CS9002325A2 - Method of bonding means forming on fabric's end - Google Patents

Description

1

Vynález se týká spojování okrajů textilií a zejména spojová- a 'ní vzájemně protilehlých okrajů nebo konců papírenských nebe po- dobných průmyslových textilií, aby se z dílů textilie vytvořil ne- konečný pás.

Již po mnoho let je věnována značná pozornost řečení spojova-cích prostředků pro vzájemné spojení na sebe navazujících koncůpapírenských a podobných textilií, kterými by bylo možno dosáhnoutspolehlivého a rovnoměrného spojení konců při zachování propustnos-ti oblasti švu, která by se nelišila od propustnosti a jiných po-dobných vlastností zbývajících oblastí textilie. Původní spojování bylo prováděno sešitím nebo podobným připo-jením pásku, na kterém byly zachyceny podélně probíhající smyčkypříze z příslušných konců textilie, přičemž tyto koncové smyčkybyly ukládány mezi sebe, aby se v podélném směru vzájemně přesaho-valy, a do tunelu vytvořeného vzájemně se přesahujícími smyčkamibyl vložen spojovací drátek, který držel oba konee textilie k so-bě.

Jiný známý způsob vytváření spojovacích prostředků, popsaný‘ například v GB-A-1348098, spočívá v zavádění jedtnotlivých závitů šroubovieové cívky mezí sousední osnovní příze v oblasti bez os- novníeh nití u jednovrstvé tkaniny, přičemž tyto závity se zavádě-.., jí v bezprostřední blízkosti okrajů tkaniny. Další spojovací ope- rací je přehýbání volných okrajů obou kusů tkaniny kolem těchto závitů, aby se tak cívka zachytila vůči tkanině, přičemž volné - 2 - okraje tkaniny jsou přišity nebo jinak zajištěny ke střední Části tkaniny.

Jiným známým řešením a velni používaným postupem je tak zvanézpětné zatkávání konců osnovníeh nití do základní Části tkaniny,při kterém se a jednotlivých osnovníeh nití vytvářejí smyčky zpět-ným přehnutím koncových částí osnovníeh nití a jejich přiložením na sousední odstřižené osnevní niti, které mají menší délkH než os-nevní niti pro vytvoření smyček. Úkolem vynálezu je vyřešit zdokonalený způsob vytváření spojo-vacích smyček nebo podobných smyčkových útvarů na koncích tkaninynebo jiného druhu textilie, které by byly schopny spolupracovat spodobnou spojovací soustavou na připojovaném konci textilie tak,aby se do spojovací oblasti mohl vsunout spojovací drátek.

Tento úkol je vyřešen způsobem vytváření spojovacích prostřed-ků na konci textilie, upravených pro spolupracující záběr s doplň-kovými spojovacími prostředky druhého konce textilie pro vytvořeníspojovacího švu a nekonečného pásu textilie, přičemž spojovací kon-ce textilie obsahují monofilní vlákna, probíhající ve směru pohybunekonečného pásu; podstata vynálezu spočívá v tom, že na spojova-cích koncích textilie se upraví volné přesahující konce přízí, probíhající ve směru pohybu textilního pásu od spojovacího okraje tex-tilie, načež se tyto přesahující konce uloží na formovací desku auvedou se do záběru s touto deskou nebo se zalijí zalévací hmotou,nanesenou na tuto desku, přičemž smyčkový materiál se položí přestuto desku a nechá se přesahovat na její druhou stranu, odvrácenouod základní části textilie pro vytvoření smyček, načež se vyvolápolyaerace a vytvrzování, popřípadě tavení a tuhnutí zálivkové hmo-ty pro zakotvení volných konců přízí a jejich smyček v zálivkovéhmotě. - 3'-

Podle výhodného konkrétního provedení vynálezu je aateriálpr® vytváření smyček tvořen vzdálenými konci příslušných volnýchkonců přízí, přičeaž při tvorbě smyček se tyto volné konce přísípřehnou spět pro vytvořeni těchto smyček a koncové částí těchto 'přehnutých volných konci. šě uloží v^áTivkové^hmotěv ........

Podle jiného výhodného provedení vynálezu obsahuje materiálpro tvorbu smyček předtvarované smyčky na konci těchto pomocnýchprvkůt vystupující z jejich konců, přičemž základní část smyčko-vých prvků se uloží do zálivkové hmoty. Základní část těchto prv-ků je s výhodou děrovaná a volné konce přízí jsou provlečeny tě-mito otvory ve směru souhlasném s podélným směrem pásu.

