CS88091A2 - Pharmaceuticals - Google Patents

Description

lT“jT, 1 -

flSUDr. Miloš YŠereČKA advokát ^g@4 FRAHAt, Žitná 25 MO -

Farmaceutické prostředky

Oblast techniky

Z

Vynález se týká farmaceutických prostředků, zejménatakových, které jsou určeny pro perorální nebo rektální po-dání a obsahují biologicky aktivní materiál, zejména bílko-vinné povahy.

Dosavadní stav techniky V lékařské praxi se po řadu let předepisuje nebo dopo-ručuje podávání řady biologicky aktivních materiálů pro léč-bu nebo profylaxi nejrůznějších onemocnění nebo stavů. Jed-ním z nejznámějších takových materiálů je insulin, který seužívá při léčbě cukrovky.

Patrně nejsnadnějším způsobem podávání léků je perorál-ní podávání. Tímto způsobem je možno podávat sirupy, elixí-ry, tablety, kapsle, granule, prášky nebo jakékoliv jiné lé-kové formy, toto podávání je také jednoduché a nejméně nepří-jemné z hlediska nemocného. V případě bílkovinných materiálůvšak tyto látky při perorálním podání procházejí žaludkem,jehož prostředí je nevhodné jak pro bílkoviny, tak pro řadudalších látek. Vzhledem ktomu, že prostředí v žaludku je ky-selé, hydrolytické a proteolytické, aby mohlo dojít k tráve-ní bílkovinných látek za vzniku aminokyselin a oligopeptidů,není překvapující že velmi malá část biologicky aktivníchbílkovinných látek projde žaludkem a je vstřebána sliznicístřevní, v řadě případů neprojde žaludkem vůbec. Důsledem ochoto jevu je hlavní nepříjemnost léčby cukrov- ky, totiž skutečnost, že je nutno řadu bílkovinných léků po- dávat parenterálně, často podkožně nitrosvalově nebo nitro- žilně se všemi nepříjemnostmi této cesty podání.

Neběží o izolovaný problém vzhledem k tomu, že onemoc-nění, u nichž je nutno podávat materiály bílkovinné povahyje velká řada. Například případů cukrovky je v řadě zemína světě velké množství. Již vzhledem k velkému počtu nemoc-ných cukrovkou by bylo velmi žádoucí mít k disposici farma-ceutické prostředky s obsahem insulinu, odolné proti prost-ředí v žaludku. Přestože již byly vyvíjeny velké snahy, aždodud nebyl žádný z navrhovaných prostředků schopen použitív širším měřítku. Jde o následující prostředky: WO 8701035 navrhuje parenterálně aplikovatelné prost-ředky ve vodě rozpustných léčiv a vitaminů. Podstatou těchtoprostředků jsou "pseudomicely".

Ve WO 8705505 se navrhuje perorální prostředek s obsa-hem insulinu, povlečeného na pevných částicích, povlak seukládá z vodného roztoku. Částice s povlakem insulinu jsousamy ještě dále povlečeny lipidovým povlakem. US patentový spis č. 4 849 405 popisuje prostředek properorální podání s obsahem insulinu. Jde o dvoufázový prostředek, obě jeho fáze jsou vodné a jsou udržovány v oddělenéformě pomocí systému koacervátů.

Evropský patentový spis 140 085 popisuje lipidové nosnéprostředí s obsahem účinných látek. V publikaci Shichiri a další, Acta diabet. lat. 15,175-183 (1978) se popisují insulinové micelv typu voda v o-leji ve vodě. V US patentových „?isech 4 784 845 a 4 816 247 se popi-sují emulze jako nosné prostředí pro parenterální podáváníhydrofobních účinnýchlátek. 3 V japonském patentovém spisu 55 017 328 se popisujíemulze typu voda v oleji s obsahem insulinu pro perorálnípodání.

Evropskápatentová přihláška, č. 366 277, zveřejněná 2. května 1990 popisuje zlepšené farmaceutické prostředky,kter lze podávat perorálně nebo rektálně. Jde o mikroemul-ze s obsahem hydrofilní a hydrofobní fáze, přičemž A) hydrofilní fáze je dispergována v hydrofobní fázi, B) hydrofilní fáze obsahuje biologicky účinnou látku a C) hydrofobní fáze obsahuje chylomikrony nebo materiál, zněhož se chylomikrony tvoří in vivo.

Hydrofilní fáze může také obsahovat fysiologicky kompatibilnírozpouštědlo pro biologicky účinnou látku, například vodu. Má se za to, že biologicky účinná látka při podání spolu schylomikrony nebo jejich součástmi je cílena na klky a mikro-klky střevní stěny a odtud je vstřebávána do střevní lymfya pak do ductus thoracicus a tím i do krevního oběhu.

Jak je známo, obsahují chylomikrony lipidově/cholesterolové jádro nebo matrici, která je obklopena memebránou, obsa-hující vrstvu fosfolipidu nesoucí bílkoviny, jak bylo uvedenov publikaci Redgrave, Gastrointestinal Physiology IV, Internationasl Review of Physiology, Sv.28, 103-130, Young J.A. Ed. ,University Park Press, Baltimore, 1983. Je tedy zřejmé, žeUvedený evropský patentový spis obsahuje biologicky účinnoulátku v hydrofobním jádře.

Vynález si klade za úkol vyřešit problém perorálního(nebo rektálního) podávání biologicky účinných látek, zvláš-tě bílkovin.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že bílkovinné sloučeniny, a tovčetně insulinu (lidského, vepře, skotu apod), růstového hor-monu (lidského i jiného), kalcitoninu (lososa apod.), eryth-ropoetinu (lidského i jiného) je možno podávat perorálněspolu s jedním nebo větším počtem fosfolipidů nebo dalšíchsloučenin, které se účastní tvorby lecithinu (prekursory le-cithinu). Spojení je možno označit jako fosfolipiproteiny(například fosfolipoinsulin v případě, že účinná složka jebílkovinné povahy.

Podstatou vynálezu je tedy framceutický prostředek,který obsahuje bílkovinnou nebo jinou biologicky účinnou slož-ku a lecithin nebo prekursor lecithinu. Bílkovinnou složku je možno nahradit nebo doplnit jakou-koliv jinou biologicky účinnou látkou. I v tomto případěje patrně způsob účinku totožný. Biologicky účinná složkaa lecithin jsou patrně v určité formě vzájemné vazby.

Prekursor lecithinu může vytvářet lecithin v epithelustřevní sliznice člověka nebo dalších živočichů a bílkovinnásložka pak bude tvořit komplex s lecithinem, například půjdeo lecithin-insulin. Lecithin, vytvořený touto cestou v epithe-lu střevní sliznice může tvořit povrchovou membránu chylomik-ronů,a může také překrývat až 80 % povrchu apolipoproteinů,například apoproteinu A, B, C a E. To znamená, že při pří-padném použití látek, podporujících vstřebávání fosfolipopro-teinového komplexu může být tento komplex vstřebán sliznicístřevní. Pak je synthetizován lecithin a z komplexu se tedyvytvoří lecithin-proteinový komrh -?x, pak může lecithin po-krýt jádro hcylomikronu a apoproteiny, spojené s chylomikrony.Pak může být lecithin přiveden do lymfatických cest, do ductusthoracicus, (přičemž lecithin-proteinový komplex je stálevázán na chylomikrony), dále do jater a odtud do krevního 1 tVSťW ρΊΓ > π?·* 5 oběhu. Tímto způsobem lecithin nese bílkovinu s sebou dooběhu krevního.

Lecithin může být vytvořen in vivo nejrůznějšími cesta-mi. Některé z nich budou dále uvedeny: Především je možno použít alfa-glycerolovou cestu. Jakoprekursor je možno použít sn-glycerol-3-fosfáty, jako fosfa-tidy a glyceridy. Dále může být lecithin synthetizován působením cholin-fosfotransferázy. Prekursory pro tuto cestu jsou cholin, fos-focholin, cytidin, difosfocholin a figlyceridy. Třetí cestou proky z jiných fosfatidů, tvorbu lecithinu je synthéza této lát-jako fosfatidylethanolaminu.

Konečně může být lecithin synthetizován z triglyceridůa z produktů odbourávání lecithinu nebo transesterifikačnímireakcemi.

Pod pojmem "biologicky aktivní materiál" se rozumí zej-ména farmaceuticky účinné bílkobinné látky. Může jít o čistoubílkovinu nebo o látku, která bílkovinu obsahuje, napříklado glykoprotein, který obsahuje zbytek bílkoviny a zbytek cuk-ru. Tyto materiály mohou být užity v lidském i veterinárnímlékařství k léčbě nebo k profylaxi onemocnění nebo různýchstavů, nebo mohou být použitelné diagnosticky nebo ke kosme-tickým účelům. Příkladem těchto látek mohou být hormony bílko-vinné povahy jako insulin, kalcitonin a růstový hormon, aťjiž lidského nebo živočišného původu, semisynthetický nebozcela synthetický, erythropoetin nebo hematopoetin, aktiváto-ry plasminogenu a jejich prekursory, jako t-PA, urokináza,prourokináza a streptokináza, interferony včetně lidskéhointerferonu alfa, interleukiny včetně IL-1, IL-2, IL-3, IL-4a IL-5 a krevní faktory včetně faktoru VIII.

