hodnotu , odpovídající uvedeným hodnotám alfa * g a R_e, ležící v rozmezí udávaném pro hodnoty v tab.2:

-22«· ··· *♦

TAB. 2

^Re m²K/W) 0,23 0,23 0,23 Absorpce a 0,80 0,80 0,80 g-hodnota g 0,88 0,82 0,70 (m² max 1,85 1,85 Hodnocení ^:k/w) min/j. 1,29 1,29 1,85 1 1 1 1 0,40 0,80 0,80 1,27 0,78 XX 0,40 0,60 0,80 1,87 XX 0,40 0,60 0,80 1,27 0,71 X 0,40 0,40 0,80 1,87 1,27 X 0,40 0,80 0,70 1,87 1,27 XX 0,40 0,80 0,70 0,70 X 0,40 0,60 0,70 1,87 1,27 X 0,40 0,40 0,70 1,87 X 0,40 0,80 0,60 1,87 XX 0,40 0,80 0,60 1,27 0,70 X 0,40 0,60 0,60 1,87 1,27 X 0,40 0,40 0,60 1,87 X 0,40 0,80 0,50 1,87 1,27 X 0,40 0,60 0,50 1,87 X 0,40 0,80 0,40 1,87 X 0,41 0,60 0,60 1,92 1,31 X 0,41 0,40 0,60 1,92 X 0,41 0,80 0,50 1,92 XX 0,41 0,80 0,50 1,31 X 0,41 0,60 0,50 1,92 1,31 X 0,41 0,80 0,40 1,92 X

Φ·

-23Tab.2,

1.část, 0,41 pokračování 0,60 0,40 1,92 X 0,53 0,60 0,70 1,85 0,72 XX 0,53 0,40 0,70 1,85 XX 0,53 0,40 0,70 1,26 X 0,53 0,20 0,70 1,85 X 0,53 0,80 0,60 0,72 XXX 0,53 0,60 0,60 1,85 1,26 XX 0,53 0,40 0,60 1,85 1,26 X 0,53 0,20 0,60 1,85 X 0,53 0,80 0,50 1,85 1,26 XX 0,53 0,80 0,50 0,69 X 0,53 0,60 0,50 1,85 XX 0,53 0,60 0,50 1,26 0,69 X 0,53 0,40 0,50 1,85 1,26 X 0,53 0,20 0,50 1,85 X 0,53 0,80 0,40 1,85 1,26 X 0,53 0,60 0,40 1,85 1,26 X 0,53 0,40 0,40 1,85 X 0,53 0,80 0,30 1,85 X 0,60 0,60 0,57 0,72 XXX 0,60 0,40 0,57 1,84 0,72 XX 0,60 0,40 0,57 0,41 X 0,60 0,20 0,57 1,84 XX 0,60 0,20 0,57 1,29 0,72 X 0,60 0,60 0,50 1,29 XXX 0,60 0,60 0,50 0,72 XX 0,60 0,40 0,50 1,84 1,29 XX 0,60 0,40 0,50 0,83 X 0,60 0,20 0,50 1,84 1,29 X

·· ··

-24Tab.2,

1.část, pokračování 0,60 0,80 0,45 1,29 0,72 XX 0,60 0,60 0,45 1,84 0,83 XX 0,60 0,40 0,45 1,84 XX 0,60 0,40 0,45 1,29 0,72 X 0,60 0,40 0,45 1,84 1,29 XX 0,60 0,80 0,40 1,84 0,72 XX 0,60 0,60 0,40 1,84 1,29 XX 0,60 0,40 0,40 1,84 XX 0,60 0,40 0,40 1,29 X 0,60 0,20 0,40 1,84 1,29 X 0,60 0,80 0,33 1,84 XX 0,60 0,80 0,33 1,29 0,83 X 0,60 0,60 0,33 1,84 XX 0,60 0,60 0,33 1,29 X 0,60 0,40 0,33 1,84 1,29 X 0,60 0,20 0,33 1,84 X 0,72 0,40 0,70 0,87 XXX 0,72 0,20 0,70 1,84 0,61 XXX 0,72 0,40 0,60 0,71 XXX 0,72 0,20 0,60 1,84 0,71 XX 0,72 0,80 0,50 0,82 XXX 0,72 0,60 0,50 0,71 XXX 0,72 0,40 0,50 1,28 0,71 XXX 0,72 0,20 0,50 1,84 0,71 XX 0,72 0,80 0,40 1,78 0,71 XXX 0,72 0,60 0,40 1,84 1,28 XXX 0,72 0,60 0,40 0,71 XX 0,72 0,40 0,40 1,84 0,71 XX 0,72 0,20 0,40 1,84 1,28 XX 0,72 0,20 0,40 0,71 X