Způsob podle vynálezu obsahuje také v dalším výhodném prove-dení opatřování odlévací desky kolíky, které jsou kolmé na tutodesku a které procházejí zálivkovou hmotou, přičemž tyto kolíkyslouží k vytváření otvorů-v-zálivkové hmotě. I když se předpokládá, že zálivková hmota by měla být tvořenapředevším polyamidovými nebo polyesterovými materiály v urnité ne-bo jiné formě, v některých případech je výhodné použít pro záliv-kovou hmotu syntetickou pryskyřici, vytvrditelnou sálavým teplem,přičemž-propustnost zálivkové hmoty může být zajištěna volenou po-lymerací pryskyřice, při které se vrstva pryskyřice ozařuje přesmasku mající transparentní a neprůhledné oblasti, přičemž polyme-race probíhá jen v místech tranparentních oblastí, zatímco prysky-řice, která se vyskytovala pod neprůhlednými částmi masky, se vdalší operaci, následující po polymeraci, odstraní a tak se ně-které části desky ze zálivkové hmoty ponechají volné ve forměprůchozích otvorů. - 4 - Příklady provede»! způsobu vytváření spojovacích prostředkůna konci textilie jsou zobrazeny na výkresech, kde znázorňujíobr.1 schematický půdorysný pohled na první příkladné provedení způsobu vytváření spojovacích prvků na konci tkaniny,obr,2 boční pohled na okrajovou Čáet tkaniny z obr.1,obr,5 půdorysný pohled na další fázi způsobu vytváření spojovacích prostředků na konci tkaniny, podobný jako na obr.1,obr.4 zobrazuje aplikaci zálivkové hmoty a její zahřívání, aby se po zchladnutí hmoty vytvořilo soudržné těleso, ve kterém jsouzakotveny oenovní příze, < obr.5 boční pohled na konec tkaniny s vytvořenými smyčkami, odpo-vídající pohledu z obr.4, obr.6 podobný boční pohled jako na obr.4, zobrazující využití způ-sobu podle vynálezu pro netkaný plošný útvar s menofilnímpřízovým vyztužením, obr.7 boční pohled na prostředky pro opatření volných konců v pod-statě přímého rovného monofilního vlákna plošného útvaru zobr.6 zvlněním, obr.8 podobný pohled jako na obr.6, zobrazující využití předem vy-robených spojovacích prostředků, a obr.g axonometrieký pohled na předem připravený spojovací prostře-dek z příkladu na obr.8. Při provádění způsobu podle vynálezu v prvním příkladném pro-vedení, zobrazeném na obr.1 až 5» se spojovací šev vytváří na kon-ci tkaniny 11 tak, že koncové části osnovních přízí 12 se uvolní,aby přesahovaly přes konec tkaniny 11, každá druhá osnovní přízese zkrátí odstřižením a všechny koncové úseky osnovních přízí 12se v navzájem rovnoběžné poleze poleží přes ojehlenou desku 13 tak,že všechny mezilehlé přesahující osnovní příze 12 svou délkou pře-sahují za ojehlenou desku 15 v délce 16, která je postačující k vy- - 5 tvoření požadovaných smyček 14» a po přehnutí kolen tyčky 15 pro-bíhají v opačném směru zpět na desku 13 a jsou na ni uloženy tak,že koncová část ©snovních přízí 12 ©pět překročí volný okraj des-ky 15 a přichází do daléíh© výrazného styku s deskou 13. Aby se'zajistil odstup mezi ©snovnimi přízemi Ϊ2" ňěbo^ionofílttÍBií^ vláknya povrchem desky 13 a tím se zajistilo proniknutí zálivkové hmotypod monofilní vlákna nebo oenovní příze 12, mohou být jehly nebokolíky desky 13 opatřeny nákružky, na kterých jsou monofilní vlák-na podepřena.

Termoplastický zálivkový materiál 17, například v zrnité for-mě, se uloží na desku 13 e formovaeí obrubou v množství dostateč-ném k naplnění jejího formovacího prostoru až do úrovně obvodovýchobrub, načež se působením tepla vhodných topných prostředků, zebrazených na obr.4 pod formou, jejíž spodní plocha je tvořena deskou 13,. a následným ochlazením ,se_.udělí zálivkovému materiálu 17 poza- dovaný stupen celistvosti pro vytvoření výsledného Švu obalenímosnovních nití 12 vrstvou hmoty, která je zachycena na desce 13.Deska 13 je opatřena soustavou kolíků 18, vystupujících z desky13 kolmo na její rovinu, přičemž jejich délka je volena tak, abykonce kolíků 18 vyčnívaly nad rovinu proloženou volnými okraji formovací obruby desky 13; tyto kolíky 18 vytvářejí průchozí otvory19 v koncové oblasti textilie, přičemž rozteč a rozmístění těchtoprůchozích otvorů 19 je stejné jako je rozmístění ok v ostatníchčástech tkaniny 11 a tím se získává podobná propustnost koncovéoblasti jako u oštatKÍch. částí textilie.