Je však nutno zdůraznit, že vynález nemá být nijak ome-zenna prostředky, které obsahují bílkovinné látky. Také řadulátek nebílkovinné povahy je možno s úspěchem zpracovat nafarmaceutické prostředky způsobem podle vynálezu. Jde napří-klad o nesteroidní protizánětlivé látky jako indomethacin,nazývané souhrnně NSAID a další látky včetně gentamycinu. V případě zpracování biologicky účinných látek napříklads fosfolipidy způsobem podle vynálezu je žádoucí, aby nešloo účinnou látku, která by vytvářela ireversibilní kovalentnívazbu s fosfolipidem nebo jakoukoliv jinou složkou prostředku,protože tato skutečnost by mohla nepříznivě ovlivnit biolo-gickou účinnost a/nebo dostupnost. V případě svrchu uvedenýchpříkladů účinných molekul to však nepadá v úvahu. Účinnálátka a lecithin nebo jeho prekursor jsou spolu patrně spoje-ny ve formě nekovalentního komplexu. Takový komplex může za-hrnovat vodíkovou vazbu, van de Waalsovu interakci, iontovouinterakci a/nebo interakci lipid-lipid. I když patrně neexistuje omezení, pokud jde o velikostmolekul biologickyúčinného materiálu, je ze svrchu uvedenýchpříkladů zřejmé, že prostředek podle vynálezu je zvláště vhod-ný pro zpracování makromoleku. Molekulová hmotnost těchtomakromolekul může být 1000, 5000, ale i 10000 až 15000 ivyšší. Mimoto, i když je možno uvedeným způsobem zpracovat hydrofilní i hydrofobní materiály, je tento postup zvláštěvhodný pro hydrofilní molekuly jako je insulin, kalcitonin,zejména kalcitonin lososa, růstové hormony nebo somatotropin,zejména vepře, všechny tyto látky jsou natolik hydrofilní,že jsou až hygroskopické.

Množství biologicky účinné látky v prostředku bude závi- set na povaze tohoto materiálu, prostředcx by mělo být možné podávat pohodlným a snadným způsobem. Obvykle tedy bude pro- středek obsahovat 1/Ug, 10/Ug, 0,1 mg nebo 1 mg/1 až lg, lOg nebo 100 g účinné látky vjednom litru.

Vynález rovněž zahrnuje deriváty nebo části nebo skupi-ny fosfolipidu nebo jiných látek, které mohou být prekursorysynthézy lecithinu in vivo v epithelu střevní sliznice člově-ka nebo jiných živočichů. Lecithin pak vytváří alespoň jednumembránu kolem jádra chylomikronu. Za podmínek podání patrnědochází k inegraci biologicky účinné složky do lecithinovémembrány, pokrývající například jádro chylomikronu. Tato memb-rána je primárně tvořena fosfolipidem, jak již bylo svrchupopsáno. Protože membrány chylomikronu jsou bohaté na fosfo-lipidy, jsou fosfolipidy velmi vhodným materiálem pro zpra-cování biologicky účinných látek způsobem podle vynálezu.

Prekursory lecithinu by neměly vyvolávat porušení biolo-gicky účinné látky. Bylo popsáno, že některé alifatické kyse-liny, například oleáty nebo stearáty mohou nevhodně reagovatse somatotropinem vepře a je tedy třeba určité opatrnostipři výběru fosfolipidů jejich derivátů a dalších látek prototo použití. Tuto selekci však může snadno provést každýodborník.

Nejvhodnějším prekursorem lecithinu jsou fosfolipidy.Fosfolipidy jsou glyceryltriestery, v nichž jedna z esterovýchfunkcí je popřípadě substituována kyselinou fosforečnou. Fos-folipidy, vhodné pro uvedené použití je možno vyjádřit obec-ným vzorcem ch2or r2och

CH - P - 0 - X

I

OH kde 0

8 2 znamenají nezávisle na sobe acyl o například 10, 12 nebo 14 až 26 atomech uhlíku, popřípadě mono- nebo polynena-sycený a znamená atom vodíku nebo zbytek, dotvářející fosfo-lipid.

Zbytkem, dotvářejícím fosfolipid může být napříkladzbytek glycerolu, cholinu, ethynolaminu a podobně, jak jezřejmé z následujících příkladů vhodných fosfolipidů:

Diacylfosfatidylglyceroly, například: - dimyristoylfosfatidylglycerol (DPMG), - dipalmitoylfosfatidylglycerol (DPPG) a - distearoylfosfatidylglycerol (DSPG), diacylfisfatidylcholiny, například: - dimyristoylfosfatidylcholin (DPMC), - dipalmitoylfosfatidylcholin (DPPC) a - distearoylfosfatidylcholin (DSPC), diacylfosfatidové kyseliny, například: - dimyristoylfosfatidová kyselina (DPMA), - dipalmitoylfosfatidová kyselina (DPPA) a - distearoylfosfatidová kyselina (DSPA) a diacylfosfatidylethanolaminy, například: - dimyristoylfosfatidylethanolanv n, - dipalmitoylfosfatidylethanolamin (ΈΡΡΕ) a - distearoylfosfatidylethanolamin i,jSPEý.

Dalšími příklady, na něž však vynález nemá být omezenjsou deriváty ethanolaminu, jako fosfatidylethanolamin nebocephalin, serin, jako fosfatidylserin a 3 -0-lysylglycerol,jako 3 -O-lysyl-fosfatidylglycerol.

Na jednu skupinu, dotvářející fosfolipid může být vázá-na více než jedna fosfatidylová skupina. Například na jedenglycerylový zbytek mohou být vázány dvě fosfatidylové skupiny,jako je tomu v difosfatidylglycerolu nebo cardiolipinu. Vpřípadě, že X znamená atom vodíku, je fosfolipidem fosfati-dová kyselina, jako je tomu v případě bimyristoyl-L-alfa-fos-fatidové kyseliny.

Fosfolípidy, použitelné v prostředcích podle vynálezuzahrnují synthetické i přírodní fosfolípidy, může přitom jíto jedinou složku nebo o směs dvou nebo většího počtu složek.Prostředky s obsahem fosfolipidů přírodního původu patrněnebudou obsahovat pouze jediný druh fosfolipidů, pro účelyvynálezu to však není kritické.

Zvláště výhodnými fosfolipidy zahrnují 1,2-dimyristoyl- sn-glycerol-3-fosfocholin, který může mít formu monohydrátua L-alfa-bimyristoylfosfatidovou kyselinu, která může býtve formě sodné soli.

Mimoto nebo místo těchto látek je možno užít i jinéprekursory lecithinu. V prostředcích podle vynálezu může být biologicky účinnálátky spojena s prekursorem lecithinu. Podstata tohoto spojenídosud není objasněna, avšak patrně běží o nekovalentní spoje-ní, zejména vodíkovou vazbu a hydrofofbní interakce, tak jakoje tomu obvykle v případě lipoproteinů, obvykle přítomnýchv chylomikronech nebo spojených s jinými fosfolipidovými memb-ránami .

Za přítomnosti jednoho nebo většího počtu smáčedel svyváženou hydrofilní a lipofilní rovnováhou (HLB), napříkladtěch, která mají hodnotu HLB nad 10 nebo dokonce nad 14 můževytviřit biologicky účinná látka ve spojení s prekursoremlecithinu hydrofilní komplex, který snadno přechází do entero- 10 cytů (epitheliálních buněk střeva). v enterocytech je leci-thinový prekursor užit k synthese lecithinu. Tímto způsobemmíjí prekursor a s ním spojená biologicky účinná látka lyso-som a je převedena na komplex biologicky účinné látky a složky, integrující se v membráně, například lecithin. Tento kom-plexmůže nahradit nebo doplnit lecithin, který tvoří zevnímembránu, která překrývá alespoň 80 % povrchu jádra chylomik-ronu. V oběhové krvi může docházet k výměně mezi povrchovýmibílkovinami a fosfolipidy a dalšími lipoproteiny. Tak můžealespoň část bílkoviny, podaná prostředkem podle vynálezucirkulovat v krvi jako fosfolipoprotein, oddělený od chylo-mikronu, s nímž byl původně spojen. Některé lipoproteinymohou být uvolněny do oběhové krve ve volné formě a zčástiprojít do jater ve spojení s chylomikrony. Rychlost a rozsahvýměny fosfolipidů a bílkovin je možno ovlivnit různými fak-tory, například změnou délky fosfolipidového řetězce.

Prostředky podle vynálezu budou obvykle také obsahovathydrofilní kapalinu, která bude obvykle vodné povahy, můžejít o vodu, fysiologický roztok, popřípadě s obsahem pufrua podobně. Současně je možno užít také rozpouštědla, mísitelná s vodou jako ethanol nebo jiné vhodné jednoduché organic-ké rozpouštědlo. Povaha tohoto rozpouštědla bude závidět naúčinné látce. Hydrofilní kapalinou může být směs vody a roz-pouštědla, například v objemovém poměru 0,5:1 až 2:1, i kdyžpřítomnost nevodného rozpouštědla není možno považovat zazvláště výhodnou. Dále bude uvedeno široké vhodné rozmezí v procentechhmotnostních ( avšak je možno užít také vyjádření v % objemo-vých nebo v g/100 ml) za předpokladu, že výsledný součetnepřevýší 100 %: 11

Složka

Rozmezí široké výhodné Prekursor/účinná složka 0,1 - 25 1-10 Hydrofilní kapalina 10 - 99 50 - 9 5

Prekursor/účinná složka velmi výhodné optimál Prekursor/účinná složka 2,5 - 8 4 Hydrofilní kapalina 65 - 90 89

Prostředek podle vynálezu může obsahovat hydrofilnísmáčedlo, například s HLB vyšším než 10. Tímto způsobem jemožno podporovat tvorbu komplexu mezi biologicky účinnou lát-kou a prekursorem lecithinu (zvláště pro synthetizovaný le-cithin nebo prekursor lecithinu v epithelu střev u člověkanebo u některých jiných živočichů, například u vepře) a/nebozajistit hydrofilní povahu takového komplexu. Hydrofilní smá-čedlo může být přítomno v množství až 10 %, s výhodou 1 až5 %, typicky v množství 1,5 až 4 %, například 2,4 nebo 2,5 %.