0« ·« ··· • 0 • 0··

00 ···

-25>00·

0·0 » 00«·

4 0 0 ·· • 0 0>

4000

0« 0« •0 0 · •0 00

0·0 0· «00

40··

Tab.2, l.část, pokračování 0,72 0,80 0,30 1,84 1,28 XX 0,72 0,80 0,30 0,71 X 0,72 0,60 0,30 1,84 1,28 XX 0,72 0,40 0,30 1,84 1,28 XX 0,72 0,40 0,30 1,28 0,71 X 0,72 0,20 0,30 1,84 1,28 X 0,72 0,80 0,20 1,84 1,28 X 0,72 0,60 0,20 1,84 1,28 X 0,72 0,40 0,20 1,84 1,28 X 0,72 0,20 0,20 1,84 X 0,82 0,40 0,70 0,77 XXX 0,82 0,20 0,70 1,68 0,65 XXX 0,82 0,40 0,60 0,72 XXX 0,82 0,20 0,60 1,81 0,65 XXX 0,82 0,80 0,50 0,72 XXX 0,82 0,60 0,50 0,72 XXX 0,82 0,40 0,50 1,22 0,65 XXX 0,82 0,20 0,50 1,81 0,65 XX 0,82 0,80 0,40 1,22 0,65 XXX 0,82 0,60 0,40 1,68 0,65 XXX 0,82 0,40 0,40 0,65 XX 0,82 0,20 0,40 1,81 1,22 XX 0,82 0,20 0,40 0,65 0,36 X 0,82 0,80 0,30 1,81 1,22 XX 0,82 0,80 0,30 0,65 X 0,82 0,60 0,30 1,81 1,22 XX 0,82 0,60 0,30 0,65 X 0,82 0,40 0,30 1,81 XX 0,82 0,40 0,30 1,22 0,65 X 0,82 0,20 0,30 1,81 XX

• · ···· ·· ·· ·· ·· • • · • • · · • * · ··· • · ··· • · ·· Φ · • · · • · * ·· · · • • · • • · • * • · • ·· ·♦· ·· «· «· • ·

Tab.2, l.část, pokračování 0,82 0,20 0,30 1,22 0,65 X 0,82 0,80 0,20 1,81 1,22 X 0,82 0,60 0,20 1,81 1,22 X 0,82 0,40 0,20 1,81 1,22 X 0,82 0,20 0,20 1,81 1,22 X 0,97 0,20 0,47 1,03 0,85 XXX 0,97 0,60 0,40 0,95 XXX 0,97 0,40 0,40 0,72 XXX 0,97 0,20 0,40 1,30 0,72 XXX 0,97 0,80 0,36 0,95 XXX 0,97 0,60 0,36 0,72 XXX 0,97 0,40 0,36 1,25 0,72 XXX 0,97 0,20 0,36 1,53 0,72 XXX 0,97 0,80 0,30 1,30 0,72 XXX 0,97 0,60 0,30 1,30 0,72 XXX 0,97 0,40 0,30 1,89 0,72 XXX 0,97 0,20 0,30 1,89 0,42 XX 0,97 0,80 0,20 1,89 1,30 XX 0,97 0,80 0,20 0,72 0,13 X 0,97 0,60 0,20 1,89 1,30 XX 0,97 0,60 0,20 0,72 0,13 X 0,97 0,40 0,20 1,89 1,30 XX 0,97 0,40 0,20 0,72 0,13 X 0,97 0,20 0,20 1,89 XX 0,97 0,20 0,20 1,30 0,13 X

j.= jednotlivá hodnota

9« »9 9· • • • 9 • 9 • 9 9·· • * · · • · • • 9 • · « ··· 9* • 9

5. Vnější stěnová sestava podle nároku 3 nebo 4, vyznačená tím, že při vzájemném sladování veličin R_e, R^, alfa * g se použije nejvyšší možná očekávaná hodnota q_smaxdopadajícího slunečního záření pro tu orientaci oblohy, která odpovídá orientaci stěnové sestavy na budově.
6. Vnější stěnová sestava podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačená tím, že barevná a/nebo strukturální úprava je tvořena povrstvením hraniční plochy (6).
7. Vnější stěnová sestava podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačená tím, že barevná a/nebo strukturální úprava je tvořena zušlechtěním povrchu hraniční plochy (6).
8. Vnější stěnová sestava podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačená tím, že hraniční plocha (6) obsahuje na jejím vnějším povrchu, obráceném směrem ke vnější tepelně izolační vrstvě (5), v podstatě plošný útvar (7) jako nosič barevné a/nebo strukturální úpravy.
9. Vnější stěnová sestava podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačená tím, že barevná úprava je tvořena jednobarevnými nebo vícebarevnými poli nebo oblastmi.
10. Vnější stěnová sestava podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačená tím, že strukturální úprava je tvořena povrchem reliéfního tvaru.
11. Vnější stěnová sestava podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačená tím, že vnější plošný díl (1) je tvořen z jednovrstvého skla nebo z vícevrstvého izolačního skla různé konstrukce.