Jak je patrno a obr.3 t .-<ovní pří se JjS» které jaou z.s s.ilehlé k osnovním přízím 12 vytvářejícím smyčky 14, mají zkrácené konce20, které jsou uloženy před odvráceným okrajem formovací desky 13, 6 zatímeo konce osnovních přízí 12, tvořících smyčky 14, jsou pře-hnuty zpět a uloženy >a střední části těchto osnovních přízí 12,přičemž ohyby osnovních přízí 12 jsou vytvořeny tak, že Část těchto osnovních přízí 12 je uložena na oobě a probíhá v podstatě souběžně, Výška obvodových formovacích obrub formovací desky 13 atím také tloušíka vrstvy zálivkového materiálu 17 je velmi při-bližně rovna tlouštee textilie, jak je potřebné pro papírenskétextilie, kde je třeba zamezit prok^reslení spojovacího švu tex-tilie do vyráběného papíru, což aá pro tuto výrobu základní důle-žitost.

Další zdokonalení tohoto postupu, popsaného pomocí příkladůz obr.1 až 5, přináší formování zálivkového materiálu 17 s povr-chovým profilem a strukturou, odpovídající ostatním částem texti-lie, přičemž kolíky 18 jsou v tomto provedení umístěny v mezerácha okách textilie, přičemž k dosažení tohoto profilu je možno po-užít odlitku, vloženého do formy, obsahující formovací desku 13;při tomto postupu se dosahuje opakování vzhledu a profilu texti-lie také. v oblasti konce textilie, r V další obměně způsobu podle vynálezu, využité zejména u více-vrstvých textilií, například u dvojitých textilií, se část přízí,probíhajících v osnovním směru, například tři příze ze Čtyř, od-střihne v blízkosti předního okraje formovací desky , přičemž zbý- ' vající příze se nechají přesahovat přes formovací desku a jsou? vytvořeny podobně jako v předchozím příkladu k vytváření smyček. V případě, kdy odstřižené příze probíhají napříč formy, je možnokonce takových přízí posunout do strany, aby se zlepšila spolehli-vost jejich uchycení v zálivkové hmotě.

Snadnost kontroly propustnosti textilie na jejím konci změna- mi velikosti kolíků 18 a jejich rozmístění má značnou důležitost, - 7 - proteze základní propustnost základní Části textilie může býtupravena vhodnou volbou těchto paraaetrů.

Způsob popsaný při objasňování příkladů na ebr.1 až 5 je vhod-ný pro modifikaci k využití pro kompozitní textilii takového dru-hu, jaký je například popsán v EP-A-0285376. V příkladech na obr.6 a 7 je příaá osnovní zesílená příze 21©patřena zvlněním, které pokračuje směrem ven ze zálivkového mate-riálu 22 na odvrácenou stranu od textilie 25, přičemž jak je pa- trno z obr.7, nezvlněné část 24 monofilní příze, která je uloženamezi formovacími díly 25, má délku postačující k vytvoření smyčky14 požadované velikosti a k ovinutí monofilní příze kolem tyčky

Obalovací operace je v tomto případě podobná jako v příkladechna obr.1 až 5 a další podrobnější objasňování proto není nutné. V další obměně způsobu podle vynálezu /obr.8 a 9/ jc použitpředem vytvořený spojovací prvek, obsahující mřížový díl 26, opa-třený na okraji 28, který jev podélném směru vzdálen od textilie * 25, souosými tunely 27, přičemž mřížový díl 26 je uložen na ojehlenou formovací desku 13 a spolupracuje s těmi osnovními zesílenými přízemi 21, které vystupují z konce kompzitní textilie a proplé-tají se oky mřížového dílu 26, přičemž mřížový díl 26 a příze 21jsou obaleny zářivkovým materiálem 17 podobným způsobem jako v předchozích příkladech. V tomto případě monofilní osnovní příze 21 nepřesahují přesvzdálený okraj formovací desky 15, jak byl® zřejmé z předchozíchobrázků, ale jsou s výhodou propleteny mřížovým prvkem 26, přičemžtoto propletení napomáhá k pevnějšímu a únosnějšímu spojení mezi - 8 - přízemi 21 a mřížovým prvkem 26 po obalení zálivkovým materiálem _1_7, přičemž zvlnění zamezuje jakékoliv náchylnosti monifilního vlákna k vytažení ze zálivkového materiálu 17 při praktickém po- * užití textilie. Byl© však zjištěno, že v mnoha případech je po- > stačující pouhé poležení přízí 21 na mřížový prvek 26. a že toto ře ěení je v takových případech lepší než proplétání přízí 21 .