Další často žádoucí složkou je inhibitor proteázy, kte-rý může být ve formě jednoho nebo směsi většího, počtu inhibi-torů. Inhibitory proteázy, vhodné k použití v prostředku pod-le vynálezu je možno rozdělit do dvou skupin: První skupinutvoří inhibitory proteázy, které mohou omezit nebo zabránitdegradaci biologicky účinné látky v případě, že běží o bílko-vinu. Tyto inhibitory proteázy způsobují inhibici proteoly-tického enzymu, je možno je nalézt v zažívacím traktu. Jdeo inhibitory trypsinu, chymotrypsinu a karboxypeptidázy. Vpřípadě insulinu budou tyto inhibitory obvykle půobit inhibi-ci enzymů, známých jako insulinázy, jde například o enzymtrans-sulfatázu. Vhodným zdrojem inhibitoru trypsinu je nap-říklad inhibitor ze sojových bobů nebo z vaječného bílku(ovomukoid). V případě, že je v prostředku podle vynálezupřítomen apoprotein, je žádoucí včlenit do prostředku inhibi- 12 tor proteázy ke snížení degradace apoproteinu před tím, neždosáhne sliznice střevní. Obecně řečeno, je možno užít podob-né inhibitory proteázy, jakých se užívá k ochraně bílkovin-ných biologicky účinných látek, takže jediný inhibitor můžesplnit obě funkce. Tyto inhibitory je možno přidat ke komple-xu biologickyúčinné látky a integrátoru do membrány nebo jehoprekursoru (například fosfolipid), je možno je přidat takék hydrofilní fázi v případě použití dvou fází. Množství použi-tého inhibitoru proteázy bude záviset na úsudku odborníka,avšak obvykle bude jeho množství až 0,1 g/100 ml nebo až 0,5h/100 ml. Aprotinin je možno přidat v množství až 10 meziná-rodních jednotek (IU), s výhodou 0^5 až 5 milionů IU, typicky1,5 až 4 miliony IU, například 3,0 milionu IU, avšak přesnémnožství závisí na účinnosti biologicky aktivní látky. V řadě případů bude výhodné podat komplex biologickyúčinné látky a integrátoru do membrány nebo jeho prekursoru(fosfolipoproteinového komplexu ve výhodném provedení) spolus případným, avšak výhodným hydrofilním smáčedlem a s inhibi-torem proteázy ve formě suspenze, emulse nebo mikroemulses obsahem lipofilního materiálu včetně smáčedla s nízkým HLBméně než 4. Lipofilní materiál může, avšak nemusí zahrnovatmateriály, o nichž je známo, že se účastní tvorby chylomikro-nů in vivo. Těmito materiály jsou například cholesterol, jehoestery, lecithin a/nebo další fosfolipidy nebo nasycené nebomono- nebo polynenasycené alifatické kyseliny s 16 až 24 atomyuhlíku, které mohou být esterifikovány ve formě gylceryteste-rů za vzniku mono-, di- nebo triglyceridů. Jinak je takémožno prostě smísit v podstatě hydrofilní fosfolipoproteinynebo jejich komplexy s vhodnými oleji, zejména rostlinnéhopůvodu, jako jsou oleje se střední délkou triglyceridovéhotypu (MCT) nebo jiné vhodné oleje a jedno nebo větší početsmáčeue_ s nízkou hodnotou HLB, například nižší než 4. Vhodnýmsmáčedlem jsou například lysolecithinové deriváty a dalšív podstatě lipofilní látky. 13

Hydrofilní fosfolipoprotein ( nebo jiný komplex) můžebýt opatřen enterosolventním povlakem a může být podáván per-orálně. Avšak pokusy prokázaly, že je výhodné mísit komplexs vhodným olejem nebo prekursorem k přívodu účinné látkyke klkům tenkého střeva, odkud dochází ke vstřebávání do lym-fatického systému. Dále bude uvedeno široké rozmezí, v němž je možno jednotlivé složky použít a také výhodná rozmezí. Jde o % hmotnostní,je však možno užít i údajů vyjádřených v % objemových nebov g/100 ml. Celkové množství nesmí přesáhnout 100 %. široké výhodné cholesterol - 0,1 - 40 1-10 lecithin ( nebo jinýfosfolipid) 0,1 - 60 1-15 lipofilní smáčedlo 0,1 - 40 3-10 neesterifikovaná mastnákyselina 0 - 95 20 - 90 ester cholesterolu 0 - 10 0 - 5 výhodnější optimáln cholesterol 2-8 6 lecithin ( nebo jinýfosfolipid) 4-10 8 lipofilní smáčedlo 4-8 6 neesterifikovaná mastnákyselina 35 - 75 50 Může být přítomno také organické rozpouštědlo, mísi-telné s lipofilní fází, zejména jako pomocná látka pro zpra-cování na farmaceutický prostředek. Povaha rozpouštědla bu-de záviset na povaze ostatních látek. Často je vhodný ethanol.Množství rozpouštědla může být například 5 až 50 % objemových,v závislosti na objemu lipofilní fáze.

14 V případě, že se fosfolipoprotein nebo jiný komplexzpracovává na emulsi nebo mikroemulsi s lipofilní fází svrchuuvedeným způsobem ( obyvkle jako systém voda v oleji), nenípodstatné použití dalších složek, avšak z praktického hledis-ka je obvykle velmi vhodné tyto složky užít. Případnou slož-kou je například satbilizátor pro biologicky účinnou látku.Povaha stabilizátoru závisí na povaze biologicky účinné' lát-ky. Je známa řada definovaných stabilizátorů například proinsulin. Tyto stabilizátory je možno s výhodou včlenit takédo prostředku podle vynálezu. Jako příklad je možno uvésthydroxypropylcelulózu (HPC), vápenaté soli a kyselinu citró-novou a její soli. Je známo, že vápník nejen stabilizuje in-sulin, avšak má také další příznivý účinek vzhledem k tomu,že zvyšuje porozitu buněčných membrán a tím usnadňuje vstupúčinné látky do stěn střevních buněk. Po přidání biologickyúčinné látky k hydrofilní fázi se s výhodou ke směsi přidástabilizátor. Množství přidaného stabilizátoru bude závisetna jeho povaze a na povaze biologicky účinné látky. Volbutohoto množství snadno provede každý odborník, obvykle setoto množství bude pohybovat v rozmezí 1 až 2 g/100 ml. V některých případech může být žádoucí včlenit do prost-ředku látky, usnadňující emulgaci. Může jít o obvyklé pomocnélátky, užívané při výrobě emulsí. Může jít například o některásmáčedla, která pro tento účel nejsou omezena na určité hodno-ty HLB. Může jít například o cholesterol, kyselinu stearovou,stearan sodný, kyselinu palmitovou, palmitát sodný, kyselinuolejovou, oleát sodný, glycerylmonooleát, polyoxyethylen 50stearát, polyoxyethylen 40 stearát, polysorbitan 20, polysor-bitan 40, polysorbitan 60, polysorbitan 80, propyleglykoldi-acetát a propylenglykolmonostearát.

Pomocné látky pro tvorbu emulse mohou být přítomny vlipofilní i v hydrofilní fázi. Množství této pomocné látkymá být takové, aby bylo možno získat stálý prostředek. Přes-né množství snadno stanoví každý odborník, obecně je možno 16 octovou, fenylethylalkohol, benzoát sodný, kyselinu sorbovou,thymol, thimerosal, dehydroacetát sodný, benzylalkohol, kre-sol, p-chlor-m-kresol, chlorbutanol, fenylacetát rtuťnatý,fenylboritan rtuťnatý, fenylnitrát rtuťnatý a benzylalkonium-chlorid. Antimikrobiální látky je možno přidat do kterékolivfáze podle potřeby. Přestože to není nezbytné, může být vhodné zlepšit vstře-bávání do lymfy tak, že fosfolipoprotein nebo jiný komplexje zpracován na dvoufázovou formu. Tímto dvoufázovým systé-mem podle vynálezu může být systém voda v oleji ( tj. hydro-filní fáze ve fázi lipofilní), voda v oleji ve vodě, olejve vodě a olej ve vodě v oleji.

Dvoufázový systém je možno obvykle získat důkladnýmpromísením lipofilní a hydrofilní fáze. Může jít o emulzenebo mikroemulze. Objemový poměr hydrofilní fáze k fázi lipo-filní se bude obvykle pohybovat v rozmezí 0,2 : 1 až 5 : 1,typicky 0,5 : 1 až 2 : 1.

Aby bylo možno vytvořit emulzi nebo mikroemulzi, jeněkdy nutno užít dvou různých smáčedel, z nichž jedno je hydro-filní a má vysokou hodnotu HLB a druhé je lipofilní a jehohodnota HLB je nízká. Hydrofilní smáčedla pro toto použitímají obvykle hodnotu alespoň 10, s výhodou alespoň 17 a zvláš-tě alespoň 20. Lipofilní smáčedla pro uvedené použití majíhodnotu HLB nižší než 10, s výhodou nižší než 7 a zvláštěnižší než 4.