Stejně jako v příkladu podle obr.5 se v tomto příkladu na-náší na formovací desku 1g zálivkový materiál 17 v tloušfce, od-povídající tlouSfce základní část textilie. V alternativním příkladném provedení způsobu podle vynálezuje ještě navrhováno použití závěsného prvku, který je umístěn naojehlenou formovací desku JJ5» přičemž tento závěsný prvek je oba-len zálivkovým materiálem 17 podobně jako předem vyrobený spojova-cí roštový prvek z příkladů na obr.8 a 9. Podobně jako v příkla-dech z obr.8 a 9 je také v tomto případě soustava osnóvníeh přízíuležena na závěsném prvku. V této alternativě může mít tkaninováčást závěsného prvku vícevrstvou konstrukci, přičemž k sobě při-léhající strany jednotlivých vrstev jsou profilovány pro uloženíosnovních přízí a pro spolupůsobení s tímto prvkem, přičemž jemožno použít také zaehycovacích prvků pro sepnutí jednotlivýchvrstev dohromady a tím zajištění přízí k závěsným prvkům.

Vynález není omezen jen na popsané příklady provedení způ-sobu, uvedeného v předchozích částech popisu, ale může být obrně-

J W neván v rozsahu, spadajícím do předmětu vynálezu, přičemž obměnyjsou odborníkům dostatečně zřejmé. I když je výhodné provedenípodle obr.1 až 4 a i když je výfeodná také úprava se zvlněním pře-hnuté Části příze, která umožňuje dostatečné zychycení příze vkotevním prvku·, není nezbytné, aby toto provedení se vyskytoval© - 9 -

v zálivkovém materiálu v každém případě. Rovněž není nezbytné, aby přehnutý koncový úsek esnovní příze 12 se vracel zpět přesně podél esy střední části osnovní příze 12. jak je ternu v příkladu na ebr.2; v'některých případech je výhodné-,-·-jestliže-se zpět přehnutý-úsek , ....... h osnovnl-příze“12~ směru-je-proti- -konci—zkrácené -esnovní—přize^-1.2,,._kt_e-„ .. ri rá je umístěna v sousedství, prodloužení osnovní příze 12, a svým > koaeera se detýká konce této zkrácené osnovaí příze 12.

Další možnou obměnu zobrazených příkladných provedení předsta-vuje provedení, ve kterém je vzdálený konec přehnuté a smyčku 14tvořící osnovní příze 12 veden po straně napříč deskou 13 při pří-padném současném zahřátí konce osnovní příze 12, aby se vytvořilhřibový tvar smyčky, přičemž takové vedení příze napomáhá v sou-držnosti mezi přízí a zálivkovou hmotou. Místa, ve kterých jsou uloženy zkrácené konce přízí a ve kte-.....rých-jsou- přesahu jící ..konce..pří zi...přehnuty, zpět , mohou být ve smě-___ ru přízí vzájemně vystřídána. I když je vynález popisován se zálivkovou hmotou tvořenou čás-ticovýra materiálem, je možno použít také tekuté hmoty nebo taképlošného útvaru z takovém hmoty, který se uvede do tekutého stavuzahřátím. Další možnost představuje použití pláštovaných neboopouzdřených přízí, jejichž plástový nebo pouzdrový materiál můžebýt převeden do tekutého stavu pro spojení se sousedními přízemistejného nebo jiného druhu, f Λ ?,

V dalším alternativním provedení může být koncová oblast tex- V tilie, vytvořená podle EP-A-028376 zpracována pro odstranění zá- livkové hmoty a tím obnažení osnovních přízí, které se potom upra- ví do tvaru smyček podobným způsobem jako například podle obr.6 a 7. 10 - Zálivková hmota aůže být vybrána ze širokého spektra ohebnýchpolymemích směsí bez ohledu na to, zda jsou či nejsou podobné ma-teriálu přízí. Zvláště vhodnými materiály jsou polyestery, napří-klad polyetylentereftalát, polyamidy, například nylon, polyetyléna polyuretan, přičemž zálivková hmota má mít nižší bod tavení nežpříze, která je v ní: uložena. Za určitých okolností je možno po-užít jako zálivkevé hmoty silikonové pryže.