Obecně je vhodné volit smáčedla pro uvedené použitíz látek, které jsou klasifikovány jako aniontové nebo neion-tové. Tyto látky jsou zvláště vhodné pro použití ve farmaceu-tických systémech pro svou kompatibilitu, stálost a nízkoutoxicitu. Pro uvedené účely je možno uvést jako vhodné zej-ména následující látky. 17 - alifatické kyseliny s dlouhým řetězcem o 16 až 24 atomechuhlíku, jako kyselina palmitová, stearová a olejová, - estery alifatických kyselin s dlouhým řetězcem o 16 až 24atomech uhlíku, jako jsou palmitát sodný, stearát sodný a oleát sodný, - laurylsíran sodný, - estery alifatických kyselin s polyethylenglykolem, napřík-lad polyethylenglykolmono- nebo distearát, - propylenglykol a estery propylenglykolu s alifatickými kyšelinami, jako propylenglykolmonostearát, - glycerol a mono- a polyglyceridy alifatických kyselin, ja-ko glycerylmonostearát, - estery polyoxyethylenalifatických kyselin a jejich étery a aminy, jako polyoxyethylenmono- a distearát a polyoxyet-hylenlauryléter, - estery polyoxyethylensorbitanu, jako polyoxyethylensorbitanmonolaurát, monopalmitát, monostearát nebo monooleát, - polyoxyethylenalkylfenoly a alkylfenylétery, - polyoxyethylenricinový olej, - estery sorbitanu a alifatických kyselin, - polysorbitany, stearylamin, triethynolaminoleát, - rostlinné oleje, jako olej ze sezamových semen nebo kuku-řičný olej, - cholesterol a - tragakanth.

Smáčedlem volby bude vždy takové smáčedlo, které se nachází na seznamu vhodných látek pro farmaceutické účely a má příslušně nízkou hodnotu Dále je uveden seznam smáěedel spolu s jejich hodnotami HLB a LDn_.

bU 18

Smáčedla s vysokou hodnotou HLB:

Chemická povaha smáčedla HLB ΕΏ^θ

Estery polyethylenglykolu: PEG-monostearát 19,1 ? Polyoxyethylované monoéteryglykolu: POE(23)1auryléter 17,0 9 Polyoxyethylované alifatickékyseliny: POE(40)laurová kyselina 17,9 ? POE(100)laurová kyselina 19,1 ? P0E(40)olejová kyselina 17,4 ? POE(100)olejová kyselina 18,8 7 POE(40)stearová kyselina 17,8 ? P0E(50)stearová kyselina 17,9 >25 P0E(100)stearová kyselina 18,8 25

Smáčedla s nízkou hodnotou HLB: Chemická povaha smáčedla HLB ld50 g/kg glycerolestery: glycerolmonooleát 3,8 ? Polyoxyethylované glykol-monoétery: POE(4)lauryléter 9,5 9 POE(2)četyléter 5,3 22 P0E(2)stearyléter 4,9 > 25 POE(2)oleyléter 4.9 25 Polyoxyethylované alifatickékyseliny: POE(4)laurová kyselina 9,3 9 19

Chemická povaha smáčedla HLB LD50 P0E(4)olejová kyselina 7,7 ? POE(4)stearová kyselina 7,7 ? estery sorbitanu s alifatic-kými kyselinami: sorbitanmonolaurát 8,5 41 sorbitanmonopalmitát 5,7 > 16 sorbitanmonostearát 4,7 31 sorbitantristearát 2,1 > 16 sorbitanmonooleát 4,3 >40 sorbitanseskvioleát 3,7 7 sorbitantrioleát 1,8 >40 sorbitanmonoisostearát 4,7 7 Polyoxyethylované estery sorbitanus alifatickými kyselinami: POE(4)sorbitanmonostearát 9,5 >40 POE(3)sorbitanmonooleát 10,0 >37 Polyoxyethylovaný ricinový olej: POE(10)ricinový olej 6,3 ? POE(10)hydrogenovaný ricinový olej 6,3 ? Poloxamery: POE(7)-POP(17) (L42) 8 7 POE(4)-POP(23) (L61) 3 ? POE(10)-P0P(23) (L62) 7 7 POE(27)-POP(23) (L64) 7 7 POE(6)-POP(30) (L81) 2 7 POE(19)-P0P(37) (L92) 5,5 7 POE(8)-PC?(Λ3) (ElOi) i ? POE(32)-POP(43) (P103) 9 ? POE(10)-POP(53) (L121) 0,5 7 - 20-

Je nutno uvést, že místa jednoho smáčedla je častomožno užít směs smáčedel. Například místo jediného hydro-filního smáčedla je možno užítísměs dvou nebo většího poč-tu relativně hydrofilních smáčedel. "Efektivní" HLB směsivšak má být vyšší než 10. Pod tímto pojmem se rozumí, žehydrofilní-lipofilní rovnováha směsi smáčedel ,má být ekvi-valentní jedinému smáčedlu s hodnotou vyšší než 10. Podobněje možno užít také směs lipofilních smáčedel místo jedinéholipofilního smáčedla. V tomto případě musí být efektivní hod-nota HLB nižší než 10.

Volba množství smáčedla je záležitostí, kterou může vy-řešit každý odborník. Skutečné množství bude vždy záviset napovaze použitého smáčedla a na povaze dalších složek prostřed-ku. Obecně však se obvykle užije množství hydrofilního smáčed-la 0,1 až 50 g/1, s výhodou 0,5 až 25 a zvláště 1 až 10 g/1.Množství lipofilního smáčedla bylo svrchu uváděnu v souvis-losti s olejovou fází mikroemulze. Obvyklé množství je v roz-mezí 0,1 až 100 g/1, s výhodou 0,5 až 50 a zvláště 2 až 25g/1, jde opět o čísla, vztažená na celkový objem prostředku.

Prostředky., podle vynálezu je obecně možno připravitsmísením složeku Podstatou vynálezu je tedy také způsob vý-roby svrchu uvedeného prostředku, který spočívá ve smíseníjeho jednotlivých složek.

Obvykle je výhodné nejprve smísit účinnou složku, ob-vykle bílkovinné povahy, a prekursor lecithinu. Tímto způ-sobem se umožní tvorba fosfolipoproteinového komplexu vevýhodném provedení tohoto postupu.

Jak již bylo svrchu uvedeno, některé prostředky podlevynálezu jsou tvořeny dvěma fázemi. Výhodný postup pro vý-robu těcfito prostředků spočívá v tom, že se: 21 i) připraví hydrofilní fáze, tvořená .biologicky účinnoulátkou a prekursorem lecithinu, načež se ii) vytvoří dvoufázový systém s obsahem hydrofilní fáze,popřípadě ve spojení s jednou nebo větším počtem látek,podporující vstřebávání.

Vzhledem k termodynamické stálosti některých emulzí amikroemulzí je možno připravit kapalné prostředky pdie vyná-lezu jednoduchým smísením hydrofilní a lipofilní fáze a ty-to fáze je opět možno připravit smísením jejich složek. Zkinetického hlediska však může být výhodné postupovat vestupních, které zajistí rychlou>a úplnou tvorbu prostředkůpodle vynálezu ve formě emulze nebo mikroemulze. Zvláště vprůběhu přidávání hydrofilní fáze k lipofilní fázi neboobráceně je možno dosáhnout rychlé tvorby mikroemulze připoužití mikrofluidizačního zařízení, to znamená při použitípřístroje, který zajistí důkladné promísení.

Je zřejmé, že některé prostředky podle vynálezu, ze-jména ty, které jsou tvořeny dvěma fázemi, mohou být kapalné.Tyto prostředky je však možno převést obvyklým způsobem naběžnou pevnou práškovou formu. Obecně se kapalná forma naná-ší na pevný práškový nosič ve vířivé vrstvě nebo při použitípodobného zařízení, například přístroje SPIR-A-FLOW. Prášeknebo granule, získané tímto způsobem je možno uložit dokapslí z tvrdé želatiny, které je pak možno opatřit entero-solventním povlakem. Výsledný prášek nebo granule je pak mož-no zpracovat také na větší granule s rozměrem 1 až 2 mm-,tento materiál je pak možno opatřit enterosolventním povlakema až s tímto povlakem uložit do kapslí z tvrdé želatiny. Jetaké možno postupovat tak, že se kapalný prostředek přímouloží do kapslí z měkké želatiny, které mohou být opatřenyenterosolventním povlakem. Vhodné materiály pro tvorbu to-hoto povlaku jsou znáray například z publikací "RemingtonůPharmaceutical. Sciences", 15. vydání, str. 1614-1615 (1975), 22 - 2. vydání, str. 116-117, 371-374 (1976) a "Hagers Handbuchder Pharmazeutischen Praxis". 4. vydání, sv. 7a, SpringerVerlag 1971, str. 739 - 742 a 776 - 778.

Prostředky podle vynálezu je možno podávat perprálně,avšak různým způsobem, jako v kapalné formě, v kapslích změkké nebo tvrdé želatiny, ve formě lisovaných tablet, po-případě také opatřených enterosolventním povlakem a jinýmizpůsoby. Mimoto ukazují vysoké hladiny v krevní plasmě a vmístě cílových receptorů, že biologicky účinná látka, podanátímto způsobem je biologicky dobře dostupná amateriál jebiologicky účinný.

Pro rektální podání je možno užít kapalné nebo pevnéprostředky, jako nálev nebo čípky. Základem pro čípky můžebýt kakaové máslo nebo jiný materiál. Tímto způsobem je možno připravit prostředky pro léčbučlověka nebo jiných živočichů. Jde zejména o léčbu cukrovkypomocí rektálního a s výhodou perorálního podání, v tomtopřípadě je biologicky účinnou látkou insulin. V prostředcích podle vynálezu je možno užít insulin kléčbě cukrovky, dále například kalcitonin z lososa k léčběvysokého odbourávání kostí, například u Pagetovy choroby adále u akutní hyperkalcemie, spojené se zhoubnými nádory as osteoporózou. Erythropoetin je možno užít k léčbě anemie,která vzniká při chronickém použití přístrojů pro dialýzua při protinádorové chemotherapii nebo z jiných příčin.Somatotropin vepře je možno podá vat:vepřům k urychlení růstu asnížení tlouštky tuku na hřbetě. Růstový hormon člověka jemožno užít k léčbě dětí se zpomaleným růstem.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady. 23 Příklady provedení vynálezu Příklad 1 V tomto příkladu se jako biologicky účinná látka užijeinsulin a připraví se prostředek, který obsahuje fosfolipo-insulinový komplex. Při teplotě místnosti se přidá insulin skotu, a to2 až 20 mg krystalického nebo práškového insulinu skotu súčinností 22 až 26 mezinárodních jednotek IU v mg k 1,0 až3,0 g sojového lecithinu, lecithinu z vaječného žloutku,bimyristoy1-L-alfa fosfatidové kyseliny, popřípadě ve forměsodné soli a/nebo k monohydrátu 1,2-dimyristoy1-sn-glycerol--3-fosfocholinu a směs se rozpustí buď v 0,9¾ benzylalkoholunebo 0,9¾ chloridu sodném v množství vždy 150 ml za přítom-nosti 400 mg aprotininu (3 000 000 jednotek inaktivátorukallikreinu), směs se upraví na pH 2,3 roztokem kyselinycitrónové při teplotě místnosti. K takto získané fosfoli-pidinsulinové sloučenině se přidá neiontové smáčedlo, svýhodou 4 g polyoxy-40-stearátu.

Za mírného a stálého míchání při teplotě místnosti sesvrchu uvedený roztok fosfolipoinsulinem pomalu přidá kroztoku olejové fáze, který obsahuje prechylomikronovékomplexy, jde o komplexy fosfotidylcholinu, mono-, di-,a/nebo triglyceridů, cholesterolu a jiných látek s obsahemneiontového smáčedla s hodnotou HLB nižší než 4,0 a jednímnebo větším pcčtem antioxidačních činidel.

Tato emulze typu voda v oleji se nechá projít mikro-fluidisačním zařízením při teplotě 5 až 10 °C při 100 000PSI nebo více, směs se nechá zařízením projít dvakrát, čímžse získá emulze fosfolipoinsulinového komplexu, která obsa-huje ve 400 ml následující složky: 24 chemické složení množství ve 400 ml

insulin skotu dimyristoylglycerolfosfocholin aprotinin pelyoxy-40-stearát cholesterol glycerolmonooleát oleát polysorbát 80 d-alfa-tokoferol kyselina citrónová 87 000 IU1,0 g

2 000 000 klU 2,9 g 11.6 g 10.6 g92,5 g 6,8 g1,2 g0,9 g fyziologický roztok NáCl # do 400 ml Příklad 2 V tomto příkladu je biologicky účinnou látkou erythro-poetin (EPO), fosfolipoerytnropoetinový komplex se připravízpůsobem podle příkladu 1. Polovina množství EPO se přímopřidá do vodné fáze dvoufázového systému, tj. mikroemulze.Tímto způsobem se bílkovinná látka nejen váže na fosfolipidy,nýbrž se rovněž přímo přidává do vodné fáze systému mikro-emulze. EPO byl dodán Chugai Pharmaceutical Company, Ltd. Tokyo,Japonsko , šlo o šarži č. R9H05. Odebraný podíl měl koncentraci bílkovin 0,936 při měření analýzou aminokyselin a 1,018 mgpři měření HPLC v r.everzní fázi, specifická účinnost in vivobyla 180 000 IU při pH 7,2 v roztoku fosfátového pufru. Přiteplotě místnosti byl podíl EPO rozdělen na dvě poloviny.První polovina, a to 0,004 až 0,007 mg 1,2-dimirystoy1-sn--glycerolfosfocholinm onohydrátu spolu s 1000 IU EPO byla smísena a směs byla rozpuštěna v 50 ml 0,9¾ fvziolonickéhn roz-toku chloridu sodného. Hodnota pH byla upravena na 7,3 po-mocí 0,1 M fosfátového pufru o pH 7,8 za přítomnosti 3000až 4000 IU aprotininu na 1000 až 15 000 IU EPO. Zbývajícípolovina EPO byla rozpuštěna ve 100 ml fyziologického roztoku - 25 - roztoku sodného po úpravě pH na 7,3 jako svrchu, načež bylpřidán aprotinin jako svrchu a neiontové smáčedlo s hodnotouHLB vyšší než 7,0^, například polyoxy-40-stearát v koncentra-ci 0,0044 až 0,00044 mg na 1000 IU EPO. V tomto roztoku jepři teplotě místnosti možno dále rozpustit látky, stabilizu-jící emulzi a zvyšující viskozitu, například hydroxypropy1-celulozu -SL.

Za mírného a stálého míchání se při teplotě místnostipřidá komplex fosfolipo-EPO a vodná fáze s obsahem EPO’do'roztoku olejové fáze, který obsahuje cholesterol, lecithin,glycerolmonooleát, tj. neiontové smáčedlo s hodnotou HLBnižší než 4,0 a antioxidační činidlo.

Tato emulze typu voda v oleji se nechá projít mikro-fluidizačním emulgačním zařízením za studená. Na každých1000 IU EPO obsahuje výsledná mikroemulze následující slož-ky: chemické složení na 100C 1 IU EPO (č. R9H05) 1000 IU 1,2-dimyristoyl-sn-glycerolfosfo- cholinmonohydrát 0,0056 mg hydroxypropylcelulosa-SL 0,880 mg polyoxy-40-stearát 0,440 mg aprotinin 3000 klU cholesterol 1,880 mg lecithin z vaječného žloutku 3,800 mg glycerolmonooleát 1,680 mg d-alfa-tokoferol 1,180 mg kyselina olejová 15,000 mg T w e e n - 8 0 1,06 mg ethanol 7,00 X mg x ethanol se z větší části odpaří - 26 - Příklad 3 V tomto příkladu se připraví fosfoliposomatotropinovýkomplex pST při použití somatotropinu vepře.

Somatotropin vepře pST ve formě krystalického prášku,šarže č. 7368C-25Q (American Cyanamid Company, AgriculturalResearch Division, of Princeton, New Oersey, USA). Při tep-lotě místnosti se hormon přidá k 0,9¾ roztoku chloridu sod-ného s obsahem fosfolipidů, například 1,2-dimyristoyl-sn--glycerol-3-fosfocholinmonohydrátu, kyseliny dimyristoyl-L--alfa-fosfatidové, popřípadě ve formě sodné soli, lecithinuz vaječného žloutku a/nebo sojového lecithinu. Přidá serovněž neiontové smáčedlo s hodnotou HLB vyšší než 7,0 zapřítomnosti aprotininu, inhibitoru trypsinu ve fyziologickémroztoku chloridu sodného.

Pak se upraví pH vodné fáze v případě potřeby na 7,2pomocí 0,1 M chloridu sodného s 10 mM pufru s fosfátemsodným. Za mírného a stálého míchání při teplotě místnostise tento roztok komplexu fosfolipo-pST pomalu přidá k ole-jové fázi s obsahem směsi lecithinu, cholesterolu a glycerol-monooleátu. Výsledná směs se nechá dvakrát v chladnu projítmikrofluidisačním emulgačním zařízením. Každý ml mikroemulzes obsahem pST obsahuje následující množství jednotlivých slo-žek : chemické složení

mg/ml emulze pST lecithin cholesterol sojový 1 e c i h i n l,2-dimyrisioyl-sn-glycerol-3-fosfo-chulinmen ydrát sodná sůl kyseliny bimyristoy1-L-alfa- -fosfatidové kyselina olejová d-alfa-tokoferol 12,5 30,48 137,43 0,095 242,29 7,62 - 27 - glycerol-l-monooleát 27,81 hydroxypropylcelulosa-L 14,48 polyoxy-40-stearát 7,62

aprotinin 2850 klU

Tween-80 17,91

pH se upraví na 7,2 přidáním pufrus fosfátem sodným, 10 mM Příklad 4 V tomto příkladu se užije rekombinantního lidského růs-tového hormonu (r-hCH, šarže č. 9-08 P-508-2, 16. srpna 1989,SmithKlein of Philadelphia·). Hormon se včlení do farmaceu-tického prostředku stejně jako v předchozích příkladech. 500 mg práškového hormonu se váže na fosfolipid a rozpustív 0,9¾ roztoku chloridu sodného. Fusfolipidový derivát sepak pomalu přidá do olejové fáze stejně jako v předchozíchpříkladech.