Jinými vhodnými zálivkovými hmotami jsou termosetické plasty,1pryskyřičné materiály, které jsou reaktivní s vodou, pryskyřicevytvrditelné ozařováním a reakČní odlévací směsi , které polyme-rují v podstatě bezprostředně po smíchání. Základním oborem využití způsobu podle vynálezu je výroba pa-pírenských textilií a podobných průmyslových textilií, využívanýchnapříklad pro výrobu vrstvených materiálů, asbestocementových de-sek a podobně, i když je možno vynálezu využít i v jiných oborechtechniky.

Claims (11)

11 PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob vytváření spojovacích prostředků na konci tkaniny ; pro spolupracující záběr s doplňkový»! spojovacími prostředky dru- * ...... 'i" hého konce tkaniny do spojovacího Švu mezi oběma ksnci tkaniny ne-bo jiné textilie a vytvoření nekonečného pásu, přičemž spojovanékonce textilie obsahují monofilní příze, probíhající ve směru po-hybu nekonečného pásu, vyznačující se tím, že se nejprve vytvořísoustava vedle sebe uspořádaných a přesahujících volných koneů pří-zí, probíhajících ve směru pohybu konce textilie, tyto přesahují-cí příze se umístí přes formovací desku pro přímý záběr s touto « deskou nebo se zálivkovým materiálem, naneseným na tuto formovací l· desku, načež se materiál, tvořící smyčky, uloží přes formovací des-ku_ a přetáhae_se_ přes ni vě směru odvráceném od základní části tex-tilie, aby přesahoval přes okraj formovací desky,vzdálený od zá-kladní Části textilie, a vytvoří se smyčky a nakonec se polymeracía vytvrzováním nebo tavením a tuhnutím zállvkovéhe materiálu vytvo-ří pevné 2alití volných konců přízí a materiálu, tvořícího smyčky.

2. Způsob podle bodu. 1, vyznačující se tím, že materiál tvoří-cí smyčky je tvořen vzdálenými konci přízí, odvrácenými od základ-ní části textilie, a tyto volné konce přízí se přehnou zpět provytvoření smyček a volné konce přehnutých částí přízí se uloží pro <,zakotvení v zálivkovém materiálu.

3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že volné konce pří-zí se ohnou zpět kolem kolíků a vytvoří se smyčky. 12 -

4. Způsob podle bodů 2 a 5, vyznačující se tím, že volné konce přízí se před přehýbáním do tvaru smyček zvlní,

5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že volné koncepřízí se zvlní ve dvou úseeích, mezi nimtž se se ponechá středový 1 3 nezvlněný úsek, ze kterého se potom vytvoří smyčky.

6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že materiál provytváření smyček obsahuje předem vytvořený prvek, opatřený smyčkami, "vystupujícími z jeho jednoho konce, přičemž základní Část tohotoprvku je uložena v zálivkovém materiálu.

7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že kotevní prvekmá svou základní část děrovanou a volné konce přízí jsou proplete-ny za sebou následujícími otvory, uspořádanými v řadě za sebou vesměru souhlasném s podélným směrem textilie,

8. Způsob podle bodů 1 až 7» vyznačující se tím, Že v záliv-kovém materiálu se vytvoří otvory pro,dosažení srovnatelné propust-nosti s propustností základní Části textilie. 9* Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že formovacídeska se opatří soustavou kolíků, kolmých na její povrch a prochá-zejících zálivkovým materiálem, pro vytvoření otvorů v zálivkovém , materiálu.

10. Způsob podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že záliv-kový materiál obsahuje syntetický termoplastický materiál, kterýse při výrobě spojovacích prostředků zahřívá pro převedení do te-kutého stavu, 13 -

11. Způsob podle bodá 8, vyznačující se tím, že zálivkevým materiálem je polyraemí pryskyřice, vytvrditelná ozařováním.

12. Způsob podle bodá 11, vyznačující se tím, že se nejprvevloží maska mezi pryskyřiei a zdroj záření a vyvolá se selektivnípolyraerace pryskyřice přes tuto masku, které má transparentní a ne-průhledné oblasti, přičemž polyraerace probíhá jen proti transparentním oblastem, zatímco pryskyřice pod neprůhlednými oblastmi se poproběhnutí polyraerace v ostatních částech odstraní a v místech poodstraněné pryskyřiei se vytvoří otvory.