Olejová fáze v tomto případě obsahovala lecithin z va-ječného žloutku, cholesterol, glycerol-l-monooleát, d-alfa--tokoferol, roztok antioxidační látky a Tween-80. Tato emulzetypu voda v oleji byla za studená homogenizována v mikroflui-dizačnim zařízení. V 1 ml mikroemulze s obsahem hormonu bylyobsaženy následující složky. chemické složení mg/ml emulze lecithin z vaječného žloutku 37,50 kyselina bimyristoyl-L-alfa- -fosfatidová 0,095 l,2-dimyristoyl-sn-glycerol-3-fosfo-cholinmonohydíát 1,91 cholesterol 30,48 glycerolmonooleát 27,81 kyselina olejová 242,30 - 28 -

Tween-80 17,91 voda 119,05

Pak bylo pH upraveno na 7,2 přidáním 10 mM pufru sfosfáfem sodným. V tomto příkladu nebyl přidán aprotininjako inhibitor trypsinu. Příklad 5 V tomto příkladu byl užit kalcitonin lososa (RorerCentral Research of Kirsham, Pennsylvania, USA, NPD 8906046NPP 211). Tato látka byla vázána na lecithin z vaječnéhožloutku za přítomnosti aprotininu v 0,9¾ roztoku chloridusodného, načež bylo pH upraveno na 2,0 kyselinou citrónovoua askorbovou. Tímto způsobem byl vytvořen ve vodě rozpustnýkomplex fosfolipidu, kalcitoninu lososa sCT a aprotininu,který byl zpracován do mikroemulze typu voda v oleji způsobempodle příkladu 1. Na každých 100 IU sCT obsahoval prostředeknásledující množství dalších složek:

chemické složení mg/100 IU sCT lecithin z vaječného žloutku 13,016

aprotinin 1500 IU sCT 100 iu polyoxy-40-stearát 2,646 hydroxypropylcelulóza-SL 5,026 benzoát sodný 1,587 kyselina citrónová 1,720 kyselina askorbová 1,244 cholesterol i.C.5u2 d-alfa-tokoferol 0,265

glycerolmonooleát \41Q kyselina olejová o^,i.27

Tween-80 6,217 propylparaben 0,529 - 29 - methylparaben 1,852 olej ze sesamových semen 2,646 antioxidační látka 1,111 ethanol* 41,336 efeionizovaná voda 66,137 x Většina ethanolu se odpaří. Příklad 6

Práškovou nebo granulami formu prostředku z příkladu 1s obsahem insulinu je možno připravit rozprašováním svrchuuvedené mikroemulze na inertní nosič, přijatelný z farma-kologického hlediska, tímto nosičem může být vápenatá sůlkarboxymethylcelulózy, želatina, hydroxypropylcelulóza-L ,kyselina alginová nebo směs těchto látek. Práškový nebo gra-nulovaný prostředek s obsahem insulinu se pak plní do kapslíz tvrdé želatiny. Jedna kapsle obsahuje následující množstvíjednotlivých složek: chemické složení mg/kapsle

insulin skotu 4,5 až 6,0 IU dimyristoylglycerolfosfocholin- monohydrát 2,2 aprotinin 0,14 klU polyoxy-40-stearát 1,2 cholesterol 5,2 kyselina olejová 42,0 glycerolmonooleát 4,8 Tween 80 3,1 Vitamin E 0,55 .vápenatá sůl karboxymethylcelulózy 90,9X kyselina alginová 45,5X - 30 - želatina 22,7Χ hydroxypropylcelulóza-L 25,2Χ χ

Uvedené materiály se u člověka prakticky nevstřebávají ajde tedy o farmakologicky inertní, neúčinné látky.

Každá z takto připravených kapslí z tvrdé želatiny č. 1obsahovala 250 mg uvedené směsi.

Biologický příklad A Při použití prostředku z příkladu 1 s obsahem lecithinu,insulinu skotu a aprotininu byla provedena klinická studiena skupině diabetiků. Bylo prokázáno, že prostředek z příkladu1 účinně snižuje hladinu cukru v krevním oběhu. Výsledky jsouuvedeny v následující tabulce: nemocný cukr v krvi v mg% kód pohla- ví věk UtX O X X 30 60 90 120 180 240 typ A F 45 55 257 190 169 - 214 138 89 NIDDM B M 50 42 155 110 108 - 132 149 128 IDDM C M 60 68 175 149 143 - 160 151 130 NIDDM D F 40 56 184 - - 130 -. 173 - IDDM E M 66 61 169 - 141 - 104 - - NIDDM F F 53 65 316 - 206 - 184 - - NIDDM G F 49 45 320 - 275 - 296 - - IDDM H F 57 67 169 - 167 - 121 - - NIDDM J M 43 70 186 - 173 - 137 - - IDDM K M 6 9 66 195 - - 1 ’ 4 154 >1 η n» X U . M = muž, F = žena, x hmotnost v kg, xx 0=0 minut 31

Bylo zajímavé, že nástup hypoglykemického účinku poperorálním podání prostředku byl poměrně rychlý a docházelok němu 30 až 90 minut po' podání. Po perorálním podání bylapo 120 minutách hladina cukru v krvi poněkud zvýšena, avšakznovu se snížila po 3 hodinách nebo ještě delší době. Tentoperorální prostředek s obsahem insulinu tedy měl dvoufázovýúčinek. Vazbou lipofilních oblastí insulinu skotu na fosfo-lipidy, například lecithin se vytváří komplex fosfolipidu ainsulinu, který je hydrofilní stejně jako ostatní lipoprotei-ny v lidském těle. Část tohoto komplexu je patrně příčinouokamžitého hypoglykemického účinku ihned po svém vstřebáníze střevního systému. Zbytek komplexu, tj. ta část, která ne-reagovala s periferními insulinovými receptory patrně prochá-zí játry, kde je dočasně skladována a pak uvolněna do krevní-ho oběhu, čímž dojde ke druhé reakci na úrovni receptářů proinsulin.

Biologický příklad B Při tomto klinickém pokusu byl zkoumán účinek EPO popodání osmi zdravým mužům, kteří se pokusu dobrovolně účast-nili. Po nočním hladovění byly následujícího dne podány ná-sledující dávky jednotlivých prostředků: osoba dávka EPO v IU A EPO nitrožilně v infusi 10 IU/kg B ODDS-EPO, perorálně '20 IU/kg C Placebo, perorálně 0 IU/kg D EPO nitrožilně v infuzi 10 IU/kg E GODS-EPO, perorálně 15 IU/kg F Placebo, perorálně 0 IU/kg G ODOS-EPO, perorálně 20 IU/kg H ODDS-EPO, perorálně 115 IU/kg - 32 -

Krevní vzorky byly odebírány v čase 0, 0,5, 1, 2, 3, 4,6, 10 a 14 hodin po podání. Byly stanoveny počty retikulocy-tů v procentech a radioimunologicky byla měřena koncentraceEPO v plasmě.

Druhého a třetího dne bylo pokusným osobám podáno totéžmnožství v 8, 14 a 22 hodin a pak, opět po nočním hladověníbyla podána čtvrtého dne tatáž medikace a byly provedeny dal-ší zkoušky.

Počet retikulocytů byl zvýšen čtvrtého dne po dávce20 a 15 IU/kg EPO perorálně a také po dávce 10 IU/kg EPOnitrožilně. Ve skupině, jíž bylo podáno placebo počet re-tikuilocytů pomalu klesá.

Prvního dne byla hladina EPO v plasmě při měření pomocíRIA značně zvýšena po padání 20 a 15 IU/kg EPO perorálně ataké po dávce 10 IU/kg při nitrožilní infusi. Po podáníplaceba se hladina EPO postupně snižovala. Oe tedy zřejmé,že prostředek z příkladu 2 je po perorálním podání u člově-ka biologicky dostupný a účinný.

Biologický příklad C

Prostředek, který byl připraveny příkladu 3, tj. komplexpSCT s dimyristoylglycerolfosfocholinem a kyselinou bimyris-toylfosfatidovou, byl podán do dvanáctníku skupině bdícíchvepřů. Hladina cukru v krvi a koncentrace pST v plasmě poradioimunologickém stanovení byly zkoumány před a po podáníprostředku z příkladu 3. Výsledky, které jsou uvedeny v ná-sledující tabulce prokazují, že vzestup krevního cukru avzestup množství pST v plasmě, měřený pomocí RIA jsou vevzájemné korelaci. - 33 -

Koncentrace glukózy v krvi (CHO) a koncentrace pST vplasmě (RIA) po intraduodenální infusi perorálníhoprostředku s obsahem pST u vepřů čas vepř 1 vepř 2 vepř 3 h . pST = 0 pST=40 ml pST=20 ml CHOX RIAXX CHO RIA CHO RIA -1 <2 <^0,50 <2 1,86 2,2 1,51 0 2,7 1,82 <2 0,71 < 2 1,17 1 2,5 1,75 2,2 2,48 2,2 '0,98 2 2,6 1,30 3,7 0,59 5,9 8,63 4 2,2 0,65 3,2 3,18 3,4 2,72 5 2,5 1,64 2,9 2,14 2,2 0,77 6 2,4 1,30 3,3 2,30 3,2 1,29 8 < 2 <0,50 2,6 0,9 3,4 4,81 10 3,9 3,1 2,61 4,8 1,07 12 2,2 - t 2 0,85 2,9 1,06 14 2,9 - 2,5 2,39 2,5 4,03 24 - - - 0,71 - 4,29

CHO =hladina glukózy v krvi v mMol/1X X RIA = hladiny pST v plasmě, měřené RIA, v ng/ml. ’ϊ~Ά - 34 - čas h vepř 4 pST=10 vepř 5 pST=5ml vepř pST = 5 CHO 6 ml RIA CHO RIA CHO RIA -1 5,65 1,63 5,2 2,67 4 1,32 0 6,95 2,’97 6,5 1,07 5,8 1,01 1 5,8 0,89 5,3 0,49 5,5 3,85 2 5,5 0,38 5,15 1,1 5,2 2,64 3 4,5 - 4,85 - 3,55 - 4 4,7 6,64 5,3 1,44 5,0 1,1 5 5,1 1,67 5,35 1,10 5,5 1,2 6 5,65 1,47 5,25 0,7 5,8 3,56 8 5,34 0,85 5,15 1,71 5,35 2,48 10 7,05 5,99 6,8 1,80 6,6 2,04 12 6,25 3,54 5,3 0,79 7,05 2,49 14 7,55 0,82 7,05 2,14 8,25 i,n 24 6,75 0,04 6,1 0,91 7,15 3,49 36 7,35 0,93 8,45 1,45 8,9 1,06

Biologický příklad 0 U devíti zdravých mladých mužů byl užit prostředek zpříkladu 4, který obsahuje komplex fosfolipidů a rekombi-nantního lidského růstového hormonu. Byla měřena biologic-ká dostupnost, měřená jako změny koncentrace cukru v krvipo perorálním podání hořmonu a tím také biologický účinekhormonu v tomto prostředku. Výsledky jsou uvedeny v násle-dující tabulce: 35 Údaje o dobrovolnících, kteří se zúčastnili pokusu kód věk výška cm hmotnost kg dávka r-hGH mg 3BL 26 172 66 7 P3G 22 179 68 7 NMH 20 178 60 15 CSB 24 175 65 15 KKN 22 172 57 30 CSK 20 172 57 30 CYG 25 174 60 placebo K3H 27 175 65 placebo YKS 20 175 60 placebo

Změny koncentrace cukru v krvi a hladina růstového hor-monu byly měřeny po perorálním podání rekombinantního hormo-nu v dávkách 0, 7, 15 a 30 mg, které byly podány v objemu0, 7, 15 a 30 ml. Měření bylo prováděno na plasmě, zpracovanépřidáním EDTA pomocí běžných souprav. Výsledky jsou pro každoujednotlivou osobu znázorněny odděleně na obr. 1 až 9 a prů_měrná odpověď po perorálním podání hormonu při měření pomocíRIA je znázorněna na obr. 10. Bylo možno pozorovat "diabeto-genní" účinek u všech dobrovolníků, změny byly dvoufázové,stejně jako tomu bylo při podání ostatních prostředků podlevynálezu, například při podání pST u vepřů a při perorálnímpodání insulinu u diabetiků. 3e zřejmé, že rekombinantní lidský růstový hormon sevstřebává po perorálním podání ve formě komplexu s fosfolipi-dem a vyvolává u člověka biologické účinky růstového hormonu.V oběhu je dostupný obvykle v rozmezí 0,5 až 4 hodiny po per-orálním podání. Je patrně přiváděn do jater, odkud se uvolňu-je do oběhu opět po B až 12 hodinách po perorálním podání ne-bo po ještě delší době. Tento dvoufázový účinek hormonu je - 36 - zjevně závislý na jeho dávce. Při poměrně nízkých dávkách jeperorálně dostupný hormon po 0,5 až 2 hodinách po podání apak znovu přibližně po 8 hodinách, kdežto při vyšších dávkáchv oblasti 30 mg je hormon dostupný přibližně po 4 hodinách apak znovu po 11 hodinách po perorálním podání.

Doporučená léčebná dávka je podle dodavatele SKB u člověka15 mg. Při nynějších pokusech bylo možno prokázat dobrý účinekjiž po podání 7 mg hormonu.

Biologický příklad E Účinek prostředku z příkladu 5, tj. prostředku s obsahemkalcitoninu lososa ODOS-sct byl studován na skupině mladýchmužů. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o těchto do-brovolnících : kód věk hmotnost výška krevní tlak mmHg frekvence srdeční/min kg cm A (10)X 23 78 187 120/80 72 B ( 5)x 23 73 183 140/100 56 C (100)+ 20 59 172 110/70 56 D (10) X 25 61 173 100/60 60 E (100) + 25 66 169 120/80 64 F (5)x 23 63 174 100/60 60

Počet podaných kapslí, z nichž každá obsahovala 60 IU ODDS-sCTIU kalcitoninu lososa, dávka byla podána podkožně. - 37 —

Každému dobrovolníku byl podán hormon po celonočnímhlůadovění perorálně ve formě kapslí nebo podkožně ve forměprostředku Calsynar v 6 hodin ráno. Vzorky žilní krve by-ly odebírány katetrem z žíly na předloktí v době 0, 60, 90,120, 150, 180, 210, 240, 300 a 360 minut po podání. Bylastanovena hladina fosfátů v seru okamžitě po odebrání krev-ních vzorků, koncentrace kalcitoninu v plasmě byla měřenaradioimunologicky na vzorcích plasmy po přidání EDTA. U dobrovolníků, kterým byla podána dávka 300 nebo 600 IUhormonu ve formě kapslí, bylo možno pozorovat výrazné sníže-ní fosfátů v krvi, tyto změny byly po podání prostředku z 'příkladu 5 obdobné změnám po podkožním podání. Prostředekpodle vynálezu má v dávce 300 a 600 IU hormonu perorálnětedy na koncentraci fosfátů v krvi podobný účinek jako dáv-ka 100 IU podkožně. Oe tedy zřejmé, že prostředky podle vy-nálezu jsou vysoce účinné. Příklad 7

Komplex fosfolipoproteinu s obsahem kalcitoninu lososabyl získán tak, že byl smísen monohydrát kyseliny 1,2-di-myristoyl-sn-glycerol-3-fosfatidové a sodná sůl bimyristoyl--L-alfa-fosfatidylcholinu za přítomnosti aprotininu v 0,9¾roztoku chloridu sodného a směs byla ponechána 30 minut přiteplotě místnosti. Fosfolipidy, o nichž je známo, že se účastní syntézy fosfatidylcholinu ve výstelce tenkého střeva přesL-alfa-fosfatidylglycerol se zjevně in vitro nekovalentněváží na lipofilní místa kalcitoninu lososa.

Svrchu uvedený komplex fosfolipidu a kalcitoninu se veformě suspenze smísí s roztokem smáčedla s hodnotou HLB 14nebo vyšší, například s roztokem pulyoxy-40-stearátu za pří-tomnosti zahušíovadla a stabilizátoru pro fosfolipokalcitoninv suspenzi, šlo o méně než 5 %, s výhodou méně než 2 ¾ hydro-xypropylcelulózy. Hodnota pH byla upravena na přibližně 2,0 - 38 - přidáním koncentrovaného roztoku kyseliny citrónové aaskorbové, je však možno k úpravě pH užít i jakékoliv jinélátky, snižující hodnotu pH. Získaný roztok se uvede do suspenze ve 3 až 4 objemechkyseliny olejové nebo jiné alifatické kyseliny o alespoň 16atomech uhlíku za přítomnosti smáčedla s hodnotou HLB 4 nebonižší. Alifatická kyselina o alespoň 16 atomech uhlíku jevhodná také jako látka, zvyšující objem a pravděpodobně zlep-šující vstřebávání komplexu fosfolipokalcitoninu membránamia/nebo také jako enterosolventní povlak pro uvedený komplex.Zmíněná kombinace kyseliny olejové a smáčedla však není na-prosto nevyhnutelnou složkou prostředku. V následující tabulce je uvedeno chemické složení pro-středku s obsahem fosfolipokalcitoninu podle tohoto příkladu. složka hmotnost poznámka výhodná optimální část A: kalcitonin lososa monohydrát kyseliny1,2-dimyristoyl-sn--glycerol-3--fosfatidové sodná sůl bimyristoyl--L-alfa-fosfocholinu aprotinin isotonic^ý roztok chloridu sodného 200-1500 mg 480 50-1000 mg 500 50-1000 mg 500 250-50000mg 10 50-400 mg 150

mg RorerX mg mg g 12 Till.mg mg - 39 šást 8: hydroxypropylcelulóza 500-7200 mg 1,5 g polyoxy-40-stearát 2 - 12 g 4 9 kyselina citrónová 1 - 5 g 2,4 g kyselina askorbová 1 - 7 g 3,0 g část C: kyselina olejová 125-1200 g 540 g Tween-80 5-42 g 10,5g glycerolmonooleát 7,3-124,2 g 41,4 g x Kalcitonin lososa Rorer, šarže NPP 209, 8908047.Způsob výroby prostředku: Část A se důkladně promísí a nechá se stát alespoň 30minut při teplotě místnosti. Část B se promísí a pak sečást A uvede do suspenze v části 8 za opatrného míchánípři teplotě místnosti. Pak se upraví hodnota pH přidánímkyseliny citrónové a askorbové na přibližně 2,0. Část C se smísísměs části A a části

Pak se za opatrného míchání vlijeB do této olejové části C. Výsledný roztok se pak může nanášet rozprašováním napřibližně stejné hmotnostní množství prášku, který je tvo-řen směsí vápenaté soli karboxymethylcelulózy a kyselinyalginové nebo směsí kyseliny alginové a želatiny. Povlečenýsušený práškový materiál je možno plnit do kapslí z tvrdéželatiny a pak užít k perorálnímu podávání u lidí. 3e všaktaké možno podávat přímo perorálně kapalnou formu jako takovou, nebo po uložení do kapslí z měkké želatiny. - 40 -

Biologický příklad F

Tohoto pokusu se zúčastnilo šest mladých mužů. Těmtodobrovolníkům byl po celonočním hladovění v 5,30 ráno podánperorálně prostředek s obsahem kalcitoninu z příkladu 7 ne-bo injekční kalcitonin. Dvěma osobám bylo podáno perorálně300 IU kalcitoninu v kapslích podle příkladu 7, dalším dvě-ma osobám bylo podáno 600 IU kalcitoninu v prostředku zpříkladu 7. Dvěma osobám byl podkožně podán prostředekCalcynar s obsahem 100 IU kalcitoninu. 30 minut před podá-ním hormonu, při jeho podání a 30, 60, 90, 120, 150, 180,210, 240 a 300 minut po jeho podání byla měřena koncentra-ce fosfátu v seru a mimoto radioimunologicky koncentracekalcitoninu v krevní plasmě. Výsledky jsou uvedeny v násle-dující tabulce.

Jednotlivé osoby byly označeny následujícími kódy veformě velkých písmen, u každé osoby je uvedena podaná dáv-ka a způsob podání.

Osoba A = 600 IU Osoba B = 300 IU Osoba C = 100 IU Osoba 0 = 600 IU Osoba E = 100 IU Osoba F = 300 IU perorálně perorálně podkožně - Calcynarperorálně podkožně - Calcynarperorálně. Všechny procentuální změny v koncentraci fosfátu vkrevním seru jsou uvedeny jako záporné hodnoty, není-liuvedeno jinak. Znaménko + znamená vzestup koncentrace fos-fátů v krevním seru. ++5.H (v čase 0 minut) = h;· 'nota fosfátu v seru u ketroly, jde o základní hodnotu v mg/ml sera.

Prostředek z příkladu 7 s obsahem kalcitoninu lososabyl po podání zdravým mužům biologicky účinný v tom smyslu,že snižoval hladinu fosfátu v krevním seru obdobným způsobemjako podkožně podaný kalcitonin. Avšak sCT v plasmě nebylomožno měřením pomocí RIA vždy prokázat po perorálním podání600 nebo 300 IU ve formě prostředku z příkladu 7. Vazbouhormonu na fosfolipidy může dojít k antigenním změnám hormo-nu, takže hormon nemusí být prokazatelný protilátkami, běžněužívanými při radioimunologickém stanovení. Příklad 8

Perorální prostředek s obsahem insulinu skotu byl získánsmísením insulinu s L-alfa-fosfocholinem, tj. prekursorem le-cithinu za přítomnosti smáčedla a aprotininu v 0,9¾ isobutyl-alkoholu. Takto získaný nekovalentně vázaný komplex byl uve-den do suspenze ve vodě a v triglyceridech se střední délkouřetězce MOT pro perorální podání skupině diabetiků. V následující tabulce je uvedeno chemické složení pro-středku : složka hmotnost výhodná optimální část A: insulin skotu 0,5 - 5 g 1 9 L-alfa-fosfocholin 50 - 2000 mg 500 mg aprotinin Trasylol 5 ml = 100 000 KIU 50 - 200 ml 150 ml kyselina citrónová 1 - 5 g 2,4 g kyselina askorbová 1 - 7 g 3,0 g část B: polyoxy-40-stearát 2· - 12 g 4,0 g hydroxypropylcelulóza 0,5 - 8 g 1,5 g 43 Příprava prostředku: Část A se smísí za mírného míchání při teplotě míst-nosti. Část B se připraví rozpuštěním HPC a polyoxy-40---stearátu ve 100 ml deionizované vody. Pak se část A přidák části B za opatrného míchání a důkladného promísení přiteplotě místnosti.

Prostředek s obsahem insulinu je možno podávat perorál-ně diabetikům jako takový, nebo je možno prostředek uvést dosuspenze v 10 až 30 ml triglyceridů se střední délkou řetězceMCT, tento materiál může mít účinek enterosolventního povlaku,zvyšuje objem a vyvolává vyprázdnění prostředku žaludkem přespylorus do dvanáctníku, tenkého střeva a ilea.

Biologický příklad G

Osm diabetických nemocných se účastnilo klinického po-kusu, při němž byl brzo ráno ještě na lačno perorálně podánpřípravek z příkladu 8 s obsahem insulinu. Pak byla měřenakoncentrace cukru v krvi v průběhu 2 hodin. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce, uvedenyjsou jednak údaje o jednotlivých nemocných a mimoto hladinakrevního cukru po dávkách, které jsou v tabulce rovněž uvedenyv mezinárodních jednotkách. Z tabulky je zřejmé, že prostředek z příkladu 8 je připerorálním podání účinný v tom smyslu, že snižuje zvýšenouhladinu cukru v krvi u obou typů cukrovky. - 44 - kód poh- laví věk Wt kg typ dávka IU cukr v krvi mMol/dl 0 60 120min coo F 77 60 II 30 10,4 - 9,4 KDS M 63 63 II 24 9,3 8,5 8,1 SDG M 51 52 II 24 10,4 8,4 7,0 HKH M 44 70 I 24 9,5 7,9 7,8 CYH M 39 50 I 24 9,1 7,8 - NCS F 53 65 II 30 14,5 io; 8 10,1 SKW M 66 61 II 30 10,5 9; 7 8,7 YYC F 49 57 II 48 20,2 17,3 13,7 F - ženaM = muž.

Claims (23)

1. 1. Farmaceutický prostředek, v y z n-a č u j í c í se tím, že obsahuje biologicky účinnou látku ve spojenís lecithinem nebo se sloučeninou, která je prekursorem prolecithin in vivo.
2. 2. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyzna-čující se tím, že obsahuje biologicky účinnou lát-ku bílkovinné povahy.
3. 3. Farmaceutický prostředek podle nároku 2, vyzna-čující se tím, že jako biologicky účinnou látkuobsahuje insulin, erythropoetin, somatotropin vepře, lidskýrůstový hormon nebo kalcitonin lososa.
4. 4. Farmaceutický prostředek podle nároků,1, 2, 3,vyznačující se tím, že obsahuje biologickyúčinnou látku spolu s prekursorem lecithinu.
5. 5. Farmaceutický prostředek podle nároku 4, vyzna-čující se tím, že jako prekursor lecithinu obsa-huje fosfolipid.
6. 6. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, v y z n-<a-čující se tím, že obsahuje fosfolipid obecnéhovzorce CHnR12 ' " rcOCH n i H CHn-0-P-0-X L . DH - ¢6 - kde 1 2 R a R znamenají nezávisle na sobě acylové skupiny napří-klad o 14 až 26 atomech uhlíku, popřípadě mono- nebo polynenasycené a X znamená atom vodíku nebo skupinu, dotvářející fosfolipidy.
7. 7. Farmaceutický prostředek podle nároku 6, v y - z n a č u j í c í s e t í m , že skupinou, dotvářejícífosfolipid je zbytek ethanolaminu, cholinu, šeřinu neboglycerol.
8. 8. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vy-značující se tím, že jako fosfolipid obsahuje dimyristoylfosfatidylglycerol (DPMG), dipalmitoylfosfatidylglycerol (DPPG), disteroylfosfatidylglycerol (DSPG), dimyristoylfosfatidylcholin (DPMC), dipalmitoylfosfatidylcholin (DPPC), distearoylfosfatidylcholin (DSPC), dimyristoylfosfatidovou kyselinu (DPMA), dipalmitoylfosfatidovou kyselinu (DPPA) nebo disteraoylfosfatidovou kyselinu (DSPA). P. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyzna-čující se tím, že jako fosfolipid obsahuje dimyristoylfosfatidylethanolamin (DPME), dipalmitoylfosfatidylethanolamin (DPPE) nebo distearoylfosfatidylethanolamin (DSPE).
9. 10. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyzná-č u j í e í s e t í m , že c;s u.: u j e 1 c c i x i i i n.
10. 11. Farmaceutický prostředek podle nároků 1 až 10, vy-značující se tím, že obsahuje hydrofilní kapa-linu. - 47 - 12. Farmaceutickývyznačující smáčedlo. prostředek se tím podle , že nároků 1 obsahuje až 11, hydrofilní 13. Farmaceutickýv y z:inr a č u j í c íproteázy. prostředek se tím podle, že nároků 1 obsahuje až 12, inhibitor * 14. Farmaceutický prostředek podle nároků 1 až 12, vyznačující se t>í m, že obsahuje lipofilnífázi a hydrofilní fázi.
11. 15. Farmaceutický prostředek podle nároku 14, vyzna-čující se tím, že lipofilní fáze obsahuje - jeden nebo větší počet olejů, například cholesterol nebojakýkoliv' jiný materiál, vytvářející matrici chylomikronů, - lecithin nebo jiný vhodný fosfolipid a - lipofilní smáčedlo.
12. 16. Farmaceutický prostředek podle nároků 1 až 15,vyznačující setí m , že obsahuje stabilizátorpro biologicky účinnou látku.
13. 17. Farmaceutický prostředek podle nároků 14 nebo 15,vyznačující se tím, že obsahuje prostředek,napomáhající emulgaci.

    10. Farmaceutický prostředek podle nároků 1 až 17^vyznačující se tím, že obsahuej stabili-zátor a/nebo změkčovadlo.
14. 19. Farmaceutický prostředek podle nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že obsahuje konzervač- ní prostředek. - 48 -
15. 20. Farmaceutický prostředek podle nároku 19, vy-značující se tím, že jako konzervační prostře-dek obsahuje antioxidační látku.
16. 21. Farmaceutický prostředek podle nároků 19 a 20,vyznačující se tím, že jako konzervačníprostředek obsahuje antimikrobiální látky.
17. 22. Farmaceutický prostředek podle nároků 1 až 21,vyznačující se tím, že jde o proštredekv pevné formě.
18. 23. Způsob výroby farmaceutického prostředku podlenároků 1 až 22, vyznačující se tím, žese složky farmaceutického prostředku smísí.
19. 24. Způsob výroby farmaceutického prostředku podlenároků 1 až 22, vyznačující se tím, žese i) připraví lipofilní fáze, ii) připraví se hydrofilní fáze, která obsahuje biologickyúčinnou látku a lecithin nebo prekursor lecithinu, na-čež se iii) vytvoří dvoufázový systém důkladným promýsením lipo-filní a hydrofilní fáze.
20. 25. Způsob podle nároků 23 nebo 24, vyznaču-jící se tím, že se prostředek převede na pevnouformu lyofilisací.
21. 26. Způsob podle nároků 23 nebo 24, vyznaču-jící se tím, že se prostředek převede na pevnouformu^nastříkáním na granule nebo částice nosiče.

    1 - 4? -
22. 27. Způsob léčení lidí nebo jiných živočichů , vyzna- čující se tím, že se perorálně nebo rektálně podáfarmaceutický prostředek podle nároků 1 až 22, vyrobený způ- . sobem podle nároků 23 až 26.
23. 28. Použití složek farmaceutického prostředku podle ná-roků 1 až 22, vyrobeného způsobem podle nároků 23 až 26 provýrobu farmaceutického prostředku pro perorální nebo rek-tální podání, určeného k léčbě a/nebo profylaxi poruch, kte-ré je možno léčit nebo potlačit podávání biologicky účinnélátky, ve farmaceutickém prostředku obsažené. Zastupuje: